Satelitní internet

Primary tabs

Elon Musk podle The Wall Stret Journal z 7.11.2014 viz
http://online.wsj.com/articles/elon-musks-next-mission-internet-satellit... via http://rt.com/usa/203647-elon-musk-internet-satellites/
diskutoval spolu s Gregem Wylerem, který dříve pracoval v Googlu, o možnosti vypustit desetkrát více družic, než má třeba současná sí družic Iridium, které by zprostředovaly internet. Hmotnost každé ze 700 družic by byla asi 115kg. Družice by měly být dostatečně levné, aby mohl být celý projekt finančně únosný. Grege Wyler je zakladatelem společnosti WorldVu Satellites Ltd., která ovládá velkou část potřebného rádiového spektra.

Lupa.cz: Závod o internet z vesmíru odstartoval, utkají se Richard Branson a Elon Musk, viz http://www.lupa.cz/clanky/zavod-o-internet-z-vesmiru-odstartoval-utkaji-...

[quote]Lupa.cz: Závod o internet z vesmíru odstartoval, utkají se Richard Branson a Elon Musk, viz http://www.lupa.cz/clanky/zavod-o-internet-z-vesmiru-odstartoval-utkaji-... [/quote]
Tá téma tu už predsa je.

[quote] Tá téma tu už predsa je. [/quote] Máme tu téma SpaceX satelity, což je blízko a s tímto tématem se částečně prolíná, ale není to totéž.
Dá se to přirovnat ke dvěma jiným vláknům, které jsou v podobném vztahu: Commercial Crew Program vs. Dragon 2.

Toto téma je o konkrétním záměru na satelitní internet, do kterého se pouštejí dvě konkurenční firmy najednou. Jedna se sítí 700 satelitů (OneWeb), druhá se 4000 družicemi (SpaceX).
Uvidíme, kdo svůj projekt nakonec zrealizuje a jak se kosmickému internetu bude dařit. A hlavně kdy bude uveden do provozu.

No nevím nevím, jestli má Branson proti tomuto nějaký adekvátní protitah.
http://www.geekwire.com/2015/report-google-talks-invest-spacex-boosting-...
Jestli skutečně dojde k finančnímu vstupu Googlu do SpaceX, budou na startovací čáře závodu o satelitní internet jednoznačným favoritem.

V průběhu jednoho týdne přestavili dva potenciální operátoři svoje plány na globální satelitní vysokorychlostní internetový systém. Oba návrhy jsou hodnoceny jako přitažené za vlasy.

http://aviationweek.com/space/spacex-oneweb-unveil-rival-broadband-const...

Mod: Opraven odkaz na článek. Vkládejte linky mezi [url] tagy, nebo mažte část adresy za "?", jenak se nezobrazí správně.

Začíná zlatá horečka satelitního internetu. Mezinárodní telekomunikační unie ITU, sídlící v Ženevě, za posledních 8 týdnů zaregistrovala nejméně 6 podaných žádostí o přidělení frekvencí v souvislosti se satelitním internetem. Žádný ze žadatelů není US firma, což nemusí nic moc znamenat, protože je běžnou praxí, že se budoucí provozovatelé nechávají v tomto procesu zastupovat firmami v Evropě, aby se tím vyhnuli vysokým taxám a nepříjemným otázkám u amerického telekomunikačního úřadu FCC.
http://spacenews.com/signs-of-satellite-internet-gold-rush/

Podané žádosti obsahují tyto projekty:

1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách

PS: řekl bych, že někteří z nás si budou muset pro sebe překalibrovat pojem "hodně satelitů nad hlavou" :)

To co je nazýváno STEAM by velmi dobře mohl být připravovaný projekt SpaceX.
Tady je seznam frekvencí v GHz o které si zažádali na 50 let:

STEAM-1
10.7-12.75
12.75-13.25
13.75-14.5

STEAM-2
17.7-18.6
17.3-17.7
27.5-30.0
18.8-20.2

STEAM-0
10.7-12.75
12.75-13.25
13.75-14.5
17.7-18.6
18.8-20.2
17.3-17.7

Podané žádosti obsahují tyto projekty:
1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách [/quote]

To máme suma sumárum deset tisíc družic jen tohoto typu (o jiných sondách a družicích nemluvě). To všechno bude muset někdo dostat nahoru, takže jak se zdá, trh pro nosné rakety se zdárně rozvíjí. Docela by mne zajímalo, kolik bude pro všechno tohle "železo" potřeba startů. [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík]

no, zda sa ze dopyt po vysokej frekvencii startov hopkavych rakiet asi predsa len bude :)

Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal. :D
Jestli tohle spolu s nějakou znovupoužitelností dotáhne, tak se v těch prachách bude topit-cesta na Mars bude zase o kousek blíž.

V jednom z příspěvků se před časem objevila informace, že by se mělo těch 4000 "SpaceXových" satelitů vypustit během 15-20 let. To je veskrze racionální, jestliže přidělené frekvence budou na 50 let, tak by asi nemělo obchodní význam posílat něco nahoru později. Logicky to samé by mělo platit i pro těch cca 6000 dalších družic. Z toho vyplývá potřeba vynést nahoru zhruba 500-650 satelitů ročně. Existuje ale nějaká představa o celkové vynesené hmotnosti (tj. samotné družice plus palivo na manévrování)? Tak, aby se z toho dalo odhadnout, kolik startů se bude muset uskutečnit (jistě nepoletí 1 Falcon nebo jakýkoliv jiný nosič na 1 satelit)? A jaká tudíž bude během těch 15-20 let frekvence startů jen pro tento účel? [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík]

Nevím jak hmotné družice a kdy přesně je hodlají vynášet ostatní konkurenti, ale mohu zopakovat informace o projektu SpaceX (STEAM ?). Musk předpokládá vynesení prvních funkčních družic přibližně za 5 let (započitaná rezerva na klasické zpoždění nových produktů, jinak by Elon prohlásil za 3 roky). Takže první generace/série SpX komunikačních satelitů se začne vynášet kolem 2020. další generace cca za 5 let a další opět za 5 let. Celá konstelace cca 4000 satelitů dokončena za 12 až 15 let, tedy do roku 2030.

Jak už jsem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg.

A ještě bych dodal, že plány jsou jedna věc, ale patrně nahoru nepůjde vše, některé projekty v konkurenci nemusí uspět

Jak už sem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg. [/quote]

Tak tenhle výpočet mi moc nehraje. Jestliže by jeden satelit vážil 500 kg, tak 100 by jich dalo 50 tun. FH má sice mít nosnost údajně 53 tun, ale jen na nízkou dráhu a ne do výšky 1000 km. Těch 53 tun se přitom nepochybně o dost sníží kvůli návratu a znovupoužitelnosti všech tří rour prvního stupně. A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze? Myslím, že vynášení půjde v daleko menších sériích.

Nový Jiříku, nic ve zlém, ale povšimněte si prosím dvou detailů z mého příspevku:
1) ...střelím od pasu [b]50 až 100 ks [/b] při jednom startu...
2) ...vynášet znovupoužitelnými nosiči [b]FH nebo BFR [/b] ...

Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo. :)

PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun nákladu. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké číslo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.

Osobně si myslím, že těch "několik set kg" bude družice i s palivem. Souhlasím s Mirkem i v tom, že nahoru půjdou družice "po několika desítkách" při jednom startu nosiče. Řekl bych, že Falcon Heavy bude schopen vynést při jediném startu až 50 družic s hmotností 500 kg a to rovnou až na dráhu ve výši 1000 km (a tam po uvolnění družic ještě provede svůj deorbitační manévr i s vypouštěcím adaptérem). I kdyby šlo nahoru "jen" 40 družic naráz, tak by na celou konstelaci stačilo 100 startů (během cca 5 let, takže cca 20 startů ročně).

Naopak taky plně souhlasím s Petrem Šídou, že z těch konkurenčních projektů se jich moc neuplatní. Podle mne v tomto "oboru" může uspět jen jeden, maximálně dva projekty. Vynesených družic (pro tento účel) tedy rozhodně nebude 10000, ale maximálně tak 5000 (i to je docela šílené číslo).

A ještě jedna poznámka. Za celou "kosmickou éru" (tedy za skoro 60 let od roku 1957) bylo zatím do kosmu vyneseno méně než 7000 "užitečných zatížení" (družic, sond, atd. včetně všech malých CubeSatů). Z toho už více než 3500 zase zaniklo, takže v kosmu je teď méně, než 3500 "družic" ("trosek" je tam samozřejmě mnohonásobně víc). 4000 nových družic tedy s touto statistikou opravdu hodně "zamává".

[quote]Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal. [/quote]

Čuch má s úspěšností kolem 1%.

[quote][quote]Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal. [/quote]

Čuch má s úspěšností kolem 1%. [/quote]

a vychadzate z coho? teda okrem osobnych antipatii, skusme to cez cisla

k tym poctom - zbytocne tu teraz budeme varit z vody, proste nevieme kolko, coho, kedy a za kolko.
Kazdopadne, takato mohutna satelitna siet vytvori onen silny dopyt po startoch, ktory sa zvykne uvadzat ako nevyhnutna podmienka zasadneho poklesu cien startov. Takze pre nas dobre - na tejto vlne komercie (fuj!) sa mozu zviezt aj vedci, turisti, zlatokopi, kolonizatori a kadekto dalsi...

Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky. S podporou Googlu by to snad i mohlo vyjít, protože následné příjmy z provozu té sítě by mohly vrátit zpět i ty počáteční náklady na "stavbu". Uvidíme. Osobně bych do toho nešel, ale o to víc musím obdivovat Muska za jeho odvahu.

no, je to komercny projekt, cize naklady sa prenesu na spotrebitelov. Kde je napisane ze ten dopyt musi byt v tradicnej forme, od satelitnych operatorov? Musk tymto vlastne preniesol tvorbu dopytu priamo na konecnych uzivatelov, a tych je perspektivne niekolko miliard. Ak to zvladnu zrealizovat a nepotopi ich nejaka cenova vojna, tak je to vlastne brilantny tah.

No jo, jenže ty náklady si nelze vzít od spotřebitelů předem, takže těch prvních několik (hodně) miliard USD musí zafinancovat někdo jiný. Věřím ale, že investory se podaří najít. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že "cenová válka" nastane téměř jistě (myslím, že provozovatelé dálkových optických kabelů budou moci hodně zlevnit a na hodně dlouho [protože hlavní investice už mají splacené]), takže očekávané výnosy ze "satelitního internetu" se nakonec mohou hodně smrsknout (proti současnému očekávání). To je ale právě to riziko, které předem nikdo nemůže zcela spolehlivě odhadnout a já mohu jen držet palce. Pro kosmonautické nadšence (i pro všechny další "uživatele a průzkumníky kosmu") by tento případný Muskův úspěch rozhodně znamenal velký přínos (opravdu by to zřejmě znamenalo zlevnění nejméně o řád, jak u cen za dopravu do kosmu, tak i u cen za družice a sondy [což považuji za stejně důležité]).

Já myslím, že ony i ty místní přípojky by udělaly radost alespoò deseti-dvaceti miliónům Američanů, takže propadáku bych se až tak neobával. Podobné to může být v Evropě.

No a buď Musk získá hromadu peněz na cestu na Mars, nebo ze světa zmizí spousta internetových vyžírků. It's a win-win!

Plus sériově vyráběné elektrické motory, to taky nezní špatně. Snad by konečně mohlo dojít na nějaký větší počet misí k NEA.

Aleši, to právě vůbec není umělý, to naopak to nejpřirozenější, že tlak na to, co se bude dělat, nevychází z hlav pár "moudrých" státních úředníků, ale od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý a pokud to bude smysluplný, tak se na to po tý hnusný komerci má šanci nabalit i ta přidaná hodnota. I tak to bude přínos, možná že soukromý firmy ty brilantní mozky, co se na tom prostě budou muset podílet, budou umět vytěžit líp než zkostnatělá státní byrokracie. Já myslím, že NASA na to jde dobře, že spolupracuje se soukromým sektorem a sdílí data a tak, mně se to moc líbí. [Upraveno 25.1.2015 Pavel007]

[quote] ak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup.[/quote]

To co dále napíšu je čistě pouze moje spekulaci - nic méně
vychází z jiných projektů - úplně však v jiném sektoru
- nejčastěji šlo o IT projekty.

Záleží jak bude ta společnost dále financována -
jestli půjde jen o peníze velkých hráčů a nebo i drobnějších
investorů z prodeje akcií na burze.
Pak se situace může vyvíjet takto - Musk měl do té společnosti vložit 1 miliardu a za to získá zpět ohromné množství startů, které samozřejmě dodá za plně tržní ceny
- tím se mu ta 1 miliarda vrátí a zřejmě i s velkým ziskem. Tedy on již pak téměř nic neriskuje - tedy kromě své pověsti - jediný kdo nejspíš tak přijde o peníze - když se to prostě nepovede a projekt zkrachuje - tak to budou ty drobnější investoři co té společnosti za tržní ceny sami nic neprodávaly.

Dále může jít co se týče těch jiných projektů - může zde jít jen o pouhou spekulaci s kmitočty - které pak budou moci místo satelitního internetu ihned použít na něco jiného tedy třeba na ty Mikrovlnné spoje - používá je každý mobilní operátor a oni by mu je prostě jen pronajali (jako to fyzické zařízení) i s tím nejcennějším co by měli - tedy přiděleným frekvenčním pásmem a protože by ho měli celosvětově tak by tak měli tak zajištěný i celosvětový odbyt svých zařízení.
Nevím zde jaké budou mít podmínky pro použití těch přidělených frekvenčních pásem - tedy na co vše je budou pak moct použít.

[quote] od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý [/quote]
Pokud opravdu jen pár velkých subjektů čistě za své pak ano - pokud budou lákat i drobné investory tak vývoj je možný jak píšu výše.
[Upraveno 25.1.2015 tycka]

ta miliarda pochadza od Googlu, nie od Muska. Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit.

To se mi jeví trošku v rozporu s tím, že by příjmy z téhle činnosti měly jít na meziplanetární mise. Kdyby Musk "jen stavěl satelity a posílal je na orbitu", určitě nezíská tolik peněz, jako když bude mít soukromě pod palcem sí, která ty satelity bude používat.

[quote]... Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit. [/quote] Ne tak docela. Musk potřebuje mít dlouhodobý a silný zdroj financí pro kolonizaci Marsu. Viděl bych to asi tak, že ve výsledku se s Googlem o trvalé příjmy z prodeje/pronájmu pozemních přijimačů a přenosu dat přes satelit šábnou, možná 50/50, nebo v jiném poměru, protože nezapomínejme na to, že provoz té sítě si bude vyžadovat trvalou administraci a údržbu.
Takže do rizika/zisku jdou určitě společně Google i SpaceX.

Tak Google asi bude chtít být u první meziplanetární sítě, pokud to rozvinou směrem na Mars. Mně to přijde logický, že se dali dohromady. :) Když už nic, bude to obrovský P.R.

dobre, mozno nebude "len" stavat satelity, kazopadne ta hlavna financna zataz bude na investoroch, nie priamo na SpX. Keby SpX malo investovat miliardy, tak ich to asi financne polozi...

[quote]Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách...To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky... [/quote]
V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.
Nie je to sice zaruka uspechu, ale ako tah sa mi to paci!

[quote][quote]Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách...To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky... [/quote]
V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.
Nie je to sice zaruka uspechu, ale ako tah sa mi to paci! [/quote]

On nabízel projekt elektrického osvětlení měst jako komplexní projekt tedy prostě on to nabídl jako celek.
Jinak první zde byla žárovka jako významná věc přímo pro koncového uživatele - podobně jako bylo známo před uvedením do provozu první plynárny, že plyn z uhlí svítí i topí.
Tedy první bylo to co se nabízelo koncovému uživateli - elektrické nebo plynové osvětlení a elektrárna - zde ten vlastní nosič - jen zajistil, aby to fungovalo.
Nebyla tedy funkční první elektrárna, která by pak vymýšlela k čemu všemu dalšímu by se dala její elektrická energie použít.

Tak vzhledem k těm prachům, co do toho už vložili, tak nepochybuju o tom, že už vymyšlený mají, k čemu by to bylo dobrý. No a kdyby ne a byly to jen klukovský sny Muska a spol? No a co? I to je třeba, domnívám se z toho vznikne spousta vedlejších efektů, na který teď ještě nedohlídneme, ale který nutně vzniknou překračováním současných horizontů.

[quote]Tak vzhledem k těm prachům, co do toho už vložili, tak nepochybuju o tom, že už vymyšlený mají, k čemu by to bylo dobrý. No a kdyby ne a byly to jen klukovský sny Muska a spol? No a co? I to je třeba, domnívám se z toho vznikne spousta vedlejších efektů, na který teď ještě nedohlídneme, ale který nutně vzniknou [/quote]

Není důležité kolik peněz do toho vložili nýbrž kolik peněz - tedy jaké procento do toho celkově vloží než ten projekt bude spuštěn.
Zbytek pak právě může být od těch drobnějších investorů co té společnosti za tržní ceny nic neprodávají.

[quote]On nabízel projekt elektrického osvětlení měst jako komplexní projekt tedy prostě on to nabídl jako celek.[/quote]
hej, a elon s googlom ponukaju satelitny internet koncovym uzivatelom ako komplexny celok, teda vratane vyroby druzic a ich umiestnenia na LEO, cize tiez to ponukaju ako celok
[quote]Tedy první bylo to co se nabízelo koncovému uživateli - [/quote]
hej, aj tu je prve to co sa ponuka koncovemu uzivatelovi - internet

No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům"). Jsme ve svých úvahách trochu napřed. Nejprve bude někdo muset "za své" postavit tu "infrastrukturu". Podle mého názoru k tomu bude určitě potřeba víc než 5 miliard USD (a cca 10 let času na výstavbu). Teprve pak bude vůbec možno cokoliv nabídnout "koncovým zákazníkům".

[quote]No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům"). Jsme ve svých úvahách trochu napřed. Nejprve bude někdo muset "za své" postavit tu "infrastrukturu". Podle mého názoru k tomu bude určitě potřeba víc než 5 miliard USD (a cca 10 let času na výstavbu). Teprve pak bude vůbec možno cokoliv nabídnout "koncovým zákazníkům". [/quote]

prirodzene ze vyrobok/sluzbu treba najprv vyrobit, az potom sa moze ponukat. Nerozumiem v com sme napred? Resp. kedy sme neboli? :D

[quote] hej, a elon s googlom ponukaju satelitny internet koncovym uzivatelom ako komplexny celok, teda vratane vyroby druzic a ich umiestnenia na LEO, cize tiez to ponukaju ako celok

[/quote]

Na rozdíl od přesně vyčíslené ceny projektu veřejného elektrického
osvětlení, kde snad jedinou jakousi větší neznámou byla cena uhlí pro budoucí uhelnou elektrárnu - tedy přesné náklady kolik dané město za osvětlení elektřinou zaplatí na provozních nákladech a kolik na té investici.

Vzhledem k tomu, že alternativou byla tak leda výstavba plynového osvětlení a případně snad dokonce i petrolejového osvětlení - tak není divu že město do té smlouvy za předem jasných podmínek šlo.

Koncový uživatel chce internet a to poměrně rychle a bez velké zálohy předem - tedy mu to lze nabídnout až bude co nabídnout - tedy až těsně až před startem komerčního provozu té sítě - on se nechce prostě stát spoluvlastníkem družicového internetu jako to město s elektrickým osvětlením.

Elektrické osvětlení stejně jako dnes třeba tramvajovou sí lze městu nabízet předem před výstavbou jako projekt a jeho investici (u těch tramvají to ve skutečnosti ani jinak nelze) - internet drobnému uživateli prostě předem nabízet nelze.

No a v tom je právě ta krása, že můžeme být svědky něčeho, co je trochu jinak. Vždy to je dnes nuda-všechno korektní, předem spočítaný, pojištěný... Kdyby měli v 60. letech takovýhle myšlení, tak se na ten Měsíc nedostali... Takový nevýnosný rizikový podnik, co nic koncovému uživateli nepřináší.... Jasně, byla studená válka, ale stejně....

[quote]No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům")[/quote]
ehm..
http://www.ferdonet.sk/satelitny-internet-skylink/
http://www.softel.sk/satelitny-internet/
http://www.halsat.sk/index.php?option=com_content&view=category&layout=b...
http://www.tooway.sk/wp-content/themes/tooway_sk_mobile/accueil.php
internet z družice za 19,90 € mesačne

[quote]http://www.ferdonet.sk/satelitny-internet-skylink/ [/quote]

Toto je internet přes GEO-DRUŽICE - tedy to čemu budou naopak oni sami přímo konkurovat.
Když má konkurence už funkční GSM sí a vy teprve začínáte stavět sami tu svou další tak taky přece nezačnete nejdřív nabízet služby té konkurence.

a čo servery?
kde majú v tom Muskovom projekte by?
zostanú na zemi a satelity budú iba retranslátori?
alebo chce posla hore rovno úložiská?

[/quote]V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.[/quote]

Edisonovy stejnosměrné elektrárny opět klasickým příkladem technického omylu, a jaký byl Edison ve skutečnosti "odborník" na všechno. Ukázka jakými "odborníky" (pochlebovači) se obklopoval.

latencia..
akú to asi bude ma latenciu "ping"?
na nízkych dráhach bude musie signál prejs cez omnoho väčší počet retranslátorov
a z debaty o teleoperačnom prieskume, si vybavujem, že každá taká "zastávka" znamená zdržanie

[quote]akú to asi bude ma latenciu "ping"? na nízkych dráhach bude musie signál prejs cez omnoho väčší počet retranslátorov a z debaty o teleoperačnom prieskume, si vybavujem, že každá taká "zastávka" znamená zdržanie [/quote] Naopak. Na větší vzdálenosti by měly data běžet přes mnohem méně routerů a repeaterů, navíc zřejmě mezi satelity laserem ve vakuu - mnohem rachleji, než pozemními, nebo podvodními kabelovými spoji. Kopíruju příklad z vlákna SpaceX satelity.

EM 16.1. :
...As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops. Let's say you want to communicate from Seattle to South Africa. If you look at the actual path it takes, that's extremely convoluted. It'll follow the outline of the continents. It'll go through 200 routers and repeaters and the latency is extremely bad. Whereas, if you did it with a satellite network, you could actually do it in two or three hops. Well, maybe four hops. It depends on the altitude of the satellites and what the capacity and things are. But basically, let's say, at least an order of magnitude fewer repeaters or routers and then going through space at 50% faster speed of light. So it seems from a physics standpoint inherently better to do the long distance Internet traffic through space and then space is also really good for sparse connectivity.

Pojmem "satelitní internet" (v uvozovkách) jsem měl na mysli ten konkrétní navrhovaný typ se spoustou družic na nízkých drahách (samozřejmě že vím, že přes geostacionární družice to už funguje [přes GEO to ale má své značné "mouchy"]).

vlastne áno
taká sústava satelitov, má k pojmu "net" rozhodne bližšie

Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu

Společnost Telekom Austria Group (TAG), přední poskytovatel služeb ve střední a východní Evropě se 23 miliony klienty, rozšířil spolupráci se satelitním operátorem Eutelsat Communications. TAG bude z Eutelsatu nabízet širokopásmový satelitní internet.

Jedna ze tří domácností nemá v některých zemích, ve kterých operuje TAG, přístup k internetu.

Širokopásmový internet od Eutelsatu nabídne klientům rychlost až 22 Mbit/s pro download a 6 Mbit/s pro upload.

[img]http://www.parabola.cz/img_news/201502/122.jpg [/img]
Obrázek k textu: Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu

Satelitní internet se stane součástí nabídky služeb TAG - triple play zahrnující širokopásmové připojení, hlasové volání a televizi ze satelitu Eutelsat 16A (16°E).

Rychlý internet ze satelitu je již dostupný zákazníkům A1 Telekom v Rakousku. Služba je nabízena ze satelitu Eutelsat Ka Sat a vyžaduje malou satelitní anténu a modem. Instalaci provádí odborný technik TAG. Uvedl Eutelsat.

[quote]Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu

Společnost Telekom Austria Group (TAG), přední poskytovatel služeb ve střední a východní Evropě se 23 miliony klienty, rozšířil spolupráci se satelitním operátorem Eutelsat Communications. TAG bude z Eutelsatu nabízet širokopásmový satelitní internet.

Jedna ze tří domácností nemá v některých zemích, ve kterých operuje TAG, přístup k internetu.

Širokopásmový internet od Eutelsatu nabídne klientům rychlost až 22 Mbit/s pro download a 6 Mbit/s pro upload.

[img]http://www.parabola.cz/img_news/201502/122.jpg [/img]
Obrázek k textu: Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu

Satelitní internet se stane součástí nabídky služeb TAG - triple play zahrnující širokopásmové připojení, hlasové volání a televizi ze satelitu Eutelsat 16A (16°E).

Rychlý internet ze satelitu je již dostupný zákazníkům A1 Telekom v Rakousku. Služba je nabízena ze satelitu Eutelsat Ka Sat a vyžaduje malou satelitní anténu a modem. Instalaci provádí odborný technik TAG. Uvedl Eutelsat. [/quote]

přidám jen vlastní zkušenost s takovým to produktem

25/5 Mbit/s za 2500,- / měsíčně s omezením přenosu dat (více dat více peněz)

ping minimálně 800Ms, některé protokoly jako FTP, VPN atd.. jsou zcela nepoužitelné.

deklarovaná rychlost platí většinou v zemi kde má satelit uplink, v mém případě Italie. Rychlosti měření oproti cílům v ČR jsou zlomkové a s ještě větší latencí ...

dle mého názoru je to použitelné pouze tam kde opravdu není jiná možnost.

(nepoužívám to osobně, ale zprostředkoval jsem to pro jeden horský hotel)

Podivejte se na Wikipedii, Google vyhledavac po terminu VSAT.
Technologie VSAT tu je uz 45 let.
Pamatuju jak jsem to tenkrat po revoulci testoval, melo to pres dva skoky nahradit ISDN.
Ale z principu bude vzdy ping okolo 1000ms.
Asi pred 2 rokama jsem si vyzkousel Astra to Connect.
Latence je 1200ms. 90cm parabola, vykon vysilace 2W PA na 14GHz.
STB ma USB vystup, ten jsem napojil na Asuse WL 500 pro Ethernet vystup.
Porty jsou celkem stabilni (21,22,23,93,80,110 i herni Counter Strike).
Za 1200Kc up 64kbps/ dw 512kbps. Za priplatek je i WAN IP.
Maximum je up 256kbps / dw 4mbps.

Obdobne konfigurace nabizeji kdekoliv na svete. Kamarad radioamater ma Astru connect v Namibii na ranci.
Bohuzel kvuli latenci pres GEO nejde Counter Strike a pristup do elektronicke banky pres https. Take nejde Skype, ale Echolink chodi bez problemu. Take mu chodi na hrane i Asterix v Linuxu (SIPE ustredna).

To jsou prakticke zkusenosti s GEO inetem.

Mimo tohoto jsem si na mesic vyzkousel LEO Iridium a Thuraya.
Iridium ma fyzicky prenos 2k4 s MNP a kompresi 4k8. Latence je 160ms.
VPN a porty nejsou problem.
Thuraya je na tom lepe, latence 140-260ms, porty jsou problem. Rychlost up 24kbps dw 64 az 128kbps. Cili je to o neco lepsi nez Iridium.
Ovladace jsou i pro USB Linux TTY0.
Kmitocty Iridium 1610-1625MHz TDMA.
Kmitocty Thuraya jsou v S pasmu 2100-2210MHz FDMA.

Licenci co drzi Google pro LEO je jen pro zonu 2 (Severni Amerika cas Pacifiku) v pasmu S-UMTS, tedy 2100-2220MHz kombinace TDMA/FDMA.
Odhaduji uplink na max 256kbps a dw max 512kbps, vice mista v danem pasmu neni.
Je otazka jak to chteji resit pro Afriku, kde jsou jiz 2 sat LEO sluzby a tudiz tam neni misto pro SpaceXGoogle. Mozna je velka nadeje pro WAZ15, tedy nas region severni Afrika a Evropa po Ural. Cast pasma jeste neni zabrana, ale CEPT jim asi da podminku, aby jejich radiovy system byl dle normy S-UMTS.
Kazdopadne LEO druzice maji relativne nizkou latenci. Muzu vzit sebou na Kosmo schuzku telefon Motorola Iridium 9500 s USB kabelem a ovladacem pro Windows.
Muzeme to na miste vyzkouset, aby jste se s tim seznamili.

Pages