Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

tak potom ma napadá už iba jedno, keby sme na zlatú fóliu tunelovým riadkovacím mikroskopom naukladali atómy iného prvku, do vzoru zodpovedajúceho \"chaosu\", a potom ich prehádzali do niečoho čo by predstavovalo \"informáciu\"
a nejak zmerali rozdiel hybnosti

[/quote]16.9.2011 - 12:23 - Jan Bastecky
... právě že podle některých kosmologických teorií by měla existovat určitá ekvivalence informace a prostoru (a tedy i hmoty).
Viz například pěkný článek v časopise Scientific American 2005/6: Černé díry jako počítače.[/quote]

ten článok som nevygooglil ale našiel som toto
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/cerne-diry-coby-kvantove-p...
Černé díry coby kvantové počítače?

a aby niečo také fungovalo, informácia by asi nejakú hmotnos ma musela

ehm..
v prípade tej vety \"keby x opíc, x rokov, len tak náhodne trieskalo, do x písacích strojov, určite by aspoò jedna z nich vytrieskala dielo hodné Shakespeara\", nejednalo by sa o určitú obdobu \"Maxwellovho démona\" znižujúceho entropiu?
http://en.wikipedia.org/wiki/Maxwell%27s_demon
http://www.quniverse.sk/rcqi/docs/popular/quark_maxwell_demon.pdf
postavi \"perpetum\" na tomto princípe je samozrejme nemožné
http://motls.blogspot.com/2010/11/maxwells-demon-cannot-do-useful-work.html
ale dajme tomu že by sme inteligentného \"démona\", vymenili za \"opicu\" - generátor náhodných čísel, otvárajúcich dvierka medzi dvomi priestormi úplne náhodne
po určitom čase a čase a počte pokusov, by vo¾ne poletujúce molekuly plynu \"opica\" náhodne roztriedila, na studené a horúce :P
teda ak by jej v tom nezabránila \"kvázi nemožnos\"

alamo - už pri ekvivalencii energie a hmoty sa dostávaš k \"šialeným\" číslam (extrémne ve¾kým alebo malým), pri ekivalencii informácie a energie alebo hmoty budú tie čísla zrejme ešte \"šialenejšie\" a ve¾mi rýchlo sa dostaneš s požadovanou presnosou merania ďaleko mimo presnosti, s ako si reálne schopný mera či váži.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/cerne-diry-coby-kvantove-p...
Je otázka, čo sa v týchto výpočtoch považuje za \"informáciu\" - môžu to by napríklad aj hodnoty kvantových stavov jednotlivých pohltených častíc.
IMHO - pri páde so čiernej diery sa síce informácia \"nestratí\", ale vyžarovanie častíc v hawkingovom žiarení z čiernej diery je náhodný proces. Vyžiarená častica má hodnoty svojich kvantových stavov \"náhodné\" alebo \"pseudo-náhodné\" (napríklad riadené nejakou štatistikou), vybrané z celého súboru kvantových stavov všetkých častíc, ktoré čierna diera vo svojej minulosti pohltila. Po úplnom vyžiarení čiernej diery sa teda \"informácie\" vrátia o normálneho vesmíru, lenže sú dôkladne (a nevratne) premiešané. Takže z rakety s posádkou dostaneš naspä oblak elektronov, protonov, neutrónov a fotonov, ktorý čierna diera vyžiari počas nieko¾kých miliárd rokov.

Problém perpetum mobile na princípe maxwellovho démona je to, že na otvorenie a zatvorenie \"dvierok\" pred časticou potrebuje nejakú energiu - a táto energia bude v priemere vždy vyššia ako energia, ktorú získa prepustením rýchlejšej častice do druhej časti nádoby.

[quote]alamo - už pri ekvivalencii energie a hmoty sa dostávaš k \"šialeným\" číslam (extrémne ve¾kým alebo malým), pri ekivalencii informácie a energie alebo hmoty budú tie čísla zrejme ešte \"šialenejšie\" a ve¾mi rýchlo sa dostaneš s požadovanou presnosou merania ďaleko mimo presnosti, s ako si reálne schopný mera či váži.[/quote]

to platí aj o superstrunách, a predsa si nimi mnohý \"turbujú hlavu\"

otázka možno vlastne nie je, či má \"mém\" hmotnos, ale či sa správa obdobne ako \"fyzikálna častica\"?

[quote]ehm..
v prípade tej vety \"keby x opíc, x rokov, len tak náhodne trieskalo, do x písacích strojov, určite by aspoò jedna z nich vytrieskala dielo hodné Shakespeara\", ...teda ak by jej v tom nezabránila \"kvázi nemožnos\" [/quote]
Ak bude trieskat nekonecne vela opic, tak vytrieskaju nekonecne vela Shakespearov. V tom pripade kvazi nemoznost nema zmysel uvazovat.

Takze otazka moze zniet aj, ci ma vesmir k dispozicii nekonecne vela castic, resp. dokonca ci je k dispozicii nekonecne vela vesmirov.

Lenze nekonecno ma spustu divnych dosledkov.
Pravdupovediac netusim, ci by som chcel byt radsej konecnou psotupnostou prvkov v nekonecnej mnozine postupnosti, alebo mat moznosti obmedzene v konecnom vesmire, ale \"pod kontrolou\".

ak vezmeme jeden vesmír naplnený opicami a písacími strojmi,
ďalší s ktorého budeme dováža banány, a tretí do ktorého sa budú expedova opičie exkrementy.. tak prečo nie?
možnos takejto produkcie, vysokohodnotných literárnych diel, je otvorená :P
skutočný vtip je v tom, že v reále nám na to stačí jediný vesmír, a postupný vývoj informácie, do stále zložitejších foriem
a zdá sa to by aj menej energeticky a ekonomicky nákladné :D

\"Ak bude trieskat nekonecne vela opic, tak vytrieskaju nekonecne vela Shakespearov. V tom pripade kvazi nemoznost nema zmysel uvazovat. \"

bingo..
http://osel.cz/index.php?clanek=5880
Příručka pro dobyvatele vesmíru
\"Klíčovým konceptem celé knihy je relativní povaha nemožností. Kaku se odrazil od chronické neschopnosti lidí představit si svět zítřka a pohrává si s věcmi, které nám dnes připadají nepříliš možné, a to v kontrastu s představami na slovo vzatých odborníků před sto lety. Nemožnosti přitom rozdělil na tři kategorie – ve zkratce 1. Nemáme, ale mohli bychom mít v tomhle století, 2. Nemáme, ale mohli bychom snad mít za tisíce až milióny let a 3. Nemáme a nebudeme mít bez posunu zásadních hranic fyziky. Opravdový nářez je, že nemožností třetího řádu je překvapivě málo, vlastně jenom dvě – perpetuum mobile porušující první nebo druhý termodynamický zákon a předvídání budoucnosti, které je v rozporu s kauzalitou, zákonem příčiny a následku\"

definícia \"kvázi nemožnosti\" je obsiahnutá v bode 3. \"nemožnos tretieho rádu\"
ak druhý príklad je vlastne prenášaním informácie v čase,
tak za prví by sa dalo považova \"informačné perpetuum\", opice trieskajúce do písacích strojov
[Upraveno 18.9.2011 alamo] [Upraveno 18.9.2011 alamo]

[quote][quote]ehm..
v prípade tej vety \"keby x opíc, x rokov, len tak náhodne [/quote]

Me ted napadl takovy priklad z me praxe. Delal sem ted prevodniky pro prenos sbernice ustreden PARADOX po optice a pri rozpojeni optiky zacnou opticke prijimace generovat sum. K memu prekvapeni se mi behem asi rocnich pokusu podarilo 2x takto prehrat EEPROM klavesnice na sbernici ne coz je potreba vygenerovat urcitou posloupnost prikazu a jednou sem takto zblbnul i nastaveni ustredny. Je fakt ze se mi do EEPROM nepodarilo zapsat neco moc smysluplneho ale uz to ze se vygenerovala serie prikazu pro zapis a k zapisu doslo je zajimavy fakt.

Zaujímaví (nebezpečné) to určite je.
Ale - ko¾ko \"znakov\" obsahuje použitá \"abeceda\"? ko¾ko znakov tvorí príkaz pre zápis? a ko¾ko znakov za sekundu generuje prijímač v takomto režime? Zvyšok je štatistika + variácie a permutácie.

\"Je fakt ze se mi do EEPROM nepodarilo zapsat neco moc smysluplneho ale uz to ze se vygenerovala serie prikazu pro zapis a k zapisu doslo je zajimavy fakt.\"

hmm..
to má by niečo takéto?
http://ecotradecomp.sk/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypa...
[img]http://ecotradecomp.sk/components/com_virtuemart/show_image_in_imgtag.ph... [/img]

[quote]
to má by niečo takéto?

skoro jde o toto
http://ecotradecomp.sk/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypa...

hm.. otázka je či možnos že technik vytiahne niekde v atómovej elektrárni prípojku k internetu, na čo \"x opíc\" vyprodukuje príkaz \"roztavi reaktor\", je ukážkou \"kvázinemožnosti\"?
dúfam že nič od firmy PARADOX SECURITY SYSTEMS, takto nefungovalo vo fukušime
.......................................

čo keby sme použili inú nemožnos?
trebárs teplotu -100 K.. menej ako absolútna nula
v niečom takom nám spo¾ahlivo zabráni \"šum\" virtuálnych častíc (pod¾a teórie)
tak aj pokusom o vyprovokovanie inej \"kvázinemožnosti\" by mal zabráni \"šum\", ve¾ká pravdepodobnos že sa odohrá rad udalostí ktoré majú omnoho väčšiu pravdepodobnos vzniku
\"kvázinemožnos\" by tak fungovala ako určitá \"konštanta\"-\"bod 0\", za ktorým by sa musel počet pravdepodobnosti, udáva so záporným znamienkom

[quote]... čo keby sme použili inú nemožnos?
trebárs teplotu -100 K.. menej ako absolútna nula
v niečom takom nám spo¾ahlivo zabráni \"šum\" virtuálnych častíc (pod¾a teórie)... [/quote]

Obavam se, ze teto teplote budou asi branit fyzikalni zakony. Treti termodynamicka veta dokonce tvrdi, ze absolutni nuly nelze dosahnout, lze se ji pouze priblizit. Absolutni nula (teplota 0 K) je stav, kdy dojde k zastaveni pohybu, mela by byt nulova jednak vnitrni energie ale i entropie. Diky tomu by i sum mel byt nulovy.
Teoreticke zaporne teploty by musely mit i dalsi zajimave vlastnosti. System by mel zapornou energii, zapornou entropii ... to zni hodne zajimave.

[quote]System by mel zapornou energii, zapornou entropii ... to zni hodne zajimave. [/quote]

OT:
pokial si to spravne pamatam, tak so zapornou energiou ide \"urobit\" aj alcubierre drive... a to by bolo fakt zaujimave potom :D ako fanusika star treku by ma to velmi potesilo :D

[quote][quote]System by mel zapornou energii, zapornou entropii ... to zni hodne zajimave. [/quote]

OT:
pokial si to spravne pamatam, tak so zapornou energiou ide \"urobit\" aj alcubierre drive... a to by bolo fakt zaujimave potom :D ako fanusika star treku by ma to velmi potesilo :D [/quote]

No, s tou zapornou energii to neni az tak jak jsem si myslel. Ono jak to vypada, byla by to zaporna energie systemu, ve slova smyslu pohybove energie (veskery pohyb a kmitani). Ale prekvapilo mne, neznamenalo by to poruseni heisenbergova principu neurcitosti. Dosazeni absolutni nuly vyvolava spoustu otazek ;o))) Priznam se, ze jsem si to zkousel jen tak nacrtnout a nevim, jak by se napriklad choval atom v obalu jadra, co by se stalo s pohybovou energii, nebo jestli by to melo vliv na rychlost svetla.
Ale ta entropie by mne zajimala ;o) Obcas bych potreboval ochladit pracovni stul.

[quote][quote][quote]System by mel zapornou energii, zapornou entropii ... to zni hodne zajimave. [/quote]

OT:
pokial si to spravne pamatam, tak so zapornou energiou ide \"urobit\" aj alcubierre drive... a to by bolo fakt zaujimave potom :D ako fanusika star treku by ma to velmi potesilo :D [/quote]

No, s tou zapornou energii to neni az tak jak jsem si myslel. Ono jak to vypada, byla by to zaporna energie systemu, ve slova smyslu pohybove energie (veskery pohyb a kmitani). Ale prekvapilo mne, neznamenalo by to poruseni heisenbergova principu neurcitosti. Dosazeni absolutni nuly vyvolava spoustu otazek ;o))) Priznam se, ze jsem si to zkousel jen tak nacrtnout a nevim, jak by se napriklad choval atom v obalu jadra, co by se stalo s pohybovou energii, nebo jestli by to melo vliv na rychlost svetla.
Ale ta entropie by mne zajimala ;o) Obcas bych potreboval ochladit pracovni stul. [/quote]

hehe, ja nemam predstavu, ake by to malo dosledky :) toto ide velmi velmi daleko za moje schopnosti z fyziky :) ako viem si v zasade predstavit, preco by mohla byt zaporna pohybova energia, ale tam to konci... netusim, ako by to mohlo ovplyvnit rychl svetla etc... fakt mimo moje vedomosti :) ja som si len dal do spojitosti slovne spojenie negativna energia, bez toho, aby som chapal, o co tu (alebo v alcubierre drive) ide :)

ak by ste mohli trochu objasnit, urcite by som privital :) [Edited on 19.9.2011 Agamemnon]

Dosazeni teploty absolutni nuly brani principialne Heisenbergovy relace neurcitosti. Nelze donutit castice k zastaveni (a tedy k presne urcene poloze). Neurcitost v hybnosti by byla potom nekonecna.

Zaporna temodynamicka teplota je nesmysl stejneho druhu jako treba organismus, jehoz pocet bunek je zaporne cislo.

[quote]Dosazeni teploty absolutni nuly brani principialne Heisenbergovy relace neurcitosti. Nelze donutit castice k zastaveni (a tedy k presne urcene poloze). Neurcitost v hybnosti by byla potom nekonecna.
... [/quote]

Obavam se, ze nemohu souhlasit. Pokud by se nekdy nasel zpusob, jak dosahnout absolutni nuly, Heisenberguv princip zustane zachovan, protoze (nejjednodussi mi pripada priklad elektronu):
Po ochlazeni elektron zustane na konkretnim miste. Ale je to situace pripominajici chytani Schrodingerovy kocky. Jakekoliv mereni by elektronu dalo dostatecnou energii a v tu chvili by se o zbytek postarala jeho vysledna hybnost (kolaps kvantoveho stavu). Jeho umisteni by opet bylo otazkou pravdepodobnosti.

[quote]Dosazeni teploty absolutni nuly brani principialne Heisenbergovy relace neurcitosti. Nelze donutit castice k zastaveni (a tedy k presne urcene poloze). Neurcitost v hybnosti by byla potom nekonecna.

Zaporna temodynamicka teplota je nesmysl stejneho druhu jako treba organismus, jehoz pocet bunek je zaporne cislo. [/quote]

Znamena to teda, ze existuje nejaka minimalna \"Heisenbergova teplota\"?

[quote][quote]Dosazeni teploty absolutni nuly brani principialne Heisenbergovy relace neurcitosti. Nelze donutit castice k zastaveni (a tedy k presne urcene poloze). Neurcitost v hybnosti by byla potom nekonecna.

Zaporna temodynamicka teplota je nesmysl stejneho druhu jako treba organismus, jehoz pocet bunek je zaporne cislo. [/quote]

Znamena to teda, ze existuje nejaka minimalna \"Heisenbergova teplota\"? [/quote]

Treti termodynamicky zakon jasne rika, nelze dosahnout absolutni nuly. Tyto uvahy zde byly typu \"Co kdyby\" a jsou jenom cvicenim. Priznam se, me to donutilo hledat dalsi duvody proc nelze dosahnout teto teploty, valna vetsina jich je zatim praktickych.

hmm, otázka... možno úplná blbos :D v tom prípade sa ospravedlòujem za otázku :D

ak sa nemýlim, pre rýchlos svetla platí niečo také, že existujú častice, ktoré sa pohybujú pomalšie ako je c a teoreticky môžu existova aj častice, ktoré sa pohybujú rýchlejšie ako je c, aj keď ani jeden z týchto druhov túto rýchlos nemôže prekona (ie. pomalšie častice nemôžu zrýchli nad c, a rýchlejšie častice nemôžu spomali pod c)... nemôže niečo podobné plati aj pre absolútnu 0? :)

Ono s tou absolutni nulou to ma jeste jednu moznost. V nasem vesmiru by se pri absolutni nule nic teoreticky nehybalo a nemelo zadnou energii. V nasem vesmiru ale vse co existuje ma-obsahuje energii. Pokud to tedy ochladime na absolutni nulu tak to uz nemuze byt v nasem vesmiru. Muselo by se to nachazet v jinem rozmeru-prostoru a v jinem stavu. Teprve pridanim energie bychom to zase mohli videt \"u nas\".

[quote]existuje nejaka minimalna \"Heisenbergova teplota\"?[/quote]
ako nejaké konkrétne číslo určite nie.

k vzahu neurčitosti a merania ako nám to kedysi vysvet¾oval fyzikár:
Predstavme si ve¾mi ¾ahkú loptičku, ktorú vhodíme na stôl v temnej miestnosti. Nevieme presne, kde loptička stojí, ani či sa hýbe - a ako. Stôl má ale zvýšený okraj, takže sa dá predpoklada, že loptička ktorú si tam (potme) vhodíme, je \"niekde na stole\" a nie v rohu miestnosti.
Máme k dispozícii fotoaparát s bleskom a jediným políčkom filmu. Aj najslabší záblesk blesku, pri ktorom dokážeme loptičku rozlíši od stola, je ale tak silný, že ¾ahučkou loptičkou trochu pohne.
Môžeme urobi jednu snímku s jedným zábleskom (jeden záblesk pohne loptičkou len máličko) - tým získame síce pomerne presnú polohu, kde sa loptička nachádza, ale zo snímky nevieme urči, či loptička stojí alebo sa hýbe a ako s òou záblesk pohol - čo sa s òou dialo \"po odfotení\".
Ak odpálime blesk nieko¾ko krát rýchlo po sebe, už síce zo snímky vyčítame, či a ako sa loptička hýbala, ale zasa nezistíme, kde presne stála (ak stála), pretože bude na snímke viac či menej rozmazaná - jednak \"vlastným pohybom\" a jednak účinkom predošlých zábleskov.

\"absolutna nula\" údajne naráža aj na ďalší problém - vo fyzikálnom vákuu existujú virtuálne častice.
Ak by boli \"normálne\" častice v stave \"absolutného pokoja\", priestor medzi nimi by stále obsahoval rodiace sa a zanikajúce virtuálne častice.
Tie by počas svojej kratučkej existencie síce nepatrne, ale predsa narúšali \"absolutný pokoj\" reálnych častíc a nútili ich k nejakému pohybu. Takže \"absolutný pokoj\" (absolutná nula) sa zrejme nedá dosiahnu aj kvôli virtuálnym časticiam.

ehm..
znamená to snáď?
keď už mám v sebe tých \"X\" pív.. že som \"vymyslel\" nemožnos \"štvrtého rádu\"?

[quote]ak sa nemýlim, pre rýchlos svetla platí niečo také, že existujú častice, ktoré sa pohybujú pomalšie ako je c a teoreticky môžu existova aj častice, ktoré sa pohybujú rýchlejšie ako je c[/quote]
S částicemi rychlejšími než světlo se jednu dobu operovalo ve fyzikálních teoriích. Byly pojmenovány tachyony podle souvislosti s časem [pokud by existovaly, pohybovaly by se totiž do minulosti]. Byly použity hlavně jako taková berlička pro matematickou stránku věci. Nyní už ale potřeba nejsou a od jejich používání se upustilo.

[quote][quote]ak sa nemýlim, pre rýchlos svetla platí niečo také, že existujú častice, ktoré sa pohybujú pomalšie ako je c a teoreticky môžu existova aj častice, ktoré sa pohybujú rýchlejšie ako je c[/quote]
S částicemi rychlejšími než světlo se jednu dobu operovalo ve fyzikálních teoriích. Byly pojmenovány tachyony podle souvislosti s časem [pokud by existovaly, pohybovaly by se totiž do minulosti]. Byly použity hlavně jako taková berlička pro matematickou stránku věci. Nyní už ale potřeba nejsou a od jejich používání se upustilo. [/quote]

vdaka

radšej sa vrátim do \"reality\"
čo keby sme ten teoretický experiment, s raketou letiacou vysokou podsvetelnou rýchlosou, v ktorej v smere letu posvietime baterkou, a dá sa otázka, či svetlo z nej poletí ešte rýchlejšie.. (takto nám na základke vysvet¾ovali teóriu relativity :P )
čo keby sme ho trochu upravili?
dajme tomu, že by sme na pomyselnú palubu, naložili iný experiment,
a síce nejaký detektor merajúci silu Casimirovho efektu

mám taký predpoklad, že vzh¾adom k rastúcej dilatácii času pri čoraz vyššej rýchlosti na palube, bude rás aj sila Casimirovho efektu

je to správna domnienka?

vychádzal som s toho že ak priestor v ktorom sa loď pohybuje nie je \"hladký\", ale sú v òom čosi ako poruchy, ktoré sa prejavujú napríklad tvorbou virtuálnych párov častíc
ak si ho predstavíme ako určitý povrch, napríklad cestu s rozmláteným nerovným povrchom, tak čím rýchlejšie by sa po takej nerovnej ceste pohybovalo nejaké vozidlo, tým silnejšie vibrácie bude cíti ten to sa v òom vezie [Upraveno 20.9.2011 alamo]

Pokud jsi na palubě té lodi, žádné relativistické efekty nebudeš pozorovat, ani dilataci času.
Virtuální částice nejsou žádná porucha na hladkosti prostoru. Jsou vlastností toho prostoru.

ale čo potom napríklad tento článok?
http://technet.idnes.cz/jak-stvorit-svetlo-z-niceho-vime-jak-na-to-tvrdi...
Jak stvořit světlo z ničeho?

\" Hròte vakuum!

K podobnému jevu by mohlo dojít i na jediné desce se správnými vlastnostmi, předvídá teorie. \"Musíte mít vodič, kterým před sebou musíte obrazně řečeno hrnout vakuum. Ale musí to být opravdu rychle, nejlépe rychlostí dvacet, třicet procent rychlosti světla,\" říká Jiří Chýla. Na okrajích takové desky by měly samovolně vzniknout skutečné fotony.

\"Zjednodušeně řečeno, vakuum se nestačí v daném místě přeorganizovat a v místech, kde se kvantové fluktuace shromažďují, vznikají fotony,\" shrnuje Chýla. Nejde o porušení zákona o zachování energie, protože energii nutnou pro vznik reálných fotonů dodává pohybující se desky.

Ovšem experiment s mechanickou deskou, pohybující se takovou rychlostí, je dnes nemožný. Per Delsing, fyzik z Chalmersovy technologické univerzity v Göteborgu, tento problém obešel jinak: \"Mění velmi rychle délku vodiče a rozpohybují tak okraje na velké rychlosti,\" přibližuje Jiří Chýla.

Vědci svůj experimentální vodič rozhýbali na pět procent rychlosti světla. K vyvolání zkoumaného jevu to podle vědců postačuje. Švédský fyzik tvrdí, že z jeho zrcadla skutečně vytryskla sprška mikrovlnných fotonů. Jestli se nemýlí, podařilo se mu světlo vytvořit jakoby z ničeho.\"

[quote]ale čo potom napríklad tento článok?
http://technet.idnes.cz/jak-stvorit-svetlo-z-niceho-vime-jak-na-to-tvrdi...
Jak stvořit světlo z ničeho?

\" Hròte vakuum!.....[/quote]

Zacinam chapat proc byla Zeme popisovana jako placka plujici v mori (ve vakuu plnem energie) na hrbete ctyr zelv (ctyry zname interakce). :cool:

ak pohybujúci sa objekt je v interakcii, s tou \"vlastnosou priestoru\" schopný vytvára fotóny, a čím rýchlejšie sa pohybuje, a interakcia rastie vznikne aj viac fotónov
ak je to teda konštantná vlastnos priestoru, ktorá nemá s pohybujúcim sa objektom nič spoločné, a nejaká dilatácia času na \"palube\" (to je zase osobná vlastnos objektu) je priestoru ukradnutá, malo by to znamena že experiment na palube zaznamená počas zrých¾ovania, rastúcu silu interakcie -Casimirovho javu- za časovú jednotku

ak by sme teda na palubu naložili ďalší experiment \"chladničku\", v ktorej by sme sa pokúšali vytvori Bose - Einsteinov kondenzát, nemal by tento tiež pri vyššej rýchlosti, prebieha inak než keď loď stojí?

[quote] by sme teda na palubu naložili ďalší experiment \"chladničku\", v ktorej by sme sa pokúšali vytvori Bose - Einsteinov kondenzát, nemal by tento tiež pri vyššej rýchlosti, prebieha inak než keď loď stojí? [/quote]
Ako vies, ze stoji? voci comu?
Voci Neptunu sedim v rychliku menom Zem a voci stredu galaxii mi nestaci ani tachometer. :)

Tak voci comu chces vztiahnut rychlost?

[quote]Tak voci comu chces vztiahnut rychlost? [/quote]

To je zajimava uvaha, protoze z toho vystrkuje ruzky znamy \"eter\".

Jestlize pri tomto pokusu, kdy vysokou rychlosti dojde k \"vyrazeni\" fotonu z vakua, opravdu neco nastalo, a neni to cele jen kolosalni omyl, nepochopeni a blud, pak se musime ptat, vuci cemu je tato rychlost? Vuci laboratornimu stolu? Vuci vakuu, ve kterem je stul \"v klidu\"?

Jak pohybujici se vodiva deska (nebo jak vlastne ten pokus delali) vi, ze ten, kdo bude ty vyrobene fotony prijimat, je pristroj v laboratori na stole a neni to senzor v rakete, ktera kolem toho stolu proleta? Udajne vznikla sprska mikrovlnnych fotonu. OK. Kdybychom ovsem meli registracni pristroj, ktery by tuto urychlenou desku sledoval stejnou rychlosti (vuci stolu), zaznamenal by tyto fotony take? Mel by, maximalne muze byt ve hre nejaky dopplerovsky posun frekvence.

Ale proc, kdyz z hlediska toho pohybujiciho se senzoru ta vodiva deska \"stoji\"? Cele to nehezky pachne eterem a univerzalni vztaznou soustavou, nezda se vam?

[quote][quote]Tak voci comu chces vztiahnut rychlost? [/quote]

To je zajimava uvaha, protoze z toho vystrkuje ruzky znamy \"eter\".
...[/quote]

Z toho mam uz cele dopoledne boleni zubu ... porad premyslim kudy kam a co s tim. Na druhou stranu, co kdyz se jedna jenom o deleni paru virtualnich castic? Ale ani to nedava smysl v popsanem pripadu.

A eter? Pokud by platila uvedena premisa, mame problem ve vetsine dnesni fyziky.

[quote]Tak voci comu chces vztiahnut rychlost? [/quote]

voči priestoru, ktorí nie je statický, ale rozpína sa, zväčšuje svoj objem
to že sa vesmír rozpína snáď nepoprie nikto
otázka je ako sa rozpína?
rozpína sa ako niečo, čo sa rovnomerne naahuje, alebo niečo čo po kúskoch chaoticky pribúda?
pod¾a mòa to robí po kúskoch, po malých skokoch \"kvantovo\"
a toto postupné \"kvantové\" pribúdanie, je pomerne rovnomerné a stále
dajme tomu že by v priestore kúsok pribudol, zákonite ho to zdeformuje, a na rovnej ploche sa vytvorí \"kopček\" ktorí nezmizne kým sa anomália nejak \"nespriemeruje\" s celou plochou
a takéto nové anomálie sa objavujú v priestore neustále

ak v takomto kvantovom priestore, stojíme na mieste, zaznamenáme len určitý počet porúch za časovú jednotku, ale akonáhle sa v òom pohybujeme určitou rýchlosou počet zaznamenaných porúch sa zvýši, ak rýchlos zvýšime ešte viac, začneme ma dojem že nám \"zuby vylezú z huby\"
\"Z toho mam uz cele dopoledne boleni zubu ..\"
;) [Upraveno 21.9.2011 alamo]

Nemůžeš vztáhnout cokoliv, např. rychlost, vůči prázdnému prostoru. Musíš v tom prostoru něco mít, nějakou stabilní značku, třeba hvězdu. ;)

Pokud jde o expanzi vesmíru, tak to je rozpínání prostoru, které je pozorovatelné až na těch největších vzdálenostech, tj. při pozorování v měřítku VÌTŠÍM, než jsou nadkupy [\"kupy kup\"] galaxií. Nadkupy galaxií jsou gravitačně vázané systémy a v nich se rozpínání prostoru neprojevuje.

hm.. keby sme zobrali balónik, a naò nama¾ovali hviezdičky, začali tento balónik nafukova, tak zistíme že sa nezväčšujú iba vzdialenosti medzi hviezdičkami, ale aj samotné hviezdičky začínajú by akési \"rozplizlé\" a rozmazané
hmotné objekty ale v rozpínajúcom sa vesmíre rozplizlé nie sú
držia ich po kope fyzykálne sily napr gravitácia
to však neznamená, že k rozpínaniu priestoru nedochádza aj vo vnútri hmotných objektov, alebo v ich sústavách, vďaka tomu pozorujeme tvorbu kvantových fluktuácií

MIZ postavíš snáď okolo slnečnej sústavy, alebo galaxie, bariéru a na òu napíšeš - toto je špeciálny \"priestor v priestore\", tu sa zakuzuje rozpínanie?
........................................
[quote]Nemůžeš vztáhnout cokoliv, např. rychlost, vůči prázdnému prostoru. Musíš v tom prostoru něco mít, nějakou stabilní značku, třeba hvězdu. ;)[/quote]

prázdny priestor?
a tie kvantové fluktuácie v òom sú čo? nič?
aj priestor - vákum je \"niečo\" [Upraveno 21.9.2011 alamo] [Upraveno 21.9.2011 alamo]

alamo, s týmito problémami by asi bolo najlepšie zájs na aldebaran.cz.

tak moment
ale čosi také ako \"diskrétny priestor\" v ktorom k rozpínaniu nedochádza (alebo je obmedzené), asi musí existova
pozorujeme javy ako \"tunelový efekt\" keď častica prenikne cez beriéru, nadsvetelnou rýchlosou, alebo preskok elektrónu s dráhy na dráhu po vyžiarení, alebo prijatí fotónu
laser keď sa v prúde fotónov obmedzuje rozptyl

mohlo by to by tak, že sa medzi dve častice v priestore, nedokáže kvantová fluktuácia \"napcha\", a vesmír sa tam proste nerozpína, lebo priestor je tam obmedzený?
to je vlastne princíp Casimirovho efektu
priestor sa \"uhladí\" a \"informácia\" v òom letí šialenou rýchlosou

Alamo, ten nápis \"zákaz rozpínání prostoru\" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace. :)
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov.

Virtuální částice, vznikající v párech a ihned zase zanikající, s tím nemají co dělat. Ty jsou projevem kladné hodnoty energie vakua.

Jinak ti rád vysvětlím, co budu vědět, pokud to tu nebude OT, ale ber prosím v úvahu, že moje tvrzení nejsou z mé hloupé hlavy, ale z hlav řádově moudřejších a dá se na nich stavět, nikoliv s nimi polemizovat. ;)

[quote]alamo, s týmito problémami by asi bolo najlepšie zájs na aldebaran.cz.[/quote]

to akože nemám s nimi tu otravova? :P

pretože ak by sa v dôsledku toho, čas pohybovej energie hmotného objektu, premieòala na teplo - \"fotóny\", ktoré by sa vyžiarili a objekt by strácal rýchlos, celkom pekne by to vysvet¾ovalo \"pioneer efekt\"

prázdny priestor má problém, pokia¾ je v òom len skúšobná častica, nemáš ako zavies nejakú rozumnú súradnicovú sústavu, ktorá by nebola spojená s časticou alebo s pozorovate¾om.

lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúša sa ich vo¾ba \"¾ubovolne\". v reále to ale nie je pravda - \"rozumne\" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zváži systém s pevnou Zemou a popísa napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie.

[quote]Alamo, ten nápis \"zákaz rozpínání prostoru\" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace. :)[/quote]

tvrdenie že sa gravitáciou zdeformovaný priestor, prestane úplne rozpína, je zaujímavé
čo som to vlastne urobil? stotožnil som kvantové fluktuácie s rozpínaním vesmíru, mali by by jeho prejavom

[quote]ale ber prosím v úvahu, že moje tvrzení nejsou z mé hloupé hlavy, ale z hlav řádově moudřejších a dá se na nich stavět, nikoliv s nimi polemizovat.[/quote]

tak dobre, vyprdnem sa na to, a počkám čo o tom povedia \"múdrejšie hlavy\", čo na to majú aj nejaký ten papier..
s predstavy že sa zotrvačnosou pohybujúci sa objekt, po istom čase zastaví, pretože sa jeho hybnos premení na teplo a vyžiari do priestoru, a tiež s toho že posádke lode letiacej vysokou podsvetelnou rýchlosou hrozí že sa uvarí zaživa, je zle už aj mne

[quote]Alamo, ten nápis \"zákaz rozpínání prostoru\" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace. :)
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov. [/quote]

tak to sú teda dva modeli.. pod¾a ktorých sa rozpína vesmír
pod¾a jedného je rozpínanie vesmíru pozorovate¾né len v makroskopickom meradle, v určitých \"diskrétnych zónach\" mimo gravitačné polia
pod¾a mojej šialenej teórie, ho musí by možné pozorova aj v mikrokozme, a vesmír-priestor by sa mal rozpína \"nediskrétne\" všade, aj v galxii, aj v slnečnej sústave, dokonca aj medzi zemou a mesiacom, dokonca aj vo vnútri hmotných objektov, kdeko¾vek kam sa zmestí nejaká tá \"kvantová fluktuácia\" s patričnou vlnovou dåžkou

oba tieto modeli by mali ma asi určité odlišné účinky, na pozorovate¾ný makrokozmos

keď tak nad tým uvažujem, nemalo by sa rozpínanie v \"diskrétnych zónach\" prejavi, určitým pozorovate¾ným hm.. nepravidelnosou \"bordelom\"?
ktorí som upratal v mojej teórii, do ažko pozorovate¾ného mikrokozmu, takže rozpínanie sa nám zdá plynulé a a všade rovnomerné?

teda je tu jedna pozorovate¾ná anomália \"temný prúd\", okrem tejto jedinej pozorovanej anomálie, je rozpínanie v známom vesmíre, \"hladké\" a rovnomerné
[img]http://www.osel.cz/_popisky/127_/1271575587.jpg[/img]
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4991&id_c=108364
lenže to čo ju spôsobuje je za horizontom toho čo sme schopný pozorova
a ak by sa priestor vo vesmíre rozpínal \"diskrétne\", mali by sme, pod¾a mòa, takýchto javov vidie omnoho viac a omnoho bližšie pri nás
najrôznejšie gravitačné čočky, v dokrútenom pokrivenom priestore, a ten priestor by nebol zdeformovaný nejakou prítomnosou h,oty, ale len tak sám od seba, pretože by tam proste rástol

[quote]lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúša sa ich vo¾ba \"¾ubovolne\". v reále to ale nie je pravda - \"rozumne\" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zváži systém s pevnou Zemou a popísa napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie. [/quote]

veď práve..
skús v takom makroskopicky zdeformovanom priestore, kde to deformovanie nie je upratané do mikrokozmu (ktorí je \"vlasou\" chaosu), zostavi nejakú rozumnú súradnicovú sústavu
bolo by to ešte ažšie [Upraveno 22.9.2011 alamo]

Porad nam tvrdi, ze rychlost svetla je maximalni rychlost, kterou nelze prekrocit.
Tak mi vysvetlete, proc se vzdalene galaxie od nas vzdaluji a to nadsvetelnou rychlosti cim dal rychleji a to i 28000000km/s a vejs.

Neznamena uz tenhle paradox, ze se da letat nadsvetelnou rychlosti.
V SGU nam ukazuji dva zpusoby FTL a to let subprostorem (lod Hammond) a let v beznem prostoru (lod Destiny).
Jsou oba typy pohonu-letu mozne nebo jsou nesmysl?

Zatim plati warp vlnove tlaceni lodi pred sebou a rizena cervi dira.
Kdyz uz jsme u StarGate, zajimavej je posledni dil SGA, kde cesky vedec Dr Zelenka (hraje ho cech David Nykl) pouzije pro Atlantidu pohon cervi dirou s temer okamzitym presunem pres galaxii. To by ovsem znamenalo rychlost cca 100000ly/s, protoze oni jeste nevstoupili do Mlecne drahy a za 6s byli u Zeme.
Cili o cervi dire jako druhu FTL pohonu se dozvidame jak v SGA-5-20, tak i ve vedeckych pracech par vedcu (serioznejsi pohled na vec).

Osobne by me jeste zajimal jeden druh FTL a to to co bylo v serialu BSG2004 kde lode okolo Galactici i Galactica samotna meli skokove motory FTL. Dovedl by nekdo rozvinout tento pohony system trochu vice technicky/vedecky o cem tento FTL muze byt?

[quote][quote]Alamo, ten nápis \"zákaz rozpínání prostoru\" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace. :)
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov. [/quote]

tak to sú teda dva modeli.. pod¾a ktorých sa rozpína vesmír
pod¾a jedného je rozpínanie vesmíru pozorovate¾né len v makroskopickom meradle, v určitých \"diskrétnych zónach\" mimo gravitačné polia
pod¾a mojej šialenej teórie, ho musí by možné pozorova aj v mikrokozme, a vesmír-priestor by sa mal rozpína \"nediskrétne\" všade, aj v galxii, aj v slnečnej sústave, dokonca aj medzi zemou a mesiacom, dokonca aj vo vnútri hmotných objektov, kdeko¾vek kam sa zmestí nejaká tá \"kvantová fluktuácia\" s patričnou vlnovou dåžkou

oba tieto modeli by mali ma asi určité odlišné účinky, na pozorovate¾ný makrokozmos

keď tak nad tým uvažujem, nemalo by sa rozpínanie v \"diskrétnych zónach\" prejavi, určitým pozorovate¾ným hm.. nepravidelnosou \"bordelom\"?
ktorí som upratal v mojej teórii, do ažko pozorovate¾ného mikrokozmu, takže rozpínanie sa nám zdá plynulé a a všade rovnomerné?

teda je tu jedna pozorovate¾ná anomália \"temný prúd\", okrem tejto jedinej pozorovanej anomálie, je rozpínanie v známom vesmíre, \"hladké\" a rovnomerné
[img]http://www.osel.cz/_popisky/127_/1271575587.jpg[/img]
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4991&id_c=108364
lenže to čo ju spôsobuje je za horizontom toho čo sme schopný pozorova
a ak by sa priestor vo vesmíre rozpínal \"diskrétne\", mali by sme, pod¾a mòa, takýchto javov vidie omnoho viac a omnoho bližšie pri nás
najrôznejšie gravitačné čočky, v dokrútenom pokrivenom priestore, a ten priestor by nebol zdeformovaný nejakou prítomnosou h,oty, ale len tak sám od seba, pretože by tam proste rástol

[quote]lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúša sa ich vo¾ba \"¾ubovolne\". v reále to ale nie je pravda - \"rozumne\" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zváži systém s pevnou Zemou a popísa napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie. [/quote]

veď práve..
skús v takom makroskopicky zdeformovanom priestore, kde to deformovanie nie je upratané do mikrokozmu (ktorí je \"vlasou\" chaosu), zostavi nejakú rozumnú súradnicovú sústavu
bolo by to ešte ažšie [Upraveno 22.9.2011 alamo] [/quote]

Rekl bych, ze souradnicovej system uz mame. Dokonce mame dva.
Jeden system je obzornikovy (horizontalni) na bazi svetoveho horizontu azimut vs vyska hvezd/mista mezi nadirem a zenitem (rovina SOL vuci galaxii) a druhy je rovnikovy (ekvatorialni) na bazi svetoveho rovniku hodinovy uhel reaktascenze vs deklinace nulteho poledniku. A osobne bych rekl, ze nejlepsi by vzhledem k souradnicim alespon v SOL byl lepsi obzornikovy system souradnic.

Pages