Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

antihmota vyrobená..
plno zaujímavých otázok, okolo toho..
http://veda.sme.sk/c/5645085/fyzici-stvorili-tajomnu-antihmotu.html
čo vidím ja?
\"dokonalé palivo\"..

tak ma napadá, v jednej relácii Grygar spomenul že celí náš vesmír je nenormálny, že niečo málo by inak, konkrétne s hmotou
nejaká častica mala by nahradená inou, omnoho ažšou, atóm by mal omnoho menšie rozmeri atď atď atď
nazvime to \"normálna hmota\"
jedna s teórií o konci sveta, vraví že môže dôjs k kvantovému zlomu \"uvedeniu do normálu\", keď sa naša bežná \"nenormálna hota\" premení na \"normálnu\" a celí vesmír sa zmení na vriacu polievku žeravého ničoho
aké by to bolo vyrobi normálnu hmotu?
pamätám si to všetko aspoò zhruba presne?

[quote]antihmota vyrobená..
aké by to bolo vyrobi normálnu hmotu?
[/quote]

Třeba v LHC ji vyrábí každý provozní den - ač v dost omezeném množství ovšem. Když se hmota \"vyrábí\" tak vznikají se stejnou pravděpodobností částice hmoty i antihmoty. Ale ač pravděpodobnosti jsou stejné, v instancích skutečného výskytu může dojít k nějaké asymetrii. A náš vesmír má být výsledkem takové asymetrie, kdy dejme tomu 1% původní hmotné produkce z výroby vesmíru bylo asymetrické a ten přebyteček hmoty proti antihmotě tu pak nějak zůstal, protože se neměl s čím zanihilovat.

[b]Einsteinova ‚největší mystifikace‘ se ukázala být pravdou[/b]
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 24 November 2010
01:16 pm ET

Na to, co Einstein označoval za svou nejhorší chybu, nyní vědci spoléhají, že jim pomůže vysvětlit vesmír.

V roce 1917 do své obecné teorie relativity zavedl termín zvaný kosmologická konstanta, aby donutil rovnice předpovídat statický vesmír v souladu s fyzikálním ‚myšlením‘ své doby. Když vyšlo najevo, že vesmír není ve skutečnosti statický, ale místo toho expanduje, Einstein tuto konstantu opustil a nazval ji „největší mystifikací“ svého života.

Později však vědci Einsteinovu kosmologickou konstantu oživili (označována je velkým řeckým písmenem lambda), aby vysvětlila záhadnou sílu zvanou temná energie, která vypadá, že působí proti gravitaci – a tak způsobuje, že vesmír expanduje se zvyšující se rychlostí.

Nová studie potvrzuje, že kosmologická konstanta je nejlepším vystižením temné energie a nabízí až dosud nejpřesnější a nejvýstižnější odhad její hodnoty, říkají výzkumníci. Zjištění pochází z měření geometrie vesmíru, která naznačuje, že náš vesmír je spíše plochý, než aby byl sférický či zakřivený.

[b]Geometrie vesmíru[/b]

Fyzikové Christian Marinoni a Adélině Buzzi z Universite de Provence ve Francii našli nový způsob, jak otestovat model temné energie, který je zcela nezávislý na předchozích studiích. Jejich metoda spoléhá na vzdáleném pozorování párů galaxií, aby tak změřila zakřivení prostoru.

„Nejvíce vzrušující aspekt této práce je ten, že se do ní nevkládají žádná externí data,“ řekl SPACE.com Marinoni, což znamená, že jejich zjištění nezávisí na dalších kalkulacích, které by mohly být špatně.

Výzkumníci temnou energii sondovali studiem geometrie vesmíru. Tvar vesmíru závisí na tom, co je uvnitř – to bylo jedno z odhalení Einsteinovy obecné teorie relativity, která ukázala, že hmotnost a energie (dvě strany jedné mince) časoprostor ohýbají svou gravitační silou.

Marioni a Buzzi se dali do výpočtů obsahu vesmíru – např. kolik hmotnosti a energie včetně temné energie obsahuje – z měření tvaru.

Pro tento výstup existovaly tři hlavní volby parametrů.

Fyzikové říkají, že vesmír může být buď plochý jako placka, sférický jako glób nebo hyperbolicky zakřivený jako sedlo. Předchozí studie upřednostòovaly model plochého vesmíru a tyto nové výpočty s tím souhlasí.

[b]Plochý vesmír[/b]

Geometrie časoprostoru může struktury uvnitř něj pokroutit. Výzkumníci studovali pozorování párů vzdálených galaxií obíhajících kolem sebe, aby našli důkazy zakřivení a použili velikost tohoto zakřivení jako způsobu k vypátrání tvaru časoprostoru.

Aby objevili, jak moc galaktické páry tvarují toto zakřivení, měřili výzkumníci, jak moc je světlo galaxií rudě posunuté – tj. posun k rudému konci vizuálního spektra při procesu zvaném Dopplerův posuv, který ovlivòuje pohyb světla a zvukových vln.

Měření rudého posuvu nabízí způsob, jak zakreslit orientaci a polohu obíhajících párů galaxií. Tento výsledek výpočtů poukazuje na plochý vesmír.

Marioni a Buzzi svá zjištění upřesnili ve vydání žurnálu Nature z 25. listopadu.

[b]Porozumění temné energii[/b]

Poskytnutím více důkazů, že vesmír je plochý, toto zjištění vyzdvihlo model temné energie na bázi kosmologické konstanty oproti konkurujícím teoriím, jako je myšlenka, že rovnice obecné relativity jsou pro gravitaci špatně.

„V tomto okamžiku máme nejpřesnější měření lambda, které může poskytnout jediná technika,“ řekl Marinoni. „Naše data poukazují na kosmologickou konstantu, protože hodnota lambda, kterou jsme změřili, je blízká minus jedna, což je hodnota předpovídaná, pokud je temná energie kosmologickou konstantou.“

Naneštěstí znalost toho, že kosmologická konstanta je nejlepším matematickým vysvětlením toho, jak se temná energie v našem vesmíru rozprostírá, moc nepomáhá v porozumění tomu, proč to vůbec existuje.

„Mnoho kosmologů považuje určení povahy temné energie a temné hmoty za nejdůležitější vědecký problém tohoto desetiletí,“ napsal Alan Heavens ze skotské University of Edinburgh v doprovodné eseji ve stejném vydání Nature. „Náš obraz vesmíru znamená poskládat dohromady množství kousků dokladů, takže je velice působivé slyšet o novelizované technice Marinoniho a Buzziho k testování kosmologického modelu, přinejmenším proto, že to poskytuje velmi přímá a jednoduchá měření geometrie vesmíru.“

[img]http://i.space.com/images/hubble-galaxy-pair-101124-02.jpg[/img]

Tento Hubblův obrázek ukazuje pár spirálních galaxií s vířícími rameny. Binární systém galaxií je umístěn v souhvězdí Draka asi 350 milionů světelných let (100 milionů parseců) daleko. Astronomové galaktické páry jako tento studovali, aby určili geometrii vesmíru, což vrhne světlo na temnou energii. Credit: NASA, ESA, the Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and A. Evans (University of Virginia,

Je potřeba upřesnit, že to, co se nyní někteří snaží přidat do Einsteinových rovnic jakožto tzv. novou konstantu, zachycující akcelerovanou expanzi časoprostoru, je matematicky zcela jiné povahy, než původní Einsteinova mylná konstanta, která tehdy zajišovala jediný myslitelný, statický vesmír. Pouze novinářské bulvární zjednodušování může označit oba matematické korelační faktory za téměř totéž.

Navic, by se jeste sluselo dodat, ze Einstein neprohlasil za svoji nejvetsi chybu zavedeni tehle konstanty ale svoji snahu udelat pomoci teto konstanty vesmir statickym, pozdeji si totiz uvedomil, ze ani s touto konstantou se vesmir popsany jeho rovnicemi staticky chovat nebude, pouze se zmeni jeho dynamika.

neviem, kam inam túto otázku da
bolo už niekedy, na nejakej sonde alebo satelite, v \"dejinách\", aplikované \"tienenie\", pre ochranu citlivej elektroniky, pred vesmírnym, alebo slnečným žiarením, pre citlivú elektroniku?
doslova \"štít - pancier\", x - centimetrov materiálu (olovo, voda..), čo by chránil citlivú elektroniku, pred dopadom vysoko energetických častíc, a \"prekmitom\" (myslím že to je ten správny termín)?

doteraz to bolo riešené odolnosou, teda vlastne \"technológiou minulej generácie\" (nižšia integrácia), nižšia výkonnos = úspora nosnosti (odrátanie hmotnosti, nutného štítu)

[quote]neviem, kam inam túto otázku da
bolo už niekedy, na nejakej sonde alebo satelite, v \"dejinách\", aplikované \"tienenie\", pre ochranu citlivej elektroniky, pred vesmírnym, alebo slnečným žiarením...[/quote]

Me by toto tema take velmi zajimalo. Tedy zda bude nekdy mozno na druzicich vyuzivat technologie, bezne pouzivane na povrchu Zeme.

Dekuju.

[quote][quote]neviem, kam inam túto otázku da
bolo už niekedy, na nejakej sonde alebo satelite, v \"dejinách\", aplikované \"tienenie\", pre ochranu citlivej elektroniky, pred vesmírnym, alebo slnečným žiarením...[/quote]

Me by toto tema take velmi zajimalo. Tedy zda bude nekdy mozno na druzicich vyuzivat technologie, bezne pouzivane na povrchu Zeme.

Dekuju. [/quote]

Resi se to kombinaci:
1) vhodny typ materialu pro cipy na palube
2) vhodny mechanicky kryt (oloveny plat/keramicky plat)
3) fyzikalnim zpusobem ; generator EM pole 30kHz/24GHz....naruseni drah castic

Sonda obíhající teď Merkur (Messenger?) má velký \"externí\" štít, primárně nejspíš kvůli teplu. Ale možná má tlumit i záření, to by šlo snad někde najít...

Používají se zodolněné čipy a procesory. Většinou je u výrobku určeného pro kosmické aplikace uvedená odolnost v kiloradech (krad).
Nejodolnější běžně dostupné procesory vydrží asi 750krad.

[quote]
2) vhodny mechanicky kryt (oloveny plat/keramicky plat)
[/quote]

Většinou (aspoò u kosmických sond) se používá hliníkový nebo tantalový plech. Tlouška od 1 mm do pár cm. Tantal je odolnější (ale dražší).

[quote]
3) fyzikalnim zpusobem ; generator EM pole 30kHz/24GHz....naruseni drah castic
[/quote]

Zatím se tuším v praxi nepoužilo.

1)
Mel jsem na mysli to, ze zodolnene cipy nemusi byt jen na bazi kremiku a ze vrstvy \"waferu\" jsou vyrobeny tak, aby zvladli zvysene \"bombardovani\" castic.
Muzou byt i na bazi Galium-Arsenitu s vetsim rozvrstvenim.
Mam EPROMu s vykonovou diodu z telemetrickeho modulu Saljut.
Oboje neni z kremiku, jestli bude zajem udelam foto a sezenu datasheet od te ukrajinske firmy (ta existuje i dnes kdyz ji koupili amici, delaj cast elektroniky pro leteckou firmu kde delaj MIGy).

2)
Je to tak, hlinik/tantal, presto o nekolika sond se pouzili i kombinace olovo/specialni keramika (jestli jsem spravne pochopil, tak tak keramika obsahovala i olovene castice).

3)
Vim o 2 ruskych meziplanetarnich sond, ktere to pouzili jako doplnek k \"plechu\".

[Upraveno 21.12.2010 -=RYS=-] [Upraveno 22.12.2010 -=RYS=-]

\"zodolnene cipy\"

dajme tomu že by niekto použil \"bežné\" čipy
hm.. teda nemyslím to ako \"to čo sa dáva do bežného televízora, alebo notesa\"
ale skôr ako najmodernejšie s vysokou integráciou a výkonom, a teda aj fakt citlivé k žiareniu
akú silnú ochranu by si to žiadalo (a ažkú)?
mohol by v určitý moment, prínos vysokého výkonu, preváži negatívum nárastu konštrukčnej hmotnosti sondy (+ochrana)?

ažko... Zemská magnetosféra a atmosféra je v tomto oh¾ade ekvivalentná metrom olova.

To je už schodnejšia cesta cez polovodičové technológie typu \"kremík na zafírovej podložke\" a podobných riešení.

[quote]
dajme tomu že by niekto použil \"bežné\" čipy
hm.. teda nemyslím to ako \"to čo sa dáva do bežného televízora, alebo notesa\"
ale skôr ako najmodernejšie s vysokou integráciou a výkonom, a teda aj fakt citlivé k žiareniu
akú silnú ochranu by si to žiadalo (a ažkú)?[/quote]

To nevím, zaprvé nejsem odborník na radiační ochranu čipů, ale hlavně nevím jakou odolnost mají běžné čipy.
Pro kosmické účely se používají čipy s odolností pár desítek kRad.
Výše zmíněné 750 kRad pochází z vojenské sféry a používají se v extrémních podmínkách (umělé družice Jupitera, sondy ke Slunci).
Pokud víš kolik má odolnost běžný čip, pak by to snad šlo odvodit.

\"Vim o 2 ruskych meziplanetarnich sond, ktere to pouzili jako doplnek k \"plechu\".\"

To mě zajímá, můžeš prosím zjistit, které to byly?

[quote]ažko... Zemská magnetosféra a atmosféra je v tomto oh¾ade ekvivalentná metrom olova. [/quote]

to uz by bolo mozno jednoduchsie pouzit miesto elektronickych pneumaticke pocitace. Odolnost by bola priam ukazkova, len tieto suciastky este nedosiahli primeranu miniaturizaciu a hustotu integracie. Ale v porovnani s potrebnym olovom... ;)

[quote][quote]ažko... Zemská magnetosféra a atmosféra je v tomto oh¾ade ekvivalentná metrom olova. [/quote]

to uz by bolo mozno jednoduchsie pouzit miesto elektronickych pneumaticke pocitace. Odolnost by bola priam ukazkova, len tieto suciastky este nedosiahli primeranu miniaturizaciu a hustotu integracie. Ale v porovnani s potrebnym olovom... ;) [/quote]

Vím z vlastní zkušenosti, že pneumatika není zas tak skvělá ...

Zamrzá, přidírá se, musíte udržovat konstantní spád tlaku, redukční ventily mají jemné membrány, ... atd. Existují nezanedbatelné spodní hranice možné miniaturizace dané fyzikou (povrchové napětím, kapilární efekty, ...) i geometrií (např: tření pístku ve válci klesá zhruba s rádiusem, síla na něj ovšem klesá s druhou mocninou).

Navíc senzory (které jsou nejvíce \"vystrčené\" do nehostinného prostředí by asi musely být stejně elektronické.

[quote]...Vím z vlastní zkušenosti, že pneumatika není zas tak skvělá ...
[/quote]

Ale ano.
ono az v detailnom porovnani sa ukaze, co vlastne elektronika dokaze a aky uzasny krok vykonala. V citane spolahlivosti, rychlosti,...

Na druhej strane tebou popisana pneumatika vychadza z praktickej prevadzky a inak def. poziadaviek.
Ono by sa dalo o poziadavkach a moznostiach riesenia napisat par riadkov. Ale na samostatnu temu to asi nevyda.

1/ pocitac umiestneny vo vnutri zasobnej nadrze prac. media, zrejme Ar, Xe, N2,...
=> ziadne zamrzanie, ziadne nevratne straty netesnostami,...
2/ zmenili by sa kriteria na spolahlivost a zivotnost dielov, zrejme i vlastna geometria standartnych rieseni. Slovo by dostali investicne narocnejsie materialy a riesenia v beznej praxi konkurencne neschopne.
3/ ad cidlo: ktorykolvek signal dokazes premenit na teplo, dokazes ho mechanicky vyhodnotit. takze principialne si viem predstavit este aj snimanie obrazu.
4/ mozno by bolo mozne vyuzivat analogove algoritmy s uplne inym pristupom ako elektronicky binarny pocitac.

5/ stale sme nespominali elektromechanicke riesenia, ktore by sa dali pouzit prednostne, ci v kombinacii.

Niekedy sa veci riesia zbytocne prilis zlozito.
A otazka je ci aj tato uvaha nie je tou zlozitou cestou. :)

[quote]Niekedy sa veci riesia zbytocne prilis zlozito.
A otazka je ci aj tato uvaha nie je tou zlozitou cestou. :) [/quote]
Svojím spôsobom - JE.
Radiačná odolnos polovodičových obvodov je do ve¾kej miery závislá od ve¾kosti polovodičových štruktúr - čím sú štruktúry menšie, jemnejšie, tým je ich odolnos voči ionizujúcemu žiareniu nižšia.

Súčasné \"pozemské\" počítače sú univerzálne a tak sú schopné plni široké spektrum úloh bez zmien hardware - tomu je ale zároveò podriadené aj ich programové vybavenie, ktoré vyžaduje náročný hardware. Svojím spôsobom to je logické - takéto usporiadanie umožòuje ve¾kovýrobu a tým stlačenie výrobných nákladov.

Je ale skutočne potrebné používa v kozmických aplikáciách, kde je vysoká hrozba radiačného poškodenia takýto druh hardware a software? IMHO - potrebné to nie je, hardware a software v kozmických aplikáciách plní značne obmedzené skupiny úloh a preto na realizáciu vystačí s menším stupòom integrácie a obmedzenou univerzálnosou - proste špecializované výpočtové a riadiace zariadenia, v extrémnom prípade až jednoúčelové a analogové.
Problém je skôr v tom, že jednoúčelové zariadenia sú konštrukčne a výrobne náročnejšie, malosériové alebo kusové a teda značne drahšie.

\"Je ale skutočne potrebné používa v kozmických aplikáciách, kde je vysoká hrozba radiačného poškodenia takýto druh hardware a software?\"

no.. keď som sa na to pýtal, mal som na mysli niečo fakt \"sci - fi\" ;)
a síce nejaký, superstroj v ktorom, nie sú \"astronauti\" \"fyzicky\", ale letia vesmírom, \"nahraný\" do jeho pamäte, vlastne premenený na \"software\", ehm.. čosi ako \"matrix\"

trochu menej \"sci fi\" (ale len trochu), je fakt fungujúca umelá inteligencia, schopná rozhodova sa, uči sa, a dokonca \"vymýš¾a si vlastné otázky\"

myslím že niečo také, na \"odolných\" čipoch, fungova nebude..
proste to výkonovo \"neutiahnu\"

v \"reále\" by si to vyžiadal asi projekt Daidalos
a toto je už výsledok skutočne vážneho zamyslenia
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Daedalus
http://highpowerrocketry.blogspot.com/2010/01/project-daedalus.html
[img]http://www.eworldpost.com/wp-content/uploads/2010/09/Icarus-Team-To-Re-A... [/img]

A napadla a druhá možnos?
Totiž posla tie \"zložité\" stroje a ich obvody na miesto určenia v stave \"výkresovej a technologickej dokumentácie\" - loď by obsahovala \"výrobnú linku\" schopnú citlivé obvody s vysokým stupòom integrácie vyrobi a zostavi do funkčnej podoby. Prelet samotný, a výrobu zložitých strojov pred dosiahnutím cie¾ovej stanice zabezpečia jednoduchšie a odolnejšie stroj a prístroje.
Práve Daedalus/Daidalos totiž predpokladá let trvajúci desaročia v prostredí nielen mimo zemskej ale i mimo slnečnej magnetosféry a ich ochrany proti kozmickému žiareniu. Redundancia palubných počítačov už pri takejto výprave nemusí (a zrejme ani nebude) stači, musíš ma spôsob, ako poškodené prvky nahradi priamo na mieste.
Je to viacmenej obdoba technológie ISRU na vyššej úrovni...

\"A napadla a druhá možnos?\"

napadla..
lenže ak sa k nejakému takému \"isru\" chce ¾udstvo dopracova
musí ho najprv zača používa aspoò na tej najprimitívnejšej úrovni
totiž aspoò ako výrobu paliva na spiatočnú cestu, či na marse alebo na mesiaci

Aby sme mohli, ako civilizácia, pomýš¾a na realizáciu Daidalosu, tieto kroky sú nevyhnutným medzistupòom.

[quote][quote]...Vím z vlastní zkušenosti, že pneumatika není zas tak skvělá ...
[/quote]

Ale ano.
ono az v detailnom porovnani sa ukaze, co vlastne elektronika dokaze a aky uzasny krok vykonala. V citane spolahlivosti, rychlosti,...

Na druhej strane tebou popisana pneumatika vychadza z praktickej prevadzky a inak def. poziadaviek.
Ono by sa dalo o poziadavkach a moznostiach riesenia napisat par riadkov. Ale na samostatnu temu to asi nevyda.

1/ pocitac umiestneny vo vnutri zasobnej nadrze prac. media, zrejme Ar, Xe, N2,...
=> ziadne zamrzanie, ziadne nevratne straty netesnostami,...
2/ zmenili by sa kriteria na spolahlivost a zivotnost dielov, zrejme i vlastna geometria standartnych rieseni. Slovo by dostali investicne narocnejsie materialy a riesenia v beznej praxi konkurencne neschopne.
3/ ad cidlo: ktorykolvek signal dokazes premenit na teplo, dokazes ho mechanicky vyhodnotit. takze principialne si viem predstavit este aj snimanie obrazu.
4/ mozno by bolo mozne vyuzivat analogove algoritmy s uplne inym pristupom ako elektronicky binarny pocitac.

5/ stale sme nespominali elektromechanicke riesenia, ktore by sa dali pouzit prednostne, ci v kombinacii.

Niekedy sa veci riesia zbytocne prilis zlozito.
A otazka je ci aj tato uvaha nie je tou zlozitou cestou. :) [/quote]

Plkáte bez znalosti věci ...

Mechanika (a hlavně její miniaturizace) má spoustu omezeni daných fyzikou a geometrií (tření, tepelné fluktuace, kapilární efekty, mechanické oděry, ...) a na toto se opravdu nehodi.

Zkuste si spočítat nutné přenosy výkonu, popřípadě citlivosti čidel atd. Budete o několik řádů horší, než s elektronikou.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=post&action=...

starší článok z osla
že je fakt starší, dokazuje už prvá veta \"V současné době se plánuje oživení aktivit lidí ve vesmíru. Připravuje se vybudování trvalé základny na Měsíci a cesta na Mars.\" :P
dôležitejší je však jeho ďalší dos rozsiahli obsah, venuje sa vesmírnemu žiareniu, jeho vplyvu na ¾udí aj techniku, a ochrane pred ním

zaujala ma najmä sta venovaná ochrane pomocou magnetického po¾a \"dotovaného\" plazmou

[quote]...Plkáte bez znalosti věci ...

Mechanika (a hlavně její miniaturizace) má spoustu omezeni daných fyzikou a geometrií (tření, tepelné fluktuace, kapilární efekty, mechanické oděry, ...) a na toto se opravdu nehodi.

Zkuste si spočítat nutné přenosy výkonu, popřípadě citlivosti čidel atd. Budete o několik řádů horší, než s elektronikou.

[/quote]
v com je rozpor s tym co som povedal? ;)
btw. aj povodne salove pocitace mali \"neprekonatelne\" prekazky a obmedzenia, neskor sa nejaky cas hovorilo o fyzikalne dosiahnutelnej hranici pre 386...

navyse netvrdim ani ze je to cesta idealna, a dokonca je mozno skutocne slepa. Ani netrvdim, ze predci elektroniku a otazna moze byt aj radiacna odolnost obzvlast pri miniaturizacii.

Bavi ma hladat riesenia, ked vsetci ostatni povedia, ze to nejde.
To neznamena, ze ho vzdy najdem. Ale platia ma za to. :D

Edit:
Sorry za moje dlhe vedenie.
Az teraz mi doslo za Vam unika podstata mojho riesenia.
Proti alamovmu \"absurdnemu\" navrhu tienit pocitac 2.500.000kg olova som polozil tiez absurdny protinavrh mechanickeho riesenia. [Editoval 24.12.2010 martinjediny]

K tematu mezihvezdne sondy mam tenhle dokument.
[url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Project_LONGSHOT_travel...

Jeste me tak napadlo, ze pri vyvoji tepelneho jaderneho pohonu bylo zapotrebi i toto....
[url]http://uzm.spb.ru/archive/nz_nuke.htm[/url]

I kdyz je fakt, ze to rusove otestovali i pro dulni cinnosti, ktera by byla zapotrebi i na Mesici a Marsu.
Pro vytvoreni vhodne jeskyne a soustavu jeskyni pro podzemni mesto/zakladnu/fabriku by bylo zapotrebi odparovat regolit po kouskach...po 3Kt.

[Upraveno 24.12.2010 -=RYS=-]

[quote]To je už schodnejšia cesta cez polovodičové technológie typu \"kremík na zafírovej podložke\" a podobných riešení. [/quote]

Tenhle Atmel T89C51CC01 musi vydrzet i ve vzdalenosti 44000km.
Je pouzit po Amsat P3-E.

[url]http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc3afbdd3939d4e.pdf[/...

[url]http://www.uk.amsat.org/2009/3b_Gulzow-P3E.pdf[/url]

viete že keď pustíte do vody 400 wattov elektrickej energie, v snahe rozdeli ju na vodík a kyslík, zistíte že sa tam premení na 12 000 wattov tepla?
je to možné?
http://wattsupwiththat.com/
\"Cold Fusion Going Commercial!?\"

teda ja nechcem tvrdi že by to muselo fungova, na princípe tzv. \"studenej fúzie\", oficiálna veda totiž tvrdí že je to celé \"zjavný\" nezmysel..
ale niekto sa, ten zjavný nezmysel, pokúša premeni na \"zjavné\" prachy

tá myšlienka na \"studenú fúziu\" akosi nie a nie \"zbrechnú\" :P [Upraveno 24.1.2011 alamo]

[url]http://osel.cz/index.php?clanek=5496 [/url]

Tam nejde o vodu, ale o nikl.

A pan Wagner už reagoval:
[url]http://osel.cz/index.php?clanek=5501 [/url]

Ještě jsem nečetl...

\"A pan Wagner už reagoval:
http://osel.cz/index.php?clanek=5501
Ještě jsem nečetl...\"

zaujímavé čítanie
ad 1: rozhodne to nemôže fungova
ad 2: ak by to fungovalo, mohlo by sa to vďaka tmu ve¾kému výkonu, premeni na \"vynález skazy\" - je to extrémne nebezpečné
ad 3: uvedený výkon sa nedá považova za sci fi, je to už za \"druhou\" hranicou \"fantastiky\"
ad 4: musí to by podvod

minulý rok som si prečítal jeden zaujímavý článok, a urobil experiment
vyložil som za okno na mráz dva poháre s vodou, v jednom bola namiešaná s teplotou 5°C, v druhom mala 10°C
ktorý zamrzol skôr?
ten teplejší..
presne ako sa písalo v článku
vyskúšal som to nieko¾kokrát, vždy to dopadlo rovnako, dokonca aj vtedy keď som poháre prikryl malými tanierikmi
ak neveríte vyskúšajte, vonku mrzne, stačia vám na to dva poháre a nejaký teplomer \"rýchlobežka\"

funguje to, nejaké dôveryhodné vysvetlenie však neexistuje
voda sa, čo sa oh¾adom jej tepelných vlastností správa \"podivne\"
...........................................................
vysvetlenie toho javu, ku ktorému dochádza pri elektrolýze ažkej vody, ako \"fúzie\" kríva na obe nohy, a po zásluhe bolo \"roztrhané\"
to však nemení nič na tom, že je tam viac tepla než by malo by
vysvetlenie javu neznáme.. [Upraveno 25.1.2011 alamo] [Upraveno 25.1.2011 alamo]
...........................................................
teplá voda vám zamrzne skôr ako studená..
nonsens
spomenul som si kde som sa to dočítal, nebol to článok, ale toto fórum
http://title2.post.sk/forum/showthread.php?threadid=35168
http://mpemba.bohms.name/diplomka.pdf
v praxi ten efekt môžete vidie na každom zimnom štadióne..
keď sa rolbuje ¾ad, rolba naò nanáša teplú vodu
lebo proste zamrzne skôr ako studená [Upraveno 25.1.2011 alamo]

[quote]minulý rok som si prečítal jeden zaujímavý článok, a urobil experiment.......[/quote]
Bylo by zajimave udelat experiment jeste v konfiguraci dve uzavrene nadoby naplnete az po okraj vodou - bez vzduchu. Zajimalo by me totiz jestli to neni proto, ze z teplejsi se odpari na zacatku vic vody a tak vlastne snizi svuj objem a pak uz rychleji promrzne. Pokud by to tak bylo tak by dve po vrsek naplnene lahve bez moznosti odpareni mely zmrznout v poradi tca z nizzsi teplotou a pak ta z vyssi. Pokud to bude opet tak jako predtim tak je to zahada.

ešte zaujímavejšie bude toto
miesto toho aby sme s vody, teplo odsávali, budeme ho tam pridáva
som po nočnej šichte idem spa
keď sa zobudím budem si vari kafe
dám do rýchlovarky studenú vodu a stopnem ako rýchlo zovrie
kým budem čaka, až kafe trochu vychladne
dám tam vlažnú, a zase budem čaka kým konvica \"cinkne\"

musím sa na to vyspa, pretože ak by studená várka \"cinkla\" skôr
zažijem šok, a už sa nevyspím

Někdo už mi to tvrdil, ale já sem mu nevěřil, pak mi to vysvětloval, ale nepochopil sem to (teplotní spád?). Musím si to vyzkoušet. Možná rychlejší proudění a odvádění tepla z teplejší vody, ale moje hlavní námitka byla, že chládne přece i ten druhý, a i když pomaleji, pořád ta teplota musí být menší - při srovnání teplot by se srovnala i rychlost chládnutí.

Ve vodě se díky vodíkovým můstkům mezi poměrně hodně polárními molekulami dějí zajímavé věci. Např. nejvyšší hustotu má voda při teplotě 4 stupně Celsia. Proto ryby v klidu u dna přezimují.

Já bych tipnul, že vím, která sklenice je v těch kontrolovaných experimentálních podmínkách za oknem na návětrné straně, a která v jejím závětří. ;)

[quote]minulý rok som si prečítal jeden zaujímavý článok, a urobil experiment.......[/quote]
Alamo,
- co znamena voda zamrzla skor? Vytvoril sa povrchovy lad, alebo v celom objeme?
- plati to, aj ked testujes 4 pohariky? +1,+5,+10,+15°C?
- skusal si do poharikov 5 a 10°C vlozit (hned po vylozeni za okno) zarodocnu kocku ladu?

[quote][quote]minulý rok som si prečítal jeden zaujímavý článok, a urobil experiment.......[/quote]
Alamo,
- co znamena voda zamrzla skor? Vytvoril sa povrchovy lad, alebo v celom objeme?
- plati to, aj ked testujes 4 pohariky? +1,+5,+10,+15°C?
- skusal si do poharikov 5 a 10°C vlozit (hned po vylozeni za okno) zarodocnu kocku ladu? [/quote]

Martine, to neni spatny napad. Kontrolovane podminky a teplota vody po 1C nahoru.
Ten experiment znam trochu jinak. Nalejte vodu 9nejlepe balenou, bez bublinek) do jednoho poharku, do druheho take to same, ale vodu ohratou. No a pokud je venku dostatecne zima (-10C staci), vodu z poharku \"vychrstnete\" nahoru. Tepla voda zpravidla dopadne jako krupky, studena voda jako tekutina.

jj To jsou věci...
Celkom by ma zaujímalo, či sa niekto zaoberal i takými vecami, ako je presné zváženie množstva vody pred vyložením za okno a po zamrznutí...

[quote]jj To jsou věci...
Celkom by ma zaujímalo, či sa niekto zaoberal i takými vecami, ako je presné zváženie množstva vody pred vyložením za okno a po zamrznutí...
[/quote]

Já bych měřil hlavně chladící výkon v proudu chladiva obtékající lázně. Tam může znamenat decimetr v posuvu sklenice ohromný rozdíl v rychlosti obtékání a tudíž chladícím výkonu.

To vylití vody za mrazu z výšky je také jasným příkladem rozdílů v chlazení. Horká voda s nižším povrchovým napětím se při vylití rozpráší do daleko menších kapiček s velkým povrchem ku objemu, tudíž díky velké ploše k obtékání s velikým chladícím výkonem během letu.

[quote]...Já bych měřil hlavně chladící výkon v proudu chladiva obtékající lázně. ...[/quote]

Staci vylucit rozdielny vykon, napr. dat na striedacku teply / studeny povedzme dva - tri pary.. silne pochybujem , ze by si chladivo dokazalo vybrat cielene pohare na preskacku. :)

[quote]
Staci vylucit rozdielny vykon, napr. dat na striedacku teply / studeny povedzme dva - tri pary.. silne pochybujem , ze by si chladivo dokazalo vybrat cielene pohare na preskacku. :)
[/quote]

Chladivo si cíleně nic nevybírá. Ale toky vzduchu kolem nás jsou neuvěřitelně turbulentní. I vzduch v místnosti, kde sedíme a nevnímáme ani průvan je spíš zurčícím potůčkem s tůòkou, kde se voda (tedy pro nás vzduch) spletitě motá a točí, a to všude jinak. Místo za oknem, už jen protože je to u budovy, bude mít hodně nehomogenní proudění.

[quote]...Chladivo si cíleně nic nevybírá. Ale toky vzduchu kolem nás jsou ... [/quote]
...preto som napisal 3+3pohare na striedacku. Ich rozmery su v pomere k urcujucim prvkom budovy zanedbatelne. Netvrdim ze je to idealne, ale na prve spresnenie by stacit mohlo...

Ja som zobral skleneny 169 a 170g pohar, naplnil ich 278g vody o teplote 26,5°C z bojleru (vychladena) a 13,5°C studena z kohutika a vlozil v garazi do starej mraznicky.
Na zaciatku merania bolo +2°C, na konci -5°C. Po dvoch hodinach sa nedialo nic. Po 3 hodinach: Prva ztuhla studena voda - na povrchu (odolna na poklep)a ciastocne z boku (vizualne) a na teplej sa zacal tvorit maly tenucky fliacik ladu.

Nevylucujem, ze Mpembov jav moze fungovat, ale zrejme pojde o specificke pripady a urcite podla zakonov termodynamiky. Problem nastava asi len z dovodu, ze pozorovatel neopodstatnene zanedbava sprievodne deje.

ehm.. :D
odkia¾ by som teda začal
akosi ma tieto drobné fyzikálne experimenty s mrznutím vody nelákajú, vždy sa mi nejak vybaví ¾ad č.9 od Kurta Vonneguta, a je po nadšení ;)

Jan Dusatko \"co znamena voda zamrzla skor?\"
to je správna otázka

Adolf \"Já bych tipnul, že vím, která sklenice je v těch kontrolovaných experimentálních podmínkách za oknem na návětrné straně, a která v jejím závětří.\"
a toto správny postreh..

odpoveď je ehm.. žiadna
fúka na ne nemohlo zo žiadneho smeru, a to zaručene, ja som totižto akosi, ani žiadne poháre za okno nevyložil

následkom čoho, som vás lakoval na zeleno

[quote]
následkom čoho, som vás lakoval na zeleno [/quote]

Experimentální materiál, jehož reakce na kontrolovaný podnět se zkoumala, tedy nebyla voda, nýbrž jsme to byli my. :D

[quote]... tedy nebyla voda, nýbrž jsme to byli my. :D [/quote]

Coz znamena, ze napriste, az kolega alamo predlozi k posouzeni nejaky fyzikalni problem, bude podobny podvrh to prvni, co nas napadne.

Verim, ze s tim kolega pocital, kdyz se pekne na ucet ostatnich diskutujicich pobavil.

[quote][quote]... tedy nebyla voda, nýbrž jsme to byli my. :D [/quote]

Coz znamena, ze napriste, az kolega alamo predlozi k posouzeni nejaky fyzikalni problem, bude podobny podvrh to prvni, co nas napadne.

Verim, ze s tim kolega pocital, kdyz se pekne na ucet ostatnich diskutujicich pobavil. [/quote]
:D ...idem vypnut tu staru mraznicku v garazi. Chcel som vyskusat, ci Mpembov jav nedosiahnem na druhy krat a podporit alama, ale presla ma motivacia.
Ked som videl ako alamo tvoril vymetnik padaku vodnej rakety, tak tym dvom poharom som uveril lahko.

btw. uz ked som chystal moju studenu vodu, tak som nevedel prist na to, akosi dosiahol 5°C alamo a zacal som rozmyslat, co zamlcal. Ci ju predchladil, alebo topil lad... ze to nerobil ma nenapadlo.

Ta diplomova praca, co alamo prilozil bola zaujimavym citanim. (Nie sice bez vyhrad, ale nechcel som tomu venovat privela casu.) Takze aj ked nas trochu natiahol nastvany nie som.

Pages