Rusko - Federální kosmický program (politika, rozpočet)

Primary tabs

Dne 2010-07-19 se v RKK Eněrgija konalo zasedání vedoucích představitelů ruského kosmického a raketového průmyslu, na kterém vystoupil ruský ministerský předseda V. V. Putin. Přítomen byl také generální ředitel Rosskosmosu A. N. Perminov. Kompletní přepis vystoupení Putina (rusky) a následné diskuze je na webu

[url]http://premier.gov.ru/events/news/11414/ [/url]

Nejdůležitější body:

Na FKP bylo v letošním rozpočtu 67 miliard rublů (RUR), na rozvoj Globálního navigačního systému 27,9 miliard RUR.

Na výstavbu kosmodromu Vostočnyj v nejbližších třech létech se počítá s částkou 24,7 miliard RUR. Je třeba postavit komplex se dvěma rampami, lětiště, montážní budovu MIK, závod na výroku kapalného kyslíku a dusíku a další zívod na výrobu vodíku (pro kryogenní stupeò), silniční a železniční infrastrukturu.

Výstavba ruského segmentu stanice ISS má být dokončena do roku 2015: má být vypuštěn mnohoúčelový laboratorní modul (MLM), uzlový modul a dva energetické moduly.

Průměrný plat v RKK Eněrgija je 31 tisíc RUR.

V rámci podpory mezineráodní spolurpáce bylo nedávno podepsáno vládní nařízení RF, které zjednodušuje (ale reguluje!) přístup zahraničních pracovníků, zejména zaměstnanců agentur NASA, ESA, JAXA a firem Boeing a Trident Space do areálu koncernu RKK Eněrgija. Dále se předpokládá zintenzivnění spolupráce Ruska v Ukrajinou v této oblasti.

Rusko hodlá do roku 2015 ovládnout 15 % světového objemu poskytování služeb v kosmonautice. Je proto nutno zvětšit jak produkci, tak zejména kvalitu. Na inovaci výrobních prostředků jde zhruba 20 % finančních prostředků, které získává raketo-kosmický průmysl.

[quote]Mohli by admini laskavě přesunout poslední dvě strany do odpovídajících vláken? [/quote]
Už se Rosové konečně probudili. V živém vystoupení na stanici \"Vesti FM\" řekl ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, že byměl být postaven úkol vybudovat ruskou vědeckou lunární stanici. Plnění tohoto úkolu by mohl ruskou kosmonautiku vyvést ze stagnace posledních 20 let. Igor Lisov, redaktor časopisu Novosti kosmonavtiky, k tomu dodal, že postavit stanici na Měsíci je realistický cíl, nebo let na Mars je daleko a je mimo finanční možnosti samotného Ruska.
Více: http://www.ria.ru/science/20120911/747516129.html

\"No konečně!\", chtělo by se mi zvolat. Ale raději si počkám na potvrzený pěnězotok...

mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...

[quote]mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...
[/quote]

to je vsetko riesitelne. Ak maju angaru ako taku, maju dobry zaklad pre derivat a7, t.j. nemuseli by zacinat takpovediac od nuly. Ako bolo spomenute, je to otazka penazotoku - kym sa o tom len keca, nic sa nedeje, ked sa to stanovi ako ciel a pridelia sa adekvatne zdroje, neviem preco by sa tam nevedeli velmo svizne dostat (technologiu landera dnes zvladaju amateri, vid google x prize)

Aspon by bolo trocha zabavy... :)

[quote][quote]mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...
[/quote]

to je vsetko riesitelne. Ak maju angaru ako taku, maju dobry zaklad pre derivat a7, t.j. nemuseli by zacinat takpovediac od nuly. Ako bolo spomenute, je to otazka penazotoku - kym sa o tom len keca, nic sa nedeje, ked sa to stanovi ako ciel a pridelia sa adekvatne zdroje, neviem preco by sa tam nevedeli velmo svizne dostat (technologiu landera dnes zvladaju amateri, vid google x prize)

Já bych to bral jako rétoriku politika s reálným povzdechem \" na Mars Rusko v tomto století zcela jistě nepoletí\", a na Měsíc je sice neskonale blíž, ale technologie je obodobná, znamenáto postavit kosmickou loď pro operace ve vzdáleném Vesmíru a zvádnou také celou logistiku takové akce a to při ruském hlemýždím tempu nebude ani za padesát let.Vzpomeñme jak dopadl americký \" návrat \" na Měsíc.

Aspon by bolo trocha zabavy... :) [/quote]

Jenom bych připomenul svůj \" oblíbený \" Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany ! :D

[quote]Jenom bych připomenul svůj \" oblíbený \" Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany ! :D [/quote]

myslim ze robili vyskum pre poznatky ;) dnes uz to nie je kto z koho, to si trosku zaspal dobu. Poznatky z Marsu500 moze vyuzit NASA, alebo trebars ti holandski sialenci s tou reality-show ;)

[quote]
Já bych to bral jako rétoriku politika s reálným povzdechem \" na Mars Rusko v tomto století zcela jistě nepoletí\", a na Měsíc je sice neskonale blíž, ale technologie je obodobná, znamenáto postavit kosmickou loď pro operace ve vzdáleném Vesmíru a zvádnou také celou logistiku takové akce a to při ruském hlemýždím tempu nebude ani za padesát let.Vzpomeñme jak dopadl americký \" návrat \" na Měsíc.
[/quote]

keby sa to postavilo ako realne stanoveny a zafinancovany ciel, tak nepochybujem ze by to zvladli. Ruske sondy pristavali na mesiaci v dobe elektronkovych televizorov, dnes sme trosku dalej, ruske rakety bezne dopravuju satelity na GEO. Je to len otazka serioznych financii, na ktorych stroskotal aj F-G.

[quote]Jenom bych připomenul svůj \" oblíbený \" Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany ! :D [/quote]

ty máš problém s kreatívnym myslením, nie? resp. s predstavivosou...
tak to vyzerá pod¾a tvojich príspevkov...

- načo je cernu lhc? a načo bol fermilabu tevatron? keď takí malí nie sme? alebo čoko¾vek :D
- načo je nám curiosity? keď v tomto století na mars nepoletíme? načo je nám hubble, keď tak ďaleko tak skoro určite nepoletíme? načo je nám new horizons? dawn? juice?
- načo je nám iter, keď samotné testy skončia v r. 2050, ak vôbec tak skoro a ešte stále sa nevie, či sa podarí urobi dostatočne odolné materiály, aby to mohlo fungova ako reálna elektráreò? (opravte ma, ak sa mýlim... ale posledné info, čo som videl, tak stále boli materiály pre testy vo vývoji)
- etc. etc.

btw:
- existuje taká vec, čo sa nazýva medzinárodná spolupráca (ktorá sa inak týkala aj marsu 500, týka sa aj iss, a aj ročných a dlhších plánovaných pobytov na iss - a dokonca sú v tom zapojení aj američania) - a v podstate sa bude týka všetkých ďalších ve¾kých vesmírnych misií, aspoò do určitej doby (kým cena nepôjde poriadne dolu)
- \"špičkoví\" politici toho už porozprávali

ešte jedna vec:
je pomerne pravdepodobné, že v tomto století nikto na mars nepoletí (resp. nikto sám) - ak nebude ve¾ký techn. prevrat (z. cochrane ;) skylon (?) ;) :D alebo tak :D)
[Edited on 11.9.2012 Agamemnon]

Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:

25. května 1961 vyhlásil Kennedy misi dostat člověka na Měsíc. V té době se nezasvěcenému zdálo, že prezident buď hodně bumbal nebo si frknul po sexíku s Marylin čáru. Vždy v té době nebyli schopni ani do toho vesmíru letět. To už měli šanci spíše Sověti... Jenže Kennedy samozřejmě věděl něco, co nejspíše ani sovětská rozvědka ne - necelý měsíc předtím se podařilo překlenout do té doby nezvladatelné problémy s nestabilitou objemové detonace v komorách motorů F-1 a američtí inženýři mohli dát ruku do ohně za tento, ještě nějakou chvíli tajný, motor. Jinými slovy Měsíc se stal realizovatelným právě v na konci dubna 1961. Přitom, jak se později ukázalo, do hotové rakety bylo ještě sakra daleko, ale to nebránilo inženýrům za vydatného přítoku peněz si vyrábět technologie lunární mise do foroty.

Druhý příklad bych uvedl zase u Rusáků. Už při zavádění Su-27 do výroby se vědělo, že bude třeba nového letadla. Zrovna v té době se totiž SSSR dozvěděl o programu vývoje Raptorů. Nuže, po pádu SSSR nebyly peníze ani na stavbu vrtulového větroně, natož stíhače 5. generace. Nicméně to nezabránilo jednotlivým konstrukčním kancelářím vyvíjet potřebné technologie (Mig dokonce zkusil postavit demonstrátor na konci 90tých let, čímž se těžce vyšavnil), jen tak do šuplíku. V roce 2005 to vypadalo, nové letadlo nebude snad nikdy. Ovšem ještě před odchodem z úřadu Putin posvětil program PAK-FA v Suchého variaci, donutil ostatní OKB participovat svými šuplíky a hlavně na něj dal peníze. A dnes? Pouhé 4 roky po tomto \"nečekaném\" rozhodnutí? Se připravuje předsériová výroba na příští rok a zařazení do služby se nejspíše opravdu stihne do roku 2015, jak si naplánovali. Defacto za 7 let postaví letadlo 5 generace vč. přidružených technologií, které dělá vrásky všem (a zejména Americe, pro kterou má fakt, že Rusové vyrobí lepší letadlo než je Raptor za třetinu jeho ceny a nebo za polovinu ceny F-35 vcelku nepříjemná věc).

Oboje by však bylo nemyslitelné, kdyby si vědci a inženýři nepracovali na zdánlivě zbytečných výzkumech a technologiích. Proto Rusové museli prohrát závod o Měsíc (na rozdíl od USA opravdu začali až o 6 let později) a proto bude mít Rusko nejlepší stíhačky na světě za zlomek ceny, které to stálo USA (kteří to stavěli v době, kdy to bylo na hraně technologických možností a většina součástí byla průkopnická koncepce).

Je třeba, aby jsi si Davide uvědomil, že studená válka skončila. Rusové nyní doopravdy dělají na kosmickém jaderném reaktoru megawatové třídy (elektrického výkonu), který chtějí mít hotový do roku 2015 a do roku 2017 má letět. Jsou různé scénáře jak jeho vývoj dopadne. Od úplného fiaska, kdy se zjistí, že to buď nelze postavit a nebo to má měrný výkon (na jednotku hmotnosti) horší než MMRTG až po průlom, kdy se jim podaří udělat reaktor s výkonem stovek MW a hmotností několika desítek tun. Nebo dokonce z celého projektu vyjde vedlejší větev, která povede k funkčnímu a spolehlivému jadernému termálnímu motoru typu žárovka, s Isp 20-30 kNs/kg a tahem stovek kN.

Ovšem jakmile ten reaktor bude, bude to opět tóčo. Technologie na stavbu kosmické lodi máme (zbytečná ISS), technologie, které zužitkují megawaty elektřiny taky (zbytečný VASIMR) a plán jak lidi dostat na Mars a zpět živé taky (zbytečný MARS 500).

A nebude k tomu ani třeba megaraketa typu Eněrgija-Vulkán či Ares V. Pokud bude ten reaktor, půjde to vošolíchat klidně i Protonem se Sojuzem. Proto je záhodno, když si RKA a NASA dělají zdánlivě zbytečné projekty do šuplíku. Výrazně nám urychlí dobytí Marsu.

Pro výše uvedené proto nelze spolehlivě predikovat co se stane a kdy se to stane (lze to pouze u misí, které využívají technologie staré a ověřené, jako byl F-G, MSL atd...)

[quote]Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:

... [/quote]Skvělé vysvětlení !!!!

Bohužel je v duchu slavných vystoupení soudružky Jiřiny Švorcové, která objížděla republiku a oblbovala netrpělivé pracující, že jedno kdy už ten socialismus bude, ale hlavně je že bude!

Děkuji Cenakusi, již se těším na skvělé světlé zítřky kosmonautiky, snad na to chudáci rusové budou mít konečně ty peníze co jim američani ukradli.

Dodge by se měl uklidnit. Faktem je, že nevíme, kolik Rusové (FKA) dostanou na vývoj technologií peněz, ale s ohledem na almužny v posledních letech a současná velkohubá prohlášení to žádné terno nebude. Takže minimální šance na nějaký průlom, i proto, že priority Ruska jsou jinde. Samotná kombinace Vasimr + jaderný reaktor nepřináší žádnou revoluci, na to je tah malý a spotřeba elektřiny vysoká. A poznámka: PAK-FA není lepší než Raptor, jen s využitím vývoje uskutečněného v minulých letech dosahuje jeho úrovně (stealth zepředu), tím ruší nadvládu Raptoru.

To je jak mluvit do dubu. Snad z mého textu jasně vyplynulo, že revoluce nevyžaduje mnoho peněz, že to je až následná evoluční aplikace takové revoluční myšlenky. To, že na vývoj jaderného reaktoru \"megawatové\" kategorie dostali 600mil. USD považují za dostačující. Protože jak jsem řekl, může to být terno a nebo taky propadák. Propadáky za miliardy dolarů si Rusko opravdu dovolit nemůže. A ani to terno (pokud by takový reaktor stál např. miliardu USD, tak jej zřejmě Rusko nenasadí). A že kombinace VASIMR (či podobný elektrický pohon) a výkonný jaderný reaktor není revoluce? A co by pro Vás byla? FTL?! Pro mně tedy zkrácení cesty k Marsu ze 180 dní na 90 či dokonce na 30 (viz. úvahy z prospektů vasimr) přijde jako opravdová revoluce. Ale možná jsem jen málo náročný...

A kváky amerikofilů, kteří se naježí, když jim někdo mimochodem řekne, že o 20 let mladší stroj bude lepší, jsou nejen směšné, ale i absurdní, nebo kvality PAK-FA vs. Raptor nebyly ani okrajovým meritem věci. Korunu tomu nasadí yamato, který tady začne plkat něco o nějakých migech, kteréžto plky jsou za a) úplně mimo téma, b) úplně špatně (zjisti si, jak dopadla cvičení v Bundeswehru, či jak dopadly americké chlouby při cvičení s českými Migy a nebo jak dopadly americké chlouby při cvičení s Indy - tam tedy nenaložily F-15kám migy, ale Suchoje, ale princip stejný. Jakmile jsou srovnány podmínky, americká letadla, která jsou starší, jsou horší. Vcelku logické, ne?!)

Vynechám armádu, to sem nepatří.
Reaktor+Vasimr není revolucí, protože NEMÙŽE snížit přeletovou dobu k Marsu z 220 na 90 nebo 60 dní. Poměr tah/hmotnost při smysluplném nákladu je takový, že pro samotné zrychlení na odletovou rychlost potřebujete 2-4 měsíce a další 2-4 měsíce zrychlujete na 3. kosmickou. Leták výrobce Vasimru lže, nebo předpokládá jaderný reaktor s nesmyslně nízkou hmotností.

ak sa nemylim, tak existuju elektricke motory s lepsimi charakteristikami ako ma vasimr... ten je ale jedinecny v tom, ze dokaze vymienat isp za tah a opacne...
alebo?

Co je smyslná hmotnost u JR? To co tvrdíte vy, tvrdilo americké námořnictvo o jaderných ponorkách v 60tých letech. Jaderný reaktor má příliš malý měrný výkon -> jaderné ponorky ponorky nemohou pod hladinou uniknout hladinovým diesel-turbínovým plavidlům. Pak přišla Alfa a Američané museli toto prohlášení přehodnotit na ponorky s tlakovodním reaktorem. Hustota energie u kovem chlazených reaktorů je značná. A čím vyšší teplotu v jádře a chladícím médiu dosáhneme, tím lépe. Zejména pro kosmický prostor, kde chladicí výkon chladičů roste se čtvrtou mocninou jejich povrchové teploty. To co je třeba vyřešit jsou tedy tyto milníky:
1) Dosáhnout dlouhodobě udržitelné teploty vyšší než 3000K
2) Dosáhnout maximálně účinné přeměny této tepelné energie na energii elektrickou (ideálně kaskáda typu MHD->vysokotlaká turbína->stirling)
3) Dosáhnout maximálně efektivního přenosu elektrické energie na pohonné médium
Ano, je to nejisté, vyžaduje to materiály jiné, než dnes běžně používáme, ale to jestli to je možné nebo ne se dovíme nejdříve za 3-5 let a ani Ervé to nemůže být schopen odhadnout takhle dopředu.

A navíc je zde stále varianta, že sice nevyvinou JR s potřebným poměrem výkon/hmotnost, ale získají materiály a zkušenosti pro vývoj výkonného jaderného motoru.

Mimochodem, a se nebavíme nekonkrétně BM-40A vážil s příslušenstvím 137 tun. Při výkonu 155MWt. Budeme-li uvažovat účinnost 65% (IMHO dosažitelné) a efektivitu VASIMR 70% (dosáhnuto) pak budou tyto motory disponovat efektivním výkonem cca 70MW. Vezměmě v potaz premisu, že pohonná jednotka by se vším všudy mohla mít do 200tun, obytná část 100 tun a dalších cca 300 tun pohonných hmot (kapalný xenon např.) pak při rozumném Isp 20000 Ns/kg mi tah vychází na nějakých 7kN. A počáteční zrychlení 0,01 m/s2. Pro zjednodušení uvažujme toto zrychlení jako střední a to znamená, že za hodinu dodá takový motor cca 36m/s, za den cca 860m/s a potřebných 8km/s (oberth není) bude dosaženo za cca 10 dní akcelerace. Samozřejmě ponorkový reaktor je silně nevhodný pro takovou aplikaci. Je zbytečně robustní. Navíc pěkně zastaralý (Rusové dělají na jeho následníku, ale dělají na něm už 40 let :-)

edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus]

No ještě je jedna možnost, proč nepoužít klasické ale pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 na urychlení od země (jak se to dělá teď) a poté co by nás tyto motory dostali z gravitačního sevření země tak by se tyto motory vypnuly a okamžitě by se zapnul VASMIR a dále by zrychloval let, ten by fungoval než by se dorazilo do cílové destinace a poté by se vypnul a opětovně by naskočili pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 a ty by planetolet usadili na orbitu Marsu či jiného cílového tělesa.

Tato souhra technologii by zkracovala cestu o týdny, měsíce a při vzdálených destinacích i roky....
Podle mne to je dobrý nápad, rychle zrychlíme a poté i zpomalíme a přitom díky VASMIRU budeme zkracovat čas k doletu o podstatný čas...

V cílové destinaci by vždy bylo palivo na orbitě pro klasické pokročilé chemické motory na cestu zpět (zrychlení a brzděni) tedy by se tam vyrobilo třeba u Europy nebo Marsu… Samotný planetolet by nemusel startovat přímo z orbity země ale třeba z orbity měsíce atd. A hlavně by se použil na více cest nikoli jen na jednu otočku.

[quote]Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:
...[/quote]Jen bych připomenul, že po prvním strtu Protonu, prohlásil Sedov, cituji \" Proton otevřel cestu na Měsíc\"- čili sověti se na Měsíc s lidskou posádkou chystali ve srovnatelné době jako američané, jenže nedokázali postavit funkční superraketu, pokoušeli se o to ještě tři roky po A-11, pak to teprve \" vzdali \". N-1 byla tak zflikovaná, že by nelétala ani za dalších 10 let.

[quote]
edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus] [/quote]

okej, sem to nepatri. Registrovat sa nebudem, ked tak pis na solareclipse@szm.sk

[quote][quote]
edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus] [/quote]

okej, sem to nepatri. Registrovat sa nebudem, ked tak pis na solareclipse@szm.sk [/quote]

Šlo by to přeposílat i na von.Nacht@seznam.cz, rád bych si tu vaší diskuzi početl, případně se do ní vložil.

[quote]Dodge by se měl uklidnit. Faktem je, že nevíme, kolik Rusové (FKA) dostanou na vývoj technologií peněz, ale s ohledem na almužny v posledních letech a současná velkohubá prohlášení to žádné terno nebude. Takže minimální šance na nějaký průlom, i proto, že priority Ruska jsou jinde. Samotná kombinace Vasimr + jaderný reaktor nepřináší žádnou revoluci, na to je tah malý a spotřeba elektřiny vysoká. A poznámka: PAK-FA není lepší než Raptor, jen s využitím vývoje uskutečněného v minulých letech dosahuje jeho úrovně (stealth zepředu), tím ruší nadvládu Raptoru. [/quote]

Jsem příliš starý na to, abych věřil pohádkám pro děti a fantazírování, vím z letitých zkušeností jaká je realita.

Pro Conquistadora, Agamemnona a Cernakuse by bylo vhodné založit nové vlákno s názvem třeba právě \"Pohádky pro děti a fantazírování\", tam obsahově většina z jejich příspěvků patří a tyto jejich příspěvky tam rovnou přesouvat.

[Upraveno 12.9.2012 dodge] [Upraveno 12.9.2012 dodge]

[quote]No ještě je jedna možnost, proč nepoužít klasické ale pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 na urychlení od země (jak se to dělá teď) a poté co by nás tyto motory dostali z gravitačního sevření země tak by se tyto motory vypnuly a okamžitě by se zapnul VASMIR a dále by zrychloval let, ten by fungoval než by se dorazilo do cílové destinace a poté by se vypnul a opětovně by naskočili pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 a ty by planetolet usadili na orbitu Marsu či jiného cílového tělesa.

Tato souhra technologii by zkracovala cestu o týdny, měsíce a při vzdálených destinacích i roky....
Podle mne to je dobrý nápad, rychle zrychlíme a poté i zpomalíme a přitom díky VASMIRU budeme zkracovat čas k doletu o podstatný čas...

V cílové destinaci by vždy bylo palivo na orbitě pro klasické pokročilé chemické motory na cestu zpět (zrychlení a brzděni) tedy by se tam vyrobilo třeba u Europy nebo Marsu… Samotný planetolet by nemusel startovat přímo z orbity země ale třeba z orbity měsíce atd. A hlavně by se použil na více cest nikoli jen na jednu otočku.
[/quote]

suhlas, rychlo prec od zeme a potom pomaly zrychlovat. Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.

Cize na LEO chytit tether, nechat sa vysupnut na unikovu drahu a zapnut VASIMR. Pri cielovom telese to iste od konca :)

[quote]Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.[/quote]

už máš prístup na nsf? :)

[quote][quote]Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.[/quote]

už máš prístup na nsf? :) [/quote]

nie su ma hodni :D

aha :D som ti chcel posla link, kde rozoberali podobné veci :) majú tam nejaké thready ku tetherom, ich využitiu, možnostiam, problémom a tak :)
[Edited on 12.9.2012 Agamemnon]

reaguju na Cernakuse z 12.9.:
ad 1 - Výrobci proudových a raketových motorů se snaží o tepelně odolné materiály už 60 let a utratili x miliard, zatím se dostali na 1200 K. 3000 K je revoluce v nedohlednu.
2 - zvýšit účinnost převodu teplo-elektřina se elektrárenství snaží ještě déle a s vynaložením ještě vyšších částek - zatím dosaženo 35% u nej. tepelných, 30% u běžných, 25% u jaderných elektráren a 20% u BM-40A. Reálných vidím tak 25%.
Vasimr má výhodu v proměnlivosti. Když uznám těch 137 t reaktoru (je v tom sekundární okruh s turbínou a generátorem elektřiny nebo jde jen o reaktor+primární okruh s olovo-vizmutem?), pak nám pohon dá 200 t (reaktor+Vasimry+chladič), 155 MWt dá 38,75 MW elektřiny a Vasimr se 70% účinností (zatím dosaženo 65%) dá 27 MW - tedy 2,7 kN při Isp 20000 - to stačí po 8 dní pro dosažení 2. kosmické a odlet od Země, pak se Vasimry přepnou do efektivnějšího módu s Isp 50 000 a tahem 1 kN - tak může zrychlovat dalších 28 dní na 3.kosmickou. Nezapomeòte, že musí zpomalit i u Marsu (o kolik?), aby aerocapture proběhl a pak znovu zrychlit k návratu na Zem. Ale vypadá to realizovatelně, jen ty náklady...

Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpoklada, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to \"o chlp\" viacej. Každý kto aspoò trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento \"chlp\" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).

[quote]Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpoklada, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to \"o chlp\" viacej. Každý kto aspoò trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento \"chlp\" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).
[/quote]
1/ Pre zvysenie TD ucinnosti mozes vo vesmire vyuzit i znizovanie teploty, cernakusove ucinnosti nevidim preto daleko od moznosti,
I ked z pohladu planetoletov cim teplejsi chladic, tym mensi...

Len nerozumiem, preco furt chcete tlacit chladiace medium do chladica a nenechate ho cirkulovat v magnetickom poli? to by mohla byt chladiaca plocha v km2...

2/ Myslim, ze teploty v motoroch medzi 1700 - 4000 su takmer nepouzitelne, to uz radsej nad 4000 a plazma
alebo aspon ionove medium v elektrostatickom poli...

Martin Jediny

Súhlas
:cool:

[quote]reaguju na Cernakuse z 12.9.:
ad 1 - Výrobci proudových a raketových motorů se snaží o tepelně odolné materiály už 60 let a utratili x miliard, zatím se dostali na 1200 K. 3000 K je revoluce v nedohlednu.
2 - zvýšit účinnost převodu teplo-elektřina se elektrárenství snaží ještě déle a s vynaložením ještě vyšších částek - zatím dosaženo 35% u nej. tepelných, 30% u běžných, 25% u jaderných elektráren a 20% u BM-40A. Reálných vidím tak 25%.
Vasimr má výhodu v proměnlivosti. Když uznám těch 137 t reaktoru (je v tom sekundární okruh s turbínou a generátorem elektřiny nebo jde jen o reaktor+primární okruh s olovo-vizmutem?), pak nám pohon dá 200 t (reaktor+Vasimry+chladič), 155 MWt dá 38,75 MW elektřiny a Vasimr se 70% účinností (zatím dosaženo 65%) dá 27 MW - tedy 2,7 kN při Isp 20000 - to stačí po 8 dní pro dosažení 2. kosmické a odlet od Země, pak se Vasimry přepnou do efektivnějšího módu s Isp 50 000 a tahem 1 kN - tak může zrychlovat dalších 28 dní na 3.kosmickou. Nezapomeòte, že musí zpomalit i u Marsu (o kolik?), aby aerocapture proběhl a pak znovu zrychlit k návratu na Zem. Ale vypadá to realizovatelně, jen ty náklady... [/quote]
1) Topaz 1900K, Topaz-2 2200K. Trvalé teploty jádra. Je třeba si uvědomit, že teplota nějakého systému je omezena nejslabším článkem toho systému. Tedy pokud použiji ocelové vysokoteplotními polymery nechráněné trubky na vedení chladícího média, jsem omezen teplotou cca 936K, pak je degradace vlastností libovolné oceli natolik velká, že je systém ohrožen. Nicméně to neznamená, že musím použít právě ocel. Jsou jiné materiály, kompozity titanu, niobu, chromu, které mají dostatečnou materiálovou pevnost i u teplot hodně nad 2000K. K tomu navíc lze tyto materiály chránit izolačními vrstvami, je to žádoucí i kvůli účinnosti. Navíc je zde možná ochrana elektromagnetickým polem. Typicky lze aplikovat například u jaderného termálního motoru s kapalným jádrem jádrem, typ žárovka - tedy roztavený štěpný materiál je možné udržet pohromadě elmag polem a nevyžadujeme tedy materiály s odolností teplot 3500K +

2) BN-1200, účinnost 42%. Tento bod je nevhodná aplikace selského rozumu. Jaderné elektrárny nemají omezenou účinnost danou ničím jiným, než kritickým bodem vody. Je všeobecně známo, že lehkovodní elektrárny, například nechvalně známý typ RBMK-1000 dosahoval snadno účinnosti přes 33%, což je pro většinu PWR reaktorů bez kaskády turbín a vratných okruhů nedosažitelné. Dalším příkladem pak můžou být dieselové motory nákladních lodí, které spalovaním ropných sraček a pomalými otáčkami dvoutaktního cyklu dosáhnou vcelku pohodlně až 50% účinnosti. Ovšem pouze na volném moři, protože v přístavu by tím sajrajtem co jim při této účinnosti leze z komína usmrtili osazenstvo toho přístavu. Jinými slovy relativně nízká termodynamická účinnost je dána tedy ekonomickými a bezpečnostními důvody, nikoliv důvody technologickými. Dosáhnout 70% proto není nereálné. Samotný MHD generátor může dosáhnout až 65% přeměny, další stupně (vodní cyklus) pak dále přidají (nutno však vyvážit přínos ku zvýšené hmotnosti).

A nakonec uvedu ITER, který se staví. Teploty, kterým budou muset některé materiály v jádře odolat jsou na hraně materiálové soudružnosti a účinnost bude vyžadována ku 80% (jinak to nevyrobí více, než to spotřebuje), přitom součástí toroidu budou i supravodiče chlazené někde kolem 10K! Je to samozřejmě výzva, ale pokud by to alespoò teoreticky nebylo možné, pak by se do toho nikdo nepouštěl.

[quote]Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpoklada, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to \"o chlp\" viacej. Každý kto aspoò trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento \"chlp\" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).
[/quote]

Pokud vím, tak uvaděné teploty jsou teploty spalin, nikoliv teplota konstrukce. Tak je o \"tlustý chlp\" nižší.

Ono v těchto záležitostech velmi záleží na přesném tepelném poli, zabudovaném chlazení, současném dynamickém namáhání a dalších podmínkách ...

... [/quote]

Pokud vím, tak uvaděné teploty jsou teploty spalin, nikoliv teplota konstrukce. Tak je o \"tlustý chlp\" nižší.

Ono v těchto záležitostech velmi záleží na přesném tepelném poli, zabudovaném chlazení, současném dynamickém namáhání a dalších podmínkách ... [/quote]
Jak to opisatna dva riadky... :)
Teplotne pole a chladenie dokaze zazraky... ale znizuje ucinnost.
----
pouzivate Fluent, alebo alt.?

[quote] Dalším příkladem pak můžou být dieselové motory nákladních lodí, které spalovaním ropných sraček a pomalými otáčkami dvoutaktního cyklu dosáhnou vcelku pohodlně až 50% účinnosti. Ovšem pouze na volném moři, protože v přístavu by tím sajrajtem co jim při této účinnosti leze z komína usmrtili osazenstvo toho přístavu. [/quote]

to je zaujimave, mozes to trochu rozviest? ucinnost motora sa zvysi znizenim otacok? a co im to leze z komina? a preco zrovna pri tejto ucinnosti im to leze z komina?

[quote]...to je zaujimave, mozes to trochu rozviest? ucinnost motora sa zvysi znizenim otacok? a co im to leze z komina? a preco zrovna pri tejto ucinnosti im to leze z komina? [/quote]
Asi sme uz pekne OT, ale
ono zrejme nie je problem v otackach...
1/ na spalenie kvalitneho paliva potrebujes ms, na spalenie uhlia sek az minuty a ten ropny odpad je tak niekde napolceste.
Proste pri vysokych otackach by nestihol zhoriet...
2/ palenim odpadu cistotu spalin nezvysis... nevycistene, neodsirene,...

[quote]
pouzivate Fluent, alebo alt.?
[/quote]

Nepoužívám ANSYS Fluent, ale malinko ho znám. ;-) V našich strojích nemáme rádi teploty přes cca 550stC a na to není potřeba takto výkonný (a bohužel i drahý) nástroj.

[quote]
Asi sme uz pekne OT, ale
ono zrejme nie je problem v otackach...
1/ na spalenie kvalitneho paliva potrebujes ms, na spalenie uhlia sek az minuty a ten ropny odpad je tak niekde napolceste.
Proste pri vysokych otackach by nestihol zhoriet...
2/ palenim odpadu cistotu spalin nezvysis... nevycistene, neodsirene,... [/quote]

ja viem ze sme OT, ale ta info zaznela tu, tak co mam robit...

cize to kuzlo je v tom, ze v nizkootackovom motore je viac casu a palivo sa lepsie spali?

Ono to může být v tom, že spalují palivo o malé výhřevnosti a když se mu nechá čas na hoření, může z něho vytáhnout dost velká účinnost, ovšem absolutní výkon ve srovnání s kvalitními palivy je nízký, počítáno ke stejné spotřebě. Faktem je, že tyto motory ovládly velké námořní lodě a mohou i přímo pohánět lodní šroub, bez redukce. Ovšem na říčních cestách a jezerech jsou kvůli emisím většinou zakázané (karburátorové typy) a povoleny jen typy s přímým vstřikováním.

Jeden z motorov pre oceánske lode
-> http://www.aksturgeon.com/2009/04/20/wartsila-sulzer-rta96-c-diesel-engine/
Vyrába sa ako šes až štrnás valec. Štrnásvalec váži nejakých 2300 ton, účinnos okolo 50%, výkon bezmála 109000 koní pri 102 otáčkach za minútu, stavebná výška 13,5 metra...
Aj najmenší šesvalec bude váži nejakých tisíc ton, čo je u riečnej lode často prakticky celý jej výtlak...

\"A nakonec uvedu ITER, který se staví. Teploty, kterým budou muset některé materiály v jádře odolat jsou na hraně materiálové soudružnosti a účinnost bude vyžadována ku 80% (jinak to nevyrobí více, než to spotřebuje), \"

Je na tu požadovanou účinnost nějaký zdroj - to slyším totiž poprvé a to jsem se o to docela zajímal.

Jestli to není podle nějakých dřívějších propočtů a již to neplatí.
Přijde mi to dost divné - jestli je to účiinost přeměny tepla na elektrickou energii.
Nebo k tomu nepotřebují, aby vyzkoušli ttak vyskou účinnost stavět ITER hned jako celek - ale tu nádobu mohou rozhřívat běžným vhodným palivem a nebo těch stěn se nedotkne to plasma - nesmí nevydrželi byto a tak budou mít jistě mnohem nižší teplotu - přesnou hodnotu nevím.

Pokud se to nepodaří tato poždovaná účinnost tak toho mohou nechat - pokud ano, a byl by to plyn klidně i s kyslím tak mohou to podobně již nabízet jako plynovou elektrárnu při této účinnosti - výrobců paroplynových elektráren to dovést k dokonalosti je dost.

Spíš mě to připadá ta nutná účinnost jako umyslně lživě vypuštěná informace odpůrci projektu ITER - prostě něco co se nemůže jim povéct, viz termodynamický zákon - z cílem je zdiskreditovat jako partů lidí co zkoumaj něco co nemůže být nikdy ekonomické - jen si tak dělají jméno tím bádáním - včas od toho pak odejdou a ještě za to berou peníze.

[quote]Nepoužívám ANSYS Fluent, ale malinko ho znám. ;-) V našich strojích nemáme rádi teploty přes cca 550stC a na to není potřeba takto výkonný (a bohužel i drahý) nástroj. [/quote]
Prave toto je ta otazka. Ci je prinos drahych nastrojov primerany uzitku.

Kus prace urobi uz odhad skuseneho technika...

[quote] ...
Kus prace urobi uz odhad skuseneho technika...
[/quote]

To už jsme hodně OT, ale dovolím si poslední reakci:

Nám odhad zkušeného technika stačí, navíc u (relativně) jednoduchých a statických věcí lze použít aproximace (kde se \"najede\" třeba jen na 200stC, infrateploměry se změří stav a udělá se aproximace na finální teplotu. Toto v dynamickém prostředí leteckého motoru nejde ...

Jinak u simulačních programů je problém ten, že dochází k přesunu problému: Normálně by jste odhadovali (třeba) tepelné pole. Simulační program sice tepelné pole spočítá, ale někdo musí odhadnout mezní a okrajové podmínky celé simulace. Takže závisíte na odhadech \"zkušeného technika\" ... ;-)

ps: v programování se tomuto jevu říká GIGO (neboli Garbage In - Garbage Out)

Anatoli Zak informuje, že vďaka pozitívnym zmenám v ruskom vesmírnom programe sa práce na Spektr-RG pohli vpred a štart by sa mohol trocha urýchli.
Hotový je prototyp pre pevnostné a tepelné skúšky, výroba prototypu pre letové skúšky je pod¾a Lavočkina v plnom prúde.
http://www.russianspaceweb.com/spektr_rg.html#development

Nasa údajně pracuje na \" warpovém pohonu \" .

[quote]Nasa údajně pracuje na \" warpovém pohonu \" . [/quote]Jak to souvisí s tématem \"Rusko - Federální kosmický program ...\"?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika

[quote][quote]Nasa údajně pracuje na \" warpovém pohonu \" . [/quote]Jak to souvisí s tématem \"Rusko - Federální kosmický program ...\"?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika [/quote]

Proč asi..... Provokatér :D :D :D ... [Upraveno 21.9.2012 Conquistador]

[quote][quote][quote]Nasa údajně pracuje na \" warpovém pohonu \" . [/quote]Jak to souvisí s tématem \"Rusko - Federální kosmický program ...\"?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika [/quote]

Proč asi..... Provokatér :D :D :D ... [Upraveno 21.9.2012 Conquistador] [/quote]

To jsem nevěděl, vlákno F. nesleduji, hned se na to podívám.

Jsem zvědav zda \" pravověrní\" budou považovat za \" provokatéra\" několikanásobného ruského kosmonauta Padalku, když prohlásil : volně cituji: ruský kosmický program zaostal na úrovni 70 let m.s. a američané si zatím jezdí po Marsu ... dále kritizoval ruskou část ISS , volně cituji : \" je obývTELNÝ JEN JEDEN MODUL, ostatní slouží jako sklady, je tam zima a nedá se se tam být, dlále, že ruští kosmonauti \" nahoře\" strádají, zatímco američané si žijí v pohodlí, atd..

A je to jak chce, zajímalo by mne, co ještě Rusové mohou objevit nového na ISS po tolika letech provozu Miru a ISS. Vynakládají na provoz ISS a zásobování lidmi i materiálem značnou část (asi víc než 50%) svého kosmického rozpočtu. Když k tomu připočtu velké zatížení pozemní obsluhy startů i přistání, výcvik kosmonautů a výstavbu nových modulů, není mně dost jasná rentabilita ani užitečnost tak rozsáhlé činnosti tomto směru.

Mod: jelikož je to poměrně zásadní a zajímavá informace o provozu ISS, dávám kopii tohoto a dalšího příspěvku i do vlákna o ISS.

Přepis z teletextu čt1 str. 603

http://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/?page=603A&ver=TXT
Padalka: Ruská kosmonautika zastaralá

Tvrdé kritice vystavil ruský vesmírný program Gennadij Padalka, jeden z nejzkušenějších ruských kosmonautů. Krátce po návratu ze své zatím poslední mise na Mezinárodní vesmírnou stanici řekl, že ruská kosmonautika není konkurenceschopná a je dosud závislá na technologiích ze 70.let minulého století.
\"Problémy ruské kosmonautiky, včetně té pilotované, jsou přímo spojeny se stavem ruského hospodářství,\" řekl novinářům Padalka.
\"Stejně jako v minulosti je závislá na vývozu surovin. Dokud se situace nezmění, nelze hovořit o rozvoji tak technologicky náročného odvětví,jakým jsou lety do vesmíru,\" prohlásil.
Ruští kosmonauti létají do vesmíru díky technologiím ze 70.let, uvedl Padalka dále. \"Za posledních pětadvacet let se nic neudělalo. Pohlédneme-li na pokrok našich zahraničních partnerů, vidíme to jasně. Zatímco Američané posílají vozítka na Mars a na oběžné dráze používají nejmodernější techniku, ruská pilotovaná kosmonautika v mnohém žije ze zkušeností posledních 50 let,\" konstatoval ruský kosmonaut.
Padalka zchladil i nadšení ruských expertů, kteří v minulých dnech s uspokojením přijali informace, že pobyt kosmonautů na ISS se v dohledné době zvýší z několika měsíců možná až na rok.
\"Ruská část ISS není na nic takového připravena. Aby bylo možné lety prodloužit, je k tomu třeba vytvořit zejména v ruské části stanice náležité pohodlí. Přijatelné podmínky tam nejsou, proto jsem proti,\" prohlásil.
Jediným obyvatelným ruským modulem je na ISS Zvezda, kde kosmonauti spí, jí, pracují i chodí na záchod. \"Všechny ostatní moduly jsou vlastně sklady, kde je zima a hluk. Je zapotřebí ruskou část ISS zásadně modernizovat, přinejmenším vytvořit vhodné podmínky pro spánek, jaké mají američtí astronauti,\" řekl Padalka (54), který absolvoval už čtyři dlouhodobé kosmické lety. [Upraveno 22.9.2012 dodge]

[quote]

To jsem nevěděl, vlákno F. nesleduji, hned se na to podívám.

Jsem zvědav zda \" pravověrní\" budou považovat za \" provokatéra\" několikanásobného ruského kosmonauta Padalku, když prohlásil : volně cituji: ruský kosmický program zaostal na úrovni 70 let m.s. a američané si zatím jezdí po Marsu ... dále kritizoval ruskou část ISS , volně cituji : \" je obývTELNÝ JEN JEDEN MODUL, ostatní slouží jako sklady, je tam zima a nedá se se tam být, dlále, že ruští kosmonauti \" nahoře\" strádají, zatímco američané si žijí v pohodlí, atd.. [/quote]

Tohle už není provokace ale reálná a použitelná informace... ;)
Ale není to nic objevného, je přeci známá věc že modul Zarja je skladovací modul a byl i pro tuto funkci připraven a je pro ní i používám. Moduly Poisk, Pirs jsou dokovací a skladovací moduly kde se provádí dlouhodobé experimenty a slouží i jako přechodové komory, modul Rassvet je určen primárně na vědecké účely, poslední ruský přítomný modul je Zvezda a ten je určeny jako obytný a řídící modul stanice, takže je jasné že posádka je soustředěná pokud nevykonává práci jinde právě zde.

Ale jinak je pravda že moduly na druhé straně jsou prostornější, ale je to i z důvodu že to nejsou samoobslužné moduly jako ty Ruské které dokážou pracovat bez připojení k celku (vlastní radiátory, nádrže, orientace atd.) zatím co \"západní\" strana stanice je závislá na centrálním nosníku (a Zvezde) bez kterého by samotné moduly zamrzly a nebyly by funkční.
Jinak tento rozdílný trend je odvozen i od toho jak byla stanice postavena, zatím co Ruské moduly v 4/5 se na ISS museli dostat vlastní cestou za pomoci Protonu a Soyuzu, tak ty západní byly přivezeny na palubě STS, takže ty moduly nemusí mít žádné naváděcí, orientační či jiné pomocné systémy což usnadòuje a zlevòuje konstrukci díky tomu i prostornější.

[quote]Přepis z teletextu čt1 str. 603

http://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/?page=603A&ver=TXT
Padalka: Ruská kosmonautika zastaralá

[/quote]

ale ale, zase tie provokacie? aby sme tu zase tyzden necitali o uzasnych sojuzoch, nelietajucich americanoch, amerikofiloch a rusoch co zvladnu vsetko co amici a este lepsie... co uz len najskusenejsi rusky kozmonaut moze o tom vediet, asi je to tiez amerikofil :)

Zmínku o Warpu jsem myslel tak, že se tu mnozí rozplývají nad údajným vývojem ruského atomového motoru, který američané opustili před 40 lety jako slepou větev a NASA zatím pracuje v oblasti pohonu spadajícího do sci-fi.
O Padalkovi jsem se zmínil proto, že shodně s ním a panem Medveděvem a Putinem považuji od vstupu na toto vlákno ruskou kosmonautiku za beznadějně zaostalou a jsem za to osobně napadán invektivami, nikoli argumenty hodnými zřetele.
Říká se , že dobrý strom se pozná podle ovoce - kdyby rusové konečně postavili nějakou moderní kosmickou loď, moderní nosič a jejich kosmické sondy jezdily na Marsu,nebo alespoò kolem něj létaly, jistě by se nikdo

ani nepokusil jejich kosmonautiku nějak , jak argumentují moji oponenti \" zlehčovat\".
Faktem je , že se na Rusko dotahují Čína, Japonsko, Evropa a dokonce i Indie a amerika vesele všem dál ujíždí.

Pages