Astronómia

Primary tabs

http://veda.sme.sk/c/5169710/vedci-objavili-neviditelnu-galaxiu.html

\"Vedcom sa vďaka teleskopu Isaac Newton podarilo zachyti existenciu galaxie vytvorenej z nevidite¾nej tmavej hmoty. Jej prítomnos naznačuje deformovaný tvar susedných galaxií.\"

http://sk.wikipedia.org/wiki/VIRGOHI21

temná hmota?

Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999...

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.

Není mi jasná ta věc s antihmotou - pro vznik antihmoty se musí spotřebovat energie, takže její zánik by měl uvolnit, co se spotřebovalo, takže rovnováha, produkce antihmoty by neměla ovlivnit, jestli hvězda vybuchne nebo ne. Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?

[quote]... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo? [/quote]Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile? :D

[quote][quote]... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo? [/quote]Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile? :D [/quote]

V tom případě by perpetum mobile byla i zápalka. Když se objeví fotony s takovou energií, že ztratí stabilitu a musí se rozpadnout na pár částice antičástice, při čemž je kolem normální hmota, tak s ní pochopitelně interagují. Když se taková antičástice potká s kusem normální hmoty, proběhne interakce, při které se na energii přemění ta anatičástice ale také aspoò kus té normální hmoty (tedy víc energie než jen z anihilace antičástice), zbytek je obvykle jednak dost urychlen, že pak má sklon nukleárně exotermicky interagovat s další hmotou, a pak také ta zplodina je zpravidla nestabilní a má chu se za uvolòování energie dále rozpadat. Prostě taková antihmotná zápalka ve skladu obyčejné hmoty z ní udělá nukleární palivo, a je to cokoliv. Funguje to jak Čapkův Krakatit.

Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice. :o :o

[quote]Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999...

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.
[/quote]

No, ono je to úzce související téma. :D

Z té změny ve tvorbě oblačnosti, která má být podstatou řízení klimatu Sluncem, jsou podezřelé právě ty vysokoenergetické částice kosmického záření, které pochází z erupcí dávných supernov. Magnetické pole Slunce a sluneční vítr je pak modulující činitel, který přítok těchto částic z vesmíru odclání. Zemské klima není citlivé na jakoukoliv aktivitu slunce stejně, nejvíce je citlivé na to, co ovlivòuje právě toto záření. To se také projevuje v těch izotopech berylia, chlóru a uhlíku, z nichž na aktivitu Slunce v tomto směru usuzujeme.

Erupce supernovy v blízkosti Země je také považována za nejpravděpodobnější příčinu prvního velkého vymírání v historii Země, kdy planetu náhle postihla strašlivá doba ledová skoro stejná jak za dob "sněhové koule" - vymírání ordovicko-silurské.

Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy. Při tom blesky jsou signifikantním znakem vývoje různých meteorologických jevů různým způsobem. Když je v tropické tlakové níži hodně blesků, je skoro jisté, že se vyvine do hurikánu či tajfunu, zatímco když je to úplně stejná níže, ale s málo blesky, tak může vypadat, jak chce hrozivě, ale skončí jako obyčejná bouře a hurikán to nebude.

Prostě supernovy jsou drivem každodenních pozemských meteorologických fenoménů.

Hlavně ale doufám, že po erupci Eta Carinae tu nezmrznem. To bude za humny v naší galaxii, bude to hypernova, co štípe světlo na hmotu, a vlastně úvodní část erupce už začala, vidíme něco jako probíhající explozi rozbušky této nálože, takže během kosmického okamžiku budeme mít možná na chvilku druhé slunce i na noc. :P

[quote]
Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy.
[/quote]

Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné. :)
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.
Kromě toho o spojitosti pozemských blesků s vysokoenergetickými částicemi taky slyším poprvé (což neznamená, že tomu tak není, schválně si to zkusím dohledat).

[quote]Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice. :o :o [/quote]

Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.

Tady jsou informace o největším zaznamenaném výbuchu supernovy právě tohoto typu, kdy tyto páry ze štěících se fotonů začnou hromadně vznikat. Je to anglický a český článek:

http://www.space.com/scienceastronomy/091202-violent-massive-supernova.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4753

[quote]
Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné. :)
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.
[/quote]

Složky záření, které mají mít údajně původ v supernovách, na nás neusátle spojitě dopadají ze všech stran, ne jen, když my zaznamenáme supernovu.

[quote]
Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.
[/quote]

Ano, je to tak. Musím uznat svůj omyl.

Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...

[quote]
Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron ....
[/quote]

Accros - tu nejde len o vysokoenergetické gama fotóny, tie majú v mechanizme "spúšača blesku" blesku skôr menšinový podiel. Spršky kozmického žiarenia, ktoré pozorujeme na povrchu Zeme, majú zrejme pôvod hlavne vo vysokoenergetických protónoch a ¾ahkých atomových jadrách, ktoré tvoria jednu zo zložiek kozmického žiarenia.

Keďže dráhy nabitých častíc sú v galaxii výrazne ovplyvnené galaktickými magnetickými poliami, i nepatrné rozdiely v počiatočnej energii častí majú ve¾ký vplyv na tvar ich dráhy a dobu príletu k Zemi. Nedá sa teda potvrdi priama súvislos medzi smerom príletu častice a smerom k jej zdroju.

Povrch planéty Zem je cca pol miliardy kilometrov štvorcových, pokia¾ vami uvádzaný počet bleskov je 3 miliardy ročne, vychádza to, ve¾mi hrubo, priemerne 6 bleskov ročne na kilometer štvorcový. Pokia¾ sa pozrieme na graf energetického spektra kozmického žiarenia na wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray, dá sa nájs vhodný rozsah energií, ktoré zodpovedajú rovnakej pravdepodobnosti. Samozrejme, blesky sa objavujú len za vhodných poveternostných a ďalších podmienok, takže minimálna energia "špúšačov" musí by v skutočnosti značne nižšia.

[quote]Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...

[/quote]

http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_instability_supernova

Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření).

[quote]Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření). [/quote]

Ne, ten foton ty částice nevyrazí z atomového jádra, ale stačí, že se k němu přiblíží a roztrhne se o jeho magnetické pole na pár elektron pozitron sám, při čemž jádro může zůstat nezměněné. To je podstata těch běžných tvoření párů částic z fotonů i podstata tohoto typu extrémně hmotné supernovy.

Při extrémně vysokých energií anihilací, kdy by měl vzniknout foton o extrémní energii, vzniká jen virtuální foton - protože se okamžitě rozpadá na spršku nějakých částic. Extrémně energetické fotony už nepotřebují ani destabilizaci elekromagnetickým polem blízkého atomového jádra, ale destabilizuje je už běžná nestabilita našeho světa - asi vakua samotného.

K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma-ray
http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_production

[quote]K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).[/quote]
Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveò s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech.

[quote][quote]K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).[/quote]
Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveò s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech. [/quote]

Trhání fotonu - fak není standardní termín, ale pro účely oživení diskuse snad přijatelný. Virtuální foton a ty interakce s vakuem standardní jsou:

Něco k tomu česky.

http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html
http://bbs.inway.cz/bbs2www/CZscience/0323

Foton o extrémní energii při řadě anihilací asi vzniká a i teorie by ho očekávala. Ale nad určitými energiemi už tam odsud nikam nestihne uletět, protože na podobný efekt, rozpad fotonu na částice a antičástice - nejjednodušeji na elektron pozitron - dojde hned vzápětí a nevyžaduje to už rozptyl na tak silných polích, jako je elektromagnetické pole poblíž atomového jádra, ale stačí na to interakce s vakuem. Tyhle fotony z gigantické supernovy, které stačí jen na rozpad na elektron pozitron, jsou proti tomu energetičtí trpaslíčci.

Když uděláme nějak superfoton o extrémní energii, tak nikam neuletí, protože nepřežije interakce s vakuem, ale přemění se na trysky částic a antičástic.

zaujímavá myšlienka, vytvori systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vån.
http://wattsupwiththat.com/2010/01/07/natures-precise-clocks-may-make-ga...

[quote]... systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vån....
[/quote]

Kdo chce jít k pramenům, tak podrobný návrh tohoto mezinárodního projektu, včetně rozuboru fyzikálního základu, je ke stažení jako pdf na

[url]http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0911/0911.5206v1.pdf [/url]

Velmi zajímavé!

Abstract. The International Pulsar Timing Array project combines observations of pulsars from both Northern and Southern hemisphere observatories with the main aim of detecting ultra-low frequency (cca. 10 e−9 − 10 e−8 Hz) gravitational waves. Here we introduce the project, review the methods used to search for gravitational waves emitted from coalescing supermassive binary black-hole systems in the centres of merging galaxies and discuss the status of the project.

odbočím od Vašeho současného tematu k jiné ryzí Astronomii,
dnešnímu velkému výročí :

400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …
http://www.astronomie.cz/2010/01/400-let-od-objevu-medicejskych-hvezd-an...

7.1.2010 18:00 :
na střední Moravě v Kojetíně je skoro jasno až jasno, -5stC,
takže od 17:35 pozoruji v Newton 110 / 65x
Jupiter se 3 měsíci Kalisto, Europa a Ganymed,
(Io prochází před kotoučem planety)

Kdo máte jasno, optiku, oči, fotofilmy nebo CCD vpořadku, neváhejte a pozorujte v tyto dny, 400 let po Galileo Galileim

S pozdravem LF

keď sa to tak vezme.. na tomto obrázku je predsa "observatórium"
[img] http://img.aktualne.centrum.cz/279/91/2799111-snehova-kalamita.jpg[/img]

NASA's Fermi Gamma-ray Space Telescope odhalil, že s gamapaprsky je to ve vesmíru nějak jinak. Neví zatím jak:

http://www.space.com/scienceastronomy/fermi-gamma-rays-100302.html

Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků, na které starší teorie nevěřily:
http://www.chron.com/disp/story.mpl/world/7117560.html
http://www.novinky.cz/veda-skoly/206572-vedci-objevili-nejtezsi-hvezdu-v...

[quote]Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků,... [/quote]

Originální plný text vědeckého článku o objevu (mimohodem při studiu starších archivních snímků z HST) je ke stažení jako pdf soubor na

[url]http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1007/1007.3284v1.pdf
[/url]

Název článku: The R136 star cluster hosts several stars whose individual masses greatly exceed the accepted 150 M stellar mass limit

Autoři: Paul A. Crowther, Olivier Schnurr, Raphael Hirschi, Norhasliza Yusof, Richard J. Parker, Simon P. Goodwin, Hasan Abu Kassim

Publikováno v časopise Monthly Notices of Royal Astronomical Society

Pokud by nebyla tato první verze článku už na webu, zkuste mateřskou stránku článku

[url]http://arxiv.org/abs/1007.3284 [/url]

Odborný komentář viz

[url]http://www.physorg.com/news198924098.html [/url]

Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiòované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).

[quote]
Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiòované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).
[/quote]

Astrofyzikové koukám v poslední době musí dost pod tlakem dat překopávat své modely. I v případě našeho sluníčka, které se v posledních dvou cyklech chová dost nezvykle, a ukázalo se, že se v něm "zasekává" dopravník. A i ti, kdo ty vyvrácené modely dělali, nad tím jásají, jak teď to jejich modelování bude o to zajímavější.

Je krásné, že máme to štěstí vidět, jak se nám před očima mění věda a ti, co jí dělají, se radují z zhroucení svých konsensů a z dat, která vyvrací to, na čem dosud usilovně pracovali. A i my, co na to pohlížíme z povzdálí, se nestačíme divit. :D

[b]Objev přesměroval teorii kosmických paprsků[/b]
by Clara Moskowitz, SPACE.com Senior Writer
Date: 03 March 2011 Time: 02:01 PM ET

[img]http://i.space.com/images/i/8445/i02/pamela-cosmic-rays.jpg[/img]
[i]Aparát PAMELA k detekci kosmických paprsků při instalaci na satelit.[/i]
CREDIT: Piergiorgio Picozza

Dlouho trvající otázkou astronomie je, co vytváří kosmické záření, super-rychlé kosmické částice, které mohou prosvištět i přímo Zemí.

Převládajícím vysvětlením kosmických paprsků bylo to, že protony a další částice jsou urychlovány ostatky po supernovách – silných explozích, k nimž dochází při smrti velikánských hvězd. Ale nová pozorování italského detektoru kosmických paprsků umístěného v kosmu PAMELA tomuto scénáři zjevně odporují a přiměly výzkumníky shánět se po nových vysvětleních.

„Teď nevíme, jak jsou kosmické paprsky v kosmu urychlovány,“ řekl astronom Piergiorgio Picozza z Italského národního institutu nukleární fyziky a z Římské university. „Až do našich dat to vypadalo, že zbytky po supernově jsou paradigmatem. Nyní musíme buď vymyslet nějaké vylepšení tohoto paradigmatu nebo potřebujeme najít nějakou jinou možnost.“

Picozza je hlavním výzkumníkem pro PAMELA a spoluautor článku oznamujícího výsledky ve vydání žurnálu Science ze 4. března.

[b]Smrt hvězdy[/b]

Tohle je převažující vysvětlení kosmických paprsků:

Než gigantické hvězdy zemřou v explozivní křeči, odvrhnou své vnější plynové vrstvy. Tyto zůstanou jako zbytek poté, co hvězda exploduje a změní se na hustou neutronovou hvězdu nebo černou díru.

Zbytkové plynné obálky hostí svá vlastní silná magnetická pole, která fungují jako gigantické urychlovače částic, jež zrychlují elektrony, protony a atomová jádra až téměř na rychlost světla.

Tyto částice pak letí vesmírem. Mnoho jich i v tomto okamžiku bombarduje Zemi.

[b]Neočekávaný výsledek[/b]

Italský aparát PAMELA (PAMELA což je „Payload for Antimatter Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics“) obíhá Zemi na ruské družici Resurs-DK1.

Aparát vystřelený v roce 2006 detekuje částice kosmických paprsků, jako jsou protony a jádra helia stejně jako bóru a uhlíku, za využití magnetického spektrometru, který dovede proměřovat množství částic o různých energiích.

Velice přesná pozorování PAMELA naznačují, že množství částic kosmických paprsků – jejich tok – se jako funkce jejich energie mění v závislosti na typu částice. Tj. vztah mezi tokem a energií je jiný u protonů a u jader helia.

Tento výsledek je neočekávaný. Pokud by všechny tyto částice byly urychlovány stejnými zbytky supernovy, měly by podléhat stejnému zákonu. „Neexistuje žádný důvod, aby byla jádra urychlována jinak,“ řekl Picozza SPACE.com.

Rozdíl je tak malý, že většina experimentů by si jich pravděpodobně nevšimla, dodal Picozza.

Tato zjištění ovšem vypadají, že sedí s některými dalšími nedávnými zjištěními, takovými jako pozorování divných vzplanutí gama paprsků z pozůstatků po supernově zvaných Krabí mlhovina, která spatřila Italská kosmická agentura AGILE a NASA satelity Fermi.

[b]Přepisování učebnic[/b]

Picozza řekl, že nová data z PAMELA – která jsou extrémně přesná a robustní –pravděpodobně rychle přepíší převažující model kosmických paprsků.

„Myslím, že tyto výsledky jsou opravdu velice důležité, protože znamenají, že potřebujeme propracovanější proces urychlování kosmických paprsků,“ řekl Picozza. „Naše výsledky v kombinaci s výsledky AGILE a Fermi mohou změnit způsob uvažování o možných způsobech urychlování.“

Picozza řekl, že je příliš brzy na to navrhnout alternativu k převládající teorii, ale předpověděl, že astronomické články s novými řešeními by měly být příští týden vystaveny na webovou stránku astronomických pre-printů ArXiv, kde lze sdílet výzkumná zjištění, i když ještě před publikací podstupují peer review.

„Pokud je mi známo, neexistuje o tom ještě žádná jasná hypotéza,“ řekl Picozza. „Vznikne mnoho článků a vypracuje se mnoho nápadů a dojde se k nějakým řešením.“

Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?

[quote]Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ? [/quote]
Jupiter je na hranici pozorovania bodu/kotucika, to iste Venusa.
Trenovany pozorovatel za vhodnych podmienok moze \"rozoznat\" fazy Venuse volnym okom, takze o Slnku od Jupitera netreba pochybovat.

[quote]Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ? [/quote]

Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr.

[quote][quote]Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ? [/quote]

Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr. [/quote]

Dík.

[quote]To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu[/quote]
Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32\' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míò. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6\'. Na závěrech to ale nic nemění.

[quote]
Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32\' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míò. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6\'. Na závěrech to ale nic nemění. [/quote]

Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30\' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8\' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček.

[quote][quote]
Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32\' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míò. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6\'. Na závěrech to ale nic nemění. [/quote]
Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30\' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8\' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček. [/quote]

No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost. Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´), ale nevidí ji až na úplné výjimky skoro nikdo (viz slavná hostorka o mamince jednoho astronoma, která byla překvapená, že v dalekohledu vidí Venušin srpek obráceně). Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty. Podle tohoto standardu by bylo vidět Slunce jako kotouček (při dostatečném filtru, aby se vyloučilo oslnění) zhruba do 15 AU, takže z Uranu ani náhodou.

[quote]
No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost.[/quote]

To si může každý vyzkoušet sám. Namalujte nebo vytiskněte si čáry o průměru 1 mm s mezerami 1 mm a vyzkoušejte z jaké vzdálenosti je uvidíte. Člověk s dobrým zrakem by je měl rozlišit ze vzdálenosti 3,4 metru (to odpovídá 1\'). Já mám už slabé brýle a jsem krátkozraký, takže jsem rád, když se dostanu (s brýlemi) na rozlišení 2\' (teď jsem si to na sobě vyzkoušel). Kdybych viděl ostře (to znamená vyměnil si brýle :) ), tak bych se na rozlišení 1\' také dostal, o tom nepochybuji.

[quote]Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´)[/quote]

Venuše má při největší velikosti 1,1\'. Vzhledem k tomu, jaký má tvar a že k tomuto dochází jen pár dní v roce, nedivím se, že ji většina lidí nevidí jako srpek. Dokonce i lidé s excelentním zrakem dost dobře nemohou vidět nic jiného, než něco jako čárku (pár dní v roce) nebo tečku. Ostatně pokud se nepletu, tak fáze Venuše objevil až Galileo pomocí dalekohledu.
EDIT: Ještě mě napadla taková drobnost. Když je Venuše nejblíže Zemi, tak vlastně nejde na obloze vidět, protože je moc blízko Slunci. Takže pokud je Venuše vidět, má tak jako tak zdánlivý průměr menší než 1\'.

[quote]Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.[/quote]

Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5\", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi]

[quote]Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.[/quote]
Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5\", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi] [/quote]

Je to tak, rozlišovací schopnost dalekohledu je daná poměrem 114´´ (někde se uvádí i 110) děleno průměr objektivu v mm. A protože průměr objektivu v mm zároveò udává optimální zvětšení (při kterém se dají rozlišit nejmenší ještě dosažitelné podrobnosti), pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při \"zvětšení\" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.

[quote]...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při \"zvětšení\" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin. [/quote]

Nevyplývá, protože jsou to vzorce spíše dané zkušeností než fyzikou a fyziologií. Místo 114 se někdy používá 120 a pro zvětšení se také používá vzorec 2,5× průměr v mm.
Koho by problematika ostrosti lidského zraku zajímala více, pak a se mrkne na wikipedii - [url]http://en.wikipedia.org/wiki/Visual_acuity[/url]. Nižší údaje rozlišení pro vidění v noci jsou dány tím, že při uvyknutí oka na nízké osvětlení se rozlišení snižuje, což je dáno fyziologií oka a způsobem zpracování signálu.
V případě kdybychom se dívali na Slunce z Uranu (či spíše některého jeho měsíce), by mělo fungovat běžné denní vidění s vysokým rozlišením. [Upraveno 08.10.2013 Machi]

[quote]...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při \"zvětšení\" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin. [/quote]
Ne, opravdu nevyplývá. Těch 114 ve vzorci tam není kvůli vlastnostem oka, ale je to konstanta vzniklá složitějším výpočtem difrakce objektivu někde pro střed viditelného spektra.
Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem.

Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem. [/quote]

Nerozumím. Při určitém zvětšení (tzv. normálním) se skutečně počítá s průměrem vstupní pupily oka, jde o poměr průměru objektivu v mm a průměru zornice (ve tmě cca 8 mm), přičemž toto zvětšení se kvůli maximálnímu využití světelnosti dalekohledu používá na pozorování slabých plošných objektů, hledání komet apod. Optimální zvětšení je něco jiného.

Myslím, že oba mluvíme o tomtéž, jenom se míjíme v terminologii - normální/optimální zvětšení. Což bude asi spíš moje chyba. Chtěl jsem původně jenom popsat, že rozlišení objektivu se netýká průměru oční čočky.

Geminid Meteor Shower Peaks Tonight: How to Watch Live.

[img]http://i.space.com/images/i/000/024/852/i02/geminid-shower-kenneth-brand... [/img]

Skywatcher Kenneth Brandon wrote, \"This shot is a composite of about 700 frames from a time-lapse I took in Big Sur, CA. I found 61 frames with meteors in them. Then I stacked the frames and created masks for each meteor. \" The image was taken Dec. 13, 2012.

[img]http://i.space.com/images/i/000/035/126/i02/geminids-2013-sky-map.jpg?13... [/img]

This chart shows the radiant point for the Geminid meteor shower.

http://www.space.com/23953-geminid-meteor-shower-peak-webcasts.html?cmpi...

When Is a Star Not a Star?

[img]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2012/05/581742ma... [/img]

Artist’s impression of a brown dwarf.

[img]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/12/Brown-Dw... [/img]

The relation between size and temperature at the point where stars end and brown dwarfs begin (based on a figure from the publication)

http://www.universetoday.com/107141/when-is-a-star-not-a-star/

Pages