Exobiologie - život ve vesmíru

Primary tabs

NASA bude dnes večer pořádat tiskovou audiokonferenci k plánovaným projektům v oblasti exobiologie, tedy hledání života ve vesmíru, viz

[url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2010/apr/HQ_M10-064_ET_Telecon.html [/url]

Hlasová telekonference bude živě přenášena od 19:30 SELČ dnes, tj. 2010-04-29 na

[url]http://www.nasa.gov/newsaudio [/url]

Vikingovské testy zopakovány na Zemi - v Anarktidě - a výsledek stejný jako v 70. letech na Marsu:

http://scienceworld.cz/neziva-priroda/experimenty-sondy-viking-a-zivot-n...

[img]http://i.space.com/images/europe-mole-3-100430-01.jpg[/img] Oceán Jupiterova ledem pokrytého měsíce je bohatý na kyslík
By Charles Q. Choi
Astrobiology Magazine
posted: 27 May 2010
08:35 am ET
Podle nové studie ve vodách Jupiterova měsíce Europa může být dost kyslíku, aby stačil pro udržení života milionů tun ryb. A ač nikdo nenaznačuje, že by ryby skutečně na Europě mohly být, toto zjištění naznačuje, že by Jupiterův satelit mohl být schopen podporovat typy života, jež jsou nám známy ze Země, i kdyby jen v mikrobiální formě.

Europa, která má zhruba rozměry měsíce Země je obalena globálním oceánem asi 100 mil (160 km) hlubokým s ledovým příkrovem, který může být jen několik mil tlustý. Z toho, co víme ze Země, kde je voda, tam je šance pro život, tak po mnoho let vědci spekulovali, že tento Jupiterův měsíc by mohl podporovat mimozemšany.

Jak se dovídám o účincích Jupiteru na jeho měsíce, jeví se možnost života na Europě ještě pravděpodobnější. Studie ukázala, že měsíc by mohl mít dost kyslíku, aby udržel takový druh života, který nejlépe známe ze Země.

Led na povrchu jako všechna voda je tvořen z vodíku a kyslíku a trvalý proud radiace proudící z Jupitera reaguje s ledem, čímž tvoří kyslík a další oxidanty, jako je peroxid vodíku. Reaktivita kyslíku je klíčem ke generování energie, která umožnila, aby na naší planetě bujel mnohobuněčný život.

Výzkumníci ještě vymysleli, že existuje efektivní metoda dodávky nějakého z tohoto kyslíkem bohatého materiálu do oceánu Europy. Vědci předpokládali, že primární cestou k migraci povrchových materiálů dolů by byl z dopadů kosmického smetí, které všechno v naší sluneční soustavě pravidelně bombarduje.

Nicméně pozdější kalkulace naznačily, že i po několika miliardách let, by takové „dopadové zahradnictví“ nevypěstovalo vrstvu kyslíku větší než asi 33 stop (10 metrů) hlubokou v ledovém krunýři, zdaleka nikoliv dostatečnou k dosažení níže ležícího oceánu.

Nicméně tato nová studie naznačuje, že tato kyslíkem bohatá vrstva by mohla být daleko tlustší, než se dříve myslelo, potenciálně zahrnout celý příkrov. Klíčem k tomu je hledat jiné způsoby jak zamíchat příkrov Europy, vysvětluje výzkumník Richard Greenberg, planetární vědec z University of Arizona's Lunar and Planetary Laboratory at Tucson.

Gravitace, které je Europa od Jupiteru vystavena, vede ke slapovým silám zhruba 1 000 krát silnějším, než Země zažívá od měsíce, ohýbajícím a zahřívajícím Europu a činícím ji geologicky velmi aktivní. To by mohlo vysvětlit, proč její povrch nevypadá starší než 50 milionů let – tento povrch za tuto dobu prodělá úplný obrat.

Hlavním procesem výměny povrchu na Europě vypadá, že je, tvorba dvojitých zlomů, které pokrývají nejméně půl jeho povrchu. Síly přílivu by mohly způsobovat, že čerstvý led ze spodku – pravděpodobně nově zmrzlá oceánská voda – by se tlačil nahoru a na povrch, kde by byl zvolna oxidován.

Jelikož se zlomy vrší na vršcích zlomů, starší materiál je pohřbíván, což tento kyslíkem bohatý materiál zahrabává dolů. Za jednu nebo dvě miliardy let by tento proces sám mohl kyslík rozprostřít skrze celý příkrov, a tak dosáhnout oceánu, spočítal Greenberg.

I další mechanismy by mohly promíchat příkrov Europy. Části povrchu by mohly částečně roztát odspodu, čímž by se ledové kry rozlomily, uvolnily a padaly kolem, než by zase přimrzly na místo.

Zhruba 40 procent příkrovu Europy vypadá, že je pokryto z tohoto vzniklým „chaotickým terénem“. Také, jak hmota vychází ze spodu a rozšiřuje pukliny, okolní povrch se muchlá a pohřbívá materiál. Tyto další procesy by mohly pomoci zatlačit nějaké oxidanty dolů, ale to by trvalo nejméně dvě miliardy let nebo tak, než by radiace naplnila celý příkrov kyslíkem.

Jak led v základě této oxidované kůry taje, i při nejkonzervativnějších odhadech, po pouhé půl miliardě let by koncentrace oxidantů v oceánech dosáhla minimální koncentrace kyslíku pozorované v oceánech Země, což je na Zemi dost pro udržení malých korýšů, zjistil Greenberg.

Během pouhých 12 milionů let by koncentrace oxidantů dosáhla stejného nasycení jako v pozemských oceánech, dost pro udržení většího mořského života. Při daných nízkých teplotách a vysokých tlacích, které jsou v oceánu Europy pravděpodobné, by ve skutečnosti pobral více kyslíku než by mohly pozemské oceány, než by voda dosáhla bodu nasycení.

„Byl jsem překvapen, kolik kyslíku by se tam naměstnalo,“ řekl Greenberg.

Jednou ze starostí se vším tím kyslíkem bylo, že by mohl ve skutečnosti udělat víc škody než užitku. Obrovská reaktivita kyslíku by mohla v principu přerušit chemické procesy, s nimiž se uvažuje, že by měly vést ke vzniku života, a to by mohlo raný život zasáhnout.

Na Zemi měl život více než miliardu let pro evoluci, než se kyslík stal v atmosféře hojným, a tato prodleva poskytla organismům čas pro vývoj genetických mechanismů a fyzikálních struktur, které jim umožnily kyslík využít, místo aby je zničil.

Nemuseli bychom čekat, až na Europě přistane sonda, aby tam zjistila kyslík. „Spektroskopie provedená teleskopy na Zemi nebo na orbitě může říci, jaké látky jsou do ledu přimíšeny,“ řekl Greenberg.

Greenberg svá zjištění rozvedl 6. května v žurnálu Astrobiology.

[img]http://i.space.com/images/europe-mole-3-100430-02.jpg[/img]
Model vnitřku Europy včetně globálního oceánu. Pokud by pod ledovým příkrovem Europy existoval 100 kilometrů hluboký oceán, byl by 10-krát hlubší než kterýkoliv oceán na Zemi a obsahoval by dvakrát tolik vody jako oceány Země i s řekami dohromady.
[img]http://i.space.com/images/jupiter-moon-1-100527-02.jpg[/img]
Voyager 1 13. února 1979 nafotil Jupitera a dva z jeho měsíců (Io vlevo a Europa). Tyto fotky byly sestaveny ze tří černobílých negativů laboratoří Image Processing Lab v Jet Propulsion Laboratory.
[img]http://i.space.com/images/jupiter-moon-2-100527-02.jpg[/img]
Povrch Europy vykazuje známky praskání, které by mohlo umožnit, aby materiál procházel tam a zpět mezi oceánem dole a ozařovaným povrchem.

Originál a odkazy:
http://www.space.com/scienceastronomy/jupiter-moon-europa-ocean-oxygen-1...

Další důvod(y), proč tam vyslat nějaké roboty. Nejlépe skupinu pro průzkum celé soustavy Jupiterových měsíců.
Také se nám ale snad podaří trochu ustoupit z pozice, že život nutně vyžaduje vodu, přičemž představa je spíše klasický oceán. I zde na Zemi máme výjimky. Tzv. extremofilní (mikro)organismy žijí v podmínkách na hony vzdálených nějakému teplému oceánu plnému živin. Úlohu rozpouštědla a tím přenosového média nemusí nutně plnit jen voda, klidně nějaký jednoduchý uhlovodík v místních podmínkách běžně kapalný (aceton byl např. zjištěn v mezihvězdných mračnech, také kyselina mravenčí apod.). Klidně může existovat vhodné životní prostředí v nějakém roztoku amoniaku (taktéž zjištěn volně ve vesmíru). Nebuďme tedy tak egoističtí a dejme hledání života více možností.
Dokonce živé organismy ani nemusí být striktně z uhlovodíků. Uhlík může být zastoupen třeba křemíkem. Takové struktury budou také ekvivalentně funkční, jen příslušné energetické bilance nejsou tolik výhodné, jako pro uhlovodíky. A když by někde bylo uhlíku málo a křemíku hojně, dejme jim šanci. :) Vodíku jak známo je všude dost, je to ve vesmíru druhý nejrozšířenější prvek po lidské blbosti. :D

neviem.. neviem.. čo k tomu doda..
http://www.lidovky.cz/na-mesici-planety-saturn-je-zivot-zjistili-vedci-z...

Na měsíci planety Saturn je život, zjistili vědci z NASA

WASHINGTON - Vědci z americké vesmírné agentury NASA zveřejnili nová zjištění, která dokazují život na měsíci Titanu, který obíhá kolem druhé největší planety sluneční soustavy - Saturnu.
............................................................
aha.. niekto odpisoval
tu je asi pôvodný článok
http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktua... [Upraveno 06.6.2010 alamo]

Ten novinářskej článek v Lidovkách je kouzelnej. Ten by se hodil do Magazínu 2000 či jiného záhadologického periodika. Interpretace jsou tam jasné a přímočaré jak u proponentů AGW nebo Evropy jako společenství hodnot. ;)

[img]http://i.space.com/images/090219-seti-earth-aliens-01.jpg[/img]
[b]NASA odhalí objev, který ovlivní hledání mimozemského života[/b]
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 30 November 2010
01:19 pm ET

Očekává se, že NASA učiní ve čtvrtek 2. prosince oznámení o novém vědeckém objevu, který „bude mít dopad na hledání mimozemského života,“ sdělila agentura v prohlášení.

NASA na čtvrtek 2 h EST (19:00 GMT) naplánovala tiskovou konferenci v ústředí agentury ve Washington D.C. Činitelé agentury řekli, že objev je z oblasti astrobiologie, která studuje původ, vývoj a šíření života vesmírem.

Tiskovou konferenci bude živě vysílat i přes web NASA TV. Přes SPACE.com je NASA TV přístupná zde: http://www.space.com/wm_nasa.php

Účastníky tiskové konference budou:

• Mary Voytek, director, Astrobiology Program, NASA Headquarters, Washington
• Felisa Wolfe-Simon, NASA astrobiology research fellow, U.S. Geological Survey, Menlo Park, Calif.
• Pamela Conrad, astrobiologist, NASA\'s Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Md.
• Steven Benner, distinguished fellow, Foundation for Applied Molecular Evolution, Gainesville, Fla.
• James Elser, professor, Arizona State University, Tempe

Výsledky budou rovněž podle činitelů NASA ve čtvrtek ve 2 h odpoledne publikovány v článku v žurnálu Science.

Oznámení přišlo těsně za několika dalšími milníky ve výzkumu života a možného obyvatelného prostředí mimo Zemi.

Např. koncem září oznámili výzkumníci objev první potenciálně obyvatelné cizí planety. A před méně než týdnem objevili astronomové 500. planetu mimo naši sluneční soustavu.

Ad: Adolf

Mám přístup k dosud embargovanému vědeckém článku v časopise Science, který se týká toho \"mimořádného exobiologického objevu\". Protože jsem vázán tímto embargem, nemohu jít do podrobností, ale pokud se domníváte, že něco našli tam někde nahoře, nebo cizího tady u nás dole, tak budete zklamáni. To, že je to vydáváno za exobiologii, spočívá hodně v tom, že dva z autorů pracují v NASA Astrobiology Institute.

Co se týče té 500. \"objevené\" exoplanety: Jde o počet publikovaných případů MOŽNÝCH exoplanet, tedy jak definitivně potrvrzených, tak dosud jednoznačně nepotvrzených. BTW je navíc třeba poznamenat, že i hranice mezi exoplanetami a hnědými trpasléky je nejasná a více méně arbitrární, tekže i tohle hraje roli v určení toho, \"kolik jich ve skutečnosti je\".

K včerejšímu dni těch kanididátů je v DB již 504 ...

No, když jsem se dočetl, jak to hodlají oznámit a vypadá to jako odhalení nového modelu auta, tak mě napadlo, že zajímavější než obsah tohoto objevu samotného bude to, čemu má dělat marketing – na co budou chtít prachy. Říkám si, že by mohlo jít o něco podobného, jako když tehdy našli ten šutr z Marsu se „stromatolity“. Od té doby už k té planetě vede marsostráda.

Teď bych řekl, že je jako sůl třeba začít zkoumat poměrně výzkumně zanedbaný leč extrémně zajímavý systém Jupiteru. Jeho dynamické měsíce jsou samá voda, kyslík a další životodárné esence. Nepřekvapilo by mě tedy kdyby tohle bylo úvodní PR divadlo k ohlášení Jupiterovského programu. Ale může to být samozřejmě jinak. V každém případě bych ale čekal spíš význam pro marketing než nějaký badatelský průlom. :P

[quote]... Nepřekvapilo by mě tedy kdyby tohle bylo úvodní PR divadlo k ohlášení Jupiterovského programu. ...[/quote]

Ne.

[quote]... Nepřekvapilo by mě tedy kdyby tohle bylo úvodní PR divadlo k ohlášení Jupiterovského programu. ...[/quote]

Kéžby... ale myslím že asi těžko

http://arstechnica.com/science/news/2010/12/bacteria-can-integrate-arsen...
http://www.nasa.gov/topics/universe/features/astrobiology_toxic_chemical...

Nie sú to ani iný mimozemšania...
Protebaktérie zo skupiny Halomonadaceae z jazera Mono Lake v kalifornskej Eastern Sierra dokázali pri nedostatku fosforu a prebytku arzénu zabudova do štruktúry svojej DNA a niektorých ďalších životne dôležitých organickým molekúl arzén miesto fosforu. Vo svojej biochémii teda dokážu v prípade potreby využíva miesto fosforečnanov menej stabilné arzeničnany.
Nie je to síce dôkaz života mimo Zeme, ale je to dôkaz, že pozemská schéma biochémie je ove¾a pružnejšia a prispôsobivejšia, ako sme si doteraz mysleli.
[Upraveno 02.12.2010 Alchymista]

Souhrn uvedené práce je následujcí:

We report the discovery of an unusual microbe, strain GFAJ-1, that exceptionally can vary the elemental composition of its basic biomolecules by substituting As for P. How arsenic insinuates itself into the structure of biomolecules is unclear, and the mechanisms by which such molecules operate are unknown.

[b]Marsí meteorit není důkazem mimozemšanů, říkají vědci[/b]
By Charles Q. Choi
SPACE.com Contributor
posted: 02 December 2010
09:30 am ET

To, o čem někteří tvrdí, že je důkazem dávného života v meteoritu z Marsu, by mohlo mít jednoduché chemické vysvětlení, naznačují nyní vědci.

Tato zjištění by rovněž mohla vrhnout světlo na spletitou chemii probíhající v atmosféře jak Marsu tak Země.

Dopady kosmických skal na Mars během let z této planety vyrážely úlomky, z nichž některé přistály na Zemi. Jeden takový kámen – 3,9 miliardy let starý meteorit známý jako ALH84001 – obsahoval globule uhličitanových částic mikronových rozměrů evidentně uspořádaných do řetězců, o kterých si někteří mysleli, že je vytvořil dávný život Marsu.

Výzkumníci však nyní objevili nový způsob, jak se na Zemi uhličitany vytváří bez zásahů biologických organismů. Tito naznačují, že tento proces se pravděpodobně odehrál i na Marsu.

[b]Neobvyklý typ kyslíku[/b]

Uhličitany spatřené v ALH84001 obsahují neobvykle vysokou hladinu izotopu kyslíku-17. (Atom kyslíku má ve svém jádře osm protonů a zároveò má většina z nich i osm neutronů, kyslík-17 jich má devět.)

Atmosférický chemik Robina Shaheen z University of California v San Diego objevila anomálně vysokou hladinu kyslíku-17 v uhličitanech nalezených na zrncích prachu, aerosolů a hlín i na Zemi. To naznačovalo, že na obou planetách by mohl fungovat stejný chemický proces.

Shaheen vypočetla, že by ozón v atmosféře mohl interagovat s minerálními aerosoly z prachu nesoucími kyslík z prachu a dalších zdrojů, čímž by se vytvořil peroxid vodíku a uhličitany obsahující stejnou anomálii v kyslíkových izotopech. „To, co našla, je, že maličká vrstvička na vnějšku zrnka je dějištěm, kde k té chemii dochází,“ řekl výzkumník Mark Thiemens planetární vědec na University of California v San Diego.

Analýza karbonátů ALH84001 od Shaheen naznačuje, že by se mohly vytvořit na aerosolech v dávné atmosféře Marsu. Phoenix lander NASA nedávno uhličitany spojené s částicemi prašné atmosféry Marsu detekoval. „Myslíme si, že by to mohl být stejný mechanismus, který tu funguje,“ řekl.

Přestože si výzkumníci myslí, že uhličitanové částice spatřené v ALH84001 pravděpodobně nejsou biologického původu, „neznamená to, že život na Marsu není možný,“ varuje Thiemens.

Tento chemický proces nejenže by mohl vrhnout světlo na minulý a současný Mars, ale mohlo by to platit i pro naši planetu. Např. současné modely atmosférických procesů na Zemi předpokládají, že chemii zemské atmosféry pohání míchání obrovských objemů plynů. Tato nová práce je může přinutit, aby tuto představu znovu promysleli, řekla vědkyně, zvláště když se atmosféra Země otepluje a stává se v důsledku klimatických změn prašnější, což poskytuje více příležitostí k průběhu tohoto typu chemie na aerosolech.

„Průběh těchto chemických změn na aerosolech by z nich mohl vytvořit i setbu formací mračen, zatímco před tím jsme si mysleli, že ne, což má obrovské důsledky co se týče koloběhu vody a pravděpodobnosti deště,“ řekla SPACE.com Shaheen.

[b]Okno do minulosti Země[/b]

Vědci by rovněž mohli nahlédnou do atmosféry Země, jaká byla v minulosti, zvláště na její koncentrace kyslíku prozkoumáním uhličitanů nacházejících se v kamenech, které jsou stovky milionů let staré, říkají výzkumníci. Tohle by mohlo otevřít okno do minulosti Země daleko za těch asi tak 60 000 let, které nyní vědci studují ze vzorků ledovcových jader.

„Objevili jsme nové způsoby proměřování atmosféry Země v časových obdobích, v nichž jsme to před tím dělat nemohli,“ řekl Thiemens. „Co se stalo s koncentracemi ozónu a kyslíku před 65 miliony let během období přechodu mezi druhohorami a třetihorami, když masové vymírání vybilo dinosaury a další formy života? Kdo umřel první? Zhroutil se potravní řetězec ještě před dinosaury? Co se stalo před 251 miliony lety během permo-triaského období, nekrutějšího vymírání, jež postihlo život na Zemi, když se ztratilo 85 procent života a nikdo neví proč? Neexistují žádné záznamy, co se tehdy dělo v atmosféře. Ale když budete moci najít záznam o tom, co se dělo s koncentracemi kyslíku, můžete zodpovědět i takového otázky.“

Dávné uhličitany by mohly vrhnout světlo i na původ složitého života, řekl Thiemens.

„Chcete-li porozumět původu a evoluci složitého života, je kyslík vaším pachatelem číslo jedna,“ řekl Thiemens SPACE.com. „Nejzajímavější dobou, do níž by se mohly uhličitany podívat, by bylo asi před 500 miliony lety, kdy byla Země celá zamrzlá. Před touto dobou tu kromě řas a bakterií nebyl žádný život. Poté se objevil veškerý ten život, který závisí na kyslíku, a jak k tomu došlo, je cosi, co je zatím nejasné.“

Shaheen, Thiemens a jejich kolegové svá zjištění podrobně online uvedli v žurnálu Proceedings of the National Academy of Science 8. listopadu.

[img]http://i.space.com/images/h_alh84001_02.jpg[/img]

Proslulý kámen z Marsu domněle nesoucí známky biologie Marsu. Debata točící se kolem meteoritu ALH84001 pokračuje ještě i po letech, ale na kameni jsou opravdu patrné známky účinků povětrnosti, nikoliv biologických procesů.

http://www.livescience.com/strangenews/some-microbes-may-survive-icy-mar...
Strange News
[b]Radiaci na Marsu mohou přežít i obyčejní mikrobi[/b]
By Jeremy Hsu, LiveScience Senior Writer
posted: 14 December 2010 12:12 pm ET
[img]http://i.livescience.com/images/mars-polar-ice-cap-101214-02.jpg[/img]
Data Mars Global Surveyor od NASA byla poskládána, aby odhalila tento orbitální pohled na severní polární oblast Marsu včetně jeho na led bohaté polární čepičky, která napříč měří asi 621 mil (1 000 klilometrů). Credit: NASA/JPL-Caltech/MSSS.

SAN FRANCISCO – Mrazivé teploty dovedou živým bytostem mikroby nevyjímaje ošklivě ublížit. Ale přinejmenším někteří z nich mohou být schopni to přežít a možná i replikovat svou DNA, a to i když se budou nacházet ve stavu dormance za podmínek, jaké se vyskytují v ledu jak na Zemi tak i na Marsu.

Podle nedávných laboratorních experimentů mohou i za teplot pod nulou mikrobi zůstat metabolicky dostatečně aktivní, aby opravovali poškození DNA způsobená přirozeným rozkladem od radioaktivních atomů nebo kosmického záření. Tato studie se zaměřila na mikroba P. cryohalolentis, který se nachází jak v permafrostu tak i v ledu Severního ledového oceánu.

Výzkumníci si k otestování jejích limitů vybrali tuhle konkrétní potvůrku, protože nemá žádnou zvláštní schopnost opravovat DNA nebo poškození radiací.

„Tento organismus, jehož data zde předvádím, není z hlediska své schopnosti opravovat DNA nijak zvláštní,“ řekl Brent Christen mikrobiolog z Louisiana State University in Baton Rouge. „Ale když to může opravit 10 párů bází DNA za rok, tak by to mohlo kompenzovat účinek, který by mohl být způsoben řekněme samotným ionizujícím zářením.“

Když by P. cryohalolentis byla v dormanci a neprováděla aktivně opravu DNA, tak by utrpěla z 99 procent ztrátu své životaschopnosti od samotné radiace po 600 000 letech v ledu, vysvětluje Christner. Ten tady na podzimním zasedání American Geophysical Union (AGU) tento týden předvedl své výsledky.

V laboratoři P. cryohalolentis syntetizovala v průměru 90 párů bází DNA denně, když byla nasazena do zmražené směsi o 5 stupních Fahrenheita (minu 15 stupòů Celsia) během 400 dnů. Takováto teplota je dobře porovnatelná jak s různými teplejšími podmínkami jak na Marsu tak i na Zemi.

Christner ilustroval výhody takovýchto oprav DNA odhadem dlouhodobého přežití u bakterií P. craohalolentis, běžné E. coli a k radiaci odolné D. radiodurans, která byla objevena poté, co přežila rané testy s ozařováním potravin ve 30. letech. Když si P. cryohalolentis udržela aktivitu oprav i ve stavu zmrazení připomínajícím povrch Marsu, tak by snadno mohla přežít i dormantní D. radiodurans.

Tyhle odhady životnosti samozřejmě nezahrnují mnoho dalších faktorů, které mohou ohrozit život mikroba uvízlého v nějakém z nejdrsnějších prostředí na Zemi nebo Marsu. Pokud by jakákoliv tahle potvůrka uvázla o samotě v ledu, tak by ji nakonec dohnaly problémy s nedostatkem potravy a dostupností vody.

Proto Christner důrazně varuje před použitím těchto odhadů, jako by šlo o skutečné kalkulace, jak dlouho by tito mikrobi mohli v cizím prostředí vydržet. Je si ale více jist vyloučením ionizujícího záření jako omezujícího faktoru přežití mikrobů.

I po této studii jsou Christner a jeho kolegové stále zvědaví na to, zda tito mikrobi jen opravují poškození DNA či zda během času DNA pomalu replikují, aby rostla jejich populace. Schopnost replikovat DNA by měla jít ruku v ruce se schopností ji opravovat.

„Mám peníze na opravu, ale nemyslím si, že by bylo nemožné, že by se tyto potvůrky uměly replikovat,“ řekl Christner LiveScience. „Podíváte-li se na systém, jakým je mořský led, tak hádáte co? Co ty potvůrky v ledu celou tu dobu dělají.“

Odpověď může přijít s novými plánovanými experimenty, které zkusí dát odpověď na otázku opravy nebo replikace. Každopádně otázky, o kterých výzkumníci uvažují, představují obrovský skok za mnoho starších studií, které zkoumaly mikroby na ledě.

„Většina minulých studií předpokládala, že ty organismy si tam jen tak sedí a nedělají nic, a my to teď už známe lépe,“ řekl Christner. „Něco dělají.“

Tato poslední studie to rovněž podrobně upřesnila ve vydání žurnálu Astrobiologie z minulého měsíce.

[quote]... a dokonce pro to zřídili i další agendu:

http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/212524-osn-jmenuje-zastupce-lidstv... [/quote]

Má tak někdo štěstí. To bych chtěl do důchodu dělat. :D

Tak jsme se radovali, že sotva Země trochu ztuhla, tak tu skoro hned byly bakterie a vznik života je cosi, co pro prapolévku evolučně za rohem. Na každém vodnatém šutru, by se to tedy geologicky skoro hned mělo vylíhnout. Ale ty nejstarší fosílie, co to měly dokazovat, zklamaly:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5576

http://www.novinky.cz/veda-skoly/226972-mame-dukaz-o-existenci-mimozemsk...

Hmmm? :) Asi by to chtělo hodnotnější zdroj...

EDIT: Tak jsem asi našel přímo onen článek http://journalofcosmology.com/Life100.html [Upraveno 06.3.2011 Andy]

Hmmm? :) Asi by to chtělo hodnotnější zdroj...

http://wattsupwiththat.com/2011/03/05/recycling-research-meteorite-alien...
[b]Recyklace výzkumu: je objev mimozemského života na meteoritu pochybný?[/b]
Posted on March 5, 2011 by Ryan Maue
[img]http://fastcache.gawkerassets.com/assets/images/7/2011/03/bacteriagood.j...
Nějací bakteriální critters.

Post by Ryan Maue

Možná jste na Fox News viděli dech beroucí reportáž o objevu mimozemského života v nějakém tom zábavném meteoritu Dr. Hooverem z NASA. „Exkluzivní“ přírodovědný objev byl přivítán jako důkaz, že nejsme sami. Minulý týden jsme objevili, že se to týká samopotvrzení toho, co přišlo původně od Charlie Sheena z Marsu. Adrian Chen v Gawkeru však nějak zjistil, že tento výzkum je těžko nový a je to jednoduše aktualizace čili recyklace tvrzení Dr. Hooverem činěných už od roku 2004:
http://www.foxnews.com/scitech/2011/03/05/exclusive-nasa-scientists-clai...

[i]„Prohlašujeme tedy objev Rocharda Hoovera a ‚exkluzivní‘ reportáž Fox New za kec. Možná Hoover opravdu život objevil (nejspíš ne). Ale není to ani novinka a ani zdaleka to není jisté.“[/i]

Ovšem ve své nadšené snaze zdiskreditovat Fox News jako propagandistický kanál NASA nebo se zapojit do bulvárního žurnalismu si myslím, že pominul článek Andrew Revkina o tomto v NY Times. http://dotearth.blogs.nytimes.com/2011/03/05/nasa-scientist-sees-signs-o...

[i]Cvrkot se vytváří kolem článku Richarda Hoovera, oceněními ověnčeného astrobiologa z Marshalova kosmického střediska NASA, jenž dospěl k závěru, že vlákna a další útvary nalezené uvnitř tří vzorků vzácné třídy meteoritů se jeví, že jsou fosíliemi formy života silně připomínající cyanobakterie.[/i]
http://www.nasa.gov/centers/marshall/images/content/376545main_RBH_ICE_C...
http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2009/09-059.html

Ačkoliv tzv. objev může být zcela správný, Hoover by však měl zavolat Svaz angažovaných vědců (Union of Concerned Scientists) místo Fox News, aby roztroubili jeho myšlenky. Revkin nejdříve publikoval a pak slíbil, že s tím bude později pokračovat:

[i]Rudy Schild šéfredaktor žurnálu v poznámce doprovázející článek uvedl, že se budou publikovat reakce na článek „jak ty pro, tak ty proti“ na webu žurnálu mezi 7. a 10. březnem. Samozřejmě si to zpětně zkontroluji a sleduji Hoovera a daší, kdo teď v tomto oboru pracují.[/i]

Je tohle legitimní tiskové prohlášení vědce se zásadně novým objevem nebo další příklad „vědy dělané tiskovými prohlášeními“? Budeme o tom podávat reportáže, vy se rozhodnete – nebo se přidáte podle svého jako v případě Ole Gray Lady. Jinak použijte jen Google a nalezněte velice podobné tiskové prohlášení z roku 2004:
http://www.panspermia.org/hoover2.htm

Nezapomeòte při tom na objev a od-objevení nových planet v naší galaxii z 12. října 2010. http://wattsupwiththat.com/2010/10/12/supposed-new-planet-20-light-years... [Upraveno 06.3.2011 Adolf]

myslím, že za týmito PR je boj o prežitie - respektíve o granty

Děkuji Adolfe za další info. No trošku mi klesla nálada... Zkouším přelouskat onen článek, ale s mými \"znalostmi\" to jde špatně :-).

[quote]Děkuji Adolfe za další info. No trošku mi klesla nálada... Zkouším přelouskat onen článek, ale s mými \"znalostmi\" to jde špatně :-). [/quote]

Z článku jsem narychlo počeštil závěr:

6. Závěry

Byl učiněn závěr, že složitá vlákna vtělená do uhlíkatého meteoritů CI1, kde byla nalezena, představují pozůstatky původních mikrofosílií cyanobakterií a dalších prokaryontů podobných moderním a fosilním prokaryontickým analogům. Mnoho z těchto vláken z Ivuna a Orgueil má všude stejný průměr a další jsou kuželovité, polarizované a vykazují jasně ohraničené zahrocené a plochým dnem opatřené buòky. Tato vlákna byla nalezena v čerstvě naštípaných kamenech a jsou pozorována ve spojení s texturou meteoritické horniny po způsobu uspořádání pozemských společenství cyanobakterií ve vodních usazeninách, oceánech nebo přisedlých k horninám, které rostou na bahně nebo v něm a případně v jílovitých usazeninách. Vláknité cyanobakterie podobných rozměrů a s podobnými rysy morfologie s plochými heterocystami jsou dobře známy z bentických uložení cyanobakterií, kde svými vlákny přispívají k sedimentům na rozhraní mezi kapalnou vodou a podložím. Velikost, rozsah velikostí a složité morfologické rysy a charakteristiky, které se projevují u těchto vláken, je činí rozpoznatelnými jako reprezentanty vláknitých Cyanobacteriaceae a přiřaditelných k trichomickým prokaryontům, s nimiž se běžně setkáváme v cyanobakteriálních podložích. Proto dobře uchovaná mineralizovaná trichomická vlákna s uhlíkatými pouzdry nalezená jako vtělená do čerstvě naštípaných vnitřních struktur uhlíkatých meteoritů Ivuna a Orgueil CI1 se interpretují jako fosilizované zbytky prokaryotických mikroorganizmů, které rostly v kapalném prostředí na mateřském tělese meteoritů, než vstoupily do zemské atmosféry.

Data o energetickém rozložení v rozptylu z rentgenové spektroskopie odhalují, že vlákna detekovaná v meteoritech vykazují typická vnější pouzdra obohacená uhlíkem vyplněným minerály bohatšími na hořčík a síru. Tyto výsledky jsou interpretovány jako indikace toho, že organizmy uhynuly na mateřském tělese v přítomnosti vodou bohatých kapalin a vnitřky buòky byly nahrazeny epsomitem a dalšími ve vodě rozpustnými evaporitovými minerály rozpuštěnými v tekutinách cirkulujících mateřským tělesem. Hladina dusíku v meteoritických vláknech byla téměř vždy pod detekčním prahem detektoru EDS (0,5% atomů). Ovšem dusík je pro aminokyseliny, proteiny a puriny podstatný i pro pyrimidinové dusíkaté báze nukleotidů veškerého pozemského života.

Rozsáhlé EDS studie žijících a mrtvých cyanobakterií a dalších biologických materiálů ukázaly, že dusík je detekovatelný v koncentracích mezi 2% až 18% (atomů) ve vláknech cyanobakterií z ledu z Vostoku (82 tisíc let) a nalezeny v žaludku kojence mamuta Ljuba (40 tisíc let); tkáò chlupů mamutů (40-32 tisíc let); prodynastických egyptských a peruánských mumií (5-2 tisíce let) a v herbářových diatomálních pouzdrech (1815). Dusík však nebyl nalezen v dávných bilologických materiálech fosilizovaný hmyz v miocénním jantaru (8 milionů let); kambrických trilobitů z Wheelerovy mělčiny (505 milionů let) nebo vláknech cyanobakterií z Karélie (2,7 miliard let). V důsledku toho absence dusíku ve vláknech cyanobakterií detekovaných v uhlíkatých meteoritech CI1 ukazuje, že vlákna představují zbytky mimozemské formy života, která rostla v mateřském tělese meteoritů, když tam byla přítomna kapalná voda, dávno před tím, než meteority vstoupily do atmosféry Země. Tato zjištění mají přímé důsledky pro distribuci života po Vesmíru a možnosti mikrobiálního života ve vodních prostředí kometárních jader, která cestují uvnitř orbity Marsu a na ledových měsících s oceány kapalné vody, jako je Europa a Enceladus.
[Upraveno 06.3.2011 Adolf]

Koukám, automatické opravy mi \"kometární\" jádra předělaly na \"monetární\" jádra, tak jsem to opravil. :-) [Upraveno 07.3.2011 Adolf]

Zní to krásně :-). Teď ještě určit původ kamínku...

Díky za překlad!

http://vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality...

Rozbor pana Petráska. Zajímavé čtení, asi to všechno zase brzo splaskne... :D

http://www.exoplanety.cz/2011/03/realna-analyza-nalezl-astrobiolog-mimoz... Ještě jedno povídání. Mimo jiné je tam napsáno:

[quote]Astrobiologický institut NASA „objev“ Hoovera ostře odsoudil. Žádní opravdoví vědci tohle nemohou potvrdit, prohlásil institut na svém twitteru.[/quote] [Upraveno 07.3.2011 Andy]

[quote]
Rozbor pana Petráska. Zajímavé čtení, asi to všechno zase brzo splaskne... :D
[/quote]

Všechno to dění kolem tohoto \"objevu\"(?) je od počátku ve všech svých aspektech divné, takže má charakter obyčejné senzace, jež nutně musí splasknout. Když o tom čtu tak narážím na samá odsouzení, upozoròování, že postupuje divně, a že je to notorik, co to protlačuje vlastně už od roku 2004. V tom mají nepochybně pravdu. K tomu všemu se druží útoky na internetový časopis, co to vydal. Že nejde o skutečný vědecký časopis, nýbrž ho plátek sdružení cvoků, co věří na panspermii a jeho provedení je tak hnusné, jako by jej červí díra vytáhla časem z 90. let. V mnohém jistě mají pravdu. Ale na druhou stranu, když ten pán zkouší tohle prosadit standardně 7 let, a nikdo ho neposlouchá, tak, pokud tomu vážně věří, to zkusí nestandardně.

Všechno je to divné a on postupuje divně. Vím vše o divnostech jeho postupu, ale divné mi připadá i to, že jsem vůbec nenarazil na argument, proč to být fosílie nemůžou. :o

Zatím jsem se setkal jen s protiargumentací ad hominem a na základě autority. Je mi to divé, tak to zatím mám zaškatulkováno jako záležitost, kde divně postupují obě strany...

Já tam hlavně nikde nevidím důkaz, že to fosílie jsou. Jediné co se tam používá jsou výčty faktů o chondritech, ale většina z nich nemá s důkazem o biologickém původu nic společného.

[quote]Já tam hlavně nikde nevidím důkaz, že to fosílie jsou. Jediné co se tam používá jsou výčty faktů o chondritech, ale většina z nich nemá s důkazem o biologickém původu nic společného. [/quote]

Konečně relativní konkrétní vyjádření někoho, kdo nejspíš ví, jak by měla fosílie vypadat.

My laici nevíme, jaká jsou kritéria pro útvar, který je svými tvarovými charakteristikami kandidátem na fosílii, aby byl jako fosílie potvrzen. Autor určité charakteristiky těch útvarů, které mají údajně svědčit ve prospěch fosílie, uvádí.

Uvádí: tvarové charakteristiky shodné s některými bakteriemi; uhlíkem bohaté pouzdro těchto útvarů; a vyplnění pouzdra minerály dovnitř typicky uloženými během fosilizace ve vodním roztoku.

Nám laikům to připadá, že by se to mezi nějaká kritéria mikrofosílie mohlo počítat. Nevíme, co chybí, aby ta „fosilní symptomatika“ dosáhla nějaké věrohodnosti. Zasvěcenci nám to neřekli, jen opakují, své procedurální výhrady k postupu autora a vydavatele. Ty jsou nejspíš správné, ale bez poukazu na nějaká „kritéria fosilnosti“ to nebudí dobrý pocit.

Osobně si dovedu představit, že stejné „fosílie“ by vznikly i z usazeniny s mydlinkovou vodou anebo s něčím, co funguje podobně tenzidu. Ale i to mi připadá v kosmickém šutru dost zvláštní. Takže by bylo hezké, kdyby se někdo zasvěcený vyjadřoval k těmto charakteristikám a k jejich váze při posuzování kandidátů na fosílii. Pokud se tak nestane, bude to živit víru v ET a ve spiknutí.

asi ide o to že veda zaoberajúca sa mikrofosíliami, zažíva momentálne kolosálnu trápnos s našimi pozemskými \"predkami\", a teda akosi nikto nemá chu strápni sa znovu..
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5576
\"Neslavný konec nejstarších fosilií světa?
Detailní analýzy hornin s nejstaršími fosiliemi organismů z Apex Chert v Západní Austrálie možná tyto nálezy definitivně degradují na trapné kousky hematitu. Čeká nás přepisování učebnic a encyklopedií, slavit ale bude málokdo.\"

NASA Astrobiology Institute a NASA Science Mission Directorate se oficiálně distancují od trvrzení Richarda Hoovera o nalezení zkamenělých bakterií mimozemského původu.

[url]http://www.spacedaily.com/reports/NASA_says_no_support_for_claim_of_alie... [/url]

Navíc se ukazuje, že Hoover neoprávněně a dlouhodobě užívá titul Dr. , přesto že nemá Ph.D.

[url]http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=36316 [/url]

Na Oslu druhý článek k těmto \"bakteriím\", tentokrát věcně o \"rozpoznání\" útvarů jako fosílie v té publikaci o chondritu:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5597

Jde o to, že nelze předkládat důkaz jen na základě tvaru, protože pokud mluvíme o mikrofosíliích, pak je nutné si uvědomit jednak to, že mikroorganismy mají jen několik základních tvarů, za druhé skutečnost, že stejné tvary nabývají minerály. Uváděná mikrofotografie například vypadá jako drátkový agregát některých prvků nebo jednoduchých minerálů. V podstatě to krásně a podrobně shrnul pan Petrásek na Oslu.

[quote]Jde o to, že nelze předkládat důkaz jen na základě tvaru, protože pokud mluvíme o mikrofosíliích, pak je nutné si uvědomit jednak to, že mikroorganismy mají jen několik základních tvarů, za druhé skutečnost, že stejné tvary nabývají minerály. Uváděná mikrofotografie například vypadá jako drátkový agregát některých prvků nebo jednoduchých minerálů. V podstatě to krásně a podrobně shrnul pan Petrásek na Oslu. [/quote]

Ano, Petráskův článek na Oslu byl přesně tím, co jsem v reakci na tuhle senzaci chtěl.

po všetkých tých trápnostiach, s arzenikovými baktériami a pseudofosíliami, zapadla a do médií sa skoro ani neprebojovala skutočná správa
v uhlíkových chondritoch našli stopy \"písmen\" DNA adenín a guanín
pričom pozemská kontaminácia sa dá s ve¾kou pravdepodobnosou vylúči
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/dna-meteorites.html
http://hnonline.sk/c1-52712810-zivot-k-nam-priletel-z-vesmiru-americki-v...

To je hodně zajímavé. Zajímavé je to, že L. Ksanfomaliti, kdysi uznávaný odborník, mimochodem blízký spolupracovník nejslavnějšího sovětského planetologa V. Moroze, napíše takový pavědecký článek. Pavědecký přitom není ani tak tím, že by tvrdil, že je na Venuši život, ale metodami, které přitom použil.
Pěknou analýzu udělala Emily Lakdawalla na svém blogu vycházeje přitom z originálního článku:
[url]http://planetary.org/blog/article/00003338/ [/url]

[quote]

diskusný thread a info ku tomu, od jima oberga...
http://www.abovetopsecret.com/forum/thread799708/pg1 [/quote]
Polovina té stupidní diskuze se točí kolem záhadného objektu u paty sondy. Všem na světě známým jako odhozený kryt kamery... To asi tak k tomu, jak \"fundovaní\" jsou tamnější diskutující.

[quote]To je hodně zajímavé. Zajímavé je to, že L. Ksanfomaliti, kdysi uznávaný odborník, mimochodem blízký spolupracovník nejslavnějšího sovětského planetologa V. Moroze, napíše takový pavědecký článek. Pavědecký přitom není ani tak tím, že by tvrdil, že je na Venuši život, ale metodami, které přitom použil.
Pěknou analýzu udělala Emily Lakdawalla na svém blogu vycházeje přitom z originálního článku:
[url]http://planetary.org/blog/article/00003338/ [/url] [/quote]

Koukam, ze Emily ma maleho zvedaveho kluka.

[url]http://www.youtube.com/watch?v=NRGNhbHPoz4[/url]

Cas 0:17:57 .

Jestli se nepletu, tak má dvě malé holky. :)
Jedna se jmenuje Anahita (ta starší), u té druhé jméno nevím.

[quote]Jestli se nepletu, tak má dvě malé holky. :)
Jedna se jmenuje Anahita (ta starší), u té druhé jméno nevím. [/quote]

Aha, mel jsem nejmensi rozliseni...tak jsem myslel, ze je to kluk a ona to je holka. :)

Je fakt, ze obcas premyslim nad tim zvlastnim prijmenim Lakdawalla. Jako kdyz by pochazela z Armenie.

Tento odkaz to snad trochu osvětlí [url]http://www.planetary.org/blog/article/00000673/ [/url], ale to už hodně odbočujeme od tématu astrobiologie. :)

[quote]Tento odkaz to snad trochu osvětlí [url]http://www.planetary.org/blog/article/00000673/ [/url], ale to už hodně odbočujeme od tématu astrobiologie. :) [/quote]

Kdyz uz jsme v ujetinach, tak lidi jako ona by meli vest neco jako NASA atd..

Chvilku mi v hlave prejela myslenka kdy je Emily misto Elisabeth...sefka SGA Atlantidy :)))

Pages