Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

[quote]Martine, tady je IMHO Tvá úvaha špatná. 10 hodin nic přistávat nebude. Jakmile začneš brzdit, tak následuje sešup a chceš, nebo ne. Paradoxně - čím víc budeš opatrně brzdit "nahoře", tím rychleji přejdes na balistickou křivku(atmosféra bude stále řídka, abys pořádně využil vztlak). Rychlost nebude moc klesat, rychle sestoupíš do hustších vrstev atmosféry a pak přijde maximum tepelného a mechanického zatížení. Velmi intenzivní, krátká perioda. Ne 10 hodin... [/quote]

Ok. ja netvrdim ze mam pravdu. Staviam otazku tak, aby som si ujasnil niektore detaily.

S ohladom na rychlost a vlastnu definiciu karmanovej hranice to nevidim az tak zle.
Navyse ak je mozne kabine bez kridel skocit niekolko zabiek...

Jak "neodvratny" je ten "sesup" po uvodnom brzdeni?
Je pripustne "standartnu" aerodynamiku nahradit pri rychlostiach nad 1500m/s statistickym vypoctom a pocitat koliziu kazdej molekuly s telesom individualne?

[quote] No vy toho o superonickej aerodynamike asi moc vela neviete (bez urazky) [/quote]

No ja toho moc neviem ani o klasickej aerodynamike. Lietadielka staviam podla osvedcenych navodov a aj pri experimentovani sa v podstate kopiruju nejak overene tvary.
Aj tych pat riadkov vypoctov pouzivam viac menej s doverou k autorovi, nez by som ich bol schopny odvodit.

Jedine, co som sam odvodil bol zakladny vypocet nizkotlakeho naporoveho motora a to som si bol radsej overit na fakulte fyziky. :D

[quote]
Jak "neodvratny" je ten "sesup" po uvodnom brzdeni?
[/quote]

No v cim vyssej vyske chcete plachtit, vacsie rozpatie kridel potrebujete. Vid. take U2 (rozpatie 31m). Obavam sa, ze tam kde chcete plachtit vy (a s cim) by ste potrebolvali rozpatie uz par kilometrov. Aby ste ten pad odvratili.

[quote]
Je pripustne "standartnu" aerodynamiku nahradit pri rychlostiach nad 1500m/s statistickym
Vypoctom a pocitat koliziu kazdej molekuly s telesom individualne? [/quote]

No statisticky urcite nie. Pocitat interakciu kazdej molekuly je este zlozitejsi vypocet ako tie modely co existuju teraz. A uz aj tie su vypoctovo velmi narocne.

[quote]No statisticky urcite nie. Pocitat interakciu kazdej molekuly je este zlozitejsi vypocet ako tie modely co existuju teraz. A uz aj tie su vypoctovo velmi narocne. [/quote]

Ale principialne nejde o nic ine, ako o vzajmne zrazky molekul a zrazky molekul s prenikajucim telesom? Len modely pouzivaju pripustne/ekvivalentne zjednodusenia?

[quote]No v cim vyssej vyske chcete plachtit, vacsie rozpatie kridel potrebujete. Vid. take U2 (rozpatie 31m). Obavam sa, ze tam kde chcete plachtit vy (a s cim) by ste potrebolvali rozpatie uz par kilometrov. Aby ste ten pad odvratili. [/quote]
1/ U2 je pomale. preto potrebuje take kridla
2/ Zas uplne netykavka nie som. takych 600°C (800°C) prijmem v pohode. Ci to uz bude stacit na realne vztlakove plochy ale neviem.

[quote]
Ale principialne nejde o nic ine, ako o vzajmne zrazky molekul a zrazky molekul s prenikajucim telesom? Len modely pouzivaju pripustne/ekvivalentne zjednodusenia?
[/quote]

No lenze, vztlak vam nerobi jedna molekula. Ale rozdiel tlaku. Modely uvazuju urcite zjednodusenia, ktore sa tak velmi na vysledku neprejavia. Ake to su, su prave tajomstvom tych modelov :). (upravene: Jaj vy ste chceli povodne tepelne namahanie simulovat, ale to plati to iste, nemozete to brat diskretne, odvod tepla napr., samotne obtekanie, na to uz plati aj problem vztlaku).

[quote]
1/ U2 je pomale. preto potrebuje take kridla
[/quote]
No keby ste chceli plachtit s U2 vo vyske v akej chcete vy tak sa obavam, ze by vam vysla rychlost U2 nasobne vysia, ako orbitalna. A vy sa chcete predsta pohybovat nizsou. Obavam sa, ze vztlakova plocha by sa pohybovala v km stvorcovych. Zaroven by ste tu plochu muselu "trosku" pretiahnut do tvaru V (cize zhruba tvar raketoplanu), inac by ste generovali vztlak na mieste kde by sa uz lietadlo nenachadzalo.

Dalsia vec moderne vetrone maju klzavost cca 60:1, spocitajte si aku klzavost chcete dosiahnut vy. To co chcete dosiahnut sa da len virtualne. Dalo by sa spocitat ake vztlakovu plochu by to lietadlo potrebovalo, obavam sa, ze vyroba vesmirneho vytahu je technologicky menej narocna uloha. Ani sa nebudem pytat ako to chcete dostat hore :).

[quote]
2/ Zas uplne netykavka nie som. takych 600°C (800°C) prijmem v pohode. Ci to uz bude stacit na realne vztlakove plochy ale neviem.
[/quote]

Pridat pridat :). A o dost. [Upraveno 07.4.2010 wintermute.]

Ja to beriem tak, ze ak armada mala k dispozicii material odolavajuci 1650°C, tak zvolila tvar/hmotnost STS.
Ak by mali k dispozicii 1800°C, tak to vyuziju a pouziju ine parametre.

Naopak, znizovanim teploty som si uz ale nie celkom isty, kedy nastane konstrukcna nerealizovatelnost z dovodu velkosti kridla.

Avsak laicky predpokladam, ze skor, ako sa dotknem konstrukcnej nerealizovatelnosti, tak narazim na ekonomicku neefektivnost. Takze som predvedeny ze teplotu znizit mozno, len neviem o kolko.

Ad klzavost: laminarne profily su tu nepouzitelne, nehovoriac, ze som sa ku klzavosti 1:60 vzivote ziadnym modelom nepriblizil :D
Tu som sa hral s metrovym hadzadlom tvaru dosky v predu so zrezanou dolnou plochou a v zadu s motylikovymi chvostovymi plochami
Ja som tu myslienku detailne nedotahoval, ale predbezne som predpokladal
1/ nizky celny odpor
2/ nizky vztlak
(napr. pri 6930m/s mi staci stale len 1/4 vztlak a pri 5650m/s polovicny)

STS predsa pred vstupom do hustych vrstiev atmosfery tiez najprv znizuje rychlost o 1/5 v hornych vrstvach atmosfery...
STS nemalo poziadavku na "setrny" vstup do atmosfery. Dostalo k dispozicii 1650°C a vyuziva ich.
Kde je hranica poziadavky na setrny vstup do atmosfery?

"Kde je hranica poziadavky na setrny vstup do atmosfery?"

nerobíš si tak trochu srandu, s toho môjho posledného saltomortalizmu?

[quote]Ja to beriem tak, ze ak armada mala k dispozicii material odolavajuci 1650°C, tak zvolila tvar/hmotnost STS.
Ak by mali k dispozicii 1800°C, tak to vyuziju a pouziju ine parametre.
[/quote]

Do ohna za to ruku nedam, ale mam za to ze to bolo naopak. Vedeli ako sa to zahreje a hladali na to vhodny material co to vydrzi.

[quote]
Ad klzavost: laminarne profily su tu nepouzitelne, nehovoriac, ze som sa ku klzavosti 1:60 vzivote ziadnym modelom nepriblizil :D
[/quote]

No a spocitajte si aku klzavost by ste chceli, ked chcete pristavat 10 hodin alebo dokonca 100 hodin.

[quote]
Ja som tu myslienku detailne nedotahoval, ale predbezne som predpokladal
1/ nizky celny odpor
2/ nizky vztlak
(napr. pri 6930m/s mi staci stale len 1/4 vztlak a pri 5650m/s polovicny)
[/quote]

Ale problem, ze brdite v takej hustote, ze na brzdnie aby ste neobiehali dookola to staci ale na vztlak aby ste dosiahli taku brutalnu klzavost mate strasne maly. Takze sa vam zacne menit uhol zostupu a zacnete prenikat rychlejsie do hustejsich vrstiev co sposobi omnoho vacsie aerodynamicke namahanie.

Pocitajte si aku klzavost potrebujete a v akej hustej atmosfere. To sa vyrobit nebude dat. Vy sa potrebujete zbavit obrovskej energie. A cas na to mate dost znacne limitovany.

[quote]
STS predsa pred vstupom do hustych vrstiev atmosfery tiez najprv znizuje rychlost o 1/5 v hornych vrstvach atmosfery...
[/quote]

No nechcel by som vidiet co by sa dialo keby ju neznizil :).

[quote]
STS nemalo poziadavku na "setrny" vstup do atmosfery. Dostalo k dispozicii 1650°C a vyuziva ich.
Kde je hranica poziadavky na setrny vstup do atmosfery? [/quote]

Poziadavka je aby to posadka prezila. A neurobit z keramickych dlazdic ablativny stit :)

vo výške nad cca 60 km sa nedá vygenerova žiadna vztlaková sila pri ¾ubovolnej rýchlosti (ako medzný limit sa uvádza statický tlak okolo 50-100Pa)

1/pre obtok realnych profilov snad ano, ale karman sa dostal vyssie.
2/predpokladal som, ze pre Newtonovu dosku bem mat realny vztlak (ak prezeniem) aj 400km nad povrchom
3/ zacal som pocitat klzavost, zaciatok vyzera velmi dobre, ale rychlo sa meni na hrozu. Spustu veci len odhadujem. Ak to bude vyzerat aspon trochu zmysluplne, tak dam vediet. ;)

niečo čo sa trochu blíži tvojej predstave je tu
[img] http://jpaerospace.com/blog/wp-content/uploads/2008/08/orbital_ascender....
Orbital Ascender
až na to že sa to problém ktorí sa snažíš vyrieši snaží "obís"
"pristávacia plocha" pre ten stroj je viac ako 40 kilometrov nad zemou
[img]http://www.planetarium.perm.ru/img/platform.jpg [/img]
http://www.jpaerospace.com/atohandout.pdf

http://jpaerospace.com/blog/2010/03/12/paper-spaceships-anyone/

ty bàďo.. si predstavte, oni uvažujú že to postavia s papiera :D
vesmírny materiál budúcnosti ;)
ha.. čo by na to povedali, na fóre modelári s točnej?
tých znechutilo keď som s kartónu staval vodnú raketu :P

Jak pocitam, tak pocitam, vychadzaju mi vysledky v rozpore s dobrymi mravmi.

1/ "oplechoval som vetron titanom" a zvolil zataz kridla 45kg/m2
2/ uvazoval som len dosku 1m2 predbezne zanedbatelne tenku
3/ vztlak som vyvodzoval newtonovsky zmenou uhlu nabehu.
4/ uhol nabehu a hustotu atmosfery (klesanie) som drzal tak, aby som dosiahol potrebny vztlak a aby teplota nepresiahla 600°C.
5/ teplotu som pocital z vypocitaneho celneho odporu a rychlosti a pre absolutne cierne teleso jednostranne vyzarujuceho
6/ Z celneho odporu som pocital zaporne zrychlenie a dobu brzdenia na nizsiu rychlost
7/ vratil som sa na krok 3 a znizoval rychlost az na 2000m/s

Vysledok polorucnych poloexcelovskych vypoctov:
A/ Po kazdom znizeni rychlosti som nasiel hustejsiu atmosferu, v ktorej som dosiahol dostatocny vztlak pri neprekroceni teploty
B/ Brzdenie bolo sice cim dalej prudsie, zacinalo na hodnotach okolo 0,1ms^-2 ale zvysovalo sa len velmi pozvolne.
Kedze som pocital v hrubych krokoch, tak doba brzdenia 14 hodin bude len priblizna

Predpokladam, ze na konecnu teplotu bude potrebne zapocitat dalsie vplivy.
Je to uplne mimo moju prax, a mimo vseobecneho povedomia o vstupe objektov do atmosfery kozmickou rychlostou.
Ale je to v sulade s pozorovanim, ked na Zem dopadly letom takmer neporusene nadrze satelitov.

Netusim, preco som dosiahol taky rozdiel voci vseobecnym predpokladom, ani kde som urobil chybu.

[quote]
Netusim, preco som dosiahol taky rozdiel voci vseobecnym predpokladom, ani kde som urobil chybu. [/quote]

No takze, vetron bude mat pri rychlosti nad 1mach vztlak 0. Vyplyva z tvaru kridla. Vztlak by posobil za lietadlom, preto musi mat iny tvar. Vztlak bude na takomto kridle o dost nizsi. Na to prisli uz po letoch X1. Keby dokazal motor na X1 fungovat dlhsie zacala by X1 padat. A to prekrocili rychlost zvuku o chlp. Preto maju nadzvukove stihacky taky tvar kridel aky maju (a podoba sa mu aj raketoplan). Pri supersonickych a hypersonickych rychlostiach zabudnite vysvetlenie vztlaku pomocou 3 newtonovho zakona. Musite prejst na vypocet na zaklade zmeny tlakov (co vysvetluje princip presnejsie) akurat samotny vypocet to trosku viac komplikuje.

Tak isto nepocitate s ionizaciou a disociaciou pri zhrievani.

14hodin tam nic neurzite, mozeme sa pri najlepsom bavit o desiatkach minut.

"14hodin tam nic neurzite, mozeme sa pri najlepsom bavit o desiatkach minut. "

vzducholoď.. vzducholoď, ktorá bude ma práve v tej výške nulovú hmotnos, tam udržíš

[quote]Martine, tady je IMHO Tvá úvaha špatná. 10 hodin nic přistávat nebude. Jakmile začneš brzdit, tak následuje sešup a chceš, nebo ne. Paradoxně - čím víc budeš opatrně brzdit "nahoře", tím rychleji přejdes na balistickou křivku(atmosféra bude stále řídka, abys pořádně využil vztlak). Rychlost nebude moc klesat, rychle sestoupíš do hustších vrstev atmosféry a pak přijde maximum tepelného a mechanického zatížení. Velmi intenzivní, krátká perioda. Ne 10 hodin... [/quote]

Mozna by ten Skylon1 mel pred sestupem z 350km poradne zabrzdit. Zkratka brzdit po dobu 10 minut do pretizeni 3G a stahnou tech 7.3km/s alespon na 3km/s. To uz by nejaky druh trvaleho uhlikovho opakovatelneho stitu mohl vydrzet.
Rikam si, ze pritom brzdeni se propadne o cca 200km dolu na vysku 150km a z ni by sel teprve dolu.
Mozna kdyz by zabrzdil na 1.5km/s, tak by ani takovej stit nepotreboval.

"No takze, vetron bude mat pri rychlosti nad 1mach vztlak 0. Vyplyva z tvaru kridla. "
=>To som trochu domotal. z vetrona som bral len plosne zatazenie + nieco na stit. 30+15=45kg/m2
=> tvar som nikdy nepocital iny ako jednoduchy sip, resp. dosku ala X43

"Pri supersonickych a hypersonickych rychlostiach zabudnite vysvetlenie vztlaku pomocou 3 newtonovho zakona. Musite prejst na vypocet na zaklade zmeny tlakov (co vysvetluje princip presnejsie) akurat samotny vypocet to trosku viac komplikuje. "
=>Tomu nerozumiem. Preco 3 newtonov zakon neplati pri hypersonickych rychlostiach?
=>Zatial som sa stretol vzdy len s namietkou ze je to neefektivne a ze vztlak sa dosahuje efektivnejsie, letom na vlastnej sokovej vlne,...
=>Takze vzdy som to bral tak, ze ak ja dokazem pouzitelnost newtonkov, tak specialisti dosiahnu este vyssich vykonov. (Na vypocet sokovej vlny by som si toho musel asi hodne dostudovat. )

"Tak isto nepocitate s ionizaciou a disociaciou pri zhrievani."
=> toho som si vedomy.
=> Kedysi, ked som nad tam zacal uvazovat som meditoval aj nad elektrostaickou ochranou nabeznych hran. Momentalne to neriesim, lebo mam zasadnejsie problemy :)

Takze to co sme hovorili doteraz to viem. A ja by som sa rad posunul s vedomostami dalej.
Otazka:
Fakt nerozumiem tomu,
1/ preco ak mi vnika tenka doska s malym uhlom nabehu do atmosfery, tak atmosfera je schopna vyvodit odpor, ale nie vztlak
2/ preco 3 Newtonov zakon pri hypersonických rýchlostiach neplati.
(Strata par elektronov je z pohladu hybnosti zanedbatelna a zrazku som povazoval za pruznu. aj ucinok molekul som ratal zo vsetkych stran)

BTW. ja tu nebojujem s vami preto, ze by som mal pravdu, ale preto, ze mi neviete dat pochopitelne vysvetlenie. Co moze byt aj moja chyba. :D Ale zatial ten pocit nemam.[Editoval 08.4.2010 martinjediny] [Editoval 08.4.2010 martinjediny]

čo keby ste to pre začiatok až absurde zjednodušili?
na "meteroit"?
takmer úplne s toho vyhodi aerodynamiku
akú hustotu by muselo ma teleso gu¾ového tvaru, aby sa pri páde cez atmosféru, zahrialo na určitú teplotu?
keby ste potom k tomu pridávali aerodynamiku a vztlak, tak že meníte tvar telesa, hustota toho telesa by sa mohla navyšova [Upraveno 08.4.2010 alamo]

[quote]"14hodin tam nic neurzite, mozeme sa pri najlepsom bavit o desiatkach minut. "

vzducholoď.. vzducholoď, ktorá bude ma práve v tej výške nulovú hmotnos, tam udržíš [/quote]

Chcem vidiet vzducholod vstupovat prvou kozmickou do atmosfery. :)

"Chcem vidiet vzducholod vstupovat prvou kozmickou do atmosfery."

to je tiež otázka, či je to reálne..
ale mòa by skôr zaujímalo či je reálne do "hustoty" materiálu,
ktorá by na to bola potrebná, prida ešte aj pohon ktorý by ju potom zase vytlačil nazad na orbitu..

pretože keby sme takú vzducholoď mali, dala by sa použi ako prídavná tepelná ochrana, ktorá potom čo by si splnila svoju úlohu zbrzdila náklad, a v správnej výške ho odhodila aby pokračoval ďalej sám, zase by sa vrátila na orbitu kde by prevzala ďalší náklad

[quote]
"Pri supersonickych a hypersonickych rychlostiach zabudnite vysvetlenie vztlaku pomocou 3 newtonovho zakona. Musite prejst na vypocet na zaklade zmeny tlakov (co vysvetluje princip presnejsie) akurat samotny vypocet to trosku viac komplikuje. "
=>Tomu nerozumiem. Preco 3 newtonov zakon neplati pri hypersonickych rychlostiach?
[/quote]

Som nenapisal, ze nejaky zakon neplati. Ide o to, ze vztlak sa da takto vysvetlit (pre urcity rozsah rychlosti) lebo pri malych rychlostiach (pod 1mach) ten model sedi. To, ze sedi nejaky matematicky model, este neznamena, ze ten model vysvetluje aj princip. Ak by sa vztlak dal naozaj vysvetlit pomocou 3 newtonovho zakona, tak by aj kridlo vetrona fungovalo pri nadzvukovej rychlosti (ale ako dobre vieme, nefunguje). Kruhova obezna draha sa da tiez vypocitat pomocou matematickeho modelu, ktory pocita s tym, ze sa vyrusi gravitacna sila a odstrediva (matematicky to pre kruhovu drahu sedi), ale princip to nevysvetluje, lebo odstrediva sila je len sila zdanliva. Takyto modelov najdete vo fyzike vela. Ide o zjednodusenie, ktore plati pre urcity rozsah daneho javu.

[quote]
=>Zatial som sa stretol vzdy len s namietkou ze je to neefektivne a ze vztlak sa dosahuje efektivnejsie, letom na vlastnej sokovej vlne,...
[/quote]

Vztlak sa dosahuje rozdielom tlaku/hustoty.

[quote]
=>Takze vzdy som to bral tak, ze ak ja dokazem pouzitelnost newtonkov, tak specialisti dosiahnu este vyssich vykonov. (Na vypocet sokovej vlny by som si toho musel asi hodne dostudovat. )
[/quote]

Pouzivate model, ktory nieje pre dane rychlosti pouzitelny a presny. Ak by to bola pravda tak by nebol taky velky problem so skumanim super a hypersonickych rychlosti.

[quote]
Takze to co sme hovorili doteraz to viem. A ja by som sa rad posunul s vedomostami dalej.
Otazka:
Fakt nerozumiem tomu,
1/ preco ak mi vnika tenka doska s malym uhlom nabehu do atmosfery, tak atmosfera je schopna vyvodit odpor, ale nie vztlak
[/quote]

Vztlak sa vam vytvara, ide o to aky velky, a kde. Aj pri kridle tvaru vetrona vam bude vznikat vztlak, akurat nie na kridle ale za nim, takze nebude na kridlo posobit, co je vam na nic. Ani pri delta kridle nemozete zobrat vypocet vztlaku pre malu rychlost a potom to posunut na nadzvukovu, to sa sediet nebude.

[quote]
2/ preco 3 Newtonov zakon pri hypersonických rýchlostiach neplati.
(Strata par elektronov je z pohladu hybnosti zanedbatelna a zrazku som povazoval za pruznu. aj ucinok molekul som ratal zo vsetkych stran)
[/quote]

No lebo to proste nieje model, ktory vysvetluje princip. A mimochodom zrazku s razovou vlnu by som za moc pruznu nepovazoval. A ked uvazujete o pruznej zrazke, tak vam nemoze ani vznikat teplo, co je od reality tiez daleko.

[quote]
BTW. ja tu nebojujem s vami preto, ze by som mal pravdu, ale preto, ze mi neviete dat pochopitelne vysvetlenie. Co moze byt aj moja chyba. :D Ale zatial ten pocit nemam.[Editoval 08.4.2010 martinjediny] [Editoval 08.4.2010 martinjediny] [/quote]

Ja sa Vam to len snazim vysvetlit :). Proste pouzivate velmi zjednoduseny model, ktory pri tych rychlostiach nefunguje.

Uvedomte si jedno pri nadzvukovej rychlosti sa pohybujete rychlejsie ako sa je schopna latka pred vami stlacat. Zacinaju vznikat rozne ine javy, ktore maju nezanedbatelny vplyv a ktore pri nizsich rychlostiach nieste schopny pozorovat. Napr. kavitacia. Vzduch by som na hranici nadzvukovej rychlosti moc za stlacitelny nepovazoval.

Tenhle problém se tu řešil už několikrát.

Pro minimální ohřev je potřeba co nejvíce protáhnout dobu brždění. Výkon, který se musí disipovat v rázové vlně, zářením a absorpcí v tělese je úměrný součinu rychlosti a zrychlení (zpomalení :)
Protože jakmile rychlost klesne pod orbitální, bez vztlaku začnete padat (a brzdit příliš rychle pro nějaké "hodné" teploty), je pro dosažení nízkých teplot potřeba těleso se vztlakem. Ten je v hypersonických rychlostech omezený - mezi 5-20Mach zatím nikdo nevymyslel nic s poměrem vztlak/odpor (v ustáleném letu rovno klouzavosti) lepším než cca 8. A i to jsou tvary naprosto neprakticky placaté, jakž-takž přijatelné tvary v podstatě nejdou přes klouzavost 1 ku 4.
(doporučuju k prvotnímu studiu http://www.aerospaceweb.org/design/waverider/ )
A je tam ještě jeden háček - tvary s dobrou hypersonickou klouzavostí mají ostré hrany. Jenže na hranách je rázová vlna prakticky přímo ve styku s tělesem a tam ho lokálně velmi silně zahřívá i tehdy, když by průměrný ztrátový výkon byl malý, takže hrana buď musí být extrémně odolná (projekt SHARP) nebo perfektně tepelně vodivá a chlazená (pokud vím, zatím nevyřešeno). Naproti tomu oblé tvary "tlačí" rázovou vlnu kousek před sebou a tím se ztrátový výkon rozvede rovnoměrněji na větší plochu, což je princip všech tepelných štítů i důvod, proč je raketoplán "baòatý".
(stručně: http://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_reentry#Blunt_body_entry_vehicles )
Jenže oblé tvary zas nemají tak dobrou hypersonickou klouzavost - Space Shuttle má v hypersoníckém režimu poměr vztlak/odpor cca rovný JEDNÉ.
A kruh se uzavírá...

"A kruh se uzavírá... "

ak je nejaký problém, jedným krokom, ažko alebo takmer neriešite¾ný, treba sa obzrie po možnosti či je riešite¾ný dvomi krokmi
nasa chce tento problém rieši pridaním prídavného nafukovacieho štítu
teda stupòovaním

[quote]"A kruh se uzavírá... "[/quote]
Dobře, není to kruh, ale jen pomalu stoupající spirála - zatím se jde z něj "ven" posunout jen po kouskách (projekt SHARP aj.) :)

Nafukovací štíty neplánuje jen NASA, zkoušel se projekt IRDT (http://www.2r2s.com/irdt_concept.html , v podstatě to funguje, spíš si vybrali nespolehlivý nosič), nafukovací bzdící štíty byly už na penetrátorech na sondě Mars96 (jenže mise selhala ještě u Země). Jinak nafukovací štíty neřeší moc přetížení, spíš je to pokus, jak minimalizovat rozměry a hmotnost nejvíc namáhané části klasického ablativního tepelného štítu, teplota zůstává vysoká.

"Ak by sa vztlak dal naozaj vysvetlit pomocou 3 newtonovho zakona, tak by aj kridlo vetrona fungovalo pri nadzvukovej rychlosti."
=>laminarny profil funguje pre uzku oblast rychlosti, zmenou sa rychlo posuva posobisko sil a pri turbulentnom je nutne zabranit odtrhnutiu prudu, co ma svoje hranice. Na vytvorenie vztlaku typu "doska" ma primalu plochu. to nemusime rozoberat. Celkom pekne su rozobrate janovcove profily na http://www.airspace.cz/akademie/

"Vztlak sa dosahuje rozdielom tlaku"
=> nemienim kvoli tomu pachat sebevrazdu, ale myslel som si, ze tlak je prejavom narazov molekul na stenu nadoby

"Pouzivate model, ktory nieje pre dane rychlosti pouzitelny a presny."
=> toho som si vedomy. Len som predpokladal, ze ten sposob je zakladom vypoctu metodov konecnyh prvkov a ze jeho nedokonalost spociva jedine v chybajucich sprievodnych javoch

"A ked uvazujete o pruznej zrazke, tak vam nemoze ani vznikat teplo, co je od reality tiez daleko."
=> to povazujem za sprievodny jav nedokonalosti pruznej zrazky, vlastnej teploty plynu a dalsich sprievodnych javov, ktore je nutne eliminovat, resp. min. brat na vedomie.

"Ja sa Vam to len snazim vysvetlit "
=> Vazim si vase prispevky a dakujem vam za ne.

"sa pohybujete rychlejsie ako sa je schopna latka pred vami stlacat."
=>efekt pruznej steny. ale to je efekt makroskopicky. Ak ho zlozim z mikroskopickych komponentov (nie kvantovych :D )tak suma ich efektov mi musi dat spatne efekt makroskopicky.

=>Takze problem mozem vidiet v tom, ze som pre "metodu konecnych prvkov" nepresne definoval dej pri zrazke a zanedbal sprievodne javy?
-o kolko radov som sa zmylil. skutocne az o 3 ?
-ma zmysel moje riesenie ala alamo, ked uvazujem s nizkou zatazou kridla, t.j. 45kg/m2, cize o rad menej ako napr. SR71?

"mezi 5-20Mach zatím nikdo nevymyslel nic s poměrem vztlak/odpor (v ustáleném letu rovno klouzavosti) lepším než cca 8."

To ano, nad 20M nam klzavost vyrazne zvysuje odstrediva sila. Ale je vyrazna i pri 15M a pri 10M tiez este trochu potesi.

Ad placatost, tu som zrejeme dotiahol ad absurdum

[quote]

"Vztlak sa dosahuje rozdielom tlaku"
=> nemienim kvoli tomu pachat sebevrazdu, ale myslel som si, ze tlak je prejavom narazov molekul na stenu nadoby

"Pouzivate model, ktory nieje pre dane rychlosti pouzitelny a presny."
=> toho som si vedomy. Len som predpokladal, ze ten sposob je zakladom vypoctu metodov konecnyh prvkov a ze jeho nedokonalost spociva jedine v chybajucich sprievodnych javoch

"A ked uvazujete o pruznej zrazke, tak vam nemoze ani vznikat teplo, co je od reality tiez daleko."
=> to povazujem za sprievodny jav nedokonalosti pruznej zrazky, vlastnej teploty plynu a dalsich sprievodnych javov, ktore je nutne eliminovat, resp. min. brat na vedomie.

"sa pohybujete rychlejsie ako sa je schopna latka pred vami stlacat."
=>efekt pruznej steny. ale to je efekt makroskopicky. Ak ho zlozim z mikroskopickych komponentov (nie kvantovych :D )tak suma ich efektov mi musi dat spatne efekt makroskopicky.

=>Takze problem mozem vidiet v tom, ze som pre "metodu konecnych prvkov" nepresne definoval dej pri zrazke a zanedbal sprievodne javy?
-o kolko radov som sa zmylil. skutocne az o 3 ?
-ma zmysel moje riesenie ala alamo, ked uvazujem s nizkou zatazou kridla, t.j. 45kg/m2, cize o rad menej ako napr. SR71? [/quote]

Na vsetky tieto otazky by som dal len suhrnu odpoved:

Ak to chcete pocitat casticovou simulaciou neviem ci mate dostatocne vykony pocitac. To je ten najneefektivnejsi model na vypocet (ale ano najpresnejsi, obavam sa vsak, ze vypoctovo za hranicou moznosti kazdeho z nas). Potom musite brat do uvahy aj interakciu mezi samotnymi casticami a ta tu z daleka nieje zanedbatelna. Myslim, ze ten posun o 3 rady to moze spravit v pohode. Pri tychto simulaciach sa dost brutalne prejavuje efekt motylich kridel.

[quote]
"Ja sa Vam to len snazim vysvetlit "
=> Vazim si vase prispevky a dakujem vam za ne.
[/quote]

Ja som zase rad ze si mozem oprasit aj tieto znalosti a ze si aspon co to pamatam. Ja som skor na omnoho mensie javy :). Aj ked vysvetlovat moc neviem, ucitel by zo mna asi nebol :).

-ma zmysel moje riesenie ala alamo, ked uvazujem s nizkou zatazou kridla, t.j. 45kg/m2, cize o rad menej ako napr. SR71?

ak uvážim že jediný ako tak reálny príklad čo si uviedol, boli nádrže (teda vlastne bubliny) zo satelitov, ktoré v stave čo by sa dal nazva prijate¾ným, prežili neriadený návrat bez tepelnej ochrany, tak mi z toho vychádza že to musíš využi ako konštrukčný princíp, a pokúsi sa vytvarova niečo čo sa bude na dosku podoba z "bubliny", a keď to nepôjde inak, použi konštrukciu ktorej dodáva tuhos pretlak plynu

a k "vzducholodi" dodám, že aby sme k požiadavkám na to výsledné teleso, pridali podmienku, nech sa chová ako vzducholoď aspoò 1 kilometer nad hladinou oceánu, so súčasnými materiálmi sa bude treba uchýli už k naozaj slušnému gigantizmu

[quote](doporučuju k prvotnímu studiu http://www.aerospaceweb.org/design/waverider/ )[/quote]zaujimava stranka. tuto som nepoznal.

Článek s odkazy na články a animace s 3D supernovou:

http://www.space.com/scienceastronomy/supernova-recreated-in-3-D-100518....

http://osel.cz/index.php?clanek=5128
Uvězněné světlo uskladòuje v krystalu qubity
"Mohli bychom proplést kvantový stav dvou pamětí, to znamená dvou krystalů," říká šéf týmu Matthew Sellars. "Z kvantové mechaniky vyplývá, že čtení z jedné paměti bude okamžitě měnit to, co je uloženo v té druhé, bez ohledu na jejich vzájemnou vzdálenost.“

keď sme tu naposledy preberali, komunikáciu na neobmedzenú vzdialenos v "reálnom" čase, alebo tzv "nadsvetelné rádio", myslím že malo fungova na princípe "uveznenia" čstíc dvojičiek..
"prepletenie" dvoch pamäových prvkov je už omnoho "predstavite¾nejšie" teda... ako pre koho, určite si to vyžiada ešte fakt dlhý vývoj

ale skúste si predstavi tie dôsledky, keby sa to podarilo..
tá "najjednoduchšia" predstava, otvoríte stránku na internete, a budete riadi v reálnom čase rover na marse..
ak tam dokážeme posla jednoduché "pohybovadlo", tak prečo nie rovno humanoidného dvojnohého "robota" ovládaného dataoblekom?
bolo by možné "docestova" prakticky kamko¾vek, a robi (alebo stava) tam čoko¾vek, bez nutnosti, vláči zo sebou potraviny, vodu, vzduch, habitat..
náklady na "cestu" na mars, by sa scvrkli pod úroveò skutočného letu na LEO..
hm..
asi skúsim napísa sci fi poviedku.. :P

Nechci znovu působit jako zapšklý škodič, ale kvantová teorie stále praví, že až když onen kvantový stav přečteme, teprve zjistíme jeho hodnotu a tím i hodnotu v druhé částici z kvantového páru. Dříve tu hodnotu nevíme, tedy ani při jejím "ukládání" ji nevíme. Nelze proto někam vyslat předem známou informaci.
Těžiště článku vidím v úspěchu s tou konzervací světlem nesené informace do krystalu [ne zcela levného složení, za nepraktických podmínek :) ].

Na tvojom mieste by so sa netešil predčasne.
Mám totiž dojem, že "údaje" v prepletených pároch sú antiparalelné - teda ak je povedzme jeden fotón v stave, ktorý označíš logická 1, druhý bude v stave logická 0 a opačne. Zároveò ale nemáš absolutne žiadnu kontrolu nad tým, aké fotóny, v akých stavoch, sú v tom ktorom kryštále - nemôžeš kontrolova či dokonca riadi stav jedného fotónu v prepletenej dvojici - proste akéko¾vek meranie stav "prepletenia" zruší a máš dva samostatné fotóny.
Takže[u]nevieš[/u], ktorý fotón je v akom stave až do momentu, kým jeden z nich "neprečítaš" - druhý je potom v stave opačnom.

"Nechci znovu působit jako zapšklý škodič, ale kvantová teorie stále praví, že až když onen kvantový stav přečteme, teprve zjistíme jeho hodnotu a tím i hodnotu v druhé částici z kvantového páru."

hm.. neviem ako otázku presne položi..
dajme tomu že by sme na jednom mieste len "zapisovali", a na druhom iba "čítali"..
dôjde k tomu že na "výstupe" sa objaví "čistý šum", alebo v prípade, že "zapisujeme" nejakú pravidelne sa opakujúcu postupnos, prejaví sa to určitou odchýlkou od " čistého šumu"?
čo tak použitie viacerých "kanálov" prenášajúcich synchronizovane tú istú informáciu, vzrastie pravdepodobnos zhody medzi "zapísaným" a "čítaným" stavom, alebo bude stále výsledkom "čistý šum"?

No, ona si tam zapisuje příroda, my to umíme jen číst. :)
Umíme vygenerovat pár částic, z nichž jedna nese + a druhá nese - a každá letí na jinou stranu od společného místa vzniku. My ale nevíme, která z nich co za znaménko nese. Až když to přečteme, dozvíme se zároveò, co nesla ta druhá částice, která mezitím může být již hodně daleko. Nesla to druhé znaménko, nemohou nést obě stejné.
Jinými slovy já přečtením jedné poloviny z páru nepošlu žádnou informaci té druhé polovině.

"Zároveò ale nemáš absolutne žiadnu kontrolu nad tým, aké fotóny, v akých stavoch, sú v tom ktorom kryštále - nemôžeš kontrolova či dokonca riadi stav jedného fotónu v prepletenej dvojici - proste akéko¾vek meranie stav "prepletenia" zruší a máš dva samostatné fotóny."

iba ak by sme zo sebou viezli celú zásobu "prepletencov" "pamätí", v ktorých by bola uložená nejaká "informácia", pokus o prečítanie jedného s páru, by narušil "harmóniu" v druhom komplexe..
takže pri "čítaní" by sa dalo zisti "narušené" - "nenarušené", áno - nie, 0 - 1..
problém by bol, že by to nebolo "rádio", ale "konzerva" na jedno použitie..

Ne. Kvantově vázané jsou pouze částice v příslušném páru. S dalšími páry není žádná vazba. Nelze proto jedním párem ovlivnit další.

Nemáš zrejme žiadnu možnos kontrolova, v akom stave sú častice, ktoré použiješ pre zápis.
Navyše - prvotný zápis musíš urobi na "jednom mieste" do oboch "pamätí" - prepletený pár je prepletený okrem iného preto, že obe častice vznikajú súčasne.
Nedá sa to, aspoò pod¾a môjho chápania problému, urobi tak, že zoberieš jednu časticu a potom k nej dodatočne vytvoríš druhú tak, aby vznikol prepletený pár.

[quote]iba ak by sme zo sebou viezli celú zásobu "prepletencov" "pamätí", v ktorých by bola uložená nejaká "informácia", pokus o prečítanie jedného s páru, by narušil "harmóniu" v druhom komplexe.. [/quote] To tiež nedáva zmysel - nedokážeš žiadnym spôsobom urči, či druhá čas už bola alebo nebola prečítaná.

Ale význam v komunikácii to má - je to totiž výborný nosič šifrovacieho k¾úča, ktorý sa nedá žiadnym spôsobom skopírova.
Existuje tak práve jedna dvojica komplementárnych k¾účov. Ale ako sa to presne použije, po mne nechci - kryptografia je ve¾mi zvláštna odnož aplikovanej matematiky, ktorej skutočne rozumie len zopár ¾udí v republike. [Upraveno 01.7.2010 Alchymista]

"Nemáš zrejme žiadnu možnos kontrolova, v akom stave sú častice, ktoré použiješ pre zápis."

tomu rozumiem..
ale má potom zmysel aj jednoduchá "neprepletená" pamä? (to čo sa opisuje v tom článku..)
teda ak nemáme istotu či sme do nej vôbec niečo zapísali..

Bohužia¾, na toto som už krátky. Skús http://cs.wikipedia.org/wiki/Qubit a odkaz Vojtěch Kupča: Teorie a perspektiva kvantových počítačů, diplomová práce na FEL ČVUT, 2001 - http://www.karlin.mff.cuni.cz/~holub/soubory/qc/qc.html

[quote]No, ona si tam zapisuje příroda, my to umíme jen číst. :)
Umíme vygenerovat pár částic, z nichž jedna nese + a druhá nese - a každá letí na jinou stranu od společného místa vzniku. My ale nevíme, která z nich co za znaménko nese. Až když to přečteme, dozvíme se zároveò, co nesla ta druhá částice, která mezitím může být již hodně daleko. Nesla to druhé znaménko, nemohou nést obě stejné.
Jinými slovy já přečtením jedné poloviny z páru nepošlu žádnou informaci té druhé polovině. [/quote]

Absolutne presne.

Ono menit tie stavy ide. Len neviete, ako ste ich zmenili to zistite precitanim a to zas mate po prenose. Dojde k dekoherencii

Pouzivanie kvantovo viazanych castic je sposob ako prenasat nadsvetelnou rychlostou sum z jedneho miesta na ine :).

Prelom by nastal pokial by bolo mozne zistit stav castice bez dekoherencie. Ak by existoval nejaky kvantovy zivocich :) tak si moze spravit nadsvetelne radio :).

Pokud me pamet neklame, tak Kjubit bylo platidlo ve dvanacti koloniich v puvodni i nove serii Battlestar Galactica.
Kjubit mel podobu a velikost takoveho hranolu podobne k hraci kosticce domina a byl ze z 24karatu zlata.

Takze termin Kjubit je asi starsi nez jen v kvantove fyzice.

na oslovi sa objavila ďalšia "pikoška" s ktorej som paf..
http://osel.cz/index.php?clanek=5145

"Samozřejmě že to není tlak kolmo na vrtulky dopadajícího záření, co je nutí rotovat. Hnací sílou jsou rezonance povrchových plasmonů (polaritonů). Fotony jsou kvanta energie a když narazí na vodivý povrch kovu, můžou být absorbovány kvazi-volnými (vodivostními) elektrony, které se rozkmitají (obrázek pod článkem). V závislosti od vlnové délky vyvolávajícího světla, vlastností a tvaru vodivé kovové nanostruktury a dielektrické chrakteristiky okolního polarizovatelného izolátoru vznikají oscilace, jakési vybuzené hustotní elektronové vlny, které se podélně šíří a případně navzájem interferují."
"Když má primární laserové světlo frekvenci blízkou některé plasmonové rezonanci, uspořádání maxim toků elektromagnetické energie a fázová synchronizace jimi vyzařovaných fotonů udělují nanomotoru moment hybnosti."
[img]http://www.osel.cz/_popisky/127_/s_1278766263.jpg [/img]

prvé čo ma v prvotnom pobavení napadlo bolo, že v európe by asi nikoho nenapadlo experimentova so "svastikou" :P

potom ma napadla otázka či by sa to nedalo označi za spôsob ako premeni energiu, priamo na pohyb ?
lenže tento rezonátor vyrába rotáciu, bolo by možné vytvarova ho tak aby výsledným efektom bol priamočiary pohyb objektu vpred?
myslím že "rezonátor pre lineány pohyb" by mohol vypada ako písmenko E..
dajme tomu že by sme ho umiestnili, do vákua a bezváhového stavu a "posvietili naò", začal by sa pohybova?

viac otázok pre istotu dáva nejdem, lebo zase dopadnem ako s "nadsvetelným rádiom".. :D

práve ma trklo že praktické využitie by mohli ma aj tie "vrtu¾ky"
"dokážou točit 4 tisíc krát většími křemennými destičkami"
v podstate to znamená že moment hybnosti ktorý rezonátor generuje je fakt "obrovský", a ak sa ich na "čip" umiestni nieko¾ko miliónov..
čo to použi na orientáciu mikrosatelitov v priestore?
do cube satu sa silové gyroskopy proste nevmestia..
o nejakom mikro rcs, nehovorím..
ale "čohosi" čo je ve¾ké ako poštová známka, a keď sa na to blikne "ledkov", začne to satelitom pohybova by sa tam zmesti malo dos..

a ak by sa podarilo vyvinú "rezonátor pre lineárny pohyb"..
čosi mi vraví, že isp ktoré by sa tomu dalo nejak zráta, by hravo strčilo do vrecka akýko¾vek iný fyzikálny motor..

Lidičky, měl bych dotaz ohledně rezonačního kmitočtu vody. Nemyslím tím všeobecně oblíbených 2,455GHz v mikrovlnce, ale skutečných cca. 22GHz a další spektrální čáry. Závisí nějak jejich kmitočet na skupenství (pára, voda, led)?

A vám taky má z čeho běhat mráz po zádech. ;)

http://www.space.com/scienceastronomy/fine-structure-constant-varies-spa...

[b]Nová fyzika? Základní kosmická konstanta teď vypadá pochybně[/b]
By Clara Moskowitz
SPACE.com Senior Writer
posted: 14 September 2010
10:32 pm ET

Základní konstanta vesmíru možná nakonec pode nové studie nemusí být tak konstantní.

Nedávná pozorování vzdálených galaxií naznačují, že síla elektromagnetického působení – tak zvaná konstanta jemné struktury – je ve skutečnosti různě po vesmíru proměnlivá. Vypadá to, že v jednom směru ta konstanta roste tím víc, čím dál se astronomové dívají; v jiném směru však tato konstanta s větší vzdáleností nabývá menších hodnot.

Pokud se tato odhalení potvrdí, mohla by od základu přetvořit fyzikální chápání kosmologie. Může pomoci vyřešit hlavní hádanku: Proč jsou všechny přírodní konstanty tak perfektně vyladěné na existenci života?

„Je to vzrušující a potenciálně důležitý výsledek, jehož vysvětlení je výzvou pro astronomy a částicové fyziky,“ řekl astrofyzik John Barrow z University of Cambridge, který se této nové studie neúčastnil, ale v minulosti s těmito výzkumníky spolupracoval. „Mohl by to být nový střet s novou fyzikou.“

[b]Změny konstant[/b]

Astrofyzikové roky studovali konstantu jemné struktury – známou jako alfa konstanta – ve snaze najít náznaky, že se může měnit. Některé projekty našly důkazy, že tato konstanta se mění, zatímco další pokusy potvrzovaly konstantnost této konstanty.

Ale důkazy podporující proměnlivou povahu alfa konstanty byly nejednoznačné, protože mohly být též jak důsledkem proměnlivosti během času, tak i s různým rozmístěním v prostoru, řekli výzkumníci.

Čím dále astronomové do vesmíru zírali, tím déle trvalo světlu, které viděli, než dosáhlo Země. Jelikož je toto světlo starší, představuje starší epochu historie vesmíru.

Takže, když vědci měřili změny v konstantě jemné struktury z různých pozorování, mohlo tomu tak být proto, že tato konstanta měla na různých místech různou hodnotu, nebo tomu tak mohlo být proto, že různé hodnoty byly v různých časech. Ale určení, který z těchto případů to je, bylo docela výzvou.

K vyřešení toto otázky výzkumníci vedení Johnem Webbem z University of New South Wales v Austrálii shromáždili pozorování z Keckova teleskopu na Havaji a Velkého teleskopu v Chile – takže to pokrývalo jak severní tak jižní oblohu.

„Díváte-li se jedním směrem, nelze rozlišit mezi proměnlivostí v prostoru a proměnlivostí v čase,“ řekl SPACE.com spolu-výzkumník Victor Lambaum, též z University of New South Wales. „Nyní máme téměř úplné pokrytí oblohy. A závěrem je: Je to proměnlivost v prostoru, nikoliv v čase.“

K určení jak byla ta alfa konstanta silná ve kterémkoliv daném místě změřili vědci frekvence, při nichž by elektrony v různých atomech měli přeskakovat z jedné energetické hladiny na druhou. Tyto frekvence závisí na konstantě jemné struktury.

Výzkumníci zjistili, že na severní obloze se konstanta jemné struktury se vzrůstající vzdáleností zmenšuje, neboli s tím, jak se astronomové dívají hlouběji v čase. Ovšem na jižní oboze to vypadá, že konstanta jemné struktury, čím dále se díváme, zvětšuje.

Jelikož by toto dva výsledky byly ve vzájemném rozporu, pokud by se alfa konstanta měnila s časem, dospěli výzkumníci k závěru, že se tato konstanta musí měnit v různých oblastech vesmíru.

[b]Proč existujeme?[/b]

Webb svá zjištění prezentoval minulý týden na Společné schůzi evropských a národních astronomů v Lisabonu v Portugalsku. Výzkumné výsledky byly podány do žurnálu Physical Review Letters a čeká na peer-review.

Potvrdí-li se tato studie, mohl by to být mezník v astrofyzikálních výzkumech, řekl.

„Vnímám ty výsledky jako dost vzrušující,“ řekl Steve Lamoreaux fyzik z Yale University, který se studie neúčastnil. „Vysvětluje to zjevný rozpor mezi různými analýzami prováděnými v několika posledních letech.“

„Tyto výsledky je ovšem třeba nezávisle ověřit,“ dodal.

Flambaum řekl, že by ho zvláště zajímalo, co by tyto výsledky mohly vědcům říci o původu života.

„Tohle je hádanka existující již po mnoho let,“ řekl SPACE.com. „Mírné variace v základních konstantách zakazují, aby se život objevil – a tak bychom neměli existovat.“

Pro Flambauma a další to vypadá, jako že je tu příliš mnoho shod okolností, když jsou universální konstanty – včetně alfa konstanty a dalších, jako je hodnota gravitační síly nebo síla silné interakce, která drží pohromadě atomová jádra – perfektní zrovna pro stavbu hvězd a planet a života.

„Nyní máme vysvětlení,“ řekl Flambaum. „Mění-li se fundamentální konstanty v prostoru, objevili jsme se zrovna v oblasti vesmíru, kde jsou konstanty pro nás dobré.“

V jiných oblastech vesmíru, kde jsou konstanty jiné, může život chybět, řekl.

[b]Ověření[/b]

Flambaum připustil, že si takové revoluční závěry žádají ještě dalších důkazů, abychom jim určitě věřili.

A u dalších expertů může přesvědčování ještě dost trvat.

Helge Kragh vědecký historik na University of Aarhus v Dánsku, který psal o historii konstanty jemné struktury řekl, že je důležité si „udržet zdravou skepsi“ k takovýmto oznámením, jelikož minulá měření proměnlivosti, jako byla předchozí tvrzení, že se tato konstanta mění s časem, byla později vyvrácená.

„Použijeme-li jako vodítka historii – tak tomu často není – ukáží se výsledky od Webb et al. jako neudržitelné,“ řekl.

Flambaum řek, že tým plánuje sebrat více dat ze vzdáleného vesmíru zrovna tak jako provést laboratorní experimenty k otestování těchto výsledků.

„Problémem je, zda tam nejsou systematické výchylky, o kterých autoři neuvažovali, že by mohly vytvářet dojem proměnlivosti alfa,“ řekl Barrow. „Jsou velice silným a zkušeným týmem, který data během výzkumů podrobil mnoha testům, ale dosud se mu nepodařilo žádné najít.“

Tak já se nechci zapojovat do spekulací o variabilitě konstanty jemné struktury, na to je také asi i příliš brzy. Je jim snad jasné, že vesmír ve směru, kterým se řítí naše Galaxie se může jevit jinak, než ve směru, odkud se naše Galaxie řítí.

Chci jen reagovat na stále se opakující stupidní otázku "Proč jsou parametry vesmíru takové, aby mohl vzniknout život?" Je přeci jasné, že za jiných podmínek by se věci vyvíjely jinak a pokud by nějaký život vznikl, byl by také jiný. Do otázky správně patří "život, jaký známe". Jinak bychom otázku mohli čistě matematickou logikou negovat na "Proč nevznikl takový život, který v těchto podmínkách vzniknout nemohl?" Zde je ta stupidita již doufám patrná i novinářům. Vědcům ale takovéto otázky odpouštím, je to jistě zdůvodnitelné snahou o získání pozornosti daòových poplatníků.

Zde se o potenciálním Webbově objevu píše podrobně:
[url]http://www.scinet.cz/nemennost-fundamentalnich-konstant-vesmiru-kvasary-... [/url] [Upraveno 18.9.2010 MIZ]

[quote]Lidičky, měl bych dotaz ohledně rezonačního kmitočtu vody. Nemyslím tím všeobecně oblíbených 2,455GHz v mikrovlnce, ale skutečných cca. 22GHz a další spektrální čáry. Závisí nějak jejich kmitočet na skupenství (pára, voda, led)? [/quote]

Pokud jste doposud nedostal zde odpoved - tak doporucuji spise diskuzni forum serveru Aldebaran - a to jeho diskuzni forum: http://www.aldebaran.cz/forum/ - jsou tam lidi velmi zbehli ve fyzice.

pre upresnenie, je to zrejme toto vlákno http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=2329 a celkom dobrá je odpoveď na doterajšom konci témy:

[quote]Vojta Hála napsal:
Možná.

Ještě snad abych vysvětlil důvod své skepse vůči těmto výsledkům. Jednak si nedokážu technicky moc představit, jak lze rozebrat spektrum kvasaru s tak obrovskou přesností a spolehlivostí, myslím že to spíš bude někde na hranici chyb měření a impozantní statistika tomu nezabrání. Ale to může být jen problém mojí představivosti. Druhý důvod spočívá v tom, že [u]tentýž John K. Webb publikoval podobně senzační výsledky už před více než 10 lety a později byly vyvráceny dalším pozorováním. Obávám se tedy, že je zde opět přání otcem myšlenky a objev se nepotvrdí.[/u]

Pro úplnost uvádím nějaké relevantnější zdroje než Blisty: Physicsworld -- Changes spotted in fundamental constant (http://physicsworld.com/cws/article/news/43657), J.K.Webb et al. -- Evidence for spatial variation of the fine structure constant (http://arxiv.org/abs/1008.3907). Na nějakou nezávislou revizi ale musíme ještě počkat. [/quote]

Pod¾a všetkého nejde o zrovna o "maličkosti" - konštanta jemnej štruktúry je celkom úzko previazaná napríklad s aj rýchlosou svetla, Plackovou konštantou a podobne, o ktorých sa predpokladá, že sú v histórii vesmíru konštantné prinajmenšom od konca inflácie. Pokia¾ by tomu tak nebolo, celá doterajšia stavba kozmológie by dostala závažné trhliny, alebo sa dokonca celkom zrútila... [Upraveno 18.9.2010 Alchymista]

Pages