Projekt Planet-C / Akatsuki

Primary tabs

Japonská meziplanetární sonda pro výzkum klimatu na Venuši. Byla nazvána Akatsuki (=Svítání). Start plánován na finanční rok 2010.

Viz

[url]http://www.jaxa.jp/press/2009/10/20091023_akatsuki_e.html [/url]

Podrobnosti viz odkazy na uveden stránce.

To je zajímavé, očekával bych, že se znovu pokusí o Mars, na druhou stranu je Venuše další technologickou výzvou, což je dané blízkostí spalujícího Slunce.

Start sondy Akatsuki je naplánován na dnešní večer (21:44:14 UT). Společně se sondou bude vypuštěn i demonstrátor sluneční plachty IKAROS (Interplanetary Kite-craft Accelerated by Radiation Of the Sun).

[img] http://i.space.com/images/japan-venus-probe-01.jpg[/img] K tajemstvím Venuše míří nová japonská sonda

By Charles Q. Choi
SPACE.com Contributor
posted: 17 May 2010
01:47 am ET
Nová japonská kosmická sonda je připravena k dnešnímu odpálení k Venuši, aby pomohla vyřešit přetrvávající záhady pekelného, mraky zahaleného světa, který byl často popisován jako dvojče Země.

Klimatická družice Venuše Akacuki, což znamená japonsky „úsvit“ je dnes nachystána ke startu v Kosmickém středisku Tanegašima v Japonsku, aby se vydala na 2-letou misi ke studiu počasí a povrchu Venuše s dosud nevídanou detailností. Start je určen na dnes 5:44 odpoledne EDT, ale bude v úterý ráno místního času v místě startu.

„Jakmile budeme schopni vysvětlit strukturu Venuše, bude schopni lépe porozumět Zemi,“ řekl projektový vědec Akacuki Takeši Imamura v prohlášení vydaném Japonskou aerokosmickou agenturou (JAXA). „Např. můžeme odhalit důvod, proč si Země byla schopna udržet oceány a proč Země kypí životem.“

Imamura nazval Akacuki „první meziplanetární sondou, která si zaslouží být nazývána meteorologickým satelitem.“

Sonda nese pět různých kamer ke studiu mraků Venuše stejně jako k mapování planetárního počasí a koukání skrze hustou atmosféru, aby bylo vidět na povrch. Přidá se k evropskému Venus Express, která je už na orbitě kolem planety a stejně tak ohledně této mise budí touhy vědců.

„Venuše se nějak transformovala z místa více podobného Zemi na to divné místo, jímž je dnes, a co na tomto světě fascinuje, je výčet odklonů jejího vývoje od historie Země, vedle níž to probíhalo,“ řekl David Grinspoon kurátor astrobiologie v Denverském muzeu přírody a vědy a mezioborový vědec mise Venus Express. „Mohlo by nám to pomoci pochopit, jak se zde věci měnily.“

Akacuki bude vynesen japonskou raketou H-2A a nebude během startu sám. JAXA vypouští s touto misí i několik menších satelitních experimentů včetně ambiciózní sluneční plachty konstruované k připojení na cestě k Venuši.

Tajemství super-rotace Venuše

Jedním z hlavních cílů Akacuki je porozumět tomu, co může být největším tajemstvím Venuše – „super-rotace“ její atmosféry, při níž ničivé větrné smrště a mraky kolem planety letí rychlostmi přes 220 mil/h (360 km/h), asi 60-krát rychleji, než rotuje samotná planeta.

„Neexistuje konzistentní model klimatu Venuše, který by byl schopen vysvětlit tuto super-rotaci,“ vysvětluje Grinspoon. „Vzali jsme modely obecné cirkulace ze Země a ohýbali jsme je pro Venuši, ale nefungovaly. Lepším porozuměním toho, jak klima funguje na Venuši, lépe pochopíme, jak fungují klimatické změny na Zemi.“

Akacuki bude monitorovat Venuši infračerveně, aby se dověděl více o atmosféře a povrchu pod temnými mračny, což budí naděje na odhalení mechanismu pohánějícího tuto super-rotaci.

Ale Imamura řekl, že jeho tým je plně připraven na překvapení při neočekávaných odhaleních, která mohou odkrýt více otázek než odpovědí.

„Můžeme být příjemně překvapeni vynořením větších záhad, než je super-rotace,“ řekl

Nemožné blesky

Kosmická loď Venus Express vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou v roce 2005 našla úchvatné důkazy blesků na této planetě, ačkoliv by tam žádný neměl existovat.

„Co na Zemi vytváří blesky jsou kapičky vody a ledových krystalů v mracích, které vedou k oddělování elektrických nábojů, které blesky potřebují, a tento druh počasí na Venuši nemáte,“ řekl Grinspoon.

Ale Venuše je pokryta hustou vrstvou mraků kyseliny sírové.

„Možná, že tam existuje nějaký druh počasí, které jsme na Venuši ještě neviděli, který tyto blesky způsobuje, nebo možná děláme chybu v určování podmínek potřebných k tvorbě blesků,“ dodal.

Akacuki by měl pomoci zachytit podstatné klíčové stopy těchto blesků pomocí kamery určené k jejich fotografování.

Podivné Venušiny pásy

Existují zvláštní pruhy v horní oblačnosti Venuše přezdívané „modré absorbéry“, protože silně absorbují světlo v modrých a v ultrafialových vlnových délkách. Tyto pohlcují obrovská množství energie – skoro polovinu celkové sluneční energie, kterou planeta absorbuje. Jako takové vypadají, že hrají hlavní roli při udržování Venuše ve stavu takového pekla, jakým je, s povrchovými teplotami více než 860 stupòů F (460 stupòů C).

„Nevíme, co jsou zač,“ řekl Grinspoon. „Jsou pravděpodobně nějakým druhem sirné sloučeniny, ale nejsme schopni ji ještě určit.“

Ultrafialový zobrazovač Akacuki se zaměří na prozkoumání těchto hádanek.

Zářivá záhada a vulkány?

V roce 2007 se dvě třetiny jižní polokoule Venuše náhle pokryly zářivou mlhou, která se ztratila až za několik let. Zůstává nejasné, co toto úžasné přetvoření zahájilo.

„Přemýšlíme o nějakém druhu dynamického obrácení atmosféry, které krátce vystříklo oxid siřičitý nad mraky, ale nejsme si jisti,“ řekl Grinspoon.

Mraky mohou být napájen sírou vyvrhovanou vulkány na Venuši, jelikož Grinspoon a jeho kolegové provedli výpočty naznačující, že síra spatřovaná v atmosféře by se měla po 10 až 30 milionech let ztratit, pokud se nějak nedoplòuje. Nicméně mraky Venuše jsou tak husté, že zatím ještě nikdo ve skutečnosti nikdo žádné sopky neviděl.

„Venuše svá tajemství střeží dost žárlivě a v děsivých podmínkách,“ řekl. Vědci v pozadí Akacuki doufají, že by její kamery mohly zjistit aktivní vulkány pod jejím závojem.

Zdvojnásobení týmu Venuše

Až Akacuki v prosinci dosáhne Venuše, najde tam jako partnera na orbitě Venus Express, kterého bude různými způsoby doplòovat.

Např. zaujmou různé orbity nad planetou – zatímco Venus Express má orbitu, která probíhá nad oběma póly, čímž umožòuje vidět téměř celý tento svět, Akacuki poletí na eliptické orbitě kolem rovníku, čímž umožní zaměřit se na části planetární časově atmosféry v určitých hodinách. Orbita přivede Akacuki až do blízkosti 186 mil (300 km) k Venuši a do vzdálenosti 49 709 mil (80 000 km).

„Venus Express a Akacuki jsou skoro sesterské družice a vznikl mezi nimi během postupu naší mise vztah velice dobré spolupráce,“ řekl Imamura.

Imamura řekl, že zatímco Venus Express studuje primárně chemické složení Venušiny atmosféry, Akacuki se zaměří na pohyb tekutin v planetárním počasí. Dohromady by tyto dva superstroje měly odhalit podrobný obraz toho, jak planeta funguje.

„Existuje-li nějaká věc, kterou jsme se od Venuše naučili, je to, že je to skutečně dynamická planeta, která je velice proměnlivá, takže potřebujeme mnohem delší datové sady, abychom mohli vytvořit vysvětlení, jak se ty věci během času mění,“ řekl Grinspoon. „Budeme-li tam mít Akacuki, měli bychom zachytit mnohem podstatnější klíče k pochopení záhad Venuše.“

Originál, odkazy a obrázky:
http://www.space.com/scienceastronomy/venus-mysteries-japanese-mission-1...

Z důvodu špatného počasí je dnešní start odložen.

[quote]Z důvodu špatného počasí je dnešní start odložen.
oficiálně na stránce: http://www.jaxa.jp/index_e.html

Start je zatím naplánován na náhradní termín 2010-05-21 - 06:58:22 JST (místního času) = 2010-05-20 - 21:58:22 UTC = 23:58:22 SELČ. Počasí se má zlepšovat.

Separace. Sice se sonda ještě neozvala(až ve tři ráno), ale to už čekat nebudu.

Gratulace do Japonska. :)

Akatsuki i Ikaros úspěšné - fungují a pokračují v misi http://www.jaxa.jp/countdown/f17/index_e.html

[b]Japonská kosmická sonda v pondělí večer dorazí na Venuši[/b]
By SPACE.com Staff

posted: 06 December 2010
02:22 pm ET

Japonská kosmická sonda na cestě za studiem atmosféry Venuše má dnes k planetě dorazit.

Sonda Akatsuki (japonsky „Úsvit“) cestuje už šest měsíců a má do místa určení dorazit v pondělí 6. prosince asi 6:50 p.m. EST (23:50 GMT), což je brzy ráno v úterý japonského standardního času. Loď byla v květnu 2010 vypuštěna Japonskou aerokosmickou výzkumnou agenturou (JAXA).

Podle plánu tato kosmická loď stráví dva roky studiem Venušiných mračen a počasí s bezprecedentní podrobností. Vědci dat použijí, aby zmapovali vývoj planetární atmosféry v čase.

Umíte-li japonsky, můžete se přihlásit ke sledování mise přes Twiter u JAXA zde: http://www.isas.jaxa.jp/akatsuki_voi_event/index.html
Anglicky si můžete číst aktualizace zde: http://www.jaxa.jp/visit/sagamihara/index_e.html
[img]http://i.space.com/images/venus-probe-earth-orange-100528-02.jpg[/img]

Země se na tomto infračerveném snímku z 21. května 2010 z japonské kosmické lodi Akatsuki krátce po jejím startu k Venuši jeví jako jasně oranžový srpek. Credit: JAXA.

Ďalší tohtotýždòový neúspech: sonda Akatsuki neprešla na orbitu Venuše!

http://www.space.com/missionlaunches/akatsuki-spacecraft-misses-venus-10...

[quote]Ďalší tohtotýždòový neúspech: sonda Akatsuki neprešla na orbitu Venuše!

http://www.space.com/missionlaunches/akatsuki-spacecraft-misses-venus-10... [/quote]

Prý šance, že by mohla přejít na Venušinu orbitu znova, je až za sedm let. :(

Na výsledky téhle sondy jsem se moc těšil.

O příčinách neúspěchu navedení na orbitu Venuše a jakés takés naději na zopakování v době 2016/17:
http://www.space.com/missionlaunches/japan-venus-probe-failure-try-again...

Není každý den Hayabusa...

(a ta se taky koneckonců vracela k Zemi na druhý termín)

Snad se dockam za 6 let.
[img]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/cert_v40004112_24112009...

Podle meho byla kravina od zacatku pouzit u Venuse motoricke brzdeni.
Pri sondach k Marsu se temer vzdy vyuzivalo atmosfericke brzdeni.
Mozna to japoncici nezvladli spocitat (drahu pro aerobrzdeni).
Mozna by se jim neco utrhlo ze sondy (fotovoltaicke panely apod.).

Snad BepiColombo k Merkuru dopadne lepe (ESA+JAXA).
[img]http://www.stp.isas.jaxa.jp/mercury/photos/2010_photo1.jpg[/img]
[img]http://www.stp.isas.jaxa.jp/mercury/photos/2010_photo2.jpg[/img]
[img]http://www.jaxa.jp/projects/sat/bepi/img/photo.jpg[/img]

[Upraveno 09.12.2010 -=RYS=-]

Jak u Venuše , tak i Marsu se vždy přešlo na orbitální dráhu motorickým bržděním - nebo se mýlím ?

[quote]Jak u Venuše , tak i Marsu se vždy přešlo na orbitální dráhu motorickým bržděním - nebo se mýlím ? [/quote]
U Marsu nekolik orbitalnich sond vyuzivalo airbrzdeni.
Nevim vsak jestli to bylo vzdy jen 100% airbrzdeni nebo se castecne pomahalo zbytkem paliva pro hydrazinove motory.

Aerobreking se používal, ale jen k dlouhodobým úpravám dráhy, nikoliv k přechodu na orbitální dráhu - tam byl vždy potřeba motorický manévr.

[quote][quote]Jak u Venuše , tak i Marsu se vždy přešlo na orbitální dráhu motorickým bržděním - nebo se mýlím ? [/quote]
U Marsu nekolik orbitalnich sond vyuzivalo airbrzdeni.
Nevim vsak jestli to bylo vzdy jen 100% airbrzdeni nebo se castecne pomahalo zbytkem paliva pro hydrazinove motory.

[/quote]

Pozor! Rozlišujte aerobreaking a aerocapturing. To prvé naozaj použité bolo u sond nasa, ktoré teraz majú na orbite Marsu (znižovala sa tým dráha sond po prechode na orbitu planéty), o tom druhom sa zatia¾ iba uvažuje. A práve to druhé je zachytenie sondy na obežnú dráhu planéty a je ove¾a zložitejšie než to prvé. Prvé trvá nieko¾ko mesiacov a robí sa pomalicky, zatia¾ čo druhé je potrebné urobi naraz a sonda musí by hneď na orbite.

Ted koukam, ze na tom projektu BepiColombo (sondy k Merkuru) se podili i Cesko.
IAP (Czech)
[url]http://www.stp.isas.jaxa.jp/mercury/p_mmo.html[/url]

[quote]Napríklad:

http://adsabs.harvard.edu/abs/1984cmar.conf..245F [/quote]

O.K. , omlouvam se, byl jsem v domneni, ze se pouzival aerocapturing.
Hold to bude chtit u sond k atmosferickym planetam doplnit velkej predni \"castecne tepelnej\" velkej stit (musi zakryt vse i castecne roztazene fotovoltaicke panely...musi dodavat stavu i behem preletu pro vysilac), kterej se po zabrzdeni odhodi do atmosfery.
Asi to bude narozny na mechaniku, jelikoz ten stit se bude muset rozkladat az na preletove draze jako destnik.
Kdyz vezmem velikost sond na orbite Marsu, tak by ten kuzel musel mit v prumeru 8-12m a navic by mechanicke casti sondy museli mit lepsi uchyceni...bude to tah. Ale zas tak hrozny to nemuze byt, dyk to bude brzdit 10-25minut a ne par sekund az minuta.

[Upraveno 09.12.2010 -=RYS=-]

[b]Způsobila minutí Venuše japonskou sondou kolize?[/b]
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 08 December 2010
04:23 pm ET

Japonské sonda, které se v pondělí v noci 6. prosince nepodařilo vstoupit na orbitu kolem Venuše, mohla být podle novinových zpráv poškozena dopadem nějakého objektu.

Jinak to, co zavinilo úchylku z dráhy u této sondy, mohl být i problém s tryskou motoru kosmické lodi.

Kosmická loď Akatsuki, jejíž jméno znamená japonsky „úsvit“, momentálně po neúspěšném sestupu na orbitu této pekelné planety uhání od Venuše pryč. Sonda se však přiblíží dostatečně blízko, aby provedla další pokus, koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017 a činitelé japonské Aerokosmické výzkumné agentury (JAXA) řekli, že doufají v další pokus.

„Zatím jsme sestavili nový vyšetřovací tým k prostudování příčin a protiopatření, rovněž revidujeme plán na opětovné usazení na orbitě Venuše, abychom využili další příležitost za šest let, až se Akatsuki dostane k Venuši nejblíže,“ řekli v prohlášení činitelé JAXA.

[b]Motory selhaly[/b]

Po více než šesti měsících meziplanetární cesty se kosmická loď Akatsuki za 300 milionů dolarů v pondělí večer dostala na 342 mil (550 kilometrů) od Venuše. V 6:49 odpoledne EST (23:49 GMT) začala sonda se zážehem svých tahových motorů během jejich zapálení za účelem usazení se na orbitě, což mělo loď dostatečně zpomalit, aby ji gravitace Venuše zachytila.

Po zapálení motorů došlo k přerušení spojení – způsobeném průletem Akatsuki za Venuší – a to se protáhlo z předpokládaných 22 minut na více než 1 ½ hodiny, což naznačuje, že se něco pokazilo.

Jakmile vědci z JAXA zvládli obnovení spojení se sondou, oznámili 8. prosince, že Akatsuki se nepodařilo na orbitu Venuše sestoupit. Činitelé JAXA řekli, že tahovým motorům se nepodařilo hořet dostatečně dlouho, nebo hořely pouze dvě nebo tři minuty místo očekávaný 12 minut, což oznámili japonské v angličtině vycházející noviny Minichi Daily News.

Akatsuki přešla do bezpečného módu – určité formy stavu standby, který lodi umožní přestát různá technická selhání – která způsobila vypnutí motorů, jak píše článek v žurnálu Nature. Činitelé JAXA již zjistili, že Akatsuki se před přechodem do bezpečného módu začala točit, což naznačuje, že sonda mohla být zasažena nějakým objektem nebo mít problém s tryskou motoru, hlásí Nature.

Akatsuki nemá dostatek paliva, aby teď přešla na brzdění a změnu kurzu, takže bude pokračovat ve své dlouhé cestě po smyčce kolem slunce. Měla by se k Venuši přiblížit dostatečně, aby mohla zkusit další zapálení motorů k sestupu na orbitu v prosinci 2016 či lednu 2017, řekli činitelé JAXA.

Sonda by do té doby měla být schopna vydržet, řekli vědci. Akatsuki byla konstruována k nejméně dvouletému provozu na orbitě Venuše, ale její baterie jsou schopny vydržet daleko déle a kosmické lodi ještě zbývá většina jejího paliva. Činitelé JAXA mají starost, že by během cesty kolem slunce mohla utrpět poškození od tepla nebo radiace, hlásí Mainichi Daily News.

Akatsuki byla zatím druhou robotickou sondou, jakou kdy Japonsko poslalo k návštěvě jiné planety. První planetární mise Japonska družice Marsu Nozomi rovněž při sestupu na orbitu koncem roku 2003 selhala.

[b]Ztráta pro astronomii[/b]

Od Akatsuki se očekávalo, že bude s bezprecedentní podrobností studovat Venušinu oblačnost, atmosféru a počasí.

Jedním z hlavních cílů bylo určit, proč se Venuše – v tolika ohledech podobná Zemi – odklonila na tak odlišnou cestu vývoje a stala se nehostinným světem s hustými mračny kyseliny sírové a povrchovými teplotami postačujícími k tavení olova, řekli činitelé JAXA.

„Venuše je v mnoha ohledech podobná Zemi. Má skoro stejnou hmotnost, je v přibližně stejné vzdálenosti od slunce, je vytvořena ze stejných základních materiálů,“ řekl projektový vědec Akatsuki Takeshi Imamura v prohlášení před několika dny. „Ale tyto dva světa nakonec skončily jinak. Chceme vědět proč.“

Teď budou ale výzkumníci muset čekat dalších šest let, než budou moci tyto otázky řešit – pokud na ně vůbec dostanou odpověď. A mezi tím je toto zdržení ranou pro astronomickou komunitu.

„Planetární společnost lituje, že inovativní kosmická loď Akatsuki zřejmě propásla příležitost uchytit se u Venuše,“ řekl v prohlášení Bill Nye výkonný ředitel této skupiny lobistů za kosmický výzkum. „Ačkoliv Akatsuki už některé pozoruhodné věci na své cestě zvládla, tenhle neúspěch nám připomněl, jak až obtížný kosmický výzkum může také být.“

Mise Akatsuki by měla být doplòkem a pokračovatelem v pozorováních Venus Express – sondy Evropské kosmické agentury, která Venuši obíhá od roku 2006.

Akatsuki vystartovala 20. května z japonského kosmického střediska Tanegashina spolu s kosmickou lodí Ikaros se sluneční plachtou. Ikaros se sta první lodí, která vesmírem křižuje poháněná pouze slunečním svitem a pořád se jí vede dobře.

Originál:
http://www.space.com/missionlaunches/japan-venus-probe-failure-try-again...

[b]Problémy se sondou k Venuši možná způsobí ústup[/b]
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 17 December 2010
03:46 pm ET

SAN FRANCISCO – Selhání japonské sondy při vstupu na orbitu Venuše z minulého týdne pravděpodobně způsobí o kousek ústup z ambicí národního kosmického programu, řekl vědec mise.

Výzkumníci pořád usilovně pracují, aby zjistili, co způsobilo, že kosmická loď Akatsuki 6. prosince v noci přestřelila Venuši. Ale tohle minutí – spolu s japonským selháním u jediného dalšího meziplanetárního pokusu s misí Nozomi k Marsu v roce 2003 – nám už poskytlo určité klíčové lekce, řekl vědec.

„Naše skóre je nula úspěchů, dvě ztráty,“ řekl tu na podzimním zasedání American Geophysical Union roku 2010 včera 16. prosince SPACE.com Takehiko Satoh z Japonské aerokosmické výzkumné agentury (JAXA). „Musíme být při plánování naší příští planetární mise konzervativnější, aby v ničem neselhala.“

[b]Přestřelení Venuše[/b]

Po více než šesti měsících meziplanetární cesty se kosmická loď Akatsuki za 300 milionů dolarů, jejíž jméno japonsky znamená „úsvit“ –dostala v noci 6. prosince na 342 mil (550 kilometrů) k Venuši. Začala zapalovat své motory k zážehu pro usazení na orbitě, aby dostatečně loď zpomalila a umožnila tak gravitační záchyt planetou.

Motory měly hořet 12 minut, ale neočekávaný pokles tlaku v palivovém potrubí pak způsobil, že zhasly po 2,5 minutách. Řekli činitelé JAXA. V důsledku toho kosmická loď kolem Venuše prolétla, čímž své misi znemožnila s bezprecedentní podrobností studovat klima a počasí planety.

Vědci mise neznají základní příčinu tohoto problému, řekl Satoh.

„Pokles tlaku byl přímou příčinou,“ řekl. „Nevíme ale, proč ten tlak spadl.“

Předchozí spekulace, že problémy Akatsuki způsobila kolize s nějakým dopadovým tělesem, je téměř určitě mimo hru, dodal Satoh.

„Je to velice nepravděpodobné,“ řekl.

Vědci Akatsuki chtějí přijít na to, co se přesně nepovedlo, nejpozději do února, řekl Satoh. Protože tým chce, aby Akatsuki v dubnu provedla zážeh k úpravě orbity.

Záměrem je naštelovat kosmickou loď k dalšímu náletu na Venuši, až se sonda zase dostane dostatečně blízko, k čemuž by mělo dojít do asi šesti let, řekl Satoh. Tento pokus by pravděpodobně proběhl mezi listopadem 2016 a lednem 2017.

[b]Držet pořád palce[/b]

Tým Akatsuki je opatrně optimistický v tom, že sondě se při dalším pokuse za šest let povede dobře, řekl Satoh, který je hlavním výzkumníkem jedné z infračervených kamer kosmické lodi.

Sonda má pravděpodobně dost zbývajícího paliva pro druhý zážeh k usazení na orbitě, dodal, protože na první pokus ho použila málo.

Baterie Akatsuki by měla po dalších šest let vydržet a zastínění by mělo být dost dobré, aby ji ochránilo před radiačním poškozením během 200-denních průletů kolem slunce každý rok, řekl Satoh.

Pokud tým bude moci spravit problém s palivovým potrubím, může se sonda dost dobře vrátit na svou cestu. Satoh řekl, že vědci mohou čerpat inspiraci z japonské mise Hayabusa k vzorkování asteroidu, která vypadala, že je mrtvá a ztracená, provedla však triumfální návrat na Zem i s kousky kosmické skály podle plánu.

„Všichni si mysleli, že Hayabusa je neopravitelná,“ řekl Satoh. „Nyní s týmem Hayabusa sdílíme toho ducha nikdy se nevzdat.“

[b]Ústup od některých ambicí[/b]

A už Akatsuki provede svůj návrat za šest let nebo ne, původní selhání sondy bude mít velký dopad na to, jak JAXA bude plánovat příští planetární mise, řekl Satoh.

Kosmická agentura se v blízké budoucnosti pravděpodobně omezí jen na konzervativnější nápady, řekl. Satoh patří do pracovní skupiny promýšlející budoucí misi k Marsu a Rudou planetu použil jako příklad toho, co tím myslí.

„Při výzkumu Marsu hodně vědců chtělo velký lander nebo velký rover,“ řekl. „Kdybychom před tím uspěli při usazení na planetární orbitu, mohli bychom říci, OK, zkusíme něco velkého. Ale nyní budeme možná schopni udělat orbiter a velice malý lannder nebo malý rover.“

Jinými slovy nic o rozměrech roveru Curiosity o velikosti auta, která má na Rudé planetě přistát v říjnu 2012.

„Můžeme o tom snít,“ řekl se smíchem Satoh. „Ale to musí přijít ve vzdálenější budoucnosti.“

Řekl také, že Japonsko může chtít zvážit širší spolupráci s NASA a Evropskou kosmickou agenturou, aby se poučili z úspěchů těchto agentur.

[img]http://i.space.com/images/japan-venus-probe-02.jpg[/img]

Japonská kosmická loď Akatsuki konstruovaná jak ke studiu atmosféry Venuše tak i povrchu. Sonda Venuši minulý týden přestřelila, ale může dostat další šanci k usazení na orbitě planety za šest let. Credit: Akihiro Ikeshita/JAXA

Takže po úspěchu zážehu motoru sondy Akatsuki a naději na průlet 2015 http://www.spacedaily.com/reports/Japan_test_fires_Venus_probe_engine_99...
uvádí p. Vítek další problém s motorem - patrně promrzl - mělo by ale stačit ho nechat ohřát na Slunci, aby palivo rozmrzlo a pak by fungovat mohl. Každopádně to Japonci nevzdají - u Hayabuzy se to vyplatilo.

Rok 2015 je tu, má někdo přehled jak je na tom Akatsuki a jestli je stále aktuální navedení na Venušinu orbitu a kdy by se tak mělo stát. Dík.

Na JAXA i ve Space Calendar je vstup na orbitu 7.12.2015.

Po 5 rokoch Akatsuki vstupila na orbitu Venuse
http://spaceflightnow.com/2015/12/06/japanese-space-probe-to-steer-into-...

"Je na obežnej dráhe!"
"Orbiter je teraz v dobrom zdravotnom stave," povedal JAXA. "V súčasnej dobe prebiehajú merania a výpočet jej dráhy po operácii. Bude to trva nieko¾ko dní odhadnú orbitu, a oznámime výsledok operácie, akonáhle bude určená. " [Editoval 07.12.2015 lamid]

Orbit calculation result (as of Dec. 9)
Periapsis altitude About 400 km
Apoasis altitude About 440,000 km
Inclination About 3 degrees against Venus’ revolution plane
Period About 13 days and 14 hours

http://global.jaxa.jp/press/2015/12/20151209_akatsuki.html

[quote]Orbit calculation result (as of Dec. 9)
Periapsis altitude About 400 km
Apoasis altitude About 440,000 km
Inclination About 3 degrees against Venus’ revolution plane
Period About 13 days and 14 hours

http://global.jaxa.jp/press/2015/12/20151209_akatsuki.html [/quote]

Aneb jak se vyplácí Japoncům trpělivost. Velký úspěch!

Keď vo vesmíre sonda preletí/minie cie¾, tak ide do "kytek".

Ale nie japonská. O 5 rokov, na deò presne, 6.12. si to zopakuje a je na obežnej dráhe.

Což je samozřejmě jen obrovská náhoda. Taky to mohlo být po 30 rokách :)

Japonský úspěch u Venuše připomíná, že lety k planetám nejsou jednoduchým úkolem a každý je špičkovým výkonem. Z tohoto úhlu pohledu nabývá na významu úspěch Indie u Marsu s MOM.

[quote]Což je samozřejmě jen obrovská náhoda. Taky to mohlo být po 30 rokách :) [/quote]
to by mně zajímalo, jestli ta možnost opakovaného příletu byla už od začátku jako nouzová záloha nebo jestli to opravdu je náhoda. Na druhou stranu drobný manévr v apohelu nebo perihelu mohl náhodu snadno změnit v plán.

Mrkněte na wikinu na příčiny neúspěchu - usazená sůl omezila funkci ventilu tlakování paliva heliem a překysličená směs zničila jak hrdlo raketového motoru, tak i trysku. Při pozdějším zkušebním zážehu fungoval motor s tahem 40 N, tedy 10% původního, s čímž se na Venuši doletět nedalo. Proto Japonci ze sondy vypustili 65 kg N2O4 a pro navedení použili jen hydrazin (výrazně nižší Isp) ve 4 motorcích RCS - 3 manévry od 1.11. do 21.11.2011 a pak 4 manévry od 17.7. do 11.9. 2015. Pak už proběhl poslední 20 minutový zážeh 4 motorků 7.12.2015. Původné plán počítal s 30hodinovou dobou oběhu, teď je to 14 dní a od března 9 dní. 3 kamery jsou OK, další přístroje se ještě testují (při letu došlo k přehřátí sondy o 30°C nad povolený limit). Velkolepý úspěch!

Problémy s brzdícím systémem měla už Nozomi u Marsu, tam se opakovaný pokus o navedení na orbit ale nezdařil. Nakonec i Haybusa 1 měla potíže s chemickým motory.
Zdá se jakoby podcenili nároky na chemický pohon v dalekém vesmíru a soustředili se na iontový pohon.

Od uvedení na dráhu kolem Venuše v prosinci jsem nic nového o sondě nikde nenašel, ani na stránkách JAXA. Ví někdo zda vůbec funguje. Dík.

[quote]Od uvedení na dráhu kolem Venuše v prosinci jsem nic nového o sondě nikde nenašel, ani na stránkách JAXA. Ví někdo zda vůbec funguje. Dík. [/quote]http://ajw.asahi.com/article/sci_tech/science/AJ201602090017

Na základě měření sondy byl nalezen dříve nepozorovaný jev - rovníkový jet stream ve výšce cca 50km(+- tlak 1 atmosféra) o rychlosti cca 80 m/s. Pro zajímavost - je to víc, než hurikán 5. kategorie. Pozemský jet stream dosahuje až takřka 100 m/s(typicky cca 30 m/s), ovšem zhruba při třetinovém tlaku.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/jaxa/japans-akatsuki-spa...

Fotky zpracované laikem ocenili i vědci.

[i]Thomas Widemann, Emmanuel Marcq, and Colin Wilson (WMW): Damia's images are fabulous, and details emerge that are completely new to us. [/i]

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2018/0116-a-new-look-at-venus...

[img=800]http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/2-venus/20180113_ir2_201... [/img]