Slunce a klima

Primary tabs

Kdo se umi modlit modlete se at brzy prijde 24. slunecni cyklus. Normalne prichazi se zeleznou pravidelnosti kazdych 10 az 11 let. Nyni uz cekame skoro 13 let. Dalsi odklad muze znamenat tragicke ochlazeni klimatu.

http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-...

Nevim jak na vas, ale na me to pusobi docela hororove. To neni jako zvedani hladiny mori, proti ktere muzete neco delat. Proti rozmarum Slunce jsme absolutne bezbranni.

[Poznámka A.H.: Toto téma je na zdejším fóru offtopic, ale protože je o něj zájem, nechávám ho zde v mírně potlačeném režimu (bez rozesílání mailů a bez zobrazování v RSS)]

Hmm, to by mě vážně zajímalo, kde jsou kritéria pro to, co je ještě spot a co už ne? Při pohledu na magnetogram http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/mdi_mag/512/ v případě tohohle zrnka 1014 dokonce není dnes už vidět ani žádný bílý flek. Znamená to, že je magnetické pole tak malé, že ani nejsme schopni detekovat jeho polaritu? Spíš už ale skvrnka zaniká, řekl bych. A zajímavost, pokud si pustíte movie skevenci mezi 6-9 březnem, uvidíte mezi 7-8 březnem přímo pod 1014 ještě jednu dvoudenní skvrnku, stejné intesity jako 1014, ale opačné polarity. Ta ovšem číslo spotu nedostala. :) Možná proto, že byla za dva dny zase pryč. No ale 1014 tipuju, že ani nedoběhne na kraj a bude fuč :)))

Na stránkách:
http://spaceweather.com/

najdete nejen informace o sluneční činnosti, ale také tam je jasová křivka pořízená při průletu íránské rakety Saphir - 2. A mnohé další.

[quote]Hmm, to by mě vážně zajímalo, kde jsou kritéria pro to, co je ještě spot a co už ne? [/quote]

Nazyva se to speck a ne spot. Tedy neco mensiho nez skvrna. Nemela by byt zapocitana, aby se udrzela konzistence s historickymi pozorovanimi. Ostatne nekteri pozorovatele uz pred stovkami let tyto skvrnky zamerne nepocitali. Tato mereni lze kalibrovat, ale ne vsichni tuto kalibraci pouzivaji. Tudiz minula minima nemusely byt tak neaktivni jak se muze na prvni pohled zdat. I Mauderovo minimum melo stale bezne cykly, jen skrvny byly obtizne pozorovatelne. Kazdopadne slunecni skvrny nejsou samotny solarni cyklus, jen jeho projev. V soucasne dobe mame vyrazne vyce prostredku k pozorovani aktivity Slunce, tudiz pokud bychom nyni pozorovali Mauderovo minimu, tak by se nam zdalo Slunce aktivnejsi nez tehdejsim pozorovatelum. Je tudiz velice pravdepodobne, ze pokud ma Slunce vliv na klima na Zemi, tak je tento vliv velmi vyrazny a i mala zmena v aktivite se muze vyrazne promitnout.

V ramci samostudia doporocuji

http://wattsupwiththat.com

a obzvalste komentare pod clanky. Ty vas navedou k vedeckym clankum zabyvajicich se touto problematikou.

http://www.leif.org/research/Napa%20Solar%20Cycle%2024.pdf

Leif Svalgaard se o kalibraci pozorovani snazi. Taky nezapocitava kazdou skvrnku, ktera se na Slunci objevi. Podle nej uz jsme za slunecnim minimem a aktivita Slunce roste. 24. cyklus bude pry slabsi, ale nekde na urovni cyklu ze zacatku 20. stoleti. I tak se ale jedna o vyrazny pokles aktivity a je temer srovnatelny s Daltonovym minimem ze zacatku 19. stoleti. Obzvlaste po jeho kalibraci. Mauderovo minium ze zacatku 18. stoleti je tezko kalibrovat, nebot pozorovani byla opravdu velmi hruba. Z nekterych proxi jako napriklad Be10 vyplyva ze Mauderovo minimum bylo sice vetsi nez Daltonovo, ale ne o moc delsi. Tedy asi ne celych 50 let, jak se popularne uvadi.

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar_Activity_Proxies.png

Take Daltonovo minimu za zacatku 19.stoleti, minimum ze zacatku 20. stoleti a soucasne minimum za zacatku 21. stoleti budou mozna velice velice podobne.

Jak vime tak globalni teplota roste po cele 20. stoleti, ikdyz trochu jinak nez spatne kalibrovany giss:

http://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs/

Jak vime tak satelitni pozorovani davaji trochu jiny obrazek. Presto je teplota v korelaci s vysokou aktivitou slunce v uplynulem stoleti. Pricemz teplota i slunecni aktivita byla hodne nizko
na zacatku 20.stoleti. Jsem zvedav kam se bude ubirat globalni teplota s poklesem aktivity Slunce. Poslednich par let se zda ze oboje je velice uzce spojeno. Je to jen nahoda? Uvidime. Slunce je na minimu a mame dalsi velice chladny rok. Ledu v Arktide pribyva, coz je jak znamo je velice citlivy ukazatel globalni teploty.

http://nsidc.org/arcticseaicenews/2009/030309.html
http://www.ijis.iarc.uaf.edu/seaice/extent/AMSRE_Sea_Ice_Extent.png

Zatimco globalni oteplovaci budou tvrdit ze v Arktide je podrumerne mnozstvi ledu. Skeptici budou tvrdit ze tam ledu uz nekolik let pribyva a vsechno nasvedcuje tomu ze Arktida bude zamrzat i nadale s klesajici prumernou globalni teplotou.

To je nepříjemné, protopíme více energie, tudíž nebudeme šetřit energetické zdroje...:-)

@ Jiri Salek - ted zacal dalsi solarni cyklus, takze teplota behem nasledujici dekady pravdepodobneji poroste, nehlede na ostatni vlivy.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar-cycle-data.png

Ostatni vlivy jsou dulezite, protoze net forcing je asi 1.5 W/m2
a vykyvy Slunce ramci solarniho cyklu jsou jenom 0.2 W/m2
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Radiative-forcings.svg

Tohle podle me jasne ukazuje, ze Solarni cyklus neni relevatni mimo fluktuace na urovni dekad. Krome toho, viz nahore, prave zacal Slunecni cyklus, takze relativni rovnovaha tepenych toku bude v nasledujici dekade o tech 0.2 W/m^2 vyssi, ne nizsi- minimum skoncilo na zacatku 2009.

[quote]@ Jiri Salek - ted zacal dalsi solarni cyklus, takze teplota behem nasledujici dekady pravdepodobneji poroste, nehlede na ostatni vlivy....http://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar-cycle-data.png ...
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Radiative-forcings.svg ...Tohle podle me jasne ukazuje, ze Solarni cyklus neni relevatni mimo fluktuace na urovni dekad. Krome toho, viz nahore, prave zacal Slunecni cyklus, takze relativni rovnovaha tepenych toku bude v nasledujici dekade o tech 0.2 W/m^2 vyssi, ne nizsi- minimum skoncilo na zacatku 2009. [/quote]
1/ Sorry, ale mne to tam ukazuje niekolko rokov stare grafy a debata tuna so toci okolo toho, ze sa stare predpovede nenaplnaju...
2/ podla coho si spoznal, ze sa nastartoval novy cyklus? lebo zatial startuje jak zdochynajuca krava a to je dalsi problem o ktorom tu bola rec.

[quote]@ Jiri Salek - ted zacal dalsi solarni cyklus, takze teplota behem nasledujici dekady pravdepodobneji poroste, nehlede na ostatni vlivy.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Solar-cycle-data.png
[/quote]

Je docela mozne ze dalsi cyklus zacal, tedy ze jsme uz za solarnim minimem. Ovsem vse napovida tomu ze dalsi solarni cyklus je tak slaby, ze si jeho rozbehu jeste mnoho mesicu vubec nemusime vsimnout.

[quote]
Ostatni vlivy jsou dulezite, protoze net forcing je asi 1.5 W/m2
a vykyvy Slunce ramci solarniho cyklu jsou jenom 0.2 W/m2
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Radiative-forcings.svg

Tohle podle me jasne ukazuje, ze Solarni cyklus neni relevatni mimo fluktuace na urovni dekad.
[/quote]

ten graf nemusi byt vubec spravny. Zarivost slunce sice opravdu prilis mnoho nekolisa v prubehu cyklu. Ovsem i male vykyvy muzou zrejme mit zasadni vliv na klima. Viz Milankovicovy cykly, ktere velmi velmi pravdepodobne muzou za doby ledove. Tam neni zmena slunecniho toku taky buhvijak vysoka, prestop vliv na klima je zasadni.

Solarni cyklus neni jen ten jedenactilety. Prave s poslednim cyklem vyvrcholilo zhruba stolete obdobi velmi aktivniho slunce. Nyni se muzeme dockat mnoha dekad mene aktivniho slunce. Tyto zmeny se nemuzou projevit okamzite, protoze ocean ma velkou tepelnou setrvacnost. Je to tedy spise velmi pozvolny trend.

Navic nejde pouze o zarivost slunce, ale vliv muze mit i vetsi mnozstvi dopadajiciho kosmickeho zareni, ktere jak znamo dosahuje vetsi intenzity prave v obdobi slunecniho minima.

[quote]
Krome toho, viz nahore, prave zacal Slunecni cyklus, takze relativni rovnovaha tepenych toku bude v nasledujici dekade o tech 0.2 W/m^2 vyssi, ne nizsi- minimum skoncilo na zacatku 2009. [/quote]

Jak jiz bylo zmineno, tak vzhledem k setrvacnosti oceanu jsou dulezite dlouhodobe trendy. Mame za sebou cca 100 let vysoke aktivity slunce. Minima byla kratka a maxima byla velmi intenzivni. Ted to vypada ze se Slunce preplo do jineho modu. Minima - alespon to soucasne - bude hodne dlouhe a pristi maximum nebude intenzivni. Prumerne dopadajici zareni tedy bude mensi nez co jsme pozorovali za uplynulych 100 let. I pres zvysujici se koncentraci CO2 a solarni maximum se globalni teplota nezvysuje poslednich cca 10 let. S opadajicim solarnim maximem se naopak zacala globalni teplota snizovat.
Jiste, muze to byt jen nahoda, ale jednim si muzeme byt jisti - na vykyvy klimatu pusobi neco mnohem silnejsiho nez CO2. Za ochlazenim z poslednich let asi bude cyklus oceanu (La Nina), nebo mene aktivni Slunce. Proc by tedy otepleni z predchazejicich dekad nemohli mit na svedomi El Nino a vice aktivni Slunce?
Z toho by vyslo ze vliv CO2 musi byt velmi velmi maly.

Solární cyklus začal, ale na březen je mi nějaká zima. Asi to tu zabalím a odstěhuju se do thajska....:-)

Já bych to řekl jinak. Vliv CO2 existuje a patrně je významný, solární a jiné jevy jsou ale mnohem významnější, takže nemá smysl radikálně bojovat proti vypouštění CO2, ale spíš pokračovat v úsporách (efektivní budou, i když se ochladí), budovat technologie tlumící následky - chránit oceány, lesy a pralesy (propojovat je do velkých ploch a celků), biodiverzitu atd. Zakazovat uhelné elektrárny a stavět vodíkovou nebo bionaftovou technologii, křemíkové solární elektrárny jinde než na jihu s 250 slunečnými dny v roce je omyl. Jakmile se začnou sériově a levně vyrábět panely s účinností 30% a víc, můžeme to přehodnotit. Větrníky ano, ale u moře, kde je dost větru a zároveò budovat zdroje pro kompenzaci výpadků nebo přebytek produkce.

[quote]...kde je dost větru a zároveò budovat zdroje pro kompenzaci výpadků nebo přebytek produkce. [/quote]

jj, a to je kamen urazu alternativnych "cistych" zdrojov. Ak potrebujem 100% teply zaskok , tak potrebujem mat utopene investicie.
Vlastne palivo tvori okolo 20% ceny elektriny, takze pri Eko zdrojoch by sme museli niekomu platit za zaskok. Takze ak dvihneme ceny na 1,8 nasobok tak mozme pokryvat 95% ekozdrojmi.
Este mozme uvazovat ci su ekozdroje lacnejsie, alebo drahsie ako klasika a podla toho cenu este navysit. Opytajte sa ludi a firiem co oni na to...
Ale setrit a chranit suhlasim.

Myslím si, GO histerie pomalu odezní. Dobré je, že se bude klima studovat dále a podrobněji. A taky se podrobněji bude studovat Slunce... :)

jj, a to je kamen urazu alternativnych "cistych" zdrojov. Ak potrebujem 100% teply zaskok , tak potrebujem mat utopene investicie.
Vlastne palivo tvori okolo 20% ceny elektriny, takze pri Eko zdrojoch by sme museli niekomu platit za zaskok. Takze ak dvihneme ceny na 1,8 nasobok tak mozme pokryvat 95% ekozdrojmi.
Este mozme uvazovat ci su ekozdroje lacnejsie, alebo drahsie ako klasika a podla toho cenu este navysit. Opytajte sa ludi a firiem co oni na to...
Ale setrit a chranit suhlasim. [/quote]

Toto je jeden z trochu nekorektných až demagogických argumentov proti veternej energii. Nepotrebujem totiž 100% zteplý záskok, štatisticky je ve¾mi nepravdepodobné, že na celom svete, v celej Európe, čechách, Slovensku a pod.. naraz prestane fúka vietor. Pokia¾ sú uvedené zdroje zapojené do siete a nie pre vlastnú spotrebu, zo štatistického prerozdelenia vyplýva, že je potrebné zálohova cca 40 %. Sorry za of-topic.

Dobrá, vezmeme 50% rezervu, kolik je to MW? Kolik elektráren tak bude fungovat jako záloha s variabilním výkonem? Totéž platí o solárních elektrárnách, v noci Slunce nesvítí, tam je to horší než u větrníků.
A druhý extrém - co dělat s elektřinou, když v době nízké spotřeby fouká silný vítr a svítí Slunce po celé Evropě? Rychle se nedají vypnout ani tepelné, ani atomové elektrárny. Přečerpávacích elektráren není tolik a nové není kde stavět.

[quote]...Toto je jeden z trochu nekorektných až demagogických argumentov proti veternej energii. Nepotrebujem totiž 100% zteplý záskok, štatisticky je ve¾mi nepravdepodobné, že na celom svete, v celej Európe, čechách, Slovensku a pod.. naraz prestane fúka vietor. Pokia¾ sú uvedené zdroje zapojené do siete a nie pre vlastnú spotrebu, zo štatistického prerozdelenia vyplýva, že je potrebné zálohova cca 40 %. Sorry za of-topic. [/quote]

Sorry, trochu som to prehnal, ale menej ako ty. 40% je statisticky podlozeny, asi tak, ze kadzy piaty na tomto webe je cinan. Pri sucasnej urovni alternativnej energetiky bez zalohy pod 80% riskujes energeticku bezpecnost a stabilitu systemu.
Alebo povedz rovno, ze pri 40% ti 3x za 4 roky blackout stoji za to.

[quote][quote]...Toto je jeden z trochu nekorektných až demagogických argumentov proti veternej energii. Nepotrebujem totiž 100% zteplý záskok, štatisticky je ve¾mi nepravdepodobné, že na celom svete, v celej Európe, čechách, Slovensku a pod.. naraz prestane fúka vietor. Pokia¾ sú uvedené zdroje zapojené do siete a nie pre vlastnú spotrebu, zo štatistického prerozdelenia vyplýva, že je potrebné zálohova cca 40 %. Sorry za of-topic. [/quote]

Sorry, trochu som to prehnal, ale menej ako ty. 40% je statisticky podlozeny, asi tak, ze kadzy piaty na tomto webe je cinan. Pri sucasnej urovni alternativnej energetiky bez zalohy pod 80% riskujes energeticku bezpecnost a stabilitu systemu.
Alebo povedz rovno, ze pri 40% ti 3x za 4 roky blackout stoji za to. [/quote]

Martin, nepísal som o alternatívnej, ale o veternej. Ak máš o to záujem, pošlem ti nejaké čísla na súkromný mil.

[quote]Martin, nepísal som o alternatívnej, ale o veternej. Ak máš o to záujem, pošlem ti nejaké čísla na súkromný mil. [/quote]

Mozu byt na svete miesta, kde sa da hovorit o veternej, ale osobne poznam nadcenca, co investoval vlastne prachy do meracich stoziarov, aby po troch rokoch povedal, ze v blizkosti najveternejsieho miesta v Ceskoslovensku je vietor nerentabilny. A to je par rokov dozadu, takze asi sa nezmenilo nic... :(

Ale principialne nie som proti alternativnym zdrojom, len ich nepovazujem za dostatocne riesenie. A ako dotovane ich odmietam, lebo potom neplnia hlavnu funkciu.

Ale ak mas nejake zaujimave cisla, rad si ich pozriem.
martin@jediny.sk

S alternatívnymi zdrojmi typu slnko a vietor je jeden a ten istý problém - bez masívnych dotácií nie sú konkurencieschopné ku klasickej trojici voda-uhlie-jadro a musia ma klasické zdroje ako zálohu.
Ekonomicko-politické pozadie nekonkurencieschopnosti tu pár krát naznačil vo svojich príspevkoch Adolf.

[quote]S alternatívnymi zdrojmi typu slnko a vietor je jeden a ten istý problém - bez masívnych dotácií nie sú konkurencieschopné ku klasickej trojici voda-uhlie-jadro a musia ma klasické zdroje ako zálohu.
Ekonomicko-politické pozadie nekonkurencieschopnosti tu pár krát naznačil vo svojich príspevkoch Adolf. [/quote]

Zásadne je vždy potrebné ma diverzifikované zdroje. Alternatívne zdroje majú zmysel iba pri spolupráci s jestvujúcimi - napr. veterná farma a prečerpávajúca vodná elektráreò - synergia vietor-nevietor a spotreba deò-noc je zrejmá.
Podobne fotovoltické články - v noci nefungujú (objavili sa už také články - ktoré fungujú aj cca hodiny po zotmení - odrazené pohltené infrasvetlo) a potrebujú klasickú zálohu. Ale táto diskusia je naozaj off topic.

[quote]S alternatívnymi zdrojmi typu slnko a vietor je jeden a ten istý problém - bez masívnych dotácií nie sú konkurencieschopné ku klasickej trojici voda-uhlie-jadro a musia ma klasické zdroje ako zálohu.
Ekonomicko-politické pozadie nekonkurencieschopnosti tu pár krát naznačil vo svojich príspevkoch Adolf. [/quote]

Jsou v cenách elektráren na fosilní paliva započítány externí náklady?

Jaderná energetika samotná rovněž není konkurenceschopná.
"S jádrem trpí peněženka"
[url]http://www.libinst.cz/clanky.php?id=675[/url]

Pokud vynecháme jakékoliv dotace, je jaderná elektřina dražší než uhlí a ropa. Je ale mnohem levnější než vítr, slunce a patrně i biomasa (tam chybí důkladné vyzkoušení - životnost, zanášení, vznik jedovatých splodin). Voda je taky levnější, ale kde ještě můžete postavit obří nádrž pro elektrárnu? Cena malé vodní elektrárny je asi srovnatelná. Ropu a plyn dovážíme z Ruska - politicky nás před naprostou závislostí zachraòuje členství v NATO a EU. Nejlepší je uhlí, protože naši horníci, železnice, odsířené elektrárny i naše rekultivace krajiny, ale zase ekologové (CO2, ochrana krajiny, neobnovitelný zdroj). Nerozhoduje a nikdy nebude jen ekonomika, ale i politika. Vodní pára valící se z jaderné elektrárny taky ovlivòuje klima, ale zdá se, že jen lokálně a omezeně. Až začne uhlí a ropa docházet, vzroste cena a srovná se s jadernou, potom ji překročí a nakonec bude několikanásobně dražší. Solární elektrárny mají nadějný výhled do budoucna - s opuštěním klasického křemíku ve prospěch nanovláken to vypadá na pokles ceny a vzrůst účinnosti.

[quote][quote]S alternatívnymi zdrojmi ...Ekonomicko-politické pozadie nekonkurencieschopnosti tu pár krát naznačil vo svojich príspevkoch Adolf. [/quote]
Jsou v cenách elektráren na fosilní paliva započítány externí náklady?
Jaderná energetika samotná rovněž není konkurenceschopná.
"S jádrem trpí peněženka"...[/quote]

Jadrova energetika si vyzaduje vysoku zodpovednost a kulturu, inak sa stane bremenom. Ale nie pre seba samu, ale pre konkretnu nezodpovednost.
Kazdy odbornik vie co obsahuje prevadzka jadrovej elektrarne, ale ak je politicka vola (debilita) robit socialnu politiku a nizke ceny elektriny sposobom setrenia na likvidacii odpadu, tak je to polozka, ktora nas pocka a lacnejsia uz nebude.
Jadro ma svoje negativa, ale i pozitiva a som presvedceny ze pozitiv ma viac a vyznamnejsich ako negativ.
S pohladu energetickej bezpecnosti Ceskoslovenska su jadrovky nenahraditelne.

[quote]Co říkáte na tento článek?
http://www.suh.sk/obs/slnsem/kalenda.pdf
[/quote]
Tak to je zaujimave, i ked sa mi to zda trochu odvazne...
Zaujimalo by ma ako im to vychadza pri nepravidelnostiach a ako predpovedaju 24 cyklus :)

[quote]Co říkáte na tento článek?
http://www.suh.sk/obs/slnsem/kalenda.pdf
[/quote]
Asi by bylo dobré oprášit a očistit astrologii....

" druhý extrém - co dělat s elektřinou, když v době nízké spotřeby fouká silný vítr a svítí Slunce po celé Evropě? "

Ne ze bych sem se zastaval za soucasne situaci nejak zvlast alternaticnich zdroju (vodni elektrarny za ne nepovazuji - ty naopak povzuji za pomerne stabilni zdroje a velmi dobre ekonomicky rentabilni) - ale vsechny tyto plany pocitaji v dobe prebytku elktricke energie s vyrobou vodiku elektrolyzou (reka s prehradou aby byla k dipozici trvale voda).

Vodik se bude jak pouzivat k vyrobe hnojiv (zde je zcela nespravny nazor ze k vyrobe hnojiv je nezbytny zemni plyn - on zde slouzi pouze jako jen v socasne dobe docela levny zdroj vodiku) - vodik - spolu se vzdusnym dusikem se prevede na Amoniak a ten je jiz vychozi surovinou pro vyrobu hnojiv a dalsich potrebnych latek - kyselina dusicna a obecne dusicnany) ci i vodik k dalsi jine chemicke vyrobe.

A na zbytek by meli jezdit auta s vodikovym pohonem - prototypu vodikoveho automobilu s palivovymi clanky jiz dnes existuji - vodik zrejme jen stlaceny bude specilanim plynovodem distribuovan primo k velkejem pumpam (mozny je prevoz v lahvich - to jak to delat bezpecne se resi).
A zrejme budou pripraveny i palivove clanky (ci splaovaci turbina) pro zpetnou vyrobu elektriny v pripade opravdove nouze - vypadky rarizeni ci klicovych dalkovych vedeni elek. proudu.

A totez plati i pro jadernou tak i zrejme budouci termojadernou elektrarnu - pobezi trvale svym vykonem a jakmile nebude mit pro svuj proud odbyt (napriklad v noci) - tak se z dispecinku zapne vyroba vodiku (nemusi to byt z bezpecnostnich duvodu hned vedle - par km prenosu v dratech ucinnost vyroby zas tolik nezhorsi) - a pro ti kdo budou resit jak vodu pro to zajsitit - tak zdroj vody nejspis reka s prehradou - bude proste nezbytnou soucasti celeho tohoto projektu - jadernou elektranu lze postavit tam kde potrebuji (doprava paliva necini z duvodu maleho mnozstvi zadny problem - nepouzite palivo neni nijak nebezpecne - je jen to mirne obohaceny prirodni uran).

Slunce a vodik jsou proste nerozlucne spojeny + mezne dobijeni baterii elktromobilu v dobe prebyteku proudou (dalkove zapinani dobijecu lze uskutecnit jiz dnesnimi moznostmi).

"Ropu a plyn dovážíme z Ruska"

Jen nespravny nazor - ropa z Ruska zrejme jen proto ze je levnejsi...

Ropovod dalsi nam vede z Ingolstatu (ma vetsi kapacitu nez ten z Ruska a jeho chopen plne nahradit....) a do nej vede z ropneho pristavu(jmeno z pameti nevim a mozna jich muze byt i vic - jsou vzajemne propojene ty ropovody) - neni zadny problem a i se to tak castecne deje koupit ropu kdekoliv v Arabskem svete (za dolary nam ji snadno prodaj a koruna jej jiz davno plne smenitelna a Rusko chce dolary za ni rovnez) a dopravi se najatym tankerem (zcela bezny zpusob prepravy ropy ve svete a rejdarstvi s tankery je vic nez dost) do toho ropneho prekaldiste a za uhradu trnsportncih nakaldu dotece pres Ingolstat az do nasich rafinerii - stejen dobre lze privezt beznin citernami (zeleznicnimi nejcasteji) odkudkoliv z Evropy....

Z plynem je to horsi - ale narozdil od Slovenska jiz cast (snad 30% ale jistej si nejsem) kupujem v Norsku - takze opet 2 roury z ruznych stran k nam vedou a dalsi moznosti nakupu a prepravy plynu budou reseny spolecne v ramci cele EU.
Mozna i vystavba termninalu pro prijem plynu tankery z Arabskeho sveta - potreba je logicky more a proto spoolecny projekt nekolika zemi se zapojenim CR.

Vodík je omyl. Výroba vodíku spotřebuje cca 10x víc energie, než se uvolní jeho spotřebováním, stejně tak není možné zapínat výrobnu jen v době, kdy je přebytek energie - aby bylo zařízení efektivní, musí fungovat trvale v optimálním režimu, o ceně za vodíkové články nemluvě.
Efektivnější jsou třeba akumulátory a elektromobily. Při nabíjení spotřebují míò než 2x víc energie než se pak získá, výroba LiIon a hydrid akumulátorů je sice drahá, ale díky dlouhé životnosti vychází efektivněji než vodík. Navíc není problém se ztrátami, pro nabíjení baterií se dají efektivně použít solární panely - odpadá AC/DC převod. Ideální koncept je elektromobil jako běžné auto (menší model s 1 blokem akumulátorů, větší nebo sportovní model se 2), velký diesel nebo hybrid pro dálkové cesty by byl na objednávku v půjčovně nebo pro bohaté. Vybitou baterii nedobíjíte v autě, ale vyměníte v bývalé benzínce za plnou a dobijí ji tam - solárními panely nebo ze sítě na noční proud. Množství používaných baterií a jejich nabíjení se dá optimalizovat pomocí mobilů - auto si objedná nabitou baterii a optimálně naviguje k výměně s ohledem na provoz a cíl cesty. Zatím se nenašel stát, který by takový systém vyzkoušel, vodík už testovali němci (využili státní pomoc pro test a hlavně pro vývoj vodíkových článků pro ponorky). Izraelci chtějí masově vyzkoušet systém stlačeného vzduchu Tata, tam jsou větší ztráty v kompresorech a hlavně musíte spalovat benzín, naftu, bionaftu nebo alkohol (2 l na 100 km) pro ohřev expandujícího vzduchu, jinak auto zamrzne.

[quote]Vodík je omyl. Výroba vodíku spotřebuje cca 10x víc energie, než se uvolní jeho spotřebováním, stejně tak není možné zapínat výrobnu jen v době, kdy je přebytek energie - aby bylo zařízení efektivní, musí fungovat trvale v optimálním režimu, o ceně za vodíkové články nemluvě.
... [/quote] Před lety jsem kdesi četl, že nejlevnější vodík na trhu byl svého času z kanadských vodních elektráren, kde se vyráběl elektrolýzou vody, pomocí elektřiny získané z vodních turbín. I přesto byl tehdy velmi drahý.
Máte někdo přehled, jak je to dnes s cenami vodíku ve světě?

"Výroba vodíku spotřebuje cca 10x víc energie, než se uvolní jeho spotřebováním, stejně tak není možné zapínat výrobnu jen v době, kdy je přebytek energie - aby bylo zařízení efektivní, musí fungovat trvale v optimálním režim"

Muzete to nejak dokazat - mluvim o cyklu elektrolyza vody + palivove clanky.
U vseho se do budoucna jiste zvetsi ucinnos - a u palivovych clancich na vodik+kyslik je to pres 50% uciinnosti - je to chemicky zdroj proudu a ne tepelny stroj.

" stejně tak není možné zapínat výrobnu jen v době, kdy je přebytek energie"
Zrejme mate lespi informace nez ti vedci kdo to pripravuji - elektrolyzery vyrabejici vodik + kyslik jsou pomerne jednoduche a i cenove prijatelne - je opravdu neni problem spoustet jen v dobe levneho proudu (prebytky v siti) - i dnes zkusebni vyroba vodiku pro autobusy s palivovymi clanky bezi jen v dobe levneho (nocniho proudu) aby se usetrilo - testovani renatability provozu oproti klasickym trolejim ....
A rozvez vim ze i dalsi elektrochemicke provozy bezi opet jen v dobe levnho poudu.

[/quote] Před lety jsem kdesi četl, že nejlevnější vodík na trhu byl svého času z kanadských vodních elektráren, kde se vyráběl elektrolýzou vody, pomocí elektřiny získané z vodních turbín. I přesto byl tehdy velmi drahý.
Máte někdo přehled, jak je to dnes s cenami vodíku ve světě? [/quote]

Zatim se vyrabi vodik prevazne tepelnych rozkladem metanu coz je v podstate zemni plyn. Takto to vychazi dnes nejlevnejc.

Rovnez se pocita s jeho produkuci na odlehlych prehradach a jeho preprava plynovodem do "civilizace" - voda je proste jiz na miste vyroby proudu. A skladovani vodiku na miste taky neni problem v podzemnich zasobnicich.

Pokia¾ viem, v súčasnosti sa len asi 4% produkcie vodíku vyrábajú elektrolýzou, asi 50% sa vyrába zo zemného plynu, pritom asi 10-15% sa získava priamo (zemný plyn obsahuje aj vodík). Značná čas produkcie vodíku tiež vzniká pri petrochemických postupoch, ale tá sa skoro vždy spotrebuje priamo na mieste pre ďalšie petrochemické postupy.

[quotek [Editoval 18.3.2009 pridal martinjediny]

[quote]"Výroba vodíku spotřebuje cca 10x víc energie, ...Muzete to nejak dokazat - mluvim o ...[/quote]
Realita lezi medzi 4x .. 10x a trochu to zavisi od definicie cyklu a technologii [quote]" stejně tak není možné zapínat výrobnu jen v době, kdy je přebytek energie"
Zrejme mate lespi informace nez ti vedci kdo to pripravuji - elektrolyzery vyrabejici vodik + kyslik jsou pomerne jednoduche a i cenove prijatelne - je opravdu neni problem spoustet jen v dobe levneho proudu ...[/quote]
Neporovnavaj dotovanu vyrobu s trznou. Ale poznam kovovyrobu, ktora po strate zakazok presla na palenie plazmou na 3-4hod v noci, aby usetrila. Ale v case ked boli vytazeny na 12-16hod denne ich to ani nenapadlo. Investicne je potrebne vytazit zariadenie na 24h nonstop. Prevadzkovo si zavisly na zmene cien vstupov v priebehu dna. Ale ked uz si na tom tak zle ze musis vyuzivat par percent zmeny ceny a pracovat v noci, tak si asi pred krachom alebo vo vyskume

Dost dobře nechápu naděje vkládané do vodíkové energetiky. Jediný, od koho jsem je chápal, byl president Bush – jasný zástupce petrochemické lobby, kterému se muselo líbit, že by to v podstatě znamenalo totální petrochemizaci energetiky. Výroba vodíku elektrolýzou je energeticky šílená. Proces elektrolýzy by asi šlo vylepšit vhodnými elektricky vodivějšími roztoky, zvýšením vodivosti pomocí ozařování vhodnými mikrovlnami, což je ale také energeticky náročné, atp. nebo kdyby někdo přišel na způsob zfázování kmitů agregací roztoku vody jinak. Zatím je to ale sci-fi.

Většina vodíku se vyrobí petrochemicky. Kromě vzniku vodíku jako vedlejšího produktu klasické pyrolýzy uhlovodíků – základní výrobní fázi, v níž se z nástřikových benzinů vytváří prekurzory petrochemických syntéz, se provádí i speciální výroby, které jsou soustředěny zejména na výrobu vodíku. Vodík se tedy normálně vyrábí těmito speciálními způsoby. U nich jde o pyrolýzu parciální oxidací uhlovodíků – nejčastěji zemního plynu, ale také třeba mazutu (tak se dělá např. v Litvínově). Uhlovodíky se při nedokonalém spalování ale za velmi vysokého tlaku spalují v čistém (ale nedostatkovém) kyslíku, spalování je tedy také vysokoteplotní. Vzniká tak převážně vodík, CO, CO2 a sazová voda, z níž lze extrahovat aktivní saze s extrémně velkým povrchem. Jednotlivé složky nebo skupiny složek se pak oddělují zejména selektivní absorpcí pomocí vhodných rozpustidel, z nichž se následně vyvaří. Je to tedy sdružená výroba a v případě výroby velkého množství vodíku k energetickým účelům, by bylo třeba nějak uplatnit i ty vedlejší produkty. Vodík se tak ne zrovna snadno skladuje a distribuuje na rozdíl od třeba obyčejného LPG. Když uvážíme, že se z toho samého plynu vyrábí za vynaložení značného množství energie a dalších nákladů s nutností nějak ekonomicky zapracovat i vedlejší produkty, tak to vypadá je by bylo daleko výhodnější energetiku běžných pohonů postavit spíš na plynu. Představa, že si do auta dávám láhev s LPG je zkousnutelná, představa, že tam rvu láhev plnou absrobční houby s nasáklým tlakovým vodíkem se mi líbí už míò. Když navíc vím, že když mi foukne vodík trochu kolem převlečné matky či příruby, tak mám prakticky jistotu, že chytne, tak se mí to líbí ještě míò. Nechápu proč dělat z PG vodík a nepoužít rovnou LPG.

Vodík lze rovněž vyrábět zplyòováním uhlí. V reakci uhlí a vody nám vznikne především CO a H2. To lze následně rozdělit. Je to dost ekonomická výroba vhodná k průmyslovému využití, i když parciální oxidace uhlovodíků v současnosti vychází levněji. Je to ovšem zase sdružená výroba.

V současné době vychází v elektroenergetice nejlevněji paroplynný cyklus. Soustava spalovací turbína, jejíž spaliny ženou parní kotel pohánějící parní turbínu má krásnou účinnost. Využije se prakticky celý tepelný spád od spalin horkého plamene až k vodnímu kondenzátu. Uhlí se může zplyòovat a posloužit tak jako dobrý zdroj pro spalovací turbínu. I obyčejné elektrárny postavené na současných technologiích pracují zpravidla tak s ¼ km vysokými nadkritickými kotli, kde teplota admisní páry je vysoko nad 600 C. Bohužel díky Zelené politice a boji proti globálnímu oteplování, všude běží jen kotle po dědečkovi z dob, kdy admisní pára mívala 540 C, ojediněle 560, ale to už muselo být velmi drahé zařízení z austenitické oceli s nižší životností. Všechna elektřina se tedy dělá na tomto šrotu a jednotkové spotřeby paliva a produkce exhalací včetně toho neškodného CO2 jsou tedy zbytečně vyšší. Krásně chráněni před investicemi a inovacemi si ale privilegované kapitálové skupiny na tomto technologickém skansenu užívají monopolní míry zisku.

Atomová energetika se v současnosti zas tak moc lácí na ty nové technologie využití uhlí a uhlovodíků nechytá. Je to do velké míry způsobeno umělým zastavením vývoje v tomto oboru. Umělé překážky např. přepracování radioaktivního odpadu na znovupoužitelnou surovinu určující výlučně takové uložení odpadu, aby byl nerecyklovatelný atp., které se Zeleným monopolizátorům technického skansenu energetiky podařily protlačit, fungují. Atomová energetika ale i v té velice primitivní podobě, do jaké ji uměle tmářská lobby uvrhla, má řadu možností rozvoje.

U atomové elektro-energetiky je ten problém, že nedovedeme moc bezpečně dosahovat vyšších teplot. Tepelná účinnost celého systému je tedy velmi nízká a odpadní teplo obrovité. S ním je také většina problémů ohledně životního prostředí. Atomová energetika by však mohla fungovat jako zdroj tepla pro mnoho chemických výrob, včetně třebas zplyòování uhlí. Existuje dokonce studie že by pomocí atomové energetiky šel vyrábět z uhlí metan kaskádou atomově vytápěných chemických procesů, metan by se pálil v elektrárně a spaliny by zpět vstoupily do té chemie, redukoval by se z nich kyslík a zas za teplot zajištěných atomovým vytápěním by vznikl metan. Uhlí by se doplòovalo jen trocha k doplnění ztrát z nedokonalostí okruhu. Dokonce tvrdí, že by tak nemuseli zásobovat velkou elektrárnu, ale že by se metan rozváděl potrubím a v komunální či průmyslové síti by bylo rozptýlené velké množství malých tepelně elektrických zdrojů. Že prý rozvod metanu by vyšel levněji než rozvod elektřiny. (Toto jsem četl v článku v 80. letech a od té doby ale už na to nejsem schopen najít odkaz.)

V poslední době se čím dál víc jako reálná alternativa vedle těch Zelených pseudoalternativ prosazuje geotermální energie. Její zastánci se tváří, že by snad byli schopni s dostatečným rozpočtem vyvrtat ekonomicky využitelný zdroj geotermální energie snad všude. Pokud se však začnou stávat pro energetiku reálným přínosem, musí zákonitě narazit na nějaký „ekologický“ problém, jako je tomu u jaderné energetiky, protože by mohli vnést narušení energetického monopolu a to Zelení strážci monopolizace jen tak snadno nepřipustí. Ti zatím prosazují své minimální kvóty na alternativní zdroje, mezi něž přes CO2 čistotu nesmí patřit jádro. Když bude muset každý, kdo chce instalovat smysluplnou energeticko kapacitu zároveò vybudovat dost větráků, zničit dost potoků malým neefektivním vodním elektrozdrojem a vyhubit v nich ryby, tak to bude dostatečná překážka vstupu do odvětví, aby ochrana monopolů proti investicím a inovacím byla zaručena a skutečný smysl Zelenosti tak naplněn.
:P

[quote]Neporovnavaj dotovanu vyrobu s trznou. Ale poznam kovovyrobu, ktora po strate zakazok presla na palenie plazmou na 3-4hod v noci, aby usetrila. Ale v case ked boli vytazeny na 12-16hod denne ich to ani nenapadlo. Investicne je potrebne vytazit zariadenie na 24h nonstop. Prevadzkovo si zavisly na zmene cien vstupov v priebehu dna. Ale ked uz si na tom tak zle ze musis vyuzivat par percent zmeny ceny a pracovat v noci, tak si asi pred krachom alebo vo vyskume [/quote]

Cena elektriny se z duvodu nemoznosti skladovani lisi tak zasadne ze se to proste vyplati - zarizeni musi mit sice vetsi vyrobu + nadrze an skladovani, ale pri rozdilnych cenach elektriny se to vyplati a do budoucna jeste vice. Proste cena toho zarizeni neni tak velka, aby se to nevyplatilo. A zni to dost logicky - ve spice (jen v ni to nebezi - viz nekolik hodin denne vypnute primotopy v domacnostech) totiz pomahaji v siti provozne (na ceny vyrobene kilowathodiny) plynove turbiny a vykon z precerpavacich elektraren - tyto zdroje pracuji jen ve spicce, nebot jsou nakladne a proto jsou ceny elektriny znacne rozdilne - invetsicni naklady techto malo vyuzitych zdroju.

Dokonce je i firma kde zamestnaci vymenou za vesti plat chodi do pace az na odpoledni (ne uplne jen se pozdejc rano zacina, kdyz je jiz elektrina levnejsi) a jsou vzhledem k platu spokojeni.

"Dost dobře nechápu naděje vkládané do vodíkové energetiky. Jediný, od koho jsem je chápal, byl president Bush – jasný zástupce petrochemické lobby, kterému se muselo líbit, že by to v podstatě znamenalo totální petrochemizaci energetiky. Výroba vodíku elektrolýzou je energeticky šílená. Proces elektrolýzy by asi šlo vylepšit vhodnými elektricky vodivějšími roztoky, zvýšením vodivosti pomocí ozařování vhodnými mikrovlnami, což je ale také energeticky náročné, atp. nebo kdyby někdo přišel na způsob zfázování kmitů agregací roztoku vody jinak. Zatím je to ale sci-fi. "

Scifi neni - primi vysokoteplotni rozklad vody na vodik a kysik- mel by jit za pomoci tepla z termojadernych elektraren a totez za pomoci vhodnych katalyzatoru i pri nizsich teplotach - tento proces je zrejme jeste nutno doresit.

Prosim nejake % udaje o elektrolyze - kolik energie % se odevzda ve forme vodiku a kam se ztraci ztratova energie - ohreje se tim ta elektrolyzovana voda ??? Pak by zrejme slo teplo zuzitkovavat, kdyby se vyroba vodiku spojila s vyrobou tepla - coz by alespon v zime mohlo pri centralizovanym zasobovanim fungovat - jen ma domenka.

"malým neefektivním vodním elektrozdrojem a vyhubit v nich ryby"

Potiz s rybami prekonavajici prehrady se da vyresit rybim prechodem - aby byl vsude povinny.
A vodni zdroj se snad vyplati energeticky prakticky vzdy za dobu sve zivotnosti a neni zase ani tak eneregeticky narocny.

Stavby malých vodných elektrární (MVE), ktoré sa rozmohli po roku 1989, boli príčinou zničenia viacerých biotopov na malých vodných tokoch na Slovensku, ale hlavne v Čechách. Jednoducho preto, že majite¾ vodnej elektrárne odviedol pri nízkom stave vody celý prietok riečky do privádzača MVE, aby ju udržal čo najdlhšie v prevádzke a hlavné koryto zostalo v dåžke mnoho sto metrov celkom bez vody. V niektorých prípadoch sa jednalo doslova o celú kaskádu a prakticky súvislé zničené úseky boli dlhé nieko¾ko kilometrov. Rybí prechod na MVE nebol a ani dnes nie je povinný, navyše mnohé z nich sú vybudované len na privádzačoch a odvodoch, v minimálnej dåžke a začínajú vo vývarisku pod turbínami (kam takmer žiadna ryba nevpláva) a končia v hneď nad vstupom do turbíny :mad: . Zákonu je učinené zados, reálna efektivita nulová, ale to nikoho okrem rybárov príliš nezaujíma...

[quote]
....

V poslední době se čím dál víc jako reálná alternativa vedle těch Zelených pseudoalternativ prosazuje geotermální energie. Její zastánci se tváří, že by snad byli schopni s dostatečným rozpočtem vyvrtat ekonomicky využitelný zdroj geotermální energie snad všude. Pokud se však začnou stávat pro energetiku reálným přínosem, musí zákonitě narazit na nějaký „ekologický“ problém, jako je tomu u jaderné energetiky, protože by mohli vnést narušení energetického monopolu a to Zelení strážci monopolizace jen tak snadno nepřipustí. Ti zatím prosazují své minimální kvóty na alternativní zdroje, mezi něž přes CO2 čistotu nesmí patřit jádro. Když bude muset každý, kdo chce instalovat smysluplnou energeticko kapacitu zároveò vybudovat dost větráků, zničit dost potoků malým neefektivním vodním elektrozdrojem a vyhubit v nich ryby, tak to bude dostatečná překážka vstupu do odvětví, aby ochrana monopolů proti investicím a inovacím byla zaručena a skutečný smysl Zelenosti tak naplněn.
:P [/quote]

Prosímtě nejen že tu zase šíříš svoji propagandu, ale navíc se dopouštíš faktických chyb.

Ano, některé uličky jsou slepé, třeba auta na vodík vyráběný z fosilních paliv, to připouštím. Ale zbytek je snůška ideologicky podbarevných blábolů.

Technologické nepřesnosti:

Jaderná energetika není CO2 neutrální. Potřebuješ vyrobit spoustu betonu a oceli, postavit elektrárnu, vytěžit palivu, přepravit rudu, vyrobit z ní palivové články, bezpečně je přepravit. To vše by tereticky šlo učiniti CO2 neutrální jenom v rámci vodíkové ekonomiky - ale tu ty sám kritizuješ. Dále jsou JE velké centralizované zdroje, využití odpadního tepla je probletické, a potřebuješ kvůli tomu stavět a udržovat silové elektrické rozvody.

Biopaliva 3. generace (tedy bionafta vyráběná ze sinici) pokud se je podaří vyvinout budou mít výborné EROEI, a přitom by spotřebovala minimum zemědělské půdy - většinou by šlo o speciální nádrže, a jako "hnojiov" pro sinice by se využíval běžný komunální odpad.

Fotovoltaika se vyvíjí obrovským tempem, mj. i za přispění českých firem:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/elmarco-predstavilo-nove-solarni-clanky...
a náklady celkově klesají - pomentálně pod 1 USD za instalovaný watt.

Elektřinu lze skladovat ve stacionárních zdrojích výrazně lépe, než v mobilních - napr. vanadové redoxové baterie nejsou vůbec vhodné pro elektromobily a jiná mobilní zařízení, ale mají velkou životnost a velkou účinnost...

Vodíková ekonomika se sice asi neprosadí v osobních autech - tam vidím budoucnost spíše ve vícepalivových hybridech (např. bionafta - elektřina, CNG - elektřina - baterie mají bohužel výrazně menší energetickou hustotu, než uhlovodíky, takže se je vyplatí používat spíše jen pro popojíždění ve městě, ale ne na dlouhé vzdálenosti - ale u letadel je situace odlišná, tam je každá vzdálenost v podstatě velká. Takže pokud se neprosadí solárně poháněné stratosférické vzducholodi ve výškách nad 12 km (moje oblíbená vize), tak se asi vodíkový provoz letadel očekávat časem dá.

A na závěr, abychom zůstali ontopic: jaderná energie má kupodivu minimální význam v kosmonautice. Ano, radioizotopové generátory při letech za dráhu Jupitera, a malý jaderný reaktor jako zdroj elektřiny který bude muset vydržet stovky let na první mezihvězdné sondě, kterou jednou vypustíme, to možná ano - ale jako zdroj delta-V je jakákoliv forma využití jaderné energie překvapivě neefektivní: buď kvůli nutnosti přepravovat s sebou pracovní médium pro jaderně-raketový pohon, a nebo naopak kvůli nutnosti vybudovat rozsáhlé pole radiátorů pro uchlazení elektrárny pro efektivnější jaderně-elektrický pohon. Takže v celé zóně kde se předpokládají např. pilotované kosmické lety je vše jaderné dost neefektivní, už kvůli ochraně kosmonautů. Co má smysl, jsou maximálně tak záložní radioizotopové generátory na Měsíci nebo na Marsu - v otevřeném kosmu Slunce jednoznačně boduje.

Na Zemi vidím pro jadernou energii pouze okrajové uplatnění - např. v oblastech s polární zimou, jako je třeba Finsko, kde se dnes taky staví jediný nový evropský reaktor EPR. Pokud by došlo ke globální demilitarizaci, tak klesne význam jaderných letadlových lodí, ponorek, apod.

A v kosmu ? vidím jediný významější scénář pro jaderný reaktor v kosmu - a sice vícestupòovou bezpilotní mezihvězdnou sondu.

Jejím "prvním stupněm" bude solární plachta, která provede dnes již dobře zdokomumentovaný manévr postupného přiblížení ke Slunci a pak změny dráhy tak, aby se zrychlovalo maximálně kolmo směrem od Slunce - možné je samozřejmě i současné využití gravitace Země i Venuše.

Druhým stupněm bude iontový motor poháněný radioizotopovým generátorem, kterému ovšem dojdou po několika letech zásoby pracovní látky.

A nakonec na palubě zůstane funkční pouze malý jaderný reaktor se zásobami paliva na postupné doplòování v průběhu stovek let.

Tedy - i v kosmu je využití jaderné energie spíše okrajové, a využití solární energie se ukáže jako klíčové dokonce i pro samotný pohon mezihvězdných sond, resp. pro jejich první stupně - nejen pro pohon v blízkosti Slunce.

Klasické jaderné motory na kapalný vodík jsou řešením pro rychlejší lety na Mars, k Venuši a k Jupiteru (při startu ze Země, návrat už musíte řešit klasicky, pokud nebudete nabírat vodík přímo z atmosféry Jupiteru), jaderné zdroje jsou jediným řešitelným zdrojem pohonu za Jupiterem, s termonukleárními zdroji nemůžete v reálném výhledu pro vesmír počítat. Na Měsíci je záložní nukleární Stirlingův motor dobrým řešením.
Žádná elektrárna (ani solární, vodní, ani větrná) není CO2 čistá, protože na její výrobu, údržbu a demontáž se spotřebuje víceméně stejné množství betonu, oceli a kabelů jako pro atomovou (přepočítáno na průměrný výkon).
Výroba vodíku? Ano, můžete využít existující zdroje pro výrobu vodíku v době, kdy elektřina není potřeba, ale i pak jsou efektivnější metody konzervace, převozu a distribuce energie než je vodík a hlavně musíte mít sí zdrojů, která funguje jako standartní provoz. Výroba energie ze sinic? Zatím neověřená technologie, u které není dost výsledků pro zjištění nepříznivých následků, takže s ní reálně nemůžete počítat, protože to může skončit stejným humbukem jako biopaliva. Můžeme ale doufat.
Geotermální elektrárny mají provozní potíže, protože voda pumpovaná do velké hloubky se vrací slaná, takže zanáší trubky a prodražuje provoz, Rakousko chtělo před 10 lety vybudovat obrovské množství geotermálních elektráren, ale plán se nerealizuje. Zase ale uhýbáme z diskuse o 24. slunečním cyklu.

[quote]"malým neefektivním vodním elektrozdrojem a vyhubit v nich ryby"

Potiz s rybami prekonavajici prehrady se da vyresit rybim prechodem - aby byl vsude povinny.
A vodni zdroj se snad vyplati energeticky prakticky vzdy za dobu sve zivotnosti a neni zase ani tak eneregeticky narocny. [/quote]

U velkých přehrad moc s rybami potíž není. Tahům ryb lze pomoci rybochody. Pro ryby znamenají spíš větší habitat. Malé vodní zdroje jsou ale pro ryby a další vodní život dost pohromou. Promíchávají totiž vodu a vytváří v ní nepřirozené teplné gradienty, které v ní ryby vyhubí. A tak Zeleným opěvovaný malý vodní zdroj zpravidla zničí zatrubněním aj. krásu údolí u potoka či říčky a vyhubí v ní ryby atp. V dopadu na přírodu je pak v přepočtu na kWh proti ní smrdutá uhelka na sirnaté uhlí s technologií z roku 1950 docela čistý zdroj.

[quote]

Jaderná energetika není CO2 neutrální. Potřebuješ vyrobit spoustu betonu a oceli, postavit elektrárnu, vytěžit palivu, přepravit rudu, vyrobit z ní palivové články, bezpečně je přepravit. To vše by tereticky šlo učiniti CO2 neutrální jenom v rámci vodíkové ekonomiky - ale tu ty sám kritizuješ. Dále jsou JE velké centralizované zdroje, využití odpadního tepla je probletické, a potřebuješ kvůli tomu stavět a udržovat silové elektrické rozvody.

[/quote]

Jaderný energetika jistě potřebuje pro instalaci svých kapacit spoustu jiných energií s dopadem na prostředí uvolòujících všemožné emise od škodlivých až po neškodné CO2. U energetických rozvodů je to skoro jedno, jaké jsou zdroje, takže zde by šlo u určité relativní indiferentnosti mluvit. Ovšem u vlastních instalovaných kapacit generování elektřiny jsou potřebné kg instalovaného materiálu a další vstupy do instalace zhruba nepřímo úměrné vektoru hustoty energie v generátoru. Tedy tepelná elektrárna na tom bude dobře, atomka, kde je hustota energie niží, hůř, nejhůř na tom budou ty alternativy, co využívají rozptýlených přírodních energií větru, potoční vody, slunečního svitu. V tomto směru lze tedy zcela logicky očekávat největší dopad na životní prostředí na jednotku instalovaného výkonu od těch různých alternativ a tzv. obnovitelností.

Všechny tyto zdroje mají ještě jeden z hlediska ochrany přírody děsivý, ale z hlediska skutečných politických cílů loutkařů Zelených žádoucí dopad - nízká hustota toku výkonu znamená obrovský zábor půdy(tedy gigantický plošný dopad na prostředí vlastní instalací). Při tom jak zrůdně odporně funguje EU a japonský typ "ochrany půdy" jako forma politické manipulace ceny pozemků jsou psát rozsáhlé traktáty. Celý humbuk s biopalivy není ničím jiným než pokusem uvalit na společnost implicitní daò ve prospěch zemědělců s umělým zvýšením politicky nařízené produktivity půdy s uvalením uměle vyšší ceny potravin na spotřebitele a zvýšeným drancováním půdních a vodních zdrojů. Perspektiva, že místo zbytečných polí s řepkou bude celá krajina přetvořena na smrdutá mělká teplá brouzdaliště s eutrofizovanou špínou bahnících si sinic, mě nijak nadšením a radostí z úspěchů ochrany přírody nenaplòuje. Představa, že celou krajinu budou stínit fotovoltaické placky, pod nimiž přežijí jen plísně a lišejníky, ještě míò.

Jaderná energetika hraje zatím roli vedlejšího zdroje, ale i tak dost významného - srovnatelného třebas s přehradami. Nevím, jaká by byla role jádra v energetice, kdyby se tento obor mohl volně rozvíjet. Nevím, byla-li by dominantní nebo třebas jen o polovinu větší, určitě, ale jaderná energetika nedosahuje ani svým podílem na trhu energií ani tím, kam by se až vyvinula, kdyby nebyla uměle v důsledku útlaku Zeleným tmářstvím udržována 40 let v retardaci, toho, čeho dosáhnout potenciálně mohla - a to je každopádně škoda.

V kosmické technice je energie z jádra velkou okrajovkou docela zákonitě i bez Zelených. Malý nukleární blok neumíme - dost možná kvůli Zelenému útlaku. Vynést i atomovou pidielektrárnicku by byl dost problém. Naše kosmická zařízení jsou obvykle dost mròavé stroječky vyžadující k ostatním funkcím kromě vynesení a manévrování minimální příkon a kosmonautika je zatím dost přízemní - tedy i přísluneční a pro tu trochu energie sluneční panel stačí. Průlom by mohl nastat, když se ambice kosmonautiky rozšíří. Možná už s budování větších infrastruktur na Měsíci. Určitě však se zvýšením aktivity ve vzdáleném vesmíru.

Ale ideálem Zelených je přeci zvrátit stav před velké globální oteplování, v jehož důsledku odešla poslední doba ledová. Když se jim nepodařilo přesvědčit paleolitické lovce, aby omezili kapacitu svých ohníčků ke cmudění mamutoviny, takže ke globálnímu oteplení došlo, tak se nyní nemůžeme těšit s 3 km hrubé vrstvy ledovců na půlce Eurasie a Ameriky, musíme trpět rozpadem přirozeného ekosystému tundry a rozšířením teplomilných lesů a stepí z jihu. Až se vám podaří obnovit dobu ledovou, tak zatoužíš holt po atomu i ty. :D

[quote]
Scifi neni - primi vysokoteplotni rozklad vody na vodik a kysik- mel by jit za pomoci tepla z termojadernych elektraren a totez za pomoci vhodnych katalyzatoru i pri nizsich teplotach - tento proces je zrejme jeste nutno doresit.

Prosim nejake % udaje o elektrolyze - kolik energie % se odevzda ve forme vodiku a kam se ztraci ztratova energie - ohreje se tim ta elektrolyzovana voda ??? Pak by zrejme slo teplo zuzitkovavat, kdyby se vyroba vodiku spojila s vyrobou tepla - coz by alespon v zime mohlo pri centralizovanym zasobovanim fungovat - jen ma domenka. [/quote]

Až se zas dostanu domů, zkusím najít čas, abych se na to kouknul.

Tak jako během normalizace mohli za vše američtí imperialisté, tak nyní dle Adolfa za všechno zlo mohou evidentně Zelení. Za jeho slovní obraty připomínající hon na čarodejnice by se nemusel někdy stydět ani fanatický normalizační prokurátor Urválek :-).

Stačí si zjistit dvě celkem jednoduché věci:
1) Jakou mají Zelení politickou moc v nejvýznamějších ekonomikách světach.
2) Jaké % vědeckých kapacit je členem Zeleného hnutí či nějaké zelené platformy.

Potom si člověk uvědomí, že strašení zelenou totalitou je jaksi mimo mísu. Spíše to ukazuje , že stále více lidí z různých oblastí veřejného života si uvědomuje, že je třeba změnit chování člověka vůči planetě a že čím dříve svoje chování změníme v enviromentálně ohleduplné tím to bude dlouhodobě i ekonomicky výhodnější.

[quote]
Stačí si zjistit dvě celkem jednoduché věci:
1) Jakou mají Zelení politickou moc v nejvýznamějších ekonomikách světach.
2) Jaké % vědeckých kapacit je členem Zeleného hnutí či nějaké zelené platformy.
[/quote]
Bohuzel vetsi nez by se zdalo... Staci se jen podivat na tak bohuliby vymysl jako jsou poplatky za ekologickou likvidaci. Dnes jsou vykupni ceny kovu celkem slusne a kradou se i vika od kanalu. Driv se stara vec vyhodila a pokud sla pouzit tak prodala do zberu. Zvyseni vykupnich cen vede k temer nedostatku srotu. A do toho nekdo vymysli poplatek za ekologickou likvidaci. Ale komu a na co tento poplatek jde? Nastal paradox kdy treba nase firma musi plati za zlikvidovani odpadu, ktery by mohla vyhodne prodat a tak ma vlasten misto zizku najednou ztratu. Zatimco firma, ktere tento odpad musime odevzdat a jeste za to zaplatit dle zakona ho vezme a proda tak jakxme to delali driv primo my. No neni tady neco postaveneho na hlavu?
Uz aby se poradne ochladilo. Doufam ze si 24 cyklus da na cas.

[quote]Tak jako během normalizace mohli za vše američtí imperialisté, tak nyní dle Adolfa za všechno zlo mohou evidentně Zelení. Za jeho slovní obraty... [/quote]

Zial u zelenych je velmi malo veci realistickych, rozumnych ci uzitocnych a zapadaju pod hromadou nezmyslov.
Ochrana prirody? Ano! Ciel je o.k. Ale ich recepty nech si zeru sami.
Ak trochu rozumiete problematike, a pocuvate blaboly zelenych, tak pochopte, ze aj mna z nich triafa slak, a vobec sa necudujem Adolfovi, ze si do nich rypne, kde sa da. A este sa na tom aj zabavim.

[quote]Zial u zelenych je velmi malo veci realistickych, rozumnych ci uzitocnych a zapadaju pod hromadou nezmyslov.
Ochrana prirody? Ano! Ciel je o.k. Ale ich recepty nech si zeru sami.
Ak trochu rozumiete problematike, a pocuvate blaboly zelenych, tak pochopte, ze aj mna z nich triafa slak, a vobec sa necudujem Adolfovi, ze si do nich rypne, kde sa da. A este sa na tom aj zabavim. [/quote]

Až na vztach Zelených k jaderné energetice mně jejich postoj připadá zcela OK.
Bohužel jejich politická moc je velmi malá ,aby mohli prosazovat svoje záměry. Třeba zakony na ochranu klimatu a vypouštění CO2n či biopaliva procházejí hlavně díky velkým politickýcm stranám. Takže to plísnění Zelených je vážně mimo. Zelení by to se svými pár procenty prosadit nemohli.

Rozhodnutí na ochranu klimatu se opírá o vědecké studie. Takže podle Vás je většina klimatologů členem nějakého ekologického hnutí? To asi ne, spíše to dokazuje že zmíněna hrozba je vážná, jenže lidi jsou ochotni chovat se ohleduplně pouze do doby, kdy je to moc nestojí.

A biolaliva třeba zelení kritizují.
"Suma sumárum, využití biopaliv ve velkém měřítku podle všeho přinese společnosti víc škody než užitku, a už ve zvýšení cen potravin a benzinu, v nárůstu spotřebovávané energie nebo v pokračující degradaci přírodních zdrojů planety."
[url]http://pardubicko.zeleni.cz/4147/clanek/co-zachrani-biopaliva-/ [/url]

Takže když někdo reje do Zelených kvůli biopalivům, tak jaksi opět pláče na špátném hrobě.

Pages