Nová ruská kosmická loď PPTS/PTK

Primary tabs

Zakládám téma pro přesun a soustředění relevantních příspěvků o přípravách nové ruské kosmické lodi PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema).

***** 14.5.2008 - 15:49 - Antonín Vítek *****

Ruská kosmická agentura FKA zveřejnila informaci o postupu spolupráce Evropy s Ruskem na vývoji nové transportní pilotované lodě. Viz

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=3377

Definitivně to nebude Kliper, ale loď s kuželovitou návratovou kabinou (čili něco jako Orion). Zatím se to označuje zkratkou PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema). Na společném projektu se dohodly FKA a ESA. Na technické úrovni jednání probíhá mezi RKK Eněrgija a EADS Astrium + Thales Alenia Space (která spadá taky pod EADS - tohle ukazuje, že zpráva datovaná 2008-05-14 může být trochu zasmrádlá v podrobnostech).

Loď by měla mít max. kapacitu 6 osob a schopná jak letů na nízkou dráhu kolem Země, tak pro cirkumlunární lety. Nosič by musel mít nosnost v rozpětí 18 až 20 tun, starty by se uskutečòovaly z nového plánovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti. Zahájení letových zkoušek 2015, první pilotovaný let 2018.

Psal jsem o kontraktu na studii, ne na realizaci superrakety, tj. o tom, co se děje právě teď, a od čeho se snad očekává, že sníží počet koncepcí architektury pro let kolem Měsíce ze současných šesti, viz http://www.russianspaceweb.com/ptk_2013.html

Je děsný zmatek v nosičích - např. návrhy raket Angara A7B, Amur-5, Jenisej-5 jsou všechny od Chruničeva, a na všech se pracuje už 5 let.

První dvě koncepce architektury PPTS vystačí se dvěma starty rakety Angara A7B s nosností 50 tun na LEO (popř. 1 start Angara 5 + 1 start Angara A7B). Zbylé čtyři varianty jsou zpracovány pro 1 start rakety s nosností cca 70 - 82 tun na LEO, přitom Amur-5 i Jenisej-5 jsou kalkulovány na \"zbytečnou\" nosnost 125 tun na LEO. Nyní jde o vyjasnění situace a potřeb.

http://www.vesti.ru/only_video.html?vid=507298

Videozábery makety, na ktorej fotku som už upozoròoval.

Marína priniesol nejaké novinky
http://danielmarin.blogspot.sk/2013/07/como-sera-la-nueva-nave-tripulada...
najviac má zaujalo to nové sedadlo
[img]http://1.bp.blogspot.com/-Q8GIUOqS-F8/UeCRvCkCPCI/AAAAAAABB64/sz0K4P3wC-...
navyše sa zdá, že rusi začínajú \"pošku¾ova\" tam \"kde nič nieje\"
[img] http://1.bp.blogspot.com/-sX0-nzws7ao/UeCQ5q5LA-I/AAAAAAABB6o/stxwaBuoG3...(s)+00.25.31.png[/img]
mno.. ja už \"škúlim\" inam..

http://rsc-etestpilot.blogspot.sk/2013/08/blog-post_8.html

Pod¾a Marka Serova je už maketa novej lode na mieste, kde sa bude vystavova na MAKS-2013.

http://rsc-etestpilot.blogspot.sk/2013/08/2013_27.html

Fotky z MAKSu od Marka Serova. Tie sú súčasou väčšej kolekcie RKK Energije:

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/news_08-27.html [Upraveno 28.8.2013 Jaro]

Mark Serov ešte dodal fotky, okrem jeho tradičného blogu sú ešte tu:

http://fotki.yandex.ru/users/kvsher/album/210627/?p=0

rusi tusim idu z extremu do extremu, v sojuze sa neda pohnut, tu by sa dal hrat volejbal :) ovsem predpokladam ze ten priestor sa nejako vyuzije

[quote]rusi tusim idu z extremu do extremu, v sojuze sa neda pohnut, tu by sa dal hrat volejbal :) ovsem predpokladam ze ten priestor sa nejako vyuzije [/quote]Premýš¾am, kam umiestnili tú onú prepotrebnú vec, ktorú zapåòajú HDP aj na obežnej dráhe ;)

Je to nafotené \"rybím okom\" so zorným po¾om nejakých 150° a ďalšie sú urobené podobnými krátkymi ohniskami, takže to hodne skresluje. Na blogu, čo odkazuje Jaro, sú aj fotky s Medvedevom, čo je chlap skôr drobný (možno tak ~170cm), ale dáva obstojnú predstavu o skutočnej výške priestoru.
[img]http://img-fotki.yandex.ru/get/9150/19853283.14/0_a7370_aa0970a9_L.jpg [/img] [img]http://img-fotki.yandex.ru/get/9264/19853283.14/0_a7371_bb373887_L.jpg[/...
Proti \"sardinkáču\" návratovej kabíny sojuzu je to určite hala na basketbal, ale v porovnaní s inými dnes pripravovanými loďami ani ve¾mi nie - skôr norma či dokonca \"podpriemer\".
PPTS má ma oproti Sojuzu zhruba dvojnásobný priemer (okolo 4
metrov proti cca 2,2m), takže pri zachovaní proporcií návratovej kabíny tam bude nutne viac miesta.
Navyše, PPTS je plánovaná pre umiestnenie šiestich sedačiek, nie len štyroch, ako predvedená maketa na MAKS, takže treba počíta aj s \"druhou vrstvou sedačiek\" - a je z toho zasa len \"sardinkáč\", vlastne ako všetky reálne či potenciálne existujúce dopravné prostriedky na LEO.

[quote]...Navyše, PPTS je plánovaná pre umiestnenie šiestich sedačiek, nie len štyroch, ako predvedená maketa na MAKS, takže treba počíta aj s \"druhou vrstvou sedačiek\" - a je z toho zasa len \"sardinkáč\", vlastne ako všetky reálne či potenciálne existujúce dopravné prostriedky na LEO. [/quote]
vzdy to bude sardinkac, nech bude akokolvek velky...
kazdy cm3 pretalkoveho priestoru ma svoju cenu a neverim, ze niekto daruje kozmonautom 10cm3 len preto aby mohol kyvat labkou...

A tak to bude, az kym odbory nepresadia na kozmonauta viac ako V = 1m3 x ln( den) + 2,5m3
:)

http://www.space-travel.com/reports/Proposed_Russian_spacecraft_to_have_....

Nová ruské loď pro lety mimo orbit Země bude mít skutečnou toaletu s odběrem odpadu na rozdíl o Orionu, kde budou používány pleny. To bude její velká přednost. Bezpilotní let má být 2017-2018, pilotovaný 2020. Z článku není zcela jasné, zda jede o loď PPTS nebo nějakou jinou. Ilustrační obrázek ukazuje starší návrh Kliperu

To:Martin Jediný: Původně se měly stavět 2 varianty PPTS jedna 6-místná pro LEO, druhá 4- místná pro lety k Měsíci. Později bylo rozhodnuto stavět jen jednu variantu – 4 místnou pro oba účely a jen v případě nepředvídané situace (asi evakuace ISS) by bylo možno dopravit zpět 6 lidí. [Upraveno 07.9.2013 PinkasJ]

Zde se o toaletě taky píše, ale Fritz Lochmann se ptal, kde bude umístěná?
http://ria.ru/science/20130906/961284968.html

Pokud si vzpomínám, sanitární úsek má být nad prostorem posádky, PPTS je vyšší než Orion. Ten má sice větší průměr dna, ale v prstenci u dna s přibližně trojúhelníkovým průřezem jsou přístroje, takže průměr vlastní pilotní kabiny je přibližně stejný jako u PPTS. Bohužel přesné rozměry uvnitř ani detailní rozmístění všech systémů jsem nenašel ani u jednoho z nich.

toaleta nad posadkou? a co sa stane ked sa toaleta pocas reentry rozbije? :D

[quote]...Původně se měly stavět 2 varianty PPTS jedna 6-místná pro LEO, druhá 4- místná pro lety k Měsíci. Později bylo rozhodnuto stavět jen jednu variantu – 4 místnou pro oba účely a jen v případě nepředvídané situace (asi evakuace ISS) by bylo možno dopravit zpět 6 lidí...[/quote]
mne islo len o to, ze
niekto urci ergonomiu priestoru vzhladom na pocet ludi a stravenu dobu.
a v zapati im bez milosti zvysny priestor zasekaju nakladom.

takze zas budu mat miesta jak v sojuze...

vacsia lod neznamena automaticky vacsi komfort, i ked vacsia lod umoznuje volit stedrejsie ergonomicke limity.

btw. co vsetko plati aj pre beznych zamestnancov si je mozne pozriet napr. v Slovenskej vyhlaske Vyhláška 542/2007 Z.z.
najma v prilohach...
http://www.uvzsr.sk/docs/leg/542_2007_vyhlaska_fyzicka_zataz.pdf

[Editoval 08.9.2013 martinjediny]

[quote]toaleta nad posadkou? a co sa stane ked sa toaleta pocas reentry rozbije? :D [/quote]A.Zak píše, že přenosná latrína bude během startu a přistání v nákladovém prostoru kabiny, a během letu v kosmu bude za posuvnou stěnou. Má tam i fotky.

http://www.russianspaceweb.com/ptk_va.html
[Upraveno 10.9.2013 JiříHošek]

[quote]... přenosná latrína bude během startu a přistání v nákladovém prostoru kabiny, a během letu v kosmu bude za posuvnou stěnou u vstupního poklopu. Má tam i fotky ... [/quote]Aaaa, už to vidím, na tie fotky dole som sa nikdy poriadne nepozrel. Je to za posuvnými dverami s číslom 3. No to bude intimčo :D Ale v podstate to bude len na núdzové účely, na Mesiac snáď nepoletia len v samotnej lodi. Každopádne lepšie než plienky alebo sáčky prilepené k ... onému ... leukoplastom.

V boxu za dveřmi č.3 je podle popisu sklad oblečení.
WC by mělo být v boxu č.1. Na russianspaceweb.com je u průlezu vidět i posuvná stěna (plenta) patřící k tomuto boxu.
[Upraveno 10.9.2013 JiříHošek]

Už sa vie, na čom to bude lieta ?

najskôr na angare... 5p :)

http://ria.ru/science/20130906/961296913.html#13786288659063&message=res...

Pod¾a tohto bude pä testovacích letov, prvé tri na Protone z Bajkonuru a dve pilotované asi na Angare z Vostočného.

Okrem tých dvoch odkazoch o toaletách a testovacích štartoch patria do série i tieto dva články o tepelnej izolácii a vnútorných priestoroch.

http://ria.ru/science/20130906/961281739.html#13786291659544&message=res...

http://ria.ru/science/20130906/961283094.html#13786291737964&message=res...

Re Jaro: http://ria.ru/science/20130906/961283094.html#13786291737964&message=res...

Článek říká, že v PPTS na rozdíl od Orionu se mohou kosmonauté postavit rovně na plnou svou výšku, v Orionu jen skrčeně. Neuvádí se ale, zda se mohou postavit v osovém směru lodi, nebo příčném (což je ve stavu beztíže lhostejné). Myslím, že v příčném směru by se mohli natáhnout i u Orionu, kde v místě nad sedadly by měl být ještě dostatečný průměr.

Interiér Orionu pro porovnání:
http://www.space.com/18241-orion-nasa-spaceship-2014-test-flight.html

[quote]Ale v podstate to bude len na núdzové účely, na Mesiac snáď nepoletia len v samotnej lodi.[/quote]Ve starších schématech býval k PPTK NP pro let z LEO na LLO připojený obytný modul na bázi modulu Pirs nabo UM. Ale podle schématu letu, který sem dal alamo 13.7.2013, poletí jen v samotné lodi.
[Upraveno 10.9.2013 JiříHošek]

[quote]tieto fotky tu uz boli http://fotografersha.livejournal.com/434010.html [/quote]Udivují mě minimálně 3 (ne)ergonomická řešení:
- sklopný ovladací panel s dispeji je dost vysoko, daleko od sedadel posádky - kosmonaut ho musí obsluhovat s téměř zcela nataženou paží - při přetížení během startu a přistání nevhodné.
- i přesto, že je v interiéru dostatek místa, opěrky na dolní část nohou jsou tak blízko zádové části, že kosmonauti musí mít dolní končetiny skrčené pod ostrými úhly v kyčli i kolenou
- malá postranní okénka jsou v takových místech, že během startu i přistání jimi ven neuvidí ani krajní pasažéři, ani ti co sedí mezi nimi uprostřed

[quote][quote]tieto fotky tu uz boli http://fotografersha.livejournal.com/434010.html [/quote]Udivují mě minimálně 3 (ne)ergonomická řešení:
- sklopný ovladací panel s dispeji je dost vysoko, daleko od sedadel posádky - kosmonaut ho musí obsluhovat s téměř zcela nataženou paží - při přetížení během startu a přistání nevhodné.
- i přesto, že je v interiéru dostatek místa, opěrky na dolní část nohou jsou tak blízko zádové části, že kosmonauti musí mít dolní končetiny skrčené pod ostrými úhly v kyčli i kolenou
- malá postranní okénka jsou v takových místech, že během startu i přistání jimi ven neuvidí ani krajní pasažéři, ani ti co sedí mezi nimi uprostřed [/quote]
-sklopny panel - vysoka poloha zaujala aj mna, ale prepokladal som, ze nie je optimalizovany pre instruktora na fotografii. neviem, kolko je nastavitelne sedadlo, aky hruby je skafander,...

- opierky noh su zrejme posuvne v sankach, vid. foto17.

- urcenie a umiestnenie okienok ma zrejme svoj presny ucel. nejde o vyhliadkovy let, i ked ku psychyke by to asi pomohlo.

[quote]- i přesto, že je v interiéru dostatek místa, opěrky na dolní část nohou jsou tak blízko zádové části, že kosmonauti musí mít dolní končetiny skrčené pod ostrými úhly v kyčli i kolenou[/quote] ak myslíš obrázok (8), tak dos podobnú polohu zaujíma aj pilot pri katapultáži v sedačke K-36D/DM (jedna z najlepších vôbec). Takže k tomu môže by nejaký \"fyziologický\" dôvod práve z tejto strany. Nie je to síce poloha príliš pohodlná, zvl᚝ na dlhé sedenie, ale môže by fyziologicky výhodná pri zrýchleniach v hlavnom smere i v náhodných smeroch.

Dos podstatná vec v tejto súvislosti je, že pilot je pri katapultáži v obecnej predstave vystavený predovšetkým zrýchleniu v smere hlava-nohy/zadok, reálne ale je pri vyšších rýchlostiach vystavený aj ve¾kým zrýchlenia v smere hruď-chrbát pri decelerácii vo vzdušnom prúde po opustení kabíny lietadla. A práve poloha \"s kolenami pod bradou\" je pre ve¾ké a nepravidelné/neočakávané zrýchlenia relatívne výhodná.

Poloha panelu - v súčasných sojuzoch sa na obsluhu panelu hojne používa \"ukazovátko\", pritom by nebol až taký problém polohu panelu zmeni už teraz, respektíve v \"digitalizovanom\" Sojuze. IMHO - spoliehajú hojne na automatiku, a je konštruktéri považujú za nežiadúce, aby do jej činnosti hrabali ¾udia, hoci aj vysoko kvalifikovaný... Navyše, na paneloch sú len prepínače režimov zobrazenia, ale hlavným či najdôležitejším ovládacím prvkom zrejme bude joystick, ktorý je umiestnený viacmenej \"logicky\".

[quote]...dos podobnú polohu zaujíma aj pilot pri katapultáži v sedačke K-36D/DM (jedna z najlepších vôbec). Takže k tomu môže by nejaký \"fyziologický\" dôvod práve z tejto strany. Nie je to síce poloha príliš pohodlná, zvl᚝ na dlhé sedenie, ale môže by fyziologicky výhodná pri zrýchleniach v hlavnom smere i v náhodných smeroch.
[/quote]
Možná, nicméně poloha pilota při vystřelení K-36 je dána primárně dvěma jinými opatřeními: Předně se pilotovi nuceně přitáhnou k sedačce kotníky, aby si při opouštění kabiny neurazil nohy (normálně je má natažené až k pedálům pod palubní desku). A zároveò takto přitáhlé nohy chrání břicho během následného aerodynamického nárazu.

Samotným pritiahnutím to nebude - okrem pritiahnutia \"holení\" sa totiž vysúvajú z prednej časti sedáku aj dva piesty v \"nadkolení\".
Poloha pilota pri katapultáži v sedačka K-36/D/DM - stehná a holene sú približne v pravom uhle - v tejto polohe brucho a hrudník príliš nechránia, túto úlohu má naopak teleskopický aerodynamický deflektor medzi nohami pilota. (krasba a fotka z valka.cz)
[img=400px]http://forum.valka.cz/files/k-36d_03_162.jpg [/img]
K-36DM ¾avý \"nadkolenný\" teleskop je vysunutý, pravý zasunutý (normálna poloha):
[img=400px]http://forum.valka.cz/attachments/6928/K-36_DM_-_06.jpg [/img]
Samozrejme, jedným z účelov týchto teleskopov je urýchli a u¾ahči pritiahnutie holení do opôr sedačky.

Zároveò je na fotke vidno aj zložený deflektor - je to ten kvapkovitý čierny diel medzi nohami - vysúva sa na dvoch teleskopoch. Na kresbe je potom deflektor vo vysunutej polohe.
[Upraveno 11.9.2013 Alchymista]

Rusové mají tolik zkušeností s lety člověka, speciálně s lety kosmických kabin, že je asi vyloučené, aby v návrhu nové kosmické lodi udělali podstatnou ergonomickou chybu, natož 3 chyby. Člověk, který nikdy takovou kabinu nekonstruoval ani neměl možnost detailně prostudovat její konstrukci, nemůže soudit podle fotografií zhotovených „rybím okem“ o ergonomičnosti. Na př. uchycení řídícího panelu má podle obrázku asi dostatečný rozsah nastavení a panel je nastaven nejspíše v odkloněné poloze, aby bylo dobře vidět do prostoru kabiny a na sedadla. Dále je tam napsáno, že skládací držák nohou se reguluje dvěma knoflíky na bocích. Jak se skládá, jaký má rozsah regulace, zda je na obrázcích ve složené nebo rozložené pozici je těžko soudit bez znalosti detailů, stejně tak o poloze nohou při skutečném letu, nebo o vhodné vzdálenosti řídícího panelu. Navíc bych dodal, že návrh čehokoliv v tak stísněném prostoru přeplněném technikou a vybavením všeho druhu musí být vždy určitý kompromis [Upraveno 12.9.2013 PinkasJ]

to je všetko zaujímavé..
ale..
čo túto loď má vlastne vynáša hore? aký nosič?
http://danielmarin.blogspot.cz/2013/09/lanzando-la-ptk-np-con-un-cohete-...
http://www.russianspaceweb.com/ptk_proton.html
pretože zdá sa že sa začína uvažova o protone, nielen pre skúšobné, ale aj pre následné pilotované lety

[quote]ale aj pre následné pilotované lety [/quote]To jsou nepodložené spekulace Marína a alama.
[Upraveno 15.9.2013 JiříHošek]

http://www.russianspaceweb.com/ptk_proton.html

http://www.russianspaceweb.com/stk.html

http://www.russianspaceweb.com/soyuz5.html

K nosičům pro PTK NP uvádím výše zajímavé odkazy:

V prvním odkazu se píše, že pro prověření tepelného štítu PTK NP při rychlostech ekvivalentních návratu z Měsíce se uvažovalo o alespoò jedné zkoušce pomocí rakety Proton nebo Zenit z Baikonuru. To však by zřejmě muselo být pomocí dvou startů, jeden z nich by vynesl na LEO Block DM. U bezpilotní zkoušky bych Proton nevylučoval.

Na druhém odkazu jsou zajímavá verse superraket Yenisei od Progressu s nosnotí až 190 tun, s boostery na methan, kde každý booster bude mít 2 nebo 3 motory RD 0164. Je ale známo, že Energomash v Moskvě vyvíjí podobné konkurenční methanové motory a také supermotor RD 175 s tahem 1000 tun. Takže, jelikož Rusové mají velké množství možných kombinací motorů a modulů a několik konkurenčních návrhů pro superraketu, včetně návratového stupně, asi v nejbližší době nebude zvolena jednoznačná cesta. Domnívám se, že nejlepší řešení pro ně by byla kombinace rakety s okřídlleným návratovým stupněm MRKS-1 o nosnosti 60 tun s nejjednodušší versí rakety Yenise o nosnosti 85 tun a setkání na LEO.

Třetí odkaz se zabývá raketou Sojuz 5 a uvádí, že to možná to bude celo-methanová raketa, v každém modulu jeden motor a i vrchní motor může být RD 0124M upravený pro methan.
[Upraveno 14.9.2013 PinkasJ]

[quote]Třetí odkaz se zabývá raketou Sojuz 5 a uvádí, že to možná to bude celo-methanová raketa, v každém modulu jeden motor a i vrchní motor může být RD 0124M upravený pro methan. [/quote]Site trocha OT, ale ak sa Rusom projekt Sojuz 5 podarí uskutočni, tak to bude dos zaujímavé, verzia Sojuz 5.1 má ma nosnos 8,5 t na LEO pri štartovacej hmotnosti 252 t, čo je značne lepšie, než 7,5 t pri hmotnosti cca 310 t u súčasného Sojuzu.

PTK-NP už lieta, i keď zatia¾ len v Orbiteri :D

http://www.orbithangar.com/addonpics/ptknp.jpg

Na druhém odkazu jsou zajímavá verse superraket Yenisei od Progressu s nosnotí až 190 tun, s boostery na methan, kde každý booster bude mít 2 nebo 3 motory RD 0164. Je ale známo, že Energomash v Moskvě vyvíjí podobné konkurenční methanové motory a také supermotor RD 175 s tahem 1000 tun. Takže, jelikož Rusové mají velké množství možných kombinací motorů a modulů a několik konkurenčních návrhů pro superraketu, včetně návratového stupně, asi v nejbližší době nebude zvolena jednoznačná cesta. Domnívám se, že nejlepší řešení pro ně by byla kombinace rakety s okřídlleným návratovým stupněm MRKS-1 o nosnosti 60 tun s nejjednodušší versí rakety Yenise o nosnosti 85 tun a setkání na LEO. [/quote]

Zní to krásně, ale při tom, jak šnečím tempem se dnešní ruská kosmonautika (a vlastně nejenom ta) posunuje dopředu, tak z té superrakety, kterou já osobně za kvadratickou krávovinu nepovažuji, nakonec asi nic nebude.

Pěkná animace PTK NP
http://www.youtube.com/watch?v=yshuEEuw4jU [Upraveno 06.10.2013 pepr]

V diskusi na Novosti-kosmonavtiki se objevil tento harmonogram:

06.2017 Bajkonur, stroj č.1, bezpilotní autonomní let od několika oběhů do dnů, návrat 1. kosmickou rychlostí
04.2018 Bajkonur, stroj č.1, bezpilotní let k ISS
??.???? Bajkonur, stroj č.1, bezpilotní let, návrat v podmínkách blízkých návratu od Měsíce
??.???? Vostočnyj, stroj č.2, bezpilotní let s obletem Měsíce
04.2020 Vostočnyj, stroj č.2, pilotovaný let v rámci lunárního programu

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum10/topic11506/?PAGEN_1=127

Re: pepr. http://www.youtube.com/watch?v=yshuEEuw4jU

Ta animace je vskutku pěkná. Ukazuje, jak skládáním křesel a dalších prvků se podařilo vytvořit v podmínkách bez tíže velký vnitřní prostor. Zajímavě je řešená i toaleta, včetně vstupních dělených dveří. Není mi jasno, k čemu slouží střední výsuvná konzola.

Animace přistání NPK na Měsíci je asi nadsázka. Bylo by to ale výhodné, uspořilo by se zdvojení všech přístrojů zajišujících život, zajistilo by to dostatečný prostor posádky i na Měsíci. Samotné přistání podle animace by bylo možné, jen pokud by byl použit profil přistání plánovaný v projektu N1/L3: Hlavní brzdící práci odvedl Block D, který předtím zbrzdil celek na LLO, pak jako crash stupeò zabrzdil Lunární modul až k povrchu, oddělil se a rozbil o povrch. Zbytek dobrzdění by pak provedl PPTS a stejným motorem pak provedl návrat na LLO, na Měsíci by zůstaly jen nohy. V tomto případě by jednak musel mít PPTS značné zásoby paliva a ty by musely být znovu doplněny na LLO pro odlet k Zemi.

Nohy by na měsici nezůstaly, jelikož jsou integorvané v trupu a navržené jako vysunovaci a tedy i zasunovací... takže při odletu by se akorát zasunuli zpět do trupu kabiny a byly by znovu využity při pristaní na zemi, takže na měsici by po odletu PPTS nic nezůstalo.

LK z projektu N1/L3 měl nohy i s jejich nosnou konstrukcí na Měsíci nechat, proč by je tahal zpět na LLO. Zajímavé je, že LK měl obytný prostor 5m3, při hmotě jen 5560 kg, prázdnou hmotu 3160 kg, hmotu paliva 2400 kg, z toho 280 kg pro přistání a 2100 kg pro návrat na LLO. Celková delta v byla 2700 m/s. Takovou Dv by musel mít i PTK, tedy by musel mít poměrně velký „servisní modul“ jen pro přistání a návrat. Dále by musel mí řadu úprav – na př. výhled směrem dolů, schůdky apod.

V každém případě myšlenka mít jen jednu kabinu posádky pro přelet k Měsíci i přistání a pobyt ba Měsíci je zajímavá a asi by by převážila nedostatky – větší servisní modul, nutnost jeho doplnění palivem na LLO pro návrat k Zemi.

Ta animace je vskutku pěkná. Ukazuje, jak skládáním křesel a dalších prvků se podařilo vytvořit v podmínkách bez tíže velký vnitřní prostor. Zajímavě je řešená i toaleta, včetně vstupních dělených dveří. Není mi jasno, k čemu slouží střední výsuvná konzola.
Animace přistání NPK na Měsíci je asi nadsázka. Bylo by to ale výhodné, uspořilo by se zdvojení všech přístrojů zajišujících život, zajistilo by to dostatečný prostor posádky i na Měsíci. Samotné přistání podle animace by bylo možné, jen pokud by byl použit profil přistání plánovaný v projektu N1/L3: Hlavní brzdící práci odvedl Block D, který předtím zbrzdil celek na LLO, pak jako crash stupeò zabrzdil Lunární modul až k povrchu, oddělil se a rozbil o povrch. Zbytek dobrzdění by pak provedl PPTS a stejným motorem pak provedl návrat na LLO, na Měsíci by zůstaly jen nohy. V tomto případě by jednak musel mít PPTS značné zásoby paliva a ty by musely být znovu doplněny na LLO pro odlet k Zemi. [/quote]

Animace je opravdu pěkná a prostoru uvnitř je spousta, žádná telefonní budka. Ale jsme pořád u jednoho problému - jestli má tohle někdy lítat k Měsíci, jak to k tomu Měsíci dostanou, superraketu nemajíce?

Quote: …..jak to k tomu Měsíci dostanou, superraketu nemajíce?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podle plánovaných termínů, které uvedl i pan Hošek do 2018 superraketu nepotřebují, postačí Angara. V r. 2020 snad PTK obletí Měsíc s posádkou a k tomu jim postačí nosič cca 50-60 tun na LEO. Návrhů již bylo dost: Angara A7B -50 T (s LOX/LH2 core), nově plánovaný RUS-M, navrhovaný nosič Chruničeva s návratovým prvým stupněm - MRKS-1 o nosnosti 60 tun, nejjednodušší verse rakety Yenisej o nosnosti 85 tun nebo nejnovější návrhy Energie na raketu s centrálním blokem LOX/LH2 a nosností 95-150 tun podle počtu boosterů s RD 171, centrální stupeò 3 motory RD 0120 – prakticky obdoba Energie. Výběr architektury superrakety včetně harmonogramu prací má být v létech 2014-2015 a její financování a realizace zahrnuto do nového programu Roskosmosu 2016-2025. Zřejmě rozhodující bude, zda se podaří včas realizovat velký okřídlený návratový booster. Tento návratový booster MRKS 1 má mít 4 motory po 250 tun tahu, rozměrově velký asi jako Shuttle. Má být připojen k centrálnímu stupni v alternativním počtu 1, 2, 4 a vytvoří nosiče 25, 40 , 60 tun na LEO, přidáním vrchního stupně pak ještě více. Pokud se to podaří, asi by Rusové nestavěli jiný supernosič a lety k Měsíci by realizovali dvěma starty rakety se 4 MRKS. [Upraveno 08.10.2013 PinkasJ]

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/news_10-11.html

Uskutočnili sa skúšky makety kozmonautmi.

Pages