Mars - pilotované lety - úvahy

Primary tabs

V časopise IEEE Spectrum bude v červnu 2009 publikován seriál úvah o pilotované expedici na Mars. Je zatím dostupný na webu

[url]http://www.spectrum.ieee.org/mars [/url]

mesiac je chudobnejsi na niektore suroviny, pokial viem

[quote]I kdyby se nějak podařilo na Marsu dýchatelnou atmosféru vytvořit, tak ji Mars neudrží, má nevyhovující hmotnost a nemá magnetické pole. [/quote]

Magnetické pole není třeba. Pokud by se podařilo vytvořit na Marsu dýchatelnou atmosféru, nebyl by problém pak udržovat tuto dýchatelnost. I kdyby se aktivně neudržovala, pak by taková dýchatelná atmosféra mohla vydržet po desítky až stovky milióny let.
Zde je starší článek o teraformaci z Nature [url]http://media.cigionline.org/geoeng/1991%20-%20McKay,%20Toon,%20Kasting%2....

Jestliže na Marsu je 7 milibarů jedovatého k\\sličníku uhlíku museli by nejprve toto množství odstranit a to by mne zajímalo jak.

můj ty smutku...

CO2 je do koncentrácie 3% považovaný za netoxický (parciálny tlak 30 milibarov pri tlaku 1 bar a parciálnom tlaku kyslíku 210 milibarov), fyziologické prejavy má pri koncentrácii nad 4-5%, riziko smrti je pri koncentráciách nad 8-10%. To sú ale krátkodobé limity, dlhodobé sú značne nižšie, ale koncentrácia 1-1,5% CO2 sa zrejme dá znáša aj trvalo.
Navyše je vplyv koncentrácie CO2 výrazne závislý aj na fyziológii daného jedinca alebo dokonca celého národa (obyvatelia Himaláí - tibeania, nepálci a šerpovia, podobne ako indiáni niektorých andských vysokohorských kmeòov znášajú dobre aj vyššie koncentrácie CO2 a nižšie koncentrácie kyslíku).

7 milibarov CO2 predstavuje len necelý dvojnásobok aktuálneho parciálneho tlaku CO2 v zemskej atmosfére (3,8 milibarov). Navyše, na Marse sa vyššia koncentrácia CO2 v dýchate¾nej atmosfére a s òou spojený silnejší skleníkový efekt bude hodi (je tam hodne chladno). Aj väčšina rastlín lepšie prosperuje pri vyšších koncentráciách CO2.
[Upraveno 10.7.2012 Alchymista]

ked uz sme sa z pilotovanych letov presunuli k terraformingu - ako chcete mars oteplit? Tie navrhy na roztopenie polarnych ciapok mi pridu trochu... zdlhave :)

Mne sa celkom paci predstava prstenca alebo mraku mikrosatelitov, vyrabanych automaticky na nejakom asteroide alebo na martanskych mesiacoch. Tento prstenec by bol na kruhovej drahe okolo marsu a jednotlive pikosatelity by boli schopne pomocou vzajomnej magnetickej interakcie menit svoju orientaciu. V idealnom pripade budu pikosatelity ploche a jedna ich strana bude silne reflexna (zrkadlo).

S prstencom obsahujucim miliardy takychto veciciek potom mozeme robit divy. Vhodnym natacanim pocas obehu mozeme zrkadlit slnecne svetlo na povrch planety, cim zmnohonasobime slnecny prikon dopadajuci na planetu. Mars by sa tak mohol oteplit aj velmi rychlo. Na Venusi by sme naopak mohli prstenec nastavit tak, aby clonil slnko, a doslo by k ochladeniu planety :)

Ci? :D

myslím že pokud by bylo potřeba volit mezi měsícem a marsem jako místem pro vytvoření a udržení funkční kolonie, určitě by to bylo výhodnější (snažší) na marsu.

třeba získávání O2 bude určitě snažší z atmosfery než z měsíčního rygolitu ( po 20 letech života na měsící by okolí kolonie bylo pravděpodobně pěkně rozryté a všude by bylo velké množstvví hald zpracovaného (vyteženého regolitu)

činnosti jako chlazení, létání, EVA, atd.. budou určitě jednodušší v by řidké atmosféře než ve vzduchoprázdnu.

[quote]technicka otazka - co takeho principialne noveho este musi byt vyvinute pre let na mars? Nemyslim jakoze konkretny rover atd., ale principialne nova technologia ako taka.

...

Co takeho na marse robit, aby to sypalo miliardy a davalo to prislusnym investicnym strategom zmysel?[/quote] Souhlasím s tím, že tato \"komerční\" otázka je zásadní a to nejen pro Mars, ale obecně pro využití kosmu. Obávám se, že kromě telekomunikačních družic se zatím nic opravdu výnosného v kosmu (ani na Marsu a Měsíci) najít nepodařilo. Alespoò já o ničem nevím. Pokud něco zaručeně komerčně výhodného v kosmu znáte, tak sem dejte vědět.

Jinak ohledně \"technické\" otázky (pilotovaného letu na Mars) alespoò pro mne zůstávají nedořešeny tyto problémy:

1. Ochrana proti radiaci (kosmickému záření), hlavně při terénní práci na povrchu Marsu.
- pokud kosmonauti budou moci při pobytu na Marsu pracovat ve skafandru na povrchu jen pár hodin měsíčně (aniž by si poškodili zdraví), tak je to neefektivní

2. Spolehlivý a dlouhodobě fungující systém podpory života, který bude dostatečně lehký, účinný, levný a dobře udržovatelný.
- jde o to, aby zajištění podpory života bylo zaručeno a přitom nezruinovalo celou misi finančně

3. Doprava nebo stavba dostatečně velkých prostor pro život lidí na Marsu (aby to nebylo moc těžké a drahé).
- opět jde hlavně o to, aby mise byla finančně dostupná (aby se dala uskutečnit relativně brzo nebo třeba i soukromě/komerčně)

4. Start z povrchu Marsu a bezpečná cesta zpět k Zemi (až do přistání na Zemi).
- tady jde o to, že tato operace se ještě nikdy nezkoušela v praxi (nic lidského se nedostalo z povrchu Marsu na dráhu k Zemi)

Jako obecný problém vidím to, že technologie sice existují, ale pro pilotovaný let na Mars vycházejí tak draze, že se to nevyplatí. Nejde tedy jen o existenci technologií, ale také o jejich cenu. Na něco se prostě musí počkat, až čas \"dozraje\" (nejen v kosmonautice, ale v celé lidské civilizaci). Směr je snad zatím dobrý (lidstvo bohatne a technologie se zlevòují). Jde to ale dost pomalu (alespoò pro mne).

ad 3 - zivotne priestory - riesenie moze byt nekonvencne. Moze spocivat v prirodnej jaskyni vhodnej velkosti a s vhodnym pristupom. Takuto jaskynu je mozne utesnit pomocou nastreku vhodnej hmoty (najlepsie vyrabanej na mieste) na steny jaskyne. Vstup klasickou prechodovou komorou.
Takyto priestor by poskytol tepelne stabilne prostredie, chranene pred radiaciou. V zavislosti od nasej schopnosti utesnovat velke priestory moze ist aj o relativne velky priestor s privodom svetla pomocou svetlovodov, kde uz by sa dalo aj farmarcit. Samozrejme to nebude sebestacne a minimalne vnutorna atmosfera by bola regulovana technicky. Ale je to komfort oproti zivotu v habitatoch.

[quote] Souhlasím s tím, že tato \"komerční\" otázka je zásadní a to nejen pro Mars, ale obecně pro využití kosmu. Obávám se, že kromě telekomunikačních družic se zatím nic opravdu výnosného v kosmu (ani na Marsu a Měsíci) najít nepodařilo. Alespoò já o ničem nevím. Pokud něco zaručeně komerčně výhodného v kosmu znáte, tak sem dejte vědět.

[/quote]

No je tu jedna vec co je na marsu a to jsou \"obsidiany\". Uz sem to tady jednou pocital ze pro zaplaceni robota na mars by se muselo zpet dovezt 200kg aby byl ziskovy (1kg stoji asi 38milionu USD). Jenze sem zapomel a na to sem prisel minuly tyden, ze tyhle by meli komercne vetsi cenu asi 10x nez ty pozemske a tak by stacilo dovezt jen 20kg na navratnost investice. Predpoklad byl myslim, ze by spolecnost typu SPACE X dokazala dopravit tech 200kg zpet na Zemi v cene do 5Mld USD.

co su obsidiany?

[quote]co su obsidiany? [/quote]
Vlastne sopecne sklo...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obsidi%C3%A1n

[quote][quote]co su obsidiany? [/quote]
Vlastne sopecne sklo...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obsidi%C3%A1n [/quote]

a to ma taku cenu ze sa to oplati dovazat?

z hladiska komercie si viem predstavit vyuzitie Mesiaca, resp. jeho prirodzeneho prostredia, na vyrobne aplikacie vyzadujuce vo velkom vakuum a extremne teploty, ci uz plusove alebo minusove. Pri maloseriovej vyrobe vieme tieto podmienky vytvorit na Zemi, pri velkovyrobe uz moze byt vyhodne ist na Mesiac.

Pri Marse ma nic brutalne priemyselneho nenapada :(

[quote][
a to ma taku cenu ze sa to oplati dovazat? [/quote]
:D koukam, ze vy uvazujete jako ja. ja taky nechapu co je skveliho na tom, dat si na krk zvratky ze skeble (perly) ale spousta lidi za to plati majlant....

Lidi veri, ze ma obsidian kouzelnou moc - a kdyz bude pochazet z Marsu...

\"že technologie sice existují, ale pro pilotovaný let na Mars vycházejí tak draze\"

Krom ceny i extrémní riziko fatálního selhání a nebo ještě víc extrémní cena - 2 lodě by letěli - a přitom přežít všichni - byli by 2 skupiny - mohli i jen v jedné.

Start zpět je stále rizikový kvůli nevyzkoušenosti a hlavně po delší po deší dobu co to tam bude stát - můžou sice letět i zpět 2 skupiny oděleně - jenže zde se spíše 2 starty ještě rizkiko zvětšuje, že jeden z nich nedopadne dobře.

coz to, na zemi su blazni co su ochotni riskovat zivot a plavit sa mesiac cez atlantik vo veslici, alebo oblietavat planetu na jednu nadrz.
Na zemi su aj ludia s takym majetkom, ze celu martansku misiu by sfukli len par percentami svojho portfolia.

Problem je ze tieto dve mnoziny sa moc neprelinaju :D

\"činnosti jako chlazení, létání, EVA, atd.. budou určitě jednodušší v by řidké atmosféře než ve vzduchoprázdnu. \"

S tím plně souhlasím - i řídký vzduch se dá stlačit (filtry na zachycení prachu samozřejmě budou nutné) a tak pak s sním půjde pohánět různé pneumatické zářízení.

Clazení též - lze třeba chladit i tím stlačeným vyčistěným vzduchem.

A rozhodně i průzkumné bezpilotní letadlo - pohon solár či kombinace akumulátory nebo palivové články - by se tam dlo použít - snadno tak propátrat velké okolí - třeba i po někom kdo by se ztratil a nebylo by s ním žádné spojení ani jeho radiomaják by nefungoval.

ake rozmery by asi musela mat martanska veterna elektraren, aby davala pouzitelny vykon?

[quote]I kdyby se nějak podařilo na Marsu dýchatelnou atmosféru vytvořit, tak ji Mars neudrží, má nevyhovující hmotnost a nemá magnetické pole.Pokud by se \" obyvatelé\" měli zdržovat pouze ve \" sklenících\" pak bby bylo lépe kolonizovat naš starý dobrý Měsíc. [/quote]

To, jak by dlouho by dýchatelná atmosféra na teraformovaném Marsu vydržela, by neměl být problém za pomoci středoškolských fyzikálních tabulek spočítat. Pokud se do toho někdo chce pustit (já ne) a výsledky zde zveřejnit, čest a sláva mu za to.
Nicméně si vzpomínám, že když jsem kdysi dávno četl sci-fi Akce L od akademika Běhounka, tak jsem se tam dočetl, že na teraformovaném MÌSÍCI, což je ještě mnohem a mnohem slabší gravitace než v případě Marsu, by dýchatelná atmosféra vydržela 50 tisíc let, než by zřídla natolik, že by už nešla dýchat. Čili natolik dlouho, že se z hlediska měřítek trvání lidské civilizace jedná skoro o nekonečno. Nevím, nikdy jsem to neověřoval a nepřepočítával, navíc když jsem to četl, byl jsem ještě malý kluk, který na něco podobného neměl, ale Běhounek byl nějaký vědec a podobnou kravinu, pokud by to byla kravina, by asi do svého románu nenapsal.

keď už tu hovoríte o probléme rozsahu \"teraformácia\"
bol by to až taký problém, vytvori umelé planetárne magnetické pole?
kdesi som videl ideový návrh, zavesi do L1 slnko mars magnetický \"štít\", fungujúci na podobnom princípe ako magnetická solárna plachta, plazmou dotované magnetické pole sa roztiahne do ve¾kých rozmerov, mars by sa nachádzal v jej \"tieni\", v pretiahnutom magnetickom poli tlakom solárneho žiarenia

http://www.usatoday.com/tech/science/space/story/2012-08-01/NASA-mars-ro...

bolden hovori, ze na mars v medzinarodnej spolupraci... nasa plan je 2025 asteroid, 2030 mars... medzinarodne

[quote]2030 mars... medzinarodne [/quote]

čiže \"asi tak o dvadsa rokov..\"
zaujímavé.. to je štandardná odpoveď, už polstoročia
už v roku 1961 bola odpoveď na otázku \"kedy na mars?\", znela \"asi tak o dvadsa rokov..\"
keď politik, a to Bolden je, určí termín \"asi tak o dvadsa rokov..\", znamená to pod¾a mòa \"na svätého Dindi\"

politici by nemali plánova dlhšie ako na štyri roky, a tomuto času aj priradi v tomto čase dosiahnute¾né ciele..
pretože v dobe, keď svetová štrukturálna ekonomická kríza oslavuje svoje piate narodeniny, a každé \"riešenie\" čo vyprodukovali politici ju len prehlbuje a predlžuje, sú akéko¾vek ich plány čo trvajú dlhšie ako dva roky, iba drístanie..

Já na Mezinárodní \" spolupráci\" při letu na Mars nevěřím. Rozdíl v technologické úrovni jednotlivých kosmických velmocí je markantní. Aby to fungovalo,muselo by to překračovat současné technologické standarty tak jako ve své době Apollo. Jedinou možnost vidím ve spolufinancování a max. nějakých podružných dodávkách přístrojů, či vybavení, ale nosný projekt musí být americký a postavit to musí v americe, jinak to nebude fungovat. Důležitá je i otázka národní prestiže, která otevírá penězovody, platit horentní sumy na \" mezinárodní\" projekt se asi nikomu nebude chtít.Zásadní otázka je také proč mají lidé na Mars urychleně letět, pokud se tam nenajdou alespoò stopy kakéhokoli mimozermnského života není důvod spěchat, osídlení je v horizontu tisíců možná i milionů let, dokud bude Země obyvatelná s komfortem Sahary či Antarktidy by se jen blázen stěhoval na Mars.

[quote] Rozdíl v technologické úrovni jednotlivých kosmických velmocí je markantní. [/quote]

A právě toto je moment, ve kterém se na volném trhu uplatòuje uplatòuje jev zvaný jako \"comparative advantage\"... funguje to na stejném principu, jako proč se Západu vyplatí dovážet levnou asijskou elektroniku a doma se zaměřit na sofistikovanější produkty (no.. teoreticky...)

Současné schéma komerčního zásobování ISS nebo komerční dopravy posádky na ISS je postavená na úplně stejném principu. Doporučuju nastudovat si základy ekonomické teorie.

bože... zase tieto nezmysly sa rozoberajú?
američania sú lepší v jednej veci, rusi v inej, esa zase v inej... spolupráca je práve preto výhodná - ak sa to dobre skombinuje...

[quote]spolupráca je práve preto výhodná - ak sa to dobre skombinuje... [/quote]

právě podle teorie komparativní výhody je spolupráce výhodná dokonce i když slabší partner není lepší v ničem... stačí, že je pro toho slabšího partnera nějaký extravuřt daleko víc komparativně nákladnější, než ta \"běžná technologie\", než pro silného parterna. To samo o sobě stačí k nalezení situace, kdy je pro silného partnera výhodné některé rutinní úkony outsourcovat...

(klíčem je pochopit, že NASA může vypustit - DEJME TOMU, je to jen příklad - např. 2 lodi Orion ročně nebo 3 mise typu MSL, ale nemůže vypustit oboje současně - musí si vybrat - a to samo o sobě stačí k tomu, aby se části programu outsourcovaly parnerům, kteří by místo 3 misí typu MSL dokázaly vypustit max. 1 misi typu Orion - a tak nemají stejně šanci NASA \"předenat\", apod. apod.)

Nemusí to být vůbec o tom, že by Rusové, apod. museli být v něčem lepší - pro USA/NASA může být výhodná spolupráce s ESA, Rusy, Japonskem, Čínou, Indií stejně jako s komerčním sektorem - rozhodnou fakt jen náklady, protože \"doma\" se vyplatí výrábět jen to, co nikdo jiný neumí...

Pro americkou ekonomiku jako celek je tahle strategie sice docela zničují, a vede k závislosti na dovozech všeho - ale pokud je řeč o špičkovém kosmickém výzkumu (který není životně důležitý) tak tam by smysl dávala. (Bohužel dlouhá léta se to dělo přesně naopak... něco tak prestižního jako kosmické technologie se přece nebude outsourcovat...)

[quote]Nemusí to být vůbec o tom, že by Rusové, apod. museli být v něčem lepší - pro USA/NASA může být výhodná spolupráce s ESA, Rusy, Japonskem, Čínou, Indií stejně jako s komerčním sektorem - rozhodnou fakt jen náklady, protože \"doma\" se vyplatí výrábět jen to, co nikdo jiný neumí...[/quote]

len ja by som povedal, že momentálne stále je každý lepší v niečom... neplatí, že američania sú najlepší vo všetkom a čína najhoršia... prípadne niečo podobné...
napr. taký nosič ako je atlas by američania bez ruského motora nemali (toho, o ktorom tvrdili, že je nemožné vôbec niečo také postavi)... prípadne ak esa dokončí vinci, tak to bude najlepší motor pre horné stupne (pod¾a čísel aspoò, samozrejme tam sú aj iné veci)... prípadne ak briti postavia skylon tak ako je naplánovaný, tak všetkých ostatných zrušia, čo sa týka cesty na leo... japonci zase robotika a pod... niektoré prístroje (experimenty) majú lepšie rusi, niektoré esa, niektoré američania (však preto aj sú rôzne krajiny zastúpené na msl)... alebo napr. ruské skafandre sú považované za lepšie (niekde som videl také vyjadrenia nejakých američanov - oh¾adom iss to bolo)...
každý má to svoje... spolupráca môže len prospie...

plus... je to strašne drahé a každý má finančné problémy... takže samozrejme, tie peniaze v tom hrajú ve¾kú rolu, ako píšeš...

[quote]bože... zase tieto nezmysly sa rozoberajú?
američania sú lepší v jednej veci, rusi v inej, esa zase v inej... spolupráca je práve preto výhodná - ak sa to dobre skombinuje...
[/quote]
Vypadá to že Čína která si hraje na svém písečku vážně uvažuje o kosmické spolupráci, snad jen aby se svezli na ocase Amerického draka dál do kosmu i když hodně čínských vědců a inženýrů právě tam studovali. V Pekingu byla zahájena akce International Workshop on Mars and the Moon: Changing Perspectives and New Questions, jíž se zúčastní specialisté z Evropy, USA a Číny. Týdenní seminář se zaměří na otázky výzkumu Měsíce a Marsu z pohledu geofyziky a geologie a bude se zabývat problematikou kosmických misí k oběma tělesům. Hlavním pořadatelem semináře je Čínská akademie věd.

[quote][quote] Rozdíl v technologické úrovni jednotlivých kosmických velmocí je markantní. [/quote]

A právě toto je moment, ve kterém se na volném trhu uplatòuje uplatòuje jev zvaný jako \"comparative advantage\"... funguje to na stejném principu, jako proč se Západu vyplatí dovážet levnou asijskou elektroniku a doma se zaměřit na sofistikovanější produkty (no.. teoreticky...)[/quote]

Už jsem zde v souvislostech kosmonautiky dokonce na základě článku v Chipu popsal z čeho je složen iPAD, který je pak jen smontován v Číně.
Třeba paměti jsou z Japonska - vyrobeny tam - některé čipy z USA buď přímo a nebo má výrobní závody v Mexiku na pocesor je již dobrej i Samsung.

Prostě ona je běžně v té Číně jen smontována ze součástek z celého světa.

Záleží na tom, co Bolden myslel a sledoval tou mezinárodní spoluprací. Třeba takový Rusáci jsou už do hola z \"vynikajícího kšeftu\" s amigos na ISS. Samozřejmě před 15ti lety, když se to dohadovalo, vládl Jelcin Ničitel vrcholila finanční krize v Rusku a nevypadalo to, že by Rusko dokázalo bez cizích peněz udržet alespoò Sojuz. Stejně tak ani náznakem nikdo netušil, že Columbia shoří jako papír a Amíci budou mít zájem tak o 1-2 sedaldla v Sojuzu ročně. Takže se na prodloužení mise ISS moc přívětivě nekoukají. Raději by jeli na sebe, aby nemuseli dotovat půlku cizí stanice. By je možné, že si to malují, a že ve skutečnosti doplácí na tu spolupráci NASA s ESA.

V každém případě Rusko má co nabídnout. Zatím i z NASA v každé druhé \"simulaci\" letu na Mars \"letí\" variace Zvezdy/Zarjy, takže to budou asi dobré koncepty. Jako jediní zkonstruovali opravdu funkční jaderný termální motor (americké protějšky se nedostali dál než přes tzv. \"test bed\") a jejich automatický spojovací systém je v tuto chvíli asi nejpoužitelnější možnost kompletace na orbitě (což bude zřejmě nutnost). Mají k dispozici nejpokročilejší jaderné generátory elektřiny (což NASA při MSL dokázala že nemá). Dále pak Energia není zdaleka tak mrtvá, jak by se mohlo zdát a obecně mají rusové nejlevnější dopravu na orbitu (i ve srovnání se spaceX). Zatímco u vojenského satelitu s hmotností 10 tun lze rozdíl ceny za vynesení ve výši 200 mil. USD skousnout u Marsoletu s hmotností stovek tun už miliardové rozdíly nelze okecat třeba ochrannou lidských práv.

Jsou tu drobnosti, jako spolehlivější a efektivnější přístroje denní potřeby kosmonauta (typicky hajzlíky :-) a taktéž i záchranné staniční systémy (Marsolet bude létající stanice).

A pak je tu druhá rovina, kterou Bolden může sledovat a to je závaznost. Když by nyní NASA sepsala dohodu vč. sankcí s ESA a RKA a nechala si to schválit Kongresem a Senátem, pak by již bylo velmi obtížné pro jakoukoliv prezidentskou administrativu jakož americké zákonodárce z projektu, který z prnicpu nelze stihnout ani za 2 volební období, vycouvat.
Tu si zase vypomůžu s ISS, kdyby v projektu neměla NASA mezinárodní závazky schválené za Clintona, tak z něj Bush už dávno vycouval.

Takže ano, projekt, který bude stát desítky mld USD dokáže NASA zrealizovat právě nejsnáze v rámci mezinárodní spolupráce, která je ale jinak málo efektivní.

PS:
Davídku, rozdíl letů s lidskou posádkou je mezi USA a Ruskem opravdu markantní, v neprospěch USA. Víš, stejně jako přistání Lunochodu na Měsíci nebyl technický ekvivalent Apolla, pak Curiosity opravdu není technický ekvivalent či dokonce analog (jak si někteří prostoduší myslí) lidské mise na Mars. Tím ekvivalentem/analogem je právě například tebou vysmívaný Mars 500...

\"Amíci budou mít zájem tak o 1-2 sedaldla v Sojuzu ročně. Takže se na prodloužení mise ISS moc přívětivě nekoukají. Raději by jeli na sebe, aby nemuseli dotovat půlku cizí stanice. By je možné, že si to malují, a že ve skutečnosti doplácí na tu spolupráci NASA s ESA.
\"
Prostě dle všeho na vození vydělávají a o tom jsem přesvědčen - naářki někoho jiného mě nezajímají.

Jinak raketoplány mohli pokračovat i nadále - pryč šli z ekonomických důvodů - letadla taky nekončí, když nějaké z nich se zřítí pro technickou závadu - prostě se jen zabrání závadě opakovat - zde inspekce tepleného štítu a jejich lety pouze k ISS.

\"USD skousnout u Marsoletu s hmotností stovek tun už miliardové rozdíly nelze okecat třeba ochrannou lidských práv.
\"
Lze to okecat velice snadno - podpora a rozvoj domac9ho průmyslu - vlastaně je to určitý druh dotací domacímu průmyslu - to není žádná velká věda to v politice zajistit.
A část peěz se i vrátí - zaměstanci budou doma platit danš i doma ty své vydělané peníze utrácet.

američania majú zákon, že ak existuje domáca kapacita na štart, tak sa musí použi...
to oi. znamená, že v prípade, že majú domácu loď schopnú vynáša náklad k iss, tak ju musia používa... dokonca aj keď je to v taliansku vyrobený cygnus a s ruskými motormi lietajúci antares, tak ho musia používa, pretože je označený ako americký...
to isté platí aj pre posádku - keď bude k dispozícií ccdev, tak budú musie používa loď víazov, aj keď bude pravdepodobne drahšia ako je sojuz (plus sojuz má momentálne asi nadhodenú cenu, pretože si to môže z pozície monopolu dovoli - a určite sú rusi ziskoví, aj keď pravdepodobne idú na hranici možnosti, čo sa týka výroby sojuzov a progressov, pretože niekto musí výpadok amerického záchranného člna na iss vykry - a myslím, že raketoplány tu nie sú až taký problém, ako práve ten záchranný čln)
[Edited on 08.8.2012 Agamemnon]

Nemusí na tom vydělávat. Rusové by na tom vydělávali, kdyby si ostatní partneři kupovali alespoò 2 křesla. Rusům silně nevyhovuje navýšení frekvence letů po roce 2008 s přípravou konce STS. Sice je křeslo drahé, ovšem kupuje se jen jedno.
Přece jenom do toho vidí lépe než my, a když Rus fòuká, že tratí gatě, tak to už musí být z jeho pohledu fakt špatný.

agamemnon:

To u mezinárodní spolupráce zcela automaticky neplatí. Takže zatímco u satelitu pro armádu musí použít Deltu u komponenty/zásobování ISS to klidně může být Ariane nebo Proton. A dtto u Marsoletu.

[quote]Nemusí na tom vydělávat. Rusové by na tom vydělávali, kdyby si ostatní partneři kupovali alespoò 2 křesla. Rusům silně nevyhovuje navýšení frekvence letů po roce 2008 s přípravou konce STS. Sice je křeslo drahé, ovšem kupuje se jen jedno.
Přece jenom do toho vidí lépe než my, a když Rus fòuká, že tratí gatě, tak to už musí být z jeho pohledu fakt špatný.

agamemnon:

To u mezinárodní spolupráce zcela automaticky neplatí. Takže zatímco u satelitu pro armádu musí použít Deltu u komponenty/zásobování ISS to klidně může být Ariane nebo Proton. A dtto u Marsoletu. [/quote]

- nasa kupuje 3 kreslá v každých 2 letoch (rusi majú ďalšie 3)
- u medzinárodnej spolupráce možno nie... ale čo sa týka crs a ccdev (hlavne ccdev), tak to platí - už len na to, aby mohli lieta na sojuzoch, majú výnimku zo zákonu schválenú senátom (kongresom?) a to dokonca aj keď nemajú schopons danú vec vykona sami
- ariane používa esa na zásobovanie - ale ide o zaplatenie ich podielu na stanici (to isté jaxa a h-ii nosič)
- samozrejme, predpokladám, že s marsoletom to bude iné - a dovtedy sa tie zákony asi zmenia - koniec koncov napr. o zmene itaru sa už hovorí a vyzerá to, že by to mohlo v blízkej dobe aj prejs

[quote]
- nasa kupuje 3 kreslá v každých 2 letoch (rusi majú ďalšie 3)
[/quote]

letmým pohledem vidím, že to není bohužel pravda. Když mají rusáci štestí, koupí křeslo ESA/JAXA. Jinak je ten poměr krutě 2:1
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_International_Space_Station_expedit...

btw. netušil jsem, že banán na ruské kosmické výrobky je schovanej v ITARu. Americký legální systém je těmi svými přílepky opravdu šílený :D

[quote][quote]
- nasa kupuje 3 kreslá v každých 2 letoch (rusi majú ďalšie 3)
[/quote]

letmým pohledem vidím, že to není bohužel pravda. Když mají rusáci štestí, koupí křeslo ESA/JAXA. Jinak je ten poměr krutě 2:1
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_International_Space_Station_expedit...

btw. netušil jsem, že banán na ruské kosmické výrobky je schovanej v ITARu. Americký legální systém je těmi svými přílepky opravdu šílený :D [/quote]

len to kreslo pre esa/jaxa/csa platí nasa :)
takže nasa kupuje 3 kreslá v každých 2 letoch... 1 z tých 3 kresiel ide vždy jednej z ďalších agentúr (tj. esa/csa/jaxa)...

on... ten itar je kvôli číòanom pôvodne, mám pocit... nie na rusov...
ale napr. spôsobuje to také srandičky ako napr., že elon musí štartova z amerického územia, aj keď je to súkromná firma... a aj keby chcel niekde z rovníka (napr. kourou), tak nemôže...
a výnimky z itaru sa síce ude¾ujú, ale ide to od prípadu k prípadu - a napr. briti len pomerne neochotne spolupracujú s usa na vojenských projektoch (príkladom je napr. jsf, kde briti napr. sa vyhrážali, že od projektu odstúpia, pretože američania im nechceli/nemohli da softvér na komponent, ktorí briti postavili... alebo tak nejak to bolo)... šialenos dos :)
[Edited on 08.8.2012 Agamemnon]

[quote][quote]
- nasa kupuje 3 kreslá v každých 2 letoch (rusi majú ďalšie 3)
[/quote]

letmým pohledem vidím, že to není bohužel pravda. Když mají rusáci štestí, koupí křeslo ESA/JAXA. Jinak je ten poměr krutě 2:1
en.wikipedia.org/wiki/List_of_International_Space_Station_expeditions
[/quote]

Zkuste koukat ne-letmo na http://cs.wikipedia.org/wiki/Základní_posádky_Mezinárodní_vesmírné_stanice zejména druhý odstavec úvodu, nebo http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidé na Mezinárodní vesmírné stanici úsek \"Početnost posádek a rozdělení míst v nich\"

prebehlo zasadnutie senatnej komisie - tema bola \"cesta z leo na mars\"

prepis:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29845.msg952710#msg952710

je tam niekolko zaujimavych veci, ako napr.:
- lander nie je vobec vo vyvoji zatial, ani plan
- vyzera to, ze sa pojde cestou medzinarodnej spoluprace - kde spominali prave to, ze iss je v podstate zazrak a len vdaka medzinarodnej spolupraci sa zachoval a nebol zruseny
- moznost letov (a dlhsich pobytov) v l-bodoch
- jwst potrebne - potrebne dodrzat plan
- sls umoznuje roboticky aj ludsky prieskum marsu - navrat vzorkov (sample return) z marsu

oi. pre ccdev bude takmer urcite zvoleny len 1 vitaz

prelinkujem to aj sem, keďže sa to týka letov na mars:

originál v téme o iss:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&s...

[quote]
zopár pomerne zaujímavých informácií od alexeja krasnova z rka:
...
- existuje návrh na zaujímavú simuláciu niekedy v rokoch 2018-2020 - posádka poletí na iss a bude tam nejakú dobu (simulácia letu na mars), potom posádka pristane na zemi (simulácia pristátia na marse), a následne zase poletí na iss (simulácia letu z marsu spä na zem)
...
[/quote]

možno sa to už preberalo..
deò na marse \"sol\" je takmer o trištvrte hodinu dlhší o 39 minút a 35 sekúnd
ako by sa tomu, dokázala prípadná dlhodobá výprava na povrch prispôsobi?

ak si správne pamätám tak pri pokusoch v izolácii, sa človeku deò skôr \"skracuje\", myslím že sa ustálil zväčša na 22 hodinovom \"dni\" (ak si to nepletiem z niečím iným)
robil sa aj výskum kde by sa museli ¾udia prispôsobi dlhšie trvajúcemu cyklu? ako to bolo u toho ruského projektu mars 500?

nech h¾adám ako h¾adám furt nič..
otázke, či má posádka na povrchu marsu ži pod¾a \"miestneho času\", alebo sa stále riadi pozemským, sa asi nikto nevenoval.. [Upraveno 18.1.2013 alamo]

myslim ze to nebude az taky problem. Je to rozdiel len stvrt hodiny, viac si pospia, no boze...

Aj na zemi sa dlzka dna a noci meni v zavislosti od rocneho obdobia, a ludsky organizmus to celkom zvlada, vratane takych extremov ako polarna noc a polarny den, teda ak neratam obligatne frflanie :)

hm.. ja mám podozrenie, že pre mòa osobne by to bol problém.. a dos ve¾ký
39 minút a 35 sekúnd.. [Upraveno 18.1.2013 alamo]

jo, tristvrtehodina, pardon :)

akoze, pri vsetkych tych problemoch typu spolahlivy transport, zdroje energie, stavba zakladne, radiacia, zasoby, voda, medicinska podpora, vedecky program... 39 minut navyse kazdy den je asi ta najmensia starost. Mozno niekto bude z toho rozhodeny, ale let na mars nie je dovolenkovy pobyt na vyletnej lodi. Treba pocitat s tym ze to bude drsne a vyberat podla toho aj posadku.

ale uvažovalo sa tu aj o \"jednosmernej ceste\", a kolonizácií..
to by tá štvrhodinka, ku každému dòu navyše, nezačala by trochu problém?

a preco by mala byt? podla mna je skor problem nepravidelna dlzka dna. Napr. ked skocis z jedneho casoveho pasma do druheho, si nastaveny na noc a zrazu je den. To chapem ze ta to rozhodi.

Ale ked den co den mas 39 minut navyse, tak ten organizmus sa na to adaptuje. Organizmus je neuveritelne adaptabilny. Dokaze sa preladit z moskovskeho mrazaku na africke tropy, ved ludia dnes cestuju krizom krazom. Len to samozrejme chvilu trva.

takže počas preletu, pridáva každý deò pár sekúnd navyše
a po pristátí na marse, fungova v \"sol režime\", keď má deò \"24 a 3/4\" hodiny?
keď to tak už rozoberáme.. v akom čase potom vies napríklad palubný denník?
..
lebo.. mohlo by dôjs aj k tomuto:
reakčná nádoba sa má zača chladi o 14:20
14:29 BUUUM!!!
juj.. 14:20.. bolo pred trištvrte hodinkou pozemského času :P [Upraveno 18.1.2013 alamo]

Pages