Astronómia

Primary tabs

http://veda.sme.sk/c/5169710/vedci-objavili-neviditelnu-galaxiu.html

\"Vedcom sa vďaka teleskopu Isaac Newton podarilo zachyti existenciu galaxie vytvorenej z nevidite¾nej tmavej hmoty. Jej prítomnos naznačuje deformovaný tvar susedných galaxií.\"

http://sk.wikipedia.org/wiki/VIRGOHI21

temná hmota?

nie všetky - niektoré komponenty sú urobené TMB 130mm
to ma dos zaujalo - cca 5" refraktor je kombinovaný so 17" reflektorom

[quote]vcelku by som aj veril, že 5" refraktor je lepší, ako 5" reflektor. ...
A potom otázka stojí inak - aké ve¾kosti sú "porovnate¾né" čo do kvality zobrazenia? [/quote]

ked ja som si kupoval reflektor, tak fora tvrdili, ze radsej 3/4 refraktor ako cely reflektor... zdovodnenie si uz nepamatam

podruzny dovod bol uzavrety verzus otvoreny tubus a udrzba

volil som cenu...
mam 80mm refraktor a 130mm leflektor

to, coho je viac, nemusi byt vzdy celkom o kvalite
z cenoveho a hmotnostneho pohladu musia kralovat reflektory

pretoze male sosovky su drahe a pri velkych dalekohladoch su konstrukcne tazke a tazko riesitelne, kraluju reflektory

potom aj viac fotiek mas z reflektorov. a teda aj vitazne snimky maju statisticky vacsiu sancu ze budu z reflektorov.

ale po optickej stranke to prilis posudit neviem.

[quote]to yamato :
Proč mi sem cpeš galerii fotek, pořízenou reflektory, když chceš dokázat, že je refraktor lepší ?
[/quote]

a ty sa preco vypytujes, ked si to potom ani nepozries? alebo nerozoznas reflektor od refraktoru? alebo panko vymenil reflektor za refraktor, pretoze chcel [i]horsie[/i] vybavenie??

[img=tbn]http://billsnyderastrophotography.com/wp-content/gallery/2010-equipment/...

vzdavam tuto diskusiu, dostal si linky na konkretne stranky kde sa to vysvetluje, dostal si osobne skusenosti diskutujucich, a stale sa tvaris ze ti nikto nic nedokazal, pretoze vo svete sa pouzivaju reflektory (z dovodov ktore odmietas pochopit) a hlavne preto ze ty si sa tak rozhodol.
Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel.

[quote]Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel. [/quote]

Ty bl.e, kdybys věděl, s kým se hádáš.

s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory?

[quote]s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory? [/quote]

Jako obvykle plácáš nesmysly

citujem: "tak on tu zatím nezazněl jediný argument, proč je ten refraktor lepší
A proč profesionálové použily k nejlepším snímkům Měsíce a planet tedy reflektor podobného průměru jako existující refraktory?"

spytal sa to, alebo nespytal? kto tu placa nesmysly, mily dodge? a preco sa uz nebavime o optickych vlastnostiach refraktoru vs. reflektoru pri rovnakom priemere, namiesto toho tu lietaju urazky a nezmyselne otazky?

a preco som jediny co sa snazi argumentovat konkretnymi linkami, zatial co oponent len skonstatuje ze jemu nikto nic nedokazal? to je strategia konspiracnych trollov, tuto by som to necakal :(

yamato, trochu krot svoje vasne, milantos hovori nieco opacne, ako mam ja vzite, ale prave v tejto oblasti by som mu celkom veril.

aj ked pri kupe dalekohladu som postupoval ako ty a ak by som mal viac penazi, volil by som sosovkovy dalkohlad, lebo sa mi viac paci uzavrety tubus. tiez sa mi paci dalekohlad plneny plynom. ale to vidim skor ako podruzne dovody
dalsimi podruznymi dovodmi moze byt zivotnost a udrzba zrkadla...

A dovody pre reflektor tu milantos menovite spominal.
- farebna vada
- skreslenie obrazu

Okej. Mna len vytaca diskusia v style "ja tvrdim, vy dokazujte". To je argumentacny faul, svoje tvrdenia by mali dokazovat obe strany.

Takze, pan milantos, ak refraktory nemaju tie vyhody ktore sa im vo vseobecnosti prisudzuju, viete nam povedat aj preco tomu tak je, a preco literatura aj astronomicka obec tvrdi opak? Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?

Ja by som sa len potesil, doma mam jeden (pernamentne) rozrobeny newton s dost velkym sekundarom...

to: yamato :
Ty druhému podsuneš něco, co neřekl a v dalším z něho uděláš totálního blba

Moje tvrzení znělo :
Určitě nedochází k refrakci, ale k difrakci.To ale nesnižuje nijak výrazně rozlišovací schopnost, ale pouze změní průběh funkce přenosu kontrastu oproti ideální křivce. Ale tu zdaleka kvůli jiným aberacím nedosahují ani čočky.

A ty mi podsuneš tohle tvrzení :
[quote] Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?
[/quote]

V tomhle duchu ale odmítám dál s tebou diskutovat
-----------

A pro ty další, které by zajímalo, jak je to doopravdy s vlivem centrálního stínění je tady malý graf a důležitý text pod ním.
Autorem je W.P.Zmek, světoznámý optik a pozorovatel

http://www.astro.cz/galerie/d/69160-1/kontrast.jpg
[Upraveno 09.2.2017 milantos]

tak potom uz nerozumiem co chces vlastne povedat. Reflektor ma na znacnej casti krivky horsi kontrast (podla tvojho linku), ale vlastne nekresli horsie, pretoze v zavere krivky sa to dozenie... (what??)

cize mam pravdu, ale nemam pravdu. Mam pocit ze proste len potrebujes oponovat.

Jakékoliv měření u kterého nejsou známy technické parametry čoček a zrcadel je z principu sporné.

Podívejte se třeba co umí naše Meopta (jaký je možný rozdíl v kvalitě):
http://www.meopta.com/cz/sfericka-optika/

Další věcí je konkrétní provedení konstrukce viz např. Drbohlav, jak si poradí s komou jeho korekční člen (a to nemluvím o jeho vlastních unikátních konstrukcích):
http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/newt-phkor.html

Prostě se musí vzít dva konkrétní dalekohledy a ty porovnat.

Stejně dnes, kdy je možné např. povrchy řešit na úrovni nm jsou původní poučky o konstrukcích trochu sporné a výsledek každé takovéto diskuze skončí patem, protože rozhoduje skutečné provedení konstrukce a konkrétní řešení jejich obecně známých nedostatků.

isteze je to vec konkretnej optiky, to nerozporujem.

cela tato (zbytocna) diskusia vznikla z prvotnej otazky, ci je mozne vo vesmire urobit obrovsky refraktor a ci by to malo nejaku vyhodu. Refraktor ma vyhodu v tom, ze vo vseobecnosti je kontrastnejsi nez reflektor s centralnym tienenim (resp. aby som bol milantosovsky presny - ma iny priebeh funkcie prenosu kontrastu).

V realite by to ale samozrejme zaviselo hlavne od vlastnosti konkretnej optiky. Nevylucujem ze by nakoniec mohlo byt ovela jednoduchsie postavit vesmirny reflektor rovnakych kvalit.

Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji. Podobnym zpusobem je mozne vytvorit cocku na zemi - vezme se igelit a nalije do nej voda. Ve stavu beztize by snad mohlo byt mozne vzit "igelitovy pytel" a napumpovat do nej nejakou tekutinu. Otazkou je, jak zajistit dokonale vypukly tvar, zda by stacilo vyuzit tvarovani povrchovou vrstvou a tlakem v tekutine (vlastne neco jako simulace povrchoveho napeti). Navic, led neni uplne idealni opticky material.
Podobnym zpusobem uz je mozne delat i zrdcadla, tusim se zkousely tubusy s podtlakem. Nevim tedy o praktickem nasazeni, navic ve vesmiru je podtlak ponekud problem (pokus o vtip). Zde by patrne bylo nutne naopak pretlakem formovat plochu a na ni pote nanaset fixacni a reflexni vrstvy. Pripadne pouzit pruhlednou plochu bez optickych nerovnosti na druhou stranu tubusu s mirnym tlakem. Technologicky v tom problem nevidim, ale zajimaly by mne reakce nasich dvou rozhadanych kolegu.

ja uz sa nehadam, mam pocit ze sme si s milantosom proste nerozumeli. Vytocili ma prispevky v style "trepes nezmysly" a "dokazte mi" ;)

co sa tyka tvojej otazky, uz dnes existuju teleskopy s tekutym zrkadlom. Vyuziva sa rotacia zrkadla, v dosledku kombinacie gravitacie a odstredivej sily sa tekutina ustali v parabolickom tvare.

[img=tbn]http://www.astronomy.com/~/media/8F10A2BE08804F388654EF834BF2F6CE.jpg [/img]

nejake vyuzitie tlaku, odstredivosti apod. v stave beztiaze by sa hadam naslo, len ma teraz nic nenapada :)

a vida :)
http://www.arcadiastreet.com/cgvistas/spacexp/se_luna_5400.htm

[Edited on 10.2.2017 yamato]

[quote]Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji. [/quote]
Určitě ano. Já bych ji ve stavu beztíže ale zhotovoval z monokrystalů přímo vyrobených třeba na vesmírné stanici (nebo i mimo ni).
Pokusy (oficiální) s výrobou různých monokrystalů ve vesmíru už byly před spoustou let, např.:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-61a/
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm13/
[i]Význam vesmírného výzkumu je pak v přenesení výroby na Zemi a pak se různé "exotické" monokrystaly používají např. na lopatky motorů nebo turbočerpadel.[/i]

Jejich vybroušení pomocí laseru (nechci spekulovat že by šlo tu čočku přímo vytvořit při jeho růstu) by také nemělo být moc složité a tak by se dalo docílit klidně až průměru několika metrů.

Monokrystaly v podstatě odstraòují barevné vady které známe u běžných čoček. Proto třeba některá spotřební optika stojí řádově více (kdyby měl např. dalekohled všechny prvky z monokrystalů, tak stojí o několik řádů více).

[img]http://www.kowa-prominar.com/images/product/cristal/pct01.jpg[/img]

Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.

[quote]
Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.
[/quote]

A toto by mě zajímalo. Myslíte tím dalekohled bez objektivu? Kdysi jsem četl článek na podobné téma, který popisoval možnou konstrukci takového "dalekohledu" se syntetickým zpracováním obrazu, snad nějak pomocí Fourierovy transformace (případně FFT). Bohužel, článek byl povrchní, stejně jako moje znalost FT ve vztahu ke zpracování obrazu v dalekohledu.
Ví někdo něco víc?
Poznámka: Aby nedošlo k omylu - takový dalekohled je prozatím jenom v teoretické rovině, nemáme žádné technologie, které by dokázaly zpracovávat optický signál s frekvencí řádově THz.

toto je sice s objektivom, ale k digitalnemu vytvoreniu obrazu tam dochadza. A daju sa s tym robit zaujimave veci :)

http://www.fotovideoshop.sk/fotoporadna/category/recenzie/article/lytro_...

mimochodom o digitalnom spracovani optickeho signalu som tu uz kedysi fantaziroval, v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne... :)), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov.

[quote] v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne... :)), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov. [/quote]

No jo, ale to právě naráží na ten technologický strop s pracovní frekvencí. Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops (pozor, neplést s výkonem paralelních superpočítačů) a všechny elektronické prvky by musely pracovat v desítkých THz až jednotkách PHz. To zkrátka neumíme. Mimochodem, bez stínění by takový přístroj svítil. :)
Umíme to v rádiovém oboru, kde se pracuje na GHz frekvencích. Příkladem je třeba korelátor radiobservatoře ALMA, což je jeden z nejvýkonnějších počítačů světa - ovšem mimo žebříčky, protože je jednoúčelový.

[quote]
Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops[/quote]

k uplne rovnakemu zaveru sme dospeli aj vtedy :D

no ale uznajte, interferometer so zakladnou velkosti obeznej drahy jupitera... :)

Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde?

[quote]Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde? [/quote]
I ten záznam by muselo udělat zařízení schopné zpracovat a uložit PHz signál. V některém kroku celého zpracování se tomuto problému zkrátka nevyhneme.

Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi ve¾mi krátkych expozícií

[quote]Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi ve¾mi krátkych expozícií
[/quote]
Ale ne... Vždy ta technologie je už známá šest let a principy ještě déle:

[img]http://1gr.cz/fotky/idnes/14/043/org/PKA52c2fb_lytro3.PNG [/img]

http://technet.idnes.cz/fotoaparat-lytro-illum-0vr-/tec_foto.aspx?c=A140...

A tady máte druhou konstrukci, ta je stará jen dva roky a doopravdy nepotřebuje objektiv:
https://petapixel.com/2015/11/24/the-flatcam-lens-less-camera-is-thinner...
http://www.ece.ucr.edu/~sasif/papers/2015_AASVR_flatcam_iccv.pdf

Dnes asi v 19 hod. SEC má být tisková konference NASA s nějakými důležitými poznatky mimo sluneční soustavu. Bude to vysílat i NASA TV

to je naozaj pozoruhodná zbierka svetov, relatívne blízko nás
alebo iba nemáme dostatok informácií, na to aby sme vedeli posúdi, na ko¾ko je to bežné?
vesmír je k nám, pozoruhodne štedrý (v prípade že budeme rozumný)
hm..
je to normálne?
alebo je to iba štatistická úchylka?

Názorné srovnání Slunce, Trappist-1 a Jupitera s jejími planetami/měsíci dle doby oběhu.

[img]http://cdn.newsapi.com.au/image/v1/b1967fc80fd9216530b48be3da1a8834 [/img]

nebude to ma všetko viazanú rotáciu?

chapem dobre ze nielenze ma TRAPPIST-1 tri obyvatelne planety, ale este aj dV na presun medzi nimi je relativne male a doba preletu kratka?

to kto tendroval nasu slnecnu sustavu? uz sme mohli byt interplanetarny druh dokelu :mad:

chapem dobre ze nielenze ma TRAPPIST-1 tri obyvatelne planety, ale este aj dV na presun medzi nimi je relativne male a doba preletu kratka? [/quote]
Úplná paráda. Dejme tomu, že startujeme z Éčka. Zaparkujeme na kruhové dráze (snadněji než u Země, tady je o dost menší 1. kosmická) a ve vhodném okamžiku, což je každých pár desítek dnů, zvýšíme rychlost o 40%. Tím přejdeme na hóóódně protáhlou eliptickou oběžnou dráhu, která jakožto Hohmanova elipsa bude skoro na chlup zároveò protáhlá eliptická dráha i kolem eFka. Tam už jenom truchu přibrzdíme. No neberte to!

alamo - viazaná rotácia je takomto systéme ve¾mi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvl᚝ u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd.

yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dòa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky)

alamo - viazaná rotácia je takomto systéme ve¾mi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvl᚝ u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd. [/quote]
Alchymisto, a jak souvisí vázaná rotace s obsahem kovů ve hvězdě? Jestli planeta (resp. měsíc) získá vázanou rotaci, je záležitostí slapových sil, a je přitom jedno, jestli je hvězda jenom z vodíku a hélia anebo, pro mne za mne, z kyslíku, křemíku a železa. Právě naopak, hodně stará hvězda s minimem kovů bude mít blízké planety spíš s vázanou rotací, prostě proto, že bude mít daleko víc času rotaci těch planet svými slapy zbrzdit.

[quote]...yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dòa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky) [/quote]
mozno by si si casom zvykol... :)
https://www.pcrevue.sk/a/Najodolnejsie-zviera-na-svete-ma-DNA-chranenu-r...

Pekný snímok AR 12629
[img=tbn]http://0e33611cb8e6da737d5c-e13b5a910e105e07f9070866adaae10b.r15.cf1.rac... [/img] [Editoval 24.2.2017 lamid]

NovýJiřík - nesúvisí to nijak - text sa vzahuje k predošlej alamovej otazke, či je taký bohatý planetárny systém skôr výnimka alebo naopak pravidlo.

Myslím, že mladé a ve¾mi mladé hviezdy "populácie I" ("plochá populácia"), sú bohaté na prvky ažšie ako helium ("kovy") a budú ma v prípade neprítomnosti "miestneho jupiteru" s vysokou pravdepodobnosou ve¾ký počet kamenných planét - ich zárodočný prachoplynový oblak totiž obsahuje dostatok materiálu vhodného na tvorbu kamenných planét. Neprítomnos miestneho "jupiteru" je zasa zárukou (alebo skôr podmienkou?), že planéty na relatívne tesných dráhach okolo hviezdy (cca vo vzdialenosti galileovských mesiacov Jupiteru) nebudú gravitačne rušené a likvidované jeho gravitačným biliardom.
Jupiter (~0,00095Mslnka) je len zhruba 85 krát ¾ahší, ak táto hviezda s hmotnosou ~0,08Mslnka, takže plynová planéta ve¾kosti Jupiteru sa v systéme pravdepodobne nevyskytuje (barycentrum by bolo určite nápadne posunuté) a miestne plynové planéty, ak nejaké existujú, sú jednak pomerne ďaleko od hviezdy (aspoò 1-1,5 AU) a jednak pomerne malé - asi tak do ve¾kosti uránu až neptunu - ich obežné doby by pri vzdialenosti 1-1,5AU dosahovali ~1200-3000dní, tj okolo 3,25-8 rokov a teda nemuseli by doteraz odhalené "pre krátkos času pozorovania".

Martin - ale iste, život si zvykne skoro na všetko... Ale myslí, že život to má pri takejto hviezde - trpaslíkovi triedy M - hodne ažké. Jednak je taká hviezdička dos neurotická a často divočí, planéty sú hodne natesnané pri hviezde (ak majú by v zelenom páse) takže ich atmosféry dostávajú ranu za ranou a keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického po¾a, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochráni pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu.

keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického po¾a, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochráni pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu. [/quote]
To není pravda. Když budeme uvažovat Trappist-1e jako planetu z celého souboru nejvíce podobnou Zemi a jejím podmínkám, tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo, není to žádná Venuše s dobou rotace v řádu stovek dnů. Navíc silné slapové síly jak blízkého slunce, tak i okolo probíhajících planet nepochybně dost výrazně masírují jádro "éčka", takže jeho masa zůstává v aktivním pohybu.

[quote] tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo [/quote]To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznika pri pohybe jadra voči pl᚝u. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči pl᚝u a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama.

tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo [/quote]To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznika pri pohybe jadra voči pl᚝u. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči pl᚝u a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama. [/quote]
Magnetické pole vzniká jako důsledek Lenzova zákona. Tj. stávající magnetické pole Země indukuje v elektricky vodivém (železoniklovém) tekutém jádru Země elektrické proudy, jež svým magnetickým polem působí proti změně indukčního (magnetického) toku, která je způsobila. Tj. jedná se o projev zákona setrvačnosti, směřující k udržení stavu systému. To znamená, že dokud je jádro kapalné, probíhají v něm toky elektricky vodivé hmoty, jež protínají aktuální magnetické pole Země, čímž dochází k magnetické indukci. Jde tedy o dvě věci:
a) Aby jádro planety bylo kovové a kapalné.
b) Aby rotovala dostatečně rychle, protože pak budou toky hmoty v jádru dostatečně rychle protínat indukční čáry planety, aby se mohl uplatnit zákon o elektromagnetické indukci.
Jakmile jádro planety ztuhne (jako u Marsu, kde je jádro buď zcela ztuhlé, anebo na hranici utuhnutí, v důsledku čehož jsou hmotné toky v něm minimální), anebo se rotace extrémně zpomalí (jako u Venuše), je s generováním magnetického pole konec.
Proto taky, jen tak mimochodem, má Merkur magnetické pole daleko silnější, než Mars nebo Venuše. Je blízko Slunce, jehož slapy ho masírují a udržují jádro v kapalném stavu, a rotuje jednou za 58 dnů. To je sice hodně, ale přesto daleko a daleko míò, než u Venuše, a na vznik jakéhos takéhos magnetického pole to stačí. [Upraveno 24.2.2017 NovýJiřík]

Neviem, či má pre udržanie vody nejaký väčší význam magnetické pole Merkuru, s intenzitou do 150-200 nanoTesla, keď zemské magnetické pole má intenzitu 25-65000 nanotesla.

Práve Venuša by mohla by modelom, čo sa stane pri viazanej rotácii - vzájomná rýchlos rotácie pl᚝a a jadra klesne nato¾ko, že intenzita magnetického po¾a poklesne prakticky k nule. Pritom ale úplné vymiznutie magnetického pola nie je nutné - pre stratu vodíku a vody stačí pokles intenzity magnetického pola pod nejakú medzu, kedy už magnetické pole intenzívnej strate vodíku nedokáže zabráni. Ani zemské magnetické pole strate vodíku nedokáže zabráni úplne - ale obmedzuje ju dostatočne efektívne, aby si Zem udržala dostatočnú čas vody po dobu svojej doterajšej existencie - a ešte nejaký čas do budúcnosti.

[Upraveno 24.2.2017 Alchymista]

http://danielmarin.naukas.com/2017/02/26/la-habitabilidad-trappist-1-sob...
treba nejaký preklad pre pojem "infierno ultravioleta"?

ultrafialové peklo

Trappist-1 je úžasná sluneční soustava pro kosmonautiku. O snadných přeletech mezi jednotlivými planetami už jsme tu psali, já ještě dodávám, že kdybychom žili na planetě "e", tak povrchová gravitace by byla 0,73 g, kruhová oběžná rychlost 6,4 km/s a úniková 9,05 km/s. Se Sojuzem by se dalo lítat po celé soustavě.

Lákavá predstava... :D
Ostatne - raketa Sojuz by v takom prípade mala na planete "e" nosnos okolo 14,5-16,5 tony, Saturn V ku 250 tonám.
A na SSTO by stačilo Ciolkovského číslo okolo 6,5 :P :P [Upraveno 28.2.2017 Alchymista]

Článek člena Kosmo Klubu Tomáše Petráska k aktualitě

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=1293

Pages