Rusko - Federální kosmický program (politika, rozpočet)

Primary tabs

Dne 2010-07-19 se v RKK Eněrgija konalo zasedání vedoucích představitelů ruského kosmického a raketového průmyslu, na kterém vystoupil ruský ministerský předseda V. V. Putin. Přítomen byl také generální ředitel Rosskosmosu A. N. Perminov. Kompletní přepis vystoupení Putina (rusky) a následné diskuze je na webu

[url]http://premier.gov.ru/events/news/11414/ [/url]

Nejdůležitější body:

Na FKP bylo v letošním rozpočtu 67 miliard rublů (RUR), na rozvoj Globálního navigačního systému 27,9 miliard RUR.

Na výstavbu kosmodromu Vostočnyj v nejbližších třech létech se počítá s částkou 24,7 miliard RUR. Je třeba postavit komplex se dvěma rampami, lětiště, montážní budovu MIK, závod na výroku kapalného kyslíku a dusíku a další zívod na výrobu vodíku (pro kryogenní stupeò), silniční a železniční infrastrukturu.

Výstavba ruského segmentu stanice ISS má být dokončena do roku 2015: má být vypuštěn mnohoúčelový laboratorní modul (MLM), uzlový modul a dva energetické moduly.

Průměrný plat v RKK Eněrgija je 31 tisíc RUR.

V rámci podpory mezineráodní spolurpáce bylo nedávno podepsáno vládní nařízení RF, které zjednodušuje (ale reguluje!) přístup zahraničních pracovníků, zejména zaměstnanců agentur NASA, ESA, JAXA a firem Boeing a Trident Space do areálu koncernu RKK Eněrgija. Dále se předpokládá zintenzivnění spolupráce Ruska v Ukrajinou v této oblasti.

Rusko hodlá do roku 2015 ovládnout 15 % světového objemu poskytování služeb v kosmonautice. Je proto nutno zvětšit jak produkci, tak zejména kvalitu. Na inovaci výrobních prostředků jde zhruba 20 % finančních prostředků, které získává raketo-kosmický průmysl.

yamato:

M. Krýtký zřejmě myslel krápánek něco jiného, než tvoje absurdní srovnání:
http://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_planetary_exploration

Jinak je fajn, že to počítáš na planety. Ovšem průlet s pár fotkami je těžko počítat jako hodnotná mise. Zatím je to pouze Merkur - Jupiter, s tím, že Jupiter a Merkur hlavně z doby, kdy SSSR/Rusko byly na kolenou, což není tak úplně fér, když budeme porovnávat pindíky.

M. Krátký:

No, v 80tých letech z té pozice zase ustoupili Američani. Tolik je vyčerpával raketoplán a hlavně Reaganovy hvězdné války. Na druhou stranu si mise smažili pěkně potichoučku a proto měli tak silný 90tý léta. Byly to v podstatě vymazlený programy z 80tých let.

[quote]. A taky strasne zaspali v elektronice. [/quote]

Původně jsem se nechtěl vůbec zapojit do této přestřelky, ale přes to se lehce zapojím.
Neřekl bych že v elektronice jako celkovém oboru zaspali, řekl bych že zaspali pouze na poli digitální elektroniky, analog měli na vysoce špičkové úrovni.

Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických \"vnitřností\" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků.

Tedy Rusové si to musí vyvinout a otestovat sami, tedy prošlapat cestičku (aby mohli pokračovat dál), mohli by maximálně spolupracovat s zahraničním partnerem typu ESA na základním vývoji, ale určitě ne to nakoupit hotový produkt (sondu) to je nic nenaučí...
[Upraveno 24.8.2012 Conquistador]

[quote]

Jinak je fajn, že to počítáš na planety. Ovšem průlet s pár fotkami je těžko počítat jako hodnotná mise. [/quote]

pokial ide o prielet podla planu, je to uspech. Pokial ide o prielet, pretoze kvoli poruche nedoslo k brzdnemu manevru, je to neuspech.

toto nema zmysel. Nebavi ma dokazovat fakty. Pokial si niekto chce stavat rusov na piedestal, nech si to kludne robi.

Ja nemam problem povedat ze vegy alebo mir boli uspech a nemam problem povazovat dokonca STS za neuspech (pretoze nesplnil co sa od neho cakalo, hoci lietal desatrocia a bez neho nie je ISS alebo hubble)

Bohuzial niekto neznesie najmensiu kritiku tej strany, s ktorou sa asi viac stotoznuje, a bude tu vyhlasovat zlyhane misie za uspech s malym \"ale\"...

[quote]Neřekl bych že v elektronice jako celkovém oboru zaspali, řekl bych že zaspali pouze na poli digitální elektroniky, analog měli na vysoce špičkové úrovni.[/quote]

Souhlas. S lampama byli kamaradi. U polovodicu a digi pohoreli.

nebudu vypichovat vety. Uz to tady zaznelo. Pokud si chces vychovat vysoce kvalifikovane odborniky ze zkusenostma, tak musi mit vyzvy, resit problemy, aby meli kde ziskat zkusenosti. Jenom s teoretickyma znalostma velkou diru do sveta neudelas. Jak se rika seda je teorie, zeleny je strom zivota. Sami vite, jak zisakni zkusenosti boli. A co omylu se pri tom udela.

[quote]Neviem či niekto Chlapcom od lavočkina vyhrožoval , ale fakt je že také zlyhanie ako F-G ukazuje na typycky Ruský problém. Možno mali najlepších dostupných konštruktérov ale nemajú dobrých managerov. Na riadenie takeho projektu nestačí medvídek Pú. Ako hovorí môj šéf , na to treba ma gule.[/quote]

Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak.

Ne, ty troubelíne, ale na základě částečných neúspěchů neřeknu, že Rusáci neumí udělat sondu k Marsu. A mají si ji proto koupit od Američanů. Nebo to dokonce neprohlásím na základě jediné meziplanetární sondy, kterou vyslali za posledních 17let.

Je to to samé, jako obviòovat Čechy, že neumíme udělat pořádné auto, protože nemáme auto ve Formuli 1. No nemáme, protože Škodovka na to nemá půl miliardy eur ročně (nebo kolik to stojí). Ale to neznamená, že jsou naši inženýři tupci a neuměli by to s tím rozpočtem udělat. A to přesně vlastně ty chceš prosadit, abychom si plivli, jací jsou ti Ruští inženýři nehorázní neschopové a tomu já se budu vždy bránit. Klidně i kdybych se měl jako kolovrátek opakovat. Protože nejde o to, že urážíš národ (to čert vem, nejsi sám co to dělá), ale urážíš kategorií lidí, kteréžto jsem (na rozdíl od tebe) zástupcem a v ten moment se mi prostě ježí chlupy na chlupech. To se nedá svítit. Povšimni si, že já inženýry odkudkoliv (i v USA) nepohrdám ani nezesměšòuji, protože prostě být inženýrem znamená (obvykle), mít alespoò něco v kedlubně.

Proč se diskuze problematiky ruského federálního kosmického programu, vždycky nabourá nějaký yamato či machi, kteří otázky ryzí budoucnosti okamžitě stočí na dávnou a v podstatě nesouvisející minulost (ano, výzkum a vývoj 60-90 let s výhledem do budoucna již moc nesouvisí) a pak na zcela nerelevantních příkladech a ještě roztodivnějších analogiích (jako, že poměr sond dělíme na planety :o) ukájí svoje ego jak ti nelidští komouši stáli a stojí za starou bačkoru?!

[quote]

Souhlas. S lampama byli kamaradi. U polovodicu a digi pohoreli.[/quote]

To je bohužel i ideologii, za kterou technici nemohli, protože cca do 60 let sovětští političtí papaláši věřili že robotika a informační technologie jsou \"buržoazní pavěda\" takže bylo zakazané se tím \"oficiálně\" zabývat, takže když tohle tabu padlo tak byly za světem v digi technologiích o dvacet let pozadu (první počítače měli již Němci používali je k automatickému vyhodnocování radarových kontaktu přehledových radaru Freya a místních lokalizátorů Würzburg na automatické navádění Nachtjägerů, také je používaly na výpočty při práci s raketou V2-A4).
Jelikož analog političtí vůdci nepovažovali za \"boržoázní pavědy\" tak rusové nejen ve světě v této elektronice drželi krok, ale dalo by se říci že ho i udávali.

[quote]
nebudu vypichovat vety. Uz to tady zaznelo. Pokud si chces vychovat vysoce kvalifikovane odborniky ze zkusenostma, tak musi mit vyzvy, resit problemy, aby meli kde ziskat zkusenosti. Jenom s teoretickyma znalostma velkou diru do sveta neudelas. Jak se rika seda je teorie, zeleny je strom zivota. Sami vite, jak zisakni zkusenosti boli. A co omylu se pri tom udela. [/quote]

Souhlas získaní zkušeností se děje bohužel i přes neúspěch...
A další výzvy pokračuji, Lavončkin teď přeci urputně pracuje na cele nové baterii/generaci sond LUNA takže zkušenosti pro mladé budou a po zkušenostech z sond určené naší oběžnici se chtějí pustit dál, takže logiku to má, jen F-G z té logiky lehce vypadnul a jak někdo říká bylo to větší sousto než jaké mohli skousnout a bohužel to nevyšlo .
[Upraveno 24.8.2012 Conquistador]

\"Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak.\"

70-te roky neriešim , ale v 60-tych sa Koro¾ovova genialita prejavila práve v mangerských schopnostiach. Dokázal megalomanskému Chruščovovi vysvetli kde sú hranice možného a nemožného. Mišin to s Brežnevom nedokázal . Našastie Brežneva vesmír moc nelákal. Ale ja som mal na mysli F-G. A to je projekt posledného desaročia. Tam už ten gulag nieje inšpiráciou a prepustený ruský konštruktér si hravo nájde prácu v Iráne alebo Číne. Alebo ešte lepšie v Izraeli.

[quote]70-te roky neriešim , ale v 60-tych sa Koro¾ovova genialita prejavila práve v mangerských schopnostiach.[/quote]

Ale spojena s obrovsky znalostma a zkusenostma. Manazer bez odbornych znalosti je ti k ...

[quote]Dokázal megalomanskému Chruščovovi vysvetli kde sú hranice možného a nemožného. Mišin to s Brežnevom nedokázal . Našastie Brežneva vesmír moc nelákal. Ale ja som mal na mysli F-G. A to je projekt posledného desaročia. Tam už ten gulag nieje inšpiráciou a prepustený ruský konštruktér si hravo nájde prácu v Iráne alebo Číne. Alebo ešte lepšie v Izraeli. [/quote]

Souhlas. jeden odbornik ti vyda za deset cerstvych absoloventu. Proto se napr. s vyvojem Angary patlaji tak dlouho. Nevyjasneny koncept, co by mela vlastne nahradit. Strategie. A sme zase nazacatku. Je dokolecka dokola. Musi znovu ziskat zkusenosti.

Sorry Cernakusi, ale vy vždycky napíšete nějakou hloupost a pak se čertíte, když vám ji ostatní vyvrátí.
Téma F-G vs. MSL a tím celou řádku příspěvků týkající se Marsu jste tady otevřel vy (příspěvek z 24.8.2012 - 13:47).

Co se týče vývoje různých systémů, tak souhlasím s Jarem:

[quote]Ale Rusi v zahraničí niektoré komponenty nakupujú. Napr. v prípade telekomunikačných satelitov ich telekomunikačné vybavenie býva asi vždy zahraničné, pozrite napr. aktuálne
http://www.npopm.ru/?cid=news&nid=1546
Ale schopnos stava satelity si chcú zachova nielen kvôli patriotizmu, ale hlavne to je nevyhnutnos pre vojenské aplikácie! No a keď pridáme i fakt, že sa im občas naskytne i nejaká ta zahraničná zakázka...(Telkom-3, Amos-5, Kazsat-2 a 3, BelKA-2, Libid)[/quote]

Rusko chce být v kosmu úspěšné a tedy musí udržovat a podporovat vývoj většiny komponent a je to jen dobře.

[quote]Ne, ty troubelíne, ale na základě částečných neúspěchů neřeknu, že Rusáci neumí udělat sondu k Marsu. A mají si ji proto koupit od Američanů. Nebo to dokonce neprohlásím na základě jediné meziplanetární sondy, kterou vyslali za posledních 17let.

Je to to samé, jako obviòovat Čechy, že neumíme udělat pořádné auto, protože nemáme auto ve Formuli 1. No nemáme, protože Škodovka na to nemá půl miliardy eur ročně (nebo kolik to stojí). Ale to neznamená, že jsou naši inženýři tupci a neuměli by to s tím rozpočtem udělat. A to přesně vlastně ty chceš prosadit, abychom si plivli, jací jsou ti Ruští inženýři nehorázní neschopové a tomu já se budu vždy bránit. Klidně i kdybych se měl jako kolovrátek opakovat. Protože nejde o to, že urážíš národ (to čert vem, nejsi sám co to dělá), ale urážíš kategorií lidí, kteréžto jsem (na rozdíl od tebe) zástupcem a v ten moment se mi prostě ježí chlupy na chlupech. To se nedá svítit. Povšimni si, že já inženýry odkudkoliv (i v USA) nepohrdám ani nezesměšòuji, protože prostě být inženýrem znamená (obvykle), mít alespoò něco v kedlubně.

Proč se diskuze problematiky ruského federálního kosmického programu, vždycky nabourá nějaký yamato či machi, kteří otázky ryzí budoucnosti okamžitě stočí na dávnou a v podstatě nesouvisející minulost (ano, výzkum a vývoj 60-90 let s výhledem do budoucna již moc nesouvisí) a pak na zcela nerelevantních příkladech a ještě roztodivnějších analogiích (jako, že poměr sond dělíme na planety :o) ukájí svoje ego jak ti nelidští komouši stáli a stojí za starou bačkoru?! [/quote]

nikto tu na nikoho neplive, ak si odmyslim tvoje urazlive a alergicke reakcie na cokolvek \"protiruskeho\"

ty sam si napisal \"Protože to, Davide, není potřeba. Není věc v kosmonautice, kterou by Rusové neuměli udělat minimálně stejně jako Američané. \"

ja som reagoval na toto tvrdenie, s tym, ze minimalne na mars a do vonkajsej slnecnej sustavy sa rusi nevedia dostat. Vychadzam pri tom z historickych udajov. Nema to nic spolocne s mojimi sympatiami, politickym postojom alebo laskou k narodu. Do tejto roviny to tahas ty, zrejme sa ta hlboko dotyka cokolvek co nevyznieva pre rusky program najlepsie. Ale mne je jedno ci je rusky alebo trebars argentinsky, mna zaujimaju vysledky. Davas rovnitko medzi americke a ruske vysledky, ja ukazujem ze tam rovnitko nie je.

Mimochodom ja nemam problem kritizovat trebars SLS alebo jeho predchodcu STS, pretoze mi pridu nelogicke, a na tom nic nezmeni ani keby som citil nevyslovnu lasku k americkemu narodu a ich inzinierom. Ty troubeline ;)

yamato:

Použil jsi termín \"k Marsu\" nikoliv \"na Mars\". A takhle bych ty tvé bludy a dezinterpretace mohl rozebírat dál. Ovšem jistě uznáš, že to oba nemáme zapotřebí.

\"Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických \"vnitřností\" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků\"

Prostě vyvíjet specializované součástky se vyplatí jen tehdy, pokud je budete exportovat do celého světa - a je otázka, zdali na ně jinde pak seženou kupce - ty zajímá u těchto věcí především kvalita dlouhodobá zkušenost s jejich výrobou a cena je až na druhém místě - narozdíl od spotřební elektroniky.

Třeba se používá speciaální elektronika u robutů a jiných automatických ponorek (bez posádky) u ropných firem - maji jich ropné firmy mnohem víc než jich má i USA armáda.

Takže ty by měli kupovat vždy.
Pokud se chtějí učit - tak si mají koupit licenci - oni jim ji prodaj, když je přesvědčej, že hotové výrobky kupovat nechtějí od nich a budou to používat jen u svých sond či svých pozemních zařzení - bude to součástí licenčních podmínek.

Dnes prostě nemůžete být výrobcem všeho - a i u tak specilizovné elektroniky není jistě ani v Rusku dostatečný odbyt na domácím trhu abys se to prostě ekonomicky a tak i proto kvalitou vyplatilo.

NASA taky mohla zadat výrobu WC domácím firmám - jen prostě zde uznal, že se to nevypaltí vyrábět doma ani kupovat licenci, když chtějí jen 1 kus.
Jinak to bude jako v Tesle za socialismu - sice 10x dražší a ještě horší kvality je ten senzor té kamery než ho nabízejí venku - ale je plně naší produkce.

[quote]\"Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických \"vnitřností\" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků\"

Prostě vyvíjet specializované součástky se vyplatí jen tehdy, pokud je budete exportovat do celého světa - a je otázka, zdali na ně jinde pak seženou kupce - ty zajímá u těchto věcí především kvalita dlouhodobá zkušenost s jejich výrobou a cena je až na druhém místě - narozdíl od spotřební elektroniky.

Třeba se používá speciaální elektronika u robutů a jiných automatických ponorek (bez posádky) u ropných firem - maji jich ropné firmy mnohem víc než jich má i USA armáda.

Takže ty by měli kupovat vždy.
Pokud se chtějí učit - tak si mají koupit licenci - oni jim ji prodaj, když je přesvědčej, že hotové výrobky kupovat nechtějí od nich a budou to používat jen u svých sond či svých pozemních zařzení - bude to součástí licenčních podmínek.

Dnes prostě nemůžete být výrobcem všeho - a i u tak specilizovné elektroniky není jistě ani v Rusku dostatečný odbyt na domácím trhu abys se to prostě ekonomicky a tak i proto kvalitou vyplatilo.

NASA taky mohla zadat výrobu WC domácím firmám - jen prostě zde uznal, že se to nevypaltí vyrábět doma ani kupovat licenci, když chtějí jen 1 kus.
Jinak to bude jako v Tesle za socialismu - sice 10x dražší a ještě horší kvality je ten senzor té kamery než ho nabízejí venku - ale je plně naší produkce. [/quote]

Souhlas, jen doplnim. Vybrat branzi, ktera je malo proslapana a na tom vydelat. Napr. Elektroniku, nebo dneska jsou uz vse pocitace (hardware) nema cenu delat. To dneska zvladaji asiati v dobre kvalite za dobrou cenu. Znamy vyrok z Armagedonu. :D Spis vyvoj Softwaru pro kosmonautiku. V dnesni dobe se da patentove chranit. Coz je dulezite. Tim se vraceji vyvojove naklady zpet. Optiku meli dobrou, pokud si dobre vzpominam, jadernou energetiku spickovou, bez toho si budoucnost kosmonautiky nedokazu predstavit, atd. Musi si vytvorit strategii. V cem chteji byt spicka a zbytek si do raket nakoupi. Dneska uz nema cenu vyvijet vse. Delas vse a nic poradne.

[quote]yamato:
Nemáš pravdu, ale to mě u tebe nepřekvapuje :D

V podstatě jsem ani nepochopil, co jsi tím chtěl říci, mimo plivnutí si na Rusy. Fajn, plivnem si na ty svině, že Mars je pro ně prokletý. Určitě jen neschopnost rusů může za to, že zrovna když přistál lander Marsu 3, tak tam byla bouře, kterou by přečkaly leda tak landery Vegy.

Prostě někdy má tým smůlu i přes veškeré snahy. Amíci měli peníze, techniku, ducha a já nevím co. A zatímco u Apolla, u kterého byli v časové tísni, a které bylo z technické stránky extrémním rizikem jakož i značně poruchové, to přežili všichni (až na ty 3 uhlíky v Apollu 1), dokonce i Apollo 13! U Raketoplánu, který byl velice moderní, neuvěřitelně drahý, měli hafo času na testy a údržbu, jim to sežralo 14 astronautů během 15ti let. Znamená to, že snad Američani nemají dělat pilotovanou kosmonautiku a kazí statistiky lidstvu?

Proton startuje cca 10x ročně a obvykle bez poruchy. Je prostě neuvěřitelná smůla, že když selže (respektive selže vrchní stupeò) tak tam jsou jako na potvoru tak drahé sondy jako 3 Uragany nebo Ekspressy. U F-G to samozřejmě těžce podcenili. Ale to bylo jasné už při pohledu na cenovku. [Upraveno 24.8.2012 cernakus] [/quote]

Dovolil bych připomenout, že \" bouře \" na Marsu není nějakým uragánem, jen se zvedne velké množství \" pudru\", který zakryje povrch při pohledu \" zhora\". Je nutné též připomenout, že na Marsu je velice řídké ovzduší a že přistávací modul Marsu 3 měl aerodynamický tvar , takže někdo fundovaný jistě hravě spočítá, jak velkou rychlost by musel mít \" maranský uragán\" aby s kulovou sondou vůbec pohnul, natož aby ji zničil. Já odhaduji tak 1000 km/hod.Ostatně MERy jsou na Marsu 8 let a prachové bouře bez úhony přestály a to nelze mluvit o tom, že by ve skutečném \" resp. pozemském větru, byly nějak stabilní.Můj děda říká, že legenda o 20 vteřinách vysílání Marsu-3 z povrchu je jen propagandistický trik a údajný snímek je záznam šumu přijímače.

[quote]yamato:

Použil jsi termín \"k Marsu\" nikoliv \"na Mars\". A takhle bych ty tvé bludy a dezinterpretace mohl rozebírat dál. Ovšem jistě uznáš, že to oba nemáme zapotřebí. [/quote]

ja pisem o statistike bez prikraslovania, ty reagujes emotivnymi vylevmi o snazivych inzinieroch co mali len smolu 40 rokov, ale inak su vlastne lepsi nez ich zapadni uspesnejsi konkurenti... ale ja pisem bludy... hmm, ty si zvlastny clovek ;)

ale vlastne sa mi to celkom paci. Mozem sa povazovat za milionara, ktory ma len smolu ze jeho peniaze su na ucte niekoho ineho. A moj vypis z uctu je len blud a dezinterpretacia :)

[quote] Martin Krátký: Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak. [/quote]

Nesmysl, Brežněv jednak nebyl Rus, a za druhé žádným inženýrům lágrem nevyhrožoval, ty ostatně byly v v 60. letech zrušené.

Naopak strach a teror jako motivační prvek v kosmickém rezortu Sovětského svazu za Brežněva zcela chyběl, vzpomeòme třeba jak dlouho trvalo odstranění Mišina - bylo třeba mnoho let mizerných výsledků a ještě významný tlak inženýrů zdola než se politici odhodlali k jeho sesazení. A nebyl poslán do (neexistujícícho) gulagu, ale stal se šéfem katedry v Moskevském leteckém institutu, což \"teror\" opravdu není, to by byl obětí teroru i Armstrong ...)

Posuzovat poměry v sovětském kosmickém průmyslu podle bůhvíjakých vyprávěnek týkajících se odlišných dob je mylné, a pro ruskou současnost to už vůbec nemá žádný význam.

[quote]Nesmysl, Brežněv jednak nebyl Rus, a za druhé žádným inženýrům lágrem nevyhrožoval, ty ostatně byly v v 60. letech zrušené.

Naopak strach a teror jako motivační prvek v kosmickém rezortu Sovětského svazu za Brežněva zcela chyběl, vzpomeòme třeba jak dlouho trvalo odstranění Mišina - bylo třeba mnoho let mizerných výsledků a ještě významný tlak inženýrů zdola než se politici odhodlali k jeho sesazení. A nebyl poslán do (neexistujícícho) gulagu, ale stal se šéfem katedry v Moskevském leteckém institutu, což \"teror\" opravdu není, to by byl obětí teroru i Armstrong ...)

Posuzovat poměry v sovětském kosmickém průmyslu podle bůhvíjakých vyprávěnek týkajících se odlišných dob je mylné, a pro ruskou současnost to už vůbec nemá žádný význam. [/quote]

Ani Stalin nebyl rus. Souhlasim, uz sem si taky mezitim neco o tom precetl. Napsal sem koninu. Ale i tak, chybel jim nekdo, kdo by udaval jasny smer.

M. Krátký:

Ano, to chyběl a to již byl důsledek vlády normalizátora a stalinisty Brežněva a jeho kliky. V SSSR v té době byla odměòována loajalita a stádovost, nad konfliktností a individualitou. I takový kádr jako byl Koroljov by zřejmě postupně byl odklizen. Naštěstí pro něj (a pro Brežněva) zemřel včas a v prvních dvou letech vlády brežněva tento musel být velmi opatrný. Kdyby se zostra navezl, do Koroljova, dopadl by jak Nikita. O deset let později byl již Leonid silný v kramflecích a SSSR zažíval to samé, jako naše země. Degradace a stagnace způsobená normalizací.

Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956745...
[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956745...
[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956745...
[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956746...
[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956746...
[url]http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/9956746...
[url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Angara_Bajkal_navratovy...

V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle \"dvoustupnovej\" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
[url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/[/url]
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]

Moderátor: přesunuto z Falcon Heavy do vhodnějšího tématu. RYSi, lépe zvažuj, kam píšeš příspěvky o ruském Bajkalu - s FH to nesouvisí

ale ved MAKS a Baikal nie su nove projekty, len jaksi spia (zrejme pre nedostatok penazi)
Takze nez sa zacneme tesit na svetle zajtrajsky, treba sa pozriet ci tie projekty niekto realne ozivil.

Ale keby sa sprevadzkovali, tak sa tesim jak maly do skolky, to je jasne :)

rusi maju tolko tych projekt na x veci, ze 99% z nich aj tak nedokoncia...
zatial verim, ze dokoncia angaru... a mozno nejaku sondu na tej univerzalnej platforme... a to je tak asi vsetko...
imo, ostatne veci su len ppt... tak ako vacsina podobnych projektov...

To moderator: Mel jsem na mysli hlavne ten SeaDragon, ktery jsou amici schopni vyrabet. A k tem Rusum jsem odskocil nejen kvuli predchozimu odkazu, ale i pro porovnani navratoveho prvniho stupne vuci navratovemu prvnimu stupni Falcona9, ktery dle meho mnohem slozitejsi a kostrbatejsi (system navratu) nez elegantni uskutecnitelnej Ruskej system a to oba Ruske systemy...jak nakladni kolmej start, tak i pilotovanej na hrbete Mriji.

K SeaDragonu...
Na jednom foru pisou, ze by to v dnesni dobe mohlo byt 12USD/1kg = 230Kc za Cubesat, pokud by letal SeaDragon kazdy mesic - 12 startu rocne.
Rekl bych, ze naklad 509 tun je cela ISS v jednom startu :).

Asi by se nejdrive z nekolika startu vyrobila orbitalni lodenice. A pak by se po 500tunach skladaly planetolety.
Konec koncu supertezka sonda treba k Saturnu by mohla vezt sebou nekolik druzic samotneho Saturnu, 2 multitelco druzice, soustavu druzic pro nekolik mesic + nekolik landeru/roveru.
Komplexni dlouholety vyzkum planety vcetne vrtaku do hloubky a navratu vzorku, treba z vody Enceladu.

Nebo pomoci 3 startu dostat do L2 optickej dalekohled (infra/viditelne) s prumerem skladaneho zrcadla 120m. S tim by slo jukat primo na planety do 150Ly a tez zjistit z ceho jsou atmosfery exoplanet.

A zcela jiste by se mnohem jednodusseji staveli zakladny na Mesici a pohyblive 400m radioteleskopy na odvracene strane Mesice + na polech soustavy 10m optickych/infra teleskopu pro hlidani Zeme pred sutrama.

To by se dali delat veci.

[quote]Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle \"dvoustupnovej\" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
[url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/[/url]
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]

Myslim, ze ze strany rusu uz sme slyseli mnoho prohlaseni a zatim skutek utek. Nechci byt pesimista, ale zatim americky soukromy sektor ma vetsi tah na branu nez rusky statni.

Uvedu priklad:
1. Dream Chaser je krok od prvniho zkusebniho startu na orbit a X37B si zvesela poletuje po orbitu x MAKS existuje pouze v jednom vzorku nemam info, a ma dost daleko od reality.
2. Navratove moduly raket. Pristi rok by mel SPACE-X u rakety FALCON 9 v 1.1 odzkouset x Baikal existuje netusim v jak dalece dokoncenem a funkcnim vzorku.
3. aktualni nosne americke prostredky (DELTA, Atlas, Falcon 9, ...) jsou vseobecne znamy x ruske vykopavky a pristi rok konecne snad odstartuje ANGARA.
4. Richard Branson, kosmoturistika SpaceShipTwo - neni daleko od letu x ???.

A tak by se dalo pokracovat dal.

[quote]Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle \"dvoustupnovej\" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
[url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/[/url]
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]

Myslim, ze ze strany rusu uz sme slyseli mnoho prohlaseni a zatim skutek utek. Nechci byt pesimista, ale zatim americky soukromy sektor ma vetsi tah na branu nez rusky statni.

Uvedu priklad:
1. Dream Chaser je krok od prvniho zkusebniho startu na orbit a X37B si zvesela poletuje po orbitu x MAKS existuje pouze v jednom vzorku nemam info, a ma dost daleko od reality.
2. Navratove moduly raket. Pristi rok by mel SPACE-X u rakety FALCON 9 v 1.1 odzkouset x Baikal existuje netusim v jak dalece dokoncenem a funkcnim vzorku.
3. aktualni nosne americke prostredky (DELTA, Atlas, Falcon 9, ...) jsou vseobecne znamy x ruske vykopavky a pristi rok konecne snad odstartuje ANGARA.
4. Richard Branson, kosmoturistika SpaceShipTwo - neni daleko od letu x ???.

A tak by se dalo pokracovat dal.

[quote]americky soukromy sektor[/quote]

jj, sukromny je... komercny nie... ;)
edit: (sukromny su aj eads, arianespace, ula, lm/boeing, alebo aj energia)... komercny takisto nie (resp. rovnako komercny ako ti americky :P) [Edited on 31.8.2012 Agamemnon]

[quote]jj, sukromny je... komercny nie... ;) [/quote]

Mas pravdu, ale ke komerci smeruji.

[quote][quote]jj, sukromny je... komercny nie... ;) [/quote]

Mas pravdu, ale ke komerci smeruji. [/quote]
snad... :)

[quote][quote][quote]jj, sukromny je... komercny nie... ;) [/quote]

Mas pravdu, ale ke komerci smeruji. [/quote]
snad... :) [/quote]

Jinak nedostanou ceny dolu a rusove budou porad konkurovat.:o)))

[quote]
K SeaDragonu...
Na jednom foru pisou, ze by to v dnesni dobe mohlo byt 12USD/1kg = 230Kc za Cubesat, pokud by letal SeaDragon kazdy mesic - 12 startu rocne.
Rekl bych, ze naklad 509 tun je cela ISS v jednom startu :).

Asi by se nejdrive z nekolika startu vyrobila orbitalni lodenice. A pak by se po 500tunach skladaly planetolety.
Konec koncu supertezka sonda treba k Saturnu by mohla vezt sebou nekolik druzic samotneho Saturnu, 2 multitelco druzice, soustavu druzic pro nekolik mesic + nekolik landeru/roveru.
Komplexni dlouholety vyzkum planety vcetne vrtaku do hloubky a navratu vzorku, treba z vody Enceladu.

Nebo pomoci 3 startu dostat do L2 optickej dalekohled (infra/viditelne) s prumerem skladaneho zrcadla 120m. S tim by slo jukat primo na planety do 150Ly a tez zjistit z ceho jsou atmosfery exoplanet.

A zcela jiste by se mnohem jednodusseji staveli zakladny na Mesici a pohyblive 400m radioteleskopy na odvracene strane Mesice + na polech soustavy 10m optickych/infra teleskopu pro hlidani Zeme pred sutrama.

To by se dali delat veci.

[/quote]

Kolik by ta obluda stála, jak vývoj tak jeden kus té rakety?..
Ne že bych byl nepřitel megalomanských projektů, spíše naopak, ale tohle předčilo všechny moje dosavadní myšlenkové pochody co se těžkých nosiců týče... ale byla by to paráda... s takový nosičem to bych se možna dočkal skutečné mise na Mars... ne to co plánuje Musk a podobní \"nadšenci\" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu. :D

[quote]Jinak nedostanou ceny dolu a rusove budou porad konkurovat.:o))) [/quote]

to je opacne... musia dat dolu ceny, ak chcu konkurovat rusom...
(alebo potom este mozu fungovat ako arianespace - ktora je sice o nieco drahsia, ale ma super spolahlivy nosic s velkou nosnostou na gto... to je asi tiez cesta)

[quote]... ne to co plánuje Musk a podobní \"nadšenci\" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu. :D [/quote]

pokial viem toto neplanuje Musk, ale vselijaki internetovi teoretici, ktori skladaju existujuci hardware ako virtualne lego :)

Musk planuje letiet na mars, a viac o tom nepovedal. Jeho skutocny letovy hardware bude pravdepodobne mat genetiku sucasnych strojov, ale pojde o nieco nove, vacsie, lepsie, priestrannejsie, efektivnejsie a s obcerstvenim zdarma :)

[quote][quote]... ne to co plánuje Musk a podobní \"nadšenci\" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu. :D [/quote]

pokial viem toto neplanuje Musk, ale vselijaki internetovi teoretici, ktori skladaju existujuci hardware ako virtualne lego :)

Musk planuje letiet na mars, a viac o tom nepovedal. Jeho skutocny letovy hardware bude pravdepodobne mat genetiku sucasnych strojov, ale pojde o nieco nove, vacsie, lepsie, priestrannejsie, efektivnejsie a s obcerstvenim zdarma :) [/quote]

No má zatím Dragon a i ten má pomalu i do prostornosti dnes historického modulu Apollo daleko, v případě že bude pilotovaná verze tak pokud do něj narve více jak tři lidi (chce šest směr LEO) tak to tam bude jak v kalkatský base, horší jak v Soyuzu, bude to chtít od těch kosmonautu silný nervy a žaludek...

No a Musk má jinak skoro cca polovinu aktivního života zasebou, to aby pořádně máknul pokud tam chce letět v něcím \"větším\" než v Dragonu... [Upraveno 31.8.2012 Conquistador]

postavit \"neco vetsiho\" predsa nie je vobec ziadny problem, jednoducho urobite vacsiu plechovku. Skutocny problem je dostat to hore, t.j. vacsia raketa...

Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS.

[quote]postavit \"neco vetsiho\" predsa nie je vobec ziadny problem, jednoducho urobite vacsiu plechovku. Skutocny problem je dostat to hore, t.j. vacsia raketa...

Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS. [/quote]

Presne tak. Doba Apolla je pryc. Na orbitu bude preletovy hab. K nemu dovezes posadku v Dragonu a dotankujes pohonny system nebo dovezes novy a muzes letet. I mesicni lander by mohl byt vicenasobne pouzitelny. Proc pokazde vsechno tahat ze zeme.

[quote]Presne tak. Doba Apolla je pryc. Na orbitu bude preletovy hab. K nemu dovezes posadku v Dragonu a dotankujes pohonny system nebo dovezes novy a muzes letet. I mesicni lander by mohl byt vicenasobne pouzitelny. Proc pokazde vsechno tahat ze zeme. [/quote]

pozdravuje mpcv/orion ;)

[quote]

Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS. [/quote]

No jo ale tak vezmeme kabinu dragon + treba modul velikosti typu Desiny/Kibo.. tak no nevím, pořád se mi to zdá take celkem stísněné na soužití tři lidi na delší dobu. Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka... ;)

Jsem zastánce větších a pevnějších konstrukci \"planetoletů\" které se dají použít na let tam a zpět vicekrát.

[quote]

No jo ale tak vezmeme kabinu dragon + treba modul velikosti typu Desiny/Kibo.. tak no nevím, pořád se mi to zdá take celkem stísněné na soužití tři lidi na delší dobu. Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka... ;)

Jsem zastánce větších a pevnějších konstrukci \"planetoletů\" které se dají použít na let tam a zpět vicekrát. [/quote]

toto by mohlo pomoct :)

[img]http://www.bigelowaerospace.com/images/sundancer-last-compare.jpg [/img]

toto je zrušené už :) a neplánuje sa... :)

[quote]toto je zrušené už :) a neplánuje sa... :) [/quote]

keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis ;) peniaze nesmrdia :D

[quote][quote]toto je zrušené už :) a neplánuje sa... :) [/quote]

keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis ;) peniaze nesmrdia :D [/quote]

nj, to je pravda :D

[quote][quote]toto je zrušené už :) a neplánuje sa... :) [/quote]

keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis ;) peniaze nesmrdia :D [/quote]

No nevím nafukovačka, to je tak maximálně na LEO a i tak bych tomu moc neveřil... Jak by v tom řešili radiaci, mikrometeroity a jiné jevy... Krom toho tato koncepce ještě nebyla nikdy naostro vyzkoušená (tím myslím zabydlená na LEO lidma) nikoli pouze \"rozbalený\" prototyp, takže nikdo neví jaké se mohou vyrojit problémy této koncepce.

[quote] Jak by v tom řešili radiaci, mikrometeroity a jiné jevy...[/quote]

na radiaciu a mikrometeoroidy je to odolnejsie nez klasicka kovova konstrukcia. Toto nie je nejaky sibnuty napad nejakeho blazna z las vegas, on ten projekt prevzal od NASA a ti to mali velmi dobre spocitane a zmerane.

[quote]
Krom toho tato koncepce ještě nebyla nikdy naostro vyzkoušená (tím myslím zabydlená na LEO lidma) nikoli pouze \"rozbalený\" prototyp, takže nikdo neví jaké se mohou vyrojit problémy této koncepce. [/quote]

najvyssi cas ju vyskusat, no nie? :)

[quote]
na radiaciu a mikrometeoroidy je to odolnejsie nez klasicka kovova konstrukcia. Toto nie je nejaky sibnuty napad nejakeho blazna z las vegas, on ten projekt prevzal od NASA a ti to mali velmi dobre spocitane a zmerane.[/quote]

No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.

[quote]
najvyssi cas ju vyskusat, no nie? :)
[/quote]

Já bych raději vyzkoušel stavění modulu z unifikovaných kovových kusu (stavba typu lego) a jejich svařovaní a montáž na orbitě, je to z douhodobého hlediska perspektivnější.

[quote]
No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.
[/quote]

klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev. Titan je pre naspeedovany mikrometeorit take iste maslo jak toto, vlastne podla tych merani je to trochu tensie maslo :)

[quote][quote]
No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.
[/quote]

klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev. Titan je pre naspeedovany mikrometeorit take iste maslo jak toto, vlastne podla tych merani je to trochu tensie maslo :)
[/quote]

Já vim že to je podobný systém skladaní vrstev jako mají skafandry, nebojte něco o tom vím.

Tak jasně ale je rozdíl když je tlouška stěny 1-1.5 cm kovové slitiny (třeba titanu) a např 40 cm vrstev s ropných produktu, výhodu kovových konstrukci spatřuji hlavně v pevnosti a také tím že vrstva stěny se muže dle useku modulu měnit.

Jinak by to šlo i zkombinovat, první postavit na orbitě slitinovou skořepinu a poté ji z vnější strany obložit bloky takového vrstveného materiálů.

[quote] Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka... ;) [/quote] Toto riziko skúšajú rieši napríklad rusi zdanlivo zbytočným a \"potemkinovským\" Mars 500.

[quote]klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev[/quote] Ko¾ko je životnos skafandru? Rusi uvádzajú pre Orlany 15 výstupov, tj. výdrž 100-150 hodín v kozmickom prostredí alebo 4-5 rokov na stanici ISS, potom sa začne prejavova degradácia povlakov a tesnení (a samozrejme i opotrebovanie). I pri sto násobne väčšej výdrži by to bola výdrž menej než dva roky - titanová hermetická nádoba má za podobných podmienok životnos rádovo väčšiu.

To je ale len jedna čas problému \"nafukovacích\" konštrukcií.
Ďalšou je napríklad hmotnos - keď sa začnú tkaniny vrstvi, rastie ich hmotnos na jednotku plochy povrchu pl᚝a - pri predpokladaných štyroch desiatkach vrstiev sa ¾ahko môže sta, že titanové plechy budú rovnako ažké alebo dokonca ¾ahšie...
Ale \"nafukovacie\" konštrukcie by som určite celkom nezavrhoval. Dali by sa použi napríklad ako štíty proti mikrometeoritom, po naplnení vodou i proti radiácii, prípadne po zmrznutí vody v oboch funkciách. A s použitím slnečných panelov a elektrolýzy je to zároveò zásoba paliva na spiatočnú cestu alebo zásoba vody pre použitie na mieste určenia...

Mohli by admini laskavě přesunout poslední dvě strany do odpovídajících vláken?

Nevím jestli to tu již bylo, pokud ne, tak zde uveřejnuji celkem zajímavý plánek a soupis budoucích Ruských bezpilotních misí do nadcházejících deseti letet (+).
Pokud to klapne tak se máme na co těšit.
[url] http://i41.servimg.com/u/f41/15/11/39/27/17270711.jpg[/url]

Takže ta koncepce není až tak nejasná co se týče RKA.
1) Angara 1.1-5 (poté 7) + modernizace Soyuzu
2) PPTS
3) Kosmodrom Vostočnyj
4) Rozšiření ISS po roce 2025-8 OPSEK
5) Program sond Luna, Mars, atd.
6) Sada teleskopů Spektr a biologické návratové laboratoře Bion-M atd.

Zbytek programu neavizuje RKA jako státní organizace, ale spíše polostátní podniky typu RKK Energia, GKNPTs Khrunichev atd. tedy nabízejí další možné varianty a své nápady, proto v tom je někdy takový chaos.

Pages