Nová ruská kosmická loď PPTS/PTK

Primary tabs

Zakládám téma pro přesun a soustředění relevantních příspěvků o přípravách nové ruské kosmické lodi PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema).

***** 14.5.2008 - 15:49 - Antonín Vítek *****

Ruská kosmická agentura FKA zveřejnila informaci o postupu spolupráce Evropy s Ruskem na vývoji nové transportní pilotované lodě. Viz

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=3377

Definitivně to nebude Kliper, ale loď s kuželovitou návratovou kabinou (čili něco jako Orion). Zatím se to označuje zkratkou PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema). Na společném projektu se dohodly FKA a ESA. Na technické úrovni jednání probíhá mezi RKK Eněrgija a EADS Astrium + Thales Alenia Space (která spadá taky pod EADS - tohle ukazuje, že zpráva datovaná 2008-05-14 může být trochu zasmrádlá v podrobnostech).

Loď by měla mít max. kapacitu 6 osob a schopná jak letů na nízkou dráhu kolem Země, tak pro cirkumlunární lety. Nosič by musel mít nosnost v rozpětí 18 až 20 tun, starty by se uskutečòovaly z nového plánovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti. Zahájení letových zkoušek 2015, první pilotovaný let 2018.

Alex, nechcel by si kamery aj na záchodoch na ISS, aby si videl, ako presne to robia? Lebo mám pocit, že tí Rusaáci utajujú aj toto, potvory jedny. :D

Za tie roky si si už mohol uvedomi, že Rusi si na nejaký detailný marketing, v ktorom verejne zaznamenávajú každú činnos oh¾adom kozmonautiky ve¾mi nepotrpia. Ved aj on-board zábery zo štartu rakety sme videli skôr od severokórejčanov ako z ruských nosičov. Aj pri rakete typu Sojuz slúžiacej vyše 50 rokov sme sa ich prvýkrát dočkali až vtedy, keď ju Európania vypustili z Francúzskej Guayany.

Za tie roky si si už mohol uvedomi, že Rusi si na nejaký detailný marketing, v ktorom verejne zaznamenávajú každú činnos oh¾adom kozmonautiky ve¾mi nepotrpia. Ved aj on-board zábery zo štartu rakety sme videli skôr od severokórejčanov ako z ruských nosičov. Aj pri rakete typu Sojuz slúžiacej vyše 50 rokov sme sa ich prvýkrát dočkali až vtedy, keď ju Európania vypustili z Francúzskej Guayany. [/quote]
Veď to - potom sa nečudujem že momentálne je Rusko zapletené do Ukrajiny. Rus bude ešte desiatky rokov Rusom. Ale toto je fórum o kozmonautike, nie o politike ako takej takže prosím nereagova na tento príspevok.

[quote] Akosi tomu nerozumiem - Ale kde sú tieto návrhy? Nikde, skončili v archíve konštrukčných kancelárií. [/quote]

Nebo v muzeu.

Jako Shuttly a Apolla.

[quote] Za druhe, neviem preco tak alergicky reagujete na cokolvek ohladom sojuzu. Dochodca nie je nadavka... [/quote]

Alergicky reaguji pouze na jeden jediný prvek psaní o Sojuzu - analogii s důchodcem. Považuji ji za hluboce mylnou.

Mnoho důchodců maká atd., ale jsou to 60-70 let staří důchodci, s 60-70 let starými mozky a svaly a 50 let starým vzděláním (a 50 lety zkušeností). Pokud bude práci odvádět kolega s mozkem/orgány/svaly na vrcholu výkonnosti (cca 20-30letými) a relativně čerstvým vzděláním nenazvu ho důchodcem. I kdyby zdálky vypadal stejně humanoidně jako jeho otec a děd.

Nebo jinak. Za loď-důchodce považuji loď, jejíž počítač/řídící+navigační+přibližovací systém/systémy podpory života/motory/ergonomika vnitřních prostor a kdejaké další vychytávky mají důchodcovský věk (a dnes je možné je nahradit efektivnější/lehčí/spolehlivější/levnější alternativou).

Sojuz vzor 2014 takovou lodí bezpochyby není. A je mi fuk, že se jmenuje skoro stejně jako Sojuz vzor 67.

Stejně tak není důchodce raketa "Sojuz 2" i když rakety Sojuz létají od roku 1966.

[quote] Sojuz vzor 2014 takovou lodí bezpochyby není. A je mi fuk, že se jmenuje skoro stejně jako Sojuz vzor 67.[/quote]Já považuji Sojuz TMA-M za vnuka Sojuzu.
Sojuz vzor 1967 považuji za "důchodce", stejně jako Apollo.

Kdyby byly výrobky označené jako Sojuz tak vynikající, pak by Rusové nechystali novou loď pro lidskou posádku a nový nosič.
Pokud se týče těch důchodců, tak bych rád viděl pracujícího důchodce, který celý život dělal zedníka, horníka, šoféra náklaďáku, nebo dřevorubce.

[quote]Kdyby byly výrobky označené jako Sojuz tak vynikající, pak by Rusové nechystali novou loď pro lidskou posádku a nový nosič.
[/quote]Diskuse se zacyklila. Cílem PPTS je Měsíc.

nikto tu nereaguje alergicky, hlavne ze dva dni rozoberame vyznam slova duchodce... ;)
pre mna je dedek aj raketoplan, alebo spominana 747, bez ohladu na to ze maju skleneny kokpit a fungl moderne motory. Proste tato [i]typova rada [/i] sa vyraba desatrocia, tak je to duchodce.

to nic nemeni na fakte ze 747 je doposial neprekonany velkokapacitny dopravak a sojuz je najlepsia pilotovana lod co mame (hlavne ked inu nemame :D)

[quote] Já považuji Sojuz TMA-M za vnuka Sojuzu.
Sojuz vzor 1967 považuji za "důchodce", stejně jako Apollo.
[/quote]

Přesně.

Našel jsem hezký článek i s videem.
http://osel.cz/index.php?clanek=7193

Rusi meškajú s PTK-NP: http://www.russianspaceweb.com/ptk_2014.html
Sú to naozaj loseri, babráci a tlčhuby. Na čo čakajú? Až bude Čína a India lieta na Mesiac? Ostuda :D

Zřejmě jim k /sebe/uspokojení stačí fakt, že Američané nejsou /momentálně/ schopni dopravit astronauta na LEO a musí " žebrat" o místečko v /předpotopním/ Sojuzu.

[quote]Zřejmě jim k /sebe/uspokojení stačí fakt, že Američané nejsou /momentálně/ schopni dopravit astronauta na LEO a musí " žebrat" o místečko v /předpotopním/ Sojuzu. [/quote]

Rovnako ako ty zobres v potravinach o rohliky. Kontrakt na miestenky za peniaze (a poriadne vela penazi) nie je zobranie.

[quote]Zřejmě jim k /sebe/uspokojení stačí fakt...[/quote]Důvodů odkladu je víc, ale tím hlavním je skutečnost, že po rozpadu rusko-ukrajinských vztahů letos na jaře se vývojáři museli z politických důvodů vzdát plánů na starty lehké 14,4 tunové verze PTK na LEO od roku 2017 pomocí ukrajinské rakety Zenit startující z rampy 45/1 na Bajkonuru ve prospěch ruské rakety Angara A5 a dosud neexistující rampy na kosmodromu Vostočnyj, zprovozněné v roce 2021.
http://www.interfax.ru/russia/407621

Grafické znázornění nového návrhu RKK Energija, který popisuje A.Zak v předposledním odstavci (viz příspěvek F.Lochmanna)
[img=tbn]http://f17.ifotki.info/org/22126d8bc297f434596110a07aec6d8cb29b3a1962907...

Odklon od Zenitu se netýká jen PTK. Momentálně to vypadá na poslední čtyři starty Zenitu z Bajkonuru (Elektro-L2, Lybid [určená pro Ukrajinu], Spektr-RG a Elektro-L4).
Elektro-L3 a L5 vynese Proton, Elektro řadu M již zřejmě Angara A5.
Spektr-UF vynese Proton, Spektr-M Angara A5.
I pro Fobos-Grunt 2, bude-li někdy realizován, půjde na nosič Angara A5.
[Upraveno 29.11.2014 JiříHošek]

http://tass.ru/kosmos/1630293
Podle této zprávy se první pilotovaný let PTK k Měsíci ( PTK-L ) plánuje na rok 2028.

http://tass.ru/kosmos/1824036

Pod¾a tejto správy sa prechod na novú loď k letom na nízke obežné dráhy v najbližšom čase neplánuje. Nová loď má slúži k letom mimo obežnej dráhy. Na lety k orbitálnym staniciam postačuje trojmiestny lacný Sojuz (na rozdiel od štvormiestneho a dvojnásobne ažšieho PTK NP).

Je to sice smutné, ale má to z hlediska rusů logiku - až NASA a spol. budou létat na vlastních lodích, klesne počet startů Sojuzů. Šetřit se sice musí, na druhou stranu provozovat dvě lodě a dvě pilotované rakety je nad možnosti ruské kosmonautiky. Takže odklad PPTS? Spíš by měli postavit PPTS s rezervami, ale hlavním cílem ISS a spol. A teprve až bude létat dokončit úpravy pro lety dál.

[quote] Takže odklad PPTS? Spíš by měli postavit PPTS s rezervami, ale hlavním cílem ISS a spol. A teprve až bude létat dokončit úpravy pro lety dál. [/quote]

Stávající harmonogram (podle loòských zpráv) je: letos začnou dělat na konstrukční dokumentaci a železe, od 2021 jednou ročně bezpilotní lety, od 2024 pilotované lety.

Připočteme-li pravděpodobný posun doprava, věří v lety PPTS na ISS jen nezřízení optimisté. Experti kolem vojensko-průmyslové komise vlády, min. financí apod. se proto ptají k čemu PPTS bude, no a zastánci lodi reagují vysvětlováním, že k misím za orbitu. Jaro zachytil tuhle debatu.

To je v podstate zrkadlova situacia ako usa a orion. Tiez nebude lietat na iss, jednak ze to zrejme nestihne, jednak - preco by mal?

Hlavním důvodem pro lety k ISS je prostá akumulace uskutečněných startů, letových operací a přistání - nabrání zkušeností. Současné termíny PPTS jsou spíš o tom, že teď budou dělat jen na papír a reálný vývoj bude, až se někdy v budoucnu uvolní peníze. Hlavním problémem PPTS je hmotnost - příliš těžká pro stávající nosiče. Škoda že neschválili Angaru 3, pro ni by se ideálně hodil.

[quote]Hlavním důvodem pro lety k ISS je prostá akumulace uskutečněných startů, letových operací a přistání - nabrání zkušeností. Současné termíny PPTS jsou spíš o tom, že teď budou dělat jen na papír a reálný vývoj bude, až se někdy v budoucnu uvolní peníze. Hlavním problémem PPTS je hmotnost - příliš těžká pro stávající nosiče. Škoda že neschválili Angaru 3, pro ni by se ideálně hodil. [/quote]

iba pripomeniem, že tento problém má aj alternatívne riešenie
ruší už raz takýto problém mali, a ve¾a nechýbalo a vyriešený by bol takto
ahačom "parom"
[img] http://www.buran.fr/kliper-clipper-shuttle/img/parom.jpg[/img]
[img] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/uk/3/38/Kliper%2BParom_2006.jpg[/img]

a vzh¾adom k tomu poslednému návrhu ahača od Lockheed-Martin, je to možno aj lepšie riešenie ako vývoj nového nosiča [Upraveno 17.3.2015 alamo]

inak je to fakt sranda
Kliper bol zrušený aby sa tomuto všetkému vyhli
problémom s h¾adaním vhodného nosiča, a nutnosti použi ahač.. čo dos narúša mantru "potrebujeme supernosič" a zabehnuté myšlienkové schémy
a teraz sú v tom zas..

To zase musia usa postavit tahac jupiter. Potom rusi vytiahnu zo suplika parom a budu sa rozohnovat jak to oni mali na papieri uz davno. Nazval by som to syndrom buran - robte to co robia americania, potom zistime preco to robia...

Quote:  Škoda že neschválili Angaru 3, pro ni by se ideálně hodil. (PPTS)

Nikde jsem nečetl, že neschválili Angaru 3. Má mít LEO nosnost 14,6 MT, tedy zhruba jako Zenit. Museli by kvůli ní dělat lehčí variantu PPTS. Je zde však ještě varianta Angara A5D viz http://en.wikipedia.org/wiki/Angara_%28rocket_family%29 , to je Angara 5 zcela bez vrchního stupně s nosností 18 tun na LEO, to by mohlo vyhovovat, ale celý problém je, že nebudou mít v blízké době ani rampu na kosmodromu Vostočnyj, ani PPTS

"staré necky" sojuz, čaká ešte dlhá kariéra..
ja som spokojný
"mám s nimi, ve¾ké plány" ;)

[quote]... syndrom buran - robte to co robia americania, potom zistime preco to robia... [/quote]

V tomto prípade tendo syndróm zvyknú vola Orionski.

[quote] Nikde jsem nečetl, že neschválili Angaru 3. [/quote]

A videli ste niekde nejaký rok, kedy by sa mal uskutočni jej prvý štart? Ja nie.

[quote]
Má mít LEO nosnost 14,6 MT, tedy zhruba jako Zenit. Museli by kvůli ní dělat lehčí variantu PPTS. Je zde však ještě varianta Angara A5D viz http://en.wikipedia.org/wiki/Angara_%28rocket_family%29 , to je Angara 5 zcela bez vrchního stupně s nosností 18 tun na LEO, to by mohlo vyhovovat, ale celý problém je, že nebudou mít v blízké době ani rampu na kosmodromu Vostočnyj, ani PPTS [/quote]

Vo svojom príspevku vyššie som hovoril o od¾ahčenej verzii PTK NP, tá má by dvojnásobne ažšia ako Sojuz. Tá oficiálna mesačná verzia má by viac ako trikrát ažšia ako Sojuz. Čiže základná otázka znie, prečo má niekto zaplati let lode dva - tri razy ažšej kvôli jednému kozmonautovi a 1000/500 kg nákladu navyše?

V těch ruských plánech na novou dopravní loď jsou neustálé změny. Nejdříve měly být dva typy, jeden odlehčený pro LEO a zřejmě pro raketu Zenit, pak se rozhodli jen pro jeden typ, víceméně univerzální, nyní jen typ pro lety mimo LEO. Ta raketa A5D by měla velkou výhodu v jednoduchosti, žádný motor by nestartoval až za letu, což by značně zvýšilo spolehlivost. Byla by to vlastně obdoba rakety R7 a tedy Vostok 1, která také byla bez vrchního stupně. Museli by se však dostat do váhy lodi 18 tun, takže zřejmě zůstanou u normální rakety A5, případně A5V.

U nové ruské lodě (a už se jmenuje jak chce) nejde jen o 1 kosmonauta a nějaký náklad navíc, ale také o větší pohodlí posádky, lepší vybavení, větší dv a především vícenásobné použití. Kdyby se to podařilo vynést relativně jednoduchou raketou A5D, která by v sériové výrobě mohla dobře cenové konkurovat raketě Sojuz (který má vrchní stupeò navíc), nemusel by komplex raketa + loď vyjít o mnoho dráž než současná raketa a loď Sojuz

[quote]Nejdříve měly být dva typy, jeden odlehčený pro LEO a zřejmě pro raketu Zenit, pak se rozhodli jen pro jeden typ, víceméně univerzální, nyní jen typ pro lety mimo LEO. [/quote]

No oficiálne sa vyvíja asi len typ mimo LEO s možnosou použitia na LEO. RKK Energija však stále prezentovala i od¾ahčenú verziu lode ako vlastnú iniciatívu.

[quote]... ale také o větší pohodlí posádky, lepší vybavení, větší dv a především vícenásobné použití. [/quote]

Väčšie dv k letom na orbitálne stanice nie je potrebné. Znovupoužitenos iba časti lode a jej systémov, a to iba 10 raz. Ako nechcem hodnoti, či to bude znamena nejaké zlacnenie, lebo to nevieme. Dúfam. Za tie zvyšné dva parametre (pohodlie, vybavenie) bude Putin ochotný priplati iba málinko, ak vôbec.

[quote]
... A5D, která by v sériové výrobě mohla dobře cenové konkurovat raketě Sojuz (který má vrchní stupeò navíc), nemusel by komplex raketa + loď vyjít o mnoho dráž než současná raketa a loď Sojuz [/quote]

Dnes sa vedú dohady, či vôbec dokážu vyrába A5 za porovnate¾nú cenu Protonu. Neviem, či odstránenie URM-2 stlačí cenu až k Sojuzu.

[quote] No oficiálne sa vyvíja asi len typ mimo LEO s možnosou použitia na LEO. RKK Energija však stále prezentovala i od¾ahčenú verziu lode ako vlastnú iniciatívu. [/quote]

Nikoliv, podle poslední zveřejněné (cca loòský srpen) verze plánu letových zkoušek (bezpilotní lehký 1x 2021, 1x 2022, 1x 2023, pilotovaný lehký 1x 2024, těžký 1x2025 atd.) mají být první čtyři lodě "lehké".

[quote]
Nikoliv, podle poslední zveřejněné (cca loòský srpen) verze plánu letových zkoušek (bezpilotní lehký 1x 2021, 1x 2022, 1x 2023, pilotovaný lehký 1x 2024, těžký 1x2025 atd.) mají být první čtyři lodě "lehké". [/quote]

Nevšimol som si, ďakujem.

[quote]Nikde jsem nečetl, že neschválili Angaru 3. [/quote]

Jednou zo zvažovaných možností pre Sea Launch je práve Angara A3.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27505/

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27537/

Je to jistě zajímavý návrh, ale má řadu technických a hlavně ekonomických problémů:
Zenit 3SL již od svého návrhu byl stavěn na plně automatickou vypouštěcí proceduru, včetně výjezdu s hangáru , vztyčení, připojení všech palivových a elektrických konektorů, plnění, finální kontroly a vypuštění. V případě odvolání startu, systém zajistí plně automaticky vypuštění paliva a vrácení rakety do hangáru. Vše bylo kontrolováno ze vzdálené řídící lodi .Je nesporné, že na Angaře A3 a celém vypouštěcím zařízení by bylo nutno udělat řadu změn, které by stály hodně peněz – hlavně u vypouštěcího zařízení.

Co se týče ekonomie:
Zanit 3SL při startovní váze 462 tun a startu z rovníku má nosnost na GTO cca 6000 kg .
Proton K při a startovní váze cca 600 tun a startu z Baikonuru má nosnost na GTO cca 5000 kg
A5 o váze 790 tun při startu z Vosotčného bude mít na GTO nosnost cca 5500 kg
A5V o váze 790 tun při start z Vostočného by nosnost Zenitu zřejmě překonala.

A3 vypuštěná z rovníku může samozřejmě nosností Zenit nahradit. Je tedy otázka, zda rozdíl v ceně A5 a A3 je tak markantní, aby nahradil veškeré problémy s přestavbou Sea Launch platformy pro A3. Navíc jsou ale u Sea Launch značné náklady v udržování obou lodí a posádek, dopravu raket z Ruska do kotviště lodí. Aby byl projekt rentabilní, musí ročně uskutečnit určitý minimální počet startů, což se v průměru zatím nepodařilo.Zjednodušeně řečeno, jestli není jednodušší přidat k A3 další 2 moduly a udělat z ní A5 a zbavit se všech komplikací se Sea Launch. Takže si myslím, že ekonomické důvody budou spíše proti tomuto projektu. [Upraveno 28.3.2015 PinkasJ] [Upraveno 29.3.2015 PinkasJ]

Doplòuji svoje údaje:
Podle http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27501/ může A5 vynést na GTO až 7 tun (ale jak řekl Koptěv, musí mít vodíkový vrchní stupeò) A5V až 12 tun. Takže A5 by plně nahradila Zenit i A3 vypouštěnou z platfomy Sea Launch na rovníku [Upraveno 29.3.2015 PinkasJ]

http://tass.ru/opinions/interviews/1924907

Rozhovor so Solncevom. Podáva nieko¾ko informácií o lodi. Namiesto hliníkovej konštrukcie prechádzajú na kompozitnú. Riešia úlohu zníži váhu, cenu a zameni importné súčiastky.

Re:http://tass.ru/opinions/interviews/1924907

Co se týče PPTK, je v rozhovoru nejzajímavější část:
В июне текущего года из композитов должен быть изготовлен первый полноразмерный макет герметичного корпуса корабля для проведения на нем комплекса испытаний. Его же мы планируем представить на авиасалоне МАКС-2015. Это будет уже 100-процентный прообраз "боевого" корабля. Следующие два полноразмерных макета для летных и сертификационных испытаний мы изготовим в 2016 году.

Překlad: V červnu letošního roku musí být z kompozitů zhotovena prvá plnorozměrná hermetická maketa korpusu lodě, aby na něm mohlo být proveden komplex zkoušek. Plánujeme ho také představit na aviasalóně MAKC-2015. Bude to již 100 procentní předobraz „bojové“ lodi. Následující dvě makety opět ve skutečné velikosti pro letové a certifikační zkoušky vyrobíme v r. 2016.

[quote]Následující dvě makety opět ve skutečné velikosti pro letové a certifikační zkoušky vyrobíme v r. 2016. [/quote]K exempláři PTK NP pro letové zkoušky jsem našel v níže uvedených odkazech následující:

RKK Energija nyní pracuje na základě kontraktu, který vyprší v prosinci 2015, přičemž součástí tohoto kontraktu není stavba exempláře pro letové zkoušky (jedná se o shozy z vrtulníku). Nový kontrakt bude možno uzavřít teprve po schválení FKP vládou. Stavba exempláře pro shozy z vrtulníku má začít ve druhé polovině 2016 nebo v roce 2017 (ředitel RKK Energija V.Solncev ovšem v odkazu J.Pinkase říká "vyrobíme v r. 2016"). Samotné shozy lze očekávat v roce 2019 (pro srovnání: první shoz makety Orionu z letadla C-17 pro zkoušky padákového systému se uskutečnil 31.7.2008).

http://kosmolenta.com/index.php/595-2015-04-22-ptknp-dev
http://kosmolenta.com/index.php/591-2015-04-19-new-fkp

Je také nutno počítat, že v budoucnu by ty přistávací oblasti měly vyhovovat i pro přistání od Měsíce. Jak už to tady bylo kdysi rozebíráno i z nějakého ruského článku, čím výše od rovníku má loď přistát, tím je to náročnější na úzké odletové okno od Měsíce a loď musí využít „skip“ (jakýsi žabí skok), aby se vůbec dostala nad území Kazachstánu, natož Ruska. Některé sondy Zond, které neděly skip přistávaly v Indickém oceánu běžným řízením v blízkosti záchranných lodí. Nějaký balistický sestup od Měsíce by lidskou posádku zabil. Otázka je, zda by Rusové při přistávacích oblastech na jejich území neměli lepší pro lety od Měsíce přistávat v oceánu blíže k rovníku. Byla by to to ale velká a nákladná změna.

[quote]... lepší pro lety od Měsíce přistávat v oceánu blíže k rovníku. Byla by to to ale velká a nákladná změna. [/quote]
Asi som nepochopil som to okno pre odlet od Mesiaca.
Ciel je tak daleko a tak maly, ze zemepisnu sirku / sklon orbity si mozem vyberat akokolvek a s minimalnym dv.

A co sa tyka zemepisnej dlzky, tak tam mam okno/ nacasovanie uplne rovnake, ako rovnikove pristatia, aby som nepresvihol pristavaciu oblast.

btw. Navrat bude asi posledny problem... s pouzitim aerobreakingu im staci pridat par hodin letu a pristanu si kde chcu.

Bohužel už jsem nenašel originální článek o tom problému. Ani nevím, zda byl v Ruštině nebo Angličtině, jen si vzpomínám, že šlo o návrat z polární dráhy Měsíce na území Ruska a že návrat probíhal přes jižní pól Země z polární měsíční dráhy. Samozřejmě, při změně roviny polární dráhy před návratem k Zemi je situace jiná, ale to je energeticky náročné. Snad někdo by mohl vědět o tomto problému více.

Našel jsem jen níže uvedené poznámky, které se však týkají spíše okna pro start ze Země:

Actually, all of the Apollo missions launched to an orbital inclination of 28.5°. This is both the latitude of the launch site (thereby maximizing the payload with a due-East launch) and the approximate inclination of the Moon's orbit (thereby eliminating the need for a costly orbital plane change). Launching in this manner merely required waiting until the plane of the Moon's orbit passed through the launch site (not counting other considerations).

The Soviets had to use a different approach for their lunar missions because of the location of their launch sites. Their southernmost launch site (Baikonur) is at about 45° N latitude, but allowable drop zones for spent stages limited the southernmost possible inclination to 51.5°. To get from that orbit to the Moon required waiting until the Moon itself (not just its orbital plane) would intersect the higher-inclination orbit. This put the Zond (and Luna, and Lunkhod) craft in near-polar lunar orbits (71° inclination), instead of the nearly equatorial retrograde orbits of the Apollo spacecraft.

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/public_01-21.html  

Už jsem to našel, je to článek hlavního konstruktéra lodi PTK Brjuchanova o změnách lodi pro lety k Měsíci Uvádím stručný obsah článku, to co se týká dráhy je uvedeno velkými písmeny:

- Nové zadání lodi určilo cíl –let k Měsíci 
- změna technického zadání PPTS byla uskutečněna v dubnu 2012. Hlavní je, že loď musí být schopna návratu z rychlosti 11 km/s. (jak známo původně se měly vyrábět 2 varianty lodi – pro LEO a pro vzdálené lety, teď zřejmě půjde jen o jednu variantu). 
- V krátké době provedli úspěšně experimenty s tepelnou ochranou (naposled se na tom pracovalo u Buranu) 

- POLOHA RUSKA (MÍSTO STARTU) JE VELMI NEVÝHODNÁ PRO LETY NA LEO A JEŠTÌ MÉNÌ PRO LETY K LUNÌ. ABY LOĎ OD LUNY MOHLA PŘISTÁT NA ÚZEMÍ RUSKA, JSOU NUTNÉ DODATEČNÉ ENERGETICKÉ ZTRÁTY A VELMI ÚZKÁ, OBTÍŽNÌ VYPLNITELNÁ OKNA PŘI ODLETU Z LLO K ZEMI. 
- NÁVRAT OD LUNY SE USKUTEČÒUJE PŘES JIŽNÍ PÓL A ČÍM VÝŠE JE MÍSTO PŘISTÁNÍ VZDÁLENO OD ROVNÍKU, TÍM HORŠÍ JE ŘEŠIT TENTO ÚKOL – PŘISTÁNÍ NA JIHU ÚZEMÍ RUSKA. TAKOVÁ OKNA JSOU VELMI ŘÍDKÁ, ZÁVISLÁ NA POLOZE LUNY A ZEMÌ. TO JE VELKÝ PROBLÉM PŘI VYNUCENÉM NÁVRATU V PŘÍPADNÌ NÌJAKÉM PROBLÉMU. PROTO MUSÍ BÝT LOĎ SCHOPNA V LIBOVOLNÝ OKAMŽIK DÁT POVEL K NÁVRATU NA ZEMI. A UDÌLAT KOREKCI, KTERÁ JE VYŠŠÍ NEŽ NÌKOLIK SET M/S (V PŘÍPADÌ NÁVRATU Z LEO) 
- Z TOHO DÙVODU MUSÍ LOĎ BÝT SCHOPNA KOREKCE 1,5 KM/S A MNOŽSTVÍ PALIVA 8 TUN, MOTOROVÁ ČÁST MUSELA BÝT ZVÌTŠENA. 

- V ostatním ponechali původní návrh, to je vícenásobné použití, přistání na odpružené nohy, bez převracení, ne jako u Sojuzu. 
- Vnější tvar se nebude měnit (i když by to za to stálo), protože bylo již vynaloženo velmi mnoho experimentální a výzkumné práce trvající 4 roky a ta by byla zbytečná. Uvnitř bude změna – loď bude jen pro 4 kosmonauty. V případě nutnosti je možno vložit další 2 křesla a přistát v 6 lidech. 
- V zadání je jen „létat k Luně“ , není dáno zda na polární nebo rovníkovou dráhu. Vybrali tedy těžší variantu – polární dráhu, která umožòuje přistát v libovolném místě na Měsíci. 
- Některé změny budou provedeny v zařízení – především v radiotechnice, dále v prostředcích zajišujících život kosmonautů po dlouhou dobu – 3,5 týdne, zvýšení spolehlivosti. V podstatě se celý projekt přezkoumával. 
- Termín letů zatím není možno stanovit, až bude vydána konstrukční dokumentace. Pak se musí dělat zkoušky, stavět zkušební lodě. Když bude financování, bezpilotní let by měl být do r. 2018, kdyby nebylo financování, mohlo by to trvat i desetiletí. 

[quote]http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/public_01-21.html  
... ABY LOĎ OD LUNY MOHLA PŘISTÁT NA ÚZEMÍ RUSKA, JSOU NUTNÉ DODATEČNÉ ENERGETICKÉ ZTRÁTY A VELMI ÚZKÁ, OBTÍŽNÌ VYPLNITELNÁ OKNA PŘI ODLETU Z LLO K ZEMI. 
- NÁVRAT OD LUNY SE USKUTEČÒUJE PŘES JIŽNÍ PÓL A ČÍM VÝŠE JE MÍSTO PŘISTÁNÍ VZDÁLENO OD ROVNÍKU, TÍM HORŠÍ JE ŘEŠIT TENTO ÚKOL – PŘISTÁNÍ NA JIHU ÚZEMÍ RUSKA. ... [/quote]
dik, je to zaujimave.
1/ ja som si vzdy myslel, ze pre prilet od Mesiaca pre kazdu oblast na Zemi a pre dlhu brzdnu drahu v atmosfere existuje okno 1x za 24 hodin a jeho sirka zavisi od manevrovacich schopnosti lode, jak vo vakuu tak pri aerobraekingu.
...ako pises, posilnili manevrovacie schopnosti lode
2/ preco Rusi neuvazuju pre let k Mesiacu 50° rovinu drahy?

Prečo o tom neuvažujú rusi, neviem, ale
Vyskúšal som si v KerbalSP odlet k Munu z obežnej dráhy s vysokým sklonom - je to energeticky dos náročné pri odlete od planety i pri prílete k mesiacu a "ve¾mi špatne sa to triafa" - let v rovine dráhy mešsiacu je "navigačne" výrazne jednoduchší...
Podobne i pri odlete od mesiacu z dráhy s vyšším sklonom - vhodné odletové okno sa otvára len raz za čas.

Argument - "ale to je KSP" príliš neberiem, elementárne zákonitosti to dodržuje obstojne, a tento problém je z oblasti elementárnych zákonitostí...

http://rusvesna.su/future/1435508485

Film o výcviku na trenažéru nové lodi PTK. Je tam vidět i nácvik stykovky a vnitřní vybavení. Zajímavé, ovšem jen v ruštině.

[img]http://novosti-kosmonavtiki.ru/bitrix/components/bitrix/forum.interface/...

http://ria.ru/maks/20150825/1205705778.html#ixzz3joBYiGTS

Na salóne MAKS-2015 je kompozitný korpus novej lode. Predstavy použitia PTK NP a Angara-A5V v lunárnom programe:

http://vpk-news.ru/articles/26713

Pokaždé když vidím za jak nuzných podmínek funguje ruský kosmický průmysl, tak je mi to spíš až líto. Je vidět, jak nemají dostatek peněz na stavbu a údržbu dílen na úrovni + na nákup technologií. Všechno nějak vymýšlejí z toho co je po ruce.
Stačí porovnat dílenskou úroveò se SpaceX.

prvý pilotovaný let PPTS, sa spolu s predlžovaním výstavby vostočnyj, odkladá o celú dekádu..
http://nasawatch.com/archives/2015/08/russias-vostoch.html
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/365696-z-kozmodromu-vostocnyj-sa-zacn... [Upraveno 26.8.2015 alamo]

Osobně si myslím, že pokud amíci dotáhnou CST-100 a Dragona a o Sojuzy už nebude zájem a pokud v Rusku bude podobná garnitura jako dnes, tak ruská kosmonautika v podstatě časem spíš zhyne na úbytě. Jejich kosmické vzepětí bylo dáno jedinečným historickým, politickým a technologickým kontextem a kosmonautika se toho účastnila jako prostředek, ne cíl. Rozdíl v technologické úrovni USA-Rusko je nyní daleko větší a to, co šlo v 60.letech v podstatě bastlit na koleně a dosahovat tím výsledky typu plechovka nahoru a dolů, tak to už dnes nelze a jakékoliv komplikovanější cíle a mise naráží na neschopnost ruského systému to zkoordinovat a dotáhnout. Však už na to narazili při pokusu o dobytí Měsíce.

Celá převaha Sovětů v počátcích kosmonautiky spočívala v kapacitě nosiče R-7. To dovolilo posílat nahoru masivní jednoduché objekty s jednoduchými úkoly.

[quote]prvý pilotovaný let PPTS, sa spolu s predlžovaním výstavby vostočnyj, odkladá o celú dekádu.[/quote]alamo, nechcete to přeformulovat?

Podle http://www.russianspaceweb.com/ptk_2014.html byl na počátku loòského roku plán pilotovaných letů PTK NP:
2024 první pilotovaná mise k ISS
2025 první pilotovaná testovací mise 20-tunové "lunární" verze PTK NP

Ve Vašem dnešním odkazu je uvedeno, že první pilotovaný let PTK NP je plánován na rok 2025 s raketou Angara-A5V.
Možná byl tedy zrušen pilotovaný let k ISS v roce 2024 se základní verzí rakety Angara-A5, a přistoupí se rovnou k vynesení silnější raketou Angara-A5V v roce 2025.

Pages