Nová ruská kosmická loď PPTS/PTK

Primary tabs

Zakládám téma pro přesun a soustředění relevantních příspěvků o přípravách nové ruské kosmické lodi PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema).

***** 14.5.2008 - 15:49 - Antonín Vítek *****

Ruská kosmická agentura FKA zveřejnila informaci o postupu spolupráce Evropy s Ruskem na vývoji nové transportní pilotované lodě. Viz

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=3377

Definitivně to nebude Kliper, ale loď s kuželovitou návratovou kabinou (čili něco jako Orion). Zatím se to označuje zkratkou PPTS (perspektivnaja pilotirujemaja transportnaja sistema). Na společném projektu se dohodly FKA a ESA. Na technické úrovni jednání probíhá mezi RKK Eněrgija a EADS Astrium + Thales Alenia Space (která spadá taky pod EADS - tohle ukazuje, že zpráva datovaná 2008-05-14 může být trochu zasmrádlá v podrobnostech).

Loď by měla mít max. kapacitu 6 osob a schopná jak letů na nízkou dráhu kolem Země, tak pro cirkumlunární lety. Nosič by musel mít nosnost v rozpětí 18 až 20 tun, starty by se uskutečòovaly z nového plánovaného kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti. Zahájení letových zkoušek 2015, první pilotovaný let 2018.

Nechápu, proč dnes ještě někdo navrhuje kosmické lodi bez nafukovacích orbitálních modulů. Materiály na to existují, je to vyzkoušené, a konstrukce by byla lehčí a současně prostornější.

Alternativa k tomu je mít orbitální modul umístěný POD kosmickou lodí (japonská pilotovaná verze HTV, nebo PPTS-Z) a na oběžné dráze k němu nejdříve ze všeho zadokovat. To mi ale přijde jako zbutečně složité (do kosmu tak vlastně zbytečně startují hned DVA hermetické poklopy navíc...) a navíc to zdržuje.

Arktidu, Antarktidu i Himaláje dobyli odvážní muži - nomádi, _ve stanech_. Podle mě co potřebujeme, je naučit se _stanovat_ v kosmu - nevnímat vesmír jako moře, po kterém pohodlně plujeme s obrovskou pohodlnou lodí - ale spíš jako nehostinné polární či horské oblasti, kam s těží dovlečeme na zádech stan.

Tzn. podle mě Dragon a Bigelow rules - a pokuď se to Rusové odhodlají okopírovat, bude to jedině dobře.

[quote]Nechápu, proč dnes ještě někdo navrhuje kosmické lodi bez nafukovacích orbitálních modulů. Materiály na to existují, je to vyzkoušené, a konstrukce by byla lehčí a současně prostornější.

Alternativa k tomu je mít orbitální modul umístěný POD kosmickou lodí (japonská pilotovaná verze HTV, nebo PPTS-Z) a na oběžné dráze k němu nejdříve ze všeho zadokovat. To mi ale přijde jako zbutečně složité (do kosmu tak vlastně zbytečně startují hned DVA hermetické poklopy navíc...) a navíc to zdržuje.

Arktidu, Antarktidu i Himaláje dobyli odvážní muži - nomádi, _ve stanech_. Podle mě co potřebujeme, je naučit se _stanovat_ v kosmu - nevnímat vesmír jako moře, po kterém pohodlně plujeme s obrovskou pohodlnou lodí - ale spíš jako nehostinné polární či horské oblasti, kam s těží dovlečeme na zádech stan.

Tzn. podle mě Dragon a Bigelow rules - a pokuď se to Rusové odhodlají okopírovat, bude to jedině dobře. [/quote]

Michale, to neni tak jednoduche.
Duvod dvou hermetickych poklopu je:
1) Bezpecnosti...v pripade diry/uniku vzduchu se da nouzove prezit v dalsim blizkem pretlakovem modulu za druhym hermetickym poklopem.
Byt jen jeden modul jako Dragon, tak v pripade nouze neni kam se schovat. Sojuz je na tohle dobrej...pristavaci kabine a orbitalni sekce maji kazdy svuj hermeticky poklop.

2) Druhej duvod jsou akce typu EVA. Dragon by prisel o vzduch a vsichni cestujici by museli byt ve skafandrech. U Sojuzu nebo \"preklopneho oddeleneho systemu\" muze pri EVA zbytek posadky/cestujicich zustat v natlakovane casti.

3) Pokud by byl preklopnej modul na bazi, ze by mel stejne prechodove dvere ve predu i vzadu, tak by se nemuseli po reentry nechat spalovat v atmosfere, ale postupnym propojovanim na LEO po rozpojeni, by postupne vznikla velka orbitalni stanice. Dokonce me napada, ze propojovaci uzly mezi jednotlivejma castma by nebyli napojovany kolmo, ale pod urcitym uhlem. Coz znamena, po spojeni trena 14-ti modulu by vznikl kruh. Pak by ho stacilo roztocit a ejhle, mame umelou gravitaci...muzeme odrodit prvni dite (to budeme muset v umele gravitaci tak jako tak a navic 25 den po oplodneni zeny se zacina vyvijet mozkovej utvar u usi, kterej resi problem s rovnovahou a spravnym zpusobem koordinovaneho pohybu + spravne napojeni neurosynaptickych spoju v mozku...zkratka v tizi musi byt zena od 25 dne tehotenstvi az po porod kazdy den 4 az 6 hodin. Idelane behem \"nocniho\" spanku by si sla lehnout na centrifugni luzko.

4) Dalsim duvodem by mohlo byt to, ze v tom zadnim useku by mohla byt laborator nebo vyzkumne oddeleni behem letu do hlubokeho vesmiru a uz z principu biologickeho/chemickeho atd..hazardu je pro lepsi bezpecnost lepsi mit tento usek zvlast hermeticky oddelen od zbytku lodi.

Vlastne by to mohlo vypadat jako pruchozi ATV, kde v dalsi sekci je prostor zuzeny, protoze z vnejsku jsou k lodi pripojene nadrze s palivem, vzduchem a dalsim zarizenim. Celkove by vsak lod drzela tvar valce, jako pristrojova sekce v Apollo.
Jeste lepsi by bylo, kdyz by kapsle s az 7 lidma nemusela mit vezicku LAS tak jako u Aresu1, ale LAS v podobe jako u Dragonu....vlastni motory KPL a jako okamzitou pomoc... schovane pomocne TPH motory, ktere by vyustovali jako u pilotovaneho Dragonu pres bok, cili ne primo dolu, ale do stran...tudiz u pilotovaneho Dragonu by byla kombinace nouzoveho TPH+maximalni vykon KPL.
To je dobre i pri pristavani na sous. Jako u Sojuzu, pilotovanej Dragon tesne pred zemi by misto 6-ti patron TPH zapalil jen 2 protilehle pro zmekceni pristani.
Mozna i ten system kotveni pomoci U-rampy-konstrukce by mohlo pomoci, mozna by v te konstrukci mohli byt TPH motory pro pripad nouze. Odtrhli by se od \"pristrojove sekce\" a pak by se zapalili TPH a odnesli by kapsli s cestujicima bezpecne daleko.

[Upraveno 04.8.2011 -=RYS=-]

[quote]Arktidu, Antarktidu i Himaláje dobyli odvážní muži - nomádi, _ve stanech_. Podle mě co potřebujeme, je naučit se _stanovat_ v kosmu - nevnímat vesmír jako moře, po kterém pohodlně plujeme s obrovskou pohodlnou lodí - ale spíš jako nehostinné polární či horské oblasti, kam s těží dovlečeme na zádech stan.[/quote]

ale aby to bolo možné, vždy mali nejaký \"základný tábor\" s ktorého sa robili výpady zo stanmi

[quote]bodaj by sa \"ne-продолжится\" keď nemajú vlastný program..
\"amerikanci\" povedia že idú na mesiac.. oni idú na mesiac..
\"amerikanci\" idú na mars.. oni idú namars..
nemajú vlastný PROGRAM
nemajú.. nemajú..
NEMAJÚ.. [/quote]

S touto časou súhlasím.

Ináč na fóre novosti-kosmonavtiki sa rozbehla diskusia RN Energia K

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=12070&postdays...

pretrože sa objavila správa na oficiálnej stránke NPO Energomaš

http://www.npoenergomash.ru/about/news/news2_238.html

kde sa spomína motor RD-175 s vysokým ahom pre raketu Energia K.

[quote]
To je dobre i pri pristavani na sous. Jako u Sojuzu, tesne pred zemi by se misto 6-ti patron TPH zapalili jen 2 protilehle pro zmekceni pristani.

[Upraveno 04.8.2011 -=RYS=-] [/quote]

Pokud vím tak PPTS má přistávat motoricky v konečné fázi bez padáku.

Jinak co se týče toho japonského systému závisí na prostornosti toho orbitálního úseku i u PPTS (PTK-Z) má být orbitální usek ve tvaru budoucího ruského modulu Node, má mít kruhový tvar a nebo druhá variantě má vypadat jako modul Pirs/Pois, což je podle mne dobré protože mají rusové již zkušenost s kompletací takových modulu tak by to melo být bez problému, problém ovšem je že ani \"Node\" ani \"Pois-Pisr\" nejsou moc extrémně prostorné nejen kvůli velikosti přetlakových dveří ale také nejsou moc veliké (délka a průměr modulu) takže postavit z nich nějaký rotační prstenec by sice šlo, ale nebylo by to moc pohodlné…
I když kdyby v takovém prstenci bylo dejme tomu 16 takových modulu a jeden modul by byl kajuta pro jednoho kosmonauta a zbytek skladiště a hygiena tak by to možná šlo udělat, sice velikost chodeb jak v ponorce z první světové války ale šlo.

[quote]Duvod dvou hermetickych poklopu je:

1) Bezpecnosti...v pripade diry/uniku vzduchu se da nouzove prezit v dalsim blizkem pretlakovem modulu za druhym hermetickym poklopem.
Byt jen jeden modul jako Dragon, tak v pripade nouze neni kam se schovat. Sojuz je na tohle dobrej...pristavaci kabine a orbitalni sekce maji kazdy svuj hermeticky poklop.
[/quote]

Ale to všechno chápu... ale s externě připojitelnou orbitální sekcí neseš do kosmu celkem 3 složité a drahé poklopy na jedno použití (ještě přechodový uzel). U Sojuzu nebo mnou navrhované nafukovací orbitální sekce jsou to pořád 2 poklopy (zajímalo by mě, jestli Shenzou má taky 3 poklopy... tzn. jestli lze hermetizovat odpojenou orbitální sekci..)

Víceméně ideální uspořádání mě přijde takové, že by nafukovací modul byl složený v aerodynamickém \"čumáku\" před hlavním přechodovým poklopem. Na oběžné dráze by se nafoukl do několikanásobku rozměru lodi, a mohl by obsahovat i vlastní oddělené sekce - opět oddělené jenom např. \"látkovou\" stěnou (např. záchod, ložnici, apod.)

[quote]
2) Druhej duvod jsou akce typu EVA. Dragon by prisel o vzduch a vsichni cestujici by museli byt ve skafandrech. U Sojuzu nebo \"preklopneho oddeleneho systemu\" muze pri EVA zbytek posadky/cestujicich zustat v natlakovane casti.
[/quote]

Ale to je jasné, vždy já počítám s nafukovacím modulem, místo pevného. Zajímavé je, že Rusové dokonce kdysi nafukovací modul zkusili jako první (Voschod 2) - a zřejmě kvůli velmi špatným zkušenostem od toho také jako první ustoupili. Ale dnes existují daleko vhodnější materiály, a šlo by použít i nějakou polymeraci UV zářením, apod...

[quote]
3) Pokud by byl preklopnej modul na bazi, ze by mel stejne prechodove dvere ve predu i vzadu, tak by se nemuseli po reentry nechat spalovat v atmosfere, ale postupnym propojovanim na LEO po rozpojeni, by postupne vznikla velka orbitalni stanice. Dokonce me napada, ze propojovaci uzly mezi jednotlivejma castma by nebyli napojovany kolmo, ale pod urcitym uhlem. Coz znamena, po spojeni trena 14-ti modulu by vznikl kruh. Pak by ho stacilo roztocit a ejhle, mame umelou gravitaci...muzeme odrodit prvni dite (to budeme muset v umele gravitaci tak jako tak a navic 25 den po oplodneni zeny se zacina vyvijet mozkovej utvar u usi, kterej resi problem s rovnovahou a spravnym zpusobem koordinovaneho pohybu + spravne napojeni neurosynaptickych spoju v mozku...zkratka v tizi musi byt zena od 25 dne tehotenstvi az po porod kazdy den 4 az 6 hodin. Idelane behem \"nocniho\" spanku by si sla lehnout na centrifugni luzko. [/quote]

To s tím spojováním odhozených orbitálních modulů mě napadlo taky, ale uznávám, že pospojovat je do kruhu je cool nápad. (Ale to už začínáme být mírně offtopic...)

[quote]
4) Dalsim duvodem by mohlo byt to, ze v tom zadnim useku by mohla byt laborator nebo vyzkumne oddeleni behem letu do hlubokeho vesmiru a uz z principu biologickeho/chemickeho atd..hazardu je pro lepsi bezpecnost lepsi mit tento usek zvlast hermeticky oddelen od zbytku lodi. [/quote]

No, ehmm, hmm.. takhle daleko jsem ve svých úvahách ani nezacházel.

[quote]
Vlastne by to mohlo vypadat jako pruchozi ATV, kde v dalsi sekci je prostor zuzeny, protoze z vnejsku jsou k lodi pripojene nadrze s palivem, vzduchem a dalsim zarizenim. Celkove by vsak lod drzela tvar valce, jako pristrojova sekce v Apollo.
[/quote]

Mimochodem, design ATV je připravený na to, že to bude průchozí, mezi nádržemi je místo na průlez a počítá se s tím, že v zadní části bude další přechodový uzel. (Normálně by mohli poslední ATV klidně vybavit dalších přechodovým uzlem a nechat natvrdo připojené vzadu na ISS...)

Tohle všechno jsou hezké úvahy.. ale já tvrdím, že opravdu převratné bude až to \"stanování\" v kosmu: ty nafukovací konstrukce jsou cesta, jak využít, že ve stavu beztíže a vzduchoprázdnu nejsou nároky na pevnost tak velké, jako v gravitaci a atmosféře. Musíme se prostě naučít využít speciální výhody nového prostředí, které se snažíme ovládnout.. a ne tam slepě kopírovat postupy, které fungovaly v předchozím prostředí.

[quote][quote]
To je dobre i pri pristavani na sous. Jako u Sojuzu, tesne pred zemi by se misto 6-ti patron TPH zapalili jen 2 protilehle pro zmekceni pristani.

[Upraveno 04.8.2011 -=RYS=-] [/quote]

Pokud vím tak PPTS má přistávat motoricky v konečné fázi bez padáku.

Jinak co se týče toho japonského systému závisí na prostornosti toho orbitálního úseku i u PPTS (PTK-Z) má být orbitální usek ve tvaru budoucího ruského modulu Node, má mít kruhový tvar a nebo druhá variantě má vypadat jako modul Pirs/Pois, což je podle mne dobré protože mají rusové již zkušenost s kompletací takových modulu tak by to melo být bez problému, problém ovšem je že ani \"Node\" ani \"Pois-Pisr\" nejsou moc extrémně prostorné nejen kvůli velikosti přetlakových dveří ale také nejsou moc veliké (délka a průměr modulu) takže postavit z nich nějaký rotační prstenec by sice šlo, ale nebylo by to moc pohodlné…
I když kdyby v takovém prstenci bylo dejme tomu 16 takových modulu a jeden modul by byl kajuta pro jednoho kosmonauta a zbytek skladiště a hygiena tak by to možná šlo udělat, sice velikost chodeb jak v ponorce z první světové války ale šlo.
[/quote]

Uz jsem to opravil v textu, nepsal jsem o PPTS, ale o pilotovanem Dragonu, jehoz pristavaci kapsule pri pristani na sousi si pomuze zapalenim pomocnych TPH raket (nebyli pouzity behem startu...TPH bude u pilotovaneho Dragona jako hlavni motor).

Bigelow vyzkousel dve nafukovacky (Dnepr to vynesl). Genesis1 je velky jako osobni auto, delka 4.4m, 2.54m prumer, 11.5kubickych metru po nafouknuti, ale pred nafouknutim byla delka 4.4m a 1.6m prumer. Sila steny je 11.6cm.
Druha nafukovacka je Genesis 2, je stejne velka.
Pripravuje se BA330:
[url]http://www.bigelowaerospace.com/ba330.php[/url]

Avsak Bigelow nepocita s plne funkcnim stanem, je to takovej polostan, kde jsou zasity ruzne casti kovove konstrukcni kostry.
Cili slozene je to jako pul auta a rozbalene-nafouknute je to jako cele auto (i tak to dost setri mista pod aerokrytem nosice).
Ono toho je tam totiz daleko vice...rozvod elektriky, tepla, bezpecnostni vostiny-vrstvy atd...
A po nafouknuti se vnitrek manualne (kosmonauti) pokryje palubama a konstrukci.
Jako celek to spise pripomina nafukovaci tenisovou halu. Kdyz se vypusti, tak to nelehne na zem vse, ale kovova vsita kostra haly drzi zbytek haly ve vzduchu.

To jadro, nafukovaci neni:
[url]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Inside_Space_Station_...

Mimochodem, Bigelow stale hleda lidi, mohlo by to byt dobre zamestnani. Bejt zdravej, asi byh tam sel:
[url]http://www.bigelowaerospace.com/careers-description.php?id=77[/url]

[Upraveno 04.8.2011 -=RYS=-]

[quote]... Rusové dokonce kdysi nafukovací modul zkusili jako první (Voschod 2) - a zřejmě kvůli velmi špatným zkušenostem od toho také jako první ustoupili ... [/quote]On nebol ani tak problém s nafukovacím modulom - prechodovou komorou, jak s \"nafukovacím\" skafandrom A. Leonova :D
Ale inak nafukovací modul znesie náraz mikrometeoritu alebo smetia? Myslím, že tam sú oproti pravému hliníkovému či titánovému odliatku značné mechanické nedostatky.

[quote][quote]... Rusové dokonce kdysi nafukovací modul zkusili jako první (Voschod 2) - a zřejmě kvůli velmi špatným zkušenostem od toho také jako první ustoupili ... [/quote]On nebol ani tak problém s nafukovacím modulom - prechodovou komorou, jak s \"nafukovacím\" skafandrom A. Leonova :D
Ale inak nafukovací modul znesie náraz mikrometeoritu alebo smetia? Myslím, že tam sú oproti pravému hliníkovému či titánovému odliatku značné mechanické nedostatky. [/quote]

ja som naopak pocul ze nafukovaci modul ma vacsiu odolnost nez hlinikovy. Nemozete si to predstavovat ako dovolenkovu nafucku s tenuckou stenou, pozrite sa na Bigelowove modely, aku hrubu stenu to ma.

Bigeluw habitat ma silu steny 11.6cm a je tvorena 6-ti vrstvama.
Ten dalsi test v roce 2015 bude mit 12 vrstev, jedna dvouvrstva bude pro vodu. Melo by se testovat nacerpani vody, udrzeni teploty vody (jsou tam odporove draty jako topeni vsite do dalsi vrstvy).

Melo by to byt jako zasobarna pitne vody a vody na miti a dale jako teplotni vymenik a tepelne medium.
A pochopitelne tez jako ochrana proti zareni ze Slunce.
Vrstva vody by mela mit cca 3-8cm.

Ty jeho systemy jsou udelany tak, ze uvnitr je jadro s rozkladaci konstrukci, rozkladaci mezirosty, prislusna technologie, zdroje elektriky/telekomunikace/AKU atd..
Bohuzel toto jadro nelze nafukovat, vysilacky a paraboly taky nelze nafukovat.

Rys - skutočne sa nedá dostatočne presná parabola urobi ako nafukovacia?
Napríklad vo forme nafukovacieho valca alebo \"gule\" s dvomi hlavnými komorami, odrazná plocha je pokovená prepážka medzi hlavnými komorami tvarovaná/deformovaná rozdielom tlakov plynu v oboch komorách. Prepážka by mohla by vytvorená aj z materiálu, ktorý sa po nafúknutí a získaní optimálneho tvaru \"nejak\" vytvrdá i s prípadnými výstužami na \"zadnej stene\"...

Zmysel nafukovacej konštrukcie je samozrejme inde - dá sa tak do relatívne ve¾mi obmedzeného priestoru pod aerodynamickým krytom nosnej rakety dosta konštrukcia s ve¾mi ve¾kým vnútorným \"životným\" priestorom, v ktorom by bol pobyt posádky rozhodne príjemnejší než v doterajších orbitálnych staniciach.

paraboly se možná nedají udělat nafukovací - ale rozhodně se poměrně běžně dělají skládací.

(s tím nafukováním obytných prostor si myslím, že je to něco, co dnešní materiály prostě umožòují, a co bude v budoucnosti asi jediný způsob stavby obývaných konstrukcí na oběžné dráze - akorát pilotovaná kosmonautika se (zřejmě díky snaze minimalizovat riziko co nejpřesnějším opakováním osvědčených postupů) stala jedním z nekonzervativnějších technických odvětví vůbec: Rusové ani USA posledních 30 let nepředvedli prakticky vůbec nic nového a zarytě opakovali již vyzkoušené, a Čína nějak z principu chtěla předvést hlavně to, že \"to dokáže taky\" - a už \"to\" je cokoliv.... ale to se hrozně opakujeme, a už je to offtopic).

prostě kdybych navrhoval kosmickou loď já,tak \"nafukovací\" orbitální sekci přidám ke všem současným designům, aspoò jako volitelnou možnost...

[quote]Rys - skutočne sa nedá dostatočne presná parabola urobi ako nafukovacia?
Napríklad vo forme nafukovacieho valca alebo \"gule\" s dvomi hlavnými komorami, odrazná plocha je pokovená prepážka medzi hlavnými komorami tvarovaná/deformovaná rozdielom tlakov plynu v oboch komorách. Prepážka by mohla by vytvorená aj z materiálu, ktorý sa po nafúknutí a získaní optimálneho tvaru \"nejak\" vytvrdá i s prípadnými výstužami na \"zadnej stene\"...

Zmysel nafukovacej konštrukcie je samozrejme inde - dá sa tak do relatívne ve¾mi obmedzeného priestoru pod aerodynamickým krytom nosnej rakety dosta konštrukcia s ve¾mi ve¾kým vnútorným \"životným\" priestorom, v ktorom by bol pobyt posádky rozhodne príjemnejší než v doterajších orbitálnych staniciach. [/quote]

Vec se ma tak, ze USarmy nektere sat v ramci vyzkumu to tak maji.
Problem je, ze to ma malej uzitecnej prumer a je to vyrobene z \"silene=nekomercne\" drahych latek.
Nejvetsi pruser je v tom, ze se dlouhodobe nedaji udrzet 2 veci.
1) Dokonalost paraboly pro dane pasmo po delsi cas, v podstate se casem deje to, ze kazdych cca 30minut ma parabola jinej tvar a ohniskovou vzdalenost...tudiz kouka i do jinych parazitnich smeru a z tech smeru taky bere neuzitecny signal, ktery rusi-zahlcuje hlavni uzitecny signal.

2) Druhy problem je, ze system rotatoru, nedokaze udrzet smer presneji nez 1.6st, porad se to \"chveje\" do ruznych smeru okolo hlavniho smeru laloku.

Tudiz experimenty ukazali, ze jde pouzit takovou antenu, ale pouze do 300000km a do 3GHz, vyssi pasma se nepodarilo vubec udrzet.
Jak jsem jiz napsal, cim vyssi pasmo, tim extremnejsi=komercne drazsi naroky na antenu jsou.
Jedinou cestou jsou skladaci paraboly nebo ploche mikropaskove anteny, respektive jejich rozkladaci soustavy.
Bohuzel ploche anteny jsou taky narocne, predevsim na vyrobu a udrzeni parametru ve vesmiru (musi mit trvalo teplotu okolo 20-30stC a tudiz kazdej panel ma svuj generator tepla v podobe topne spiraly, mikrotrubicke s mediem, ktere se ohriva v destickach plutonia atd... = zdroj vzacne elektricke energie + vetsi vaha panelu s mikropaskama).
Skladaci anteny celkem jdou, bohuzel nejdou udelat ve vetsim formatu...delaji se tak do 6m prumeru.
Navic i u skladacich parabol je velka narocnost na stabilni udrzeni parametru smerem k vyssim prumerum. Takove anteny totiz musi mit spojovaci manzety zezadu, ze predu nesmi byt zadna kovova prekazka, ktera by odrazela parazitni signaly z jinych smeru ci do jinych smeru.

Ruskej Astron je podle meho maximum z dnesnich technologii (a to byl sakra drahej) pro pasma az do Ka.
Navic takova parabola ma zivotnost tak 8 let, nez se diky ruznym vlivum zmeni jeji radioodrazne dlouhodobe parametry.
A jeste je tu problem, ze s takovou antenou ala Astron se neda hybat nejak moc rychle, neni to pro \"okamzite\" pretoceni jako domaci parabola na rotatoru.

Pokud chceme neco do hlubokeho vesmiru, tak 6m skladaci kovova parabola je maximum. Leda..., leda ze by se pripojila nejaka \"klec\" k ISS jako nejaka mini lodenice.
Pak by bylo mozno sondu k treba za obeznou drahu Jupitera (jeste nic nemame u Uranu a Neptunu...neco jako Casini u tehle planet) poslat nejdrive k ISS, kde ji zachyti kosmonauti pomoci ramene a usadi do \"klece\" a pak se vysle dalsi nosic s \"prouzky\" velke skladane kovove paraboly o prumeru i 12-15m (nezapominejte, ze kovova parabola se pouziva i jako stit pri pruletu pasmem mikrometeroitu, to by nafukovaci uz vubec nezvladla...ano, kovove skladaci paraboly se pouzivaji i na dalsi ucely behem mise, treba pro vyvazeni hmoty telesa sondy).
Az by ji pripontovali, tak by tezkou sondu vynesli mimo ISS a zapalili motor smer Neptun/Uran.

Ano, umelo by to posilat v Ka pasmu pri 100W PA data z tehle planet rychlosti zavratnych 150-250kbps, ale narazi se tu na jinej problem.
A to problem o kterem jsem se u rozepsal. Jde o nedostatek volnych \"70m parabol site DSN na Zemi\".
Bud, at se na GEO usadi soustava retlanslacnich druzic pro DSN spojeni s naslednen nonstop propojeni s pozemnima GTW nebo at se na povrchu Zem postavi mnohem vice GTW s 35 a hlavne 70m parabolama.
V soucasnosti ma Zeme jen 3 !!!!...ano 3 70m paraboly (Canberra, Madrid, USA) o ktere se hada, handrkuje, podvadi, prosi, uplaci mnoho ruznych space tymu z celeho sveta, ktere vyslali nejakou sondu do vesmiru.
Pro zachyceni signalu z Oppyho pres jeho 30cm parabolu rychlosti cca 2-5kbps M>Z je treba 70m parabol (nekdy za urcitych podminek to zvlada i sit cca 7-mi 35m parabol, ktere jsou ve stejnych strediskach jako 70m paraboly).
Zkratka misi uz je hodne, a ty 70m paraboly se pouzivaj jeste na miliprogram a dalsi pozemni-orbitalni program.

Dokonce je z toho kseft. Obcas se pouzivaj i velke radioteleskopy jako ten \"kousek od Plzne\" co ma 101m v prumeru. Pokud zrovna paraboly nejedou v nejakem casove vytizenem programu, tak si strediska mile radi prividelavaji tim, ze pronajimaji provozni cas tehle velkych parabol pro odesilani a prijimani dat v ramci DSN site.
Je fakt, ze vsechny novejsi radioteleskopy maji SDR/DDS technologii pro to, aby sel radioteleskop (jen SDR) pouzit v telko pasmech jako retlanslacka, ale nejde to pouzit vzdy a je to spise nahodile (je malo velkych radioteleskopu s moznosti smerovani kdykoliv na Mars v ramci V/H rotatoru).
Takze ano, v soucasnosti je nejvetsi pruser to, ze neni dostatek 70m parabol pro okamzite pouziti (proto se v 70m DSN strediscich delaj dlouhodobe plany dopredu).

Ci se tyce GEO retlanslacek, tak si nepredstavujte standardni DVB-S druzice. Ale spise prihradove konstrukce typu stozar na lezato o delce 500m (neco jako hlavni prihrada pojezd pro rameno na ISS, jen o dost delsi).
Asi by se to stavelo tak, ze by se k ISS pripojila \"velka klec\", kde by se seskladavali mechanicke dily prichradove 4 boke konstrukce po 20m. Pak by se tyto 20m dlouhe konstrukce mimo klec slozili do telesa o delce 300-500m. Pote by se na tuto prihradu o delce pul kilaku zacali navesovat veci jako korekcni motory, nadrze pro ruzne latky (hydrazin, plyn pro iontove motory, helium atd...), setrvacniky a pripadne dvoudilna kabina na konci (ala jeden dil MIRu) pro eventualni servisni posadku, ktera by dlouhodobe opravovala-servisovala retlanslacni stanici na GEO s pristavnim multiportem i pro vice Dragonu/PST/Sojuzu.
A na tuhle prihradu by se namontovali 3x 50m paraboly (ztrata skrze atmosferu Zeme = asi 20m na parabole pri danych parametrech) a asi 5x 25m paraboly. Dale asi tak 5x 8m paraboly...ty jsou predevsim pro spojeni se Zemskyma GTW a propojeni s ostatnima stanicema na GEO mezi sebou.
Asi by tam byla jeste plachta FV + AKU (servisni mise by asi vymenovala bloky AKU, pokud by se na stanici nedal vykonej RTG nebo nanoreaktor).
A dale by tam asi mimo monitorovacich kamer a vedecke plosiny s astro dalekohledama s 8m zrcadlem...coz by bylo nasobne vykonejsi nez Hubble + 20m \"Astron\" bylo neco jako vesmirne FSO...asi tak 3 tyto zarizeni. Vesmirne FSO by potrebovalo pro prijem asi 3m zrcadlo a pro vysilani asi 10x 8cm kolimatoru-cocek.
Opticke FSO by umoznilo do budoucna i 50Mbps oboustranne Mars-Zeme.
Nebylo by to pro spojeni s pozemni GTW, ale jen pro kosmos.
Dokonce kdyz by to mela Cassiny u Saturnu, tak bychom prijimali data o rychlosti az 2Mbps, coz na realtime video pristavani sond na povrchu mesicu staci. To by vznikla uplne nova uroven vedy.
Vite kolik by zaplatilo verejnopravnich stanic po Zemi ze moznost preodvysilat zive pristani na Enceladu v HD rozliseni?
Mozna by se zacali vracet penize do toho vrazene.
Pokud by vznikla trvala stanice na mesici Neptuna pro astro pozorovani hlubokeho vesmiru (zachyceni kamenu nebezpecnych pro Zem, pripadne sledovani jevu, ktere v blizkosti Zeme ci Slunce nelze pozorovat), tak by pro trvale \"zrcadlo\" u FSO s prumerem 4m slo pouzit vykone lasery pto 1-2Mbps. To by bylo astro dat.

Ten nápad s \"anténnou farmou\" sa mi páči.
Kedysi som uvažoval nad niečím podobným pre telekomunikačné/televízne družice. Na GEO je v niektorých oblastiach už sakra \"tesno\" a sú s tým rôzne problémy.

Takže: Mrežová konštrukcia dlhá X metrov a široký Y metrov s dostatočne ve¾kými solárnymi panelmi, gyroskopmi, rozvodmi, korekčnými motormi (klasika + plazmové/iontové), pancierovanou riadiacou jednotkou, komunikačným systémom, \"pristávacím\" portom a mobilnou robotickou jednotkou/manipulátorom.
Družica prilieta na vlastný pohon alebo pomocou medziorbitálneho ahaču a pristáva na pristávacom porte. Tam ju prevezme mobilný manipulátor, presunie na určené miesto na konštrukcii a pripojí k elektrickým a signálnym rozvodom. Bolo by možné družicu pri umiestòovaní i čiastočne rozdeli - napríklad oddeli solárne panely a umiestni ich na výhodnejšie miesto vo \"farme\".
Výhoda: na pozícii jednej GEO družice ich môžu by \"tucty\", v prípade potreby sa dajú aj opravova na mieste...
Problém: niekto musí najprv konštrukciu farmy zaplati a dohodnú normy pre pripojenie družice k \"farme\", zatia¾ nie je medziorbitálny ahač... A elektronika starne tak rýchlo...

[quote]Ten nápad s \"anténnou farmou\" sa mi páči.
Kedysi som uvažoval nad niečím podobným pre telekomunikačné/televízne družice. Na GEO je v niektorých oblastiach už sakra \"tesno\" a sú s tým rôzne problémy.

Takže: Mrežová konštrukcia dlhá X metrov a široký Y metrov s dostatočne ve¾kými solárnymi panelmi, gyroskopmi, rozvodmi, korekčnými motormi (klasika + plazmové/iontové), pancierovanou riadiacou jednotkou, komunikačným systémom, \"pristávacím\" portom a mobilnou robotickou jednotkou/manipulátorom.
Družica prilieta na vlastný pohon alebo pomocou medziorbitálneho ahaču a pristáva na pristávacom porte. Tam ju prevezme mobilný manipulátor, presunie na určené miesto na konštrukcii a pripojí k elektrickým a signálnym rozvodom. Bolo by možné družicu pri umiestòovaní i čiastočne rozdeli - napríklad oddeli solárne panely a umiestni ich na výhodnejšie miesto vo \"farme\".
Výhoda: na pozícii jednej GEO družice ich môžu by \"tucty\", v prípade potreby sa dajú aj opravova na mieste...
Problém: niekto musí najprv konštrukciu farmy zaplati a dohodnú normy pre pripojenie družice k \"farme\", zatia¾ nie je medziorbitálny ahač... A elektronika starne tak rýchlo...
[/quote]

Co se tyce Aster na 19stE (letaj - jsou usazene v krychly 70x70x70km).
[url]http://www.ok1mjo.com/all/photo/CSDXC/sat1u_Smid-ZCU.jpg[/url]
[url]http://www.ok1mjo.com/all/photo/CSDXC/Astra_19stE_ze_Zeme.jpg[/url]
[url]http://www.ok1mjo.com/all/photo/CSDXC/Astra_19stE_ze_Zeme_v_prubehu_2hod...
[url]http://www.ok1mjo.com/all/photo/CSDXC/Astra_19stE_ze_Zeme_v_prubehu_110m...

V podstate by ke konstrukci priletalo hole teleso bez FV atd.., jen radiove moduly.
Co se tyce starnuti, tak to starnout nemusi, pokud system bude na bazi DDS/SDR. V tomto pripade pak staci vzdy jen dohrat fw a je to.

Kazdopadne pro DSN retlanslacku jsou vhodne jen 2 mista.... L1 Zeme-Mesic (mezi nima) nebo GEO.
Prizemz GEO je lepsi, protoze je mozne okolo Zeme udelat 3 tyto telko stanice a neni co resit. Spojeni se systemem handoveringu udrzi nonstop.
Takze ridici mistnost pro Oppyho v JPL by mohla jet porad nonstop, jen by se menili smeny. Kazda DSN expedice by mela svuj nonstop link, nemuseli by cekat na \"okno\". Uz je toho dost... Mars, Saturn, Venuse, asteroidni pas, Voyager, New Horizont, Messenger, Mesic a hromada sond a druzic v L1-5 Zeme-Mesic a L1-5 Zeme-Slunce a nakonec hromada vedeckych druzic na velkych orbitach Zeme. Mensi orbity do GEO zvladaj pozemni stanice s 15m parabolama, tech je jakztakz dost.
Pokud bude neco nedostatecne, tak se pridela dalsi parabola + TRX.
V podstate by kazda planeta mela mit svoji 50m parabolu + 3 25m pro sledovani sond ve vnitrni soustave (asteroidy, komety) a taky jich neni malo.
Dale je treba si uvedomit, ze pasem je celkem malo, jen maji vetsi rozestupy a tak vicepasmovej ozarovac neni takova sranda.
System by mel obsahnout vse od UHF po E pasmo.
L band 1 to 2 GHz
S band 2 to 4 GHz
C band 4 to 8 GHz
X band 8 to 12 GHz
Ku band 12 to 18 GHz
K band 18 to 26.5 GHz
Ka band 26.5 to 40 GHz
Q band 30 to 50 GHz
U band 40 to 60 GHz
V band 50 to 75 GHz
E band 60 to 90 GHz
W band 75 to 110 GHz
F band 90 to 140 GHz
D band 110 to 170 GHz

Kepler napriklad vysila trvale data v Ka pasmu rychlosti 4.33Mbps (cca 1m parabola + cca 50W PA, presnejsi udaje jsem zatim nezjistil).
Puvodne mel vysilat tusim 107Mbps, ale to by se musela zvetsit parabola, vykon = FV panely a tim padem i vaha.

Zkratka misi je hodne a cim vyssi pasmo, tim vetsi ucinnost paraboly.
V S pasmu pri 3m parabole potrebujes 50W, abys dostal 20kbps na Zem, ale pri pouziti Ka (stejna parabola+rychlost) by mohlo stacit i jen 10-15W vykonu. Nebo pri 50W i v Ka by stacila jen 70cm parabola misto 3m.
Vsechno jsou to kompromisy.
Je fakt, ze signal ze Zeme mame v podstate neomezeny (vykonovej zesilovac lze pripojit na jakoukoliv parabolu a zdroj elektriky je tez vzdy), takze ke vzdaleny sondy se data dostanou.
Problem je jen s elektrikou na GEO prihrade. FW panel by musel byt 5x vetsi nez na ISS a to by uz dost vadilo..falesne radiove odrazy od FV ploch a pod.. Navic by to neutahli AKU az vleti do stinu.
Rekl bych, ze Stirlinguv nanoreaktor bude uzitecny, navic jedna sadka paliva vydrzi i 40let bez doplnovani.
Fovovoltaiku by to mohlo mit, ale spise jako doplnej/zalohu.
TWT PA v hlavnich pasmech S/X/Ka by mel mit okolo 20kW a vic. DSN sit u velkych parabol ma koncaky i 400kW. Takze by to byla pekna svicka a vabicka pro \"emzaky\" (TV/R vysilani konci u drahy Marsu....je to jen ERP do 100kW vsesmerove, kdezto tento GEO retlanslak se smerovkama uz dostane signal fakt daleko do galaxie).
Dalsi elektriku zbasti inercialni nataceci system a iontove motory (ty stacej, neni treba VASIMr....mozna ten by se umistil, pro velkej presun).
LLO S-UMTS druzie Mesice budou mit radiokanal mezi sebou nekde okolo 25-28GHz a pak 26/32GHz mezi dvema-trema S-UMTS druzicema a touto GEO soustavou.
Pokud budeme jako lidstvo kolonizovat Mars, tak okolo Marsu na GMO bude treba usadit take 3-4 retlanslacni prihrady.
Je jasne, ze takova prihrada bude slouzit i astronomum.
Takze predpokladam jeden 8m dalekohled a tak 4 3m dalekohledy pro sledovani asteroidniho pasma - ochrana Zeme.
Taky tam budou cca 2 radioteleskopy s 20-100m parabolou s moznosti vysilani (osahani-ohmatani 3D tvaru proletajicich teles pomoci vysokych kmitoctu...na Zemi to neni mozne, max kmitoctu je X pasmo, ale ve vesmiru je mozno pouzit i nejvyssi pasma a u ohmatavaciho radaru plati...cim vyssi kmitocet, tim presnejsi a kvalitnejsi 3D modely dostanem) radarovych impulsu.
Dalo by se rici, ze kdyz se vyslou impulsy do nejakeho mista v asteroid pasmu, tak se vzdy nekolik odrazu vrati.
Ucinnost takoveho ohmatani pomoci U pasma je az na 5AU.
Az jednou umistime na GMO (Mars) takovej radioteleskop, tak tech 5AU se prodlouzi do pasu asteroidu dal od Zeme...budou lepsi vysledky a hlavne zavcas.
Pripadne vytvoreni interferometru optickeho nebo radioastronomickeho v soustave Zeme-Mars treba na 150megakm obrovsky zkvalitni znalosti o vesmiru.
Pouzit 100m opticke zrcadlo tady a druhe na orbite Marsu = moznost nafotit cizi planety u jinych hvezd. Dokonce mozno vyfotit osvicena mesta jinych civilizaci.
Kazdy astronom by za tuhle interferencni soustavu dal dusi.

Pro běžné létání je ta kabina zbytečně velká, pro ISS, asteroidy i Měsíc stačí 4 místa - až budou létat i amíci, kolik rusů a ostatních poletí ruským strojem? Start bude drahý a počet letů nízký - systémová cena poroste. Uvidíme, ale podle mně to není nejlepší řešení....

napríklad tu
http://nasawatch.com/archives/2011/08/russia-is-bored.html
a to je všetko, monopol je monopol, kým trvá monopol nič nenúti k súaži

šéf roskosmosu prehlásil že pilotované lety už nie sú prioritou, a budú robi viac \"vedy\", teda automatických misií

spomenul som si na cliper, ten na PDF vypadal tiež nádejne

chce to niečo nezávislé, inú silu

Rusko podepsalo závazek využívání ISS do roku 2020, takže Sojuzy budou létat dál a bude vypuštěn MLM. Rusko určitě chce překonat Sojuzem počet startů STS, aby byl jednou provždy nejbezpečnější kosmickou lodí, ale při současném počtu 110 uskutečněných pilotovaných misí Sojuzu to bude trvat ještě 6 let (držme palce). Na nové moduly můžeme zapomenout, dokud se vedení nezmění.

Pokud v Rusku je výroba kosmických lodí a nosičů realizována státními podniky je jakákoli inovace v nedohlednu, setrvačnost státem řízených podniků je neotřesitelná.Pokud by příkladně Škodovka / \"rodinné stříbro\"/ nebyla privatizována, byla v červených číslech a vesele dál sekala\" embéčka\".

[quote]Pokud v Rusku je výroba kosmických lodí a nosičů realizována státními podniky je jakákoli inovace v nedohlednu, setrvačnost státem řízených podniků je neotřesitelná.Pokud by příkladně Škodovka / \"rodinné stříbro\"/ nebyla privatizována, byla v červených číslech a vesele dál sekala\" embéčka\". [/quote]

Jako fór dobrý. Škodovka totiž byla \"privatizována\" do rukou Volkswagenu. A nebyla snad donedávna jeho nejsilnějším akcionářem spolková země Dolní Sasko? Čili stát. (Dnes má většinu tuším Porsche.)

Příklad skutečné privatizace je Tatra Kopřivnice. Jejíž čísla, ve srovnání s minulostí, jsou velice výmluvná.

Jako fór dobrý. Škodovka totiž byla \"privatizována\" do rukou Volkswagenu. A nebyla snad donedávna jeho nejsilnějším akcionářem spolková země Dolní Sasko? Čili stát. (Dnes má většinu tuším Porsche.)
Příklad skutečné privatizace je Tatra Kopřivnice. Jejíž čísla, ve srovnání s minulostí, jsou velice výmluvná. [/quote]

Bác ho a je to tady, na ameriku si plivej ale na Rusko mě nešahej.
Je pravda že se Nasa propadla zpět do 60tých let ale je tady šance
že se s toho srabu vyhrabou a dotáhnou se na vyspělé Rusko a Čínu.
Škodovku uchvátili západní imperialisti ale my to tak nenecháme.
Tatra DAF Phoenix s vodou chlazenými motory na svém podvozku, takže konec legendy. T-810 taky není tatrovka, je to P-V3S s budkou a motorem Renault

[quote]Jako fór dobrý. Škodovka totiž byla \"privatizována\" do rukou Volkswagenu. A nebyla snad donedávna jeho nejsilnějším akcionářem spolková země Dolní Sasko? Čili stát. (Dnes má většinu tuším Porsche.)
Příklad skutečné privatizace je Tatra Kopřivnice. Jejíž čísla, ve srovnání s minulostí, jsou velice výmluvná. [/quote]

Bác ho a je to tady, na ameriku si plivej ale na Rusko mě nešahej.
Je pravda že se Nasa propadla zpět do 60tých let ale je tady šance
že se s toho srabu vyhrabou a dotáhnou se na vyspělé Rusko a Čínu.
Škodovku uchvátili západní imperialisti ale my to tak nenecháme.
Tatra DAF Phoenix s vodou chlazenými motory na svém podvozku, takže konec legendy. T-810 taky není tatrovka, je to P-V3S s budkou a motorem Renault [/quote]

??? Amerika x Rusko : Jak souvisí výsledky privatizace v Česku se sympatiemi pro Ameriku či Rusko? Četl jste vůbec co jsem napsal?

Na tvrzení, že státem kontrolované podniky jsou neinvenční kdežto soukromé prudce inovují jsem uvedl, že soukromý podnik uvedený jako příklad byl vybrán mylně a dal příklad, kdy privatizace přinesla jasné zhoršení hospodaření a prakticky na 20 let zastavení vývoje - což jste potvrdil (komicky ve snaze mé tvrzení vyvrátit), když jste jako doklad úspěšnosti Tatrovky po privatizaci před dvaceti lety uvedl model právě zaváděný do výroby, resp. produkovaný 3 roky. Vyvozovat z popírání rozdělení na inovativní soukromníky a neinovativní stát mé antipatie pro státní NASA je logika velmi podivná.

Abychom se vrátili ke kosmonautice - tvrzení že inovace a novoty v ruském kosmickém průmyslu mohou přinést jen soukromníci a nikdy stát je nesmyslné - v minulosti státní vlastnictví průmyslu inovacím nijak nebránilo. Dnes soukromníci mohou stavět co chtějí, nikdo jim nebrání, ale skutek utek.

V minulosti kosmonautiky novoty přinášely jak státní podniky v SSSR, tak státní NASA a soukromé podniky jí dirigované, zatímco dneska ti i oni víceméně přešlapují na místě (až na Muska, kde spojení státních peněz a s vizionářským manažerem funguje). Ovšem vy si vystačíte s jednoduchými principy státní x soukromé a Rusko x USA. A Koroljova nejpíš pokládáte za soukromého majitele firmy.

http://technet.idnes.cz/nova-ruska-vesmirna-lod-nespoleha-na-padak-podiv...

Stejně jako zrušený (a v jiné podobě znovu obnovený) americký Orion má ruská kapsle na Zemi přistávat bez padáku. K dobrždění budou sloužit raketové motory, které se zažehnou přibližně kilometr nad povrchem. Přistání by díky nim mělo být přesnější...........

Nějak jsem si nevšiml, že by Orion neměl přistávat na padáku! A ten \"RUS\"?

Podle mě je pro mainstreamové novináře asi tak těžké pochopit rozdíl mezi zrušeným Orionem, Dragonem (kde se uvažuje o raketovém přistání) a obnoveným Orionem, jako by pro bylo mě udržet si přehled o nějakých anglických fotbalových týmech :-)

novák - trochu inak. Koroljov a ďalší \"hlavný konštruktéri\" mali a sčasti dodnes majú v Rusku právomoce, ktoré si príliš nezadajú s právomocami najvyšších vojenských velite¾ov pri bojových operáciách.

Abych pravdu rekl, zatim se mi z ruskych navrhu libi nejvic Kliper.

Mne se nejvíce libí systém MAKS.

[quote]novák - trochu inak. Koroljov a ďalší \"hlavný konštruktéri\" mali a sčasti dodnes majú v Rusku právomoce, ktoré si príliš nezadajú s právomocami najvyšších vojenských velite¾ov pri bojových operáciách. [/quote]

Jako zastřelit neposlušného nekòubu? :D

No a jaké pravomoce hlavní konstruktér vůči svým podřízeným měl a generální ředitel a.s. nemá? To jako v kapitalismu (u nás od roku 1990) neexistují přesčasy, nelze schopného podřízeného povýšit a neschopného propustit... (Asi máte fakt dobrou práci) Musk se musí ptát NASA o dovolení při přijímání a propouštění \"svých\" lidí? Musí si nechat schvalovat organizační řád firmy?

[quote][quote]novák - trochu inak. Koroljov a ďalší \"hlavný konštruktéri\" mali a sčasti dodnes majú v Rusku právomoce, ktoré si príliš nezadajú s právomocami najvyšších vojenských velite¾ov pri bojových operáciách. [/quote]

Jako zastřelit neposlušného nekòubu? :D

No a jaké pravomoce hlavní konstruktér vůči svým podřízeným měl a generální ředitel a.s. nemá? To jako v kapitalismu (u nás od roku 1990) neexistují přesčasy, nelze schopného podřízeného povýšit a neschopného propustit... (Asi máte fakt dobrou práci) Musk se musí ptát NASA o dovolení při přijímání a propouštění \"svých\" lidí? Musí si nechat schvalovat organizační řád firmy? [/quote]

1/ Aj dnes na Slovensku je mozne ziskat rozne vynimky z legislativy, ktore Jano z Hornej Dolnej nedostane a bezne nimi nedisponuje ani generalny riaditel.

2/ Generalny riaditel o ne ani nema zaujem, pretoze by mal uplne inu zodpovednost z pouzitia vynimiek, ako statny zamestnanec.

Ide hlavne o vynimky BOZP, certifikacie, expozicie osob,...
Ak vznikne pruser, Generalny riaditel povolene straty nema...

[quote]Mne se nejvíce libí systém MAKS. [/quote]

Mas recht i tohle je fajn system, kterej je navic z 80% hotovej.
Nosic Mrija leta uz roky, drzaky to melo mit podobne jako Buran.
Nadrz by museli dotahnout do konce, udelali par modelu a cast jednoho ostreho prototypu.
Co se tyce samotneho orbiteru, tak v zakladni verzi jsou jen 2 lidi + naklad (celkem do 8.3t), ale ve verzi jen pilotovana verze mela byt kabina prodlouzena az misto nakladniho prostoru a tak by MAKS mohl vzit az 6 lidi. Pricemz v predni casti takto upraveneho nakladniho prostoru mel byt vysunovaci prestupni modul-chomout pro pripojeni k MIRu/ISS.
V podstate vsechno meli uz vyzkousene, jen schazeli penize na dokonceni. Kdyz by vzali 50% financi pro PPTS za rok a dali je na dokonceni MAKSu, tak by meli perfektni pilotovane zarizeni. Jsem presvedcen, ze diky modernim materialum a novych technologii by slo vzit na palubu nejen 6 lidi, ale az 8 (udajne meli byt vsechny sedacky vystrelovaci jako v pripade prvniho letu Columbie), tim by mohli brat pravidelne turisty a zacalo by se jim to ekonomicky vracet.

Navic uz samotnej start by byl bezpecnej, vzhledem k horizontalnimu startu ve vysce 10km nad zemi ze hrbetu Mriji.
Podle nejakeho infa z netu jsem zjistil, ze by ty nove motory LH/LOX mohli byt az 14x znovupouzitelne.
Klidne by mohli mit dva kusy...nakladni a osobni.
Nakladni by mel v nakladnim prostoru neco jako hranatej Progress, takze by tim zabili 2 mouchy jednou ranou a Progress by mohli ukoncit. Navic s nakladem by se svezli 2 lidi, pripadne i 3-4, pokud by to nove technologie umoznovali.

Pravdou je, ze Kliper by vyuzival stavajici nosic Sojuz a tedy i ten v Korou (asi odtud vitr vane co se tyce spoluprace ESA+Rusko na pilotovane lodi pro Evropu), tudiz by byl take dost bezpecny a 6 lidi na palube Kliperu je dobre obsazeni, vcetne zvlastnosti atmosferickeho rizeni pristani.
Vlastne by to mohlo pri \"only\" ESA letu pristavat rovnou v Evrope.
Ale z projektu PPTS/Kliper/MAKS je prave MAKS nejblize k dokonceni kdyz by se politicky chtelo na nem pracovat a dokoncit ho.

[url]http://en.wikipedia.org/wiki/RD-701[/url]

[img]http://www.astronautix.com/graphics/m/maksp1.jpg[/img]

[img]http://www.buran.ru/images/jpg/maxfut.jpg[/img]

Tak tak, největší výhoda MAKS-u je podle mne taková, že přistane kde si zamanete (na rozdíl od Kliperu, Sojuzu, PPTS) , a kdyby se v vývoji MAKS-u pokračovalo tak věřím že by došlo i na dodatečnou montáž proudového motoru který by po vstupu do atmosféry mohl dotáhnou letadlo-orbiter, kdekoli by to šlo stejně tak jak to plánovali u finální verze raketoplánu buran.

O MAKS-u toho mám hodně načteno a dokonce jsem viděl u úžasné vizualizace a videa k tomu.

Pokud by někdo rád viděl ve velkém rozlišení start Buranu, Polyusu, Maksu + výrobní technologické stanice a především užasnou vizualizaci stavby MIRu- zajímavé je jak ty moduly kolem hlavního uzlu přesouvali. Tak a si stáhne tento prográmek a pak nainstaluje, poté přeji příjemné kochání, vše je v 3D můžete se na modely dívat z různých stran i pohledu.. fakt paráda.. Jinak stavba MIR-u byla daleko více složitější a naročnejší než stavba ISS.

[url] http://www.buran.ru/htm/scr_en.htm[/url]

Mam AutoDesk 2010, takze to zobrazilo.
Jo, zajimavy a lecos vysvetlujici.
Ale stejne mi prijde od rusu ujety to, ze napriklad Energia jako nej-nosic, ze se ho zbavili.
Kdyz by ho opecovavali postupnym vyvojem jako u Sojuzu, tak by nepotrebovali Angaru a navic by byli jedini co by mohli vynest 100t na LEO. Cili vetsi LEO/LLO stanice, zarizeni pro Mesic, Mars.
Sondy do hlubokeho vesmiru o vetsich rozmerech a vaze.
V podstate i ruskej Hubble by to vyneslo, jen by zrcadlo mohlo mit az 8.4m !!!.

V podstate by si v soucasnosti mohli postavit vlastni prestupni stanici na LEO i LLO, prepravni lod mezi Zemi a Mesicem. Postavili by zakladnu u polu Mesice a zapomoci ostatnich agentur by bylo na svete funkcni Lunarni lano...vytah.
Navic by Energia vyresila problem s telco retlanslacnima druzicema DSN site na GEO Zeme a Marsu. Jeden let by vyslal celou flotilu telco satu s pozicnim systemem \"GPS\" pro celej Mesic, Mars.

Silne mi to pripomina zapadlej jadernej projekt Orion. Kde by jsme dnes byli kdyz by fungoval uz tenkrat.
Kde by jsme dnes byli, kdyz by Energie fungovala i nadale.
Urcite by se vyrobila light verze Energie pro bezne starty.
Koneckoncu vysledkem je Zenit, kterej sam o sobe vynese PPTS.

Amici to same, misto aby si opecovavali S1b a S5 a postupnym vyvojem technologii tyto nosice modernizovali, tak to zahodili, stejne jako ted STS.

Já bych neřekl že to bylo od rusů ujetý, ono to bylo hlavně dobou po rozpadu SSSR, byla v postsovětských dobách ujetá doba a velký bordel, rubl ztratil hodnotu, hospodářské impérium se rozpadlo, mnoho spisu se ztratilo-ukradlo-rozprodalo (prý originální dokumentace k raketě energii zmizela a nejen ta), některé Ruské konstrukční mozky co projektovali raketoplán odjeli do Ameriky kde jim dali podružnou práci zametačů, ale za vyšší plat jak v Rusku za raketového konstruktéra.

Prostě doba za Jelcina byla doba totálního rozvratu všeho, mnohé se ztratilo, ukradlo na přilepšenou atd. Defakto ruská kosmonautika se teprve od Putinovy éry zvedá ze země a má ještě hodně daleko k tomu čím byla za éry sovětského svazu, konstrukce Energii, MAKS-u nebo \"Buranu\".

Ale zajímalo by mne kde skončil ten letuschopný-prototyp MAKS-e i s nádrží, jestli rezne a rozpadá se někde pod plachtou nějakého uzavřeného závodu, a nebo ho čekal stejný osud jako osud raketoplánu Buran a rakety Energia, což je podle mne největší ztráta pro ruskou kosmonautiku vůbec.

Takže se nedivme že raketu Energii-Vulkán neoživily, jediný sestavený exemplař byl zničen pádem střechy hangaru i s raketoplánem, originální dokumentace někdo ukradl a prodal či někde zmizela, mne spíše přijde na mysl varianta že ji nějaký konstruktér \"zašmelil\" a dal za pár dolaru američanům, jen aby nakrmil rodinu na par týdnů. [Upraveno 23.8.2011 Conquistador]

V tom pripade preju lidstvu, aby ho vyhladil nejaky 20km kamen ci gamazablesk.
Patri nam to.
Me je to v podstate uz jedno, na onkologii mi rekli, ze jsem mel umrit pred 6 mesici.
Naopak, bych to uvital, alespon by bylo po trvalejch bolestech.

Normalni civilizace by spravne mela pokracovat ve vyvoji.
Bejt normalni, tak to Apollem (sousedovic deti mi neveri, ze jsme byli na Mesici...az tak jsme to dopracovali) neskonci.
Jaderny Orion, Vulcan700, Energia, SeaDragon-Nova a nasledne GEO vytahy a planetolety.
Touhle dobou jsem se mohl lecit na sestinove gravitaci Mesice.

Nekdy by jeden brecel co vse jsme promrhali ve valkach, ale i v nesmyslech jako je zpoplatnena MMS s melodii do mobilu.

Jenže Energija byla zatraceně drahá (500 mil. rublů za start) a Rusko nemělo náklad. Je hezké mluvit o ruském hubblu s 8,4 m zrcadlem, ale v Rusku ho vyrobit neuměli a jinde by stál pět miliard dolarů. Kdo by ty prachy dal? USA platily za Mir, na vynesení dílů ISS (ruské a euro-jap, amíci by své vynášely raketoplánem) by stačily 2 starty (1998, 2000) - kvůli tomu platit 10 let fixní náklady na raketu? Vlády rozhodují o vydání velkých peněz, a když nejde o armádu, dávají peníze do populárních věcí a zbytek jen po troškách.
MAKS nebyl ani zdaleka dokončen z 80%, žádný letuschopný exemplář neexistoval. Snad by se vyplatil - Mriju by museli přestavět, spíš ale dokončit výrazně modifikovaný 2. kus s výkonnějšími motory a vyztuženým trupem - vpodstatě nové letadlo (na dokončení 2. Mrije - klasické, Ukrajina potřebuje 300 mil. USD), přestavba nebo stavba nové by stály výrazně víc. 1. Mrija má limit 200 t pro hřbetní náklad, navíc dolet s Buranem (70 t) je kolem 2000 km. Rekord s 254 t nákladu je 1000 km, a to Mrija nedokázala vystoupat výš než do 2 km výšky a náklad byl pěkně uvnitř, takže ideální aerodynamika. Dál by nová Mrija měla mít systém nouzového odhození MAKSu a vystřelovací sedadla. Otázkou taky je, na kolik by narostla hmotnost opravdového raketoplánu, ale určitě to stálo za pokus. Bohužel Rusko se hroutilo a na vývoj nešli žádné peníze. Antonov je ukrajinský a to taky způsobovalo potíže. Teď možná nazrála dobrá doba (Janukovič atd.), ale Rusko nemá zájem.

Když se tak nad tím zamyslím, USA měly až do roku 2010 vždycky možnost postavit Shuttle-C s nosností 60 t (se 2 SSME) nebo 90 t (se 3 SSME) a se štítem pro návrat motorů na padácích do Nevady, pokud by byl náklad. To by stačilo na jakýkoliv úkol včetně letu na Mars. SSSR udělal zásadní chybu v roce 1964, a už se z toho nevyhrabal - tehdy se Koroljov rozhodl, že z výborně navržené N-1 s 24 motory, pomocnými ejektory a nosností 70 t udělá nosič schopný vynést lunární misi najednou k Měsíci. Přitom to Rusové nepotřebovali - nepoužívali kapalný vodík a tak nemuseli startovat při jedné misi. Kdyby to neudělal, neztratil by rok, původní raketa by byla schopná při jednom startu obletět Měsíc a při dvou startech se 140 t lodí dostat 2 kosmonauty na povrch. Taky by se zjednodušilo řízení a zásobovací systém, což pak způsobilo havárie. Při 70 t nosnosti by se jim hodila i pro kosmické stanice a jiné aplikace. Místo toho se od té doby kvůli armádě a politice hrabou v nesmyslných projektech a jediný rozumný - Maks - skončil kvůli penězům.

[quote]V tom pripade preju lidstvu, aby ho vyhladil nejaky 20km kamen ci gamazablesk.
Patri nam to.
Me je to v podstate uz jedno, na onkologii mi rekli, ze jsem mel umrit pred 6 mesici.
Naopak, bych to uvital, alespon by bylo po trvalejch bolestech.

Normalni civilizace by spravne mela pokracovat ve vyvoji.
Bejt normalni, tak to Apollem (sousedovic deti mi neveri, ze jsme byli na Mesici...az tak jsme to dopracovali) neskonci.
Jaderny Orion, Vulcan700, Energia, SeaDragon-Nova a nasledne GEO vytahy a planetolety.
Touhle dobou jsem se mohl lecit na sestinove gravitaci Mesice.

Nekdy by jeden brecel co vse jsme promrhali ve valkach, ale i v nesmyslech jako je zpoplatnena MMS s melodii do mobilu.

[/quote]

Pořád je to stejné. Boj o koryta. Nic víc a nic míò. Na politickém systému nezáleží. Ideální vědecký svět (vzpoměl jsem si na dětskou knihu Neználek) nikdy existovat nebude. Primární lidskou potřebou je mít dobré image, moc, žrádlo a sex. Po nás potopa.

Co se týče Antonovu 225, tak letuschopný kus teď prodělal generální opravu a modernizaci defakto všeho od avioniky po hydrauliku, zvýšila se i nosnost a dolet, v poslední době po generálce třeba pomáhal při přepravě extrémně těžkých nákladu při havárii JE ve Fukušimě, takže si to letadlo na sebe vydělá.
300 M dolaru by byla prodejní nikoli nákladová cena, jelikož jsou v halách výrobního závodu jsou kompletní díly k poskládaní druhého kusu, takže podle mne je cena za smontovaní letounu 300 mil dolarů přestřelená, a šlo by to poskládat za daleko menší obnos, už jen tím že vše je vyrobeno a avionika a mnoho systému modernizované An 225 Mrija se použilo ze sériově vyráběného zařízení z letounu AN 124 Ruslan, kterých po obloze léta přes 58 strojů a další moderní verze se vyrábí a staré modernizují a generálkuji.

Takže nosič by byl…. Osobně kdybych měl ty prachy tak bych rusům i ten vývoj MAKS-u zaplatil (ale chtěl bych se párkrát proletět) protože to je podle mne nejvíce bezpečný i pohodlný vesmírný dopravní prostředek který jsme kdy navrhli, a ono když postavíte letuschopný exemplář do 80% tak už moc nezbývá, protože spočítané to rusové určitě měli, a většinou co rusům funguje na papíře, funguje i ve skutečnosti… Škoda toho že nikdy mít takové prostředky nebudu.

Podle mne by nosným programem Ruska měla být Energia (je vyvinutá odzkoušená), MAKS + An 225 a pak moderní modulové rakety Angara, které mají mít rozpětí neseného nákladu od 2 do 35 tun. To by stačilo na lety do hlubokého vesmíru muže být MAKS připojený na planetolet a nic tomu nemusí vadit, pokud by mel štávu z planetoletu stejně tak jak se to plánovalo při ISS s X38.

Jinak mne vždy zajímalo proč se na raketoplán nebo MAKS a Buran neaplikovali sluneční články, mohly by byt umístěny na vnitřní straně otevíraných nákladových dveří, které se stejně hned na orbitě otvírají, dnes jsou solární panely defakto tenké a velmi lehké a některé jsou ohebné jak plastové folie, určite by to pomohlo.

Ty panely... je to kvuli vaze a vykonu.
Nadrze H2/O2 jsou male a lehke.
PEM clanek o velikosti mikrovlnky dava 5kW vykonu.
Na palube je tusim 5 takovych PEM clanku. Takze PEM dava mnohem vice energie (pocita se i pro experimenty SpaceLab/HAB) nez par metru FV, navic je dava stabilne porad. FV se pravidelne zakryva stinem Zeme, navic se STS \"pretaci\" nasmerovava a tim padem neni plne optimalni vyuziti-osviceni FV.

Je to rozdil jako mezi velkou pozemni FV OZE elektrarnou s 0.3MW vs Hiperionem (ten je stejne velkej jako pole 300kW FV) s az 60MW.
Navic jadernej Hiperion dava elektriku 20let nonstop bez doplnovani paliva, FV je osvetlen Sluncem jen par hodin.

To je ten duvod.
I kdyz souhlasim, rozkladaci panel FV na ramenu pod deklem by to mohlo mit. Protoze ty nadrze H2/O2 jsou limitovane na 10dni v nouzi 24dni a FV by udrzela chod STS dele (spolu s Li-x AKU).

Viděl jsem solární článek.
No dokonce to držel v ruce kolega (na stavbařském sympoziu-veletrhu) co byl tenký jak plastová folie, byl ohebný a vážil úplně minimum a měl stejné výkonové vlastnosti jak ty těžké skleněné desky (zatím prototyp, alespoò to tvrdili) kdyby se tím pokryly celé vnitřní dveře, tak raketoplán má daleko vetší zisk energie, když se podíváme na ty dveře raketoplánu jak jsou dlouhé a široké tak to dává pomalu podobnou plochu jako solární panely na ruských modulech na ISS.

Krom toho raketoplán je limitovaný časem na orbitě díky PEM, díky takto uspořádaným solárním článkům by nemusel být, a mohl by se jeho pobyt na orbitě znatelně prodloužit, tím myslím i MAKS, atd.

[quote]Viděl jsem solární článek.
No dokonce to držel v ruce kolega (na stavbařském sympoziu-veletrhu) co byl tenký jak plastová folie, byl ohebný a vážil úplně minimum a měl stejné výkonové vlastnosti jak ty těžké skleněné desky (zatím prototyp, alespoò to tvrdili) kdyby se tím pokryly celé vnitřní dveře, tak raketoplán má daleko vetší zisk energie, když se podíváme na ty dveře raketoplánu jak jsou dlouhé a široké tak to dává pomalu podobnou plochu jako solární panely na ruských modulech na ISS.

Krom toho raketoplán je limitovaný časem na orbitě díky PEM, díky takto uspořádaným solárním článkům by nemusel být, a mohl by se jeho pobyt na orbitě znatelně prodloužit, tím myslím i MAKS, atd.
[/quote]

Ty clanky co vim - bud maji mnohem mensi uciinost nez bezne (tedy mnohem mensi vykon na jednotku plochy) a nebo ze hlavne zivotnost - proste mnohem mene vydrzi. Jsou to proste laboratorni vzorky urcene pro testy a dalsi jejich vyzkum.

A taky samozrejme zasoby kysliku pro posadku raketoplanu byli omezene a to snizovalu dobu jeho pobytu.
Pokud nebyla prekrocena celkova nosnost zasob vodiku a kysliku pro palivove clanky tam mohli dat tolik kolik potrebovali podle mne.

Potíž je v tom, že na vnitřní stranu dveří nákladového prostoru se žádné články nevlezou - celé jsou pokryté radiátory chladícího systému.
A napůl by to taky nešlo - STS létá otevřeným nákladovým prostorem směrem k zemi (čili od slunce) aby měli radiátory větší účinnost.

Panel by musel být na výklopném rameni a samostatně směrován na Slunce, ale šlo by to. Jenže dlouhé lety nebyly potřeba - klasický raketoplán byl schopen létat 10+2 dny, 16+2 dny s EDO, pro delší lety je lepší stanice a loď se solárními panely. Rusové je používali, protože neměli prachy a čas na vývoj spolehlivých palivových článků - USA 1964 jako součást vývoje Gemini, SSSR 1969 pro N1-L3 (Sojuz LOK), pro klasické Sojuzy po katastrofě Sojuzu 11 je nepotřebovali, pro Sojuz T s dlouhým parkováním u Saljutů už byly lepší solární panely.

Russia will start tests of a new-generation manned spacecraft in 2018, deputy head of Russia’s Roscosmos Federal Space Agency Vitaly Davydov said. The new cargo spacecraft is being designed by the S.P.Korolev Rocket and Space Corporation Energia. Vitaly Davydov comments:

\"Several specially formed working groups will be working on the project. Some deal with piloted spaceships, some with launch vehicles. Roscosmos is ready to modify the model in accordance with the groups’ recommendations, if needed. For now, Energia designers plan the new ship in two modifications: a space capsule and a 20-ton spacecraft with a manned module. Roscosmos can well start testing the new craft with the space capsule – it has the booster systems to do so.\"

The booster rocket can be launched around 2015, and the manned cargo spacecraft – in 2018. The new spacecraft’s security and rescue systems will be more reliable compared to the previous models. The new-generation spacecraft will be able to land with ten times more accuracy than Soyuz due to the rocket-assisted parachute system. The parachute will open in the lower stages of the descent and will work along with the jet engines.

Even though the Soyuz-U booster rocket with the ISS-bound Progress cargo ship crashed shortly after takeoff from the Baikonur space launch facility on August 24th, the Soyuz spacecraft have not completed their service life yet and will be upgraded to continue to fly, deputy head of the TsNIImash engineering research institute Nikolai Panichkin says:

\"The Soyuz spacecraft are undergoing a thorough overhaul, with engines being replaced with new ones and the control panel being changed from analogue to digital.\"

In the meantime, Russia is developing the Angara space-launch vehicles for the Plesetsk spaceport and is looking into the possibility of duplicating a launch pad at the Vostochny Cosmodrome. Experts believe that Vostochny should be provided with a whole range of space launch systems, from light to heavy and super-heavy, which will be used for flights to the Moon and Mars.

Such ambitious projects will enable Russia to keep the lead in the space launch market over the next few years. Competition in this segment of the market is bound to increase, particularly from China and the US, with its cutting-edge Falcon Heavy spaceflight launch system. From this point of view, the Progress failure may stimulate a further modernization effort as Roscosmos has announced tougher control in the missile and space industry. On the whole, the recent launch failures have no way of affecting Russia’s long-term space exploration projects.

-----------------------------------------------

Rusové začli s testy na nové kosmické lodi PPTS... Tak to už mají asi už prototyp v určité fazi kompletace, že již testují.. jde to rychle, rychleji než jsem čekal. Dále hovoří o motorickém přistavaní PPTS a o modernizaci sojuzu. Také je zminěna raketa angara a budoucí mžnosti letu na vzdalenější tělěsa.

To je trochu špatný překlad. Píšou, že vyvinou kabinu a 20 t loď s obytným modulem, přičemž kabinu můžou začít testovat, protože pro ni mají nosič (ale neříkají, v jakém je stavu, vzhledem k uvolněným penězům mají asi plastový model). Všechno je to všeobecné a zavisí to na penězích vlády, což může změnit všechno. Snaha o prosazení vývoje nové lodi, stejně jako u Klipru a spol.

----------------------------------------------

Rusové začli s testy na nové kosmické lodi PPTS... Tak to už mají asi už prototyp v určité fazi kompletace, že již testují.. jde to rychle, rychleji než jsem čekal. Dále hovoří o motorickém přistavaní PPTS a o modernizaci sojuzu. Také je zminěna raketa angara a budoucí mžnosti letu na vzdalenější tělěsa. [/quote]

Pages