Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

rozpinanie vesmiru nie je pohyb... preto ta rychlost sa nevylucuje s str - to je ako s tym balonikom a 2 bodkami na nom - na zac. su v nejakej vzdialenosti od seba a ked sa balonik nafukuje, tak sa vzdaluju... ale zaroven sa ani jeden z nich nehybe... len sa zvacsuje priestor...
nvm, ci je to dobre, ale vzdy som si to predstavoval nejak tak :)

ak sa nemylim, tak existuje niekolko teorii, ako by mohlo dojst k FTL napr. wormholes, alebo moj oblubeny alcubierre drive :)
hmm, ale to je vsetko, co som len tak cital kde-kade po internete :) takze tiez by som uvital, ak by to niekto mohol trochu objasnit... samozrejme, ze okrem toho, ze su to vsetko techn. nedosiahnutelne veci pre nas v blizkej buducnosti :)

[quote] ten nápis \"zákaz rozpínání prostoru\" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace.
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. [/quote] Niekde som videl tvrdenie, že sa rozpína priestor, ale nie gravitačne viazané systémy.

Respektíve možno inak: v rámci miestnej skupiny galaxií je vplyv rozpínania vesmíru tak malý, že ho nedokážeme odlíši od vlastného pohybu jednotlivých gravitačne viazaných galaxií.
Hubblova konštanta je zhruba 72+/-2 km/s na megaparsec (Mpc). Galaxia v Andromede (M31) je vzdialená 0,79Mpc, takže by sa mala vzďalova rýchlosou cca 57km/s, v skutočnosti sa k nám ale približuje rýchlosou 301+/-1km/s. Galaxia Sextant A a Sextant B sú vzdialené 1,32 a 1,36 Mpc a vzďalujú sa rýchlosami 324 a 300 km/s - viac ako trojnásobok rýchlosti odvodenej zo vzdialenosti a Hubblovej konštanty.

V rámci slnečného systému mi vyšla hodnota rýchlosti rozpínania vesmíru 0,35mm/s na 1AU. Je otázkou či sme vôbec schopný presne zmera takto malé rozdiely rýchlosti na vzdialenos 150 000 000 km.
[Upraveno 22.9.2011 Alchymista]

[quote]Rekl bych, ze souradnicovej system uz mame. Dokonce mame dva. [/quote] To je síce pravda, ale oba sú geocentrické a v polárnych súradniciach, takže sú oba vhodné len na pozorovanie oblohy.
Skús si predstavi napríklad riešenie úlohy stretnutia dvoch telies na obežnej dráhe v takých súradnicových systémoch... Alebo ešte lepšie, úlohu navigácie sondy letiacej k Jupiteru. [Upraveno 22.9.2011 Alchymista]

he.. ja som si to už od základky, predstavoval tak že sú tie \"hviezdičky\", umiestnené na balóniku \"nakreslené\" na čomsi ako \"papierikoch\", a tie papieriky sú na balónik \"prilepené\"
k tomu som sa fakt dopracoval na základke, fyzikár nám to totiž doslova ukázal experiment s balónikom, keď naò fixou nama¾oval hviezdičky, a ako začal balónik nafukova, nezväčšovali sa len vzdialenosti medzi nakreslenými objektami, ale zväčšovali sa ja somotné objekty
\"chyba\" pomyslel som si, a riešil ju tak, že som si domyslel \"papieriky\", na balón nalepené
odvtedy som o tom prakticky neuvažoval, a bral to ako samozrejmú vec
ak si dnes \"papieriky\" stotožním s akýmko¾vek fyzikálnym po¾om gravitačným alebo elektromagnetickým, alebo dokonca \"memetickým\"
medzi zväčšujúcim sa povrchom balónika, a a stabilným povrchom papierika - po¾a, v \"lepidle\" ktorím sú spolu spojené, musí zákonite dochádza k určitému - pohybu- \"rozporu\", \"pnutiu\", \"praskaniu\", či ako to nazva?
a toto si musím stotožni, s chaosom na mikroúrovni
.....................................
ak by mal pravdu MIZ, ten \"chaos\" by bol uprataný tak akosi \"oboma smermi\"
nielen do mikrosveta-tak malého že tam nevidíme, ale aj do makrosveta-tak ve¾kého že ho nevidíme
fakt šialená otázka je, čo sa to v tom prípade snaží od chaosu \"uprata\" oblas ktorú vnímame?
veď aj tak sa mu to ve¾mi nedarí, tak prečo sa do toho dáva to¾ko nákladnej snahy?
nerobíme to my, tak že sa na vesmír dívame?
a čo sa stane keď sa niekam díva prestaneme, objavia sa tam odrazu \"bubáci\" a upadne to tam do čistého chaosu?

kopa šialených otázok, o ešte šialenejších veciach
ja si ale myslím, že teória síce môže by šialená
ale mala by by zároveò elegantná

keď si do hlavy \"namontujem\" predstavu od MIZ, to čo vidím je ešte o stupeò šialenejšie, ale ja v \"bubákoch\" ktorí sa objavujú tam kam sa nepozeráme, nič elegantné nevidím [Upraveno 22.9.2011 alamo]

Alamo, to není tak, že by se prostor rozpínal jen někde. To je tak, že na malých vzdálenostech to nepozorujeme. Vlastně to nepozorujeme ani na měřítku nadkup galaxií, které drží pohromadě vlastní gravitací. Jinými slovy ta gravitace je silnější, než to rozpínání. Kdyby nebyla, tyto struktury by se rozpadly, jejich součásti by se vzájemně od sebe vzdalovaly.
Není třeba uvažovat o dělení na nějaké zóny, kde rozpínání probíhá a kde ne.
A jak už tu bylo vysvětleno, mohou se od sebe [hodně vzdálené] objekty vzdalovat nadsvětelnou rychlostí, ale je to rozpínáním prostoru, nikoliv tím, že by dosáhli vůči sobě nadsvětelnou rychlost.

Bylo by fajn, kdyby se to potvrdilo, ale asi se to nakonec vysvětlí jinak a senzace se nebude konat.

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/technologie/einsteinova-teorie-poprena-...

[url]http://news.yahoo.com/cern-claims-faster-light-particle-measured-1806448... [/url]

Hm, žijeme v zajímavých časech. :)

Rychlejší než světlo jsou nově odhalené subatomární částice:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/245446-rychlejsi-nez-svetlo-jsou-nove-o...

Dnes 22:03
(Aktualizováno: 22:17 )

V rámci experimentu pod názvem Opera naměřili odborníci CERN neutrinům, jedněm z nejpodivnějších fyzikálních částic, rychlost vyšší než světelnou, která představuje 299.792 kilometrů za vteřinu, informovala BBC. Podle Einsteinovy teorie relativity (známá rovnice E=mc2) by nic nemělo být rychlejší než světlo.

\"Pokoušeli jsme se pro to najít jakékoli možné vysvětlení,\" řekl spoluautor pokusu Antonio Ereditato. \"Chtěli jsme najít chybu, jakoukoli triviální chybičku, nebo i velmi komplikovanou chybu, případně nějakou záludnost, která by to vysvětlila. Ale nic jsme nenašli,\" dodal.

\"No, a když nic nenajdete, musíte si říct \'Tak dobře, teď s tím musím jít ven a požádat vědeckou veřejnost, aby si na to posvítila,\" řekl Ereditato.

Naměřené hodnoty natolik překvapily badatele, že požádali své kolegy, aby nezávisle na nich ověřili měření dřív, než bude objev oficiálně zveřejněn.
-------------------------------------------------------------
Přesto, že chyba nebyla objevena, pochybuji :)

Já také pochybuji. Podle tohoto článku

http://techie-buzz.com/science/faster-than-light-cern.html?utm_source=fe...

ta trasa, kterou neutrina uletěla je dlouhá nějakých 730 km. Čili světlo tu trasu urazí za cca 0,0024 s. Naměřená diference u neutrin je však pouhých 60 ns! Sice uvádějí chybu měření max. 10 ns, ale asi zakopaný pes bude jinde a ne v nadsvětelné rychlosti.

No, nechme se překvapit.... :) Byl by to moc dobrý objev, pokud by to byla pravda.

Je potreba si uvedomit, ze rychlost svetla je dana prostredim. Pokud vim jsou latky ve kterych se tusim elektrony pohybuji rychleji nez se v nich siri svetlo. Chci tim rict, ze bych taky predpokladal, ze se zmenili podminky pro sireni svetla. Ovlivnit rychlost sireni neutrin jde tezko ale foton, ten se zastavi hned, staci treba vodni para a uz sou neutrina rychlejsi... Ja vim tak jednoduchy vysvetleni to asi nebude.....

Kdyby to byla pravda, tak je možné aby v budoucnu nějaká \"loď\" letěla nadsvětelnou rychlosti? zcela určitě ano...

Jelikož skoro co 50 let přepisujeme a někdy i značně fyzikální tabulky a učebnice, tak by mne ani nepřekvapilo kdyby einsteinova teorie realtivity padla, a byla nahrazena pokročilejší, vše je o nových vědomostech a jeji aplikaci, podle mne to je dobrá zpráva, i když není zcela potvrzená.

Neutrina je velmi obtížné detekovat. Neuvěřitelným množstvím neutrin nás bombarduje Slunce, každým z nás projde někde miliarda neutrin za sekundu. Obrovské složité detektory stovky metrů pod zemí jsou ale schopny zachytit jen někde desítky neutrin za rok.
I proto se podařilo teprve před pár lety konečně stanovit alespoò hrubé meze pro hmotnost všech tří typů neutrin.
Navíc existuje podezření, že během své existence neutrina mění formu a přecházejí mezi svými jednotlivými třemi známými typy.
Představa, že někde vyprodukuji neutrino a jinde TOTO neutrino spolehlivě zdetekuji je značně idealistická.

Ten rozdiel údajne predstavuje asi 3 metre na cca 732km (mne síce vyšlo nejakých 18 metrov pre 60 ns, ale asi som počítal niečo iné).
Skôr si myslím, že napokon odhalia nejaký zdroj chyby v meracej aparatúre a v jej synchronizácii (stačí aby niekde zabudli zahrnú dva - dva a pol metra nejakého datového káblu navyše), než že teória relativity teraz kvôli tomu padne.

Príklady chyby slávnych meraní by sa našli - napríklad zmeranie elementárneho náboja (Milikan 1900) bolo nepresné (chyba bola asi 1%, ale tiež asi pänásobok Milikanom uvádzanej štandardnej chyby) a trvalo bezmála tri desaročia, kým sa pomaličky a opatrne opravovaná hodnota dostala do správnych medzí.
Indícia pre neutrína: pri výbuchu supernovy SN 1987A detektor pod Mount Blanc zaznamenal spàšku neutrín o tri hodiny skôr ako neutrínové detektory Kamiokande II, IMB a Baksan. Tento signál bol ale vyradený ako nesúvisiaci so týmto výbuchom supernovy.

Ale želal by som im úspech. Fyzika má celkom dos problémov so svojimi teóriami a toto by mohol by impulz pozrie sa na veci znovu - bez záaže \"tradíciou\".

vedia detektory urcit smer, odkial neutrino prislo? ked som sa o to zaujimal naposledy, detektor bol v podstate velka nadrz s tazkou vodou, v ktorej sa striehne na zablesky vznikajuce zrazkou neutrina a jadra atomu. Este stale sa to meria takto, alebo uz technika pokrocila?

Ještě k těm slavným chybám: Pamatujete na studenou jadernou fúzi? To byl taky humbuk a relativně dlouho nikde \"nebyla chyba\"...

[quote]vedia detektory urcit smer, odkial neutrino prislo? ked som sa o to zaujimal naposledy, detektor bol v podstate velka nadrz s tazkou vodou, v ktorej sa striehne na zablesky vznikajuce zrazkou neutrina a jadra atomu. Este stale sa to meria takto, alebo uz technika pokrocila? [/quote]

Tam pujde spis o korelaci mezi nějakou srážkou a pak naměřenou sprškou neutrin. Takže se dá předpokládat, že ta neutrina vznikla během eperimentu.

Jak jsem to tedy pochopil, tak se jim to podařilo i mnohokrát zreprodukovat, čili nejde o výsledek jednoho měření. Spíše to bude výsledek nějaké systematické chyby, jako špatné určení polohy, synchronizace hodin nebo něčeho takového. Odpoledne se snad dozvíme víc.

No mě by spíš zajímalo, jak a kudy běžel referenční elmag signál.

Neutrina si to hasej přímo skrz Zemi, ale rádiový vlny/laser si to hasej atmosférou, která má jiný index lomu než vakuum. Kromě toho nejdou přímo k cíli, protože jim stojej v cestě hory a zakřivení Země..

Tam bude spousta opravný matematiky....

No, ale zase na druhou stranu jsou neutrina mezi elementárními částicemi takoví potížisti. Klidně se mění z jednoho typu na jiný a teď zase tohle. Ani by mne zase tak nepřekvapilo, kdyby to nakonec byla pravda. :)

Ono se spekulací o tom, že neutrina by mohla mít tachyonovou povahu objevilo už více v dřívější době.

http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/neutrina/neutrina.html

Každopádně by to byl ve fyzice průlom, protože bychom si museli pokládat otázku jako co je to vlastně klidová hmotnost částic nebo jestli STR platí i při nadsvětelných rychlostech apod. Rozhodně by to neznamenalo úplné popření STR, protože ta je ověřená nesčetnými pokusy. [Upraveno 23.9.2011 HonzaVacek]

Něco podrobnějšího o celém experimentu

http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1109/1109.4897.pdf

S otevřením odkazu mějte trpělivost, asi je na ten server dneska o chlup větší nápor než obvykle. :)

http://motls.blogspot.com/2011/09/italian-out-of-tune-superluminal.html#...

cituji

[i]Anna has suggested that their GPS-based timing device may have neglected that the electromagnetic waves are moving slower than c through the atmosphere: if the collaboration did an error in this subtlety, they get an error of exactly the same magnitude to explain the \"signal\". The index of refraction of the air is 1.0003, so light needs to penetrate a 10-km layer of the atmosphere as it would need to get through 10.003 km of the vacuum which would exactly produce the 3-meter delay. Make the atmosphere a bit thicker because the satellites are not right above your head; add the delays from both directions and you may already produce those 18 meters of error (or most of it).[/i]

[quote]http://motls.blogspot.com/2011/09/italian-out-of-tune-superluminal.html#...

cituji

[i]...The index of refraction of the air is 1.0003, so light needs to penetrate a 10-km layer of the atmosphere...[/quote]

To by si ovšem uřízli pořádnou ostudu, pokud by zrovna s tímhle nepočítali :D

a preto treba labak na mesiaci :)

[quote]http://motls.blogspot.com/2011/09/italian-out-of-tune-superluminal.html#...

cituji
[/quote]

Hm, ale takhle jednoduché vysvětlení to asi nebude. Ten experiment vlastně probíhal na dvou místech. V CERNu byl terčík a o 732 km dále byl detektor. Čili probíhal na dvou místech. Pak by to ovšem znamenalo, že při určování polohy jednoho místa udělali korekci na na idex lomu a v druhém ne, jinak by ta odchylka nebyla tak veliká. Další otázkou je, v jakém směru by udělali chybu v poloze (vertikální vs. horizontální) a jestli ta případná chyba vůbec odpovídá geometrickému uspořádání celého experimentu.

[quote][quote]http://motls.blogspot.com/2011/09/italian-out-of-tune-superluminal.html#...

cituji
[/quote]

Hm, ale takhle jednoduché vysvětlení to asi nebude. Ten experiment vlastně probíhal na dvou místech. V CERNu byl terčík a o 732 km dále byl detektor. Čili probíhal na dvou místech. Pak by to ovšem znamenalo, že při určování polohy jednoho místa udělali korekci na na idex lomu a v druhém ne, jinak by ta odchylka nebyla tak veliká. Další otázkou je, v jakém směru by udělali chybu v poloze (vertikální vs. horizontální) a jestli ta případná chyba vůbec odpovídá geometrickému uspořádání celého experimentu. [/quote]

Nerozumím?
Předpokládám, že v CERN současně s neutrinovým pulzem vyslali rádiový signál a na druhý straně Alp změřili časový rozdíl mezi údálostmi způsobenými neutrinovým pulzem v detektoru a přijetím rádiového signálu....

může mi někdo objasnit ten experiment? po technické stránce? z Cernu do Gran Sasso vede nějaká 730km dlouhá trubka? nebo to letí vzduchem? čím se to vysílá? čím přijímá? atd.

díky

[quote]může mi někdo objasnit ten experiment? po technické stránce? z Cernu do Gran Sasso vede nějaká 730km dlouhá trubka? nebo to letí vzduchem? čím se to vysílá? čím přijímá? atd.

díky [/quote]

http://youtu.be/ufCyDHSAvLE

[quote]může mi někdo objasnit ten experiment? po technické stránce? z Cernu do Gran Sasso vede nějaká 730km dlouhá trubka? nebo to letí vzduchem? čím se to vysílá? čím přijímá? atd.

díky [/quote]

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5073

[quote]...Nerozumím?
Předpokládám, že v CERN současně s neutrinovým pulzem vyslali rádiový signál a na druhý straně Alp změřili časový rozdíl mezi údálostmi způsobenými neutrinovým pulzem v detektoru a přijetím rádiového signálu.... [/quote]

Obavam se, ze se nejedna o nejpresnejsi zpusob. V dnesni dobe je mozne provest synchronizaci atomovych hodin. Napriklad s cesiovymi by bylo mozne dostat se na presnost nanosekund, ale dokazu si predstavit jine, kde by byla vyssi zakladni frekvence. Radiovy impuls je hezka vec, ale vzhledem k promennym vlastnostem atmosfery, zavislosti tloustky atmosfery na slunecnim vetru a a dalsich mi tento zpusob mereni pripada ponekud nestastny.
Dle meho se bude jednat pouze o chybu mereni, takze uvidime.

[quote][quote]...Nerozumím?
Předpokládám, že v CERN současně s neutrinovým pulzem vyslali rádiový signál a na druhý straně Alp změřili časový rozdíl mezi údálostmi způsobenými neutrinovým pulzem v detektoru a přijetím rádiového signálu.... [/quote]

Obavam se, ze se nejedna o nejpresnejsi zpusob. V dnesni dobe je mozne provest synchronizaci atomovych hodin. Napriklad s cesiovymi by bylo mozne dostat se na presnost nanosekund, ale dokazu si predstavit jine, kde by byla vyssi zakladni frekvence. Radiovy impuls je hezka vec, ale vzhledem k promennym vlastnostem atmosfery, zavislosti tloustky atmosfery na slunecnim vetru a a dalsich mi tento zpusob mereni pripada ponekud nestastny.
Dle meho se bude jednat pouze o chybu mereni, takze uvidime. [/quote]

V tom jejich paperu je popsán celý systém synchronizace, ale je to na mě už trochu \"trop compliqué\" :)

http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1109/1109.4897.pdf

moze byt milion moznosti, kde je chyba, od zle urcenej vzdialenosti po chybu meracej aparatury. Kym to nezopakuju na inom urychlovaci, tak budeme len tapat.

[quote]moze byt milion moznosti, kde je chyba, od zle urcenej vzdialenosti po chybu meracej aparatury. Kym to nezopakuju na inom urychlovaci, tak budeme len tapat. [/quote]

Já mám pocit, že něco podobného naměřili i Američané, ale tam to měření bylo zatíženo tak velkou chybou, že to bylo neprůkazné. Pokusím se o tom dohledat článek.

[quote][quote]moze byt milion moznosti, kde je chyba, od zle urcenej vzdialenosti po chybu meracej aparatury. Kym to nezopakuju na inom urychlovaci, tak budeme len tapat. [/quote]

Já mám pocit, že něco podobného naměřili i Američané, ale tam to měření bylo zatíženo tak velkou chybou, že to bylo neprůkazné. Pokusím se o tom dohledat článek. [/quote]

jj, bolo to spomenute v niektorych z tych clankov ku tomu meraniu z cernu... myslim, new york times alebo bbc alebo take nieco... fermilab mal prilis velku chybu merania, tak sa to nechalo tak

[quote]Pokusím se o tom dohledat článek. [/quote]

Nějak se mi to nedaří najít, ačkoliv jsem to četl před pár hodinami. Ještě tam psali, že se experiment pokusí zopalovat za tři roky. Jenom nevím, ze kterého data byl ten článek.

článok na oslovi http://www.osel.cz/index.php?clanek=5887 (nič nové)

Honza Vacek - americký experiment sa volá MINOS. Zdrojom neutrín je Tevatron vo Fermilan a detektor je v Soudan Mine (Minnesota) vzdialený okolo 735 km.

BTW - keď vybuchla SN 1987A (vzdialenos 157000 ly), detektor pod Mont Blanc zachytil spršku piatich neutrín tri hodiny pred výbuchom. Vtedy meranie vyhodnotili ako nesúvisiace s SN 1987A. Ostatné tri detektory zachytili 24 neutrín (antineutrín) - KamiokaNDE-II zachytil 11 neutrín, IMB 8 neutrín a Baksan 5 neutrín.

oficiální tisková zpráva CERN:
http://press.web.cern.ch/press/PressReleases/Releases2011/PR19.11E.html
OPERA experiment reports anomaly in flight time of neutrinos from CERN to Gran Sasso

[quote]BTW - keď vybuchla SN 1987A (vzdialenos 157000 ly), detektor pod Mont Blanc zachytil spršku piatich neutrín tri hodiny pred výbuchom. Vtedy meranie vyhodnotili ako nesúvisiace s SN 1987A. [/quote]

tohle jsem tehdy matně zaregistroval - ale 3h nemůžou souviset s touhle včerejší senzační zprávou. Protože tohle je 1/40 000 rychlosti světla - to by znamenalo, že supernova vybuchla jen 40 000*3 světelné hodiny od nás, což je hrozně blízko.

[quote]americký experiment sa volá MINOS[/quote]

Díky.

Jinak s těmi supernovami, zejména těmi hodně vzdálenými, vidím hlavně potíž v tom, že pokud z toho výbuchu přiletí sprška neutrin třeba s předstihem týdnů, měsíců či roků, bude dost problematické to dávat do souvislosti s tím konkrétním výbuchem supernovy. Zejména půjde obtížně vyvrátit, zda-li zdrojem neutrin nebylo něco jiného.

Neutrina ze supernov mají předstih před světlem, protože projdou materiálem explodující hvězdy téměř bez odporu na rozdíl od světla, kterému to chvíli trvá..

Teď jsem četl, že by tento zatím hypotetický jev (spíš chyba) mohl mít souvislost s energií neutrin. Neutrina ze supernov mají energie v řádu MeV.
MINOS neutrina mají cca 3GeV
OPERA neutrina mají cca 17 GeV

Ja by som až tak ostro nevidel - je celkom dobre možné, že pri oscilácii neutrín letí neutríno nadsvetelnou rýchlosou vždy len nejaký čas (pod¾a toho, v akej \"podobe\" práve je) a potom zasa spôsobne, rýchlosou podsvetelnou.
xchaos - skúsil som to prepočíta a pre SN1987A a 157 000 ly mi vyšlo 82 dní. To je celkom dos (týždne, mesiace a roky, ako píše Honza Vacek)
Lenže ak sú neutrína hmotné - a to sa dá bra ako dokázaná vec, budú reagova i na gravitačné polia, takže sa k¾udne mohli niekde cestou zdrža, prípadne svoju rýchlos strati pri úniku z gravitačnej jamy.

...bo - aj to by šlo - rýchlos (nadsvetelná) by bola závislá na energii (pomerne logické vysvetlenie)
V prípade SN 1987A bola sprška pod Mount Blanc registrovaná tri hodiny pre sprškami registrovanými na ostatných troch detektoroch (tie zachytili spršky v trvaní cca 13 sekúnd). Bolo by zaujímavé doh¾ada, na aké energie neutrín jednotlivé detektory reagovali - Ak stanica pod Mount Blanc reagovala na vyššie energie ako ostatné tri stanice, bola by to zrejme dos silná podpora... [Upraveno 23.9.2011 Alchymista]

[quote]Ja by som až tak ostro nevidel - je celkom dobre možné, že pri oscilácii neutrín letí neutríno nadsvetelnou rýchlosou vždy len nejaký čas (pod¾a toho, v akej \"podobe\" práve je)...[/quote]

Hm, v tom je ale háček. Pokud vyjdeme ze STR, tak tachyonové částice mají záporný kvadrát klidové hmotnosti, je to tedy imaginární číslo. Moc si nedovedu představit, že by se během cesty měnila reaálná klidová hmotnost na imaginární. Navíc změna rychlosti by musela probíhat nespojitě podstvětelná - nadsvětelní atd., ale nic mezi tím.

A co se týká energie - nemají tachyonové částice náhodou tu zvláštní vlastnost, že čím mají vyšší kinetickou energii, tím se pohybují pomaleji? :)

kazdopadne ak na troch experimentoch dojde k \"chybe\", ktora sa tvari ako nadsvetelna rychlost, tak je to velmi podozrive.

[quote]http://blog.vixra.org/2011/09/19/can-neutrinos-be-superluminal/

zajímavý článeček [/quote]

dalo by sa to slovo \"superluminal\", preloži ako \"supersvetlo\", a neutríno by bolo \"superfotón\"?
fotón-kvantum, s ešte kratšou vlnovou dåžkou, než má gama žiarenie,
a ešte vyšším momentom hybnosti

[quote]
dalo by sa to slovo \"superluminal\", preloži ako \"supersvetlo\", a neutríno by bolo \"superfotón\"?
fotón-kvantum, s ešte kratšou vlnovou dåžkou, než má gama žiarenie,
a ešte vyšším momentom hybnosti [/quote]

nee .. superluminal je prostě rychlejší než světlo ;)

[quote]Alamo, to není tak, že by se prostor rozpínal jen někde. To je tak, že na malých vzdálenostech to nepozorujeme. Vlastně to nepozorujeme ani na měřítku nadkup galaxií, které drží pohromadě vlastní gravitací. Jinými slovy ta gravitace je silnější, než to rozpínání. Kdyby nebyla, tyto struktury by se rozpadly, jejich součásti by se vzájemně od sebe vzdalovaly.
Není třeba uvažovat o dělení na nějaké zóny, kde rozpínání probíhá a kde ne.
A jak už tu bylo vysvětleno, mohou se od sebe [hodně vzdálené] objekty vzdalovat nadsvětelnou rychlostí, ale je to rozpínáním prostoru, nikoliv tím, že by dosáhli vůči sobě nadsvětelnou rychlost. [/quote]

lenže ak si predstavíme priestor - vákuum ako \"kvantoví\", z určitých \"buniek\" - \"pontenciálov\" skladajúci sa \"konglomerát\", a bunky by mali tú schopnos že v nich \"potenciál\" postupne narastá, pri dosiahnutí určitého kritického stavu by sa nám každá takáto bunka zákonite rozdelila na dve, pribudol by noví priestor
a keby sme túto predstavu, mnohonásobne zväčšili, dostaneme makroskopický jav pri ktorom, pri ktorom sa rýchlos rozpínania vesmíru zväčšuje dvojnásobne pri každom zdvojnásobení vzdialenosti

a keď sa pozriem na to kde v reálnom vesmíre, pozorujeme javy ako deformácie priestoru a gravitačné čočky (javy indikujúce pribúdanie nového priestoru a jeho následné zhustenie), tak jedine v gravitačnom poli hmotných objektov
nemal by noví priestor, ochotnejšie pribúda práve tam kde je jeho štruktúra deformovaná?

doslova keď si predstavím deformáciu priestoru napríklad okolo čiernej diery, a bunke kvantového priestoru priznám určitú hodnotu, ktorú táto čierna diera, strháva k sebe, a pri náraze na horizont udalostí kde už ďalej nemôžu tieto bunky pokračova pretože priestor sa tam de facto končí a je tam \"singularita\", priestor s nulovými rozmermi
malo by dôjs k tomu, že sa bunky - potencionály na seba natlačia tak až splynú - spoja sa, ich hodnoty by sa sčítali pri čom by vzniklo \"kvantum\" energie, táto reálna častica by bola odmrštená smerom od singularity, a jej hmota a energia by sa odrátala od hmoty a energie uväznenej v singularite - vzniklo by Hawkingovo žiarenie

práve tým že by bola častica priestoru zlikvidovaná, premenená na \"reálnu hmotu a energiu\", poklesol by \"tlak\" a mohlo by pokračova delenie častíc priestoru vyššou rýchlosou čo by priestor deformovalo

a keď už hovorím o čiernych dierach, malo by to vysvet¾ova aj žiarivos kvazarov, pretože pri extrémne rýchlom páde - pohybe cez \"bunkový\" priestor smerom do čiernej diery, by vznikali \"slapové\" sily doslova ešte aj v atómových jadrách, ktoré by sa tak zahrievali a následne deštruovali na ešte \"jemnejšie\" častice, s ktorých podstatná čas by od čiernej diery unikla [Upraveno 23.9.2011 alamo]

[quote]Hm, v tom je ale háček. Pokud vyjdeme ze STR, tak tachyonové částice mají záporný kvadrát klidové hmotnosti, je to tedy imaginární číslo. [/quote] Pokia¾ výjdeme z STR - a v tom by mohol by ten háčik. Máme istotu, že STR je úplná teória?
Zatia¾ tomu všetko nasvedčuje, lenže taká bola aj Newtonova teória gravitácie prakticky až do čias Maxwella... Potom nastali problémy.

[quote]Navíc změna rychlosti by musela probíhat nespojitě podsvětelná - nadsvětelní atd., ale nic mezi tím. [/quote] To je síce pravda, ale nevyplíva to vlastne len z tvaru lorentzovej transformácie? Respektíve inak - v bode v=c je transformácia nespojitá - ale práve len v tomto bode.

Pokia¾ neutrína oscilujú (a to sa má za \"dokázané\"), táto oscilácia zrejme prebieha ako \"nespojitý\" jav. To je v mikrosvete vlastne bežné - aj elektrón pri prechode medzi dvomi energetickými hladinami preskakuje \"nespojite\".
Teda ani zmena rýchlosti oscilujúcich neutrín by nemusela by spojitá a skutočne by mohli existova v dvoch rôznych režimoch pohybu - \"nadsvetelnom\" a \"podsvetelnom\" - bez spojitého prechodu cez bod v=c...

Tachyóny sú teoretický pojem vytvorený v rámci teórie relativity a z nej sú odvodzované aj ich hypotetické vlastnosti. Lenže \"toto\" naznačuje, že by teória relativity nemusela by správna, respektíve úplná, takže

Pages