Nová ruská kosmická loď PPTS/PTK

Primary tabs

Zakládám téma pro přesun a soustředění relevantních příspěvků o přípravách nové ruské kosmické lodi PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema).

***** 14.5.2008 - 15:49 - Antonín Vítek *****

Ruská kosmická agentura FKA zveřejnila informaci o postupu spolupráce Evropy s Ruskem na vývoji nové transportní pilotované lodě. Viz

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=3377

Definitivně to nebude Kliper, ale loď s kuželovitou návratovou kabinou (čili něco jako Orion). Zatím se to označuje zkratkou PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema). Na společném projektu se dohodly FKA a ESA. Na technické úrovni jednání probíhá mezi RKK Eněrgija a EADS Astrium + Thales Alenia Space (která spadá taky pod EADS - tohle ukazuje, že zpráva datovaná 2008-05-14 může být trochu zasmrádlá v podrobnostech).

Loď by měla mít max. kapacitu 6 osob a schopná jak letů na nízkou dráhu kolem Země, tak pro cirkumlunární lety. Nosič by musel mít nosnost v rozpětí 18 až 20 tun, starty by se uskutečòovaly z nového plánovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti. Zahájení letových zkoušek 2015, první pilotovaný let 2018.

[quote]Pozor, to sú predstavy Chruničevovcov. [/quote]Máte pravdu. Děkuji za ten odkaz na informace od A.Zaka ohledně představ RKK Energija.

Re: http://fotki.yandex.ru/users/videofotostudia/view/518267/?page=0#preview

Pro ty, kdo nenají Ruštinu shrnuji volně obsah článku generálního konstruktéra podniku Soljut a jeho hlavního specialisty: Soljut patří do skupiny Chruničev, jsou to tedy představy centra Chruničev.

NÁZEV JE: Rozvinutí vodíkových technologií – strategický směr zdokonalení ruských prostředků vyvedení na dráhy. Jde o 7- stránkový článek a vyšel v listopadu 2012.

1/ SOUČASNÝ STAV: Sále větší význam mají vysoko-energetické dráhy – GTO, GEO , případně únikové. Zde Rusko s Protonem (nosnost na GTO 5 tun) nyní zaostává v nosnosti kvůli vysoké zem. šířce startu a použití klasických paliv ve vrchním stupni Breez-M nebo DM (rozgonnyj blok - dále jen RB) . Proto se vyvíjí nová Angara, která ale v základním provedení A5 bude mít stejné RB, protože mají výhodu dlouhé životnosti na přechodových drahách. Pro podstatné zvýšení nosnosti na GTO, GEO jsou vyvíjeny vodíkové stupně KVTK pro základní model Angary A5. Tato Angara 5 však vzhledem k místu startu také bude mít nosnost na GTO jen 8,2 tun z Vostočného a 7,5 tun z Plesecka. Pozn: Graf srovnání s konkurencí ukazuje nosnost z Plesecka.

2/ NAVRHOVANÉ NOSIČE TÌŽKÉ TŘÍDY A7.2: Budou odvozeny od Rakety A5.2 (2 značí dva motory vrchního stupně KVTK). Budou používat universální startovací plošinu ve Vostočném i Plesecku:

- PRVNÍ TYP TŘÍDY 35 TUN na LEO: A7.2 - bude mít 7 universálních bloků UB, avšak RB bude mít kryt nákladu průměru 5,5 m a centrální blok bude většího průměru 4,1 metru – adaptovaný z Protonu. Taková raketa nejen že bude mít vysokou nosnost 35 tun na LEO, ale bude schopna v nosnosti na GTO a GEO dokonce i z Plesecku konkurovat nejsilnějším konkurentům Atlas5, Delta4 Heavy nebo Ariane5ECB

- DRUHÝ TYP PŘÍDY 50 TUN na LEO: A7.2H - bude mít centrální s blok průměru 5,7 m na LOX/LH2 s motorem RD 0120 z Enegie, kryt nákladu o průměru 7,2 m. Jde v podstatě o obdobu v 80-tých letech plánované Enegie-M, ale s universálními bloky jako boostery. Tento typ je navrhován pro lunární operace. Již jsme zde jeho parametry uváděli, má mít startovní hmotu 1113 tun

3/ PROFIL LETU NA MÌSÍC: V článku jsou rozebrány nevýhody konstrukce supertěžkého nosiče třídy Energie, přičemž stejně by bylo výhodnější posádku vynést na LEO v nosiči třídy 20-25 tun (Angara 5), jako to plánoval Ares 1 a Ares 5.

Profil letu na Měsíc podle Chruničeva předpokládá celkem 4 starty a to párové:
- První A5.2 s Lunárním modulem LPVK pro přistání na Měsíci a start zpět.Ten se automaticky spojí na LEO s TLI boosterem MOB2 vyneseným Angarou 50 tun (A7B) dopraví modul k Měsíci a provede také zbrzdění na LLO cca 900 m/s. Booster bude mít životnost 4-5 dní. Modul LPVK se spojí s lunární orbitální stanicí LOS, která v té době již bude existovat na LLO. Zřejmě by to šlo i bez ní, ale tohle je bezpečnější a má více výhod, viz dále.
- Následně proběhne doprava pilotované lodi PTK: Start na LEO Angarou A5.2, spojení s MOB2 vyneseným Angarou 50 tun, přelet k Měsíci, zbrzdění na LLO a spojení s LOS.
- Přestup posádky do LPVK, oblečení lunárních skafandrů (skladovaných na LOS), přistání na Měsíci, návrat na LOS, přestup do PTK a jejím motorem návrat na Zemi.

Pozn: Jak známo, NPO Energia navrhuje postavit nosič 75 tun na LEO (Energia K) založený prvém stupni na svazku 5-ti stupòů Zenit, druhý stupeò 1 modul Zenit, tedy bez LOX/LH2 ve druhém stupni. To by sice umožnilo podobnou měsíční operaci jen se 2 starty, ale celkové hmoty raket by byly více než dvojnásobné – jen jedna Energia K má startovní hmotu 2.132 tun a její využití pro jiné účely je sporné.

Systém Churničev má řadu výhod:

- Kosmická loď PTK může mít stejný servisní modul pro lety k Luně i na LLO, protože zbrzdění na LLO provádí booster MOB2.
- Raketa A7B bude mít širší použití i pro těžké meziplanetární sondy nebo náklady na LEO
- Široké využití universálních modulů UM z Angary, značná sériovost
- Spolupráce na LLO s měsíční stanicí LOS umožní v perspektivě na LOS dopravovat skladovatelné palivo a překládat ho do lunárního modulu LPVK. To umožní dopravit na LLO větší lunární modul bez paliva a udělat ho jen jednostupòovým, vícekrát použitelným a parkovaným na LOS. Tím by konkrétní lunární expedice mohla být provedena jen 2 starty, nebo by i osádka LOS mohla přistávat na Měsíci.
- A7B lze výhodně využívat pro zásobování LOS i pro lety k L2

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/public_01-21.html

Nikolaj Brjuchanov o novej ruskej lodi.

1. februára by mala zasada vedecko-technická rada Roskozmosu, ktorá by mala posúdi technický projekt RKK Energija. V závislosti aj od toho by sa potom mal vypísa konkurz na ďalšie štádium projektu. Zadanie novej lode z pozemských orbít na Mesiac bolo zmenené v apríli minulého roka. Ve¾ká čas článku sa venuje veciam, ktoré museli by na pôvodnom projekte zmenené, aby loď vyhovovala novej úlohe.

Re: Jaro: http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/public_01-21.html

Stručný obsah článku:
- Nové zadání lodi určilo cíl –let k Měsíci
- změna technického zadání PPTS byla uskutečněna v dubnu 2012. Hlavní je, že loď musí být schopna návratu z rychlosti 11 km/s. (jak známo původně se měly vyrábět 2 varianty lodi – pro LEO a pro vzdálené lety, teď zřejmě půjde jen o jednu variantu).
- V krátké době provedli úspěšně experimenty s tepelnou ochranou (naposled se na tom pracovalo u Buranu)
- Poloha Ruska (místo startu) je velmi nevýhodná pro lety na LEO a ještě méně pro lety k Luně. Aby loď od Luny mohla přistát na území Ruska, jsou nutné dodatečné energetické ztráty a velmi úzká, obtížně vyplnitelná okna při odletu z LLO k Zemi.
- Návrat od Luny se uskutečòuje přes jižní pól a čím výše je místo přistání vzdáleno od rovníku, tím horší je řešit tento úkol – přistání na jihu území Ruska. Taková okna jsou velmi řídká, závislá na poloze Luny a Země. To je velký problém při vynuceném návratu v případně nějakém problému. Proto musí být motorová schopnost lodě udělat korekci, která je vyšší než několik set m/s (v případě návratu z LEO)
- Z toho důvodu musí loď být schopna korekce 1,5 km/s a množství paliva 8 tun, motorová část musela být zvětšena.
- V ostatním ponechali původní návrh, to je vícenásobné použití, přistání na odpružené nohy, bez převracení, ne jako u Sojuzu.
- Vnější tvar se nebude měnit (i když by to za to stálo), protože bylo již vynaloženo velmi mnoho experimentální a výzkumné práce trvající 4 roky a ta by byla zbytečná. Uvnitř bude změna – loď bude jen pro 4 kosmonauty. V případě nutnosti je možno vložit další 2 křesla a přistát v 6 lidech.
- V zadání je jen „létat k Luně“ , není dáno zda na polární nebo rovníkovou dráhu. Vybrali tedy těžší variantu – polární dráhu, která umožòuje přistát v libovolném místě na Měsíci.
- Některé změny budou provedeny v zařízení – především v radiotechnice, dále v prostředcích zajišujících život kosmonautů po dlouhou dobu – 3,5 týdne, zvýšení spolehlivosti. V podstatě se celý projekt přezkoumával.
- Termín letů zatím není možno stanovit, až bude vydána konstrukční dokumentace. Pak se musí dělat zkoušky, stavět zkušební lodě. Když bude financování, bezpilotní let by měl být do r. 2018, kdyby nebylo financování, mohlo by to trvat i desetiletí.

[quote]- změna technického zadání PPTS byla uskutečněna v dubnu 2012. Hlavní je, že loď musí být schopna návratu z rychlosti 11 km/s. (jak známo původně se měly vyrábět 2 varianty lodi – pro LEO a pro vzdálené lety, teď zřejmě půjde jen o jednu variantu).
[/quote]

Len upresním: v rámci eskizného projektu (2009-2010) študovali viacero verzií lode, v tom i tú pre lety k Mesiacu. Ale už v technickom projekte (2010-2012) boli iba dve verzie, jedna pre lety k orbitálnym staniciam a druhá pre samostatné lety na našej orbitálnej dráhe. V roku 2012 došlo k zmene práve zadania technického projektu.

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/news_02-01_1.html

Vedecko-technická rada RKK Energija k technickému projektu PPTS.

http://www.russianspaceweb.com/ptk_va.html

Anatoly pridal nejaké zobrazenia novej lode.

Když to člověk vidí, tak se mu chce plakat. Utrácet miliardy rublů za vývoj debilnější varianty stařičkého Sojuzu, to se jen tak nevidí. Zase tam budou kosmíci namačkáni jak sardinky. Zase to bude sloužit jako taxík, s tím rozdílem od Sojuzu, že žádný jiný, než rychlý přílet k ISS (vyzkoušen loni) nebude připadat v úvahu. V Sojuzu se mohli po startu alespoò narovnat v orbitální sekci. Jen mi hlava nebere, co na tomhle \"VA\" bude vážit 10 tun.

[quote]Když to člověk vidí, tak... V Sojuzu se mohli po startu alespoò narovnat v orbitální sekci. Jen mi hlava nebere, co na tomhle \"VA\" bude vážit 10 tun. [/quote]
reusable
vsetko ma svoju cenu...

Mno nevím, VA vážil cca 7 tun včetně záchranného systému. Letět mohl 10 krát a místa tam bylo zhruba stejně. Člověk by čekal, že to bude alespoò pro více lidí.

To ale bohužel současně znamená, že letu na Měsíc, myslím pilotovaného, se jen tak nedočkáme nebo k tomu mohla \" povzbudit\" jen nějaká širší konkurence.

To davide ani ne. PPTS tak jak je nyní projektována je sice strašná, ale s lety na Měsíc nijak zásadně nesouvisí. Pro Měsíční kosmickou loď už od počátku Rusáci počítají se skládáním lodě na orbitě, takže jim tam přiloží i nějakou orbitální sekci, ve které by kosmíci měli pohodlíčko. Takže konkurence je, to že nikdo nikam nespěchá má jiné důvody.

Nicméně mně irituje, že utrácejí miliardy rublů za Sojuz jinak. Po Americku. Tedy kosmická loď-kabina s průchodem v předu a servisní odpojitelnou částí vzadu. Celé je to kompaktní. jenže jak už ukázal TKS-VA, tak to lze koncipovat jinak. Servisní modul může být při stejné váze výrazně větší a tím v něm vznikne prostor pro orbitální sekci. Kdyby přitom upravili tu VA kabinu tak, aby měla motory jen po obvodu trupu a měla větší průměr než FGB (například 5 metrů) tak by tím odpadl pohon ve věžičce na VA a průchod vpředu by byl použitelný od začátku mise do konce. Navíc by automaticky byl v kapsli velký prostor (cca 48m3 oproti 8,4m3 u původní VA), který by mohl být variabilně využitelný. Kupříkladu i pro palivo pro FGB.

Celá filozovie by pak byla následující. VA by byla vynášena lehčí raketou (3 stupòový Zenit nebo Angara A-3). Prázdná loď by vážila kolem 7-10 tun a měla vlastní palivo založené na N2O4/UDMH pro delta-v 100-150m/s ne více, spíše méně. Orbita by byla se samostatným návratem po několika obletech (tedy například 180Pe-220Ap). Součástí takového startu by bylo i palivo pro FGB, tedy cca 4-5 tun. Ideálně by se jednalo o efektivnější palivo než hydrazin, takže buď Acetam, LOX/LH2 (s výhradami, nedávná diskuze s alchymistou mi otevřela oči) a nebo dokonce médium pro jaderný (či spíše jaderně-elektrický) pohon. Celková sestava by tedy neměla více než 15 tun a to i při startu z Vostočného. FGB by pak byl občas vynášen Angarou A5 a silnější, tedy by mohl mít 25 tun a více(plný paliva, prázdný ideálně tak 15 tun). To je tedy dost na to, aby to byl velký a vylepšený DOS-9 s výkonnými motory, zdroji energie, nádržemi a hlavně prostoru pro posádku. Tento FGB by čekal na dráze 220km na přílety VA po úspěšném spojení by si kosmíci přelezli do pohodlného prostoru a FGB by je odvezl, kam by si přáli. I při použití málovýkonných paliv by dosahovala delta-v přes 1000 m/s tedy jednalo by se o opravdovou kosmickou loď pro lety na LEO.

Navíc výhoda by byla, že by mohli mít více FGB na několika sklonech, takže spolu s pohotovostní raketou a modulem VA by mohli pokrýt v podstatě celý objem zemské orbity od 200km po 1500km. Bylo by tak možné zachraòovat lidi a družice. Navíc by tato loď byla kompatibilní s dlouhodobými samostatnými misemi k Měsíci a blízkým asteroidům. S jaderným pohonem by pak možná ani nepotřebovala pro tyto mise další motorové bloky.

Je mi jasný, že by vývoj takového systému byl o něco dražší, ale nejedná se o nic jiného, než o rozvinutí myšlenky TKS s moderními materiály a technologiemi. A bylo by to na hony vzdáleno v podstatě infantilním Apolloidům jako je PPTS, Orion, Dragon...

Otázka výhodnosti „Apolloidů“ je na místě, ale jestliže 3 významné fy nebo agentury (NASA, Roskosmos, Space-X) zvolily tuto koncepci, musí mít určité výhody. Je to především jednoduchost a kompaktnost. Pro dopravu na LEO to postačuje, nebo většina letů bude k ISS a předpokládají se rychlé přelety, jak už dělají Progresy. Do nejmenší z těch lodí (Dragon) chtějí nacpat až 6 kosmonautů, takže MPCV a PPTS to se 4 zvládnou také. Pro lety na Měsíc je samotná loď (jako bylo Apollo) opravdu problém (když vezmem jen zápach), ale myslím, že to lze řešit. Jednou z možností je stanice na LLO, kam kosmonauti přestoupí po příletu a po návratu z povrchu Měsíce. Druhá možnost je na LEO připojitelná orbitální sekce. Třetí možnost je, že lunární přistávací modul nebude čistě jednoúčelový, ale bude sloužit při přeletu jako pomocná obytná sekce.
Co se týče velikosti jednotlivých lodí (bez Servisního modulu): Hodně závisí na úhlu konusové části. Největší sklon k ose lodi má MPCV a průměr dole je 5m. Ovšem průměr vlastní kabiny je o dost menší a v konusovém mezikruží u dna je řada přístrojů. Výška kabiny je 3,4 m. Obytný prostor 8,95 m3.
PPTS má menší sklon kabiny, průměr dole 4,42 metrů , výšku 3,9 m, obytný prostor 8,4 m3 (?)
Dragon má sklon kabiny také menší, průměr dole 3,7 m, výšku kabiny 3,1m, obytný prostor (?)

Postavit loď na bázi TKS s nějakým velkým FGB je pro LEO zbytečné, dokud existuje ISS a pro lety k Měsíci by to vyžadovalo mnohem silnější raketu. Navíc koncepce TKS měla průchod v tepelném štítě a to by asi bylo pro návraty od Měsíce dost riskantní.

Ještě ke koncepci „Apolloidů“ versus raketoplánů (mám na mysli jen lety na LEO): Space Shuttle provedl hodně přes 100 letů. Byl to velmi složitý stroj, navíc musel přenášet přes svou konstrukci vibrace a tah 3 motorů SSME , tedy 6x větší, než byla vlastní váha Shuttle (což obecně u raketoplánů není nutné – viz Buran). Přesto neměl jedinou havárii zaviněnou vlastním raketoplánem, obě havárie byly zaviněny boční koncepcí montáže STS. Neměl ani jednou vážný problém při přistání, vždy dosedl přesně na dráhu. Proto si stále myslím, že pro lety lidí na LEO je výhodnější koncepce raketoplánu, ovšem v značně zmenšené velikosti. Zvláště pro Rusko, které bude mít problémy s přesným přistáváním kabin PPTS na svém území by to bylo výhodnější.

Nezabúdajte, že momentálne je zadanie PPTS transport ¾udí k Mesiacu. Čiže sa formálne pripravuje na tento cie¾.

Dopravovat lidi na LEO nosičem třídy Saturnu-5 mi připadá jako nesmyslné mrhání prostředky a jak se zdá to byl i hlavní důvod zastavení STS, protože lidi na LEO v kosmické lodi typu Apollo dopraví o řád levněji.

Napsal jsem, že považuji za výhodnější pro dopravu lidí na LEO koncepci raketoplánu v značně zmenšené velikosti (oproti Shuttle). Takový raketoplán by nemusel být o mnoho větší než např. MPCV a už rozhodně ne vynášený raketou třídy Saturn. Mohl by se vejít do 20-25 tun a vynášen by mohl být existujícími nebo připravovanými raketami. Přistání na dráhu by bylo určitě lepší, než na padácích do moře nebo s přídavnými raketami na padácích do stepi. Samozřejmě by to vyžadovalo pro lety k Měsíci a dál pokračovat ve vývoji MPCV, PPTK a podobných lodí.

dc...

(a skylon :D sorry, nedalo mi :D)

davide, nikdo nehovoří o nosiči třídy Saturn-5. TKS měla konstrukci, která umožòovala provoz VA jako Taxíku. Celá sestava VA vážila při startu méně než 8 tun (včetně SAS) a v podstatě tak implikovala vhodný nosič.

Neměl bych nic proti PPTS, kdyby měl doslova v zadku díru a motory v prstenci okolo tepelného štítu. Protože to by pak znamenalo, že má potenciál pro připojení funkčních bloků, kterými může být habitat, motorová jednotka nebo oboje. Byla by to tedy regulérní kosmická loď. Je třeba si uvědomit, že i když bylo Apollo větší, tak oproti Sojuzu nebylo opravdovou kosmickou lodí. Jednalo se o úzce specializovaný systém s minimální autonomií. CSM z principu nepodporovalo dlouhodobé mise a ani podporovat nemohlo. Bylo od prvopočátku zkonstruováno pouze na jedinou věc a toto prvotní plánování pak brzdilo jakýkoliv rozvoj tohoto systému. Po ukončení raketoplánu a budoucím ukončení Sojuzu lidstvo přijde o kosmické lodě a bude mít už jen kosmické taxíky. Je to IMHO další ústup pilotované kosmonautiky a to i přes vědomí, že Sojuz posledních 30 let neic jiného než taxíka taky nedělal (ovšem nevyužití jeho potenciálu není chyba jeho konstrukce, že jo).

[quote]Napsal jsem, že považuji za výhodnější pro dopravu lidí na LEO koncepci raketoplánu v značně zmenšené velikosti (oproti Shuttle). Takový raketoplán by nemusel být o mnoho větší než např. MPCV a už rozhodně ne vynášený raketou třídy Saturn. Mohl by se vejít do 20-25 tun a vynášen by mohl být existujícími nebo připravovanými raketami. Přistání na dráhu by bylo určitě lepší, než na padácích do moře nebo s přídavnými raketami na padácích do stepi. Samozřejmě by to vyžadovalo pro lety k Měsíci a dál pokračovat ve vývoji MPCV, PPTK a podobných lodí. [/quote]

jak se pomocí MPCV a PPTS v aktuální podobě chcete dostat k Měsíci? Kosmonauti dneška už nejsou ti disciplinovaná a odhodlaní muži, jdoucí na smrt sebevědomě, ze zlaté doby kosmonautiky. Dneska to je kdejakej ufòukanej vědec, co je trochu klaustrofobik, Američani budou tvrdošíjně trvat na ženách (a kde se v 8m3 Sunita převlékne a umyje si fr... ?) a turisté? Tak ti už vůbec.

Prostě koncepce Apolla (PPTS, Dragon, MPCV) je vyloženě špatná. Koncepce TKS je při tom mizerném financování akceptovatelná (taky má své mouchy).
Samozřejmě uplně nejlepší by byla koncepce taxíků alá návratové moduly Orionu, PPTS či Dragonu (a bez dalšího příslušenství, tedy s malým deltaV a krátkodobou životností na orbitě) na malých a mimořádně laciných raketách a ve vesmíru obrovské (alespoò jako Mir) plavidlo s vysoce efektivním pohonem, velkou ubytovací kapacitou (včetně pohodlí), systémy dlouhodobé podpory života a samozřejmě \"docking portem\" pro 4-5 výše zmíněných taxíků.

Mám vážnu pochybnos, či sme so súčastnou, alebo v krátkej budúcnosti dostupnou, technológiou vôbec schopní zvládnu vstup do zemskej atmosféry druhou kozmickou rýchlosou inak ako \"apolloidom\". Pomer vstupných rýchlostí je síce len zhruba 8:12, ale pomer kinetickej energie 1:2,25 a práve tej značnej kinetickej energie sa treba \"nejak rozumne\" zbavi. A krídla pri tom dos podstatne zavadzajú...

Čiže na kyvadlovú dopravu \"Zem-LEO\" je raketoplán (obecne aerodynamicky riadený prostriedok) v akejko¾vek podobe dos dobrá vo¾ba, ale pre priamy návrat od Mesiacu alebo BEO sa zatia¾ nehodí. A brzdi motoricky je strašne drahé - je potreba sebou vliec celú cestu obrovské množstvo paliva pre návrat.

\"Vysoko efektívny pohon\" je hudba budúcnosti - existujúce alternatívne pohonné systémy majú síce slušné Isp, ale mizerný ah - a potrebujú nehorázne výkonné zdroje energie. Z toho vyplíva ve¾mi malé malé zrýchlenie a teda ve¾mi dlhá cesta \"nahor\", okrem iného cez van Allenove pásy...

Nemám problém s Appolloidem, tedy tvarem přistávací kapsule. mám problém s jeho koncepcí. Apolloid se od Sojuzoidu (respektive TKSidu) liší tím, že to není plnohodnotná kosmická loď, protože ji chybí dělené prostory a dlouhodobá autonomie.

Apolloid bych pochopil, kdyby to byl integrovaný taxík. Tj. součástí znovupoužitelné sekce by byly motory a zásoby PH na delta-v kolem 300m/s.
Problém je, že tohle částečně splòuje nákladní Dragon. Ovšem MPCV a PPTS jsou archaické, až to mlátí do očí (bez servisního modulu se v podstatě nehnou).

Prostě pokud uvažují, že Apolloid má létat k Měsíci a dál, měl by už v základu počítat s většími a dělenými prostory, tedy v podstatě s průchodem v zadní části kabiny.

Mimochodem, pokud máme uvažovat o meziplanetárních letech nebo i letech BEO, musíme je zkrátit. Mise k Marsu, trvající 2 roky, která postupně zlikviduje 100 a vícetunovou sestavu (jak bude odhazovat a spalovat konvenční palivo) je prostě heroická šílenost. Byla, je a vždy bude. Pokud tedy zrychlíme (jde to, jaderné motory funkční máme, když nic lepšího nevyvineme), musíme u cílových těles automaticky brzdit (zkrácení cesty na 2 měsíce k Marsu znamená u Marsu rozdíl 12km/s, které jinak než motoricky zbrzdit nejdou), takže jedno brzdění na LEO není problém. Navíc těleso používající jaderný reaktor či jiné systémy s vysokým impulsem mají z principu dlouhou životnost. Zahazovat takové části je ekonomicky nerentabilní.

Mimochodem, když chceš létat na BEO a dál, tak musíš radiaci beztak pořešit. Když ji pořešíš, tak tě Van Allenovy pásy moc tankovat nebudou když nepořešíš, budou tvým nejmenším radiačním problémem (ty se dají v nejhorším případě obejít trikem s dodání posádky až když loď pásy opustí = vysoce eliptická dráha alá Spektr-R)

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/news_03-18.html

Ďalšia inšpekcia po RKK Energiji. Na jednom z obrázkov je i nejaká maketa novej lode.

[quote]... Na jednom z obrázkov je i nejaká maketa novej lode. [/quote]To bude najskôr maketa použitá na výstave MAKS

Je to možné, porovnával som. Sú tam ale minimálne úpravy.

[quote][quote]... Na jednom z obrázkov je i nejaká maketa novej lode. [/quote]To bude najskôr maketa použitá na výstave MAKS

[/quote]

V pláštích mj. kosmonauti Krikaljov (2. zprava) a Surajev (2. zleva).

[quote]To bude najskôr maketa použitá na výstave MAKS
[/quote]

http://www.russianspaceweb.com/ptk_va.html

Aj Anatoly to považuje za iný model.

Z novosti-kosmonavtiki:

[img]http://img.leprosorium.com/1766626.jpeg[/img]

anatoly zak spísal zopár vecí o ptk np...
tiež jeho článok obsahuje rôzne scenária pre let na orbitu mesiaca (resp. na l1/l2) pomocou tejto lode...

http://www.russianspaceweb.com/ptk_2013.html

http://www.russianspaceweb.com/yenisei5.html
V souvislosti s tímto článkem Anatoly Zaka o supereketě Jenisej vyvstává řada otázek a srovnání se SLS, Saturnem 5, Energií, ostatními návrhy na ruské straně a také otázky časové. Návrh Jeniseje vychází z odzkoušených motorů i když u RD 0120 by bylo nutno obnovit výrobu. Při těchto motorech vychází návrh velmi příznivě, při startovní hmotě cca 2400 tun nosnost 125 tun na LEO a to s jen 3 x LOX/LH2 motory RD 0120. SLS pro nosnost 105 tun bude potřebovat 4 ekvivalentní motory,
pro nosnost 130 tun pak 4 nebo 5 motorů + vrchní stupeò. Bohužel, u SLS jsem nikde nenašel hmotnostní parametry. Saturn 5 měl při zhruba stejné nosnosti startovní hmotu cca 3000 tun. Jenisej vychází dobře hlavně kvůli kvalitním a výkonným boosterům.

Ovšem než bude Jenisej realizován, velmi pravděpodobně budou hotovy motory RD 175 o tahu 1000 tun, takže vše může být úplně jinak – např. jen 3 boostery. Kromě toho stále není jasné, zda nakonec nezvítězí nějaká alternativa rakety o nosnosti 70-80 tun a s 2 starty k Měsíci nebo L2. Taková raketa by měla určitě širší použití. Podnik Progress ze Samary tvrdí, že pro perspektivní lety na Měsíc a k Marsu bude třeba kombinace 2 startů: raketa s nosností 70 tun + raketa s nosností 130 tun a návrh na raketu 70 tun předloží Roskosmosu během měsíce. Výhodou Rusů je, že mají odzkoušené motory pro nejrůznější kombinace super-nosičů a to RD 191, RD 180, RD 171, RD 0120. Ale právě proto se jim může stát, že budou tak dlouho kombinovat a rozhodovat, že uplyne dalších 10 roků, než konečně rozhodnou a s něčím reálně začnou. O co snazší to měli Američané při Apollu. Saturn5 neměl reálnou konkurenci, mohli a museli se rozhodnout rychle a už nikdo (kromě bláznů) o ničem jiném nediskutoval.

ak som spravne pochopil, ide o technicky navrh, bez schvaleneho financovania. Nema zmysel robit porovnania s SLS, ktory je odklepnuty v tej podobe v akej je. Aj keby to rusi odklepli, urcite bude este kopec zmien, takze porovnavat nosnosti je v tejto faze zbytocne (spomenme si na SLS, kolkymi variantmi presiel)

všeobecne tie ruské heavy launcheri nemá ve¾mi zmysel rieši, pretože to sú všetko len návrhy a ešte viac to vyzerá ako, že jednotlivé design bureau sa navzájom snažia vytiahnu jedna pred druhou...
ve¾a rečí, žiadne peniaze...

existuje... jenisej, amur, angara 7, sodruženstvo... a určite som ešte na nejakú zabudol... :D

Nejvýznamnější sovětský a ruský příspěvek výzkumu kosmu.

[url=http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%83%D0%BC%D0%B5%D0%BD%... [/url]

[quote]Nejvýznamnější sovětský a ruský příspěvek výzkumu kosmu.

[url=http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%83%D0%BC%D0%B5%D0%BD%... [/url] [/quote]
a opä raz príspevok k téme... a s hlbokou myšlienkou :P

[quote]http://www.kapital-rus.ru/news/news_rkk_energiya_predstavit_na_tomskom_f... ... prvý test let v 2017 (?!) [/quote]Gúúúgl sa zbláznil - Sergeja Krikaleva prekladá ako Esther Dyson :D Zopár dní nešli automatické preklady z ruštiny no a včil sa fakt prekonali.
Aby to ale nebolo OT - Pri sklzoch a fluktuujúcom rozpočtne NASA Rusov nič netlačí. Majú Sojuz, ktorý budú Američania prenajíma do polovice 2017, Američania momentálne nemajú nič. Ale keby naozaj stihli letové skúšky v roku 2017, to by nebolo od veci, už príliš dlho nebolo nič nové, čo by stálo za reč - na pilotovaného draka či labu si ešte počkáme.

na niektoré veci je lepší translator od microsoftu... resp. všeobecne sa mi zdá na ruské preklady lepší ako ten od google... aj keď, samozrejme, závisí od textu (a teda od porovnávacej vzorky pre dané témy)

http://www.bing.com/translator/

edit:
pilotovaná labu nie je vôbec v pláne, aspoò zatia¾...
[Edited on 08.5.2013 Agamemnon]

[quote]... pilotovaná labu nie je vôbec v pláne, aspoò zatia¾...
[/quote] O to lepšie pre ruských, pretože Orion si dos pravdepodobne \"zabezpečí\" nejaké to meškanie tiež.

PS: Bing tiež popíše kopu hlúpostí, ake keď mne sa nechce lúšti azbuku, prinajmenšom kým nevyhodím svoj Full-HD monitor von oknom a nekúpim normálny s pomerom strán 16:10
[Upraveno 08.5.2013 fritz.lochmann]

[quote] Majú Sojuz, ktorý budú Američania prenajíma do polovice 2017, [/quote]

Poslední dohodnutá místa pro Američany jsou na let listopad/prosinec 2016 - květen 2017. Na jarní starty 2017 (březen, květen) Sojuz zaseknutý není.

[quote][quote] Majú Sojuz, ktorý budú Američania prenajíma do polovice 2017, [/quote]

Poslední dohodnutá místa pro Američany jsou na let listopad/prosinec 2016 - květen 2017. Na jarní starty 2017 (březen, květen) Sojuz zaseknutý není. [/quote]

nasa a rka pred nejakymi 2 tyzdnami predlzili kontrakt do juna 2017 s tym, ze nasa ocakava prvy let ccdev najskor november 2017 (momentalne je datum na 30.11.2017)
ale tiez sa ocakava, ze dojde este k dalsiemu predlzeniu kontraktu na sojuzy

[quote][quote][quote] Majú Sojuz, ktorý budú Američania prenajíma do polovice 2017, [/quote]

Poslední dohodnutá místa pro Američany jsou na let listopad/prosinec 2016 - květen 2017. Na jarní starty 2017 (březen, květen) Sojuz zaseknutý není. [/quote]

nasa a rka pred nejakymi 2 tyzdnami predlzili kontrakt do juna 2017 s tym, ze nasa ocakava prvy let ccdev najskor november 2017 (momentalne je datum na 30.11.2017)
ale tiez sa ocakava, ze dojde este k dalsiemu predlzeniu kontraktu na sojuzy
[/quote]

Jistě, o tom mluvím - 30.4. 2013 NASA oznámila prodloužení kontraktu na čtyři starty roku 2016 (poslední na přelomu listopadu/prosince 2016 s návratem v polovině května a poletovou rehabilitací do června 2017).

Psal jsem to proto, že někdo by si \"do června 2017\" mohl mylně vyložit jako zahrnující jarní starty 2017.

[quote] ... 30.4. 2013 NASA oznámila prodloužení kontraktu na čtyři starty roku 2016 (poslední na přelomu listopadu/prosince 2016 s návratem v polovině května a poletovou rehabilitací do června 2017).

Psal jsem to proto, že někdo by si \"do června 2017\" mohl mylně vyložit jako zahrnující jarní starty 2017. [/quote]
No šak pre NASA nebude problém predåži zmluvu či podpísa novú v prípade ďalšieho sklzu. Ono tých sklzov na jednej aj druhej strane bude zrejme dos a dos.

[quote]Jistě, o tom mluvím - 30.4. 2013 NASA oznámila prodloužení kontraktu na čtyři starty roku 2016 (poslední na přelomu listopadu/prosince 2016 s návratem v polovině května a poletovou rehabilitací do června 2017).

Psal jsem to proto, že někdo by si \"do června 2017\" mohl mylně vyložit jako zahrnující jarní starty 2017. [/quote]

nie...
sojuzy su pisane az do oktobra 2017...

prvy uscv (uscv-1) je napisany az na november 2017... a aj ten ma este stale v planovani pisany sojuz ako zalohu pre pripad, ze by nebol k dispozicii (a sojuz je pisany ako backup az do uscv-4! co je niekedy v polovici 2019 - teda az potial pocitaju so sklzmi pre uscv)

[quote]nie...
sojuzy su pisane az do oktobra 2017...
[/quote]Sice jsou psané i v roce 2017, ale budou předmětem dalšího kontraktu.

[quote][quote]nie...
sojuzy su pisane az do oktobra 2017...
[/quote]Sice jsou psané i v roce 2017, ale budou předmětem dalšího kontraktu. [/quote]

Ano, je nutné rozlišovat podepsané smlouvy, které končí posledním startem šestnáctého roku; a faktické lety Američanů na Sojuzu, které potrvají minimálně do podzimu 17 roku, spíš však o něco déle, ale na které ještě nemají papír.

jop, súhlasím... s týmto máte pravdu obaja, samozrejme

[quote]všeobecne tie ruské heavy launcheri nemá ve¾mi zmysel rieši, pretože to sú všetko len návrhy a ešte viac to vyzerá ako, že jednotlivé design bureau sa navzájom snažia vytiahnu jedna pred druhou...
ve¾a rečí, žiadne peniaze...

existuje... jenisej, amur, angara 7, sodruženstvo... a určite som ešte na nejakú zabudol... :D [/quote]ad žiadne peniaze... : Chruničev zpracovává předběžný návrh komplexu na základě Angary v rámci kontraktu za 10 milionů rublů s termínem do 31.5.2013, kde jedním z bodů je i vyvedení kosmické lodě PPTS na dráhu k Měsíci.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=19909.msg950723#msg950723
[Upraveno 12.5.2013 JiříHošek]

10 mil. rur je nič... :) potrebujú miliardy, aby niečo vzniklo...

každá z tých kancelárií - chruničev, progress, energia, etc... majú nejaký vlastný návrh pre heavy launcher...
kým putin nedá peniaze na to, tak z toho aj tak nič nebude... a všetko je to len powerpoint... (tak ako existuje aj nieko¾ko ppt ako alternatívy k sls... z tých tiež nič nebude)
ako... ja neverím, že sa to v blízkej budúcnosti vôbec niekam pohne... možno len ako odpoveď na sls, ale ani tomu neverím

ono-
anatoly zak má aj taký pekný preh¾ad nieko¾kých architektúr pre let okolo mesiaca - každá z nich potrebuje heavy launcher - aspoò nejakých 50 t na leo... ale tak zatia¾ taký nie je...

Pages