Krásné blouznění o pilotovaných letech

MEK příspěvek #1633V zásadě je možno souhlasit, ale proč by malá skupinka nadšenců nemohla pro zábavu diskutovat na toto téma a věřit ve zlepšení situace?ISS je možná reliktem Studené války, ale udržuje pilotované lety v chodu. Časově, finančně i technicky je stavba ISS srovnatelná s pilotovaným letem na Mars. Takže proč by pilotovaný let na Mars nemohl přirozeně navázat na ukončení stavby ISS (z podobných důvodů jako zahájení stavby ISS)?

MEK příspěvek #1636Abych pravdu řekl, tak jsem ve skrytu duše doufal, že mě někdo tuto moji domněnku vyvrátí. Co se týče ISS, tak v jednom dokumentu o kosmonautice na Discovery(nebo na Spektru) jsem slyšel ,že USA na mezinárodní splupráci zejména s Ruskem finančně doplatily(neplnění termínu z ruské strany,její požadavky na další dotace). Dokonce jeden představitel z NASA tvrdil, že za tu cenu,která je tato spolupráce stojí(a ještě bude stát) by se postavily stanice 2. Proto ,pokud se někdy nějaký takový projekt uskuteční(Měsíč či Mars), tak to bude spíše v sólo režii USA. Já bych spíše sázel na to, že po dostavění ISS NASA opráší a dokončí projekt Venture Star, což by otevřelo cestu do vesmíru i soukromému sektoru(vyšší efektivnost-příprava ke startu zabere dle projektu pouhý týden a levnější přepravě-cca 10x? nižší náklady na jednotku užitečné hmotnosti než raketoplán ).

MEK příspěvek #1637Těžko říci, co bude dál. Vývoj mi někdy připadá nelogický. Nám amatérům stejně nezbývá nic jiného, než jen sledovat, co dělá někdo jiný.Z tohoto mého sledování například plyne, že NASA má už nyní rozjety programy SLI a ASTP (jejich shrnutí mám v článku Proč a jak zlevnit kosmonautiku), které mají za cíl udělat něco jako Venture Star a hlavně snížit cenu za dopravu do kosmu. NASA do toho hodlá dávat řadově 1 mld. USD ročně a přitom ještě (současně) z dalších peněz financovat stavbu ISS. Je to ale jen infrastruktura (nosiče i ISS) a ta bude nějak využita. Pokud se podaří rozjet ve velkém komerční záležitosti jako kosmickou turistiku a průmysl, pak pilotované lety zůstanou zachovány a například financování pilotovaného letu na Mars se zcela ztratí v celkovém (mnohem větším) komerčním rozpočtu.To vše jsou ale zatím jen čiré spekulace. Nechme se překvapit.

MEK příspěvek #1642Jsem přesvědčen, že veškeré experimenty, které se provádí na ISS, by mohly provádět automatizované systémy. Osobní účast kosmonautů je skutečně pouhé reziduum studené války nebo také dob, kdy nebyly automatické technologie dostatečně kvaliní. Vyšlo by to podstatně levněji a bylo efektivnější, s nulovým rizikem.Myslím, že cílem jakéhokoliv výzkumu je především poznávat. Celá filosofie vesmírného výzkumu by se měla orientovat dvěma směry:1) stavba sond pro průzkum kosmického prostředí a objektů- tato sféra by měla být se státními dotacemi na základní výzkum svěřena univerzitám,2) vývoj pokročilých pohonných systémů- financovaná vládou, kde by se účast rozdělila mezi civilní a vojenské organizace tak, aby se výzkum zbytečně nedubloval.Vlastní vypouštění (rakety) by prováděla servisní organizace, ve kterou by se přeměnila kosmická sekce NASA, mohla by být i z větší části komercionalizována.Třetí, zde neuvedený bod je aplikace beztížného nebo mikrogravitačního protředí a vysokého vakua do nových technologií, komunikační družice, což by měla být činnost výhradně komerční.Co se týče bodu 1) myslím, že nepokračováním s ISS by se získaly prostředky na novou generaci automatických sond pro Mars, na nový dalekohled (ač si nejsem jist, zda nejsou současné pozemské dalekohledy lepší), na astrometrickou družici po Hiparchovi, na sondy na Europu a řadu projektů, jež by podstatně rozšířily naše poznatky.K bodu 2) jsem rozpačitý, ale existuje několik projektů, které by si zasloužily vložené prostředky - především je nutno pracovat na levnějších prostředcích na vynášení na oběžnou dráhu, pak je zde k hlubšímu propracování iontový a plazmový motor, hlavně vyvinutí zdrojů pro jejich napájení, a také nukleárně ohřívaný motor.Pilotovaná kosmonautika může počkat, až budeme schopni postavit velké lodě s dobrými pohony, s rotací vytvořenou umělou gravitací, schopné dlouhodobých cest, s opakovaně použitelnými výsadkovými moduly. Pokud ovšem nebudeme již v té době mít pro průzkum dobrou umělou inteligenci, pak by bylo lepší, kdyby lidé zůstali doma. To ale ještě uplyne hodně vody a bude nutno využít nových, dosud neznámých principů a materiálů. V každém případě do vesmíru ano, ale efektivně.ing. Pavel Nedbal

MEK příspěvek #1645 - reakce na příspěvek #1642Já jsem přesvědčen o opaku. Resp. mám shodný pohled na výzkum v okolí Země. Zde je velmi jednoduché udělat jednoúčelový automat a vypustit ho na oběžnou dráhu. Většina činností, kterou dělají kosmonauté v okolí Země je dnes již plně nahraditelná roboty. Například teleprezence a specializovaný robot ve tvaru člověka je lehce řiditelný ze Země a může tak zde vykonávat cokoliv co člověk. Proto by nemuselo být od věci místo kosmonautů dát na ISS množství takových humanoidních robotů a řídit je přímo ze Země. Peníze takto investované by se jistě vrátili během pár let, nebo by se nemusela loď zásobovat vodou a potravinami a koneckonců ani vzduchem. Takže by odpadla převážná většina letů.Co se však týče výzkumu vzdálených planet (a tou už je pro mne i Měsíc - vysvětlím dále) je nutné zde mít člověka a mise s přítomností člověka uspoří značné množství prostředků. Pro příklad použiji sondu Pathfinder. Ta byla schopna se za den přesunou o několik metrů. Její výzkumný radius byl okolo 10m od lodi. Byla omezená na pár jednoduchých sond (i když velice sofistikovaných). V porovnání s tím by člověk mohl operovat do vzdálenosti kilometrů, okamžitě by mohl analyzovat získaná data a výrazně omezit nutnost komunikace. Nepotřebujete ho řídit tak, jako budete potřebovat řídit jakýkoliv stroj. Dnes ještě není doba na plně soběstačné automaty, které vykonávají cokoliv jim řeknete. Kupříkladu do modulu s člověkem můžete dát motyku a ta může sloužit jednak pro kopaní a dolování hornin, ale i jako hever, případně jako golfová hůl. A tuto schopnost dnes do automatů nenaprogramujete. Proto množství vědeckých dat získaných pilotovaným letem k planetám je mnohonásobně vyšší než údaje získané automaty - samozřejmě jde o přímý výzkum na povrchu planety. Pro dálkový výzkum je přítomnost člověka moc drahá.A ještě k tomu, proč za vzdálenou "planetu" považuji i Měsíc. Protože přímé řízení je na vzdálenost 3 sekund (zpoždění radiového signálu) už moc dlouhé a teleprezence by byla pomalá a jemná mechanická práce tak zdlouhavá. (ačkoliv zrovna u Měsíce nechci tvrdit že nemožná ...).Tolik můj názor. Véna

MEK příspěvek #1646Opět musím v zásadě se vším souhlasit. Přítomnost lidí v kosmu (při vědeckém výzkumu) je zatím nutná jen proto, že robotika a umělá inteligence jsou ještě v plenkách (člověk je šikovnější, univerzálnější, chytřejší a přizpůsobivější než stávající roboty a počítače). Už dnes si ale umím představit celý vědecký kosmický výzkum (experimentální), a snad dokonce i případný kosmický průmysl, bez přímé přítomnosti lidí. Teleprezence je dostatečná (podle mne i na hodinové vzdálenosti ve Sluneční soustavě).Třeba nám ale unikají nějaké ekonomické, politické, nebo bezpečnostní souvislosti, které supervelmoci nutí udržovat pilotované kosmické lety v chodu.

MEK příspěvek #1647Jistě jste si všimli úvah kolem čínských plánů pro pilotovaný let na Měsíc, co byl zveřejněn na www.space.com. Tyto aktivity by měly pozměnit americké priority v oblasti pilotovaných letů. Jinak si také myslím, že robotický průzkum a případné využívání mimozemských surovin má velkou budoucnost. Asi se bude postupovat tak, jak se to dělá dosud, tj. napřed roboty a pak lidé.Prioritou ale je získávání mimozemské energie (zatím jsme na úrovni využívání fosilních energetických zdrojů a trochu atomové energie, zatímco např. Slunce vyzařuje tolik energie, ze které mnoho nezískáváme (konverze záření na el. energii (nemluvě o energii větru či přílivu) není zatím příliš významná)). S tím by se asi mělo začít. Po energii z kosmického prostoru pak přijde získávání surovin a jejich zpracování mimo Zemi. Potom se bude zkoušet hledat energii ve vzdálenějších oblastech. Je to program na staletí, ale je snad jiná cesta? Počet obyvatel Země roste a hodně žije v podmínkách, které vedou k sociálním problémům. Takže se něco musí podniknout, jinak se může lidstvo navzájem zlikvidovat (v současnosti se to zatím třeba tak ostré nezdá). Jak ovšem podotýká ing. Holub na jiném místě diskuze, my, co jsme kosmoamatéři, jen sledujeme jak se situace bude vyvíjet a necháme se překvapit. (Je samozřejmě možné, že se někdo z nás může do kosmického výzkumu zapojit. Třeba Výzkumný a zkušební letecký ústav založil Centrum leteckého a kosmického výzkumu, které by mělo v budoucnu snad hrát roli, jako mají Letová střediska NASA. Ale zatím nevím, co tam připravují a dělají. Ví to snad někdo? Třeba tam se pod vedením České kosmické kanceláře zapojí do nějakého vědeckého programu ESA?).Hezký víkend Vám všem přeje Lubor Lejček

MEK příspěvek #1648No tak teda ja se taky pridam...:-)Jen takovymi pripominkami...Upozornil bych na tu zajimavou skutecnost, ze vlastne kanadska ruka je takovy robot. Hodne jednoduchy. Nemame zatim na to, abysme tam poslali slozitejsiho, nebo univerzalnejsiho robota. Nemame ho. BTW, jak jsou daleko Japonci s tim svym robotem, co by mel litat v HOPE? Pocitaji s nim jeste vubec?Nedovedu si predstavit, ze by Hubble byl opravovan a inovovan robotem. Nebo ze by nejaky robot zachytil Intelsat..(byl to Intelsat?).ISS je zrejme hladova zed, nicmene vedci ji dovedou vyuzit. Ovsem jen tehdy, kdyz tam bude 6 kosmonautu. Roboty nemame...Litat s velmi primitivnimi roboty na planety umime, ale Harrison H. Schmitt by se jiste rozciloval, kdybyste nechteli posilat odborniky na cilovou planetu. Poznatky profesionalniho geologa mely na miste velmi velkou cenu. To by byla kvalita nedostupna robotum.Existuji duvody pro to letet treba na Mars. Je, proto se tam poleti. Lidska vlastnost. Na Mount Everest se nic netezi, presto tam furt lidi chodi. Tohle je ale jeden ze slabsich duvodu. Silnejsi vidim v zachovani civilizace. Nemaluji certa na zed, staci vnimat informace z oblasti astronomie. Jasne, kdyz sem spadne asteroid, tak je po me(teda pokud se mi nepodari se dostat na Mars :-) ), ale pokud budou existovat sobestacne kolonie mimo Zemi, tak nehrozi zanik cele civilizace. I kdyz si nekdy myslim, ze by si to zaslouzila...:-)Financovani by nebylo tragicke, kdyby ... Zemedelska politika EU stoji 45G€. Kdyby skutecne bruselsti urednici neco jako osidleni Mesice podporovali(no dobre i politici, ale ti nejsou dneska az tak duleziti :-) ) a davali na to treba 1-2G€ rocne, tak neni problem. Ja vim, fantaziruji, ale nejedna se o neskutecne castky. Slo by to. A mozna to pujde, az Cinani zacnou vypoustet taikonauty a planovat stanici. Krom toho skonci obdobi velkeho odsavani financi ze strany ISS a tyto penize muzou byt vyuzity na neco jineho, ale treba taky vubec...Pavel Nedbal: NGST. Ale bude v libracnim bode, kam raketoplan s lidmi nedoleti, kdyz se neco pokazi. Obrovsky argument pro pilotovane lety. Viz vyse...Muzeme vyvinout za nekolik let roboty, kteri budou schopni pracovat na ISS misto lidi. Snad. Ale vlastne kazdy let(pokud se pletu, tak me pan Vitek opravi :-) ) se venuje mimo jine vlivu na lidsky organismus. Porad toho vime malo. To je duvod, proc musime provadet pilotovane lety. Protoze jsme jeste na pocatku. Dalsi duvod je ten, ze treba za 10 let bude doba, kdy bude treba vycvicit kosmonauty na let k Marsu. Kdo je vycvici? Pokud budemem nekdy chtit lidi v kosmu, tak je proste podle me nesmysl delat jakoukoli malou prestavku...Lubor Lejcek: Jak dopravovat energii na Zem? To je problem. Ja bych radeji energeticky narocne entity(lidi) stehoval za energii...:-)))Tak jsem se trochu rozepsal, omlouvam se. Dalsi moje pripominky priste. :-)

MEK příspěvek #1652Ohledně fyziologických testů na ISS je to pravda, ALE musím dělat ďáblova advokáta a přiznat, že nejméně polovina z nich je zaměřena na studium dlouhodobého vlivu beztíže na lidský organizmus, tedy zase zpátky k tomu, aby člověk mohl létal na dlouhé expedice do vesmíru. Tedy z tohoto hlediska by to zuřivý odpůrce pilotované kosmonautiky mohl napadnout jako samoúčelné.Je však třeba podtrhnout to, že přítomnost lidí na palubě ISS již pomohla odstranit problémy na řadě jako služebních sstémů stanice, tak na experimentech samotných, které nemohly být odstraněny na současné úrovni RT a AI.

MEK příspěvek #1654Domnívám se, že roboti nejsou schopni nahradit kreativitu člověka a jeho schopnost improvizovat (a je otázka, zda je vhodné aby tyto schopnosti měli), t.j. vlastnosti vyžadované u vědců resp. průkopníků. Co se týče dálkového ovládání automatů či robotů, zde je problém , zda člověk sedící v řídícím středisku na Zemi je schopen učinit kvalifikovaný odhad situace.

MEK příspěvek #1655Nemám v zásadě nic proti tomu, když chce někdo osobně na Mars, nebo jinam, protože tu je, ale vadí mi na pilotovaných letech především to, že svojí nákladností - a i pouhá ISS nákladná je velmi - tlačí ke škrtání ostatních průzkumných projektů. Pilotované lety vidím jako nástavbu automatického průzkumu tam, kde to už jinak nejde (alespoò zatím) a potřebujeme získat další poznatky. A proto mi ISS vadí jako nenasytný žrout. K tomu Měsíci - víme o něm už dost, smysl by měla jen vysloveně prospektorská výprava, která by měla za cíl nalézt něco vysloveně užitečného, například vodu, ale muselo by to být v připravované návaznosti na její využití. Jinak by to byla dost riskantní expedice, lézt do kaòonů a jiných děr, nemyslíte ?ing. Pavel Nedbal

MEK příspěvek #1656Nedá mi to a musím také reagovat: Problém nákladnosti pilotovaných letů není samotná problematika pilotovaných letů, ale řízení takovýchto projektů. Problémem ISS je podle mně to, že byla snad každý rok upravována, přepracovávána, zmenšována, zvětšována apod. Kdyby byl vypracován jeden návrh a ten byl proveden bez zbytečných úprav v dostatečně krátkém čase (aby splnil to, co se od něj očekávalo), pak by výsledná cena nemusela tak drasticky růst. NELZE přestat s lety člověka do vesmíru. To by byl pro pilotovanou kosmomautiku konec na dlouhou dobu. Pokud by se přerušila kontinuita letů, pak bychom se k nim v budoucnosti těžko vraceli (viz lety na Měsíc a projekt Apollo). Pak by se jistě našlo dost "aktivistů", kteří by poukazovali na jejich nákladnost, nebezpečnost, zbytečnost akdovicoještědalšího... (Tím nechci urazit nikoho ze zde diskutukujících, dle mého názoru zde všichni vyjadřují souhlas s pilotovanými lety, ale mají jiný názor na jejich množstvní, cíle a zaměření)Souhlasím však s tím, že jakékoliv pilotované lety na Mars či Měsíc musí vycházet z dlouhodobých plánů na jejich využívání, ne jako u Apolla (nebo toho ruského návrhu na let na Mars v roce 2015) pouze několik misí a pak na dlouhou dobu nic. To není řešením. Pokud tam chceme letět, musí to být již v rámci plánu na jejich trvalé osídlení. Jak již bylo napsáno výše, jde tady i o přežití lidstva a to je podle mně docela závažný důvod, proč kolonizovat i jiné planety. --- Země je kolébkou lidstva, ALE nelze přeci věčně žít v kolébce ... ---

MEK příspěvek #1657MK> Na Mount Everestu se nic netezi, presto tam furt lidi chodi.Ano, ale většinou ne za státní peníze.PN> K tomu Měsíci - smysl by měla jen vysloveně prospektorská výpravaMK> jde tady i o přežití lidstva a to je podle mně docela závažný důvod, proč kolonizovat i jiné planety.Z různých střípků diskuse mi plyne, že vědecké důvody pro kosmonautiku (a zvl᚝ pilotované lety) stačí jen pro její UDRŽOVÁNÍ (podobně jako je tomu u podmořského, nebo polárního výzkumu). Pokud chceme vidět ROZVOJ kosmonautiky, pak se musíme soustředit na jiné důvody, především na KOMERCI (suroviny, výroba, energetika, doprava, turistika, sport, zábava, ... , telekomunikace, dálkový průzkum, ...). To je třeba zdůrazòovat, propagovat, podporovat a rozvíjet.Tak se mi to alespoò v tuto chvíli jeví.

MEK příspěvek #1661PN> myslím, že nepokračováním s ISS…Mj. i z politických důvodů mi připadá nepravděpodobné, že by NASA ukončil využívání stanice a přenechal ji Rusům. A Rusové se stanice vzdát nemohou, protože nemají alternativu. Miru se vzdali po desetiletém využívání, protože tehdy alternativu měli.MK ve svém příspěvku ohledně letů na Měsíc a na Mars uvádí vážné důvody k oddálení misí, u Marsu až na nějaké další století. Moje úvahy o možnosti nějaké osamocené expedice na Mars se opíraly o sledování nejrůznějších náznaků, citací atd., ze kterých jsem měl pocit, že NASA takovou výpravu zvažuje. Uvidíme, jestli za této stagnace opravdu nezačne Čína koncipovat vlastní pilotovaný lunární program. Ta má za sebou už dvě dekády nepřetržitého ekonomického růstu. Za posledních 12 měsíců tamní průmysl zaznamenal růst o 12,4 %, přičemž největší vliv na to měla výroba počítačů, mobilních telefonů a automobilů.

MEK příspěvek #1664AV: No prave. Dlouhodobe pobyty. Nekdy se udelat musi. Nevidim duvod, proc to nedelat ted. Respektive nevidim duvod to delat ukvapene tesne pres tim, nez "budou penize".PN: Jo, ISS je draha zalezitost. Hlavne kvuli tomu, k cemu vsemu ma slouzit. Pokud se to skutecne vyuzije, tak si IMHO myslim, ze ISS k necemu je. To, ze stavba ISS odcerpava hodne prostredku je sice pravda, ale brzo to skonci. Navic vzhledem k "soudnosti" politiku mi tyhle vydaje pripadaji celkem smesne...Nema smysl "skakat" na Mesic, nebo Mars. V tom se tu shodneme snad vsichni...AH: No to preziti je jen jeden z duvodu...:-)JH: Ja?!? To snad ne! Co nejdriv na Mars a pravidelne! :-)

MEK příspěvek #1668Martin Kostera a Miroslav Káòa mají stejnou zkratku (MK). Jirka Hošek reagoval na příspěvek M.Káni.

MEK příspěvek #1671 - reakce na příspěvek #1668No jo, ale ani u Mirka nevidim, ze by chtel litat na Mars az za staleti...:-)Piste u me Kosa. Takhle se poznam...:-)))

MEK příspěvek #1673 - reakce na příspěvek #1671Tak, tak...To, že jsem napsal, že mají lety na Mars vycházet z dlouhodobých plánu neště neznamená, že ty dlouhodobé plány je třeba realizovat až někdy v dalších stoletích... :-)Pro pilotovaný let na Mars jsem všemi deseti (raději dvaceti , pro jistotu :-) ),čím dříve tím lépe, ale aby ty mise byly koncipovány tak, že když se tam už začne lítat, tak aby se po pár letech nepřestalo (jako u Apolla).

MEK příspěvek #1678Víte, já v tom vidím mladické nadšení, chápu ho. Ale zároveò si uvědomuji základní omezení v současné technologii cestování: nemáme žádné prostředky a nemáme ani tušení jak je získat pro rychlejší cestování, pro stavbu pořádných lodí, tedy pohonné systémy. Bohužel vím o fyzice dost a tak mne ty různé iontové, plazmové a jiné motory nedojímají - zkuste si to někdy spočítat - hodí se to jen pro buď velmi pomalé urychlování, pomalou změnu kursu a podobně. Je to o způsobu získávání energie a její přeměně na rychlost reakční hmoty. Dosavadní technologie na to vůbec nestačí. A snažit se osidlovat by i jen blízkou (Mars) planetu se stávajícími prakticky jednorázovými prostředky je nemožné. Tam se musí navozit strašná hromada materiálu, aby se vytvořila jakž-takž samostatně fungující základna a to snad na Marsu se nějaké použitelné suroviny dají nalézt, na rozdíl od Měsíce, kde není NIC, možná trocha vody, která nám ještě dlouhodobě nebude k ničemu, uvědomte si, na Měsíci nikdy neexistovaly procesy vedoucí k separaci, zrudnění, jako na Zemi, tam jsou jen šutry a prach, možná sem-tam kus železného meteoritu, ale žádná ruda. Nadto využití místních surovin vyžaduje disponovat energií, a to v prostředí bez atmosféry je velmi omezené - není jak chladit !Takže je otázka, na co se vlastně připravují kosmonauté na ISS ...Proto tvrdím, nejdřív technologie pohonných systémů, pak cesty do vesmíru. Do té doby vystačíme s chemickým pohonem a gravitačními praky pro automatické sondy. Na oběžné dráze Země se skutečně dá vše automatizovat. Nebojím se toho, že by kosmonautika zanikla.ing. Pavel Nedbal

MEK příspěvek #1696 - reakce na příspěvek #1678Super! Zrovna dneska me boli zada tak, ze neverim, ze mi je teprve 30. :-)))Sice jsem nepocital cestovani pomoci iontovych motoru apod., ale vypocty, se kterymi jsem se seznamil mluvily o necem jinem. Zvlast treba pri meziplanetarnich letech s pomoci iontovych nebo MHD motoru. Doby preletu byly kratsi...Jaderne zdroje energie mame, myslim dokonce ze i vice druhu jad. reaktoru. Treba se uplatni i jad. reaktor s ridicim protonovym delem, apod.Samozrejme se musi navozit material. Nemusi se ale navozit ihned najednou cely. Rapidne poklesne potreba velkych nakladu v okamziku, kdy zacneme vyrabet palivo na miste. Co se tyce Mesice, tak nemate pravdu. Surovin tam je relativne dost(viz http://moon.astronomy.cz/vznik.htm, nebo http://www.permanent.com - diky Mirku, tohle jsem neznal...:-) ).Prebytecne teplo samozrejme lze vyzarovat. Je to dokonce ucinejsi, nez kondukce. Ostatne na obezne draze nic jineho delat nelze.Neda se vse automatizovat. Vyslovene se tesim(i kdyz zase tak uplne ne) na chybu NGST a na kyselou tvar Grygara, kdyz mu budu rikat, ze se tak trochu spletl, kdyz povazuje cloveka na orbite za zbytecnost...:-)))))

MEK příspěvek #1686Omlouvám se za zmatek ve zkratce MK.Pojem "osídlení Marsu" nevnímám jako aktuální problém, a proto jsem vyjádřil obavu o udržení koncepce dlouhodobého programu pilotovaných letů na Mars. Moje pochybnosti sílí při čtení úvah o souběžném provozu stálé základny na oběžné dráze kolem Země, na Měsíci i na Marsu (náročnost na finance).

MEK příspěvek #1697 - reakce na příspěvek #1686ISS se ale dostavuje. Mnohamiliardove naklady tak poklesnou na rad stovek milionu. I kdyz raketoplan je otesanek...:-)

MEK příspěvek #1711K tomuto tématu vyšly v současné době dvě články na SPACE.Com. Doporučuji podívat se na ně.Plány na lety člověka do Sluneční soustavy:http://www.space.com/missionlaunches/nasa_plans_020718a.htmlPlány na měsíční základnu:http://www.space.com/missionlaunches/moonbase_return_020718.htmlZdravíTonda V.

[quote]MEK příspěvek #1632Pánové, je třeba si uvědomit, že éra velkých kosmických projektů skončila. Dobývání vesmíru bylo významným prostředkem boje o politickou prestiž v době Studené války. ISS je typickým reliktem studené války(bylo třeba něčím zaměstnat ruské experty, aby se nerozutekli do pochybných převážně islámských států), výsledek je nabíledni zahájení a dostavba ISS se několikrát odkládala. Teď se dokonce uvažuje o redukci na pouhou 3členou stálou posádku. K letu na Měsíc ani na Mars není žádný, zejména ekonomický důvod, zatím vše vytěžíme a vyrobíme levněji. Vědecké důvody tu sice jsou, ale pouze ty žádný stát financovat nebude a na projekty v oblasti kosmického turismu, zase nemá odvahu soukromí sektor. Kdo by měl podle vás pilotované lety na Mars financovat? V současnosti všemi nenáviděná Amerika(i nenávist má své módní vlny), byrokratická a hašteřící se Evropa, ekonomicky rozvrácené Ruska, či stále relativně zaostalá Čína, která začíná trpět chaosem s nastupující plíživé demokratizace?
[/quote]

Před cca 16ti lety. Naštěstí neměl Hawk pravdu. :)