Mars - pilotované lety - úvahy

Primary tabs

V časopise IEEE Spectrum bude v červnu 2009 publikován seriál úvah o pilotované expedici na Mars. Je zatím dostupný na webu

[url]http://www.spectrum.ieee.org/mars [/url]

\"Nejprve a zkusí \"kolonizovat\" takovým způsobem Antarktidu. Tj, třebas An-124 někde v naprosté pustině nahází těch několik desítek dragonů (však po CRS jich budou mít hafo) z výšky 12-15km. Co ušetří na palivu bude vážit padák. A pak a se činí. Přitom mají to výrazně zjednodušeno tím, že alespoò ten kyslík bude k dispozici.

Jinak nic nedostanou, žádná pomoc, žádná komunikace, žádné zásoby. Do měsíce by tihle dobrodruzi byli do jednoho mrtví, to vám garantuji. \"\"

Nerad to píšu - ale čistě hypoteticky, ale v Antarktidě jsou i v těch největších mrazech kolonie tučnáku co tam sedí i na vejcích - jsou tam celoročně.

Píšu to nerad proto, že tučnák je pro ně schopnost další adaptace ptáků - stratil schopnost létat díky čemuž dobře plave a chodí po 2 nohách a to vzpřímeně - by neohrabaně - celkem dost pro možný vývoj směrem k inteligentní bytosti - pokud by z určitých náhodných vlivů savci nezískali dominaci - díky jedné části světa, kde nebyli obří ptáci(nejednlo se již o dinosury - ale o dopodu předem, která se savci o velikosti myší a možná tak i koček úspěšně lovem živila) - byli by dle mne ptáci přímím přechodem k inteligentní bytosti a to jako přímá vývojová větev dinosouarů.

A úspěšná adaptace tučnáků to jen dokazuje, že
jsou toho schopni.

Prostě pokud jsou tučnáci na pevné zemi není problém je ulovit - je to spíše neuvěřitelně snadné - proto taky byli pomalu vyhubeni a jejich tuk se dá použít i jako palivo + peří a pod.
Stějně jako lovit jeich nepřátelé - měli by se chytit do pasti, kam by se dalo jako návnada tučnáčí vejce.

Prostě čistě hypoteticky, dokud by tam zbyli nějací tučnáci ty lidé by tam přežili + pomoc rybolovem v letním období a uschovávání ryb v ledu.

Pochopitelně z hlediska životního prostředí Antarktidy katastofa a proto jako experiment tímto způsobem nepřijatelný.

To jedině jako simulované prostředí - nemohli by cokoliv lovit - jen využívat led jako zdroj vody.

\"USN má požadavek na jaderný reaktor pro SSBN-X s bezúdržbovou životností 40 let, což znamená, že musí běžet 40 let bez výměny paliva.\"

To ano, ale není z nejlehčích. :)
Kapacitu fotovoltaiky můžete navyšovat snadněji, navíc životnost není takový problém, když vám jednou za pár let přivezou náhradní.
Je rozdíl, když vypadne jeden reaktor na kterém je závislá celá kolonie, než když se vám zapráší panely a výkon klesne o nějakých pár procent. A smeták by měl fungovat i na Marsu. :)
Pro jádro vidím využití snad jen pro polohy bližší pólům a pro základy s vybavením náročným na energii (masivní těžba a průmysl, velké agrikultury).

\"Nerad to píšu - ale čistě hypoteticky, ale v Antarktidě jsou i v těch největších mrazech kolonie tučnáku co tam sedí i na vejcích - jsou tam celoročně.\"

1) Co mají tučòáci společného s kolonií na Marsu?
2) Kolik žije tučòáků řekněme poblíž základy Amundsen-Scott nebo Vostok? :)

Reaguji na možnost přežití na Antarkidě.
I tam jsou jako všude zde na Zemi nějaké zdroje potravy - bez zvířat to není uplně nikde.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida

Prostě na pobreží Antarktidy jsou.

Jinak samozřejmě jak jsem psal - simulovaný test by samozřejmě jim musel zákát cokoliv lovit a čímkoliv co najdou topit.
Jinak by si mohli takto poradit po nějakou¨dobu.

\"I tam jsou jako všude zde na Zemi nějaké zdroje potravy - bez zvířat to není uplně nikde.\"

Takže co by kolonisté jedli za zvířata v oblasti základny Amundsen-Scott (jižní pól), Vostok nebo na pólu nedostupnosti?

Rekl bych, ze vyroba potravin bude zavisla na řasách.
Nejaky rasovy stroj co potrebuje v pruhlednych trubicich teplo, svetlo, vodu, ziviny ve vode.
A k tomu nejake hydroponiky pro pestovani potravin.

Je otazka, kolik hydroponiky a rasovych stroju se vejde do Dragonu. Dalsi problem je, ze nejdrive musi roboti vyhloubit jeskyni, \"vytmelit\" a zahermetizovat ji a tez zavest teplo, svetlovod z povrchu a vyztuzit chodby nejakym spej-penou pro ztuhnuti.
Nakonec vytvorit prechodove komory, tlakove dvere do kazdy postranni chodby a v nejakych chodbach vytvorit hydroponiky/rasy privezene z Dragonu. Automaty toto musi namnozit (hermeticke chodby-ubikace/rasovej program+hydroponickej program) a az bude vse predpripraveno, tak teprve pak muze pristat na povrchu clovek, kterej automaty bude zatim ridit teleoperatorsky z orbity Marsu nebo z podzemni zakladny na Phobosu.

Samozrejme taky bude treba zavest vodu z podzemnich ledovych zdroju (prefiltrovat).
O zdrojich energie ani nepisu, to je vec uz \"automaticka\". Kombinace jadra s FTV je jasna.

[quote]... Zvýšení plochy obilovinám nepomůže. Potřebují prostě určitou minimální část světla a tepla a pokud ji nedostanou, tak buď nevyklíčí nebo nedozrají. Samozřejmě lze obiloviny geneticky modifikovat, aby si vystačily se spartánskými podmínkami, ovšem jejich přesné schopnosti nevím. Já chtěl prostě zdůraznit, že bez JR trvalý pobyt na Marsu bez pravidelného přísunu materiálů a potravin není možný. Tj. že mars-one jak je prezentován (myšlenkou je nesmysl.
..[/quote]

Světlo je po obiloviny ten nejmenší problém. Pokud jste někdy něco dělali na zahradě, musí vám být jasný jiný problém. Úrodná zem, tedy nejenom surová hnojiva typu dusičnany, fosforečnany, ale také mikroflóra a fauna, která umožòuje vstřebávání živin.
Nejenomže na Marsu v tuto chvíli nevíme o žádných rostlinách, ale ani o žádných bizonech, lososech či jiných zdrojích masa. Bez zásobování či soběstačné kolonie je to robinsoniáda a adrenalinový sport.
Tedy bylo by potřeba:
- geneticky modifikované rostliny, schopné růstu a přežití v Marsovských podmínkách
- vyřešit problém s vodou v organismech (při známých podmínkách - teplota, tlak, salinita je to pro buòky založené na pozemské chemii docela katastrofa)
- patrně i další, geneticky modifikované organismy, schopné v tak spartánských podmínkách přežít.
Otázkou je, dodnes neznáme biologickou aktivitu Marsu. Celá takováto konstrukce se může rozsypat jako domeček z karet díky nějaké zmutované plísni.

[quote]\"I tam jsou jako všude zde na Zemi nějaké zdroje potravy - bez zvířat to není uplně nikde.\"

Takže co by kolonisté jedli za zvířata v oblasti základny Amundsen-Scott (jižní pól), Vostok nebo na pólu nedostupnosti? [/quote]

Dá se možná dojít k pohostinějším místům - pokud máte potravu na ten pochod - samozřejmě stejně jako na poušti nic není k dispozici tak ani na v nejvyšíích horách též ne.

Ale v Antarktidě jako takové již přírodní zdroje po nějakou dobu pro omenený počet lidí prostě jsou.

Pokud testovat tak jen bez využití zdrojů lovem zvířat.

X, Cernakus navrhl výsadek v Antarktidě jako test. Pokud to plánované vybavení vysadíte někde uprostřed Antarktidy a pustíte tam kolonisty, tak se prostě s tím vybavením k žádné stravě nedostanou. Rozhodně ne k nějakému místnímu udržitelnému zdroji. Samozřejmě by se mohli sebrat a odejít \"naostro\" k pobřeží, a snad by jich pár cestu přežilo a pokud by měli štěstí a narazili náhodou na nějakou kolonii tučòáků (které navíc bývají jen sezónní), přežili by dál, ale jaký by to mělo smysl?

Zde je ten tučnák co by tam měl být celý rok - on prostě žije jen tam:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C4%8D%C5%88%C3%A1k_c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD

Spíš jsem chtěl říct, že vysadit kohokoliv zde někde na Zemi ještě neznamná jeho automatickou smrt - pokud si bude moct dělat co bude chtít - a či pokud mu bude hrozit reálně smrt hladem - tak snaha přežít bude zde silnější a jistě si někdo z nich zjistí předem cosi o zvířatách v Antarktidě.
A právě i pro mne by byl lov tučnáku akceptovatelný jen případě krajní nouze.
Prostě museli byste jim v tomto zabránit zcela určitě.

Prostě pro někoho pád letadla v pustině či džungli je stresující zážitek co bez pomoci rozhodně nepřežije - pro některé jedince, pokud by zachránili část svého vybavení - podstatnou asi zřejmě a trochu jídla na první dny než prozkoumají místní zdroje.
Tak pro ně to do jisté míry bude jen výzva k dalšímu \"neplánovanému dobrodružství\", kde se v případných pozdějších sporech s ochránci pralesa snadno vymluví na nouzovou situaci a vše co dělali tak byl jen způsob jak přežít - což si při běžné turistické expedici do pralesa prostě nemohou dovolit.

vyjadrenie jedného z ¾udí z toho \"programu\" mars one (aspoò to tvrdí o sebe):

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29053.msg910818#msg910818

sorry, tentokrát bez prekladu

http://www.marsdaily.com/reports/Rocket_Sled_Tests_Are_Technology_Pathwa...

Zajímavý článek o možnosti a technice přistání na Marsu. Uvádí, že přistání nákladu, který by umožnil dopravit na povrch Marsu lidi a prostředky jejich přežití je stále mimo naše možnosti. Např. pro přistání všech misí na Marsu včetně Curiosity byl použit stejný padák jako pro sondy Viking ze 70-tých let.

Proto JPL pro NASA zpracovává „The Low-Density Supersonic Decelerator Project“. Projekt zpracovává 3 decelerátory – dva nafukovací (20 – 26 stop průměr), které by obalily přistávací modul a zvýšili jeho tření v atmosféře aby zabrzdil do Mach 2. Třetí je padák o průměru 110 stop, který sníží rychlost na 175mph. Zkoušky budou prováděny na kapsli rozměru Apollo vynesené do výše 120000 stop a urychlené raketou na Mach4 (stopa =30,48 cm, 1 míle = 1,609 km)

Pokus z roku 1897 o dosažení severního pólu balónem
http://www.brainpickings.org/index.php/2012/01/25/the-ice-balloon/
http://teckacz.cz/-/20328

Shrnutí: balón po 3 dnech cesty havaroval, ale posádka pád přežila a celkem dlouho úspěšně bojovala o přežití. Příznačné je, že se z expedice dochovaly fotografie...

Můj komentář: kdyby v 19. století existovaly rakety, už dávno by se někdo pokusil o dosažení Marsu podobným způsobem!

Komentář pod článkem (tesat do kamene): [i]19. století bylo posledním obdobím lidské historie, které ještě věřilo na inscenaci vlastní mytologie.[/i] [Upraveno 18.6.2012 xChaos]

Podle mě by se mezi \"jednosměrnou\" a \"konvenční megalomansky obousměrnou\" misí dal najít kompromis.

Bohatě by stačilo, kdyby byla možnost návratu z Marsu demonstrována, a kdyby \"návratový kanál\" měl třeba poloviční nebo i třetinovou kapacitu oproti \"příchozímu\"... byl by k dispozoici pro průzkumníky se zdravotními či psychologickými problémy, nebo prostě pro \"návrat do důchodu na zemi\".

Např. jeden Dragon, zaparkovaný na dráze kolem Marsu, by mohl být dosažitelný jednomístným MAV modulem, a mohl by obsahovat zásoby a palivo pro návrat právě jednoho cestujícího zpět na Zemi. Pokud by se z původní 3-místné mise 1 osoba vrátila zpět a 2 založily stálou kolonii, zásobovanou ze Země, byl by to přijatelný kompromis. (samozřejmě by to znamenalo rekord v délce trvání jednomístné miste v kosmu - ale mimochodem, rekordy v dosažené vzdálenosti a délce jednomístné pilotované mise jsou přesně něco, co by bylo ekonomicky docela nenáročné...)

Dobrovolníků, kteří by se přihlásili na desetiletou kolonizační misi na Mars se zabookovaným místem ve zpátečním pořadníku za 10 let by se jistě našlo dost...

xChaos:
\"19. století bylo posledním obdobím lidské historie, které ještě věřilo na inscenaci vlastní mytologie.\"

Ono to pokračuje. Také je tam něco v tom smyslu, že hranice neznáma byly na dosah ruky.
A pokud tomu tak je, pak jsou i dnes lidé, kteří jsou ochotní je pokořit. Viz třeba nedávný Cameronův ponor v Mariánském příkopu. Mars nepatří zatím k místům, které jsou na dosah ruky.

Již jsem to psal v jiném tématu - prostě i na jednosměrnou misi by se jich možná přihlásilo dost:

Prostě část lidí a to i mužů mít své vlastní děti nemůže - vrozená vada a nebo prodělaná nemoc znemožnují prostě jejich plodnost.
A pokud adopci či osvojení dítěte ženy bez manžela odmítají - tak mohou mít prostě v životě docela jiné touhy než běžný průměr.

Prostě chtít mít děti a rodinu není rozhodně sen každého človeka a na to mnozí prostě zapomínají.

Je otázka však jaké by nároky byli na tuto skupiny - pokud zřejmě jako na profesionální astronauty - tak by to opravdu mohl být problém.

Takový člověk jak jsem psal nemůže mít rodinu a tak se rozhodl si nahradit dobrodružstvím s adreanalinem - při jeho smrti ho nebude nikdo - jeho děti především - postrádat , nikdo něm není přímo existenčně zavislí.
Tak pokud má perfektvní zdraví jako astronaut tak má dost jiných možností na zemi s adrenalinem - především jako voják speciálních jednotek - jinou možností snad účast jako pomocník v různých náročných profesionálních expedicích do málo probádaných oblastí světa.

Takže by mne zajímolo jak by se měli testovat z hlediska zdraví - stejně jako astronauti - kde co alespoò vím většina lidí nemá šanci.

[quote]xChaos:
\"19. století bylo posledním obdobím lidské historie, které ještě věřilo na inscenaci vlastní mytologie.\"

Ono to pokračuje. Také je tam něco v tom smyslu, že hranice neznáma byly na dosah ruky.
A pokud tomu tak je, pak jsou i dnes lidé, kteří jsou ochotní je pokořit. Viz třeba nedávný Cameronův ponor v Mariánském příkopu. Mars nepatří zatím k místům, které jsou na dosah ruky. [/quote]

Camerona v tomhle ohledu mám rád, stejně jako Pickardovce (vnuk dnes se solárním letadlem pokračuje v dědových stopách)

Ale ta hranice dnes už není na dosah ruky. Dostat se někam \"jinak\" není to samé, jako dostat se tam poprvé.

Mars svým způsobem je \"na dosah ruky\" - v Dragonu posazeném na F9H - ale háček je v tom, že ta cesta je jednosměrná. Ale současně ta lidská kolonie zavalená přívalem informací z domovského světa - vlastně je jedno, jestli člověk v důchodu ztráví zbytek života sledováním televize u sebe doma, nebo na Marsu! 21. století přináší zajímavé kombinace nových možností \"překonávání hranic\", které se výrazně liší jak od 19. tak i od 21. století. Spíše jsme zpět na konci středověku a začtku novověku - tehdy také \"kolonizace\" často znamenala \"doživotní vystěhovalectví\" (zámořské lodě měly omezenou kapacitu, jejich spolehlivost při dálkových plavbách byla minimální, apod.)

Já osobně projektu Mars One fandím - protože je to něco jiného, než předpokládala \"hardcore věda\" ve 20. století: 20-30 let existovala jasně \"nalajnovaná\" vize expanze lidstva do sluneční soustavy, takovéto \"takhle to bude a jinak to být nemůže\" - a zpochybnili ji až cyberpunkoví spisovatelé (buď ve smyslu \"žádná expanze nebude\" - v tom dnes de-facto žijeme\" a nebo \"všechno bude jinak\" - a to se mi líbí víc...)

[quote]Takový člověk jak jsem psal nemůže mít rodinu a tak se rozhodl si nahradit dobrodružstvím s adreanalinem - při jeho smrti ho nebude nikdo - jeho děti především - postrádat , nikdo něm není přímo existenčně zavislí.[/quote]

Není to jen o tom, že ti lidé by na Zemi nezaložili rodinu.

Spoustě lidí - zejména individualisticky založených Američanů - by zřejmě bohatě stačila informace, že jejich (dospělé) děti jsou v pořádku a nepotřebovali by je vidět fyzicky. Stejně tak z rozvojových zemí přichází každoročně do vyspělých zemích miliony imigrantů za prací - a často mají jen minimální šance, že ještě uvidí svoje blízké u sebe doma (naopak oni jsou často těmi jedinými, kdo přežijí - protože podmínky v zemích, ze kterých prchají, jsou často tristní a věk dožití nízký)

Musk sám mluví o tom, že chce na Mars \"odejít do důchodu\".

Já osobně bych se nebránil tomu odejít na Mars v důchodu při jen minimální šanci, že ještě uvidím Zemi - ale ta šance by neměla být zcela nulová (tedy např. vyhlídka, že jsem napsaný na pořadníku na zpáteční cestu někdy za 10 let...)

Nicméně funkční kolonie na Marsu bude dříve či později znamenat, že by se tam musely začít rodit děti. To by ovšem bylo velmi kruté, pokud by tam nebyly vytvořené alespoò trochu přijatelné životní podmínky...

Mars One chtějí ze svých plánů udělat největší mediální událost v historii (to není úplně nepodobné mým vlastním vizím...)
http://www.youtube.com/watch?v=n4tgkyUBkbY

Mars One is attempting to secure sponsors and investors by making it a reality television show and have prospective astronauts selected by the public.
http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_One [Upraveno 19.6.2012 xChaos]

[quote]Mars One chtějí ze svých plánů udělat největší mediální událost v historii (to není úplně nepodobné mým vlastním vizím...)
http://www.youtube.com/watch?v=n4tgkyUBkbY

Mars One is attempting to secure sponsors and investors by making it a reality television show and have prospective astronauts selected by the public.
http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_One [Upraveno 19.6.2012 xChaos] [/quote]

ta medziplanetarna zostava vyuzivajuca dragon a dva horne stupne z Falconu vyzera celkom zaujimavo :)

No nevím, myšlenky využití Dragonů není špatná, ale z 10 m3 přetlakového prostoru nejmíò 2 zabere vybavení, a 8 m3 je dobré tak pro ložnici nebo přechodovou komoru, rozhodně to chce centrální větší modul a kolem něj napojené Dragony. Počítají jen s kerosínovými motory? Bez kyslíko-vodíkového nebo kyslíko-metanového stupně?

[quote]No nevím, myšlenky využití Dragonů není špatná, ale z 10 m3 přetlakového prostoru nejmíò 2 zabere vybavení, a 8 m3 je dobré tak pro ložnici nebo přechodovou komoru, rozhodně to chce centrální větší modul a kolem něj napojené Dragony. Počítají jen s kerosínovými motory? Bez kyslíko-vodíkového nebo kyslíko-metanového stupně? [/quote]

ta animacia obsahovala aj preletovy habitat. Tie urychlovacie stupne vyzerali ako horny stupen z falconu. Ale je to len umelecka predstava, takze to netreba nejako hlbsie analyzovat :)

[quote][quote].. myšlenky využití Dragonů není špatná, ale z 10 m3 přetlakového prostoru nejmíò 2 zabere vybavení, a 8 m3 je dobré tak pro ložnici nebo přechodovou komoru... [/quote]
... Ale je to len umelecka predstava, takze to netreba nejako hlbsie analyzovat :) [/quote]

Technika nebude problém, problém bude lidský faktor. Představte si nutnost žít ve velice stísněném prostoru (8m3 = 2m * 2m * 2m) ve třech lidech po dobu minimálně půl roku.

U toho si vzpomínám na krásný citát: [i]Já nemám problém s ponorkouvou nemocí, ani s ostatními lidmi. To jenom oni mají problém se mnou.[/i]

[quote][quote]Takový člověk jak jsem psal nemůže mít rodinu a tak se rozhodl si nahradit dobrodružstvím s adreanalinem - při jeho smrti ho nebude nikdo - jeho děti především - postrádat , nikdo něm není přímo existenčně zavislí.[/quote]

Není to jen o tom, že ti lidé by na Zemi nezaložili rodinu.

Spoustě lidí - zejména individualisticky založených Američanů - by zřejmě bohatě stačila informace, že jejich (dospělé) děti jsou v pořádku a nepotřebovali by je vidět fyzicky. Stejně tak z rozvojových zemí přichází každoročně do vyspělých zemích miliony imigrantů za prací - a často mají jen minimální šance, že ještě uvidí svoje blízké u sebe doma (naopak oni jsou často těmi jedinými, kdo přežijí - protože podmínky v zemích, ze kterých prchají, jsou často tristní a věk dožití nízký)

Musk sám mluví o tom, že chce na Mars \"odejít do důchodu\".

Já osobně bych se nebránil tomu odejít na Mars v důchodu při jen minimální šanci, že ještě uvidím Zemi - ale ta šance by neměla být zcela nulová (tedy např. vyhlídka, že jsem napsaný na pořadníku na zpáteční cestu někdy za 10 let...)

Nicméně funkční kolonie na Marsu bude dříve či později znamenat, že by se tam musely začít rodit děti. To by ovšem bylo velmi kruté, pokud by tam nebyly vytvořené alespoò trochu přijatelné životní podmínky... [/quote]

Cele to pripomina serial Tera Nova (jak se vracej o 80 milionu let zpet), jen by to bylo smer Mars.

[quote][quote][quote].. myšlenky využití Dragonů není špatná, ale z 10 m3 přetlakového prostoru nejmíò 2 zabere vybavení, a 8 m3 je dobré tak pro ložnici nebo přechodovou komoru... [/quote]
... Ale je to len umelecka predstava, takze to netreba nejako hlbsie analyzovat :) [/quote]

Technika nebude problém, problém bude lidský faktor. Představte si nutnost žít ve velice stísněném prostoru (8m3 = 2m * 2m * 2m) ve třech lidech po dobu minimálně půl roku.

U toho si vzpomínám na krásný citát: [i]Já nemám problém s ponorkouvou nemocí, ani s ostatními lidmi. To jenom oni mají problém se mnou.[/i] [/quote]

Proto jsem presvedcenej, ze to nebudou propojene moduly Dragon, ale podzemni mestecko. Bud v boku hory vytvorenej vchod nebo vyuziti propadleho stropu do jeskyne.
Pouze podzemni mestecko tohoto typu je schopno zajistit dostatek mista pro vsechny lidi s biozahradama ala hydroponiky + chov zemedelskych zvirat v podzemnim arealu ala \"podzemni hangar\".
Soucasne podzemni mesto zajisti bezpecnost pri padu asteroidu a CME.
Je predpoklad, ze to nejdrive komplexne vybudujou roboti.
Take bude treba komplexni satelitni sit ala Iridium minimalnich pozadavcich alá S-UMTS s pozicnim systemem jako je Galileo s presnosti na alespon 5cm pro tezbu, vyrobu atd..
Tez je treba v nejblizsim okoli \"vysadit\" stozary s BTSkama pozemniho UMTS, pro siroke pokryti signalem. Uvnitr tunelu, mistnosti, hangaru atd. je treba vybudovat pokryti pomoci vyzarovacich koaxialu a femtobunek BTS.
Vystavba tohoto vseho bude trvat vic jak 10 let a to jeste bude treba teleoperacni prace ze zakladny na Phobosu, protoze polovinu veci robonauti na dalko nedokazi udelat ani za 20 let.
Dalsi veci je nonstop telco system se Zemi i kdyz bude Zeme za Sluncem. Takze bude treba telco druzic i v L bodech Zeme a Marsu (o trochu se natahne latence, nejvetsi vsak bude tusim 48 minut).
Vzhledem ke kapacite (hlavne hromada tv/r programu ze Zeme) bude treba primarne laserovych FSO spoju a sekundarne Ka radiospoju.
Z pohledu radiotechnika to vidim na poZemni GTW <> GEO nekolik spojovacich druzic <> spojeni s telco retlanslacnima druzicema v L bodech + prime spojeni s orbitou Marsu a to vse v bezesvem hanoveringu.
Pri nejvzdalenejsi vzdalenosti za Sluncem by to vypadalo:
Zeme GTW < Ka > GEO < FSO/Ka > L4 nebo L5 < FSO/Ka > GEO Mars < Ka > GTW Mars.
Vytvorit takovou spojovaci infrastrukturu taky nebude hned.
Faktem je, ze lidi budou chtit alespon minimalni pohodli v mestecku a ubikacich jake meli na Zemi. Proto ta nonstop oboustranna telco sit hlavne pro prepravu tv/r programu na Mars a mozna v budoucnu i prvni Marsovskej program zpet na Zem.
Toto vse budou muset udelat roboti/robonauti, mozna prvni posadka dodela detaily a drobnosti, aby zakladna mohla zacit produkovat vzduch, vodu, elektrinu, teplo a jidlo z hydroponiky.

Z meho pohledu, kdyz bych tam byl, tak bych provozoval radioamaterinu i tam. Pochopitelne bude zajimave jestli Mars ma taky vrstvy E a F pro odraz ionosferou na kratkych vlnach.
Hlavni naplni bude odraz od Phobosu (jako EME, jen by se to jmenovalo MPM) a tez MW spojeni SSB s HAMakama na Zemi.
Pouzit 6m parabolu na Marsu pro 10380.2MHz USB, tak by na Zemi tez nekdo mohl pouzit 6m parabolu. Jen bychom oba museli pouzivat 1kW PA TWT pro 10GHz HAM pasmo.
Povrch Marsu by mohl byt zajimavy pro vytvoreni radioteleskopu, ale i opticke astronomie i kdyz ta by byla asi na Phobosu.

Klicove bude rozjet ekonomiku Marsu a prvni provozy.
Tezba a zpracovani rudy, taveni a vyroba ingotu a vyroba dilu z ingotu.
Bude treba vyrabet lode pro LMO (Low Mars Orbit) a vytvorit stalou stanici na orbite Marsu obdobne jako ISS.
Nebude to jednoduche, ale od urcite urovne sobestacnosti by Mars mohl byt startovaci rampou pro pruzkum vnejsi SOL.

Pokud za par stovek let dokazeme dotahat mnozstvi materialu na vhodny orbit pro novej Marsuv mesic, ktery by koreloval s nasim Mesicem, tak by slo nastartovat stabilizaci Marsovske osy, geotermalni slapovou cinnost, mozna i kovove dynamo v jadru a tim vsim ohrat Mars, aby jsme jednou sundali skafandry.
Mozna to bude pres jeden stupen a to zhusteni atmosfery, pak by slo sundat tezkej skafandr a pouzivat jen lehkej s oblicejovou maskou.
Mozna podzemni zahrady zacnou vyrabet kyslik z CO2 atmosfery a \"vystupni\" kyslik by se vypoustel do atmosfery.

[Upraveno 05.7.2012 -=RYS=-]

Nápady změnit Mars na \" obyvatelnou planetu zhusta připomínají \" poručíme větru, dešti\" a jak to dopadlo dokládá Aral, nebo Cimiljan. :D

Nebo Kalifornie. :)

Tohle velmi pekne zpracoval A.C. Clarke v knize Sněhy Olympu: Zahrada na Marsu. Vrele doporucuji!

Cimiljan?

05.7.2012 - 08:39 - David Reagovat

Nápady změnit Mars na \" obyvatelnou planetu zhusta připomínají \" poručíme větru, dešti\" a jak to dopadlo dokládá Aral, nebo Cimiljan.
---------------------------------------------------------------------
Na rozdíl od p.Davida si to dovedu představit. Už vúbec mi to nepřipadá jako poroučet větru dešti. Do budoucna si vlastní planetu zdevastujeme na takovou míru,že udělat třeba zmíněný Mars obyvatelným-prostě bude nutnost. Přibývající populace,jejich životní nároky,devastující spory a válečné konflikty. Vše souvisí se vším a také zásoba nerostného bohatství zde nebude věčně. Lidé,ač se to tak nezdá a nepřipoušíme si to tak vlastně svých chováním jsme nekompromisními dravci se sklony sebezničení.........vše nás donutí se jednou z \"rodného\" hnízda jednou vylétnout jinde. K.Ciolkovskij měl a má pravdu. Ve svém tvrzení :\" Planeta je kolébkou lidstva,ale lidstvo nezústane v ní věčně.......byl a je natolik nadčasové,že čím dříve se začně o obyvatelnosti Marsu (Měsíce) uvažovat-tím lépe. Vlastně se tak už děje.
Děkuji za Vaší pozornost

uvahy o tom ci budeme alebo nebudeme kolonizovat mi pridu podobne ako uvazovat ci je obloha modra. Jasne ze budeme. Vzdy sme to robili, mame to v genoch, obsadzovanie novych uzemi a adaptacia na tamojsie podmienky je nasa strategia prezitia. Nasi predkovia obsadzovali neobyvane uzemia a ucili sa na nich prezit s tak primitivnymi technologiami a poznatkami, ze Mars je vedla toho dovolenka. Je to len otazka tlaku - oni boli tlaceni snahou o prezitie, my zatial nie sme, ale rastuce problemy s ekologiou, populaciou a zdrojmi na zemi nas raz dostanu do podobnej situacie.

Mimochodom, celkom by sa mi pacilo prestahovat urbanizovane ludstvo na ine planety a zo Zeme urobit nieco ako chranenu prirodnu rezervaciu :) Zit v betonovych skatuliach s umelym osvetlenim sa da hocikde, ale rozvinuty zivot je len na Zemi.

[quote]
Mimochodom, celkom by sa mi pacilo prestahovat urbanizovane ludstvo na ine planety a zo Zeme urobit nieco ako chranenu prirodnu rezervaciu :) . [/quote]

Nedávno tu byl v nějakém vlákně zmiòován A. C. Clarke. Stejný autor napsal povídku, ve které se lidé přestěhovali z větší části do vesmíru (Mars a další planety + orbitální prstenec okolo Země). Na Zemi pak žilo jen pár farmářů a vědců. Bohužel už nevím jak se ta povídka jmenovala. Byla o cestě titáòana (obyvatele měsíce Titanu) na Zemi.
Toto téma se ale objevilo i v dalších Clarkových povídkách.

Krom toho přelety k Marsu budou tak nákladnou záležitostí, že o nějaké masivní stěhování rozhodně nepůjde - pouze menšina a to velmi málá část populace - pokuď by to bylo 10 miliónu jako má ČR tak to bude považovat za extrémní úspěch.

I kdyby to bylo 100 miliónu - tak ze 7 miliard, kterou ční současná populce je to 100 / 7000 je to asi 1,5% - to je pomalu míò než v jakých tolarencích se pohybuje odhad současné světové populace lidí.

Je proto snad jasné, že nějaké znatelné - z hlediska počtu lidí zde na Zemi - stěhování na Mars nepřichází v úvahu a problémy s počtem lidí se musí a lze je vyřešet přímo na Zemi.

Samozřejmě, že ta realtivně sammostatná Marsovská civilizace se bude rozšiřovat tam - to bude dle všeho i zcela žádoucí - rodění dětí tam.
Ale bude to druhá planeta a né pomoc s populací na Zemi.
A proto je nutno přistupovat tak i k obydlení Marsu - jen jako vytvoření další civilizace a né jako pomoc zemi v otázce přelidnění populace.

Akéko¾vek sahovanie populácie \"kamko¾vek\" je predovšetkým otázka dostupných zdrojov. Domorodci na Ve¾konočnom ostrove mohli ma problémy s pre¾udnením akéko¾vek ve¾ké, ale nevysahovali sa z neho vôbec nikam, nech by chceli akoko¾vek silne - predtým si totiž stihli vyrúba všetky dostupné stromy, takže už [i]nemali surovinové zdroje na stavbu lodí[/i].
A mám dôvodnú obavu, že v súčasnom politicko-ekonomickom systéme nepripadá akéko¾vek sahovanie časti populácie \"kamko¾vek mimo Zem\" do úvahy.

[quote]
A mám dôvodnú obavu, že v súčasnom politicko-ekonomickom systéme nepripadá akéko¾vek sahovanie časti populácie \"kamko¾vek mimo Zem\" do úvahy. [/quote]

to je len docasny problem. Ekonomika krachovala v dejinach uz tolko krat, ze ten sucasny krach ani nestoji za zmienku. Po destrukcii nefunkcnych casti ekonomiky nastane obnova a karavana pojde dalej. Az k dalsiemu krachu :)

[quote]... Přibývající populace... [/quote]
To už není pravda. Populace na všech kontinentech stárne, zvyšují se jejich životní standardy a díky tomu jsou lidé na výchovu svých potomku ochotni věnovat stále méně energie. Předpokládá se v Evropě do r. 2050 o třetinu menší populace, katastrofální stav v číně díky politice jednoho dítětě (zdroje se různí, dle stavu lékařských věd pokles o třetinu až polovinu populace), už v současnosti je znatelný pokles populace v USA. A tomu nepomůže ani příliv cizinců. Ti jsou na tom totiž obdobně.
[quote]Lidé,ač se to tak nezdá a nepřipoušíme si to tak vlastně svých chováním jsme nekompromisními dravci se sklony sebezničení.[/quote]
Připomíná mi to citát z mé oblíbené knihy \"[b]Duna[/b]\". \"Největší konkurence pochází od jedinců téhož druhu, soupeří o stejné zdroje.\" Paralela s mezinárodní politickou situací, stejně jako se situací mezi lidskými jedinci je nasnadě.

dravci sice sme, ale tie sklony k sebazniceniu su len alarmisticka predstava ochranarov a hipisakov. Ludia si navzajom konkuruju a snazia si zabezpecit konkurencnu vyhodu vsetkymi prostriedkami. To iste robi vo volnej prirode aj kopec inych druhov, medvede si strazia teritorium, simpanzie tlupy vedu navzajom vojny o \"svoju\" cast lesa, levy dokonca vrazdia mladata vlastneho druhu, aby sa mohli parit a predavat svoje geny na ukor konkurencnych. Jediny rozdiel je v tom, ze clovek to robi tankami a nuklearnymi hlavicami, nie zubami a kamenmi. Konkurencia a suboj je sposob ktory vyselektovala priroda pocas miliard rokov evolucie, a rozmanitost zivota na zemi svedci o tom ze priroda vybrala spravne.

Konieckoncov, clovek uz zhruba 60 rokov ma moznost kedykolvek zlikvidovat vsetok zivot na zemi v priebehu par minut. Keby mal sklony k sebazniceniu, tak to uz davno urobil. Lenze my tu este stale sedime a plkame o tom aky je clovek fuj...

\"... Přibývající populace...
--------------------------------------------------------------------------------

SICE OT - ale tvrzení je zde a tak i zde reaguji

To už není pravda. Populace na všech kontinentech stárne, zvyšují se jejich životní standardy a díky tomu jsou lidé na výchovu svých potomku ochotni věnovat stále méně energie.\"

To je stále prokazatelně pravda - již je zde nás kolem 7 miliard a není tomu tak dlouho co se dosáhlo 6 miliard.
Prostě jen si stačí srovnat jak rychle jsem se rozmožili o další miliardu a jak delší čas to trvalo předtím.

Prostě v Africe je v současné době ve skutčnosti populační exploze právě díky rodění dětí aniž by starali o to jak je uživí což je i bežné ve světě zvířat.
Naopak čím víc dětí za život porodí - tím má větší naději, že ve staáří od nich dostane pro sebe více jídla.

[quote]\"... Přibývající populace...

SICE OT - ale tvrzení je zde a tak i zde reaguji

..[/quote]

[url]http://www.un.org/esa/population/publications/longrange2/WorldPop2300fin... [/url]

Konkretne data na strane 6 ukazuji spise na pesimisticky scenar. Tedy lidstvo dosahne hranice 7.4 miliardy a populace zacne ubyvat.

Otazkou je kvalita zivota a ekonomicky prinos. A od toho se odviji volne penize na kosmonautiku, takze to OT neni.

V soucasnosti je obrovsky hlad po kvalifikovanych pracovnicich, ale prebytek nekvalifikovanych. To znamena nutnost presmerovat volne prostredky do socialnich systemu, o to se zkrouhnou volne penize na vyzkum a kosmonautiku. V tu chvili jakekoliv posilhavani po Marsu zustane na bedrech soukromych spolecnosti.
Cynicky receno. Pro jakykoliv stat zacne byt efektivni odvazet populaci do novych kolonii az klesne cena za dopravu, tedy doprava bude levnejsi nez veznice, izolace ci jejich vydrzovani. Identicka situace tu jiz nastala Anglie-Australie, Anglie-USA ... To neni nic proti nekvalifikovane sile, to je proste vlastnost vlad - prehozeni problemu na nekoho jineho.

\"Tedy lidstvo dosahne hranice 7.4 miliardy a populace zacne ubyvat. \"

Já mám ze zdrojů co si z hlavy nevím dosažení mimálně 10 miliard a to v poměrně krátké době navíc - takže o tom velmi silně pochybuji - spíše to je dle mne zbožné přání někoho kdo to k nějakému svému tvrzení či programu prostě potřebuje.

Jako občas naprosto zcela zkreselné údaje o možnostech solárních zdrojů - rozdíl léto/zima vůbec neberou v úvahu a přitom mluví o středoevropských podmínkách a především to, že roční množství solární energie je zde celkem přesně známo a tím jsou prostě jednou dané jejich možnosti při 100% účinnosti - solárním zdrojům fandím jen nemám rád jejich zkreslené fannatické propagovaní neberoucí v úvahu fakta.

technicka otazka - co takeho principialne noveho este musi byt vyvinute pre let na mars? Nemyslim jakoze konkretny rover atd., ale principialne nova technologia ako taka.

[quote]technicka otazka - co takeho principialne noveho este musi byt vyvinute pre let na mars? Nemyslim jakoze konkretny rover atd., ale principialne nova technologia ako taka. [/quote]

pod¾a toho, čo si ochotný akceptova...
ak napr. akceptuješ, že potrebuješ doviez raz za čas (pomerne často) kyslík, vodu a pod... alebo ak akceptuješ, že potrebuješ donies palivo (tiež pomerne často)... etc... tak asi nič také... :)

edit:
hmm... plus ešte záleží aj na dåžke pobytu na marse... tak nejak automaticky som začal predpoklada, že rozprávaš o kolonizácií...
sorry :)
[Edited on 09.7.2012 Agamemnon]

ide mi o to ze NASA ako verejny sektor nema zrovna najvacsi objem penazi. Sukromny sektor disponuje zdrojmi radovo vyssimi. Takze keby sa vyrazne zapojil, narast zdrojov by bol enormny. Lenze sukromny sektor nebude niest riziko zakladneho vyskumu. Preto je otazka ci je nejaky takyto vyskum potrebny, alebo ci je to len otazka vhodneho business case.

imo:
základný výskum netreba... ak už niečo, tak to sú všetko veci z aplikovaného (recyklácia vody, kyslíku, isru, etc)...

ako :) základný by sa hodil :) kompletne nový pohon, alcubierre/warp a tak :D ale to pôjde v pohode aj bez neho :)
[Edited on 09.7.2012 Agamemnon]

[quote]imo:
základný výskum netreba... ak už niečo, tak to sú všetko veci z aplikovaného (recyklácia vody, kyslíku, isru, etc)...

ako :) základný by sa hodil :) kompletne nový pohon, alcubierre/warp a tak :D ale to pôjde v pohode aj bez neho :)
[Edited on 09.7.2012 Agamemnon] [/quote]

Ano, ale funkcni alcubierre, nebo i treba \"pouhy\" iontovy motor o vykonu schopnym zdvihnout raketu ze Zeme by podstatne snizil naklady.

[quote]technicka otazka - co takeho principialne noveho este musi byt vyvinute pre let na mars? Nemyslim jakoze konkretny rover atd., ale principialne nova technologia ako taka. [/quote]

Podivejte se na projekt BIOSFERA a jeho historii. Tady je nutna nova technologie, nebo hluboke porozumeni zakladnim faktum. Pres to, ze s tim kazdy pocita, to neni jednoduche a uz vubec ne dlouhodobe funkcni.

novy iontovy motor - to by bolo pekne, ale ako vravel Agamemnon, da sa to aj bez neho, resp. so sucasnym \"nedokonalym\" iontovym pohonom

biosfera - ak si spravne spominam, projekt zistil ze z uzavreteho ekosystemu postupne unika kyslik? (pripadne ma opravte) Z mojho pohladu bol projekt uspesny - zistil ze este nevieme vsetko a ze uplne uzavrety system nevieme urobit. Pripadny biohabitat na marse by potreboval doplnat niektore suroviny. Trebalo by zistit ktore a kolko, a ako toto mnozstvo minimalizovat. T.j. nesnazit sa dalsie storocie vytvorit kompletne sebestacny system, ale radsej akceptovat nase sucasne schopnosti a prisposobit im koncept martanskej zakladne.

Z mojho pohladu najvacsi problem je business case. Co takeho na marse robit, aby to sypalo miliardy a davalo to prislusnym investicnym strategom zmysel?

[quote]
biosfera - ak si spravne spominam, projekt zistil ze z uzavreteho ekosystemu postupne unika kyslik? ...[/quote]
Na biosf0ru si pamatuji. Kyslik neunikal, vse meli na svedomi bakterie v pude a dale chyba pri navrhu toho skleniku, kdy pouzili sklo co hodne omezovalo UV zareni. UV zareni bylo tak malo, ze to znemoznilo orientaci vcelam a ty musely byt ze systemu vyrazeny. Kyslik byl spotrebovavan v humusu. Aby to fungovalo, musel by tam byt ocean (ono tam neco bylo ale moc male)s planktonem ale to zase bez UV zareni nebude fungovat. Oni to pokud si dobre vzpominam trochu vylepsili tim, ze se tam prisvicovalo zarivkama ale to moc nepomohlo...

I kdyby se nějak podařilo na Marsu dýchatelnou atmosféru vytvořit, tak ji Mars neudrží, má nevyhovující hmotnost a nemá magnetické pole.Pokud by se \" obyvatelé\" měli zdržovat pouze ve \" sklenících\" pak bby bylo lépe kolonizovat naš starý dobrý Měsíc.

Pages