Sluneční soustava - výhledové projekty

Primary tabs

NASA oznámil výběr tří finalistů soutěže na vývoj, konstrukci a realizaci sondy k cílům ve Sluneční soustavě v r8mci programu New Frontiers. Jsou vybrány tři projekty, pro které budou v roce 2010 jejich navrhovateli vypracovány detailní specifikace a na jejich základě by měl být v polovině roku 2011 jeden z nich vybrán k realizaci. Přitom start by se měl uskutečnit nejpozději v prosinci 2018.

Vybrané projekty:

Surface and Atmosphere Geochemical Explorer (SAGE)
Sonda k Venuši pro měření chemického složení atmosféry a povrchových i podporchových vrstev půdy v místě přistání.

Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security
Regolith Explorer spacecraft (Osiris-Rex)
Průzkum primitivní planetky (asteroidu) z oběžné dráhy kolem ní, přistání, odběr a doprava gramového množství vzorku k analýze na Zemi

MoonRise: Lunar South Pole-Aitken Basin Sample Return Mission
Měsíční sonda pro odběr vzorku a jeho dopravu k analýze na Zemi z oblasti u jižního měsíčního pólu.

Podrobnosti viz

[url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/dec/HQ_09-296_New_Frontiers_Candida... [/url]

Zajímavé podrobnosti k budoucímu planetárnímu průzkumu (včetně linků na MEPAG, LEAG, OPAG, atd.) jsou k nalezení i na tomto blogu :

[url]http://futureplanets.blogspot.com/ [/url]

Nemám pro to žádnné větší "podpůrné důkazy", ale asi bude na řadě Venuše - mise SAGE

Jen aby byl reálný ten rozpočtový limit - všichni víme jak to u meziplanetárních sond a navíc landerů chodí ;)

... selected mission must be ready for launch no later than Dec. 30, 2018. Mission cost, excluding the launch vehicle, is limited to $650 million (USD).

NASA vybírá, který ze tří levných vesmírných projektů dostane prioritu
Americká kosmická agentura se rozhoduje, jaký bude její další pilotní program. Do užšího výběru se dostali tři. Jeden navrhuje soustředit se na průzkum atmosféry a povrchu Venuše, další získání úlomků asteroidu a poslední přichází s ideou dopravit na zem úlomky skal od jižního pólu Měsíce.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/188051-nasa-vybira-ktery-ze-tri-levnych...

[quote]NASA vybírá, který ze tří levných vesmírných projektů dostane prioritu.
http://www.novinky.cz/veda-skoly/188051-nasa-vybira-ktery-ze-tri-levnych... [/quote]

Originální zptáva NASA viz první příspěvek v t0to niti.

V roce 2018 má v rámci programu New Frontiers letět další mise. V soutěži postoupili do finále 3 poslední kandidáti. Který z nich to bude, se rozhodne v půli roku 2011.
Cíl: Venuše – Mise Surface and Atmosphere Geochemical Explorer (SAGE) na Venuši by poslala sondu, co se ponoří do atmosféry planety, aby přistála na jejím drsném povrchu. Kosmická sonda by provedla během své cesty rozsáhlá měření atmosféry Venuše a jejího počasí a pak by ryla do povrchu, aby tak studovala složení povrchu a mineralogii.
Výzkumníci doufají, že mise by pomohla porozumět původu Venuše a proč se tolik liší od Země. Vedoucím výzkumníkem projektu je Larry Esposito z University of Colorado v Boulderu.
Cíl: Asteroid – Navržená kosmická loď Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security Regolith Explorer (Osiris-Rex) by vyslala sondu na oběžnou dráhu a setkání s asteroidem. Ta by sebrala více než 2 unce vzorků z povrchu této kosmické skály.
Vzorky by se vrátily na Zem, aby vědcům pomohly porozumět složení asteroidů a vrhla světlo na to, jak se formovala sluneční soustava, i vystopovala původ složitých molekul potřebných k životu. Vedoucím výzkumníkem projektu je Michael Drake z University of Arizona v Tusconu.

Cíl: Měsíc – MoonRise: Lunar South Pole-Aitken Basin Sample Return Mission je kosmickým plavidlem navrženým se záměrem přistát v rozsáhlém bazénu u měsíčního jižního pólu, aby zde sebrala až 2 libry vzorků kamenů k návratu na Zem.
Výzkumníci věří, že horniny na dně bazénu by byly vykopány z měsíčního pláště a doufají, že sebrané vzorky by doladily jejich pochopení rané historie soustavy Země-měsíc. Vedoucím výzkumníkem projektu je Bradley Jollif z Washington University v St. Louis.

http://www.space.com/news/091231-nasa-solar-system-stop.html

[quote]V roce 2018 má v rámci programu New Frontiers letět další mise. V soutěži postoupili do finále 3 poslední kandidáti. Který z nich to bude, se rozhodne v půli roku 2011.
Cíl: Venuše – Mise Surface and Atmosphere Geochemical Explorer (SAGE) na Venuši by poslala sondu, co se ponoří do atmosféry planety, aby přistála na jejím drsném povrchu. Kosmická sonda by provedla během své cesty rozsáhlá měření atmosféry Venuše a jejího počasí a pak by ryla do povrchu, aby tak studovala složení povrchu a mineralogii.
Výzkumníci doufají, že mise by pomohla porozumět původu Venuše a proč se tolik liší od Země. Vedoucím výzkumníkem projektu je Larry Esposito z University of Colorado v Boulderu.
Cíl: Asteroid – Navržená kosmická loď Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security Regolith Explorer (Osiris-Rex) by vyslala sondu na oběžnou dráhu a setkání s asteroidem. Ta by sebrala více než 2 unce vzorků z povrchu této kosmické skály.
Vzorky by se vrátily na Zem, aby vědcům pomohly porozumět složení asteroidů a vrhla světlo na to, jak se formovala sluneční soustava, i vystopovala původ složitých molekul potřebných k životu. Vedoucím výzkumníkem projektu je Michael Drake z University of Arizona v Tusconu.

Cíl: Měsíc – MoonRise: Lunar South Pole-Aitken Basin Sample Return Mission je kosmickým plavidlem navrženým se záměrem přistát v rozsáhlém bazénu u měsíčního jižního pólu, aby zde sebrala až 2 libry vzorků kamenů k návratu na Zem.
Výzkumníci věří, že horniny na dně bazénu by byly vykopány z měsíčního pláště a doufají, že sebrané vzorky by doladily jejich pochopení rané historie soustavy Země-měsíc. Vedoucím výzkumníkem projektu je Bradley Jollif z Washington University v St. Louis.

http://www.space.com/news/091231-nasa-solar-system-stop.html

[/quote]O výběru další sondy programu New Frontiers je zde samostatné téma "Sluneční soustava - výhledové projekty".
Informace o různých projektech se dají najít na adrese:
http://futureplanets.blogspot.com/

Pozor na překlad slova basin. To není bazén, tak se nazývají měsíční pánve.

[quote]Pozor na překlad slova basin. To není bazén, tak se nazývají měsíční pánve. [/quote]

Sypu si popel - nebo spíš regolit - na hlavu. ;)

http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=128546485&ps=cprs
What's Next For The Final Frontier?

The process, known as the "Decadal Review," will choose from 28 missions to planets, moons and even asteroids.

[img]http://i.space.com/images/071031-tw-mars-plane-01.jpg[/img] [b]Robotické letouny by mohly rozluštit záhady Marsu[/b]
By Prachi Patel
Astrobiology Magazine
posted: 07 October 2010
07:58 am ET

Různé družice, přistávací moduly a rovery, které zkoumaly Mars během uplynulých tří desetiletí, odhalily závratně přitažlivé důkazy o podmínkách pro život, počínaje zmrzlou vodou na severním pólu planety až po výrony metanu do atmosféry. Pro atmosférického vědce Joela Levinea tyto důkazy více než kdy jindy svědčí pro použití letounu vznášejícího se nad Marsem.

Levinovými šampióny jsou marsovské letounové mise ARES v NASA Langley Research Center v Hamptonu Va. Věří, že robotický letoun s raketovým pohonem je perfektní platformou k odhalování největších záhad Rudé planety.

Letoun vznášející se ve výšce 1,6 kilometru by při sběru obrázků a dálkovém snímání dat pokryl stovky kilometrů a posílal data zpět na Zem. (Fotka ARES http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=071... )

„Motorový letoun míli nad povrchem může získat měření z nepřístupných oblastí Marsu a sbírat celou hromadu dat, která žádný rover nemůže shromáždit,“ řekl Levin. Na rozdíl od družic by letoun byl dostatečně blízko k povrchu, aby snímal obrázky s vysokým rozlišením a data o chemismu.

[b]Letouny na Mars[/b]

ARES, což znamená Serial Regional-Scale Environmental Surveyor, je dítětem Levinova mozku. Ten nyní vytvořil tým 250 lidí počínaje leteckými konstruktéry až po plánovače misí, aby jeho vizi robotnického letounu vznášejícícho se nad Marsem uvedli do života. Tým postavil a otestoval prototyp letounu ARES a chystají se na příští nabídkové řízení marsovských misí.

Prototyp letounu ARES je 16,4 stop (5 metrů) dlouhý s rozpětím křídel asi 21 stop (6,5 metrů) a je postaven z lehčených polymerových kompozitních materiálů s uhlíkovými vlákny. Zabalil by se i se svými křídly a ocasem do vzdušného vaku podobného tomu, co na Mars přinesl rovery.

Asi 12 hodin před přistáním by nosič uvolnil vzdušný vak, který by k povrchu klesal pomocí padáku. Třicet dva kilometrů nad povrchem by se letoun rozvinul, rozepjal by svá křídla a ocas a zapálily by se raketové motory.

Levin se hlavně zajímá o lety ARESu nad horami, krátery a sopkami v jižní vysočině, kde až dosud nebylo možno bezpečně přistát.

„Na jižní polokouli je několik velice zajímavých věcí,“ řekl Levin. „Jsou tam oblasti s velmi vysokým magnetismem kůry, jehož původu nikdo nerozumí. Studiem magnetismu kůry můžeme zjistit, jestli tento náhodou nebude chránit povrch Marsu před částicemi slunečního větru o vysoké energii. To nám pomůže dovědět se více o radiaci, kterou na povrchu budou zažívat lidé.“

[b]Vznášení se nad Rudou planetou[/b]

ARES by každé tři minuty snímal vzorky atmosféry Marsu, čímž by pomohl přesně lokalizovat zdroj metanových výronů, které byly na planetě objeveny – metan je na Zemi vytvářen živými systémy, ale místo jeho zdroje na Marsu zůstává záhadou.

Při vybavení správnými přístroji by letoun též mohl studovat podzemní vodu a zkoumat povrch ohledně projevů života.

Levin byl poprvé spojován s marsovským letounem v roce 1999. NASA administrátor z té doby Dan Goldin vyhlásil soutěž mezi různými středisky NASA, jak dostat lehký, levný letoun na Mars.

Letoun měl být i s potřebným zařízením vynesen raketou Ariane vypálenou francouzskou kosmickou agenturou CNES. Průlet letounu marsovskou atmosférou se měl odehrát 17. prosince 2003 jako připomínka sta let od prvního motorového letu bratrů Wrightových.

NASA určila tým z Langley Research Center s Levinem jako projektovým vědcem této mise, aby tuto činnost řídil. Projekt byl koncem roku z rozpočtových důvodů zrušen, ale od té doby je tu přesvědčení, že letoun je právě tím způsobem, jak lze jít na průzkum Marsu.

Levine věří, že letouny by mohly nabídnout dostupný a spolehlivý způsob výzkumu Marsu. Mise, jako je nadcházející Mars Science Laboratory určená na rok 2011, může být z technologického hlediska obtížnější, řekl.

„Letoun se doveze do jen atmosféry,“ řekl, „takže nemusíte mít starosti s přistáním v členitém terénu nebo přistávací raketou a jejím zapálením v přesném okamžiku.“

[b]Letecký průzkum Marsu[/b]

Letouny by byly ideální pro pozorování velikých oblastí zblízka, řekl Charles Whetsel ředitel Kanceláře pokročilých studií a programové architektury v Ředitelství výzkumu Marsu v NASA.

Ovšem až do teď byl průzkum Marsu prováděn pomocí družic, přistávacích modulů a roverů, říká, protože tyto mají obvykle dlouhou životnost v měsících až letech.

A opravdu Levine říká, že palivo pro ARES by vydrželo pouze na dvě hodiny letu. Ale za tuto dobu by mohl zblízka prohlédnout 932 mil (1 500 km) a poté, co by mu došlo palivo, by letoun mohl přistát na zemi a pokračovat v měřeních.

Zdůrazòuje, že kromě toho by letouny mohly být nejspolehlivější možností pozorování členité jižní oblasti, kde by jízda byla pro rover bylo obtížná, ne-li nemožná.

Tým z Langley úspěšně otestoval vypuštění a let v zemské atmosféře na balónovém systému v Tillamook v Oregonu pomocí modelu ARES v polovičním měřítku. Složili a zabalili letoun do vzduchového vaku a vyhodili ho z heliového balónu 18,6 míle (30 km) nad zemí.

Výzkumníci rovněž provedli série testů ve větrném tunelu, aby ověřili své predikce, jak by ARES v atmosféře Marsu mohl létat.

Technologie ARES byla na Zemi ověřena, říká Levine, a věří, že mise na Marsu by během následujícího desetiletí měla proběhnout. Ve skutečnosti byl ARES jedním z finalistů pro misi NASA Mars Scout v roce 2002, než byla vybrána mise Phoenix.

„Vědecky cítím, že máme unikátní platformu a experiment,“ říká. „ARES je pouze první krok.“

[img]http://i.space.com/images/071031-tw-mars-plane-02.jpg[/img]
Umělecké pojetí letounu ARES letícího nad povrchem Marsu. Credit: Langley Research Center [Full Story]

[img]http://i.space.com/images/mars-airplane-ares-mission-2-101007-02.jpg[/img]
Členové výzkumného týmu ARES v NASA Langley Research Center pózující u testovacího letounu v plné velikosti. Credit: Langley Research Center

[img]http://i.space.com/images/mars-airplane-ares-mission-3-101007-02.jpg[/img]
Umělecké pojetí rozložení ocasu a křídel letounu ARES po jeho vypuštění. Credit: Langley Research Center

[img]http://i.space.com/images/mars-airplane-ares-mission-4-101007-02.jpg[/img]
Schématické vyobrazení různých přístrojů uvnitř letounu ARES. Credit: Langley Research Center

Originál a odkazy: http://www.space.com/businesstechnology/mars-airplane-ares-mission-10100...

Zaujimave, s akou istotou sa donekonecna opakuje, ze uhlovodiky na Zemi su biologickeho povodu.
O casti z nich sa zrejme neda pochybovat o biologickom povode, ale nezovseobecnuje sa prilis?

[quote]Zaujimave, s akou istotou sa donekonecna opakuje, ze uhlovodiky na Zemi su biologickeho povodu.
O casti z nich sa zrejme neda pochybovat o biologickom povode, ale nezovseobecnuje sa prilis? [/quote]

Ve vzdálenějších končinách sluneční soustavy je to uhlovodíky přímo zamořeno, ač biotický vznik tam moc čekat nelze.

Ale ani na Zemi to všichni neberou za dané:
http://seekingalpha.com/instablog/400230-vinod-dar/47079-abiotic-oil-and...

Odmietanie "ruskej" abiotickej teórie pôvodu ropy je v niektorých kruhoch celkom dobre pochopite¾né, stačí si predstavi, akú reakciu by vyvolal fakt, že budúca dostupnos ropy nie je bezprostredne viazaná na terajšie náleziská a súčasné odhady ich zásob - to by asi celkom silne otriaslo celým kšeftom s futures a podobnými finančnými derivátmi, ktoré sú z ve¾kej časti zodpovedné za aktuálne cenu ropy a ich pohyb.

Ostatne, v jednom podobnom článku bol spomenutý aj ďalší produkt, ktorého cena je tvorená prevážne špekuláciami a kontrolou ažby - a to diamanty. Ak totiž funguje abiotická teória ropy (a to zrejme funguje), tak v podobných podmienkach (teplota, tlak, suroviny) môže prebieha aj tvorba diamantov - a to by následne mohlo vážne zamáva s ich cenou a zrazi ju až niekam pod $100 či dokonca pod $50 za karát.

[quote]Divné:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/215298-nasa-rozjizdi-projekt-jednosmern... [/quote]

Jde o (jako obyvkle) nafouknutý novinářský článek, založený na tiché poště. Šlo o studii, která byla publikována v časopise Journal of Cosmology a jejíž výcuc byl nejdřív publikován v časopise Popular Science ([url]http://www.popsci.com/science/article/2010-10/%E2%80%98hundred-year-star... [/url]), než to převzal bulvární plátek Daily Mirror. Kdo si chce přečíst originální studii (samozřejmě v angličtině), tak URL je

[url]http://journalofcosmology.com/Mars108.html [/url]

[quote]Odmietanie "ruskej" abiotickej teórie pôvodu ropy je v niektorých kruhoch celkom dobre pochopite¾né, [/quote]

Z toho plyne poučení: Kde jsou monopoly, tam je "daná věda", a také, kde je uhlík - a už ve formě diamantu nebo uhlovodíku - tam jsou monopoly.

"Jde o (jako obyvkle) nafouknutý novinářský článek, založený na tiché poště."

trochu mi to pripomína, jeden z prvotných návrhov misie na mesiac, posla tam astronauta bez spiatočnej letenky, domov by sa vrátil až keď na to bude technika
v atmosfére obavovského antikolonializmu, im to zatrhnú, čo i len ako fantáziu
.....................................................
hm.. spomínam si, že som tu pred nedávnom, tiež navrhoval práve toto
áno, tvrdil som že marsovský program musí ma od začiatku, kolonialistické zameranie, a letenka by teda mala by "jednosmerná"
stále som na tom, že takto by to bolo správne [Upraveno 29.10.2010 alamo]

[b]Konstruktéři poskakujícího kosmického prostředku doufají ve vítězství v soukromém závodě o Měsíc[/b]
By Ned Smith
BusinessNewsDaily Senior Writer
posted: 28 October 2010
08:05 am ET

Ačkoliv bylo nové poskakující kosmické hybadlo konstruováno se záměrem mise na Mars, její tvůrci jej plánují nejdříve poslat na testovací cestu – a snad i za tuto činnost utržit velkou cenu.

Kosmický prostředek postavený vědci z MIT a Draper Laboratory v Cambridge Mass. bude soutěžit o Google Lunar X Prize, jejíž většina připadne prvnímu týmu, který pošle soukromě financovanou kosmickou loď na měsíc. K získání je 20 milionů dolarů hotovosti a obrovská prestižní práva.

Prozkoumání povrchu měsíce nebo Marsu není nic nového, kolové rovery bez posádky to dělají už celá desetiletí. Ale tato vozidla mají své meze – nedovedou se doškrábat do kráterů, slézat útesy nebo cestovat na velké vzdálenosti. Rovery NASA Spirit a Opportunity např. urazily od svého přistání na Marsu v roce 2004 jen kolem 20 mil. Tyto rovery nejsou zrovna rychlostní ďáblové. Opportunity maximálně uhání 0,1 mph.

Seznamte se skokanem od Draper/MIT. Draper i MIT jsou oba členy konsorcia Next Giant Leap, které pracuje na zajištění financování mise na měsíc.

„Draper má dlouhou historii své pomoci NASA s věcmi k přistávání na jiných planetách,“ řekl Seamus Touhy ředitel kosmických systémů u Draper. „Všechny skončily jako věci, co přistály a zůstaly. Chcete-li zkoumat, přistanete s roverem.“

Ale většina roverů je schopna zkoumat pouze své bezprostřední okolí – a trvá to. Chcete-li zkoumat rychleji a v mnohem rozsáhlejším měřítku, váš prostředek musí být schopen přistát, opět vzletět a přistát někde jinde, řekl.

Řešením od MIT/Draper je nový typ robotnického průzkumníku, který dovede přeskakovat překážky, a být pořád kousek nad povrchem planety. Věří, že skákání usnadní průzkum členitého terénu, cestovat na delší vzdálenosti a posbírat více dat. Skokan od MIT/Draper může cestovat tři až šest mil (5 až 10 km) na jeden skok a během několika hodin se dostat celkem přes 25 mil (40 km).

Prototyp skokanu, který by měl být ze Země vynesen raketou, má rozměry asi normálního kávového stolku, asi 3 krát 4 stopy, řekl Touhy, a má celokompozitní rám. Jelikož je konstruován k provozu v prostředí s nízkou gravitací, přemisuje se pomocí pohonného systému na bázi studeného plynu, který vyráží pulsy plynu tryskami pod tímto přibližovadlem.

„Všechno, co slyšíte, je pop-pop-pop od toho plynu,“ řekl SPACE.com Touhy.

K testování na Zemi se použijí menší prototypy skokanu, ty použité v kosmu budou mít čtyři elektrické dolů směřující dmychadlové pohony v kanálech, které zajistí vztlak zdvihající tíhu prostředku a simulující prostředí s nízkou gravitací.

Ale skokan není jako poho skákací tyč, řekl Touhy. Bude se zdvihat a přistávat hladce jako helikoptéra.

Všechny prototypové systémy včetně systému na studený plyn byly už otestovány, ale zatím jen při pohybech nahoru a dolů. Testy s volným letem celého systému s neomezeným pohybem jsou naplánovány na počátek příštího roku.

Draper je vedoucí systémový inženýr a vývojář řídících, navigačních, kontrolních a avionických systémů; MIT staví testovací konstrukci podloží a hnací systém.

„Doufáme, že se na misi dostaneme do roku 2014,“ řekl Touhy.

Kromě toulek po povrchu měsíce, by tento kosmický prostředek mohl pomoci otevřít nové hranice v jinde kosmu jako na Rudé planetě nebo u blízkých asteroidů, říkají vědci.

„Mohl by se použít na asteroidech, kde by nebylo možno použít rover, kvůli zdejšímu prostředí snížené gravitace,“ řekl Touhy. „Jsme ve stejném bodě, jako jsme byli před Apollem. Vždy se naučíte daleko víc až po přistání.“

[img]http://i.space.com/images/hopper-spacecraft-lunar-xprize-mars-1-101028-0...

Umělecká interpretace poskakujícího prostředku od Draper/MIT na měsíci při Google Lunar X Prize. Credit: Draper/MIT

[img]http://i.space.com/images/hopper-spacecraft-lunar-xprize-mars-2-101028-0...

Podívejte se na poskakující prostředek ve vývoji od týmu Draper a MIT k výzkumu měsíce a Marsu. Credit: Draper/MIT

Originál a odkazy: http://www.space.com/businesstechnology/hopper-spacecraft-lunar-xprize-m...

Ředitelství vědeckých misí(?) NASA oznámilo v rámci New Frontiers Program nové náměty na budoucí mise:

• Comet Surface Sample Return
• Lunar South Pole-Aitken Basin Sample Return
• Ocean Worlds (Titan and/or Enceladus)
• Saturn Probe
• Trojan Tour and Rendezvous
• Venus In Situ Explorer

Co byste vybrali vy? ;)

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=49667

https://newfrontiers.larc.nasa.gov/announcements.html#5thca

[quote]
Co byste vybrali vy? ;)
[/quote]

Kolko ich vyberu?

Bohužel jen jeden, já bych vybral tři: Lunar-Aitken, Ocean Worlds a Saturn Probe. Jenže to neovlivním, klidně může být mnohem pokrokovější a vědecky důležitější některá z ostatních. :-)

to čo by zaujímalo mòa, tam vôbec nie je
http://danielmarin.naukas.com/2016/12/12/merlin-una-sonda-de-la-nasa-par...
nie je tam nijaká sonda ktorá by preskúmala mesiace Marsu

Bohužel jen jeden, já bych vybral tři: Lunar-Aitken, Ocean Worlds a Saturn Probe. Jenže to neovlivním, klidně může být mnohem pokrokovější a vědecky důležitější některá z ostatních. :-) [/quote]
No, já budu úplně spokojený, když z toho vyjde ten Titan. Jenže při tempu realizací v NASA je to při mých 56 skoro fuk.

Tak přát si můžeme ledaco. Já jsem pro Venus in situ explorer nebo Ocean Worlds.

Právě vyhlášeny 2 nové mise NASA -.Lucy k Trojanům a Psyché ke stejnojmenému asteroidu:
[img]https://pbs.twimg.com/media/C1WxCNJVQAARdsS.jpg:large[/img]

Právě vyhlášeny 2 nové mise NASA -.Lucy k Trojanům a Psyché ke stejnojmennému asteroidu. [/quote]
No, tak ti Trójani, uvidíme, jestliže se má prozkoumat šest Trójanů, tak to poskytne dost i statisticky vyhodnotitelných údajů o primordinální hmotě v cirkumsolárním akrečním disku. Ale ta (16) Psyché, to je pecka a moje splněné přání. Je to o třídu lepší než (2) Pallas nebo (10) Hygiea.
Nechápu ovšem jednu věc; na kosmonautixu se píše, že start Psyche má být v roce 2023, přičemž do necelých 3 AU má doletět až v roce 2030 po gravitačních manévrech u Země a Marsu. A tak se ptám, na co vlastně vyvíjejí SLS? [Upraveno 05.1.2017 NovýJiřík]

[quote]A tak se ptám, na co vlastně vyvíjejí SLS? [/quote]

Na (pilotované) Exploration a (nepilotované) Flagship mise :-) Což tohle není. Ale stejně díky za to!

A tak se ptám, na co vlastně vyvíjejí SLS? [/quote]
Na (pilotované) Exploration a (nepilotované) Flagship mise :-) Což tohle není. Ale stejně díky za to! [/quote]
Čím to tedy vlastně chtějí vynášet? Deltou? Když tou dobou budou mít k dispozici FH s dvojnásobnou nosností za zlomkovou cenu? Myslím, že když FH má donést přímým letem až na Mars Dragona, tak by to s daleko lehčí (aspoò předpokládám) sondou k Psyché dokázal taky, a v daleko kratším čase, než se plánuje. Nebo se pletu?

[quote]A tak se ptám, na co vlastně vyvíjejí SLS? [/quote]
Na (pilotované) Exploration a (nepilotované) Flagship mise :-) Což tohle není. Ale stejně díky za to! [/quote]
Čím to tedy vlastně chtějí vynášet? Deltou? Když tou dobou budou mít k dispozici FH s dvojnásobnou nosností za zlomkovou cenu? Myslím, že když FH má donést přímým letem až na Mars Dragona, tak by to s daleko lehčí (aspoò předpokládám) sondou k Psyché dokázal taky, a v daleko kratším čase, než se plánuje. Nebo se pletu? [/quote]

Nedávno bylo v oboru konstatováno, že hodnota služby není jenom cena. Jak se ukázalo, honba za zlomkovou cenu nakonec hodnotu služby velmi prodražuje.

[quote]A tak se ptám, na co vlastně vyvíjejí SLS? [/quote]
Na (pilotované) Exploration a (nepilotované) Flagship mise :-) Což tohle není. Ale stejně díky za to! [/quote]
Čím to tedy vlastně chtějí vynášet? Deltou? Když tou dobou budou mít k dispozici FH s dvojnásobnou nosností za zlomkovou cenu? Myslím, že když FH má donést přímým letem až na Mars Dragona, tak by to s daleko lehčí (aspoò předpokládám) sondou k Psyché dokázal taky, a v daleko kratším čase, než se plánuje. Nebo se pletu? [/quote]

když ona je orbitální mechanika potvora, čím rychleji poletí, tím víc bude muset brzdit, a tím bude muset být těžší .... nejde o průletovou sondu

[quote]Čím to tedy vlastně chtějí vynášet? Deltou? Když tou dobou budou mít k dispozici FH s dvojnásobnou nosností za zlomkovou cenu? Myslím, že když FH má donést přímým letem až na Mars Dragona, tak by to s daleko lehčí (aspoò předpokládám) sondou k Psyché dokázal taky, a v daleko kratším čase, než se plánuje. Nebo se pletu? [/quote]Nosič pro Psyche nebyl dosud vybrán. Delta to nejspíš nebude - poslední exempláře Delta II a Delta IV-M mají letět v příštím roce, a Delta IV Heavy je zbytečně silná.
Například cena za vynesení sondy OSIRIS-REx o hmotnosti 2,1 t v září 2016 nosičem Atlas V 411 včetně všech souvisejících služeb byla 183,5 mil. USD.
https://www.nasa.gov/press/2013/august/nasa-selects-launch-services-cont...

pre mòa mesiace Saturnu a Jupitera sú to najzaujímavejšie v SS. Ale tá Venuša tiež vyzerá lákavo,,, len škoda že je tak drsná a žieravá milenka

pre mòa mesiace Saturnu a Jupitera sú to najzaujímavejšie v SS. [/quote]
Bacha na zkratky, někdo by mohl říct, že nejzajímavější je hrad Wewelsburg :D

[quote]pre mòa mesiace Saturnu a Jupitera sú to najzaujímavejšie v SS. [/quote]
Bacha na zkratky, někdo by mohl říct, že nejzajímavější je hrad Wewelsburg :D [/quote]
:D :D :D

"Atomová" kvadrokoptéra, nebo vzorek komety dovezený na Zem.

https://spaceflightnow.com/2017/12/20/nuclear-powered-titan-drone-comet-...

Ta kvadrokoptéra se mi líbí. :)

[quote]"Atomová" kvadrokoptéra, nebo vzorek komety dovezený na Zem.

https://spaceflightnow.com/2017/12/20/nuclear-powered-titan-drone-comet-...

Ta kvadrokoptéra se mi líbí. :) [/quote]
Taky doufám, že nevyhraje ta kometa...

[quote]"Atomová" kvadrokoptéra, nebo vzorek komety dovezený na Zem.

https://spaceflightnow.com/2017/12/20/nuclear-powered-titan-drone-comet-...

Ta kvadrokoptéra se mi líbí. :) [/quote]

http://dragonfly.jhuapl.edu/