Americké nosiče

Primary tabs

aby som nespamoval tému o falcone... tak založím novú všeobecne pre americké nosiče...

pokračovanie tej diskusie o rl-10 z témy o falcone 9 a tom, že atlas aj delta (a tiež aj falcon 9) sú momentálne grounded:

\"U.S. Air Force Gen. William Shelton, commander of Air Force Space Command, has ordered an “accident investigation board” to review an upper-stage thrust anomaly that occurred during the successful Oct. 4 launch of a GPS satellite aboard a United Launch Alliance (ULA) Delta 4 rocket, the service announced Oct. 11.\"

http://www.spacenews.com/launch/121012-shelton-investigation-delta-anoma...

dwayne day:
\"From what I\'ve heard (and I\'ll admit I\'m murky on the details), there is general agreement within the national security community that if they are going to invest in any rocket development in the near-term, it should be in creating a replacement for the RL-10. It\'s a reliable engine, but they\'ve used up all margin and they cannot get much more out of it.\"
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29530.msg968012#msg968012

RL 10 spolu s Centaurem byl u téměř všech úspěchů US kosmonautiky (kromě pilotované), především při průzkumu dalekého vesmíru. Prošel dlouhým vývojem a poslední typ RL 10B-2 pro Delta III a Delta IV asi dosáhl maxima možného z tohoto motoru – např. expansní poměr trysky 285:1 , tedy značná délka motoru. Je nasnadě, že po letech vývoje je na místě uvažovat s vývojem nového typu. Avšak není asi stále jasno, zda únik paliva nastal někde v oblasti samotného motoru, nebo v přívodním potrubí nebo nádrži Centaura. Snad se to podaří lokalizovat.

http://www.kosmonaut.cz/ Úterý 16. října 2012
\"V rámci programu modernizace raket Saturn-V byly v šedesátých a sedmdesátých letech vyvinuty a odzkoušeny čtyři motory verze F-1A. Na rozdíl od běžně používané varianty F-1 měly vyšší tah (8000 vs. 6600 kN při hladině moře). Několik desítek let byly zakonzervované v Marshallově kosmickém středisku NASA - až nyní tři z nich dostala k dispozici firma Dynetics. Nyní je součástku po součástce rozebírá, aby přesně zhodnotila jejich stav. Do roku 2015 pak s použitím starých i nově vyrobených dílů hodlá vyrobit některé funkční prvky motoru a o dva roky později představí plnohodnotný motor určený pro ostré zkoušky. Ty mají být hotové v roce 2020 a motor by potom mohl být použitý na pomocných motorech nově vyvíjené superrakety SLS.\"

nie je správne pomenovanie pre tento postup \"reverzné inžinierstvo\"?
ak by nasa skutočne uchovávala dokumentáciu, bolo by nutné aby sa pristupovalo k reverznému inžinierstvu?

[quote]nie je správne pomenovanie pre tento postup \"reverzné inžinierstvo\"?
ak by nasa skutočne uchovávala dokumentáciu, bolo by nutné aby sa pristupovalo k reverznému inžinierstvu?[/quote]

Spíše bych očekával, že dokumentaci bude mít především výrobce a ne NASA.

A jsem hledal, jak jsem hledal, nenašel jsem žádnou informaci o tom, že by v Marshallově středisku měli zakonzervované F-1, ale našel jsem několik zpráv z dubna letošního roku.

Jednak, že Dynetics a Pratt & Whitney Rocketdyne uvažují o využití F-1 pro SLS
http://www.spaceflightnow.com/news/n1204/18dynetics/

a pak několik zpráv
http://www.time.com/time/health/article/0,8599,2110516,00.html
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/mar/HQ_12-102_Bolden_Bezos_Ap_Eng.html
o tom, že se na mořkém dně podařilo lokalizovat stupeò Saturnu V a chystají se ho vyzvednout a motory rozebrat.

Takže pokud Dynetics a Pratt & Whitney Rocketdyne provádějí něco jako \"reverzní inženýrství\" tak na svém vlastním výrobku, protože Pratt & Whitney Rocketdyne je snad potomkem Rocketdyne, která ty motory vyrobila. :)

http://www.thespacereview.com/article/1646/1

Je tam zajímavá myšlenka v diskusi novém LOX/RP motoru pro Ameriku:

Why do we need a new hydrocarbon engine when we can get 1.5 million lb thrust out of a greatly modified RS-68 if we operate it at 19.5 LOX : LH2 mixture ratio AND still get a much higher Isp than any hydrocarbon engine (280 vs 265 seconds for F-1 engine). At lift-off, the engine requires no more hydrogen than normal RS-68, you just need 3 times the LOX. The turbopumps and gas generators are already designed for the RS-68; need new injectors and combustion chamber, but this is FAR cheaper than starting from scratch on a hydrocarbon.
After lift-off you don\'t need all that thrust and you want to increase Isp. Turn off one of the LOX pumps and operate a second LH2 pump using the same gas generator; this will keep the same flow in the chamber while reducing thrust.
America is the world leader in LH2/LOX engine technology while former USSR leads in RP1 engine technology; please tell me again why we are abandoning our technology base to monkey with another monkey\'s monkey?.

V principu říká, že i z LOX/LH2 motoru RS 68 lze vytáhnout při startu 1,5 mil. lb (680 tun)tahu, když se mu zvýší poměr LOX: LH2 3x. Přitom dosáhne i u země větší Isp než F1. Po startu pak lze přejít (asi postupně ) na normální poměr a podstatné zvýšení Isp vypnutím některých čerpadel LOX.. Ale znamenalo by to přepracovat injektory a spalovací komoru, ale že je to levnější, než vyvíjet nový hydocarbon.

Nevím, jestli má RS 68 oddělené hřídele turbo-čerpadel pro LOX a LH2 jako má SSME. V tom případě by bylo snad možné změnu poměru řídit elektronicky změnou otáček. Ovšem to úzce souvisí s potřebným vstřikovacím tlakem, nevím, jestli by to bylo řešitelné.

našiel som toto k rs-68... celé som to nečítal, ale sú tam rôzne schémy rs-68 a pod...

http://www.pwrengineering.com/dataresources/PropulsionForThe21stCentury-...

ula na fb uviedla, že pri tom lete delty (gps) bol zaznamenaný nižší tlak v komore rl-10

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30254.msg976605#msg976605

pomerne zaujimavy napad, pouzit rusky horny stupen blok-dm namiesto centauru pre nosic atlas 5 - dava to sice nizsiu nosnost (hlavne na vyssie drahy), ale stava sa tento nosic daleko konkurencieschopnejsi (s podobnymi nosnostami ako sojuz, resp. f9v1.1 - rozne konfiguracie atlasov)...
wiki udava cenu pre blok-dm ako 4 mil. usd (kym len rl-10 samotny je na nejakych 30+ mil. usd)
tema je povodne z NK fora - je tam aj link...

a este dalsie \"lego\" skladacky s inymi nosicmi a blok-dm (tieto podla mna nie su az tak zaujimave ako ten atlas 5):
taurus ii + blok-dm
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30255.msg976609#msg976609

a sls + blok-dm:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30256.msg976618#msg976618

to by z atlasu robilo defacto rusky nosic, a to obavam sa neprejde :) a ani by nemalo, krajina ktora chce byt technologicky na spici by nemala nakupovat cudzie technologie, hoci su lacnejsie. JuEs by defacto stratili know-how v tejto triede nosicov.

Centaur je dokonalá a spolehlivá konstrukce, m.j. umožnila \" dohnat \" tunový SSSR a jeho aplikací byly i horní stupně Saturnu-5, který to sovětům natřel v závodě na Měsíc, nahradit jej ruským \" výkovkem\" je podivný nápad.

davide, klidek ;) ten vykovek lieta do vesmiru, takze az taka kopa srotu to nebude, a je 10x lacnejsi nez \"dokonaly\" centaur, takze ten napad je celkom logicky. Ale ako som pisal, bolo by to nerozumne z netechnickych pricin :)

[quote]to by z atlasu robilo defacto rusky nosic, a to obavam sa neprejde :) a ani by nemalo, krajina ktora chce byt technologicky na spici by nemala nakupovat cudzie technologie, hoci su lacnejsie. JuEs by defacto stratili know-how v tejto triede nosicov. [/quote]

No jo. Kerolox motor. To bude vzdy levnejsi nez motor na LOX/LH2. Tak at se obrati na Space-X. Ti uz takovy stupen maji, teda z trochu vykonejsim motorem, asi 5x. :D

@yamato:
ja viem, ze to neprejde :) uz len kvoli politike nie :)
ale ako napad to nie je az taky nezmysel... cena by bola dobra...

@martin:
ten nosič by bol priamym konkurentom f9 - myslíš, že by to u spacex prešlo? :)
btw - pre horný stupeò je dôležitejší špecifický impulz... viac ako ah... a ten má blok-dm lepší

[quote]@martin:
ten nosič by bol priamym konkurentom f9 - myslíš, že by to u spacex prešlo? :)
btw - pre horný stupeò je dôležitejší špecifický impulz... viac ako ah... a ten má blok-dm lepší [/quote]

Mas pravdu. Proste nic takoveho amici nemaji, takze to co navrhuji aspon na prechodnou dobu pouzit blok dm neni spatna varianta. Ja spis reagonal na yamata, kdyz psal, ze tim vznikne de facto ruska raketa a ma bohuzel pravdu.
V te jednoduchosti se maji mozna co od rusu naucit.

V kosmonautice bude vždy místo pro použití jak LOX/RP tak LOX/LH2 horních stupòů. Závisí jednak na ceně (to je i ceně nákladu), jednak na dráze, která má být dosažena. Pro většinu letů na LEO jsou výhodnější jen LOX/RP stupně. Pro GTO, GEO, lety na Měsíc a dál je technicky výhodnější LOX/LH2 horní stupeò. V takovém případě však (zvláště americké) rakety bývají jen 2-stupòové, když odmyslím boostery na TPH. Pak použití např. bloku DM by značně snižilo nosnost, takže u Atlas 5 by to bylo výhodné jen pro LEO a tím by mu umožnilo částečný návrat na komerční trh. Rusové tuto nevýhodu odstraòují vyšším počtem stupòů – Zenit je 3-stupòový, Sojuz 3,5-stupòový (pokud má Fregat pro vyšší dráhy). Proto mohou dobře konkurovat i LOX/LH2 stupòům. Nejlepší řešení však je, aby raketa měla k disposici oba typy stupòů pro různé použití, jak bude mít Angara, Sojuz i Zenit. Rusové mají velmi mnoho typů LOX/RP motorů, v USA udělali chybu, že neměli dlouho svůj LOX/RP motor. Falcon 9 a Falcon Heavy bude vyhovovat pro LEO, ale na vysoké dráhy značně ztrácí konkurenceschopnost. Pro srovnání:

Falcon Heavy ( viz http://www.spacelaunchreport.com/falcon9.html ):
Startovní hmota : 1450 tun
LEO (185km/28,5°) : 53 tun
Úniková rychlost: 13,6 tun.

Angara A7B -LOX/LH2 centr. stupeò: (viz http://www.spacelaunchreport.com/falcon9.html)
Startovní hmota:: 1107 tun
LEO: (200 km/51,7°): 50 tun (což je vzhledem dráze stejné jako FH)
Hmota k Měsíci: 20,7 tun

Pro dráhy přímo na GEO, k Měsíci nebo dál bude asi vždy lepší LOX/LH2 horní stupeò

ohladom nakladov - toto vlakno sa vola americke nosice ;)

pokial sa bavime o nosicoch, tam nie je o com, a davide to tvoje rypanie je komicke. Polovica trhu povazuje ruske \"vykovky\" za dost dobre pre svoj drahocenny naklad. Zmier sa s tym ;)

A este jedna vec je v tejto diskusii vtipna. Rozoznava sa tu 5 mocnosti: USA, Rusko, ESA, Cina a Elon Musk :D

[quote]A este jedna vec je v tejto diskusii vtipna. Rozoznava sa tu 5 mocnosti: USA, Rusko, ESA, Cina a Elon Musk :D [/quote]

nj, toto je vtipne celkom :D
ono :) ked budeme brat sls ako realny nosic, tak potom aj fh :)

a jaxa z tejto diskusie vypadla tak nejak (aj ked oni su low-profile s dobrymi vysledkami)

vyzerá to, že všetky americké štarty (f9, atlas v) sa posúvajú opä doprava... kvôli vyšetrovaniu motorov... zatia¾ bez konkrétnych dátumov

Otázkou je třeba přenost těch raket - tedy odchylka - u raket Scud je známo, že svou přesností nevynikali. Vhledem k plánovanému nošení jaderné hlavice to stačilo.

A pak co udělá v případě poruchy - tedy jestli při předčasném vypnutí motoru neuvolní satelit jinde než má. Jestli je schopen pak čekat na povely ze Země - samozřejmě dokud se udrží na dráze - předpokládá, že toto prostě již ty nové mají.

[quote]A pak co udělá v případě poruchy - tedy jestli při předčasném vypnutí motoru neuvolní satelit jinde než má. Jestli je schopen pak čekat na povely ze Země - samozřejmě dokud se udrží na dráze - předpokládá, že toto prostě již ty nové mají. [/quote]

nestíha sa prepočíta nová dráha počas letu... ani na zemi sa nestíha... treba zobra do úvahy príliš ve¾a premenných, ktoré sa navyše strašne rýchlo menia, a ktoré nebudú v prípade nejakých problémov pravdepodobne úplne známe... nerobí sa to...

môže sa prepočíta dráha, ak je nosič na orbite... a má ešte funkčný horný stupeò (ten prestáva fungova v radoch minút - zdroj je nsf)... takže sa to musí urobi rýchlo...
ak je na preletovom stupni (centaur, fregat, etc), tak vtedy to samozrejme možné je, ale v tomto sú opä tieto stupne (ruské, americké) rovnocenné...

čo sa týka presnosti...
keď starý sojuz, s analógovým riadicim systémom, je dostatočne presný na to, aby dosiahol dráhu dos dobrú na zrýchlený profil príletu k iss, tak digitálne riadiace systémy to dosiahnu tiež (a hlavným kritériom zrýchleného príletu k iss je dostatočne presné \"orbital insertion\" zo strany nosiča)

Pro pana Davida uvádím porovnání současných ruských a amerických raket, případně raket v blízké budoucnosti (SLS, Angara). Pro objektivnost jsem porovnával rakety s přibližně stejnou nosností na LEO a stejným palivem (až na Proton). Základem porovnání je nejobjektivnější údaj – startovní hmota vůči nosnosti nákladu na LEO. Neporovnával jsem nosnost na GTO, nebo ta podstatně závisí na zeměpisné šířce startu (nutno měnit rovinu dráhy) a také není GTO jako GTO, např. Atlas V 551 udává dvě hodnoty podle toho, jestli do GSO chybí 1500 m/s nebo 1800 m/s. V porovnávaných dvojicích jsou většinou ruské nosiče s prvým startem o mnoho let starší než americké, v případě Atlas V a Angary 5 je tomu obráceně.
Cenové otázky jsem nerozebíral.

- Energia: první start v r. 1987. Nosnost na LEO v in line uspořádání (nikoliv boční náklad) a s různým počtem boosterů , motorů v centru a vrchních stupòů až 200 tun (Encyclpop. Astronautica). V realizovaném provedení měla nosnost (bez vrchního stupně) s bočním nákladem 100 tun, v in-line uspořádání pak 110-120 tun.
- SLS : prvý start, vrcholné fáze s LOX/RP boostery (snad F1), který by odpovídal konstrukčně a výkonově Energii má být do r. 2030 s nosností až 150 MT ( s SRB boostery 130 tun)

- Sojuz 2.1b : první start Sojuzu 1966, předchůdce v r. 1959, startovní hmota 311 tun, nosnost na LEO 8,5 tun (z Courou 9,5 tun) . Střední motor Sojuzu má být nahrazen motorem NK33 (z r. 1973), pak bude mít Sojuz o dost větší nosnost.
- Falcon 9 (Merlin 1C): první start 2011, startovní hmota 318 tun, nosnost (na 51,6°) 8,5 tun (to ještě není potvrzeno).

- Zenit 2 (první start 1985), startovní hmota 445 tun, nosnost na LEO (přepočteno na úhel 28,5°) 14.6 tun
-Falcon 9 - Merlin 1D ( ještě neletěl) : startovní hmota 480 tun, nosnost na LEO (28,5°) 13,15 tun.

- Proton (první start v r. 1965) startovní hmota 695 tun, nosnost na LEO 22 tun.
- Delta 4 Heavy, první start 2004 startovní hmota 733 tun, nosnost na LEO 22 tun (přepočteno na stejný úhel dráhy), ačkoliv má plně LOX/LH2 palivo. Toto palivo je však ekologické na rozdíl od Protonu, který kvůli palivu bude nahrazen Angarou A5

- Angara A5: ( s KVRB stupněm): Ve vývoji: startovní hmota 790 tun, nosnost na LEO 51° 28,5 tun
- Atlas V 551/552: první start 2000 . Startovní hmota 568 tun, nosnost na LEO 20,5 tun

S přehledu je vidět, že ruské i americké nosiče jsou zhruba rovnocenné, výjimkou tvoří Zenit svými parametry a Angara svou universálností. Je třeba uvézt, že u starších US raket jako Atlas, Thor, Titan , které měly slabé motory s nízkým Isp se podařilo z nich udělat relativně výkonné nosiče (zvláště na GTO) díky vrchnímu LOX/LH2 stupni Cenataur. V jeho použití mají v US náskok, přestože tento stupeò je velmi drahý. Nevýhodu ceny se snaží nyní odstranit SpaceX raketami Falcon návratem k LOX/RP. Ruské nosiče dosud (až na Energii) dávaly přednost LOX/RP vrchnímu stupni, v nedaleké budoucnosti mají mít na výběr oba druhy vrchních stupòů.

nechapem dve veci:

-preco sa tu s Energijou operuje ako s operativnym nosicom? Ta raketa je minulost. To mozte do toho porovnania rovno pichnut aj Saturn I a Saturn V. A to uz nevravim o in-line verziach, ktore nikdy ani neleteli...

-preco sa tu furt riesia ruske verzus americke rakety? Vsetci okrem Davida vieme ze rusi maju dost dobre rakety. Treba tu neustale vypisovat siahodlhe porovnania aby sa ukazalo ze aj rusi to vedia? Ved vieme ze vedia ;)

To Yamato:
Energii jsem uvedl proto, že pokud se u SLS dojde do etapy kapalinových boosterů, budou vlastně vyvíjet obdobu Energie. Energie však není mrtvá, Její boostery existují u Zenitu a LOX/LH2 motory pravděpodobně také (nevíme jaký počet), ale jistě nevyhodili dokumentaci. V současné době se NPO Energia snaží prosadit versi Energia K, s 5 moduly Zenitu, s 1 modulem v druhém stupni a nosností na LEO 70 tun. Bez nějakého cíle by to byl nesmysl. Zřejmě jde také o základnu v L2 bodě, jak o ní dlouze mluvil Lopota a řekl, že partneři se logicky snaží realizovat jejich myšlenku vlastními raketami.
S druhou Vaší připomínkou souhlasím.

dokumentacia Vam naklad nevynesie, takze kym to znova nerozhybu, je to mrtve. To uz je zivsi STS, tam aspon orbitery visia v muzeu... Taktiez je otazne ci ma zmysel pokusat sa ozivit staru raketu, ked mame novu dobu. Ine vyrobne postupy, ine materialy atd. Lepsie by asi bolo zobrat to co doteraz prekonane nebolo (motory) a postavit okolo toho novu raketu, hoci aj velmi podobnu.

[quote]dokumentacia Vam naklad nevynesie, takze kym to znova nerozhybu, je to mrtve. To uz je zivsi STS, tam aspon orbitery visia v muzeu... Taktiez je otazne ci ma zmysel pokusat sa ozivit staru raketu, ked mame novu dobu. Ine vyrobne postupy, ine materialy atd. Lepsie by asi bolo zobrat to co doteraz prekonane nebolo (motory) a postavit okolo toho novu raketu, hoci aj velmi podobnu. [/quote]

Jak rikas. Ale to pak stavis novy nosic a puvodni dokumentace ma pouze informativni charakter. Navic nosic Energie jako takovy je verze urcena pro Buran. Ve verzi pro neseni nakladu ve druhem stupni nad centralnim stupnem byla prezentovana pokud sem se docetl pouze jako mozna alternativa ve verzi Vulcan. Ale otazka je, jesli je vubec nejaka vykresova dokumentace. Z tohoto pohledu je bliz k cili je SLS.

Quote:
„Lepsie by asi bolo zobrat to co doteraz prekonane nebolo (motory) a postavit okolo toho novu raketu, hoci aj velmi podobnu“.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsem v podstatě stejného názoru. Než obnovovat Energii, lepší postavit prvý stupeò s 5x RD 171 a nad ním LOX/LH2 druhý stupeò, tedy řešeni a´la Saturn 5. V podstatě to ale navrhuje Lopota, jen chce místo LOX/LH2 stupně zatím dát druhý s 1x RD 171, což by bylo mnohem rychlejší a dali tomu název Energia K. Samozřejmě, SLS je mnohem blíž k cíli, tam už je schválené rozhodnutí NASA,pracuje se na tom, v Rusku jsou to jen zatím neschválené návrhy.

Jinak si myslím, že na kosmonautickém fóru je pořád lepší uvádět a porovnávat technické údaje různých raket, různá řešení, než nekonečné debaty o tom, jestli na př. dříve zkrachují USA nebo Čína, když je obojí v nedohlednu.

Nepochybne stava Energiu pod¾a pôvodnej dokumentácie (ak vôbec existuje kompletná) by bol krok spä, akoko¾vek by bola vo svojej dobe progresívna. Na druhej strane, jej dokumentácia a pokračujúca produkcia rakiet Zenit poskytuje značnú výhodu v tom, že sa nestratila podstatná čas unikátneho know-how z prác na jej konštrukcii a výrobe. Jeho využitie môže značne urýchli akéko¾vek konštrukčné práce na jej \"následníčke\" s osovou montážou nákladu či inom ekvivalente.

Ruské návrhy na tému \"modernizovaná Energia\" sú síce zaujímavé, a zrejme k nim existujú aj nejaké komplexnejšie výpočty a konštrukčné práce v rámci končtrukčnej kancelárie, ako \"len powerpoint\", ale súčasná finančná situácia ruského kozmického programu nejaké vážnejšie úvahy na túto tému viacmenej vylučuje.
Hlavným cie¾om je momentálne dokonči a zavies do prevádzky Angaru a jej varianty a dokonči modernizované varianty Sojuzu, následne potom dokonči novú pilotovanú loď.
Až po úspešnom dokončení týchto programov môže prís rad aj na supernosič triedy Energia. Zatia¾ bude program prežíva len na okraji oficiálneho záujmu - nejakú podporu ma stále bude, ale len takú, aby \"prežíval\" a nezanikol.
Ostatne, rusi zatia¾ nemajú v výh¾adovom programe žiadne náklady, vhodné pre supenosič triedy Energia. Pokia¾ existujú úvahy o ve¾mi ažkých nákladoch, smerujú skôr k nákladom vhodným pre ažké verzie Angary.

[quote][quote]dokumentacia Vam naklad nevynesie, takze kym to znova nerozhybu, je to mrtve. To uz je zivsi STS, tam aspon orbitery visia v muzeu... Taktiez je otazne ci ma zmysel pokusat sa ozivit staru raketu, ked mame novu dobu. Ine vyrobne postupy, ine materialy atd. Lepsie by asi bolo zobrat to co doteraz prekonane nebolo (motory) a postavit okolo toho novu raketu, hoci aj velmi podobnu. [/quote]

Jak rikas. Ale to pak stavis novy nosic a puvodni dokumentace ma pouze informativni charakter. Navic nosic Energie jako takovy je verze urcena pro Buran. Ve verzi pro neseni nakladu ve druhem stupni nad centralnim stupnem byla prezentovana pokud sem se docetl pouze jako mozna alternativa ve verzi Vulcan. Ale otazka je, jesli je vubec nejaka vykresova dokumentace. Z tohoto pohledu je bliz k cili je SLS. [/quote]

Energia vynášela veškerý náklad bočně upevněný - viz její první let.

to ale neznamená, že neexistoval návrh (v podstate aj postavený a vyskúšaný, keďže energia letela), ktorý dokázal letie v štandardnom usporiadaní \"v rade\"

Bočné upevnenie nákladu má určitý význam, pokia¾ je náklad ve¾mi dlhý - a oba náklady pre Energiu dlhé boli. Pri jednom lete Energia vyniesla Buran, rozmermi približne zhodný so Space Shuttle - dåžka oboch je okolo 37 metrov, druhý náklad - modul Poljus mal tiež dåžku okolo 37 metrov (bol asi o desa metrov dlhší ako Skylab, aj keď štíhlejší).
Druhá vec je, že koncepcia konštrukcie Energie je taká, že \"raketa nesie náklad\", takže silová štruktúra konštrukcie sa dá pomerne ¾ahko upravi aj na \"čelné\" umiestnenie nákladu. Naopak, u STS je nádrž ET nesená bočnými blokmi SRB a raketoplánom - na ET sa náklad čelne umiestni pravdepodobne nedá, musela by sa na to celkom prepracova jej silová štruktúra.

Boční náklad má ještě jeden důležitý vliv a tam mírně závisí na tom, zda náklad má motory (nebo dokonce hlavní) jako u STS, nebo je nemá jako u Energie. V obou případech se bočním nákladem zvyšuje příčná efektivní plocha aerodynamického odporu a tedy aerodynamický odpor. Je zde ještě otázka úhlu náběhu (angle of attack), to je úhlu, který u raket kompenzuje gravitační sílu:

V prvém případě (STS) vektor tahu motorů Shuttle musí směřovat do těžiště soustavy, svírá tedy úhel s její aerodynamickou osou. V tom případě je výhodnější aby náklad (Shuttle) letěl v atmosféře pod ET. Motory SSME svým tahem částečně kompenzují gravitační pád a tím snižují úhel náběhu, než by byl, kdyby Shuttle byl umístěn na špici STS – in line uspořádání. Toto řešení je asi z hlediska úhlu náběhu aerodynamicky příznivější. Mimo atmosféru ovšem nezáleží, zda je Shuttle pod nebo nad ET , takže se někdy před vyvedením na LEO STS převracel.

V případě, kdy boční náklad nemá motory (Buran), musí motory jak boosterů tak motory ET směřovat také do těžiště. V tom případě je výhodně, aby Buran letěl v atmosféře nad ET . Když osa motorů směřuje do těžiště, aerodynamická osa soustavy mírně sníží úhel náběhu. Je zde však ještě setrvačný ohybový moment Buranu vůči těžišti, takže je to velmi složité a navíc proměnné s ubýváním paliva. Aerodynamický odpor od úhlu náběhu se vždy přidává k čistému čelnímu odporu. Proto také nosnost Energie při bočním uspořádání je menší než by byla v in line (někde jsem četl až o 20tun) Ovšem toto řešení má podstatnou výhodu, že raketa může použít obě koncepce, je nezávislá na druhu nákladu a Energie odpovídala dnešnímu SLS.

[quote][quote]Navic nosic Energie jako takovy je verze urcena pro Buran.[/quote]Energia vynášela veškerý náklad bočně upevněný - viz její první let. [/quote]Jen doplnění - ten první letový exemplář Energie byl původně určený pro vynesení Buranu. Poljus byl stavěný narychlo, protože Buran dosud nebyl k dispozici.

[quote] Proto také nosnost Energie při bočním uspořádání je menší než by byla v in line (někde jsem četl až o 20tun) Ovšem toto řešení má podstatnou výhodu, že raketa může použít obě koncepce, je nezávislá na druhu nákladu a Energie odpovídala dnešnímu SLS.
[/quote]

To jako, ze by unesla 140 tun/LEO ?
To by nebylo spatne.

To určitě ne, max. 115 tun v in line provedení. Musel by být nějaký přechodový adaptér, kryt nákladu.

Ještě dodávám: (viz http://www.buran-energia.com/bourane-buran/bourane-desc.php)

Buran měl startovní hmotu 105 tun, ale v tom bylo až 14 tun paliva pro manévry na LEO a deorbit. Nosnost na LEO byla 30 tun pro max. výšku dráhy 250 km a 8 tun paliva. Takže nosnost Energie by snad mohla být v in line uspořádání pro nižší dráhy až 120 tun,záleželo by také na druhu nákladu. Nikde jsem to teď nenašel, jen jsem kdysi někde četl, že nosnost v in line by mohla být větší až o 20 tun.

na základe tlačovej správy ula ku štartu otv-3 sa zistilo, že pri poslednom štarte delty (gps) došlo k úniku z komory motora, ktorý začal pri prvom zážihu...
nie je určené, čo bolo dôvodom tohto problému a vyšetrovanie stále pokračuje...
aj napriek tomu bol povolený štart otv-3 na 11.12.2012

http://www.ulalaunch.com/site/pages/News.shtml#/126/

http://www.space-travel.com/reports/ULA_Launch_Monopoly_to_End_999.html

ULA Launch Monopoly to End .
Je tam napsáno, že kontrakty pro nové společnosti mimo ULA (jako Space-X, Orbital Sciences …) mohou být poskytnuty až během FY15 pro mise realizované od začátku FY17. Není to trochu dlouho ?

Jeste chvili si chce ULA uzit monopolu. To je ono, co jsme tady pred nejakou dobou rozebiraly. A do roku 2015 zacne konkurence hybat cenama.

tie 2 roky sú bežné pre vojenské štarty... kontrakty pre ula, čo som videl, boli rovnaké...

čo sa týka toho, že až 2015... tak pokia¾ viem, na to, aby vôbec mohlo niečo letie, tak nosič musí ma nejaký rekord...
existujú tam rôzne kategórie nákladov a pod¾a toho musí nosič spåòa podmienky... (čo sa týka nasa jej medziplanetárnych štartov, tie sú zatia¾ úplne vylúčené pre f9/antares napr... oi. na to ani nemajú nosnos)

btw - nie je v tom texte napísané, že [b]až[/b] v r. 2015, ale [b]už[/b] v r. 2015...

@ btw - nie je v tom texte napísané, že až v r. 2015, ale už v r. 2015...

ano, chtěl jsem vyjádřit, že pro mne je to až 2015, pro ně už 2015

podla infa na nsf, problem zenitu nema dopad na buducotyzdnovy start atlasu 5 - kedze podla predbeznych vysledkov vysetrovania problemom je ukrajinska pumpa, a ta sa na atlase nenachadza - pumpu pre rd-180 pre atlas 5 dodava energomash (rovnako ako motor)

[quote]podla infa na nsf, problem zenitu nema dopad na buducotyzdnovy start atlasu 5 - kedze podla predbeznych vysledkov vysetrovania problemom je ukrajinska pumpa, a ta sa na atlase nenachadza - pumpu pre rd-180 pre atlas 5 dodava energomash (rovnako ako motor)
[/quote]

To je prece spolecny podnik Pratt @ Whitney a Energomash. Takze kontrolu kvality budou prvadet i americani. To je pro Atlas vyhoda. :)

Zase me postihla nostalgie. Kdo by si pred rokem 89 dokazal predstavit, ze amrecke rakety budou pouzivat ruske motory...

To mate stejne jako u Americke firmy Světlana.

Amici delaj prodej a obchod a Ukrajinci vyrabej elektronky pod novym US-UKr nazvem Svetlana. Cili, ze byvalej Ukrajinskej zavod na vyrobu vysilacich elektronek skoupily Amici, takze EL519 sice najdete pod nazvem Svetlana, ale bude tam made in USA.

[quote]Zase me postihla nostalgie. Kdo by si pred rokem 89 dokazal predstavit, ze amrecke rakety budou pouzivat ruske motory... [/quote]

Takhle holt funguje běžná otevřená ekonomika a to i v ČR i z důvodu jejího členství v EU - to co sám nedokážu v daných podmínkách a to třeba i daòových - vyrábět levnějc tak se prostě nakupuje a to dnes po celém světě.
Proto i produkt s nápisem Made in China má v sobě plno součástek vyrobených mimo Čínu.

aj druhý dnešný štart - atlas v 401 so satelitom landsat (pozorovanie zeme) - bol úspešný... satelit bol vypustený na plánovanú dráhu

Srovnání Saturn 1 s Protonem trochu kulhá kvůli zcela jinému palivu. Saturn 1 byl nesporně revoluční krok ve využití LOX/LH2 (stupeò Centaur startoval až po něm). Přesto byl Saturn 1 i Saturn 1B spíše experimentální, přechodový typ. Jeho prvý stupeò byl složen z 8 nádrží převzatých z Redstone kolem jedné nádrže převzaté z Jupiteru. Konstrukční číslo stupně nebylo valné. Měl 8 motorů, vnější 4 měly kardanův závěs. V druhém stupni měl 6 motorů RL10 a jeho varianta Saturn 1B (současník Protonu) pak 1 motor J-2. Saturny 1 v praxi neuspěly kvůli ceně, ale měly značný podíl na úspěchu Saturnu 5 a Apolla.

Ještě k vícekomorovým motorům (pro p. Davida). Také motor LR-87 z americké rakety Titan 3 má 2 spalovací komory a trysky a je považován za 1 motor, protože má společné turbočerpadlo:
Wikipedia: The LR-87 was an American liquid-propellant rocket engine, which was used to propel the first stages of Titan intercontinental ballistic missiles and launch vehicles. Though this powerful engine used two discrete combustion chambers, it is considered a single unit owing to both chambers using common turbomachinery not unlike later Russian engines such as the RD-170.

Ještě k parametru T/W (tah k váze): Tento parametr trochu vypovídá o konstrukci motoru ale pro posouzení celého stupně mívá opačnou závislost co se týče kvality: Když budou mít 2 motory stejný tah, ale různé Isp, pak je velmi pravděpodobné, že motor s nižším Isp (nižším tlakem) bude mít nižší váhu, ale celý stupeò bude mít značně větší hmotu při stejném dV protože bude mít větší spotřebu a naopak. Přírůstek hmoty motoru s větším tlakem se několikanásobně vyplatí zmenšením hmoty stupně.

[quote]Porovnanie prvých stupòov a rakiet Saturn IB a Proton-K
Prvý stupeò . . . . Vchar a deltaV pre Isp(sl) . . . . . . . . . . . Vchar a deltaV pre Isp(vac)
Proton-K1 . . . . 7000m/s a 2878m/s pre 2620Ns/kg . . . . 8286m/s a 3363 m/s pre 3100Ns/kg
Saturn S-IB . . . 6045m/s a 3046m/s pre 2570Ns/kg . . . . 6820m/s a 3404m/s pre 2903Ns/kg

Taketa v spojení s druhými stupòami Proton-K2 a Saturn IVB:
pre Isp (sl)
Proton Vchar=9496m/s a nosnos na LEO 10870kg (náklad 1.76%)
Saturn Vchar=9509m/s a nosnos na LEO 14970kg (náklad 2.67%)
pre Isp (vac)
Proton Vchar=9499m/s a nosnos na LEO 15180kg (náklad 2.46%)
Saturn Vchar=9507m/s a nosnos na LEO 18254kg (náklad 3.26%)

Proton-K: LEO Payload 19760 kg na dráhu 186 km 51.60° (pozor, platí to pre trojstupòový Proton)
Saturn IB: LEO Payload 18600 kg na dráhu 185 km 28.00°

Vďaka vynikajúcemu LH/LOX druhému stupòu je teda Saturn výkonnejší, napriek horším Ck oboch stuòov (10,51 a 9,21 a celej rakety 10,2 oproti 14,49; 14,32 a 14,44 u Protonu).[/quote]
Napadol ma \"myšlienkový experiment\" - Sú skutočne prvý stupeò Protonu a druhý stupeò Saturnu tak dobré? \"MEK-výpočty\" dajú jasnú odpoveď:
Dvojstupòová raketa s prvým stupòom Proton K1 a druhým stupòom Saturn IVB by mala ve¾mi pekný výkon - štartovaciu hmotnos dvojstupòového nosiča 569310kg, a nosnos na LEO 22883kg (4,02%)
Takže odpoveď je Ano - opačná kombinácia (Saturn S-1B a Proton K2) je totiž \"mizerná\", pri štartovacej hmotnosti 616476 kg by vyniesla 12126.9kg (1,97%)

S kvalitným LH/LOX tretím stupòom Centaur G potom má takáto kombinácia štartovaciu hmotnos 593190kg (o dvesto ton menej ako trojstupòový Proton) a nosnos na LEO 30445.9kg (5,13%). K Marsu by takýto \"kríženec\" dokázal posla pekných 7,8 tony nákladu (zodpovedá zhruba dvom sondám MSL po 3893 kg).

Pages