Space Launch System

Primary tabs

Submitted by JiøíHošek on Tue, 10/12/2010 - 23:56
Forums: 
General discussion

V zákonu o rozpočtu NASA na fiskální roky 2011 až 2013, který včera podepsal prezident Barack Obama, jsou uvedeny základní požadavky na nový těžký nosič s termínem prvního startu do 31.12.2016.
Otevírám tedy nové téma, do něhož současně kopíruji kritická zamyšlení, která se před týdnem objevila v nesouvisejícím tématu "Čínské plánované starty družic".

-------
člověk:
Je sice možné, že roku 2016 bude SDHLV hotový, ovšem docela by mne zajímalo využití nosiče s nosností 60 až 80 tun na LEO ... pro nosič o 80 a více tunách zrovna moc efektivní využití nevidím. ISS bude létat ještě řadu let po roce 2016 a bude spolehlivě obsluhována lacinými Sojuzy i Orionem, měsíční program Obama stopnul, takže pro nosnost 80 tun v období 2016-2020 moc efektivní užití nevidím - stavba ISS- II z 80 tunových modulů zatím není v plánu .
Při vývoji Saturnu-5 bylo už několik roků před jeho prvním startem přesně "nalajnováno" ,co ponese a k čemu přesně bude využit :
= Jeden pokusný start u Země, dva starty s obletem Měsíce a pak 10 letů na Měsíc Apollo 11-20 / 18 až 20 byly zrušeny později/ - tak měl Saturn-5 minimálně 13 startů "zagarantováno" s jistotou.
Proto mne udivuje, že 5 let před startem SDHLV zatím patrně není "příliš jasno" v oněch 80 tunových nákladech, které by měl tahat na orbit. Jeden start ročně je přitom jistě málo, to by ho mohli rovnou hodit do šrotu.

-------
Conquistador:
Obama americké plány o letech dál jak na LEO zazdil na neurčito naprosto ve všem. Takže s této strany krom deziluze nic nečekám.
Jinak co se týče využitelnosti 80 a více tunovych nosičů, možnosti jsou veliké jak Hi-tech težké a výkoné meziplanetární sondy, exprerimentalní moduly na družice až po moduly stanic, teleskopů atd. využití takových modulů bude ovšem dost rozšiřené až budeme mít trvalou stanici na měsici či na jiném tělese.

A vy čekáte, že se na nějaký asteroid poletí (já tedy ne, alespoò ne do roku 2025), podle mne to je pouze politická a lobystická blamáž, opět bude NASA platit nadnárodní koncerny, které budou vypracovávat nové a nové studie, jak to dělala poslední desetiletí, ale reálný výsledek bude skoro nulový a dopadne to jako program Constalation (kterému jsem i přes určité výtky fandil), velké sliby rozjetá práce a v půlce přijde nová politická garnitura a vše co se udělalo pošle opět do kytek, a vypracuje novou koncepci.

------
Protože dotaz směřoval na mne, odpovídám: Zdá se mi, že to berou vážně. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

  • Log in to post comments
  • 10 reads

Submitted by alamo on Wed, 10/13/2010 - 01:57.

ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatova, je:
či ten 80 toòák keď (ak vôbec-jestli vůbec? :P) ho vyvinú, budú ma na čo používa?

použi by sa to dalo.. keď ho už vyvinú, tak samozrejme budú musie preò nájs nejaké využitie (inak by si muselo pár ¾udí "hodi maš¾u")
ale jeho komerčné využitie, je absolútne mimo mysu
čiže, pod¾a mojich "dogiem" im bude na prd, a po čase skončí ako saturn 5, potom nasa zistí že je zase "v ofsajde"

Submitted by MEDE on Wed, 10/13/2010 - 10:11.

[quote]ak som to správne pochopil, tak základná otázka o ktorej by sa v tejto téme malo debatova, je:
či ten 80 toòák keď (ak vôbec-jestli vůbec? :P) ho vyvinú, budú ma na čo používa? [/quote]
Je to pravda 80ti tunový náklaďák je nanic, když se rozjede pracovní činost na Měsíci a na Marsu tak bude potřeba alespoò 120ti tunový nosič a to ještě se bude muset na orbitě sestavovat-řadit vlak na plazmový pohon, taková bude doprava v budoucnu. Civilní a vědecký sektor si vystačí se současnými nosiči.

Submitted by yamato on Wed, 10/13/2010 - 10:48.

ako je to vobec v tom rozpocte definovane? ma tu 80tonovu raketu vyvijat a prevadzkovat NASA? alebo nejaky sukromny dodavatel? sukromnici by si mozno naklady nasli (komercne stanice, komercne oblety mesiaca, sondy a teleskopy pre NASA, prinajhorsom mozu naraz vypustat styri 20tonove druzice :))
Ovsem NASA so svojimi cenami a procesmi je mimo hru...

Submitted by alamo on Wed, 10/13/2010 - 11:38.

"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"? :D :P
pochopil som to tak, že ju má vyvinú nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávate¾mi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má by?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnos komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal by sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypada nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prís, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráča po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky :P [Upraveno 13.10.2010 alamo]

Submitted by yamato on Wed, 10/13/2010 - 11:50.

[quote]"ako je to vobec v tom rozpocte definovane?"
"kongresová superraketa"? :D :P
pochopil som to tak, že ju má vyvinú nasa, v spolupráci s jej doterajšími subdodávate¾mi pre raketoplán
a v "ideovom návrhu" (či čo to má by?) stojí aj zmienka o tom že je žiadúce (bolo by..) aby prevzala bostery z raketoplánu
možnos komerčného využitia, sa tam radšej ani nespomína, pričom ale predpokladajú, že výsledná cena, bude v rozsahu komerčných rakiet

v "kongresovej dogme" nie je vyslovene spomenuté že by to mal by sidemount, ani požiadavka 80 ton tomu nezodpovedá
takže ako sidemount to rozhodne vypada nebude

poznáte tú rozprávku?
musíš prís, ani oblečený - ani nahý, ani obutý - ani bosí, pešo - ale kráča po zemi nesmieš..

"kongresová objednávka" mi príde ako to zadanie z rozprávky :P [Upraveno 13.10.2010 alamo] [/quote]

to zadanie je naopak celkom presne, len musite citat medzi riadkami. NASA musi vyvinut nieco, z coho budu moct zit zavedeni dodavatelia, pretoze ti su uz prirasteni k statnemu rozpoctu a bez neho by skrachovali. Co prislusni senatori nepripustia.

Takze NASA musi vyvinut nieco, co bude vyuzivat "raketoplanove" technologie, aj keby to malo byt drahe, nebezpecne, zastarale a neefektivne, tak ako raketoplan. Cielom je udrzat zamestnanost a zisky prislusnych spolocnosti. Jo, by the way, mozno bude aj nejaka 80 tonova raketa :)

Submitted by admin on Wed, 10/13/2010 - 11:54.

Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: [url]http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm [/url]
Kongresákům bych to velmi přál. :)

Submitted by alamo on Wed, 10/13/2010 - 12:20.

"pretoze ti su uz prirasteni k statnemu rozpoctu"

mám pre to, lepší výraz - "prirastený k cecku"
bohužia¾ ten akosi "vyschol", a aj naďalej "schne"
a očakávanie že sa opä hojne naplní, je beznádejné

Submitted by alamo on Wed, 10/13/2010 - 12:24.

"Doufám, že SRB zahodí a spíše vyvinou něco takového: http://www.astronautix.com/lvs/delde94t.htm"

to by som chcel aj ja, bohužia¾ je to až príliš rozumné, a nasa tu už, momentálne pod¾a všetkého, nie je na to, aby robila rozumné veci
takže radšej ani nedúfam.. potom, ak sa moje pesimistické "dúfanie" nesplní, mám šancu, zaži príjemné prekvapenie ;)

Submitted by Ervé on Wed, 10/13/2010 - 16:10.

No já nevím, SRB bych zahodil jenom pokud by nový stupeò s RS-68 nebo jiným motorem vycházel výrazně levněji. Jinak po x letech vývoje zjistí, že stojí stejně nebo víc než SRB při poloviční bezpečnosti. A vyvíjet 80 t raketu nemá smysl, dokud není schválený dlouhodobý program její využitelnosti, a to může být jedině základna na Měsíci nebo Mars. Pro jiné účely nemá smysl supernosič vyvíjet.

Submitted by Ervé on Wed, 10/13/2010 - 22:43.

[quote]Je to pravda 80ti tunový náklaďák je nanic, když se rozjede pracovní činost na Měsíci a na Marsu tak bude potřeba alespoò 120ti tunový nosič[/quote]Ale to přece jasně vyplývá ze zákona S.3729.
Přečtěte si SEC.302.
Například v odst. (3) MINIMUM CAPABILITY REQUIREMENTS je uvedeno, že
požadovaná nosnost 70-100 tun je pro základní verzi bez horního stupně (termín do 31.12.2016).
Verze s horním stupněm má mít nosnost minimálně 130 tun.
V té samé sekci 302 jsou zmíněny i počáteční úkoly pro Space Launch System.

http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=111_cong_bills...

Submitted by Ervé on Thu, 10/14/2010 - 12:01.

Space Launch System má mít tedy v základní versi (core elemnts)včetně vrchního stupně nosnost na LEO mírně větší než Saturn 5 - min. 130 MT, ale má mít i schopnost v praktickém rozsahu evoluční vývoj pro vyšší nosnosti i evoluční zahrnutí nových technologií v budoucnu.

Submitted by admin on Thu, 10/14/2010 - 12:37.

Falcon XX by to řešil. Ovšem NASA by to nebyla, kdo by to vyvíjel, takže to asi neprojde... :(

Submitted by admin on Tue, 11/16/2010 - 23:54.

[quote]14.11.2010 - 18:20 - dusan (z jiného tématu)

Omlouvám se, pokud mi něco zásadního uniklo, nicméně v posledním LK (TP, NASA - Nový směr ve starých kolejích) se uvádí, že NASA má okamžitě začít stavět novou raketu nosnosti 70-100 tun na LEO, operační má být do konce roku 2016... Co má toto monstrum vynášet? (Těch šest let, za které má být raketa operační je docela blízko a odpovídající užitečná zatížení o této hmotnosti jaksi nevidím...)[/quote]Nic zásadního Vám neuniklo, protože administrátor NASA má termín na podání zprávy o postupu v definování pilotovaných cis-lunárních misí komisi Kongresu do 08.02.2011 (120 dnů po podpisu zákona S. 3729).

Pro základní představu připojuji studii Human Exploration Framework Team z 02.09.2010 s návrhem sekvence misí http://www.nasawatch.com/images/heft2.pdf (str.9).

Submitted by jako on Wed, 11/17/2010 - 06:42.

na prvý poh¾ad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč?

Submitted by jako on Wed, 11/17/2010 - 22:56.

[quote]na prvý poh¾ad mi na špici chýba raketa záchranného systému. Vymysleli to nejako ináč? [/quote]str. 32, 41, 42.

Submitted by raul on Fri, 06/17/2011 - 15:36.

8.7. by měla být známa finální konfigurace SLS, jejímž hlavním dodavatelem bude Boeing.
Znám je zatím průměr prvního i druhého stupně 8.4m. Motory SSME RS-25D, J-2X a 4 nebo 5-ti segment SRB. Uvažuje se ale i o kerolox boostrech.
Nicméně ATK má už smlouvu na 10 boosterů a mohou podporovat až 11 letů SLS.
Je také pozoruhodné, že ATK navrhuje použití boosterů v rozšířeném módu s vyšším provozním tlakem nebo lehčí tryskou bez znovupoužití, čímž chtějí ušetřit několik set mil dolarů.
http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/managers-sls-announcement-after-s...

Submitted by raul on Wed, 07/13/2011 - 07:50.

NASA vytrvale otálí s vybíráním architektury pro SLS... a kongres by už zajímalo proč to tak dlouho trvá. Konečné rozhodnutí mělo přijít na jaře, pak v červnu, pak na počátku července a nyní NASA doufá že na konci léta. Bolden prý nechce spěchat na zásadní rozhodnutí, které bude řídit činnost NASA po celá desetiletí. Hlásá, že budoucnost US pilotované kosmonautiky je jasná... tedy v souvislosti s vývojem komerčních lodí a MPCV.
NASA minulý měsíc předložila návrh SLS dvěma separátním organizacím k posouzení jeho nákladů, což je prý příčinou dalšího zpoždění.
http://www.space.com/12252-congress-nasa-chief-space-launch-system-desig...

Submitted by yamato on Wed, 07/13/2011 - 09:31.

budoucnost je jasna... az do dalsieho volebneho obdobia. Uz je to jak telenovela. Dovolim si tipovat ze ziadny SLS nebude, a MPCV bude len preto, ze uz je prakticky postaveny a zacinaju skusky.
Mimochodom, nevyznam sa sice v procedurach NASA, ale mam pocit ze je tam tolko dohladu a auditov a senatnych sedeni a janeviemcoho, ze pricinou nedodrzania rozpoctov a harmonogramov nie je nedostatok dohladu, ale dohlad samotny.

Submitted by xChaos on Fri, 07/22/2011 - 14:54.

http://www.nasaspaceflight.com/2011/06/sls-decision-nasa-two-phase-appro...
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story.jsp?id=news/awx/2011/06/16/...

Submitted by Agamemnon on Thu, 07/28/2011 - 07:50.

nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre \"worst-case\" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

http://www.nasaspaceflight.com/2011/07/preliminary-nasa-evolved-sls-vehi... [Edited on 28.7.2011 Agamemnon]

Submitted by yamato on Thu, 07/28/2011 - 09:49.

[quote]
inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...
[/quote]

vid moj posledny prispevok... bohuzial v poslednej dobe je jedinou istotou akehokolvek programu NASA, ze skor ci neskor ho zrusia. Kto si este stale mysli ze sukromnikov na lety do vesmiru nepotrebujeme, ruky hore :)

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 11:07.

dajme tomu že by sa Kennedy okolo roku 1960 rozhodol, že program mercury aj geminy, budú skúša činnos v kozme až po tom čo bude hotová raketa nova (základná verzia 200 ton LEO), však keď je supernosič všetko môže by väčšie..

otázka je či by program mercury a gemini, dokázali supernosič využi?
pod¾a mòa nie.. celú vec by to iba zdržovalo a predražovalo, čakali by sme na prví krok na mesiaci dodnes

pred letom na mars a finálnym návratom na mesiac, potrbujeme program \"gemini na steroidich\"
neurobil dnes náhodou \"Kennedy\" zlé rozhodnutie?

Submitted by Conquistador on Thu, 07/28/2011 - 11:34.

[quote]nasa zverejnila plan - ako sa spomina v tom clanku pre \"worst-case\" situaciu (ie. podla clanku slabe financovanie):

2017 - 1.let, mpcv (orion) bez posadky, oblet mesiaca
2021 - 2.let, s posadkou, oblet mesiaca
...
2024 - 1.let nakladnej verzie
...
2032 - 1.let uplne vyvinutej verzie - aj s novym US

inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...

Agamemnon [/quote]

Heh to je komedie... První skutečný finální let za 21 Let, to je výsměch!!! A bez tak další korupční a lobystická zakázka, jinak to není ani možné, aby vyvíjeli vyvinuté (nebo to vytahovali ze šuplíku) 20 let... musím se smát,jinak to ani nejde.. Zlatý program Constellation!

Submitted by yamato on Thu, 07/28/2011 - 12:07.

[quote]
Zlatý program Constellation!
[/quote]

a v com bol zlaty? ved ho tiez zrusili. Len SLS bude zrejme rekorder v dlzke trvania - skonci skor nez zacal.

Submitted by Conquistador on Thu, 07/28/2011 - 12:13.

[quote]

a v com bol zlaty? ved ho tiez zrusili. Len SLS bude zrejme rekorder v dlzke trvania - skonci skor nez zacal. [/quote]

No vypadalo to že tam harmonogram berou alespon trošku vážně, a na konci to slibovalo to co jsem osobně nezažil...

Tento program SLS je už od pohledu hodně podivný (harmonogram) a bude sloužit pouze jako tahač peněz daòových poplatníku, aniž by se reálně krom byrokracie něco udělalo. Ale penízky do korporací potečou! [Upraveno 28.7.2011 Conquistador]

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 12:13.

\"a v com bol zlaty?\"

v tom ko¾ko peòazí zožral..

Submitted by Conquistador on Thu, 07/28/2011 - 12:16.

A SLS nesežere prachy. Podle mne, zežere při tom rozvláčném harmonogramu o několik řádu miliard více.

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 12:26.

veď práve..
čo keď ide práve o to?
presvedči verejnos, že lety do vesmíru sú hnusne drahé, a navždy také zostanú..

Submitted by Blasphemer on Thu, 07/28/2011 - 13:22.

Vyzera to tak, ze zo SLS sa vykluje Constellation 2.0. Najlepsie by bolo, ak by to cele zrusili a peniaze dali spolocnostiam ako SpaceX ci ULA. Ale to neprejde cez kongress, kde sedi mnoho politikov ktorym ide len o to aby NASA nadalej zamestnavala ludi v ich statoch, a buducnost vesmirneho programu maju na haku.

Submitted by pospa on Thu, 07/28/2011 - 15:23.

[quote]nasa zverejnila plan ... inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov... [/quote] Patřím k té části publika, který zastává názor, že superheavy nosič je neopodstatněné mrhání prostředky na něco, co lze zajistit mnohem efektivněji jiným způsobem.
Falcon Heavy s nosností 50+ tun na LEO bude mít dostatečnozu kapacitu na to ,aby po částech, na 2x na 3x, vynesl jakýkoli náklad potřebný na libovolný typ meziplanetární mise. Pilotované nebo bezpilotní.
Klíčem k neúspěchu SLS bude jeho nepotřebnost = nedostatek vhodného nákladu a z toho pramenící mizivé vytížení. Tipnul bych si, v nejlepším případě 1 start za 3 roky, což je žalostně málo na to, aby stálo za námahu/peníze takový nosič někdy vyvýjet.

Nezbýva než doufat, že v US senátu a bílém domě nakonec po všech kolech lobingu a zákulisních jednáních zvítězí rozum a vývoj takového nepotřebného monstra se nakonec neschválí, resp. změní se zákon, který NASA přikazuje HLV postavit.

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 18:30.

http://www.kosmonaut.cz/
Tomáš Přibyl
\"Číst si plány týkající se zamýšlené americké superrakety SLS začíná být krapet depresivní... Program byl silně rozvolněn a prořídnut. Aneb první mise SLS-1 je plánovaná na prosinec 2017 (ještě nedávno to byl rok 2016), kdy se loď MPCV/Orion vydá na bezpilotní cestu k Měsíci. Na druhý start SLS-2 si ovšem budeme muset počkat další čtyři roky! Potom se bude létat jednou ročně s postupnými modernizacemi rakety tak, že finální konfigurace bude zalétána v roce 2031. [b](A mi nikdo nevykládá, že jeden jediný start ročně s nutností placení veškerých fixních či variabilních nákladů nebude ještě horší ekonomickou \"koulí na noze\", než nedávno skončené raketoplány...) [/b]Aktuální \"letový řád\" superrakety SLS je následující:
# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.
# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.
# SLS-7 (srpen 2026): cíl nestanoven (test nových hlavních motorů RS-25E: předchozí rakety měly využívat zásoby SSME z programu raketoplánů).
# SLS-8, -9 a -10 (srpen 2027, srpen 2028 a srpen 2029): mise k asteroidům?
# SLS-11 (srpen 2030): první let s pěti motory RS-25E v prvním stupni (dosud se používaly jen tři motory), bezpilotní.
# SLS-12 (srpen 2031): pilotovaná mise k asteroidu?
# SLS-13 (srpen 2032): první let s novým horním stupněm (se třemi motory J-2X), kdy má být dosaženo plné kapacity přes 130 tun nákladu. Jde o finální konfiguraci rakety. Mise bude bezpilotní.\"

ja len dodám
presne to isté ako keby sa Kennedy rozhodol že lieta sa nebude kým nedokončia superraketu NOVA
na lety raz do roka okolo mesiaca, a raz za štyri roky k asteroidu, žiaden supernosič netreba, pretože aj s EELV by to bolo lacnejšie, o nosiči 50 ton už ani nehovorím [Upraveno 28.7.2011 alamo]

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 18:39.

potrebujem preloži do angličtiny vetu :P
\"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíja akéko¾vek nosiče, a dopravné systémy zem - leo\"

Submitted by yamato on Thu, 07/28/2011 - 19:50.

[quote]potrebujem preloži do angličtiny vetu :P
\"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíja akéko¾vek nosiče, a dopravné systémy zem - leo\" [/quote]

I believe that deepspace manned spaceflight would be best accelerated by an act, which forbids NASA to develope any launchers or earth-leo systems forever.

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 22:28.

díky
uvidíme ako dlho to tam vydrží, z dôvodov gramatickej správnosti

Submitted by alamo on Thu, 07/28/2011 - 23:05.

a už je to preč..
to bola rýchla debata :P

Submitted by yamato on Fri, 07/29/2011 - 09:04.

[quote]a už je to preč..
to bola rýchla debata :P [/quote]

kam si to daval? nemas ban?

Submitted by alamo on Fri, 07/29/2011 - 16:31.

nedostal som ban
bolo to tu http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?board=44.0
iba tú tému zmazali.. asi chris bergin..

Submitted by Conquistador on Fri, 07/29/2011 - 17:13.

Amerika... vzor svetové demokracie :D Dlouho to téma tam nepobylo :D :P

Submitted by alamo on Fri, 07/29/2011 - 17:46.

ehm..
bolo to trochu (dos) \"trolovské\", a predčasné http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_%28internet%29
o pár rokov na to prídu sami

Submitted by yamato on Fri, 07/29/2011 - 18:06.

http://vat.pravda.sk/zem-vesmirom-sprevadza-trojsky-asteroid-fpx-/sk_vve...

vida, SLS a MPCV mozno maju destinaciu :)

Submitted by -=RYS=- on Sat, 07/30/2011 - 08:52.

Posadit tam trvalou automatickou povrchovou zakladnu.
Problem je, ze se otaci a tak by musel \"skakaci\" robonaut natahnout kabel na druhou stranu pro druhou nataceci parabolu (druhy TRX).
Povrchova stanice (privrtala by se k povrchu, aby neodletla) by mohla udelat hluboky vrt a ziskat vzorky z jadra kamene pro naslednou analyzu v palubni laboratori. Fajn by bylo, kdyz by soucasti landeru byl dobrej optickej teleskop pro sledovani L bodu, je celkem mozny, ze v L bodech je vicero kamenu...byt malejch i do 30m.
Mozna v budoucnu by se tenhle trojan mohl osadit KPL/TPH motorama a dotlacil by se na HEO orbitu, uvnitr by se \"vydlabal\", vystrikal specialnima plastama-kompozitama, aby neunikl vzduch a mohla by vzniknout nejvetsi stanice, pripadne i pretlakovana lodenice...pro smontovani sond/planetoletu/druzic v teplem pohodlnem prostredi a nasledne by se lod vypustila.
Mohlo by to vypadat podobne jako v jednom z dilu StarGate-Atlantis, kde SGA tym objevi na orbite kamen a v kameni stanici s lodenici a kde vsichni lidi jsou v tom Wrejtim skladovacim zarizenim, kde na konci dilu z lodenice odleti v raketoplanu a pristanou s nim na planete.
Rekl bych, ze osazeni trojanu LH/LOX motory a dvema povrchovejma nadrzema bychom zvladli uz dnes a mit obri HEO ([url]http://en.wikipedia.org/wiki/Low_Earth_orbit[/url]) zakladnu, pripadne na GEO (jednodussi telekomunikace) by mohla byt dobra vec.
Steny by se nechali silne 30-50m, vnitrek by se pokryl vhodnou chemickou slouceninou (neco jako nastrikanej akrylat-kompozit). Pri rotaci by to mohlo mit vlastni umelou gravitaci a hangar pro lodenici (mimo dalsich hangaru pro bezne zasobovani) by mohl mit 40m tlakove dvere s vnitrnim prostorem ve tvaru valce o prumeru 40-60m a delce 130m. To by se stavel planetolet.

Avsak asi pred pul rokem jsem cetl, ze Zeme ma jeste dalsi \"mesic\" o prumeru cca 5km v asi (to uz si presne nepamatuju) 3milion km vzdalenosti na zvlastni draze.
Uz nevim kde jsem to cetl, kazdopadne pred lety jsem cetl par clanku o tom, ze v L bodech Zeme-Mesic a v L bodech Slunce-Zeme by mohlo byt docela dost velkych kamenu pro vytvoreni stale (hlavne vedecke-astro) zakladny v L bode.
Predstavte si kamen o prumeru 800m v L4/5 Slunce-Zeme a na nem rada optickych teleskopu se zrcadly o prumeru 30m, s radioteleskopy o prumeru 100m az do 400GHz (submilimetrova pasma) a na dalsim kameni sada parabol/FSO pro vytvoreni telko retlanslacni druzice...to by znamenalo, ze i kdyz by se Mars schoval za Slunce, tak s nim spojeni bude nonstop. Stredisko rizeni MSL/MRO by nemuselo cekat na volne okno v kapacite DSN 70m parabol (uz ted jsou pretizene provozem a vsichni cekaji na volnou kapacitu....neco jako kdyz je v okresnim meste jen jedna BTS GSM operatora, ktera umi 14 hovoru soucasne (2 radiokanaly)...vsichni by cekali, az nekdo domluvi...viz situace okolo Vanoc a Silvestra), protoze 50m parabola trvale namirena na Mars na vsech pasmech a druha 20m parabola namirena trvale na Zem by spolu s pozemnim segmentem (na Mars z \"druhe\" strany) zajistilo trvale nonstop spojeni s Marsem. Ta 20m parabola by resila komplexni data z L retlanslacni stanice pro celou SOL, takze dalsi 80m parabola pro Jupiterovy sondy (nebo Saturnovy, Neptunovy atd..)..cili hlubokej vesmir by zajistila dalsi nonstop spojeni. Hlavni router na tomto telko trojanu by vse nasmeroval do te hlavni 20m paraboly (Ka/W/M pasma pro GEO telko druzice a z/do GEO <> Zem) pro nonstop spojeni se Zemi.

Nebo si predstavte mensiho trojana na jehoz povrch by se do vsech stran nainstalovalo takovejch 20 \"Kepler teleskopu\", v podstate by to obsahlo celej vesmir 360st dokola. Z tohoto trojana-hledace planet by mirila 15m parabola v W pasmu smerem na toho telko-trojana pro retlanslaci k Zemi. Umoznilo by to posilat nezpracovana data z tohoto super Keplera v obrovskem mnozstvi dat a tim zlepsit vedeckou praci na Zemi pri vypoctech. Dokazalo by to najit daleko vice druhejch Zemi. A pokud by jednou bylo hromada serverovych farem na bazi kvantovejch pocitacu, tak bychom druhe Zeme z 360st vesmiru nasli do 3 let temer vsechny z Mlecne drahy.

Predpokladam, ze takovehle kameny budou pro dalsi astro vyzkum klicove. Cili nikoliv je \"vytezit\", ale naopak je upravit jako vedecke baze. Mozna by takovej FH mohl do nitra trojana odvezt vypocetni farmu superserveru potopenou do tekuteho helia (ve vesmiru uvnitr trojana by bylo jednodussi udrzovat nizkou teplotu), aby chodili uz jen predzvejkana data.

Submitted by raul on Sat, 07/30/2011 - 12:29.

Asi bych neviděl objev tohoto NEO jako kdovíjakou senzaci, jak se všude tak píše. Nevím sice od kdy se koorbitální NEO asteroid už dá nazvat vyloženě typickým Trojanem, ale 2010 TK7 má stále excentricitu 0.2 a sklon 20°. Díky tomu se jeho poloha vůči Zemi pohybuje od L4 až k L3. Jsou tu samozřejmě i další koorbitální asteroidy, kvazisatelity Země jako třeba zmiòovaný 3753 Cruithne. Nebo další \'kosm.smetí\' s malou excentricitou, sklonem, ale i hmotností jako 2002 AA29, 2003 YN107, 2004 GU9, 2001 GO2 a další... Pravda ale, 2010 TK7 se narozdíl od ostatních nedostává za bod L3 a nepokračuje až L5, ale vrací se zpět k L4. Čili zůstává \'jakoby\' na halo orbitě SEL4, i když je to opravdu tedy obrovská orbita. Trochu mne to připadá jako další honba NASA za senzací, no ale budiž. SLS/MPCV to teď asi potřebuje ;)

http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
http://www.youtube.com/watch?v=dsHsYjuudVo
http://www.youtube.com/watch?v=Oq_EOk8YqgE&feature=related

Submitted by alamo on Sun, 08/07/2011 - 11:14.

konečne vidíme odhad nákladov
http://www.spacepolitics.com/2011/08/05/report-estimates-slsmpcv-cost-at...
http://nasawatch.com/archives/2011/08/sls-a-rarely-fl.html
SLS a orion zožerú [b]38 miliárd dolárov do roku 2021 [/b]

chce sa vám niekomu počíta ko¾ko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..

Submitted by Agamemnon on Sun, 08/07/2011 - 11:18.

SLS zabili, keď zverejnili to schedule letov

Submitted by Agamemnon on Sun, 08/07/2011 - 11:25.

chce sa vám niekomu počíta ko¾ko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?

myslím že SLS práve zabili..

[/quote]
Je to v diskusii dole pod článkom:

$38 billion would pay for the development of 14 different EELV-class launch vehicle families with a few billion dollars to spare. (The Atlas V and Delta IV cost about $5 billion total to develop, including Boeing, LockMart, and USAF investment.)

$38 billion would pay for the development of the Falcon 9 launch vehicle 97 times over. (Falcon 9 cost $390 million in total SpaceX and government investment.)

$38 billion would pay for the launch of over 125 Delta IV Heavy launch vehicles (at about $300 million each), which would put over 2.8 million kilograms of payload in LEO. That’s more mass than six International Space Stations.

$38 billion would pay for more than 16 Mars Science Lab (MSL) missions at $2.3 billion each.

$38 billion would pay for 76% of the cost of the $50 billion JSC cost estimate for Zubrin’s Mars Direct humans-to-Mars architecture.

$38 billion for a launch vehicle and a human capsule just for ETO transport is insane. There’s so much more NASA could do with that money.

Submitted by alamo on Sun, 08/07/2011 - 11:31.

keby to aj prešlo..
o tých desa rokov, keď sa začne rieši čo bude stᝠ\"vrchný segment\", teda užitočné zaaženie, a vôbec rieši čo budú tou príšernosou vynáša na LEO a odkia¾ na to vzia peniaze, to by bolo ešte len ródeo

Submitted by -=RYS=- on Sun, 08/07/2011 - 19:03.

Tak nejak se modlim, aby se do te doby zkomercionalizoval kosmicky prumysl.
Je jasne, ze zakladni vyzkum + ISS s profi kosmonautama zustat musi.
Ale je treba aby nekdo udelal pobidku pro dolovani na Mesici nebo na NEO objektech (asi asi spis, nebyl by zapotrebi lander) v ekonomicke navratnosti.
Otazkou je, kolik tun platiny, zlata je treba privezt, aby se to zaplatilo. Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu (Cina i Bolivie si zacinaji hlidat i lithium, a jen tak mimochodem v ruskych vodikovych bombach je lithium8).

Submitted by -=RYS=- on Sun, 08/07/2011 - 22:36.

[quote]# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.[/quote]
ET-94, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Nepilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
[quote]# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.[/quote]
ET-139, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Pilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
[quote]# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.[/quote]
ET-140, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, 2-3 týdny
[quote]# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.[/quote]
ET-141, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, 2-3 týdny
[quote]# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.[/quote]
ET-142, 3x SSME, liquid booster, 5-m Delta IV Upper Stage, Habitation Module
Možný odklad na 1.polovinu 2025, E-M L1, čekání na přílet MPCV (SLS-6)
[quote]# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.[/quote]
ET-143, 3x SSME, liquid booster, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
E-M L1, spojení s Habitation Module, NEO Mission (1999 AO10)

Submitted by Agamemnon on Sun, 08/07/2011 - 22:44.

[quote]Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu [/quote]

ak si dobre spomínam, tak návratová nosnos dragonu je 3t

Submitted by yamato on Mon, 08/08/2011 - 09:47.

uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu \"statnej\" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci, ze NASA najprv musela postavit infrastrukturu, ze komercaci su nebezpecni atd. Nikdy som nepochopil tieto argumenty, ved NASA taktiez stavia na uz vymyslenych veciach, taktiez vyuziva uz existujucu infarstrukturu, a ohladom bezpecnosti urobila pri raketoplane zopar vylozene hazardnych rozhodnuti, ale asi je to skor otazka osobnych preferencii, nez konkretnych argumentov.

Som zvedavy kedy aj ti najzarytejsi zastancovia doterajsieho sposobu kozmonautiky zmenia nazor. Ci to je uz teraz, alebo az ked si NASA za vyvoj novej rakety zapyta 100mld. dolarov a vyvoj potrva 50 rokov...

Pages