Fyzika

Primary tabs

Vedel by mi niekto poradi ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky).

[quote]ano, s tym vsetkym pocitam.

Uvaha nesmeruje k pohonu pre relativisticke rychlosti, iba k zefektivneniu vyuzitia paliva tak, aby to umoznilo prakticku dopravu po slnecnej sustave. T.j. rychlost vesmirnej lode radovo v stovkach km/s.
To by tiez malo znizit naroky na zdroj energie, kedze sa nesnazim urychlovat hmotu az na rychlost blizku c, iba na rychlost kde sa uz relativisticky efekt vyznamne prejavi.

Vieme aspon odhadnut, pri akej rychlosti vytokovych plynov by doslo k zvyseniu efektivity povedzme na dvojnasobok?

p.s. aha, vidim ze prepocet ste uz dal. Ak pod "narastom efektivity" zjednodusene chapeme narast hmotnosti, tak na dvojnasobok potrebujeme 90% c. No, dufal som ze to bude menej... :/
[Edited on 22.3.2017 yamato] [/quote]

Ano, dokud se nedostanete alespon na 90% c, nema smysl s tim uvazovat. Ale pak to zacne byt zajimave.

99,9999% 707
99,99999% 2236
99,999999% 7071

... a to je I duvodem, proc nemuzete nikdy dosahnout c. Proste je tu exponenciala, ktera zezacatku temer kopiruje nasi zkusenost s hmotnosti. Narust hmotnosti diky pohybu u letadla je v radu desetin gramu, tedy pro nas prakticky nemeritelny.

Proste vztah rychlosti / energie / hmotnosti je svet sam pro sebe ;o)

cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky :D

Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom...

[quote]cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky :D

Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom... [/quote]

ok, ale aby sme minimalizovali straty, tak pouzime linearny urychloavac...

edit: resp. pozri si priemery urychlovacov a dosahovane energie... [Editoval 22.3.2017 martinjediny]

[quote][quote]cim vyssie %c pracovnej latke udelim, tym je efekt vacsi a tym menej tej pracovnej latky musim urychlovat. Co mi zase relativne znizuje naroky na energiu. To je funky :D

Mozno by sa naslo optimum dosiahnutelne s kompaktnym jadrovym reaktorom, s vyuzitelnym efektom... [/quote]

ok, ale aby sme minimalizovali straty, tak pouzime linearny urychloavac...

edit: resp. pozri si priemery urychlovacov a dosahovane energie... [Editoval 22.3.2017 martinjediny] [/quote]

Martine, trochu bych to upravil. Na zacatku komoru pro tvorbu plasmy (mikrovlny ohrev nebo neco jineho, ucinnost okolo 40%), dale vstrik do komory s MHD (MagnetoHydroDynamicky generator), ktera ma dva vystupy (ucinnost je troche vyssi nez s jednim vystupem). Zajisti polarizaci plasmy na ionty a kationty, a jeji zakladni urychleni. Nasledne pak je mozne pouzit urychlovac, ktery ma na vstupu proud stejne nabitych castic o pocatecni rychlosti v radu tisicu km/s. Tento motor by mel dva vystupy a zamezi se vzniku nezadouciho naboje. Ma to spoustu dalsich vyhod.
Vlastni urychlovac by pote dosahl vystupu v relativistickych rychlostech. Problemem budou pouze rozmery, hmotnost a hlavne odpadni teplo, ktere dle meho bude nejakych 60-70% celkoveho prikonu.

linearne urychlovace minimalizuju straty? Ja som bol v tom ze efektivnejsie su kruhove... (hoci vychadzam iba z toho ze najvacsie urychlovace su kruhove a po fyzikalnej stranke o tom viem kulovy :))

Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi.

[quote]Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi. [/quote]

dik za info, teraz o urychlovacoch viem o 100% viac ako dnes rano :D:D

cize linearny urychlovac, brutalny zdroj energie a nejako sa zbavit odpadneho tepla... pomohly by supravodice?

[quote][quote]Kruhovy urychlovace maji jednu zasadni nevyhodu- synchrotoni zareni. Jakmile nabita castice meni smer, zacne se zbavovat energie prave vysilanim sychrotroniho zareni, coz se prave pri cimdal rychlejsim obihani v kruhu deje. Z toho duvodu maji kruhove urychlovace urcity limit, kdy veskera energie kteroucastici dodate se uz proste vyzari a vic ji neurychlite. Cim vetsi urychlovac je tim mensi zmena smeru a tim je tento limit vyssi. Linearni urychlovac timto netrpi. [/quote]

dik za info, teraz o urychlovacoch viem o 100% viac ako dnes rano :D:D

cize linearny urychlovac, brutalny zdroj energie a nejako sa zbavit odpadneho tepla... pomohly by supravodice? [/quote]

Yamato, supravodice ti nepomohou zbavit se odpadního tepla. Pouze ti zvýsí účinnost a sníží teplotní ztráty.
Každopádně u urychlovačů jsou supravodice vítány, stejně jako u nejakeho MHD generátoru. Problémem zůstává vlastní efektivita těchto zařízení, rozuměj výtěžnost vynaložené energie. V ideálním případě každý joule který dodáš udělá práci, kterou potřebuješ. Bohužel v reálném světě je entropie a ta je pekná mrška. Takže magnetické pole nebude ovlivonav pouze plazmu, kde ji potřebujeme, ale bude též ovlivòovat nejbližsí okolí. Zde se vyřádí a ohřeje trochu materiálu, nebo se pouze bude vyzařovat do okolí. A podobným způsobem lze pokračovat. Tím vznikají ztráty ... a to je tou mírou efektivity.

ok chapem

Videl by som ešte jeden problém:
geometriu a s tým spojenú hmotnos systému. Neviem to ale matematicky uchopi.... Takže len úvaha:
Je známe, že supravodiče sú limitované vo svojej funkcii (resp. limitovaný je supravodivý stav) intenzitou magnetického po¾a.
Pokia¾ je dosiahnute¾ná intenzita magnetického po¾a limitovaná, dá sa zrejme presne urči, aká je potrebná dåžka urých¾ovacieho systému - a teda sa dá odhadnú aj jeho minimálna hmotnos.

A jeden argument v prospech linearneho urychlovacieho systemu: na kontinuálnu činnos s "otvoreným koncom" je vhodnejší. Kruhové urychlovače sú naopak vhodné na impulznú či sekvenčnú činnos - "urýchli a vypusti"

[Upraveno 22.3.2017 Alchymista]

[quote]Videl by som ešte jeden problém:
geometriu a s tým spojenú hmotnos systému. Neviem to ale matematicky uchopi.... Takže len úvaha:
Je známe, že supravodiče sú limitované vo svojej funkcii (resp. limitovaný je supravodivý stav) intenzitou magnetického po¾a.
Pokia¾ je dosiahnute¾ná intenzita magnetického po¾a limitovaná, dá sa zrejme presne urči, aká je potrebná dåžka urých¾ovacieho systému - a teda sa dá odhadnú aj jeho minimálna hmotnos.

A jeden argument v prospech linearneho urychlovacieho systemu: na kontinuálnu činnos s "otvoreným koncom" je vhodnejší. Kruhové urychlovače sú naopak vhodné na impulznú či sekvenčnú činnos - "urýchli a vypusti"

[Upraveno 22.3.2017 Alchymista] [/quote]

Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T
Specialni konstrukce s vnitřním chlazenim pak mohou dosáhnout tusim nejakych 20-30T, ale nejedna se o supravodice, jedna se o magneticke komory

RE Jan Dusatko:
"Přestoze je limit dany principem pohonu někde okolo 0,5c, efektivita pohonu bude nižši. Odhadoval bych tak 0,1c-0,2c. Pri vyššich rychlostech budete pouze spalovat palivo ale efekt zrychleni bude čim dal tim nizsi a bude se limitne blizit nule."
Toto není pravda. Vždy platí m.v=F.t, takže urychlení bude dáno impulsem vytékající reakční látky, bez ohledu na rychlost rakety. Zjednodušeně: kdyby limitem dosažení rychlosti byla rychlost reakční hmoty, nedostal byste se ani na oběžnou dráhu, nebo by třeba rychle letící sondě nefungovaly korekční motorky na hydrazin.
V relativistické soustavě je to stejné, jen berete v úvahu palubní čas, který se oproti jiné (klidové) soustavě bude lišit rychlostí plynutí. [i] [/i] [i] [/i] [u] [/u] [b] [/b]

Pod¾a tohoto:
[quote] 10% 1,005
20% 1,02
30% 1,04
40% 1,09
50% 1,15
60% 1,25
70% 1,4
80% 1,6
90% 2,3
95% 3,2
96% 3,6
97% 4,1
98% 5
99% 7
99,9% 22,3
99,99% 70,7
99,999% 223,6 [/quote] by bol "limit princípu" prinajmenšom niekde "nad" 0,99c (pre z > 10) a "limit efektvity" niekde medzi 0,8-0,9c (pre z ~ 2), prípadne až pri 0,98c (pre z ~ 5)

[quote]Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T [/quote] Nejde len o absolutnu hodnotu pre udržanie supravodivosti, ale zrejme aj o dosiahnute¾nú prúdovú hustotu...
Nevidím do toho poriadne, tak len tak čo si spomeniem. Ten nápad je rozhodne lákavý, takže h¾adám "chyby krásy", ktorých prehliadnutie by ho mohlo pochova.

[quote]RE Jan Dusatko:
"Přestoze je limit dany principem pohonu někde okolo 0,5c, efektivita pohonu bude nižši. Odhadoval bych tak 0,1c-0,2c. Pri vyššich rychlostech budete pouze spalovat palivo ale efekt zrychleni bude čim dal tim nizsi a bude se limitne blizit nule."
Toto není pravda. Vždy platí m.v=F.t, takže urychlení bude dáno impulsem vytékající reakční látky, bez ohledu na rychlost rakety. Zjednodušeně: kdyby limitem dosažení rychlosti byla rychlost reakční hmoty, nedostal byste se ani na oběžnou dráhu, nebo by třeba rychle letící sondě nefungovaly korekční motorky na hydrazin.
V relativistické soustavě je to stejné, jen berete v úvahu palubní čas, který se oproti jiné (klidové) soustavě bude lišit rychlostí plynutí. [i] [/i] [i] [/i] [u] [/u] [b] [/b] [/quote]

Slovy klasika - "Dostal jste mne, Dagu ...". Ano a děkuji, vaše vysvětlení je lepší (z mé strany šlo o přílišné zjednodušení). Na druhou stranu, nejsem si jist s vaším vysvětlením ohledně impulsu, zkusím si to ještě promyslet a spočítat konkrétní příklad a protipříklad. Něco mi vadí (dle mého tu bude hrát roli v impulsu nejenom čas), ale jak jsem psal na začátku této komunikace, matematika je antiintuitivní.

[quote] Ten nápad je rozhodne lákavý, [/quote]

ďakujem :) neviete kde je v bratislave patentový úrad? :D

[quote]Ten nápad je rozhodne lákavý, takže h¾adám "chyby krásy", ktorých prehliadnutie by ho mohlo pochova. [/quote] Principiálně tam žádný problém nevidím, ale musím připomenout mimořádnou náročnost případného použitelného technického řešení. Když je vysoké Isp pohonu, tak je také potřeba velmi vysoký výkon "zdroje energie", aby tah a hlavně zrychlení bylo skutečně užitečné. Velmi hrubým odhadem mi vychází nutnost dostat výkon 1 MW z něčeho, co váží řádově maximálně jednotky kilogramů (včetně chlazení a vlastního "urychlovače"). Jinak by se to poletování v kosmu prakticky nevylepšilo (proti současnému stavu a při snaze dosáhnout přeletové doby v řádu měsíců).

Podle mne tedy nestačí, aby pohon byl "funkční", je naprosto nezbytné, aby celá jeho konstrukce byla také mimořádně lehká.

yamato, neteš sa predčasne, chyby na kráse by som už videl:

- na dosiahnutie zrýchlenia 1m/s2 treba ah 1N na 1kg hmotnosti zostavy

- pri zrýchlení 1m/s2 potrvá dosiahnutie rýchlosti 0,1c (30 000 000 m/s) zhruba rok a ako porastie relativistický hmotnos, bude to samozrejme narasta tiež

Na vysokú rýchlos musí by reakčná hmota urýchlená v urých¾ovači - a to stojí energiu. A energetická účinnos akýchko¾vek známych elektromagnetických urých¾ovačov je slušne povedané - mizerná...

uz som to raz pisal, zopakujem to: mne nejde o to aby vesmirna lod dosahovala relativisticku rychlost. Uplne nam staci, aby nase lode lietali rychlostami radovo v stovkach km/s a slnecna sustava nam padne k noham.

Mne ide o to, aby sme vyznamne zlepsili spotrebu pracovnej latky, a to tym sposobom, ze tuto pracovnu latku urychlime az na relativisticke rychlosti, cim zvysime jej relativnu hmotnost. Povedane dnesnym slangom - hackneme zakon zachovania hybnosti :P

Asi kazdemu je jasne ze technicke prekazky takehoto pohonu su nad nase dnesne schopnosti, ale o to mi neslo. Islo mi o to, ci je taketo hackovanie fyzikalne mozne, a ak dobre citam, vetci ste sa zhodli ze ano.

[quote]... mne nejde o to aby vesmirna lod dosahovala relativisticku rychlost. Uplne nam staci, aby nase lode lietali rychlostami radovo v stovkach km/s a slnecna sustava nam padne k noham.

Mne ide o to, aby sme vyznamne zlepsili spotrebu pracovnej latky, a to tym sposobom, ze tuto pracovnu latku urychlime az na relativisticke rychlosti... [/quote]

No, zákon zachování hybnosti moc neošidíš. Pokud se ti v tom systému něco pohybuje relativistickými rychlostmi a je jedno jestli loď nebo spaliny, musíš pro odvození raketové rovnice použít relativistické tvary zachování hybnosti a energie. Takže se nedopracuješ k normální raketové rovnici (Ciolkovského rovnice), ale k její relativistické obdobě Ackeretově rovnici a z té pak musíš vycházet.

https://www.relativitycalculator.com/images/rocket_equations/AIAA.pdf

Niob+Titan SMIC supravodice mají rekord tusim okolo 13,5T [/quote]
Z trochu jiného soudku:
http://www.osel.cz/9285-nasa-navrhuje-pouzit-k-terraformaci-marsu-magnet...
Jaké jsou perspektivy vytvoření dostatečně silného generátoru magnetického pole? Něco takového by mohlo úplně od základu změnit možnosti terraformace Marsu.

[quote]Velmi hrubým odhadem mi vychází nutnost dostat výkon 1 MW z něčeho, co váží řádově maximálně jednotky kilogramů (včetně chlazení a vlastního "urychlovače"). Jinak by se to poletování v kosmu prakticky nevylepšilo (proti současnému stavu a při snaze dosáhnout přeletové doby v řádu měsíců).[/quote]

Pokud mi něco neuniklo, tak se tu vůbec neřešilo co by nás stálo urychlení pracovní látky z hlediska energie. Jenom pro představu, k urychlení 1 kg pracovní látky na 0,5c je zapotřebí dodat energii v řádu 10^16 J (myslím, že to je zhruba energie, kterou vyrobí Temelín za rok).

pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získa urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí privies na napájanie urých¾ovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urých¾ovača...

[quote]pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získa urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí privies na napájanie urých¾ovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urých¾ovača... [/quote]

Efektivitu jsem zminoval, doplnim o další udaje tykajici se prevodu elektricke energie na pozadovanych zarizenich.
1) Efektivita mikrovlnych zaricu (ohrev plazmatu aj.) 40%
2) Efektivita MHD generator s pouzitim dvou vystupu 40%
3) Efektivita iontovych motoru s pouzitim jednoho vystupu 20-30%, dale klesa nutnosti vybijet naboj
4) Efektivita linearnich urychlovacu 20%
...
a dalo by se pokracovat

[quote]pre 1kg a 0,5c to vychádza na energiu ~1,3E16J; čo je asi 40% teoretickej ročnej produkcie Temelínu (za predpokladu trvalého výkonu 1GW)
Lenže to je energia, ktorú musí získa urýchlovaná hmota. Nie je to energia, ktorá sa musí privies na napájanie urých¾ovača - tá je samozrejme ešte značne väčšia, v závislosti na účinnosti urých¾ovača... [/quote]

... jen připojím dvě poznámky:

- neházejte čísla úplně od boku! Temelín má nominální výkon 2.133 GW (jde o dva bloky, každý s reaktorem VVER1000 s původním projektovaným výkonem 1 GW). Aktuální výkon se mírně mění podle mnoha okolností (stupeò vyhoření paliva, vlhkost, tlak a teplota okolního vzduchu ...).
Na webu elektrárny jsou k dispozici přesné údaje. Například 23.3.2017 v 10:30 se jelo na 2.184 GW.

- je hezké dumat a snít o relativistickém pohonu. Ale přitom už teď máme "k dispozici" lepší pohony než chemické. Například nepoužíváme "běžný" jaderný raketový motor - v šedesátých letech úspěšně vyvinutý a odzkoušený motor NERVA měl ISP=850s (ve vakuu). Toto by umožnilo doletět na Mars za tři měsíce. A přes úspěšný vývoj a zkoušky byl projekt v 1972 zastaven z politických důvodů ... ;-(

odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/NERVA
https://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren/

[Upraveno 25.3.2017 HonzaB]

tak to sa ospravedlòujem.
Kedysi som si zafixoval že Temelín = 1050MW, Dukovany a nové Jaslovské Bohunice = 505MW, Mochovce = 470MW, staré Jaslovské Bohunice = 440MW a A1 = 150MW. A nejak sa mi časom stratilo, že je to na blok...

[quote]tak to sa ospravedlòujem.
Kedysi som si zafixoval že Temelín = 1050MW, Dukovany a nové Jaslovské Bohunice = 505MW, Mochovce = 470MW, staré Jaslovské Bohunice = 440MW a A1 = 150MW. A nejak sa mi časom stratilo, že je to na blok... [/quote]

Sice jsi to počítal pro ten jeden blok, ale zase tak moc jsi se nesekl :) Podle Wiki se roční výroba pohybuje kolem 13914 GWh, což je nějakých 5x10^16 J.

Ale o přesnou hodnotu tady vůbec nejde, stále jsme na úrovni energií minimálně 10^16 J, což je ohromná hodnota. Když vezmeme výtokovou rychlost pracovní látky 0.5c a budeme chtít rychlost rakety kolem 150 km/s, vyjde nám, že na 1 tunu hmotnosti rakety, potřebujeme urychlit 1 kg pracovní látky. A k tomu potřebujeme výkonnou elektrárnu a výkonný urychlovač a to vše jako součást rakety. Čili realizace něčeho takového je asi tak o trošku snadnější jako postavit Warp pohon :)

[quote]...Ale o přesnou hodnotu tady vůbec nejde, stále jsme na úrovni energií minimálně 10^16 J, což je ohromná hodnota. ...Čili realizace něčeho takového je asi tak o trošku snadnější jako postavit Warp pohon :) [/quote]

takze kruh sa uzatvara a ideme na externy zdroj a prenos energii... :)

Radšej nie - to sa už riešilo, naposledy tuším v súvislosti s tým nedávnym nápadom na dlhú sériu nanosond urých¾ovaných laserom.
Ani tadia¾ schodná cesta nevedie...

Bose-Einsteinův kondenzát jakožto klíč k záporné hmotnosti? :)

http://www.sciencealert.com/physicists-say-they-ve-created-a-fluid-with-...

takéto články.... ja neviem, čo si o tom presne myslie. Postaví sa nejaký koncept, napríklad hmotnosti, tak aby tomu popisovaný objekt/jav nezodpovedal...
Druhý problém je v "nevhodnom prenose" pojmov medzi mikrosvetom a makrosvetom.
[Upraveno 13.4.2017 Alchymista]

Objavil sa náznak že kvantové tunelovanie cez bariéru sa nedeje "okamžite", ale určitou konečnou rýchlosou, ktorá je vyššia ako rýchlos svetla
https://www.sciencenews.org/article/quantum-tunneling-takes-time-new-stu...

Ehm..
Na ko¾ko by vlastne charakteristika vlastností kvantových javov, zodpovedala "vykres¾ovaniu detailov" v matrixe so "selektívnym zobrazovaním"?
Dajme tomu že "grafika" sa zaoberá vytváraniu iba takej úrovne "detailov"..ktorá je potrebná pre to čo je naozaj nutné zobrazova..
Takže kým sa na "vec" nepozrieme "detailné vlastnosti" nebude ma..
Napríklad "elektrón", by detailné vlastnosti.. Nadobudol až v momente pozorovania.. V resp.. "systém" by "detaili" začal generova, až v momente keď by pre to existovala "požiadavka".. [Upraveno 20.1.2018 alamo]

Mým dlouhodobým favoritem je "Kvantovaná setrvačnost" (QI, Quantized Inertia). (numericky) vysvětluje rychlou rotaci galaxií bez nutnosti zavádět "temnou hmotu", vzhledem k proměnlivé velikosti vesmíru v čase vysvětluje ranou expanzi, dále nahrazuje i tzv. "temnou energii". No a kromě toho by dokázala poměrně rozumně vysvětlit řadu obskurnější anomálií v lidštějších měřítcích (viz hashtag #anomalyoftheday na Twitteru), v neposlední řadě emDrive, a v posledních měsících zabrušuje, ehm, i do kontroverzní oblasti LENR (dříve "studená fúze").

Nepřijde mi to vysloveně jako crackpotteorie (má i nějaké vzorečky a tak), ale současně je to hodně "fringe" a hodně mimo současný "hlavní proud" (ale ta argumentace vůči současné "oficiální fyzice", tedy hlavně hledačům temné hmoty je taková zdravě asertivní a kritická - nikoliv nějak paranoidně konspirační)

http://physicsfromtheedge.blogspot.cz

Bohužel pro kosmonautiku: vysvětlení principu EmDrive dle QI současně naznačuje, proč získané výsledky jsou poblíž chyby měření a předpovídá, že zesílení efektu bude extrémně obtížné (mj. předvídá obrovské nároky na přesnost tvaru rezonanční dutiny pro danou frekvenci, apod. - dosavadní výsledky závisí hodně na náhodě)

Ačkoliv QI by asi neměla bezprostřední důsledky pro naši technologii (asi v tom smyslu, jako speciální ani obecná relativita neměly vliv na navigaci bitevních lodí, letadel ani vzducholodě v éře, ve které dané teorie vznikaly a byly obecně akceptovány), tak by zřejmě vyjasnila řadu kosmologických záhad, od těch známých desítky let až po nedávné.

No a pochopitelně: když bychom měli fungující teorii dávající do vztahu setrvačnou hmotnost těles s jejich zrychlením a propojující kvantové jevy s relativistickými, tak by se vývoj mohl zaměřit dosud opomíjenými směry a [i]možná by to mohlo[/i] nakonec mít důsledky i pro kosmonautiku...

Mno, tak to jsem klidný. Stačí si počkat. :)

http://www.thescinewsreporter.com/2018/03/star-trek-style-teleportation-...

Pages