Chang'e 5 a 6 - čínské sondy pro návrat Měsíčních vzorků

Primary tabs

Zakládám nové vlákno, kam přesunu relevantní příspěvky z nitě "Čínská měsíční sonda Chang'e (Čcheng-e)", které bude přejmenována na "Chang'e 1 a 2 - čínské družice Měsíce".

[quote]co je na tom divne, vsak reusable rover, ne? :D
inak nejako nechapem ako sa ten rover dostane z vrsku sondy na tie kolajnice?? Nieco mi uslo? [/quote]Rover váží na Zemi 100 kg, na Měsíci 16,5 kg. Vidím dvě možnosti: buď se rover na ty kolejnice dostane tak, že na ně sjede po svislé stěně (trochu bizar) a nebo spíš, že jsou kolejnice na nějakém kinematickém mechanismu a pohybují se nahoru a dolů.
Po přistání jsou umístěny do horní polohy - na úroveò horní paluby landeru, rover na ně přejede a pak jsou i s roverem spuštěny dolů až do kontaktu s povrchem Měsíce. Následně z nich rover sjede dolů.

Ohledně sample return mise CHang\'e-5 (6) se dají dohledat trochu rozdílné informace - podle http://en.wikipedia.org/wiki/Chang\'e_5 si má nová sonda odebrat vzorky sama = žádná součinost s roverem nebo předchozími sondami (Chang\'e-3 (4) ) není v plánu. Proč taky.

Chang\'e-5
[img]http://1.bp.blogspot.com/-IImBun5NS2c/TwTlfShQieI/AAAAAAAAl0I/YOdtRq0Anp... [/img]

Ta podivná věta v článku bude asi tipický zmatek čínských novinářů. Nebylo by to poprve.

[quote]Ohledně sample return mise CHang\'e-5 (6) se dají dohledat trochu rozdílné informace - podle http://en.wikipedia.org/wiki/Chang\'e_5 si má nová sonda odebrat vzorky sama = žádná součinost s roverem nebo předchozími sondami (Chang\'e-3 (4) ) není v plánu. Proč taky.
[/quote]Návratová sonda je velice podobná sovětské Luně-16, rozdíl je snad jen v tvaru návratové kapsle.

Mod: odstraněny přebytečné citace a obrázek

Napsal jsem \" současného výzkumu \" aby se dostali do čela výzkumu Měsíce, tak by museli jejich taikonauti dopravit na Zem 4 metráky měsíční horniny. Pokud sleduji tempo jejich pilotovaného programu, tak termín co jem napsal, t.j rok 2050 je přehnaně optimistický.Američané v programu Apollo \" jeli\" v intervalu dvou měsíců, číòané jedou tempem rok a více.

[quote]Napsal jsem \" současného výzkumu \" aby se dostali do čela výzkumu Měsíce, tak by museli jejich taikonauti dopravit na Zem 4 metráky měsíční horniny. Pokud sleduji tempo jejich pilotovaného programu, tak termín co jem napsal, t.j rok 2050 je přehnaně optimistický.Američané v programu Apollo \" jeli\" v intervalu dvou měsíců, číòané jedou tempem rok a více. [/quote]

Davide, připomínáš mi Vasila Bilaka, který ještě někdy kolem roku 1988 považoval za hlavní indikátor technickoekonomického rozvoje miliony tun oceli. Ty máš namísto toho metráky šutrů, jenže v Antarktidě bylo úlomků měsíčních hornin posbíráno už řádově víc, než co přitáhli v Apollech, ovšem v souhrnu za cenu o tři až čtyři řády nižší. Malý meteorit z Měsíce si můžeš dneska klidně koupit za pár tisíc, možná i míò. A kromě toho, bereš v úvahu, že na rozdíl od šedesátých let nemusíš létat tak často, abys otestoval - a daleko laciněji - všechny systémy? Tehdy, při někdejší úrovni trenažérů a výpočetní techniky pro simulování různých situací, to ani jinak nešlo, než posílat z rampy jeden kus za druhým. Když to bouchlo, tak se prostě posbíraly trosky a zjišovalo se, co a jak, aby se to příště neopakovalo. U Saturnů měli Američani obrovskou kliku, že se jim nikdy žádný průšvih nestal (uhoření tří astronautů při pozemním nácviku nemělo souvislost s funkcí nosné rakety), ale může to být i tím, že v éře před Saturnem jim to na kosmodromu bouchalo jako o Silvestru, takže měli z čeho si vzít poučení. Nemluvě o tom, že konstruktéři-průkopníci jako von Braun se rodí stěží jeden za sto let. Číòani už se svou CZ9 půjdou vyzkoušenou cestou a opakovat let Apolla tudíž nebude nic novátorského. Takže pokud by, řekněme, dali CZ devítku dohromady opravdu v roce 2019, jak o tom občas upustí zmínku na veřejnosti, tak během dalších tří let na ten Měsíc klidně můžou pomýšlet; všechny ostatní manévry nacvičí v pohodě prostřednictvím lodí vynášených CZ 2 a 5. I Američani měli předstupeò Apolla v podobě Gemini.

[quote]Ty máš namísto toho metráky šutrů, jenže v Antarktidě bylo úlomků měsíčních hornin posbíráno už řádově víc, než co přitáhli v Apollech, ovšem v souhrnu za cenu o tři až čtyři řády nižší.
[/quote]

Už jsme to řešili jinde v diskuzi - nejsou stejné - průlet atmosférou je změní a i následné účinky vody zde na Zemi - prostě jsou jiné než kámen přímo odtamtud.
Tedy ty přímo z Měsíce, kde navíc víme přesně z jakého místa prostě mají stále svůj význam.

Isteže majú. Navyše, šutre pozbierané priamo na Mesiaci umožnia aj ďalší výskum - napríklad odhad vplyvu slnečného vetra na ich štruktúru a zloženie a veci s tým spojené. O histórii kameòa, ktorý dopadne ako metorit, sa dá len dohadova - z akého miesta pochádza, v akej håbke pod povrchom sa nachádzal pred oddelením od Mesiacu, ako dlho letel kozmom, ako dlho ležal na ¾ade...
A ešte zaujímavejšie ako vzorky z povrchu budú vrtné jadrá z mesačného povrchu.

Jak už podotkl Alchymista, není kámen z Měsíce jako kámen z Měsíce.

Cena šutru odebraného za známých podmínek přímo na místě je nesrovnatelná s měsíčním meteoritem. U takového šutru totiž přesně víme odkud pochází a to je to nejdůležitější. Kameny z Měsíce (z programu Apollo) například umožnily vytvořit systém nepřímého datování povrchu těles ve Sluneční soustavě. Bez nich by to bylo prakticky nemožné.
Proto je také vysoce vědecky ceněná mise počítající s odběrem vzorků na Marsu, přestože už z Marsu máme nějaké vzorky na Zemi.

[quote][quote]Napsal jsem \" současného výzkumu \" aby se dostali do čela výzkumu Měsíce, tak by museli jejich taikonauti dopravit na Zem 4 metráky měsíční horniny. Pokud sleduji tempo jejich pilotovaného programu, tak termín co jem napsal, t.j rok 2050 je přehnaně optimistický.Američané v programu Apollo \" jeli\" v intervalu dvou měsíců, číòané jedou tempem rok a více. [/quote]

Davide, připomínáš mi Vasila Bilaka, který ještě někdy kolem roku 1988 považoval za hlavní indikátor technickoekonomického rozvoje miliony tun oceli. Ty máš namísto toho metráky šutrů, jenže v Antarktidě bylo úlomků měsíčních hornin posbíráno už řádově víc, než co přitáhli v Apollech, ovšem v souhrnu za cenu o tři až čtyři řády nižší. Malý meteorit z Měsíce si můžeš dneska klidně koupit za pár tisíc, možná i míò. A kromě toho, bereš v úvahu, že na rozdíl od šedesátých let nemusíš létat tak často, abys otestoval - a daleko laciněji - všechny systémy? Tehdy, při někdejší úrovni trenažérů a výpočetní techniky pro simulování různých situací, to ani jinak nešlo, než posílat z rampy jeden kus za druhým. Když to bouchlo, tak se prostě posbíraly trosky a zjišovalo se, co a jak, aby se to příště neopakovalo. U Saturnů měli Američani obrovskou kliku, že se jim nikdy žádný průšvih nestal (uhoření tří astronautů při pozemním nácviku nemělo souvislost s funkcí nosné rakety), ale může to být i tím, že v éře před Saturnem jim to na kosmodromu bouchalo jako o Silvestru, takže měli z čeho si vzít poučení. Nemluvě o tom, že konstruktéři-průkopníci jako von Braun se rodí stěží jeden za sto let. Číòani už se svou CZ9 půjdou vyzkoušenou cestou a opakovat let Apolla tudíž nebude nic novátorského. Takže pokud by, řekněme, dali CZ devítku dohromady opravdu v roce 2019, jak o tom občas upustí zmínku na veřejnosti, tak během dalších tří let na ten Měsíc klidně můžou pomýšlet; všechny ostatní manévry nacvičí v pohodě prostřednictvím lodí vynášených CZ 2 a 5. I Američani měli předstupeò Apolla v podobě Gemini. [/quote]

Je vskutku zajímavé, jak se dá vytrhnout cosi bez kontextu.Můj příspěvek se netýkal \"šutrů\" ale šutry naznačil, že být v čele vědeckého výzkumu Měsíce znamená minimálně opakovat projekt Apollo, který je nepochybně na špici tohoto výzkumu, krom toho jsem jen upozornil jiného diskutujícího, že v oponentuře mého předchozího příspěvku zřejmě v roztržitosti opoměl důležité slůvko \" současného\", čímž zcela změnil smysl toho co jsem napsal.

Nějak tady všichni ignorujete to, že rozhodnutí co se bude zkoumat dělá i u \"prostoduchých\" robotů vždy člověk.
Jediný rozdíl spočívá v tom, že kvalifikovaný astronaut je mnohem rychlejší než současní roboti.
Kdyby nějaká organizace hodně chtěla, může zopakovat vědecký program Apolla za podstatně nižší cenu jen za pomocí dálkově ovládaných robotů, jednoduše proto, že by odpadla \"mrtvá\" hmotnost v podobě astronautů a systémů pro udržení jejich života a rozhodnutí o tom co se na Zemi doveze by dělali kvalifikovaní odborníci sedící v pozemském středisku.
Odběr by udělali dálkově ovládaní roboti s výkonnými kamerami, které jsou dnes poněkud jinde, než byly vidikonové kamery v době Apolla.

Xinhua news informuje o nejnovějších plánech na pokračování v řadě lunárních sond Chang\'e:
(některá prohlášení vyznívají dost překvapivě)

- \"Právě uzavřená\" mise Chang\'e-3 znamená \"dokončení\" druhé fáze bezpilotního lunárního programu Číny
- Chang\'e-4, jako záloha Chang\'e-3, bude modifikována tak, aby umožnila ověření technologií pro Chang\'e-5 (návrat vzorků)
- První návrat Měsíčních vzorků - Chang\'e-5 v roce 2017
- Vývoj Chang\'e-5 údajně plynule pokračuje
- Podle tradice budou ve třetí fázi bezpilotního programu opět 2 sondy - Chang\'e-5 a Chang\'e-6
- Třetí fáze bude pro Čínu velmi náročná na nové techniky a technologie - dokonalé uzavření a uchování vzorků, start z Měsíčního povrchu, setkání a spojení dvou těles na lunární oběžné dráze, návrat a vysokorychlostní vstup do atmosféry Země
- Dokončení třetí fáze bezpilotního programu bude začátkem pro pilotovaný průzkum. Tyto plány jsou stále ve fázi studií.
- Čína je otevřená a připravená na další rozšíření mezinárodní spolupráce na průzkumu Měsíce, která už proběhla, nebo probíhá. (data z Ch\'e-1,-2 volně dostupná vědecké komunitě, ESA se podílí na sledování a spojení s Ch\'e-3)

[quote] Třetí fáze bude pro Čínu velmi náročná na nové techniky a technologie - dokonalé uzavření a uchování vzorků, start z Měsíčního povrchu, [u][b]setkání a spojení dvou těles na lunární oběžné dráze,[/b][/u] návrat a vysokorychlostní vstup do atmosféry Země [/quote] :o to vážne plánujú takto? Vcelku chápem že to robia v rámci príprav na pilotovaný let, ale priame navedenie je istejšie a pod¾a mòa aj spo¾ahlivejšie. Ale zrejme samotné vzorky sú až druhoradé...

[quote] [quote] Třetí fáze bude pro Čínu velmi náročná na nové techniky a technologie - dokonalé uzavření a uchování vzorků, start z Měsíčního povrchu, [u][b]setkání a spojení dvou těles na lunární oběžné dráze,[/b][/u] návrat a vysokorychlostní vstup do atmosféry Země [/quote] :o to vážne plánujú takto? [/quote]
Tak pravil Wu Zhijian, mluvčí State Administration of Science, Technology and Industry for National Defense.
http://news.xinhuanet.com/english/sci/2013-12/16/c_132971844.htm

\"The program\'s third phase will be more difficult because many breakthroughs must be made in key technologies such as moon surface takeoff, sampling encapsulation, [b] rendezvous and docking in lunar orbit [/b], and high-speed Earth reentry, which are all new to China,\"

[quote] [quote] Třetí fáze bude pro Čínu velmi náročná na nové techniky a technologie - dokonalé uzavření a uchování vzorků, start z Měsíčního povrchu, [u][b]setkání a spojení dvou těles na lunární oběžné dráze,[/b][/u] návrat a vysokorychlostní vstup do atmosféry Země [/quote] :o to vážne plánujú takto? Vcelku chápem že to robia v rámci príprav na pilotovaný let, ale priame navedenie je istejšie a pod¾a mòa aj spo¾ahlivejšie. Ale zrejme samotné vzorky sú až druhoradé... [/quote]

Druhořadé jsou docela jistě, protože všelijakého kamení z Měsíce máme už z časů Apolla metráky, nemluvě o tunám meteoritů z Měsíce (nehledě na jejich možnou kontaminaci pozemskými příměsemi). Ale naučit se manévrovat stovky tisíc kilometrů od Země, to je jiný kafe. K mým aktuálním příspěvkům na toto téma - podle poslední zprávy to tedy vypadá, že čínský průzkum Měsíce bude pokračovat jako bezpilotní a že se toho lidského přistání hned tak nedočkáme, rozhodně ne v roce 2020. Nuž, co se dá dělat.

[quote]
Druhořadé jsou docela jistě, protože všelijakého kamení z Měsíce máme už z časů Apolla metráky, nemluvě o tunám meteoritů z Měsíce (nehledě na jejich možnou kontaminaci pozemskými příměsemi). [/quote]

Ty šutry z místa úplně jinou geologickou historií a možná i vyhledávané inovovanými metodikami nejsou žádným přihozením k hromadě už nezajímavé hlušiny. Z toho vzniknou dost možná hodně průlomové práce o geologii Měsíce, Země i Sluneční soustavy, a závěry, které si vynutí přezkoumání i těch starých vzorků novým způsobem, spolu s tipy, co zkoumat na Měsíci v blízké budoucnosti. Budeme-li mít štěstí, vznikne z toho pár překvápek, a divných otázek, které budou volat po tom, abychom se k výzkumu Měsíce vraceli.

Teď vidím, že na tomto fóru to ještě nemáme, takže přidávám zatím nejnovější schéma sondy Chang'e-5.
Po úspěšném přistání Chang'e-3 byl start z kosmodromu Wenchang Satellite Launch Center na ostrově Hainan přeplánován na 2017, o rok dříve než se udávalo před půl rokem.

[img]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=33431.0... [/img]

[quote]Teď vidím, že na tomto fóru to ještě nemáme, takže přidávám zatím nejnovější schéma sondy Chang'e-5.
Po úspěšném přistání Chang'e-3 byl start z kosmodromu Wenchang Satellite Launch Center na ostrově Hainan přeplánován na 2017, o rok dříve než se udávalo před půl rokem.

To je krajně neobvyklé a velice příjemné přeplánování. V kosmonautice se jinak bez výjimky "přeplánovává" na roky pozdější.

Ano, je to tak. Číòané jdou systematicky ve šlépějích svých předchůdců, nikam extrémně nespěchají a dávají si časové rezervy.
Pokud se jim předchozí krok podaří na jedničku, mají příležitost vývojové a testovací rezervy komprimovat a program urychlit.
Finance v programu Chang'e zřejmě nejsou větší problém.

Zopakuji, co jsem psal 16.12.:
- Chang'e-4, jako záloha Chang'e-3, bude modifikována tak, aby umožnila ověření technologií pro Chang'e-5
- Vývoj Chang'e-5 údajně plynule pokračuje
- Třetí fáze bude pro Čínu velmi náročná na nové techniky a technologie - dokonalé uzavření a uchování vzorků, start z Měsíčního povrchu, setkání a spojení dvou těles na lunární oběžné dráze, návrat a vysokorychlostní vstup do atmosféry Země
Zdroj: http://english.spacechina.com/n16421/n17212/c610279/content.html

pristavaci modul je konstrukcne zhodny s chang´e-3, alebo ide o iny stroj?

[quote]pristavaci modul je konstrukcne zhodny s chang´e-3, alebo ide o iny stroj? [/quote]

pokia¾ ma pamä neklame, ide o rovnaký modul... ale istý si teraz nie som a môžem sa mýli...
mirek pospíšil bude vedie určite :)

[quote]pokia¾ ma pamä neklame, ide o rovnaký modul... ale istý si teraz nie som [/quote] Podle toho schématka bude principiálně velmi podobný tomu z Ch'e-3, možná identický, možná o něco větší, vzhledem k vyšší zátěži novým vzletovým stupněm.
... ani já samozřejmě nevím všechno :)

Dne 11.12.2013 byla na stránkách [url=http://www.spacechina.com/n25/n144/n206/n133097/c599763/content.html]CAS... (China Aerospace Science and Technology Corporation) zveřejněna tato fotka.

[img]http://www.spacechina.com/n25/n144/n206/n133097/c599763/part/599773.jpg [/img]

Má jít o druhý drop test návratového pouzdra Ch'e 5 v plné velikosti. Test byl vyhodnocen jako úspěšný. Vyrobeno bylo zatím 5 testovacích kusů.
Podle stínu a náznaku v CAD schematu bych viděl jeho tvar na klasický zvon s mírně vypuklým dnem/tepelným štítem - takový zmenšený návratový modul pilotované lodi Shenzhou

Tak tá Čchange 5 bude naozaj riadny kusisko železa. Aj to návratové puzdro vyzerá by vôbec najväčšie, aké bolo pri kozmických sondách použité (možno s výnimkou Genesisu). Ako je to s celkovou hmotnosou "päky", vie sa o tom niečo?

A vynese Che-5 už nová silná CZ- 5 nebo jenom současné slabé nosiče ? Škoda zbytečně šetřit na váze .

čo som videl... tak cz-5...

[quote] Ako je to s celkovou hmotnosou "päky", vie sa o tom niečo? [/quote] Těžko říct. Chang'e 3 lander i s malým roverem měl kolem 3,8 t. U return mise by mě dvojnásobek ani moc nepřekvapil - takových 8 až 9 tun startovací hmotnosti, možná i víc.

[quote]Po úspěšném přistání Chang'e-3 byl start z kosmodromu Wenchang Satellite Launch Center na ostrově Hainan přeplánován na 2017, o rok dříve než se udávalo před půl rokem.

To je krajně neobvyklé a velice příjemné přeplánování. V kosmonautice se jinak bez výjimky "přeplánovává" na roky pozdější.

Podle stínu a náznaku v CAD schematu bych viděl jeho tvar na klasický zvon s mírně vypuklým dnem/tepelným štítem - takový zmenšený návratový modul pilotované lodi Shenzhou
[/quote]Napadla mě taková myšlenka - tímto přeplánováním se návrat pouzdra Chang'e-5 od Měsíce na Zemi posune před návrat nepilotovaného Orionu EM-1, též od Měsíce.
Možná, že hlavním důvodem je "prvenství v tomto století".

[quote]Možná, že hlavním důvodem je "prvenství v tomto století". [/quote]
Jako hlavní důvod, nebo motivaci bych to neviděl, ale jistou roli to v jejich (politickém) rozhodování hrát může.
Jak už jsem psal, v plánování celého programu nespěchali, mezi každým startem měli 3 roky čas a po úspěchu technologie Ch'e-3 si věří natolik, že další intervaly zkrátili na 2 roky. Chang'e 4 - 2015 (už je pravděpodobně celý vyroben jako záloha trojky a bude se jen upravovat), Chang'e 5 - 2017 (vývoj už nějakou dobu běží a použije lander z trojky a další technologie ze čtyřky)

Luna -16 z roku 1970, vynesená Protonem, měla při startu kolem 5600 kilo. Také bych viděl čínskou sondu těžší, tak kolem 7000 kilo ,ale je to jenom domněnka.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Luna_16

ved to je minisojuz :D nahodicka? pochybujem :)

yamato:

Ruský Bion je založený na Voschodech. Víš jak jsme se bavili o těch cenách sond a tak? To může být jeden důvod proč je Rusáci a Číòané mají tak levné. Nevymýšlí kolo na každou novou cestu.

Přistávací kapsle Sojuzu je ověřena pro návratovou rychlost z Měsíce (dokonce pro extrémně strmé trajektorie - což bylo neplánované), takže se Číòané mohou spolehnout na to, že na návratu mise neselže. Navíc s kapslí Sojuzu mají zkušenosti, protože je součástí jejich kosmické lodě.

Je to trochu neelegantní, ale efektivní je to velice.

ja som to nemyslel ako kritiku ;) naopak mam dojem, ze data z tohto programu budu velmi cenne pri inych programoch, trochu... pilotovanejsich :)
Skratka cinania budu moct pouzit viacmenej standardne navratove kapsule svojich lodi pre navrat od mesiaca, a budu mat pomerne presne data o tom, ako sa kapsula v takych podmienkach chova. Je to velmi elegantne, premyslene a efektivne riesenie. Tleskam a odporucam paprdom v kongrese studijny pobyt

Asi to tu ještě nezaznělo, ale už letos na podzim by se mohl uskutečnit návratový test této kapsle vysokou rychlostí pomocí nosné rakety CZ-3C.

cernakus a yamato - objavovanie nového kolesa na každú cestu je naopak finančne ve¾mi efektívne. Hlavne peniažky sa pri takom prístupe pekne otáčajú. Prístup sa mení v momente, keď to už nie sú "cudzie peniaze".

Púzdro vyzerá celkom zaujímavo - iste, je to len "minisojuz", ale malé návratové púzdro, do ktorého sa zmestí pár desiatok kilogramov nákladu a ktoré možno vynies na obežnú dráhu ako nieko¾ko kusov jednou raketou, je celkom zaujímavá alternatíva k súčasným bezpilotným zásobovacím lodiam.
Odhad rozmerov - za predpokladu, že zábradlie montážnej plošiny má zhruba výšku predpisových 110cm (može ma i 120cm), tak púzdro má výšku a priemer 150cm. Celkový objem púzdra možno odhadnú na cca dva metre kubické, z toho využite¾ných pre náklad by mohlo by 0,1 až 0,3 metra kubického (prístroje, nádrže a ďalšie vybavenie zaberá zrejme relatívne viac miesta ako v pilotovanom sojuze).

Ko¾ko môže by prepravná kapacita takéhoto návratového púzdra?
Od Mesiacu by to mohlo by skutočne len "pár kilogramov", pretože ve¾a "využite¾ného nákladného priestoru" zaberie nejaký automatizovaný systém pre uloženie vzoriek, ale čo napríklad doprava vzoriek z orbitálnej stanice, kde bude nakládka robená "ručne"?
Ko¾ko by sa do neho dalo "rozumne naloži"?

Nejaké nové informácie o chystanom tohtoročnom teste návratovej kapsule pre budúce misie Čchang-e. Vyzerá to tak, že nepôjde len o let na excentrickej dráhe s relatívne nízkym apogeom v štýle prvého Orionu EFT-1, ale tu sa sonda dostane až na cirkumlunárnu dráhu, pričom gravitáciu Mesiaca využije pre návrat na Zem. V podstate pôjde o regulárnu mesačnú sondu typu Zond.
[url]http://www.spacedaily.com/reports/Chinas_Circumlunar_Spacecraft_Unmasked... [/url] [Upraveno 04.8.2014 Erakis]

Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné.

[quote]Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné. [/quote]
Zjevně u Sojuzu vymysleli ideální tvar. Tvar kola taky moc vylepšit nejde...

Ideální je kužel. Může mít slabé stěny bez vnější tepelné ochrany. " Zvony" typu Sojuz jsou zbytečně masivní. Další tepelná izolace - obšívka je zvenku, to znamená mít ochranný obal pro průlet při startu. Ostatně nová ruská loď má mít též tvar kužele.
U čínského provedení v bezpilotní verzi to nemusí ale platit, vzorky z Měsíce nemusí být nějak zvl᚝ temperovány neb jsou " zvyklé" na drastické kolísání teplot.

[quote]Ideální je kužel. Může mít slabé stěny bez vnější tepelné ochrany. " Zvony" typu Sojuz jsou zbytečně masivní. Další tepelná izolace - obšívka je zvenku, to znamená mít ochranný obal pro průlet při startu. Ostatně nová ruská loď má mít též tvar kužele.
U čínského provedení v bezpilotní verzi to nemusí ale platit, vzorky z Měsíce nemusí být nějak zvl᚝ temperovány neb jsou " zvyklé" na drastické kolísání teplot. [/quote]

Co to meles? Kuzel ma taktiez tepelnu ochranu aj na stenach (tzv. Backshell) navyse z hladiska vnutorneho priestoru su vyhodne tvary ktore sa blizia guli, nie kuzelu. Kuzel je mozno o nieco stabilnejsi a hlavne pri danej velkosti lode dosahuje stit vacsie rozmery, tutiz je menej tepelne namahany a lepsie brzdi (preto sa dnes skusaju nafukovacie megastity).

Sojuz bol navrhnuty ako mesacna lod. Neviem ci ma ten najvyhodnejsi tvar, ale funguje. Naco by cinania vymyslali koleso, ked plany k jednemu kolesu maju v sufliku? Lepsie koleso mozu vymyslat neskor ;)

[quote][quote]Vypadá to jako zmenšenina návratové kapsle Sojuzu, jak dojemné. [/quote]
Zjevně u Sojuzu vymysleli ideální tvar. Tvar kola taky moc vylepšit nejde... [/quote]

Nebo to bude spíš tím, že dnešní Číòani trpí nedostatkem invence.

Měl jsem na mysli tepelnou ochranu proti účinkům tepelného namáhání při vstupu do atmosféry. Příkladně loď Mercury měla tuto ochranu jen na dnové části a stěny byly zhotoveny z vlnitých plechů bez jakékoli ochrany proti účinkům atmosféry při brzdění, totéž platí pro Gemini,Apollo a nyní stavěnou loď.
Sovětské Vostoky, Voschody a Sojuzy jsou ochrannou vrstvou pokryty celé s tím že v místě největšího namáhání lodi stabilizované těžištěm je tato ochrana zesílena.

[quote]Měl jsem na mysli tepelnou ochranu proti účinkům tepelného namáhání při vstupu do atmosféry. Příkladně loď Mercury měla tuto ochranu jen na dnové části a stěny byly zhotoveny z vlnitých plechů bez jakékoli ochrany proti účinkům atmosféry při brzdění, totéž platí pro Gemini,Apollo a nyní stavěnou loď.
Sovětské Vostoky, Voschody a Sojuzy jsou ochrannou vrstvou pokryty celé s tím že v místě největšího namáhání lodi stabilizované těžištěm je tato ochrana zesílena. [/quote]

Mercury pouzivalo stit zalozeny na absorbovani tepla, vysledkom coho to bol tazky a hruby kus kovu. Apollo malo po stranach tensiu vrstvu avcoatu a na nom mylar ( ktory mylne povazujes za plech), orion ma na stranach keramicke dlazdice, dragon ma po stranach tiez ablativnu vrstvu. Studuj ;)

Berilium je velice lehký kov.

[quote]Berilium je velice lehký kov. [/quote]

a tiez toxicky, keby zacal horiet...
beryliove stity mali iba suborbitalne mercury. Ostatne pouzivali ablativne stity. Po stranach bol titan.

podla tychto vypoctov
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=13815.10;wap2

nosna struktura Mercury vazila 340kg, tepelny stit vazil 272kg. Pouzitim modernych ablativnych materialov, ako PicaX, by sa dal zredukovat na 150kg.

Loď Mercury se stavěla v roce 1959 a beriliový štít bylo to nejlepší co tehdy bylo.
Tepelná ochrana Vostoku vážila nejméně tunu !

1,5 tuny, aby sme boli presni :)

beryliovy stit bol taky super, ze ho nahradili hned po suborbitalnych letoch. Niekolko uz vyrobenych stitov ostalo v sklade...

Xinhuanet článek a chystaném testu návratové kapsle na konci tohoto roku. http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-08/10/c_133546027.htm
Nepřináší mnoho nového, tedy pokud nebereme plánovanou návratovou rychlost 11,2 km/s jako novinku. Ale aspoò je to čínský zdroj.

Kužel + nízky gu¾ový segment ako štít môže by výhodný, pokia¾ je aktívne riadený. Stabilita závisí na polohe ažiska
"Sojuzoidný" tvar - zvon + nízky gu¾ový segment ako štít je autostabilný. Stabilita závisí na polohe ažiska
Kužel ako štít môže by autostabilný v závislosti na polohe ažiska,pomeru priemeru a výšky kuželu a tvare "zadnej časti" návratového zariadenia

Navyše, pri rovnakom priemere základne/tepelného štítu poskytuje sojuzoidný tvar relatívne najväčší vnútorný objem telesa.

"kovové" štíty boli u hlavíc bojových balistických rakiet opustené už na konci 50. rokov. Používali sa na raketách Thor a prvých verziách Atlas. Pri stre¾be na väčšie vzdialenosti (teda pri vysokých vstupných rýchlostiach) kovový štít na tupohlavom telese ("blunt body") nevydržal tepelné zaaženia a návratové telesá zanikali vo výškach okolo 10km nad zemou.

Toto je niečo hlavne pre RYSa. Na teraz chystanej Čchange 5 precursor misii k Mesiacu (som zvedavý, ako ju oficiálne nazvú) bude aj ham rádio.
[url] http://amsat-uk.org/2014/08/11/ham-radio-goes-around-the-moon/[/url]

Pages