Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

[quote]
mas nejaky zaujimavy zdroj? Nemusis kvoli mne hladat, googla mam aj ja, len ked na nieco dobre narazis. ;) [/quote]
http://scienceworld.cz/fyzika/prepoluje-se-nase-planeta-2980

[quote]Obracím se na fyzikálně zdatné publikum,napadla mě myšlenka o řízení klimatu Země přes ovlivnování magnetického pole Země magnetickým polem Slunce,a dále magnetické pole Země by ovlivnovalo množství páry v atmosféře na základě elektrického pole mezi atmosférou a Zemí.
[/quote]

Ci by tak slo ovladat pocasie je diskutabilne, skor si myslim, ze nie ale to je z mojej strany len nepodlozena spekulacia.

K comu sa da ale vyjadrit jasnejsie je, ci si uvedomujete akou energiou by ste museli disponovat, aby ste toto pole dokazli ovladat? Ono sa staci zamysliet co ho generuje. Nemyslim, ze to je realne.

[quote]mas nejaky zaujimavy zdroj? Nemusis kvoli mne hladat, googla mam aj ja, len ked na nieco dobre narazis. ;) [/quote]

http://en.wikipedia.org/wiki/Geomagnetic_reversal

A tady je to od NASA i s obrázky magnetického pole:

http://science.nasa.gov/headlines/y2003/29dec_magneticfield.htm

dik za typy.
btw.
bude zaujimave, az nejaky pol bude smerovat k Slnku
Este len potom budeme vdacny za atmosferu. :)

Magnetic Field Weakening in Stages, Old Ships' Logs Suggest
http://news.nationalgeographic.com/news/2006/05/magnetic-field-1.html

Prý chytli Schrödingerovu kočku:

http://physicsworld.com/cws/article/news/42019

napadol ma "rébus" a sám si s ním neviem poradi..
vodík - kyslík - voda
dajme tomu že chceme dopravi na mesiac "palivo" pre návrat na orbitu, a skladova ho tam dlhodobo
bude výhodnejšie dopravova zo zeme, vodík a kyslík "hotové" alebo ako "polotovar" vodu a tú tam rozloži elektrolyticky

je jasné že potrebné množstvo "materiálu" bude v oboch prípadoch rovnaké, ak nerátame "náradie" napr chladiace zariadenie pre dlhodobé skladovanie "krio", alebo zase zariadenie a zdroj energie pre rozklad vody atď.
ale ako to vypadá "rozmerovo", na ko¾ko litrov vody by sa premenil objem externej nádrže raketoplánu, má voda menší objem ako keď je rozložená na prvky???

hm.. kdesi som videl zmienku že väčšina z vody dopravovanej na ISS sa používa na výrobu kyslíka a vodík sa vypúša ako odpad..
ak je to tak je to výhodnejšie ako doprava "hotového" kyslíka?
bolo by výhodnejšie keby sa takto dopravoval aj vodík, do palivovej stanice?

doprava a skladovanie je super. a pri minus 3 stupnoch uz to je "konstrukcny prvok". :D

pruser je, ze potom musis palivo vyrobit v kratkom case s velkym vykonom a nizkymi stratami.

btw. to by mohol byt zmysel palivovej stanice na orbite. [Editoval 29.3.2010 martinjediny]

čiže nie "sklad", ale "továreò" na výrobu paliva..

"pruser je, ze potom musis palivo vyrobit v kratkom case s velkym vykonom a nizkymi stratami. "

ak sa urýchlovací stupeò "ahač" pošle k továrni s dostatočným predstihom, je ti jedno ako dlho trvá výrobný proces a jeho plnenie..
ako "sklad" slúži samotná nádrž urých¾ovacieho stupòa [Upraveno 29.3.2010 alamo]

prosím o prehodenie posledných príspevkov do témy "vesmírna palivová stanica" [Upraveno 29.3.2010 alamo]

[quote]The S-IVB carried 73,280 liters (19,359 U.S. gallons) of LOX, massing 87,200 kg (192,243 lbs).
It carried 252,750 liters (66,770 U.S. gallons) of LH2, massing 18,000 kg (39,683 lbs). [/quote]
Takže LOX + LH2
87200 + 18000 = 105 200 kg
73280 + 252750 = 326 030 L
Objemovo je výhodnejšie dopravova vodu, zaberie menej než 1/3 objemu palivovej zmesi.
Je treba ma ale na pamäti, že motor pracuje s redukčnou zmesou, teda s určitým prebytkom vodíku.

Jenže spotřeba elektřiny na elektrolýzu je obrovská, umožòuje ji jen to, že ISS má dostatečné zdroje a nepravidelnou spotřebu. Taky množství vyráběného kyslíku pro dýchání je několik kilogramů denně (a vodíku tak 1-2 kg denně) - neefektivní pro orbit, na Měsíci při místní vodě a jaderném zdroji nebo větší solární elektrárně už by to efektivní mohlo být, ale je nutné to vyzkoušet.

jednou z námietok proti palivovej stanici "skladu" bolo zahadzovanie nádrží v ktorých sa k nej palivo transportuje (pre dopravu "krio" by boli fakt pomerne drahé)
ale na dopravu vody stačí doslova "banda" s najjednoduchšou izoláciou, vyrobená trebárs z laminátu, na jedno použitie, a potom zahodená ako PETka..

"Jenže spotřeba elektřiny na elektrolýzu je obrovská"

to ano.. ale "alokuje" ho faktor času
obrovská spotreba energie vznikne, ak chceme nádrž palivom natankova rýchlo, ale k ju na orbitu pošleme s predstihom, môžeš ju pomali napåòa hoci aj rok (aspotreba energie sa rozloží na dlhšiu dobu, čiže klesne)..
samozrejme vznikne nejaká strata odparovaním paliva..
ale keďže cena dopravovanej suroviny klesne, môžeme radikálne zníži náklady na dopravu
http://www.thespacereview.com/article/544/1
aby aqurius fungoval je preò treba "blbý" náklad (lacnejší ako nosič na jedno použitie), a čo je už "blbšie" ako voda..
tak sa strata nieko¾konásobne "ziskovo" umorí

"Objemovo je výhodnejšie dopravova vodu, zaberie menej než 1/3 objemu palivovej zmesi.
Je treba ma ale na pamäti, že motor pracuje s redukčnou zmesou, teda s určitým prebytkom vodíku. "

dík..

určité množstvo kyslíka je treba pre ¾udí.. vzniká tak prebytok vodíka..

[quote]..."Jenže spotřeba elektřiny na elektrolýzu je obrovská"

to ano.. ale "alokuje" ho faktor času
obrovská spotreba energie vznikne, ak chceme nádrž palivom natankova rýchlo, ale k ju na orbitu pošleme s predstihom, môžeš ju pomali napåòa hoci aj rok (aspotreba energie sa rozloží na dlhšiu dobu, čiže klesne)..
samozrejme vznikne nejaká strata odparovaním paliva..[/quote]

ak sa nebavime principialne o dvoch tyzdnoch a v mnozstvach v aspon 5 - 80 ton paliva tak sme neefektivny

Nasa vyhoda moze byt jedine v tom, ze mame hore mnohonasobne pouzitelny zdroj.

H¾adanie Higgsovho bozónu sa v LHC začne 30. marca

http://www.vesmir.sk/?id=2430&PHPSESSID=1f745408e5df56e9777d766b9244d869

[url]http://www.vesmir.sk/?id=2430&PHPSESSID=1f745408e5df56e9777d766b9244d869 [/url]

tak nasli moji radcove? nasli?

[quote]H¾adanie Higgsovho bozónu sa v LHC začne 30. marca

http://www.vesmir.sk/?id=2430&PHPSESSID=1f745408e5df56e9777d766b9244d869

[url]http://www.vesmir.sk/?id=2430&PHPSESSID=1f745408e5df56e9777d766b9244d869 [/url]

tak nasli moji radcove? nasli? [/quote]

Tak na tuto odpoved si pockate par rokov :). Dnes to len startuju :).

A mame nas sukromny, pozemsky BIG BANG. :D

http://www.vesmir.sk/?id=2436&PHPSESSID=535cc5152276ce38e322cb2efec5e8bf

[url]http://www.vesmir.sk/?id=2436&PHPSESSID=535cc5152276ce38e322cb2efec5e8bf [/url]

Btw. dnes to len startuju, ale prve zrazky a prve vysledky uz maju.
Z pocitaca zacali vypadavat cisla, takze uz len cakame kto prvy zakrici Bingo! Pardon, Bozon! ;)

[quote]A mame nas sukromny, pozemsky BIG BANG. [/quote]

Kdybychom chtěli být přesní, tak nikdy, opakuji nikdy, nemůžeme reprodukovat vlastní Big Bang, tedy stav našeho vesmíru v čase T = 0 (přesně). K tomuto času se můžeme přiblížit pouze limitně. Nevím přesně (musel bych po tom dost složitě pátrat) jakému času situace energií řádu teraelektronvoltů odpovídá, ale pokud si to pamatuji (s přihlédnutím na mé stáří a jak se peru s dr. A) jsou to mikrosekundy po Big Bangu (tedy miliontiny sekundy, n x 10^-6). A to už je hodně ranný stav Vesmíru, ale pořád to není Big Bang (ten "přetrvával" jenom řádově 5,4 x 10^-44 s, což je Planckův čas, a mě nějaký fyzik upřesní).

[quote]A mame nas sukromny, pozemsky BIG BANG. :D

http://www.vesmir.sk/?id=2436&PHPSESSID=535cc5152276ce38e322cb2efec5e8bf

[url]http://www.vesmir.sk/?id=2436&PHPSESSID=535cc5152276ce38e322cb2efec5e8bf [/url]

Btw. dnes to len startuju, ale prve zrazky a prve vysledky uz maju.
Z pocitaca zacali vypadavat cisla, takze uz len cakame kto prvy zakrici Bingo! Pardon, Bozon! ;) [/quote]

On od BIG BANGu to ma straaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaasne straaaaaaaaaaaaaaaaaaaaasne daleko. Nechcem vam brat tu radost ale to cakanie bude trvat niekolko rokov. Tento experiment potrva do roku 2012, potom cca rocna prestavka a potom v roku 2013 zacne dalsi experiment uz na plny vykon 7TeV pre kazdy luc.

Len pre informaciu, v bzlikosti zeme sa odohravaju aj energetickejsie zrazky. Takze s tym BUG BANGom by som to az tak neprehanal.

[quote]A mame nas sukromny, pozemsky BIG BANG. :D
[/quote]

Já to pořád říkám, že to chce postavit si svůj nový lepší vesmír vedle. :P

Superurychlovač po obvodu Měsíce. Samozřejmě kus pod povrchem... :cool:

Dobre, vzdavam sa. Fakt som sklamany ze do LHC nenapchaju aspon pol galaxie, nech tie kolizie aspon trochu Bangaju.

Len mi este prezradte jak ku tym energetickejsim zrazkam chcete dopravit detektory Atlas, Alice, CMS a LHCb.
A nenormalne sa tesim na navrhy nacasovania zrazok :D

Btw. mna to fakt tesi, ze na takuto blbost sa naslo tolko prachov. Kto kedy da nieco vacsie dokopy?

[quote]Superurychlovač po obvodu Měsíce. Samozřejmě kus pod povrchem... :cool: [/quote]

To potesim s uletom asi alama :D
"Inverzny iontovy motor"

- Delo vystrelujuce iony relativistickou rychlostou z Mesiaca, alebo z orbity
- Na sonde otvoreny magneticky prstenec zachytavajuci a brzdiaci tieto iony
(mozno by zbrzdenie v zaciatocnych cievkach generovalo dost prudu na koncovych a ochrannych cievkach)

[quote]
Btw. mna to fakt tesi, ze na takuto blbost sa naslo tolko prachov. Kto kedy da nieco vacsie dokopy?
[/quote]

Ono to az taka blbost nieje. Tento projekt ma rozhodnut o tom ci terajsia teoria , ktora bude spajat Vseobecnu teoriu relativity a Kvantovu mechaniku (standardny model fyziky castic) ide spravnym smerom (osobne si myslim, ze dobrym smerom nejde, ale to by bolo na velmi zlozitu debatu ;) ). Najdenie takejto teorie bude mat nepredstavitelny dopad na nasu spolocnost.

Vysledkom moze byt aj to (a s nie malou pravdepodobnostou), ze doterajsie smerovanie vo formovani tejto teorie je zle. To bude znamenat zacat budovat tuto teoriu odznova. Vyznamnym, ale bude, ze budeme vediet ako to nefunguje :). V pripade, ze dojde k potvrdeniu tak to v podstate na dnesnej rozpracovanej teorii nic nemeni, len to potvrdi ze ideme asi dobrym smerom (100% to vediet nebudeme).

Takze, ked to zhrniem, tak prevratnym bude to, ked sa Higgsov bozon nenajde. Ak sa najde, tak sa v podstate nic nezmeni, vsetko pojde vo formovani tejto teorie dalej tak ako je a budeme vediet, ze sme asi na dobrej ceste.

Higgsov bozon je ale nevyhnutny aj pre struny, ze?

[quote]Higgsov bozon je ale nevyhnutny aj pre struny, ze? [/quote]

Vdaka supersymetrii je v teorii strun cela skala takychto bozonov. Osobne povazujem teoriu strun aj superstrun za slepu cestu, skor taku matematicku hracku. Fyzikalny model ak je na spravnej ceste by mal aj nieco predpovedat, strunove teorie sa len upravaju podla toho ako vydu pozorovania. Ale je kopec vedcov, a podstatne mudrejsich ako ja, ktory so mnou nebudu vobec suhlasit :).

vidim, ze tvoje ocakavania od LHC su uplne ine ako moje :D

Ja dufam, ze vdaka jeho vysledkom sa urobi pokrok v FTL pohonoch. Aspon teoreticky.

pomaly pocitac srry [Editoval 31.3.2010 martinjediny]

[quote]vidim, ze tvoje ocakavania od LHC su uplne ine ako moje :D
[/quote]

No moje ocakavania su, ze prinesie viac svetla do teorie toho ako ten svet funguje. Za to, ze nesuhlasim s niektorymi verejne uznavanymi teoriami (respektive s cestou akou sa zatial vyvijaju), este neznamena, ze objav Higgsovho Bozonu by nesplnilo moje ocakavania. Splnilo, prinieslo by viac do poznania toho aby tento svet funguje. Je netvrdim, ze Higgsov Bozon neexistuje a uz vobec nie, ze by LHC bolo zbytocne, prave naopak. Ja len niesom stotozneny s tym, ze teorie ktore existuju idu spravnou cestou k teorii "vsetkeho". Fyzika nieje suboj o to kto ma pravdu :), fyzika je o pochopeni a poznani tohoto sveta.

Tým sa líši od AGW klimatológie a niektorých podobných "vied".

Pri posudzovaní LHC vychádzam z historickej skúsenosti - v období po prvej svetovej vojne bola jadrová a kvantová fyzika považovaná za "vedu pre pár čudákov", nikoho z vtedajších mocných zrejme ani vo sne nenapadlo, že o štvrstoročia neskôr to bude veda v ohnisku najvyšších politických záujmov.
Higgsov bozón je predpovedaný a jeho objav alebo skôr dôkaz očakávaný. LHC však môže poskytnú i výsledky, ktoré teraz nikto nečaká - a v tom je zrejme ešte dôležitejší.

Je pravda, ze
- teleso tvaru concord,
- pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou rychlostou
- v optimalnej brzdnej drahe
sa zahrialo na najexponovanejsich castiach na menej ako 575°C?

(kedze pri rychlostiach tesne pod prvou kozmickou mozem letiet/brzdit v riedkej atmosfere, lebo este nepotrebujem vyvodzovat vztlak ekvivalentny tiazi lietadla)
(pri klesajucich rychlostiach a primeranej hustote atmosfery bude teplota exponovanych casti klesat?)

[quote]Je pravda, ze
- teleso tvaru concord,
- pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou rychlostou
- v optimalnej brzdnej drahe
sa zahrialo na najexponovanejsich castiach na menej ako 575°C?
[/quote]

Ci tomu tak je to neviem, skor predpokladam, ze nie. To by chcelo bud merania alebo simulaciu, repspektive model z neho to pojde spocitat (obavam sa, ze je ten model taky zlozity, ze to spocitanie bude vlastne simulacia :).

Ale neviem ci dobre tusim kam mierite :). Vy chcete zistit, ci by bolo mozne pristat z obeznej drahy bez tepelnej ochrany, respektive s minimalnou?

Ano.
Niekde som cital, ze japonsky prof. chce vyhodit na nizkej LEO papierove lietadielka so spatnou adresou.
Tiez som niekde cital o alternativnych nafukovacich zachrannych systemoch pre pristanie kozmonauta z LEO prvou kozmickou.
mozno to bolo aj na tomto webe.

"Niekde som cital, ze japonsky prof. chce vyhodit na nizkej LEO papierove lietadielka so spatnou adresou."

bolo to tu.. už ho vyhodili, zatia¾ žiadna správa že ho niekto našiel
asi ich treba vyhodi aspoò tisíc, aby sa náhodou našlo jedno :)

[quote]"Niekde som cital, ze japonsky prof. chce vyhodit na nizkej LEO papierove lietadielka so spatnou adresou."
bolo to tu.. už ho vyhodili, zatia¾ žiadna správa že ho niekto našiel
asi ich treba vyhodi aspoò tisíc, aby sa náhodou našlo jedno :) [/quote]
původní zpráva:
http://technet.idnes.cz/prvni-papirovy-model-raketoplanu-poleti-vesmirem...
ale zda a jak to proběhlo netuším...

http://www.geek.com/articles/news/nasa-set-to-approve-japanese-fleet-of-...
malo sa to kona na začiatku minulého roka
ale na stránkach nasa je len jedna veta o hádzaní lietadielka "na" palube
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/science/experiments/JAXA-EPO.html

[quote][quote]Je pravda, ze
- teleso tvaru concord,
- pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou rychlostou
- v optimalnej brzdnej drahe
sa zahrialo na najexponovanejsich castiach na menej ako 575°C?
[/quote]

Ci tomu tak je to neviem, skor predpokladam, ze nie. To by chcelo bud merania alebo simulaciu, repspektive model z neho to pojde spocitat (obavam sa, ze je ten model taky zlozity, ze to spocitanie bude vlastne simulacia :).

Ale neviem ci dobre tusim kam mierite :). Vy chcete zistit, ci by bolo mozne pristat z obeznej drahy bez tepelnej ochrany, respektive s minimalnou? [/quote]

Jak som uvadzal tie dva priklady, tak ist by to malo.
Ale jednak som si to chcel potvrdit, aby to neboli skomolene info a jednak som bol zvedavy, ci som nieco pri uvahe nezanedbal, neprekrutil.

Nemusime simulovat cely concord, zamerajme sa na teplotu na spici.
Celny kuzel sa zahrieva pri jeho maximalke na 180°C. Je mozne z toho udaju odvodit zahriatie pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou, alebo sa pridavaju dalsie specialne fyzikalne deje, ktore treba zaratat?

[quote]Nemusime simulovat cely concord, zamerajme sa na teplotu na spici.
Celny kuzel sa zahrieva pri jeho maximalke na 180°C. Je mozne z toho udaju odvodit zahriatie pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou, alebo sa pridavaju dalsie specialne fyzikalne deje, ktore treba zaratat? [/quote] Svým laickým selským rozumem odhaduju, že jednoduché odvození nebude možné, ale že je třeba to počítat značně jinak. Domnívám se, podobně jako wintermute, že k tomu bude třeba numerická simulace. Na světě je určitě pár pracoviš, které by to dokázaly spočítat (nasimulovat), a pravděpodobně už se to taky spočítalo, ale výsledky neznám (možná to jsou tajné "strategické" informace).

Řekl bych, že kromě tvaru tělesa a kromě sestupového úhlu, bude záležet i na tom, jak těžké ("husté") to přistávající těleso bude. Odhaduju, že lehčí těleso se při sestupu bude zahřívat jinak (snad méně) než těžší těleso (stejného tvaru a rozměrů). Potvrdit si to ale nedokážu a moc rád bych to taky věděl. Pokud někdo znáte, nebo najdete relevantní informace, podělte se s nimi zde.

Pokia¾ chcete hodnoti zahrievanie konštrukcie, je potrebné urči tri veci, jednu ¾ahkú, druhú od dos ažšiu, a tretiu skutočne náročnú.
1) Urči teplotu zbrzdenia - teda teplotu určenú z kinetickej energie/rýchlosti molekúl vzduchu narážajúcich na medznú vrstvu a povrch objektu
2) Urči/nejak vyjadri produkciu tepla na nábežných hranách a plochách objektu a na medzných vrstvách okolo nich v závislosti na rýchlosti a tlaku v prúde vzduchu
3) vyjadri tok tepla produkovaného na nábežných hranách a plochách do konštrukcie objektu, tok tepla v konštrukcii objektu a vyžarovanie a odvod tepla z konštrukcie objektu

4. pozna presnú hmotnos konštrukcie

Prierezy, plochy, hmotnos, koeficienty aerodynamického odporu a prierezové zaaženia v závislosti na uhle nábehu a podobne sa považujú za dané.

[quote]
Jak som uvadzal tie dva priklady, tak ist by to malo.
Ale jednak som si to chcel potvrdit, aby to neboli skomolene info a jednak som bol zvedavy, ci som nieco pri uvahe nezanedbal, neprekrutil.

Nemusime simulovat cely concord, zamerajme sa na teplotu na spici.
Celny kuzel sa zahrieva pri jeho maximalke na 180°C. Je mozne z toho udaju odvodit zahriatie pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou, alebo sa pridavaju dalsie specialne fyzikalne deje, ktore treba zaratat? [/quote]

No obavam sa, ze to mozne tak jednoducho nieje. O co vsetko ide pri pocitani tu uz napisal Alchymista. Jedna sa o sustavy diferencialnych rovnic, ktore nedokazeme riesit algebraicky, preto sa riesia numericky na pocitacoch.

A ako Ales Holub spravne poznamenal, tieto simulacie su utajovanymi skutocnostami. (Moja previerka by sice na to postacovala :), ale pristup k informaciam tohoto druhu, sa riadi pravidlom, ze na informaciu ma narok len ten kto tuto informaciu vediet musi. Navyse vyzradenie je tresnym cinnom :). ). Utajovanou skutocnostou su z dovodu, ze tieto informacie su strategicke ohladom konstrukcie medzikontitentalnych balistickych rakiet.

Take male porovnanie vam mozem ale trosku nacrtnut, aby ste vedeli o akych cislach sa bavime. Concorde dosahuje (teda dosahoval) maximalnu rychlost cca 0,6km/s. Prva kozmicka v 200km je cca 7800km/s . Takze pri brzdeni z prvej kozmickej rychlosti sa potrebujete zbavit cca 170 milionov krat vacsej energie ako Concorde pri maximalnej rychlosti.

Myslim si, ze Concorde by pri vstupe do atmosfery 1. kozmickou rychlostou skoncil podstatne horsie ako Columbia. Neviem ci by z neho vobec nieco na zem dopadlo, predpokladam ze nie.

[quote]Je pravda, ze
- teleso tvaru concord,
- pri vstupe do atmosfery prvou kozmickou rychlostou
- v optimalnej brzdnej drahe
sa zahrialo na najexponovanejsich castiach na menej ako 575°C?

(kedze pri rychlostiach tesne pod prvou kozmickou mozem letiet/brzdit v riedkej atmosfere, lebo este nepotrebujem vyvodzovat vztlak ekvivalentny tiazi lietadla)
(pri klesajucich rychlostiach a primeranej hustote atmosfery bude teplota exponovanych casti klesat?) [/quote]

Nejblize by k tomu mel Skylon1.
[url]http://www.space.com/common/media/video/player.php?videoRef=SP_090223_sk... [/url]

Proste pro lidi by byl urcen plnejednostupnovej mnohonasobne pouzitelnej system s aktivnim tepelnym stitem (plazma) pro minimalne 50 lidi.
A pro normalni no-human naklad pouzivat rakety, ktere jiz mame nebo budoucna vyvineme.

V principu kolonizace jde o to, jak co nejlevneji a nejefektivneji dostat i obycejneho Frantu Voprsalka z Horni Dolni za cenu jeho 4-8leteho setreni (5-ti/8-mi nasobek mesicni mzdy) z gravitacni studny jmenem Zeme na jeho nove pracoviste smer Mesic, Mars, asteoridy pres LEO prestupni stanici (onen jednostupnovej raketoplan by se stejne dal nedostal, jeho jedinou ulohou by bylo dostat cloveka na LEO a z LEO) treba i s jeho rodinou (prvni Mesicni mestecko/prvni Marsovske mestecko).

Ostatni "rakety" by meli za ukol dostat "tezke" naklady na prestupni LEO drahu.

Mozna by v budoucnu tento dvousystem doplnil GEOvytah (ten uz lze DNES postavit na Mesici z technologii, ktere uz mame).

A taky dost mozna, ze lode/rakety pro kosmos se budou vyrabet na Mesici z Mesicniho materialu jen proto, protoze dostat z Mesicniho povrchu veci na prestupni LLO je mnohem snadnejsi nez dostat to same ze Zeme diky mensi gravitacni studni na Mesici.

Plazmovy stit by se mel testovat za 2 roky, pokud to bude fachat tak jak ma, tak to bude "bomba"...vyrobil by se skutecne plneopakovatelnej kosmickej dopravni prostredek.

Pro start ze Zeme by pomohl tryskovy motor, pote naporovy a nakonec by se prepl jen na raketovy. To vse vcetne plazma-stitu v jednom orbiteru. Je jasne, ze takovy orbiter by byl dost velky (nadrze+zdroj elektriky pro plasma), mozna jako Concort/TU-144 a dost mozna by mel podobne tvary. Jen kabina by byla mensi s vysunovaci "trubici" s prestupnim modulem k palivove stanici/ISS/transportni lodi v ramci LEO/transportni lodi pro kyvadlovou dopravu LEO-LLO.
Takovy orbiter by dokazal startovat/pristavat na vetsich mezinarodnich letistich a tez by ho vyrabelo "hromadne" nekolik vyrobcu. Mozna na prelomu roku 2080 bude v provozu 30-50 takovych orbiteru v ramci celeho sveta. To by byl prulom pro ekonomiku... dopravni osobni system LEO-LLO by dopravil cestujici az do mestecka na Mesici.

[quote]Myslim si, ze Concorde by pri vstupe do atmosfery 1. kozmickou rychlostou skoncil podstatne horsie ako Columbia. Neviem ci by z neho vobec nieco na zem dopadlo, predpokladam ze nie. [/quote]

Vsak preto hovorim o telese tvaru/hmotnosti concord.
Horsiu aerodynamiku ako Columbia ma medzi lietadlami snad uz len kladivo. Vztlakove teleso si moze dovolit podstatne setrnejsiu drahu zostupu.

Nechcem teraz spochybnovat optimalizaciu STS pre strat, vstup do atmosfery, pristatie na drahe. urcite riadne preverili vsetky aspekty.
Len sa mi zda, ze telesu s mensim mernym zatazenim vztlakovej plochy bude adekvatna nizsia teplota.

Btw. ono tej energie az tak vela nie je. Na kazdy kg navratovy staci spalit necele 3kg uhlia. Ak budem pristavat 10hodin, tak stit musi vydrzat kazdu sekundu energiu horenia 0,1g uhlia na kazdy kg návratu.
(pre 100 hodin len 0,01g/s)

Martine, tady je IMHO Tvá úvaha špatná. 10 hodin nic přistávat nebude. Jakmile začneš brzdit, tak následuje sešup a chceš, nebo ne. Paradoxně - čím víc budeš opatrně brzdit "nahoře", tím rychleji přejdes na balistickou křivku(atmosféra bude stále řídka, abys pořádně využil vztlak). Rychlost nebude moc klesat, rychle sestoupíš do hustších vrstev atmosféry a pak přijde maximum tepelného a mechanického zatížení. Velmi intenzivní, krátká perioda. Ne 10 hodin...

I proto se mi docela líbí tento koncept: [url]http://www.wickmanspacecraft.com/sharp.html [/url]

[quote]
Vsak preto hovorim o telese tvaru/hmotnosti concord.
Horsiu aerodynamiku ako Columbia ma medzi lietadlami snad uz len kladivo. Vztlakove teleso si moze dovolit podstatne setrnejsiu drahu zostupu.
[/quote]

No vy toho o superonickej aerodynamike asi moc vela neviete (bez urazky) :). Ktore lietadlo (ked vylucime vojenske stihacky) ma lepsie tvarovane kridla pre vztlak pri supersonickych rychlostiach? Viete ako pri takych rychlostiach vznika vztlak? A kde vznika vztlak? Obavam sa, ze pri vasej predstave by ten vztlak vznikal za telesom, co je uprimne povedane na ...

[quote]
Nechcem teraz spochybnovat optimalizaciu STS pre strat, vstup do atmosfery, pristatie na drahe. urcite riadne preverili vsetky aspekty.
Len sa mi zda, ze telesu s mensim mernym zatazenim vztlakovej plochy bude adekvatna nizsia teplota.
[/quote]

Obavam sa, aby ste z toho pri tych supersonickych rychlostiach mali naozaj kladivo.

[quote]
Btw. ono tej energie az tak vela nie je. Na kazdy kg navratovy staci spalit necele 3kg uhlia. Ak budem pristavat 10hodin, tak stit musi vydrzat kazdu sekundu energiu horenia 0,1g uhlia na kazdy kg návratu.
(pre 100 hodin len 0,01g/s) [/quote]

Tej energie je presne tolko ako potrebujete na cestu hore, a nezda sa mi, ze by jej bolo malo. Co vas tych 100hodin bude hore drzat?

Pages