Slunce a klima

Dost si to odnese Čína a Rusko (to už v rozpočtech počítalo se zvýšením teploty a levnou těžbou na Sibiři, po pádu ceny ropy to bude další rána), USA poklesem zemědělské produkce omezí potravinovou pomoc Africe, takže tam budou opět hladomory, růst cen potravin vyvolá krize po celém rozvojovém světě. Naštěstí to trvá dost dlouho, takže bude čas na změny. Prosadí se víc geneticky modifikovaných odolných potravin (konečně ustanou nesmyslné protesty), to opět vyvolá pokles spotřeby chemikálií, postřiků a hnojiv (proti zimě nepomáhají). Pro nás to znamená víc zbrojit, posílit hranice Evropy proti přílivu emigrantů a urychlit výstavbu atomových elektráren, kvůli růstu cen energií zateplujeme už léta.

Nejsem sice astronom, ale doporučuji mrknout na stránku o "kosmickém počasí", převážně tedy o aktivitě našeho Slunce:
[url]http://spaceweather.com/ [/url]

Zajímavý článek webu SCIENCE@NASA, odhadující 130 milionů obyvatel USA bez elektřiny a následně do několika hodin i bez vody v případě sluneční bouře podobné té z roku 1921.
[url]http://science.nasa.gov/headlines/y2009/21jan_severespaceweather.htm [/url]

Loni bylo napočítáno rekordních 200 dnů bez slunečních skvrn. Naposledy bylo slunce tak "čisté" v roce 1954 s 241 dny bez ss.
[url]http://science.nasa.gov/headlines/y2008/30sep_blankyear.htm [/url]

[Upraveno 02.2.2009 poslal pospa]

[quote][quote]Nejsem sice astronom, ale doporučuji mrknout na stránku o "kosmickém počasí", převážně tedy o aktivitě našeho Slunce:
[url]http://spaceweather.com/ [/url] [/quote]Vypada to ze Slunce je jako beranek. Predpoved pro dalsi dva dny je taky klid. [/quote]
Ale pozor!
Podle klasických filmových klišé je vesmír velmi zrádný a temně hučí ... :D :D

Po pravdě by nám výraznější oteplení (řádově o pár stupòů) možná i prospělo .. jednak by se do jednoltivých pásů vrátily původní rostliny, druhak by mohlo dojít k zalesnění a kultivaci Afriky, kde by mohla začít zemědělská revoluce (takže dle mého opak oproti hladomorům). No a celkově bychom si zase zpětně uvědomili jistou pokoru vůči přírodě ...

Omlouvam se, myslel jsem ochlazeni ;) Problemem Afriky je, ze neni sobestacna a ze tam neni mozne pestovat rozumne rostliny. Prave v tom by mohlo velmi pomoci ochlazeni ...

[quote]...Nicmene vetsich vynosu se dosahuje v rozvinutejsich krajinach nez v Africe. Pro Evropu, Kanadu, Cinu Rusko a Ukrajinu by to znamenalo problem. [/quote]
Takze doba ladova bude spravny cas na rozbehnutie výroby jedla "Marsovskou" technologiou? :P

[quote]Zajímavý článek webu SCIENCE@NASA, odhadující 130 milionů obyvatel USA bez elektřiny a následně do několika hodin i bez vody v případě sluneční bouře podobné té z roku 1921.
[/quote]

jak to tak sleduju, nemusí to být ani sluneční bouře, stačí sněhová a už mají v Kansasu problémy.....

Kolem roku 1000 bylo Grónsko i Labrador zcela bez ledu, byly tam zelené pastviny a pásl se tam skot a v Evropě nejen že nejezdila auta, ale netopilo se ani uhlím, pouze dřevem a ještě velice málo.
Tehdy ovšem nebyla média a tak to prošlo celá staletí bez povšimnutí.
Obdobně doby ledové nastaly aniž by kdo přestal spalovat uhlík.
Celé " globální oteplování vinou člověka " je jen humbuk, ve skutečnosti naše globální počasí zásadně ovlivòuje jen naše rodná hvězda.
Člověk ve městě vydrží bez tekoucí vody a elektřiny několik týdnů,ostatně již několikrát se bez elektřiny ocitly města na východě USA a v klidu to přežila.

Mít strach nebo se upínat s nadějemi ke Slunci je docela na místě. Životní prostředí Země totiž nekončí někde za stratosférou, nýbrž začíná na Slunci a má docela cenu uvažovat o našem počasí a našem klimatu jako o derivátu počasí a klimatu slunečního. Také to globální oteplování, kterému se zrovna máme to štěstí těšit, neprobíhá jen na Zemi, ale ještě výrazněji na Marsu, Jupiteru a Saturnu, jak tu svého času zmiòoval Sulinar.

Všechny ty vlivy jsou dost spletité. Např. při velkých výronek sluneční plazmy, je Země chytá a stahuje k sobě na póly svým magnetickým polem. Tím však výrazně ovlivní globální proudění vzduchu v našich normálních výškách hluboko pod ionosférou. Dochází pak k rozlévání plazmy od pólů směrem k rovníku. Tím však poklesne rozlévání chladného polárního vzduchu do jižních oblastí. V takových případech je v arktických oblastech dost zima, zatímco v mírném pásmu je daleko tepleji. Když ale není co ze slunečního větru magneticky chytat, rozlévá se hodně polární vzduch, kolem pólů je příjemně teplo, zatímco v mírném pásu máme výrazně chladněji. Ty proudy rozlévání chladného vzduchu prochází zhruba oblastmi, kudy se vždy v glaciálech šířily ledovce. Ovšem atmosféra Země se chová jako určité těleso, co si pořád vyvažuje těžiště (ne jen tepelně podmíněné tlakové rozdíly), a tak je proudění plazmy v ionosféře velice významné pro děje v naší nízké atmosféře.

Pro klimatické oscilace tady na Zemi modifikující ty výrazné výkyvy způsobené Milankovičovým cyklem, to vypadá, že je asi nejdůležitější magnetická aktivita Slunce. Jeho svítivost se prý mění jen nepatrně, ale jestli tu máme globální ochlazování či oteplování, závisí hlavně na jeho magnetismu a řádění slunečního větru. Když je Slunce zběsilé, je teplo, když je magneticky líné, je zima – např. v Malé době ledové. Nikdo pořádně neví, proč to je. Je o tom hypotéza, jak ionizované částice ovlivòují tvorbu mraků, ale prozatím, je zhruba stejně věrohodná, jako ty divné CO2 modely globálního oteplování zaplacených klimatologických pornografů, co se propůjčili Zelené mytologii o antropických příčinách přirozeného klimatického vývoje. Nikdo to moc dobře neví, jak to stále stejně svítící Slunce dělá, ale dělá to nějak magneticky, plazmou. Když je silná sluneční aktivita, odstiòuje nás od tvrdších složek kosmického záření, které mají vliv na izotopické složení některých pozemských prvků. Díky tomu lze magnetickou aktivitu Slunce do minulosti sledovat spolu s teplotou globálního klimatu a divit se těm silným korelacím.

Slunce nás tedy může hodně potrápit nebo být na náš přívětivé. Je to jen na něm a my s tím nic nenaděláme.

Co se týče těch teplot, kdyby byla teplota vyšší o několik stupòů, tak je to skutečně dost. Je třeba si uvědomit, že rozdíl mezi dobou ledovou a dobou ledovou je v průměrné teplotě planety asi 4 C. Kdyby byla teplota v našem interglaciálu o 2 C vyšší než teď, bylo by to jako koncem interglaciálu před 110 000 roky, kdy byla průměrná teplota o tolik vyšší než teď. Ty byly takové ty západoevropské země jako Francie, Anglie aj. dosti hojně porostlé palmami. Být takhle teplo, tak je to fakt síla. Nyní žijeme na konci Malé doby ledové, z níž se posledních asi 200 let globálním oteplováním vzpamatováváme. Dosud ještě teplota Země nedosáhla holocenního průměru. Malá doba ledová, která přišla zhruba s 30-tiletou válkou (nebo spíš ta válka přišla s ní) a trvá prakticky dodnes, ač my jsme nejspíš na jejím samotném závěru ve fázi kýženého zotavení, byla nejchladnější klimatickou epizodou posledních 10 000 let. Podobně chladno bylo ještě, když interglaciál nebyl ještě moc stabilizovaný. Podle všeho to vypadá, že pro ni byla velice příznačná malá sluneční aktivita.

Jinak ve středověku třeba, bylo výrazně tepleji než teď. Nejtepleji v tomto interglaciálu ale bylo v neolitu a době bronzové. Fakt je ovšem ten, že když ustoupí ledovce, začne v Africe vysychání a dezertifikace a objeví se znova Sahara. Nicméně v době, kdy během holocénu bylo na Zemi nejlépe – neolit a doba bronzová – nebyla Afrika natolik vyschlá, jako je teď, ve zvláště chladné části interglaciálu. Všechno je to dost složité. S případným oteplením klimatu také nic moc Africe neslibují, ale v hospodářsky vyspělých zemích by se produkce potravin v důsledku toho měla zvýšit.

Přijde-li oteplení, měli bychom si spíš polepšit. Žijeme ve zvláště chladné části nejspíš asi nechladnějšího interglaciálu od počátku ledových dob a dostat se aspoò na holocenní průměr by to tedy mělo být požehnání. Při tom celý kvartér je asi nejchladnější a k životu dlouhodobě nejnepřátelštější období planety za posledních aspoò 400 milionů let. Přesto však žít dnes není zas taková smůla. Holocén je asi extrémně chladný interglaciál, ale má jednu výhodu. Je to také extrém klimatické stability. Pro celý kvartér jsou totiž příznačné obrovské klimatické oscilace. Po celou dobu jeho trvání, a šlo o dobu ledovou či meziledovou, klima neustále prudce oscilovalo. Výkyvy o stupeò či dva během deseti či jen pěti let, probíhaly prakticky neustále a příroda byla vystavena nesmírné klimatické nestabilitě. Teprve studený holocén s touto turbulencí ustal. I když tu v porovnání s interglaciály plnými evropských palem pěkně mrzneme, užíváme si ale nesmírné stability. Někteří badatelé to dokonce interpretují tak, že je zákonité, že právě v této době došlo k vývoji usedlé zemědělské společnosti a civilizace, nebo jindy se kvůli klimatickým turbulencím vyvinout nemohla, ač homo sapiens na to už asi vývojem mozku dávno měl.

Kdybych se něčeho od našeho sluníčka hodně bál, tak by to byl návrat k této klimatické nestabilitě kvartérního standardu. To už by nebylo oteplování o 0,1 C za desetiletí jako při současném globálním oteplování „prudké“. To bychom mohli také stihnout za století dvacet globálních oteplení a ochlazení o jeden či dva stupně a těžko si představit, co by to s námi udělalo. Jestli se něčeho hodně bojím, tak je to návrat k této nestabilitě, kterou tahle nestabilita slunečního cyklu klidně může ohlašovat. Doufejme však, že ne.

Každopádně se divím, že Slunce nemonitorujeme a nezkoumáme dostatečně. Ani vlastně nevíme, co se děle na odvrácené straně Slunce, ač nás to významně životně ovlivòuje.

[quote] zvedani hladiny mori, proti ktere muzete neco delat. [/quote]
Co můžeš proti ,,zvedani hladiny mori,, dělat? To by mě docela zajímalo?

Odsahova sa...
Z Holandska napríklad do Ruska - Sibír už údajne začína rozmàza.
Možno (zdanlivo) "trochu blbá" vo¾ba, ale lepšie ako sa utopi.

A to utopenie začne by pri vzostupe hladiny oceánu už o nieko¾ko málo metrov práve v Holandsku, ale nielen tam, prudko aktuálne.
Ohrozené zaplavením sú vlastne všetky oblasti ležiace na nízkom, plochom pobreží alebo dokonca, ako Holandsko, pod úrovòou hladiny oceánu. To, čo predviedol hurikán Katrina koncom leta 2005, sa zopakuje vo výrazne väčšom merítku, hoci i viac roztiahnuté v čase a priestore. Proste ak je teraz pobrežný protipovodòový systém kdeko¾vek postavený na "bezpečnú" hladinu +10 metrov, ktorá nemôže by teoreticky nikdy dosiahnutá, pretože najsilnejšie búrky urobia povedzme +8 metrov, pri vzostupe hladiny oceánu to prestane stači, pretože rezerva nebude 10, ale osem či len šes metrov - a systém vodu neudrží. Pritom takého "zrútenie" pobrežných ochrán bude ma skôr "katastrofický" než "krízový" či "postupný" scenár, ktorý sa dá predpoklada povedzme v juhovýchodnej ázii, kde záplavy pri vzostupe hladiny oceánu takisto nastanú, ale protizáplavové ochrany neexistujú.
Niekde som čítal, že ak stúpne hladina svetového oceánu o jeden meter, vyženie to z domovov takmer 50 milionov ¾udí, ak by sa roztopil celý Grónsky ¾adovec, hladina morí a oceánov by stúpla o vyše šes metrov - a to by údajne znamenalo vyše pol miliardy presídlencov.

Fotka v linku by mala ukazova, kde a koho vytopí +1 meter hladiny svetového oceánu:
http://infranetlab.org/blog/wp-content/uploads/2009/01/09_01_24_climatep...
[Upraveno 02.2.2009 poslal Alchymista]

Nedá se nic dělat ani s oteplením ani s ochlazením. Ty kecy o CO2 jsou naprostá iluze vytvořená obchodníky s deštěm, kteří sledují jen své cíle. Jediné co se dá dělat je čekat a přizpůsobovat se.

Problém je v tom, že klimatickej zmene a počasiu stále nerozumieme a vlastne ani nevieme, čo je "normálny stav". Globálny stroj na počasie funguje z poh¾adu ¾udského života ve¾mi pomaly - a hovori o nejakom globálnom preh¾ade o vývoji počasia môžeme povedzme až od 2.sv. vojny - to je len niečo viac ako pol storočia, čiže ve¾mi málo. Lokálne záznamy sú dlhšie, ale dlhé maximálne 4000 rokov do minulosti - a to ešte s ve¾kými výhradami, o lokálnych "vedeckých" záznamoch môžeme hovori len nejakých 200 rokov. Pritom sa napríklad zdá, že fenomén El-Niòo - Južná oscilácia je hlavným motorom a funguje v hlavnom cykle dlhom okolo 2000 rokov.
[quote]Jediné co se dá dělat je čekat a přizpůsobovat se. [/quote] A s oh¾adom na to, čo som napísal vyššie, čaka možno aj ďalšie "sahovanie národov".

Souhlasím s Alešem.Iluze o ovlivnění kolísání teploty v planetárním měřítku je stejný nesmysl jako kdysi populární " poručíme větru, dešti".

[quote]Odsahova sa...
Z Holandska napríklad do Ruska - Sibír už údajne začína rozmàza.
Možno (zdanlivo) "trochu blbá" vo¾ba, ale lepšie ako sa utopi.

odstěhujte se do hor, ty budueme bourat až jako poslední ..

[quote]...Každopádně se divím, že Slunce nemonitorujeme a nezkoumáme dostatečně. Ani vlastně nevíme, co se děle na odvrácené straně Slunce, ač nás to významně životně ovlivòuje.
[/quote] myslím, že odvrácenou stranu sledujeme minimálně pomocí helioseismologie
[img]http://spaceweather.com/images2009/26jan09/midi_farside_163.gif [/img]
[url]http://spaceweather.com/ [/url]

Navíc sledování Slunce se neustále zlepšuje, Soho funguje dál, ACE, Trace a nové Stereo A + B. Hlavní problém je krátká doba, po kterou tyto data máme, možná se dá leccos vyčíst i ze starých dat (nap. Skylabu).

[quote] Díky tomu lze magnetickou aktivitu Slunce do minulosti sledovat spolu s teplotou globálního klimatu a divit se těm silným korelacím.
[/quote]

Tá korelácia sa týka aj súčasného oteplovania? Mám na mysli súčasnú magnetickú aktivitu slnka, či je monitorovaná, či je zvýšená oproti minulosti a či to koreluje s globálnym oteplením.

Btw. v minulosti som sa tiež rozčuloval nad globálnym oteplovaním a nad tým ako ludia ničia túto planétu, ale to som bol mladý a blbý :) Teraz mám pocit že to nebude zrejme celkom tak, súčasné oteplovanie iných planét je dostatočne silný argument na zamyslenie, nevraviac už o tom že v súčasnosti sú akéko¾vek iné názory na túto tému takmer zločin, hlavne v EU, čo nemá s vedeckým prístupom ve¾a spoločného a mne je to odporné

[quote]
Tá korelácia sa týka aj súčasného oteplovania? Mám na mysli súčasnú magnetickú aktivitu slnka, či je monitorovaná, či je zvýšená oproti minulosti a či to koreluje s globálnym oteplením.

[/quote]

Tato korelace je sledována především ve velmi dlouhém časovém horizontu minulosti. Výzkumy probíhají od počátku tohoto desetiletí. Nemám bohužel moc času teď hledat odkazy, ale viz např. tyto:

http://www.unisci.com/stories/20022/0606022.htm
http://www.popularmechanics.com/science/earth/4248062.html
http://sciencenow.sciencemag.org/cgi/content/citation/2008/1217/1
http://www.newscientist.com/article/mg19125691.100
http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Solar_Activity_Proxies_png

Myslím, že po jejich shlédnutí, si každý může snadno najít 50 dalších.
;)

[quote]
To naznacuje aj vyvoj teplot. V grafe, na ktory odkazujem, je uvedena ODCHYLKA priemernej mesacnej teploty za celu planetu v prislusnom mesiaci od dlhodobeho priemeru. Modra vlnka hore, je podiel oxidu ulhiliciteho namerany na Mauna Loa. Je to inak moja ostro sledovana stranka... :)

http://www.junkscience.com/MSU_Temps/RSSglobe.html [/quote]

Dlouhodobé změny globální teploty byly vždy v korelaci s hladinou CO2. Ovšem tak, že teplota vždy předcházela CO2, a tato koncentrace je veličinou s dost velkým odstupem vlečenou teplotou. Hlavně tedy šlo o teplotu ocenánů, která má větší setrvačnost než teplota vzduchu a objeví se závěsu za dlouhodobým trendem změn teplot ovzduší. Když výrazně stoupne či klesne teplota oceánů, stoupá či klesá koncentrace CO2 v ovzduší. Myslím, že když se člověk zamyslí nad docela elementární fyzikální chemií, tak ho to tak moc nepřekvapí.
:cool:

Jenomže tím hůř pro nás, protože vždy v historii bylo skvrn hodně, jedinou výjimkou byla právě malá doba ledová.

Z toho všeho plyne, že náš prezident má zase pravdu.

[quote]
Dlouhodobé změny globální teploty byly vždy v korelaci s hladinou CO2. Ovšem tak, že teplota vždy předcházela CO2, a tato koncentrace je veličinou s dost velkým odstupem vlečenou teplotou.[/quote]

Ano. To ještě totiž na planetě nežilo 6+ miliard lidí masivně těžících a spalujících fosilní paliva. Dle radioizotopového datování je nárůst CO2 za posledních 100 let skutečně antropogeního původu.

Na druhou stranu, pokud se to s těmi slunečními skvrnami nakonec nějak "vyruší", tak "nula od nuly pojde" a nakonec to ještě bude zajímavé. Jako obhajobu teorie globálního oteplování způsobeného antropogeními vlivy by ovšem rád dodal, že výpadek slunečního cyklu skutečně mohl předpovídat jen málokdo... (tedy, myslím vědeckými metodami.. esoterici si o tom myslí svoje, ale já jsem ultra-paranoik a nevěřím ani vědě, ani magii :-)

[quote]
Ano. To ještě totiž na planetě nežilo 6+ miliard lidí masivně těžících a spalujících fosilní paliva. Dle radioizotopového datování je nárůst CO2 za posledních 100 let skutečně antropogeního původu.

[/quote]

Nevěříš ani vědě ani magii ale svému Zelenému náboženství včetně katechických kapitol s oteplovací dogmatikou asi věříš. Proti oteplujícímu se oceánu je i 6 miliard teplomilných holých opic málo. :D

Docela by mě zajímalo, jak lze radioizotopově datovat, že nárůst C02 je antropogenního původu? Uhlík C14 vzniká za přispětí ionizujícího záření v atmosféře a podle toho, kolik ho má materiál biogenního původu v sobě, lze usuzovat, jak je starý - kdy ho do něj živý organismus zabudoval, s tím, že následně se jen rozpadá. Pokud stoupá množství C02 - tedy přítok CO2 z jeho zdrojů je rychlejší než jeho zabudování do organismů aj., tak by měl maličko podíl C14 klesat. Ten pokles musí být ale velice nepatrný. Protože těžko lze očekávat, že přírůstek CO2 bude biogenního původu. Ovšem je-li z uhlíku ve fosilních palivech či z věkovitých mořských usazenin, C14 v něm bude stejně vzácný. Pokud tedy někdo dokázal tak citlivě po dlouhou dobu měřit, že skutečně prokázal nepatrný pokles C12 v atmosférickém CO2, tak tím maximálně prokázal, že nárůst CO2 je abiogenního původu, nikoliv vyloženě antropogenního původu.
:P

[quote]
Docela by mě zajímalo, jak lze radioizotopově datovat, že nárůst C02 je antropogenního původu?
:P [/quote]

Takhle se to nedělá, jde o to, že díky polárnímu ledu lze určit obsah CO2 pro poměrně dlouhá období. No a protože s obdobím průmyslové revoluce se obsah CO2 prudce zvyšje, odvozuje se z toho, že vznikl spalováním, což mi připadá vcelku logické. Rozhodně se to neurčuje podle izotopů.
Otáztkou spíš je, jakou to má souvislost s kosmonautikou?

Obsah 14C za poslednich par desitek let nepatrne klesa a je to jednim z oduvodneni antropogenniho puvodu, resp. opetovneho vyuzivani ulozeneho uhliku, ale ne neprustrelny dukaz. Snizeni by se zrejme objevilo i u dalsich abiotickych procesu.

Ano, zmeny izotopového zloženia medzi "archívnym" CO2 uloženým v ¾adovcoch (po zahrnutí opráv na vek "archívu") a aktuálnym izotopovým zložením atmosferického CO2 by mohli niečo naznačova o antropogénnom vplyve.
Lenže procesy spojené so vznikom 14C sú "kozmického" pôvodu a vplýva na ne premenlivá slnečná činnos. A to tým spôsobom, že slnečné magnetické pole ovplyvòuje celú heliosféru a tá zasa významne ovplyvòuje toky kozmického žiarenia, ktoré produkuje uhlík 14C.
A tak sme prakticky zasa na začiatku - čo s čím je prepojené a ako? Možno tušíme, že odpoveď "všetko so všetkým" je síce správna, ale to nám nič nepomôže.

[quote]Otáztkou spíš je, jakou to má souvislost s kosmonautikou?[/quote]Myslím, že to súvislos má. Zdá sa totiž, že uzlovým bodom celého problému klimatickej zmeny alebo klimatických výkyvov je porozumenie procesom prebiehajúcim na Slnku a celej následnej kaskáde procesov, ktoré nakoniec ovplyvòujú počasie a klímu na Zemi. A kozmonautika poskytuje zatia¾ najlepšie prostriedky, ako tieto procesy pozorova v globále i v detailoch, na Slnku i na Zemi.

Pritom vplyv CO2 nie je jediným antropogénnym vplyvom, ktorý môže ovplyvòova klímu celých kontinentov. Je to i produkcia metánu, zmeny v chemickom zložení vody v riekach a moriach, "tepelné" zmeny spôsobené pestovaním monokultúr na rozsiahlych územiach, problematiky odlesòovania, budovanie roz¾ahlých mestských aglomerácií, vplyv umelého zavlažovania, atď, atď, atď... Vieme len málo o sinergetických efektoch všetkých týchto vplyvov samostatne a v kombinácii so slnečnou činnosou.
Je celkom dobre možné, že niektoré odpovede nám dá mesačný prach, piesok z Marsu alebo ¾ad z Europy.
[Upraveno 03.2.2009 poslal Alchymista]

[quote]Otázkou spíš je, jakou to má souvislost s kosmonautikou? [/quote]

Tato otázka míří na id Adolf.. já se jen přidal :-)

Anomálie v slunečním cyklu je rozhodně zajímavé astronomické téma. Jen bude vtipné, když to někdo použije jako argument v úplně jiné diskuzi, která s tím vůbec nesouvisela (a která díky tomu možná přestane být aktuální...)

Jsem tedy doma. Krásné rychlé, „logické“ (ve smyslu, co je binární a lineární je přeci logické), pokles uhlíku C14 v atmosféře, tedy „důkaz“ antorpického účinku přes fosilní paliva.

Stejně jasné a „logické“ jako křivky teplot a koncentrací CO2 v dávné minulosti, které se vydávaly za „důkaz“ rozhodujícího vlivu této látky, jejíž kvóty fungují jako účinná bariéra vstupu do monopolizovaného odvětví už generace prostého konkurence a inovací, kde si lze na technickém šrotu užívat nechutných zisků.

Ano CO2 vždy s rostoucí teplotou planety stoupá, ale pokud se daří zadokumentovat teplotní přechod, vždy jako s určitým skluzem vlečená veličina za teplotou. Není se co divit, oceánská ale i půdní depozita uhlíku uvolòují s prohřátím CO2, ale to prohřátí velkých vodních a půdních mas následuje povrchovou teplotu planety jen zvolna. Uhlík z těchto oteplením odplyněných či vyžraných depozit naposledy okoštoval enzym živého organismu před dávnými věky, tak se v něm moc C14 nenajde. Vzpamatování za časů málo flekatého Slunce v Malé době ledové trvá už asi 200 let. Celou tu dobu se otepluje a následně tedy stoupá s prohříváním oceánu a permafrostu koncentrace CO2 s přílivem odleželého uhlíku do atmosféry. Celá naše slavná industriální epocha i naše postindustriální začátky do tohoto geologického okamžiku zotavení z Malé doby ledové zapadá.

Z hlediska měřítek kvartéru jde o velice mírné oteplení. To co se stihlo nyní oteplit, by se běžně během většiny kvartéru stihlo ne za 200 let, ale za 20, a pak zase ochladit, a zas oteplit. Žádný průmysl to nepotřebovalo. Když bylo před 110 tisíci lety o 2 C tepleji, tak tu nebyly elektrárny a motorová vozidla. Když tu bylo v miocénu o 13 C tepleji, v Grónsku a na Špicberkách žili primáti podobní těm, co máme dnes na Madagaskaru, a aligátoři podobní dnešním floridským, Antarktidu pokrývaly borové lesy plné hub, tak to zdaleka nebylo zvl᚝ teplé období, třeba to po dinosaurech bylo teplejší, ale CO2 bylo v ovzduší daleko víc. Nejspíš na něj tehdejší poloopice neměly limity.

Teplotu tady na planetě rozhodujícím způsobem (i když ne výlučným) určuje Slunce. Buďme rádi, že se zrovna zpomalilo ve své rozmařilosti, protože jak ukazovalo celý kvartér do holocénu, oteplit na palmy v Evropě nebo ochladit víc než v Malé době ledové stihne za pětiletku a za náš pomíjivý lidský život to udělá hodněkrát. Jestli se Slunce vrátí k tomuto režimu, tak jsou naše drobné starosti s globální ekonomickou krizí či průmyslovými emisemi slaboučký čajíček a sledování sluneční aktivity bude důležitější než sledování burzy, protože burzovní indexy se budou odvíjet od indexů slunečních skvrn a kdo bude pomocí kosmonautiky vědět první o přípravě nové skvrny na odvrácené straně Slunce, bude mít větší šanci na přežití v epoše zlého Slunce.
;)

[quote]Otáztkou spíš je, jakou to má souvislost s kosmonautikou? [/quote]

Možná to není tolik o kosmonautice jako o účelu kosmonautiky. Kosmonautika je nějaká technikalita, která to, co dělá a proč, neurčuje sama autonomně. Do kosmu se létá z několika základních důvodů. Jedním z těch důvodů je telekomunikace, ale skoro všechny ostatní důvody lze s jistou licencí a v jistém širším pojetí tohoto významu považovat za poznávání našeho životního prostředí.

Poznáváním našeho životního prostředí není jen meteorologie, oceánografie, glaciologie, hydrologie, kartografie, monitorování stavů vegetace či tahů ryb, sledování průmyslových exhalací, ale také prakticky veškerá extrateresterická badatelská kosmonautika. Když zkoumáme Měsíc, Mars, či nějaký bludný kosmický balvan, zkoumáme svoji Zemi v širším kontextu velkého systému, do kterého patří, a dlouhých evolučních period, které vytvořily okamžitý stav našeho světa, a přetváří ho na budoucí stav našeho světa, tvoříme z kosmických těles komparativní vzorky, v jejichž kontextu jsme schopni vidět svůj vlastní segment světa, jasněji a z většího nadhledu. Sledování Slunce, které je pro možnou existenci jakéhokoliv životního prostředí ve Sluneční soustavě ještě důležitější než Země, je pak jedním z pilířů úkolů věd o životním prostředí a kosmonautiky. V docela velké míře je to kromě základního cíle důležité i pro kosmonautiku samu. Sluneční činnost výrazně ovlivòuje naše kosmická zařízení a představuje pro ně i nemalé riziko. Plánování kosmických misí se jistě bez prognóz sluneční aktivity neobejde. Jestli nám hrozí období nestability ve sluneční aktivitě, tak je to rozhodující ohrožení našeho životního prostředí tady i našich misí v kosmu.

Přestože žijeme na Zemi, je chybou chápat naše životní prostředí příliš geocentricky. Jelikož však existují různá mocichtivá náboženství postavená na geocentrické environmentalistice, přesunul se dávný kosmický spor vědy s tmářstvím o katechický geocentrismu nebo vědecký heliocentrismu do klimatologie, kterou se snaží Zelení teologové konvertovat na katechickou nauku poplatnou jejich geocentrické dogmatice stejně, jako to koncem středověku Svaté Officum zkoušelo učinit s astronomií. Kosmonautiku mj. vnímám jako nejmocnější nástroj k překonávání geocentrismu a spor mezi klimatickým geocentrismem a heliocentrismem vnímám jako Galileovský spor tmářství s vědou dneška, kde kosmonautika plní tehdejší roli dalekohledu. Velká část Zelených k tomu asi přistupuje podobně, protože kdykoliv je někde na běžných serverech diskuse o nějakém kosmické úspěchu, objeví se tam několik diskutérů známých svými Zelenými postoji, kteří hned spustí, že na Zemi máme důležitější problémy než zkoumat Mars atp.

ak teda klesá slnečná aktivita, a zem sa preto začne ochladzova,
aké dôsledky, to bude ma pre "počasie"?
pevnina sa samozrejme, bude ochladzova rýchlejšie ako oceán, vďaka čomu medzi nimi bude dochádza, k ove¾a väčšiemu transferu tepla..
dajú sa teda očakáva, omnoho silnejšie, tropické búrky,
a extrémy nielen v trópoch, ale aj v našich zemepisných šírkach?

dajú sa k nastupujúcej zmene, priráta aj momentálne prebiehajúce javi, ako napríklad snehové kalamity v británii, alebo trebárs toto?:
[url]http://zpravy.idnes.cz/obrazem-cina-vyhlasila-stav-nouze-kvuli-suchu-je-... [/url]

začína to vypada ako pravidelná "oscilácia"
teplý oceánsky vzduch sa nahrnie nad pevninu, kde vychladne
potom nasleduje ďalšia výmena..
[url]http://aktualne.centrum.cz/domaci/pocasi/clanek.phtml?id=628939 [/url]
ten "superpočítač" sa vašim meteorológom bude fakt hodi:
[url] http://zpravy.idnes.cz/meteorologove-zadaji-od-statu-70-milionu-na-presn...

[quote]začína to vypada ako pravidelná "oscilácia"
teplý oceánsky vzduch sa nahrnie nad pevninu, kde vychladne
potom nasleduje ďalšia výmena..
[url]http://aktualne.centrum.cz/domaci/pocasi/clanek.phtml?id=628939 [/url]
ten "superpočítač" sa vašim meteorológom bude fakt hodi:
[url] http://zpravy.idnes.cz/meteorologove-zadaji-od-statu-70-milionu-na-presn... [/quote]Nebo by si ČHMÚ mohl kupovat čas na plánovaném US superpočítači Sequoia. :)
Ten má sice hlavně přepočítávat použitelnost starých jaderných zbraní, ale předpověď klimatických změn až do detailů 1 km2 se taky plánuje.

[url]http://computerworld.cz/hardware/novy-superpocitac-se-postara-o-jaderne-... [/url]

[quote] Velká část Zelených k tomu asi přistupuje podobně, protože kdykoliv je někde na běžných serverech diskuse o nějakém kosmické úspěchu, objeví se tam několik diskutérů známých svými Zelenými postoji, kteří hned spustí, že na Zemi máme důležitější problémy než zkoumat Mars atp.[/quote]

Myslím, že se dopouštíš nějakého druhu wishful thinking. Zelení obecně nemají důvěru k nadměrnému militarismu, ale určitě nemají nic proti expanzi člověka do kosmu. Ostatně vstup ČR do ESA podepsal zelený ministr školství Liška, a určitě se to nesnažil nějak bojkotovat, apod.

Někteří aktivisti můžou mít konkrétní výhrady např. proti použití plutonia, proto ho třeba NASA už léta používá jen tam, kde neexistuje jiná alternativa. Ale obecně ne všichni enviromentalisti jsou "tmavě zelení", tzn. totální kritici technologické civilizace: daleko běžnější je ale "světle zelený" enviromentalismus, který např. kritizuje samoúčelný konzum právě proto, že třeba vynaložit nějaké prostředky na výzkum vesmíru místo na reklamu by mohlo být daleko zajímavější...

[quote]ak teda klesá slnečná aktivita, a zem sa preto začne ochladzova,
aké dôsledky, to bude ma pre "počasie"?[/quote]

No, tak v novověku byla "malá doba ledová" pokud vím 2x, a pokaždé to znamenalo v Evropě ochlazení o pár stupòů.

V současnosti se to ale asi spíš vrátí "do normálu", protože se to navzájem vyruší s procesem globálního oteplování, počítám. Letošní zima třeba nebyla v podmínkách .cz až tak extrémní.. no, na horách prostě trochu mrzlo, a v Praze bylo prostě v lednu pod nulou. Což se tak nějak stává

Globální oteplování je jen nepřesná definice vlivu Slunce na Zemi a zdá se zcela jistě, že to naše hvězda tomu Gorovi a jeho papouškům ještě důrazně předvede.

To je ale právě naprostý nesmysl, tohle uvažování. Globální oteplování je jev, který existuje nezávisle na sluneční aktivitě. Vzhledem k současné anomálii ve slunečním cyklu (kterou nešlo vědeckými postupy nijak předpovědět, pokuď se nepletu) se samozřejmě tenhle problém odkládá o 10, 20 let - až se sluneční aktivita vrátí do normálu, na který jsme byli zvyklí z 20. století, tak zvýšené hladiny CO2 budou o to větší problém, že nad daným problémem mávneme rukou a budeme ho ignorovat. A samozřejmě - cyklická aktivita se může obnovit za 10 let, ale taky třeba za 5 - my zkrátka vůbec netušíme, co se děje, jsme na tom jako starověcí zemědělci, kteří také netušili, jestli přijde bouřka a krupobití a smete jim úrodu.

Argumentace "no vidíte, Al Gore nepředpokládal anomálii ve slunečním cyklu, takže se celou dobu mýlil" je celkově šíleně nebezpečná, protože předpokládá, že současný pokles aktivity bylo možné nějak vědecky předpovědět, nebo že antropogenní teorie globálního oteplování byla zásadně mylná. Oboje dvoje je samozřejmě lež. Současnou anomálii ve sluneční aktivitě nešlo předpovědět. Teplota atmosféry je sice výsledkem složitých nelineárních procesů, ale přesto s obsahem CO2 souvisí... historická měření toho, jak obsah CO2 předcházel nebo následoval teplá období jsou samozřejmě zkreslená tím, že nemáme záznamy o sluneční aktivitě té doby, ale základní fyzikální model toho proč skleníkové plyny ovlivòují teplotu atmosféry je podle mě hodně zabudovaný do našeho současného přírodovědeckého chápání světa (což si ekonomové, politici, novináři, podnikatelé apod. asi nejsou schopni připustit - pro ně věda není záležitostí více či méně intuitivního chápání základních principů přírody (přitom základní fyzikální intuici musí mít každý, kdo z fyziky nepropadl na střední škole...), ale záležitostí víceméně ekonomického vztahu ke komunitě jiných profesionálů - vědců - kteří mají své vlastní zažité rituály toho, jak věci posuzují a jak se o nich vyjadřují)

Pokud si z toho uděláme závěr typu "vždycky se může sát něco nepředvídatelného" a "vždycky zbývá nějaká naděje" - tak proč ne. Ale nechápu lidi, kteří z toho dělají závěr "vždy se stane něco nepředvidatelného, když to budeme potřebovat" a "vždycky všechno dopadne dobře". Samozřejmě vůbec netušíte, jestli ta anomálie bude trvat 6 měsíců nebo rok.. ale už teď vykřikujete, jak se Al Gore mýlil. To je ovšem čirá psychóza hazardního hráče závislého na automatech: není to ani věda, ani politika, ani nic jiného... není to už ani náboženství nebo ideologie, dokonce.. je to jen přístup "hurá, vyhráli jsme", nebo možná náboženské opojení v starověkém duchu - "Mojžíš způsobil, že se moře rozestoupilo, hurá". Ano, je to zázrak - ale já nemám povahu člověka, který by chtěl spoléhat na to, že se zázrak stane vždycky (a přitom ne že bych jich třeba osobně ve svém životě už pár nezažil... :-)

[quote]
Argumentace "no vidíte, Al Gore nepředpokládal anomálii ve slunečním cyklu, takže se celou dobu mýlil" je celkově šíleně nebezpečná, [/quote]

Mám obavy, že tu došlo ke špatnému pochopení argumentů příznivců heliocentrického názoru na klimatický vývoj. Nikdo netvrdí, že Al Gore se mýlí, protože nepředvídal nepravidelnosti ve sluneční aktivitě. Tvrdí, že sluneční cyklus nejspíš teď ukáže, kdo je v klimatu Země pánem a rozmetá antropocentrickou mytologii Goristů.

Proti Gorismu lze myslím uplatnit především tyto argumenty:

1. Gorismus ignoruje klimatickou historii. Vychází z předpokladu, že je tu nějaký přirozený a žádoucí klimatický stav, který globální oteplování nějak nepřirozeně narušuje a přináší tak škodu životnímu prostředí. Zatím ale ten „přirozený“ stav je Malá doba ledová – nejchladnější klimatická epizoda od konečného odeznění posledních projevů ledové doby a současné asi dvousetleté globální oteplování je zotavením z této epizody, kterému se dosud nepodařilo dosáhnout holocenního teplotního průměru. Klima se nikdy nenacházelo v nějakém přirozeném klidu, ale neustále se buď otepluje či ochlazuje. Děje se tak celý holocén, a to je holocén obdobím extrému klimatické stability. Celý kvartér probíhaly klimatické turbulence, proti nimž je současné prý prudké oteplování vlekle pomalé.
2. Gorismus tvrdí, že vyšší teplota na planetě by byla environmentální i ekonomická katastrofa. Většinu holocénu však tepleji bylo. Pořád ještě v podstatě žijeme v Malé době ledové, i když nejspíš na jejím konci. Usedlá zemědělská společnost a civilizace se však vyvinuly v období daleko teplejším. I blízká historie – středověk daleko teplejší. Mezi ním a současností však přišla katastrofa Malé doby ledové s hrůzami 30-tileté války atp. V minulých interglaciálech bylo zpravidla tepleji. Holocén je nejspíš nejchladnější interglaciál od příchodu ledových dob. Celý kvartér včetně jeho teplejších epizod je nechladnějším obdobím historie Země v posledních nejméně 400 milionech let. Vždy platilo, hodně tepla, hodně života, chlad, málo života. Žijeme tedy v období kvůli chladu velice nepříznivém k životu. Mytologové apokalypsy globálního oteplení však tvrdí, že s oteplováním bude čím dál hůř. Při oteplení o 6 C by dle nich prakticky mělo dojít k zániku světa. Po celou tu dobu, kdy tu žily ty krásné obrovské pravěké příšery z obrázkových knížek, tu bylo daleko tepleji než těch jejich ubohých 6 C. Právě díky tomu teplu, byly tehdejší ekosystémy tak životadárné, že tu taková monstra mohla žít.
3. Goristé tvrdí, že k oteplování dochází v důsledku antropogenní činnosti. Jejich jediným argumentem při tom je, že vývoj industriální civilizace probíhá v době zotavení z Malé doby ledové. Fakt je ten, že v minulosti tu takových oteplení byla fůra i bez průmyslu. Během kvartéru v předholocenní době však byly vzestupy teplot zpravidla tak desetinásobně či dvacetinásobně rychlejší než tohle prudké globální oteplování. To tu ale průmysl nebyl žádný.
4. Goristé tvrdí, že oteplování je v korelaci s obsahem CO2. Mají v tom dost pravdu, kterou potvrzují geologické záznamy. Nicméně, k vzestupu CO2 vždy dochází v závěsu na teplotě. Stoupne-li teplota jako vlečená veličina začne stoupat obsah CO2. To je ale z hlediska fyzikální chemie dost logické. Teplotu tedy nejspíš neřídí CO2, nýbrž naopak, CO2 je důsledkem teploty, jinak se tato látka ukládá spíš v mimoatmosférických depozitech.
5. Goristické tvrzení o antropocentrické vysvětlení globálního oteplování je v rozporu s vývojem na ostatních „globech“. Jsou tu i jiné planety, kde nemáme průmysl, ale oteplování ano.
6. Z doby posledních několika set let, máme jakés takés kusé záznamy o slunečních skvrnách. Pro Malou dobu ledovou byla příznačná velice nízká sluneční aktivita.
7. Během posledního desetiletí byla objevena a rozvinuta metoda rekonstrukce magnetické aktivity Slunce i v dobách, kdy nejsou dostupná jakákoliv lidská pozorování pomocí sledování izotopů Berylia a nověji se na to kalibruje i metoda sledování izotopů uhlíku. Tuto metodu lze použít k dlouhodobému monitorování sluneční magnetické aktivity do minulosti. Jsme teprve na počátku těchto výzkumů, ale je tu spolehlivá korelace – větší sluneční magnetická aktivita vždy znamená teplejší klima, menší aktivita – chladnější klima. I události naší doby, ač je to přeci jen krátké, něco v tomto naznačují: globální oteplování se poněkud zpomalilo a při tom nám začal habrovat i sluneční cyklus. V tom je asi podstata tvrzení, že Gorovi udělá asi sluneční cyklus čáru přes rozpočet, ale nepochybuji, že gorističtí demagogové si najdou nějaké „vědecké“ vysvětlení i pro tento vývoj. Konec konců jejich mytologie je v naprostém rozporu s veškerou historií klimatu v minulosti a vůbec jim to nevadí.

Klimatický heliocentrismus zcela logický, když uvážíme, odkud se veškerá energie napájející zemský klimatický systém bere. Předem jej odmítat stejně jako všechny poznatky o pozitivně zjištěných skutečnostech o historii klimatu svědčí o vysoce ideologickém postoji ke klimatologii, který je v hlubokém rozporu s vědeckým přístupem. Antropická CO2 hypotéza industriálního ovlivnění klimatu byla zcela legitimní hypotézou. Prošla však už několika desetiletími prověřování, během nichž byla přesvědčivě vyvrácena. Kdyby šlo o normální hypotézu, nic by se nedělo. Bohužel však se stala dogmatem politické doktríny a postulátem náboženství na politickou objednávku, které se velice vyplácí nesmírně mocné lobby privilegovaného kapitálu, kterému z titulu bludu o antropických příčinách globálního oteplování v rozporu s liberálně tržním přístupem byly uděleny monopolní výsady nepřekročitelných překážek vstupu do energetického odvětví. Zajímavé, že ani v poslední době, kdy v důsledku nedostatku investičních příležitostí na základě vyčerpání dosavadních investičních programů došlo k ekonomické krizi, nelze krizi léčit skutečně účinným přístupem investic náhrady energetických kapacit po dědečcích, které přináší svým majitelům nechutný monopolní zisky bez ohrožení konkurencí i přes žalostnou energetickou účinnost – tedy nadbytečnou spotřebu paliva i tvorbu odpadu včetně CO2 – na jednotku vyprodukované energie. Bohužel Zelení aktivisté jakéhokoliv odstínu Zelené přes svou upřímnou lásku k přírodě jsou v reálu agenty privilegovaných skupin kapitálu, které usilují o zamezení konkurence, ochranu monopolů proti svobodnému trhu a kodifikaci jejich výsad na základě ušlechtilých doktrín místo konkurence-plné vědy.

Normalni je tedy teplejsi planeta? Kde se tedy vzal ledni medved ktery je na zimu dokonale pripraven? Vyvinul se snad v obdobi Male doby ledove?

"Teplejšia planéta" nie je nutne planéta bez polárnych ¾adovcov. Môže to znamena aj ostrejší prechod z teplého pásma do chladného.