European Space Agency (ESA)

Primary tabs

esa nemá vlastnú tému? :)

\"ESA Council approves the accession of Poland\"
http://www.esa.int/esaCP/SEMYJ7KXB4H_index_0.html

"...demonstrating new technologies for use on a future space plane and reusable launchers."

...tak to mi přesně napadlo: že pro případný vícenásobně použitelný druhý stupeò se tohle uspořádání (tzn. kuželovité těleso, s tepelným štítem na boku) může vlastně docela hodit. (něco jako tři F9-H boostery, na kterých nahoře sedí zmenšené X-33 :-) ale pochybuju, že případné přistání do moře by udělalo případnému motoru druhého stupně dobře.

No já nevím, zrovna pro velký horní stupeò se mi jako lepší jevilo spíš osově souměrné těleso se štítem vespod (už kvůli minimalizaci plochy štítu + spotřeby materiálu + jednoduchosti jeho tvaru = ceně průběžné údržby - takový "antiraketoplánový/anti-STS přístup").

nejsou ale náhodou prázdné poslední stupně raket s aspoò trochu rozumnou nosností pořád zhruba tak nějak těžké, jako to užitečné zatížení (nebo dokonce těžší ?). a nebyla by v takovém případě plocha štítu nedostatečná, nebo tvar válce nevhodný.

kdyby návratová tělesa mohla jednoduš mít tvar válců se štítem vespodu (jako to jistě stačí v Kerbal Space programu :-), tak by byl svět velmi jednoduchý. jenže i tak: vespodu je tryska, takže velká díra ve štítu, a když dáme tepelný štít nahoru, tak zase získáme těleso, které bude mít těžiště (motor) přesně na druhé straně, než ten štít.

takže by bylo cool nahradit horní stupeò "něčím jako IXV", co ten štít bude mít ze strany, a ještě se pomocí těch velkých klapek dokáže po jednom oběhu manévrováním v atmosféře vrátit do oblasti startu (toto je kvůli rotaci Země při čistě balistickém návratu nemožné).

no jo, ale to jsou jen takové fantazie, no... fakticky netuším, jestli IXV doopravy umí něco víc, než X-37 (OTV)

Nejsou. Druhý stupeò Falconu 9 má pod pět tun prázdný, a náklad se šplhá někam k patnácti. Při průměru 3,7 metru by neměl o moc větší balistický koeficient než třeba Dragon. Vlastně by ho měl skoro stejný.

Já navíc neřekl, že si to představuju jako válec. Spíš asi jako mírný komolý kužel. Každopádně umístěním štítu vespod a nádrže s kapalným kyslíkem taky vespod by měl takový stupeò těžiště hodně nízko, což má smysl z hlediska stability. Pokud jde o trysku motoru, pak výsuvný nástavec (jako má třeba Vinci) na něčem jako Raptor dává ideální smysl. Na oběžné dráze se nástavec zasune, kryt se zevnitř zavře (ta mechanika mi přijde jako jediné komplikované místo, ale zase by se s ní nemanipulovalo v žádné kritické fázi letu, jen na orbitě), a celé to vstoupí do atmosféry. Přistání klidně můžou zajistit superdracoidní motory po stranách adaptované na metalox. Koneckonců už teď je to osm tun tahu na motor, a druhý stupeò rozumné velikosti by podle mě měl maximálně tak třicet-čtyřicet tun. A když se jich bez problémů vejde osm do malého Dragonu, určitě se jich vejde tak deset do desetkrát těžšího stupně, ne?

Tedy aspoò k takovéhle koncepci jsem se dopracoval po pár týdnech zmačkaných papírů. :-) [Upraveno 11.2.2015 Geal]

co ale co když je to s tím tepelným štítem na boku a aerodynamickými klapkami celkově jednodušší? (teď se minimálně poprvé vyzkoušelo, že to funguje...)

To já nevím, jestli je to jednodušší koncept, ale je to složitější tvar. Kulový vrchlík může mít řadu dlaždic identických (a všechny mají stejný poloměr křivosti), ale jak se koukám na ten design od ESA, tam to asi moc nepřipadá v úvahu. A u toho nosiče, kde bude hodně velký důraz na nízkou výrobní a provozní cenu, může tohle být docela významné, protože tam ten štít bude zapotřebí při každém letu, takže ty úspory by mohly být docela podstatné. U nějakého toho letadla s lidmi se to asi tak neprojeví, protože tam stejně bude hromada dalších nákladů navíc. [Upraveno 11.2.2015 Geal]

tak co jsem pochopil, tak miniraketoplán PRIDE bude ještě lehčí, než IXV (aby ho Vega dostala skutečně až na oběžnou dráhu), možná by se na něm podílelo Japonsko - a úkol by byl +/- něco jako "civilní X-37".

takže ta vícenásobná použitelnost posledního stupně bylo fakt jen takové plácnutí.

Možná by mohl být o něco větší, pokud by měl vlastní pohon. Což asi nebude, ale... (Jsem třeba právě zjistil, že detonační raketový motor - zřejmě moje nová mánie :P - by s kyslíkem a vodíkem mohl mít Isp až 4.8 kNs/kg, tak si říkám, že třeba s takovým metanem by to taky mohlo i na špičce Vegy být zajímavé. :-))

U Buranu ani údajně nevěděli, proč by měl být nákladový prostor zrovna tak velký, jak ho navrhli. Ruští špioni sice získali rozměry STS ještě ve vývojové fázi a poskytli to politbyru a armádě, ale proč má americký raketoplán tu payload bay zrovna tak a tak velkou, to se jim zjistit nepodařilo. Tak ruští generálové rozhodli, že Buran bude mít nákladový prostor stejných rozměrů jako STS a že se později určitě ukáže, proč ho mají ti amíci právě tak velký a na co se bude rusům hodit taky. [/quote]
Já òák nevím. Einstein sice říkal, že dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, přičemž u toho vesmíru si není úplně jistý. Takže výše popisované projektování Buranu by této definici odpovídalo a pokud jde o inteligenci zelených mozků, o té jsem se kdysi sám přesvědčil na vojně. Ale stejně se mi to nezdá. Utratit balík peněz za vývoj něčeho, co nevím, jak má být velké a pro co má sloužit, to by byla volná jízdenka do Gulagu. A zaslouženě, protože každý takový kretén je superškůdce lidstva. Takže se ptám - nějaké důkazy, že to bylo takhle?

No, ono změřit rozměry družic na orbitě nebyl žádný problém, takže sověti museli vědět, že KH mají tyhle rozměry. Takže si určitě spočítali, že Pentagon chce vypouštět velké špionážní satelity pomocí STS. Navíc několik sovětských vědců tvrdilo, že se snažili prosadit menší raketoplán, ale armáda jim nařídila postavit ekvivalent STS. Taky nejspíš chtěli pomocí Buranu v budoucnu nahradit Proton.

[quote]Pro IXV plánován další start v roce 2019.[/quote]

Že by ze slušnosti k NASA nasadila ESA "tempo Orion"? :)

http://www.czechspace.cz/cs/kandidati-na-mise-m4

[i]Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři kandidáty pro čtvrtou středně velkou misi (M-class) a pokračuje tak ve své strategii nazvané Kosmická vize 2015–2025, která má za cíl zajistit špičkový výzkum blízkého i vzdáleného vesmíru. Doporučené mise by se měly zabývat výzkumem exoplanet, fyzice plazmatu a rentgenové astrometrii. Realizována však může být jen jedna z nich. Vypuštění je plánováno na rok 2026. [/i]

[quote]http://www.czechspace.cz/cs/kandidati-na-mise-m4

[i]Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři kandidáty pro čtvrtou středně velkou misi (M-class)...[/i] [/quote]

Je evidentní, že by ESA potřebovala aspoò 2× tak více prostředků. Vybrat z 27 návrhů jen jeden je brutální.

[quote] pokračuje tak ve své strategii nazvané Kosmická vize 2015–2025, [/quote]

Nema to byt skor Kozmicka krize?

Kdyby někdo měl zájem, tak se na adrese uvedené níže již může registrovat na Open Day v ESTECu, Holandsko.

https://www.eventbrite.co.uk/e/esa-estec-open-day-2015-registration-1749... [Upraveno 04.8.2015 Abe]

Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro.

[quote]Nema to byt skor Kozmicka krize? [/quote]

Proc si to myslis?

[quote]Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro. [/quote]
Byl by někde pěkně pohromadě soupis každoročích příspěvků ČR do ESA (v € a %) a to od doby, kdy jsme do ní vstoupili?
Dík

Podle výročních zpráv ESA se podle relativních tabulek zdá, že v roce 2012 nastal skok o 0.32% nahoru, což je dobře. Ovšem tabulka relativních čísel ve zprávě 2013 není, zato je tam číslo 31.4 M€, takže je těžké na tu tabulku navázat ...

Mandatory Optional
CZ 2012 1.00% 0.34%
CZ 2011 0.82% 0.20%
CZ 2010 0.81% 0.21%
CZ 2009 0.82% 0.08%

[quote][quote]Předběžný příspěvek ČR do ESA na rok 2016 je (bohužel) 13 799 898,32 euro. [/quote]
Byl by někde pěkně pohromadě soupis každoročích příspěvků ČR do ESA (v € a %) a to od doby, kdy jsme do ní vstoupili?
Dík [/quote]

Je to např. v analýze, kterou jsme v CSO vydali loni. Je tam i výhled do roku 2020. Analýza je ke stažení na http://www.czechspace.cz/cs/navrh-ucasti-cr-v-esa-k-roku-2014

[quote]Podle výročních zpráv ESA se podle relativních tabulek zdá, že v roce 2012 nastal skok o 0.32% nahoru, což je dobře. Ovšem tabulka relativních čísel ve zprávě 2013 není, zato je tam číslo 31.4 M€, takže je těžké na tu tabulku navázat ...

Mandatory Optional
CZ 2012 1.00% 0.34%
CZ 2011 0.82% 0.20%
CZ 2010 0.81% 0.21%
CZ 2009 0.82% 0.08%
[/quote]

Tady ta čísla jsou lehce zavádějící a neodpovídají na to, na co se ptal Mirek. Dovolím si tedy přidat jiný přehled. První sloupec je rok, druhý příspěvek ČR do rozpočtu ESA pro daný rok, třetí je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.

2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
2011 - 10 434 353,34 € - 0,35 % - 0,26 %
2012 - 11 526 364,46 € - 0,40 % - 0,29 %
2013 - 14 389 073,91 € - 0,44 % - 0,33 %
2014 - 13 982 386,73 € - 0,44 % - 0,34 %
2015 - 14 150 253,17 € - 0,45 % - 0,32 %
2016 - 13 799 898,32 € - 0,39 % - 0,25 %

[quote] třetí sloupec je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.
2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
.... [/quote]
Z rozdílu 3. a 4. sloupce vyplývá i jiný zdroj financí ESA rozpočtu, než jen příspěvky členských států. Je tím dalším zdrojem zisk z výdělečné činnosti, nebo ještě jiné zdroje příjmů rozpočtu?

[quote][quote] třetí sloupec je procentuální vyjádření výše ročního příspěvku ČR vzhledem k celkovému příspěvku všech členských států ESA a čtvrtý sloupec je procentuálním vyjádřením výše ročního členského příspěvku ESA vzhledem k celkovému rozpočtu ESA.
2009 - 7 120 584,00 € - 0,24 % - 0,17 %
2010 - 10 150 000,00 € - 0,37 % - 0,27 %
.... [/quote]
Z rozdílu 3. a 4. sloupce vyplývá i jiný zdroj financí ESA rozpočtu, než jen příspěvky členských států. Je tím dalším zdrojem zisk z výdělečné činnosti, nebo ještě jiné zdroje příjmů rozpočtu? [/quote]

Rozdíl netvoří zisk s výdělečné činnosti. Onen rozdíl mezi příspěvky členských států a celkovým rozpočtem je kolem jedné miliardy euro. Letos je to přibližně 1,3 a na příští rok dokonce 1,8 miliardy euro. Tyto prostředky jsou z valné většiny tvořeny financemi z EU na Galileo (dříve vývoj, dnes zejména vypouštění družic) a stavbu a vypuštění družic pro programu Copernicus (dříve GMES). Druhým největším zdrojem je EUMETSAT a vývoj a vypuštění družic pro něj. Drobné položky pak tvoří platba třetích stran na provoz CSG, příspěvek na provoz Esrange/Andøya, příspěvky spolupracujících států na základě dohody ECS atd.

[quote]Kdyby někdo měl zájem, tak se na adrese uvedené níže již může registrovat na Open Day v ESTECu, Holandsko.

https://www.eventbrite.co.uk/e/esa-estec-open-day-2015-registration-1749... [Upraveno 04.8.2015 Abe] [/quote]

Ahoj vespolek,

protože pojedu do Holandska začátkem října, tak se půjdu podívat na ESTEC Open Day. Pravděpodobně budu mít místo v autě ... ;-)

Kdyby se chtěl někdo přidat, tak se mi ozvěte na email:

jan tečka bastecky zavinac seznam tecka cz

... nehlaste se všichni! ;-)

[quote]... nehlaste se všichni! ;) [/quote]Jel bych, ale zrovna budu v Houstonu. Tak až příště.
Pak můžem oba aspoò nasdílet fotky. ;)

Rozpočet ESA na rok 2016 je 5 322 619 737,31 euro.

Na kosmodromu Pleseck se během včerejška připravoval komunikační interface pro aktivaci satelitu Sentinel-3A z bunkru u startovací rampy. Dnes by měl proběhnout vývoz Rokotu, včetně Brizu a aerodyn.krytu na suché testy komunikace na rampě 133/3.
Na straně satelitu zatím testy probíhají pozitivně. Během dneška se bude prověřovat určité nestandartní chování PDHT (Payload Data Handling and Transmission).

Start Sentinel-3A na Rokot/Briz-KM je v plánu koncem ledna - prozatím blíže neupřesněno.

[Upraveno 15.12.2015 raul]

V průběhu min týdne byl satelit Sentinel-3A i horní stupeò Briz-KM natankován.
O víkendu byl satelit připevněn na letový adaptér a následně celá sestava satelit/adaptér připevněna na horní stupeò Briz ve vedlejším cleanroomu.
Zatím vše příznivé pro plánovaný start 16. února.

[img=450]http://i.imgur.com/AdbSQ7y.jpg[/img]

V úterý byl Sentinel-3A již uzavřen do aerodynamického krytu.
Včera byl aerodynamický kryt vybaven ESA a Eurockot logy. Boční panel Brizu také souhvězdím Vah, vyjadřující pětadvacátý start Rokotu.
Během pátku bude sestava již přepravena na rampu.

[img=450]http://i.imgur.com/WdQ95Th.jpg[/img] [img=450]http://i.imgur.com/T2inCqn.jpg[/img]

Ke startu satelitu Sentinel-3A na Rokot/Briz-KM z rampy Pleseck 133/3 dojde dnes v 18:57 CET.

Živý přenos ESA začíná v 18:00...
http://www.esa.int/Our_Activities/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentine...

Průběh letu...
18:57:45 - Zážeh - start
18:59:47 - Oddělení prvního stupně
19:00:35 - Oddělení aerodynamického krytu
19:02:50 - Oddělení druhého stupně
19:02:56 - Zážeh Briz
20:12:35 - Druhý zážeh Briz
20:13:08 - Ukončení Briz na finální dráze
20:17:21 - Oddělení Sentinel-3A
20:30:25 - První kontakt satelitu se stanicemi Kiruna a Špicberky
20:58:15 - Počátek rozkládání solárních panelů
21:51:47 - Potvrzení rozevření panelů (v nejhorším případě až v 01:29:21)
01:53:54 - Finální potvrzení operační připravenosti satelitu a dobíjení solárními panely.

Včera úspěšně odstartoval Rokot s družicí Sentinel-3A.

https://www.youtube.com/watch?v=1ipvoTzj1yc

Satelit byl dopraven na dráhu 801/817km se sklonem 98.6°, na které také problémů rozevřel své solární panely.
Gratulace ESA a Thales týmu za dobrou přípravu družice a ruské straně za nosič.

A přidám také pěkný záběr na rozpad druhého stupně nad Grónskem.
https://www.youtube.com/watch?v=Rdd30M6p63g
[Upraveno 17.2.2016 raul]

Působivý 4K časosběr zachycující přípravy satelitu Sentinel-3A na kosmodromu Pleseck v posledních dnech před startem.

https://www.youtube.com/watch?v=HmOzglI2ol8

Kypr se stal 11 kooperujícím státem ESA(European Cooperating State (ECS) Agreement)

http://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/Cyprus_becomes_11th_ESA_Europ...

Dnes jsem absolvoval historicky první ESA debatu s občany. Byli tam zajímaví lidé a třeba jsem malinko ovlivnil její budoucnost...

http://www.citizensdebate.space/cs_CZ/home

Byla tam i julie Nováková, tak pár jejich postřehů

https://www.julienovakova.com/esa-citizens-debate/

Jsem zvědavý na výsledky

http://www.citizensdebate.space/results

ESA rohodla o pokračování všech vědeckých misí, kterých se účastní, o 2 roky.

http://spaceref.com/news/viewpr.html?pid=49947

Navržený rozpočet Evropské kosmické agentury na rok 2017 je 5 746 867 413,23 euro, z čehož je příspěvek České republiky 32 700 519,54 euro.

https://www.facebook.com/CzechSpaceOffice/posts/10154081737941643

Navržený rozpočet Evropské kosmické agentury na rok 2017 je 5 746 867 413,23 euro, z čehož je příspěvek České republiky 32 700 519,54 euro. [/quote]
To nejsou úplně zanedbatelné peníze, ESA dává víc než kterákoliv jiná kosmická agentura kromě NASA. Pochvala. Ale, a teď přijde kritický dotaz, nemělo by za ty peníze té muziky být přece jenom trochu víc?

Start družice Sentinel 2B je naplánován na 2:49:24 SEČ 7.3.

Předběžný rozpočet ESA na rok 2018 je 6 255 478 000 euro.

Pages