2018 - mise na Mars

Primary tabs

Dennis Tito založil nadaci, která chce s pomocí Falconu Heavy a výrazně modifikovaného Dragonu uskutečnit flyby průlet kolem Marsu.
Start v roce 2018, délka mise 501 dní...

http://www.parabolicarc.com/2013/02/21/dennis-tito-to-announce-2018-miss...

Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.

Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav a jsou \"fancy\". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí :D

A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu :D

Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dy to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]

Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě.

[quote]Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.

Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav a jsou \"fancy\". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí :D

A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu :D

Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dy to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus] [/quote]
Do bodky súhlasím. Od A po Z.

Detaily budou známy příští týden.

Dragon by pro ty 2 lidi pravděpodobně fungoval jako návratový modul (můj odhad).

Jako obytný/pracovní blok s radiačním krytem by zřejmě bylo něco od Bigelowa.

Uvidíme, bylo by to pěkné. Pokud by se jim podařilo těch 5 let zasprintovat a skutečně vyvinout systém schopný doletět na Mars a zpět s lidmi živými a víceméně zdravými .. tak paráda.

Dobré je, že to konverguje s hlavním cílem SpaceX

Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok. [Upraveno 22.2.2013 cernakus] [/quote]

To je nepochybně pravda, ale pravda taky je, že výpravy Magellana, Amundsena nebo Fawceta byly rovněž odvážné a natolik sebevražedné, že během nich všichni uvedení (a vedle nich mnoho dalších, které jsem nejmenoval) složili kosti. Takže co? Pokud bude k dispozici loď, nějací po slávě toužící dobrodruzi se najdou, i když budou vědět, že jejich šance na návrat konvergují k nule. A ruku na srdce, pokud by v roce 2018 ta hazardní výprava skutečně odstartovala, my všichni, co se zde podílíme na těchto diskusích, ji budeme sledovat se zatajeným dechem.

do 2018 je dost casu na odskusanie aj modifikovanie Dragonu, a aj na zalietanie FH. Ale uprimne - bez nejakeho habitatu si to neviem predstavit. To sa ti dobrodruhovia pozabijaju uz niekde za mesacnou orbitou...

[quote]Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě. [/quote]

No to pochybuji. Lodě sice byly v různém stavu, ale všechny měly pohon, stabilizaci, elektroniku, napájení, navigaci a podporu života. Zejména v elektronice a podpoře života tam sice byly někde i značné nedodělky, ale to beztak museli vyměnit. A pokud byl Ex-Al připraven na lety už letos a kvůli rozšíření schopností sestavy to posunul na 2015, tak těžko dostali za své prachy 10%-ní lodě. Myšleny FGB, VAčka na tom byly hůře.

vsetky asi nie :)

[img] http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/space_stations/a...

kazdopadne almaz ma najblizsie k tomu co by mohlo sluzit ako preletovy hab

Tak pod¾a mòa tu nie je ve¾mi o čom diskutova. Nanajvýš tak o ve¾kej, preve¾kej fantázii Dennisa Tita a o jeho schopnosti chápa objektívnu realitu. A tiež o tom, ako sú niektorý ¾udia ¾ahko ochotný strhnú sa nadšením pre plán, ktorý pod¾a mòa slovo nereálny optimizmus nevystihuje dostatočne. Skôr ho vystihujú slová ako fantazmagória, utopia a začínajúca senilita :D. Teda pokia¾ za tým Dennis Tito nesleduje niečo iné...

Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba ;)

[quote]Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba ;) [/quote]
Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že ;). Keby to naplánoval aspoò do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem poveda len \"ach jaj, další fantasta\".

yamato:

jo máš pravdu. V TKS i Titovi. Ale stále to je odvážný krok. Jinak Tito není nijak závratně bohatý a na let dal značnou část svých aktiv. Ovšem on je bývalej konstruktér raket či co, takže lze ten jeho entuziazmus docela chápat.

Jinak bych i pochopil, kdyby byl dobrovolník pro jednoho z těch kosmíků. Umřít v kosmu a ještě k tomu při cestě na Mars a být pohřben třebas na jeho orbitě .... defacto to není tak špatný.

to čo Tito zatia¾ povedal, je dos nekonkrétne
ja radšej počkám, kým o svojich plánoch neprezradí viac

ako som už inde povedal, aby to bolo realistické, musel by navrhnú celí program postupných krokov, a prvými krokmi po konštrukčnej fáze, by museli by nejaké skúšky ehm.. \"iba trošku vyššie, ale zase.. nie až tak ďaleko\" :D

[quote]Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že ;). [/quote]

rozdiel to je, ale mozno mensi ako si myslime. V dobe ked Tito zacal vyjednavat s rusmi o lete na ISS to bola rovnaka fantasmagoria ako je dnes let okolo marsu. To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.

[quote]Keby to naplánoval aspoò do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem poveda len \"ach jaj, další fantasta\". [/quote]

a co je na tom take nerealne? tu nejde o nejaky martansky vysadok, v podstate sa potrebuje dostat na preletovu drahu, potrebuje dostatok zasob a dostatocne tienenie pred vesmirnym prostredim mimo zemskeho magnetickeho pola. Nejde tu o nic co by sa nedalo zbuchat z existujucej technologie, az na to tienenie, a tam to prinajhorsom vyriesia nejakou vrstvou vody okolo obytnych casti. Cize v podstate ide o to ci ma dost penazi. Ziady technologicky zazrak sa nevyzaduje.

Erakis:

yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).

no pokial pride s nejakym stupidnym crowd-fundingom tak to mozme rovno odpiskat :(

[quote]Erakis:

yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá). [/quote]

to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo \"drahé, nárončné, nebezpečné\" všetko bolo treba najprv odskúša v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali \"argumenty\" že sa na to nijaký dodávate¾ nedá nahovori
ale keď sa povie [b]MARS[/b]
tak odrazu ide všetko ¾ahko \"ako po masle\" :P

Ale ja súhlasím s tým, žeby bol projekt takejto misie na Mars po technickej stránke teoreticky zrealizovate¾ný. Technicky by bol možno zrealizovat¾ný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus. Teda ak by sa podarilo zohna bilióny dolárov a sústredi prácu desatisícov vedcov a technikov. A tu je ten zásadný problém, ktorý tu mnohí nadšenci očividne ignorujú. Tito iba povedal, že má plán a aj to ešte nie jasné, aký presne. Takýto plán môže predostrie ktoko¾vek a nemali by sme jasa len kvôli tomu, že to bol práve Dennis Tito. Je jasné, že nemá ani dostatok peòazí, ani potrebných ¾udí a vôbec, nič podstatné. A ak čaká, že mu to Musk zacvaká a pomôže do roku 2018 zorganizova, je pod¾a mòa na ve¾mi ve¾kom omyle. A keby aj, nič to nezaručuje. Do roku 2018 sa ¾udia k Marsu určite nedostanú, o tom som úplne presvedčený. A už určite nie vdaka Dennisovi Titovi.:-)

btw... zistoval niekto, ake delta-v treba na takyto let? 500 dni okolo marsu?
ak to tu niekde odznelo, tak sa ospravedlnujem, necitam vsetko v tomto vlakne :)

[quote]projekt Daedalus[/quote]

heh, alan bond... :D

Erakis - si si uplne isty ze Dennis Tito nema 300mil. dolarov?

kazdopadne dobra poznamka - zatial nic nepovedal :) takze ondulujeme vzduch. Pockajme na viac info.

to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2, tak bolo \"drahé, nárončné, nebezpečné\" všetko bolo treba najprv odskúša v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali \"argumenty\" že sa na to nijaký dodávate¾ nedá nahovori
ale keď sa povie [b]MARS[/b], tak odrazu ide všetko ¾ahko \"ako po masle\" :P [/quote]

L2 nikoho neohromí, Mars je jiná káva, takže propagace by byla zajištěná a s tím i prachy za každou reklamu během letu. A jen na okraj - proč by to, propána, mělo proběhnout v dokonale odstíněné lodi? Stačí jen taková ochrana, která zaručí, že se pasažéři vrátí na Zemi relativně živí a zaklepou bačkorami až půl roku poté. I tak by se na takovou cestu hlásili zájemci po tuctech...

alamo:

Všimnul jsi si, že nepočítám ani s úspěšným návratem kabiny, natož s přežitím posádky? Prostě, když jde o to, poslat na Mars 2 lidi a je fuk, jaký bude jejich stav při dosažení planety, pak se bavíme o aktuálně dostupných strojích (nic by se nemuselo vyvíjet) a cca 300 mil. USD.

yamato:
když letěl, tak jsem četl, že na ten let padla cca teřtina jeho pasiv a aktiv. On je totiž hlavně papírový miliónář/miliardář. Většinu mí v rizikových CP a dluhopisech, ostatně se tím vlastně i \"živí\". Ale prý má pod kontrolou vklady v hodnotě desítek miliard USD. Mohl by je vytunelovat. Udělat si archu a se spoustou mladých koček odletět na Mars založit kolonii. Mars by mohlo být dobrý místo nejen pro rakev, ale i pro důchod a FBI na něj na Marsu nedosáhne :D [Upraveno 22.2.2013 cernakus]

Agamnemon:

Počítal jsem to hodně zhruba, protože v astrodynamice moc kovanej nesjem a při využití Marsu jako grav. praku vyšlo 3,7km/s. Ale jednalo by se opravdu jen o let tam jeden necelý oblet Marsu a let zpět. Pokud by tam neměli zaparkovat, tak 3,78km/s.

Takže teoreticky by to mohlo jít se třemi Protony. TKS+2*Block-DM2 by měly k dispozici dV1=1300m/s + dV2=2200m/s + dV3 700m/s = 4200m/s. kdyby ale Block-DM2 byly tři, tak je to již s přehledem a zřejmě i s chybou mého výpočtu potřebné dV. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]

[quote]To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.
[/quote]

Zas né tolik - peníze se hodili a i jako propagace to bylo dobré - tréninkami prošel - takže svou odolnost prokázal a zavál se, že co na ISS případě během pobytu poškodí si také sám plně zaplatí.
Prostě - on to byl testy prověřený člověk.

To nebyl let jako běžným letadlem a nebo příprava na budoucí suborbitální skok.

[quote][quote]Erakis:

yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá). [/quote]

to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo \"drahé, nárončné, nebezpečné\" všetko bolo treba najprv odskúša v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali \"argumenty\" že sa na to nijaký dodávate¾ nedá nahovori
ale keď sa povie [b]MARS[/b]
tak odrazu ide všetko ¾ahko \"ako po masle\" :P [/quote]

Pokud se něco statne - tak za to nebude NASA odpovědná.
Zde prostě na vlstní riziko - jen tak aby ta jejich akce na Zemi nikoho neohrozila.
Tisk nepůjde po NASA - ta nejspíš vydá prohlášení, že ona jim ten let rozhodně neschválila - jen neměla pravomoc - zákoné důvody proč jim ho zakázat.
Prostě jako když nějaký jachtař zahyne na cestě malou jachtou po moři to bude - taky mu to nikdo nemohl zkázat - jen za něj nikdo neručil.

[quote] Technicky by bol možno zrealizovat¾ný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus.[/quote]

To v podstatě vylučuji -pokud je to ten projekt na mezihvězdnou sondu - pak ten pohon nelze zrealizovat tak rychle tecnicky - prostě prostě výzkum termojaderné fůzu chce čas - ani nalitím více pěnez prostě to zas tolik neurychlíte - vědců je jen omezený počet - špičkový vědec neutíká z oboru kvůli penězům - nebo jen vyjmečně - za své peníze rodinu dobře uživí ve vyspělém světě a po luxusu prostě netouží - pro něj je největší odměnou v životě je na tom projeku pracovat - pokud jste v něčem co vás velmi bavilo nepracoval, tak to nedokážete zodpovědně posoudit.

Životnost elektoniky má svoje limity i když je vynutá - starnutí součástek - a doba letu by byla přinejmeším 50 let - a to bude problém z hlediska zdroje energie.
Ani by to někde 50 let v sluneční soustavě pracovalo vám tu životnost nejspíš nikdo nezaručí.

Riziko selhání příliš velké - a nechtěl bych být v kůži toho kdo to bude muset obhajovat před veřejností.
A plně soukromý projekt jako let na Mars to určitě nebude - ztráta peněz a i lidské práce - nebude pak nikoho dalšího mrzet.

cernakus: vďaka za to delta-v

Uvedená hodnota 3,7 km/s je skutečně velmi dobrým určením minimálního delta-v pro odlet k Marsu (z LEO). Osobně bych ale pro jistotu počítal s potřebným delta-v cca 4 km/s, což postačuje pro TMI i pro méně výhodná startovní okna k Marsu. Tyto hodnoty jsou určitě dosažitelné. Titova vize bude asi hodně minimalistická, ale budu mu držet palce a doufám, že ještě před rokem 2020 se pár lidí k Marsu vydá (na průletovou misi).

Myslim si, ze by teoreticky mohla byt soucasti mise i pristani lidi na jednom z Marsovskych mesicu. Temer nulova unikova rychlost znamena, ze by slo pristat s Red-Dragonem, ktery ma nozicky pro pristani na pevnine na Zemi.
Dokonce by slo mozna pristat na obou mesicich a ponechat na povrchu stale stanice ala ALSEP, jen napajene ftv.
Tento MARS ALSEP by mel mit laborator pro analyzu hornin, lopatku atd.. neco jako Phoenix.
Rozkladaci 2m destnikova parabola pro X pasmo by zajistila trvale 0.5-2kbps Mars-Zeme a az 20kbps Zeme-Mars.
Suprove by bylo, kdyz by tak 10m od stanice byla druha kvalitni kamera, ktera by snimala stanici a blizkej povrch, kvuli PR technickym fotografiim pro propagaci.
Bylo by zajimave porovna z ceho se sklada Phobos a z ceho Deimos.
Teoreticky by slo Phobos pouzit jako retlanslacni telco druzici. Posadil by se tam telco ALSEP UHF/Ka pro komunikaci se Zemi a 50m od nej by mohl byt ten vedecky ALSEP.
Suprovej by byl sismograf, mereni narazu do mesice by lecos reklo o strukture orbity Marsu.

Rekneme, ze by to byla vaha 500kg na jeden \"Mars-ALSEP\" a to vcetne nataceci desky ftv pro elektriku.

To by FH v habitatu odvezl. Pripadne by kosmici ponechali na povrchu 2 minirovery o velikosti mensi pracky.

Predpokladam, ze hlavni problem by bylo palivo pro zabrzdeni a nasledny odlet. Mozna by zde pomohl velky nafukovaci stit tak, aby dokazali zabrzdit o atmosferu Marsu. Kazdopadne porad to znamena mnozstvi paliva pro odlet k Zemi.
Mozna je otazkou, jestli by slo vytezit palivo z povrchu mesicu a nasledne pomoci termicko-chemicke reakce vytvorit vhodne palivo a okyslicovadlo.

Je to jen nadhozeny napad co me napadl. Predpokladam, ze ti chytrejsi z Vas by dokazali odborne posoudit jestli by to slo takto udelat a zaparkovat u Marsu a pripadne vytvorit alespon jeden vypad na treba Phobos.

Aleš Holub:

Jednoznačně souhlas. Nebyly by tam žádné rezervy. Počítal jsem to pro parametry drah roku 2018, kdy se tvrdí, že to má být jedno z nejvýhodnějších oken za dvě tři dekády. Tedy jiná budou náročnější.

Já osobně bych však raději průletovou misi viděl jako kratší. Ideálně cca 1-2 měsíce tam, a 1-2 měsíce zpět i za cenu zvýšených nákladů. Mojí motivací je, že by při letu na Mars byl doháněn Mars (to je vlastně vždy:) a při letu na Zemi Země a to pomocí gravitačního manévru. Samozřejmě mise jako taková by měla mizivý přínos pro vědu, protože rychlost u Marsu by byla příliš veliká, (tyhle výpočty mám zatíženy už značnou chybou, takže raději uvádím odvozený odhad od materiálů VASIMR) zhruba 12km/s navíc oproti Marsu. Ale výhoda je, že by celkový let netrval déle než oněch 4 měsíce. Což pro přežití kosmonautů je jistě přívětivější čas, než měsíců 17 a bylo by to reálné ověření technologií jako VASIMR či ruský \"MW class reactor\" + nějaký elektrický pohon pro serióznější mise. Defacto by se jednalo o velmi protaženou misi BEO s tím, že značnou část energie pro návrat by dodal Mars, takže by nemusela loď táhnout tolik paliva jako při BEO misi bez takového tělesa po cestě.

nebolo by alternatívou, zostavova prípadnú loď \"trochu vyššie\"?
v L2 zem mesiac, sa rýchlos C3, redukuje len na 0.14

[quote]Já osobně bych však raději průletovou misi viděl jako kratší. Ideálně cca 1-2 měsíce tam, a 1-2 měsíce zpět i za cenu zvýšených nákladů.[/quote]

Pro 2 měsíční cestu je optimální odlet zhruba v polovině roku 2018. Ale znamená to: C3=85.6 km^2/s^2, čili pro start z dráhy 200x200 dosáhnout delta-v=6.6 km/s. A u Marsu je to ještě horší: C3=237. Takže kdybychom tam chtěli zaparkovat na obdobné dráze, potřebovali bychom delta-v=12.7 km/s.

alamo:

dynamika L bodů je již zcela mimo mojí jurisdikci :-) Takže to se ptej jiných kádrů.

Vacek:

Takže jsem to odhadnul docela přesně. No bylo mi jasný, že propagační lejstra VASIMR to musí mít spočítaný dobře. :D
Jinak s brzděním bych ani nepočítal, ten rozdíl těch rychlostí (12km/s) lodě a Marsu je opravdu strašně velký. To se nedá zbrzdit konvenčními ani reálnými nekonvenčními prostředky. Takže při současné či lehce budoucí technice máme opravdu jen na průlet při tak nízkém času přeletů.

Důležité ale pro mne je, že \"Mars fly-by\" mise se 4 měsíční (nebo i o něco delší) dobou trvání by měla o řád vyšší šanci na zdárný úspěch, než mise navrhovaná Titem s dobou trvání 17 měsíců.

Nevím, nevím.... poslat dva lidi na průlet okolo Marsu je dobrá idea ale v Dragonu??… když v tom je místa jak v kalkatský base…

Další věc je že je Dragon je naprostý papíraček, vedle něho i Sojuz je pořádnější kus materiálu (který něco odstíní), jak chtějí vyřešit radiační ochranu... to Dragon obalí do dvoucentimetrové vrstvy olova? Výlet na Mars není výlet na LEO kde je loď schovaná pod magnetickým polem země, letět s tím i kolem měsíce je lehký risk, když poletí dál je daleko větší šance na to že kabina dostane pecku od slunečního větru a co pak budeme koukat v TV jak dva kosmonauti den zvrací přes sebe v dragonu z nemoci z ozáření a do týdne budou kaput?...
Chápu let na Mars bude vždy risk a bude to dobrodružství (ne li největší 21 stol.)... ale tohle je jako kdyby se Kolumbus vydal na plavbu do Indie a Číny (Ameriky) nikoliv na obchodní galéře ale na přístavní veslici (dragon)... :D

TKS má daleko vetší šanci že by to přežili (přeci jen je to kus titanové skořepiny) alespoò by v tom bylo více prostoru… i tak by to chtělo obalit kajuty a hlavní počítačové systémy pořádným plátem olova, jelikož jsi nemyslím že by byt 10 cm vody ve stěně lodi (jak někteří zde diskutující v minulosti navrhovali skutečně něco pořádného odstínilo…
[Upraveno 23.2.2013 Conquistador]

Kosmický záření je relativně slabé. Sluneční je sice jiná káva, ale proti tomu zase nemusí být štít po celém trupu. Stačí prostě štít z jedné strany a je to dobré, loď bude po většinu cesty natočena tím štítem ke slunci.

Voda se na stínění sluneční radiace moc nehodí. Ale dneska je hitem organický aerogel. Ten vyjma toho, že je vynikajícím tepelným izolantem má i velmi dobrý parametr \"halving thickness\". Údajně srovnatelným s vodou. Jenže při méně jak desetinové hustotě, a tedy dokonce o dost lepší než olovo na hmotnostní jednotku (z konvenčních materiálů má tento parametr olovo nejlepší i přes jeho vysokou hustotu).

Má to samozřejmě pár háčků, při tak nízké hustotě by stěna z toho aerogelu musela být několik desítek cm tlustá, uzavřená mezi dvěma vysoce pevnými plechy, zřejmě z nějaké titanové slitiny či kompozitu. Organický materiál navíc při kontaktu se zářením degraduje podstatně rychleji než anorganický a v neposlední řadě nikde jsem nezjistil, co s aerogelem udělá expozice vakuu či extrémně nízkým teplotám(struktura by mohla mít tendence se hroutit). Nicméně je tam potenciál.

Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....

Sluneční vítr neboli sluneční zaření je v sluneční soustavě naprostý standart a loď která se vydá dále jak za LEO by měla být v určité časti proti tomu dobře chráněná a nelze se na něj jinak připravit jinak než že po velké erupci zalezou kosmici do chráněných prostor a tam to přečkaji, proto je let na Mars v papirovoučkém Dragonu sebevražedná blbost....

Tedy pokud nehodlají obalit tuto čast lodi pomalu metrovou obšívkou z nějakých jiných materiálů o jejiž učiností bych i tak pochyboval...

[quote]Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....
[/quote]

je tu ale jeden problém.. otázka..
ko¾ko by taký olovom \"oplátovaný\" dragon a prídavný modul vážil?
alebo dva dragony.. ak sa Tito inšpiruje týmto
[img]http://galaxywire.net/wp-content/uploads/2009/08/twin-orions-neo.jpg [/img]

\"Oplatovaní\" Dragonu jsem spíše napsal jako takovou žertovnou poznámku... jako nesmysl tohoto snažení o let či upravu v samotné kabině Dragon, daleko lepší je vlozit olovenou vložku do přeletového habitatu a tam odstínit duležité části jako zásoby potravin (ozařené potraviny by asi taky nikdo nechtěl jist že) a kajuty (výklenky) pro posádku...

Samosebou to bude něco vážit ale vyberte si, uspěšný let a přežití posádky (tedy ohromný skok lidstva) a nebo naprosté fiasko když je sluneční zaření muže usmažit hned kousek za měsicem...

Jinak ten obrázek dvou Orionů je sice hezky ale... nesmyslný... ;)

[quote]Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....

Sluneční vítr neboli sluneční zaření je v sluneční soustavě naprostý standart a loď která se vydá dále jak za LEO by měla být v určité časti proti tomu dobře chráněná a nelze se na něj jinak připravit jinak než že po velké erupci zalezou kosmici do chráněných prostor a tam to přečkaji, proto je let na Mars v papirovoučkém Dragonu sebevražedná blbost....

Tedy pokud nehodlají obalit tuto čast lodi pomalu metrovou obšívkou z nějakých jiných materiálů o jejiž učiností bych i tak pochyboval... [/quote]

V podstatě ano. Problém je, když vynecháme magnetické pole, že atmosféra Země stíní jako cca 55 cm olova. Když si tedy vezmeme plát třebas jen o průměru válce TKS 4 metry, tak je to obstojných 78 tun (55cm). Masakr.

Jenže kosmonauti na Miru a ISS taky nemají ochranu atmosféry a žijí. Záření, které naše magnetosféra zastavuje je přitom jen nabitých částic (pravda, ty jsou pro organické tkáně nejzhoubnější) a ty zastaví už jen velmi tenká (pár cm) vrstva olova či jiného materiálu.

Pokud by loď měla JR, tak je stínění vlastně rovnou v ceně toho reaktoru. Proto jaderný reaktor nebo motor ve vesmíru není od věci.

Tady to tak optimisticky nevypadá :

http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/radiacekosmonautosel.htm

část : odstínění materiálem

:P
nejak sa nám to tu zacyklilo..
predbehnem vývoj debaty..
a ja sa opýtam
a čo keby sme ten problém s radiáciou, najprv preskúmali \"trochu vyššie\" napríklad v L2 za mesiacom?
a na to sa ozve
TAM NIČ NENI!!!
:D

a ja na záver poviem - kým to nerozlúsknete, aj za cenu toho že sa budete musie zaujíma o miesto \"kde nič neni\", tak na mars zabudnite [Upraveno 23.2.2013 alamo]

Tvrzení, že má-li atmosféra 10000kg na m2, pak potřebujeme stejné množství jiného materiálu a absorpci zanedbejme, je vyloženě vadné. Díky tomu, že má olovo absorpční schopnost na hmotnostní jednotku téměř dvojnasobnou než vzduch, je třeba i méně než 10 tun materiálu, postačí cca 6 tun. V případě organických aerogelů. které mají absorpci na hmotnost zatím 4 krát vyšší než olovo si pak vystačí dokonce jen s 1,5 tunami na m2 (ovšem požadovaná tlouška by pak byla nikoliv 55cm, ale nejméně 150 cm, reálně i více). Samozřejmě i 1,5 tuny na m2 je hodně.

[quote]a čo keby sme ten problém s radiáciou, najprv preskúmali \"trochu vyššie\" napríklad v L2 za mesiacom?
a na to sa ozve
TAM NIČ NENI!!![/quote]Pokud jsem dobře hledal, tak tuto námitku měl pouze přispěvatel mirah, a to 30.6.2011, tedy skoro před dvěma roky.

Osobně předpokládám, že Titova vize počítá nejen s holým Dragonem, ale i s nějakým přeletovým modulem (habitatem), který může být radiačně zodolněn. Uvidíme. Jsme ve svých úvahách zatím na moc nejisté vodě. Počkejme si raději ještě na upřesnění té navrhované mise.

alamo, ja mam dojem ze si sa zacyklil ty ;) isteze tvoj milovany bod L2 by bol fajn, ale tu sa bavime o Titovi a Tito chce letiet k marsu. Bodka.

Ohladom Dragonu - trochu sa tu precenuje informacia ze sa ma letiet v dragone. Sprava obsahovala informaciu ze by islo o [u] podstatne upraveny [/u] Dragon, t.j. na dragon by sa to mozno zvonka podobalo, ale inak by islo o uplne inu lod.

Ohladom tienenia - z toho co sa tu popisalo sa mi najviac pozdava ten aerogel, co spominal cernakus. Nestacil by stit smerom k slnku? Cize by letel upraveny Dragon, ten by si z trunku pripojil minihabitat (nieco ako ten bigelow co ma letiet na ISS), a cela zostava by bola z jednej strany tienena stitom.
A ak sa Tito vie dobre modlit, mozno sa to za tych 500 dni nepokazi :D

\"môj mylovaný bod L2\"
:P
to znie dobre.. díky.. ;)

[quote]Jinak ten obrázek dvou Orionů je sice hezky ale... nesmyslný... ;) [/quote]To je z téhle studie. Můžu se zeptat, co je tam nesmyslné?

http://www.lockheedmartin.com/content/dam/lockheed/data/space/documents/...

http://www.space.com/19981-private-mars-mission-married-2018.html

hmm, takze financie su na dva roky. Takze pravdepodobnost realizacie vidim tak na 30% (treba pocitat s tym ze to cele bude stat 2x viac nez su terajsie odhady - tak to byva)

Inak zaujimavy obrazok - presne to iste som navrhoval urobit s modulom BEAM

neni to trochu \"od veci\"?
v podstate už vzniká xtá skupina, snažiaca sa o ďalší čiastkový zámer
mars society, golden spike, mars one..
ja to vidím tak že niečo skutočné sa podnikne, až keď si všetci týto nadšenci dajú \"zlezinu\" a usporiadajú nejaký \"koncil\", na ktorom by sa dohodli na postupe, ako všetky ich ciele, zjednoti do nejakého spoločného programu

napríklad to že sa Tito, vlastne dištancuje od mars society..
čím vlastne vraví, že celá mars society je.. \"bez komentára\"
Zubrin sa už k tomu nejak \"vyjavil\"?

Pages