Juno - sonda NASA k Jupiteru

Primary tabs

Pro sondu Juno (kategorie sond New Frontiers) s plánovaným startem 2011-08-11 nosičem Atlas a příletem k Jupiteru v roce 2016 založil NASA samostatnou stránku

[url]http://nasascience.nasa.gov/missions/juno [/url]

Jinak tisková zpráva o oficiálním zahájení tohoto programu je na

[url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2008/nov/HQ_08-309_Juno.html [/url]

Startovní okno se otevírá 2011-08-05. Přílet k Jupiteru v červenci 2016. Pedpokládaná doba aktivní životnosti na jovicentrické oběžné dráze je 15 měsíců.

Článek o radiační ochraně vyvíjené pro elektroniku Juno viz

[url]http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-230&cid=release_2010-230 [/url]

V srpnu startuje Juno k Jupiteru.
Zahrajte si hru Juno: [url]http://spaceplace.nasa.gov/en/kids/juno/game.shtml[/url].

[b]SPACE.com přináší pohled dovnitř u kosmické lodi určené pro Jupiter[/b]
by Leonard David, SPACE.com’s Space Insider Columnist
Date: 17 February 2011 Time: 12:47 PM ET

[img]http://www.space.com/images/i/8133/i02/LM_JUNO_Cleanroom_-EDIT.JPG[/img]
[i]Kosmická loď Juno se k Jupiteru připravuje u Lockheed Martin Space Systems. Do kostýmů králíčka oblečení Jack Farmerie, vedoucí technik projektu Juno u Lockheed Martin (vlevo) a reportér SPACE.com Leonard David.[/i]
CREDIT: Gary Napier

LITTLETON, Colo. – Ještě nikdy jsem nebyl tak blízko něčemu, co poletí tak daleko.

Kosmická loď Juno určená pro Jupiter před svým plánovaným vzletem letos v srpnu na palubě rakety Atlas V-551 z Cape Canaveral, Fla podstupuje série životně důležitých testů – a já se vydal spatřit to z první ruky. Unikátní kosmická loď k vnější planetě, kosmická sonda se solárním pohonem je určena, aby k této gigantické planetě dorazila v červenci 2016.

Juno zmapuje intenzivní magnetické pole Jupitera, prověří existenci pevného planetárního jádra, změří množství vody a čpavku v hluboké atmosféře a bude pozorovat polární záře planety. Mise Juno je druhou kosmickou lodí konstruovanou v rámci NASA programu New Frountiers (Nové hranice).

Zde u Lockheed Martin Space Systems - budovatele Juno - se kosmické lodi dostává dobré a v odpovídající míře notné dávce něžné láskyplné péče – což je něco, co bude potřebovat, až se střetne s Jupiterovou intenzivní radiací.

Tento reportér se nasoukal do „kostýmu králíčka“ (proč se to tak jmenuje, neměl jsem ponětí, protože hopsnout do toho trvá věčnost) – oděvu vyžadovaného, abyste se mohli přiblížit a osobně seznámit se sondou.

A pomocí mluvčího Lockheed Martin a specialisty na formální ustrojení Garyho Napiera jsem si udělal masku s vousy, vklouzl do střevíčků připomínajících měsíční bagančata a plně se ustrojil, odmagnetoval a obrnil proti jiskrám.

Během přetlakového utěsòování při mém vstupu do superčisté místnosti, jsem se už cítil v dobrém kostýmu. Ovšem nemohl jsem se zbavit pocitu, že jsem se stal přitažlivou upoutávkou pro Pánské potřeby: „Bude se vám líbit, jak vypadáte.“
[img]http://www.space.com/images/i/8134/i02/329218main_juno200904.jpg[/img]

[i]Kosmická loď Juno prolétá před Jupiterem v uměleckém vyobrazení.[/i]
CREDIT: NASA/JPL-Caltech

[b[Hada škrtiče připomínající kabeláž[/b]

Jak jsem se tak batolil dopředu, pozdravil mě a uklidnil podobně vyšòořený Jack Farmerie, vedoucí technik mise Juno k Jupiteru u Lockheed Martin. Je zjevně na svou práci hrdý, jeden prvek, ve kterém figuroval, bylo zavést hadu škrtiči se podobající kabeláž a výstroj těchto vodičů, která se plazí skrze celé Juno.

„Zdají se vám o kabelech sny?“ zeptal jsem se Farmerieho.

„Tak trochu ano. Občas jsem kvůli tomu měl zlé sny,“ odpověděl technik a řekl, že občas strávil 10 až 12 hodin denně jen zapojováním konektorů do kosmické lodi – každý z nich připojuje asi tak 150 jednotlivých vodičů.

Farmerie ukázal, že kabelová výstroj rozvěšená všude po Juno je speciálně zajištěná měděným opletením. „To jí zajistí dostatečné stínění od Jupiterovy radiace … takže ta kabeláž v tomto prostředí přežije. Přidává to ale hodně na váze.“

Zvláštní pozornost je rovněž věnována zabezpečení toho, aby všechno na Juno mělo uzemnění – tj., aby se zamezilo elektrickým výbojům, které by mohly elektrickým výbojem spojit nějaký bod sondy s jiným. „To by poškodilo vědu,“ řekl Farmerie.

Juno je vybaveno trojicí obrovských polí solárních panelů. Kosmická loď těží z pokroků v konstrukci slunečních článků, kdy jsou moderní články o 50 procent účinnější a odolnější vůči radiaci než křemíkové články, které byly k dispozici pro kosmické mise před 20 lety.

[b]Krunýř pro Jupiter[/b]

Juno poletí na vysoké eliptické dráze kolem gigantické planety. Tím se vyhne většině oblastí u Jupitera s vysokou radiací. Udělá to průletem nad severem, sestupem na výšku pod radiačním pásem planety a pak vyrazí vzhůru nad jihem.

Ovšem Juno má první radiační krunýř k zodolnění elektroniky proti radiací – unikátně zhotovenou titanovou krabici, která ochrání klíčové komponenty před expozicí silně radiačním prostředím u Jupitera.
[img]http://www.space.com/images/i/8135/original/Juno_Vault_move_EDIT.jpg[/img]

[i]Technik revidující krunýř Juno – titanovou krabici, která zapouzdří klíčové komponenty kosmické lodi, aby je odstínila před intenzivními radiačními poli Jupitera.[/i]
CREDIT: Lockheed Martin

“Cílem bylo, aby cokoliv, co vecpeme do krunýře, … jsme tam dostali,” řekl Farmerie SPACE.com. „Byl to určitě ten nejtěžší drátenický job, co jsem kdy dělal.“

„Další položky „mimo krabici“, které obsahuje konstrukce Juno, mají svá vlastní zabudované stínění. Abychom se ubránili všemu, co Jupiter na kosmickou loď vrhne, používají se germaniem potažené pokrývky, říká, a zrovna tak obaly s vodivým filmem z Kaptonu.

[b]Nepřekročitelná čára v písku pro start[/b]

Kolem a kolem mám dojem, že Juno nenese nic z Domácích potřeb nebo od jiného železářského dodavatele.

„Téhle věci říkáme vysledovatelnost,“ řekl Farmerie. „Každý šroubek, každou podložku, každou drobnůstku na této kosmické lodi lze zpětně vystopovat až ke dni, kdy jsme ji koupili, a odkud pochází.“

Juno se připravuje pro sérii testů, aby se předvedla její připravenost k cestě vzhůru k Jupiteru – srpnové datum startu nám dýchá na záda.

„Je to nepřekročitelná čára v písku,“ vysvětluje Farmerie. „Děláme, co musíme udělat, abychom ji dostali na odpalovací rampu včas. Obvykle to znamená přesčasy. Je to pro nás způsob života.“

[b]Drsné prostředí[/b]

Exkurze k Juno je za mnou, jsem zpět v těsnící přetlakové komoře, rychle jsem shodil své montérky kosmického věku, abych si popovídal s Timem Gasparrinim, programovým ředitelem pro Juno u Locheed Martin.

„Jupiter je na cestu drsné místo … strašná radiace a máte tu prostředí s nabitými částicemi, se kterým je nutno dělat si starosti,“ řekl Gasparrini SPACE.com. „Je to daleko krutější než konstrukce pro misi k Marsu.“

Gasparrini uvedl rozdíl Juno oproti jiným kosmickým lodím, na kterých pracoval. „Je to větší a se zvětšování přichází větší obtížnost,“ řekl.

Let s monstrózními slunečními panely k Jupiteru je také problém. Gigantická planeta dostává 25 krát méně slunečního svitu než Země. „Máme tam rozvěšených asi 50 čtverečních metrů solárních polí,“ poukázal Gasparrini.

Juno poletí tam, kam ještě žádné sluneční panely před tím neletěly.

Gasparrini řekl, že výroba solárních polí byla na počátku problémová: „Veškerá sklíčenost před rokem a půl … byla právě kvůli tomu.“
[img]http://www.space.com/images/i/8136/original/447959main_junopayloadsystem...

[i]Pohled na vědecké aparáty Juno, které NASA použije k výzkumu největší planety naší sluneční soustavy.[/i]
CREDIT: NASA/JPL

Juno zahrnuje 25 senzorů a devět experimentů. „To je spousta materiálu. Spousta zorných polí pro všechny ty přístroje a spousta věcí, které musíte udržet v pohodě,“ dodal Gaparrini.

Až bude na orbitě Jupiteru, bude tato rotující kosmická loď při každé otočce procházet kosmická zorná poli svých aparátů. Při třech otáčkách za minutu budou zorná pole aparátů snímat výřezy Jupitera asi 400 krát za ty dvě hodiny, co to trvá doletět od pólu k pólu.

Juno bude Jupiter oblétávat ve 32 násobných obězích držíc se 3 000 mil (4 800 kilometrů) nad vršky složitých planetárních mračen po dobu zhruba roku. Poté bude z orbity stažena, aby se zabránilo nárazu do jednoho z Jupiterových měsíců a jeho kontaminaci.

[b]Míra obtížnosti[/b]

Jak se blíží čas startu Juno k Jupiteru, Gasparrini podléhá tlaku, aby sondu připravil k odeslání. Fanfáry příchodu několika kritických vyhodnocení celé kosmické lodi mu už dýchají na záda.

„Tohle neustálé napětí máte mezi úspěchem mise a 21-denním startovacím oknem pořád,“ řekl Gaparrini. „Děláte vše, čeho jste schopni, abyste zajistili, že kosmická loď bude pracovat na 100 procent bezchybně, až se dostane na orbitu. Máte ale tuhle realizaci a realitu, že máte jen 21 dní, abyste to dostali z planety, a že neuděláte nic blbě nebo zkratovitě, abyste toho později litovali.“

Každá kosmická loď je jiná, uzavírá Gasparrini, každá se chytá vyššího stupně obtížnosti.

„Na začátku si myslíte ‚tahle bude snadná‘ … ale ono to tak nikdy nedopadne,“ řekl. „U každé se objeví její vlastní těžkosti. Proto to děláme … protože je to výzva a je to vzrušující.“

[i]Leonard Davis o kosmické průmyslu píše reportáže více než pět desetiletí. Je bývalým šéfredaktorem magazínů National Space Society Ad Astra a Space Word a od roku 1999 psal pro SPACE.com.[/i]
Originál a odkazy: http://www.space.com/10889-jupiter-spacecraft-juno-person.html

Mimochodem, jestli jsem spravne pochopil text z angliny, tak ta parabola (tusim 160cm, S a X pasmo) je nataceci v rozsahu 45st.
Tudiz nebudou setrvacniky hejbat samotnou sondou.
Jsem zvedavej, jak dokazali provest na ozubenem sneku presnost naklopeni paraboly s presnosti 0.0025st.
Aby jeden krok ...Zeme vpravo, krok dalsi ... Zeme vlevo a ne a ne se trefit \"mezikrokem\" na Zem :)) !!!!

Uvidime.

V přesnosti natočení antény bych neviděl zásadní problém. Například současné montáže pro amatérské astro dalekohledy dokáží nastavit přístroje s přesností na 1´ a udržet dlouhodobě nastavení s přesností 1\", A to celé za cenu do 30.000 Kč. Proto 6x větší přesnost v navedení na pozici mi nepřijde pro špičkovou techniku až zase tak neproveditelné.Pokud bych si zvolil montáž v ceně 150.000 Kč, dostávám se s chybou navedení na dvojnásobek hodnoty požadované přesnosti pro anténu sondy. Předpokládám, že se budeme pohybovat i v podobné hmotnosti nastavovaných zařízení.

presne, sucasna astro technika uvedene presnosti s rezervou zvlada, je to len otazka toho kolko penazi to toho chcete vrazit

[quote]presne, sucasna astro technika uvedene presnosti s rezervou zvlada, je to len otazka toho kolko penazi to toho chcete vrazit [/quote]Alebo zvolit vhodne konstrukcne riesenia. :D

Prvy problem je ci to je vobec technicky realizovatelne. Ak zoberiem do uvahy klb osi otacania a meter vzdialeny prevodnik pohybu, tak tvojich pozadovanych 0,0025st je presnost ulozenia cca 40 mikrometrov v sucte na obe ulozenia.

Technologicky:
To je uplne v pohode uz pre brusenie, nehovoriac o dalsich technologickych moznostiach.

Konstrukcne: je mozne pouzit detaily v beznej praxi nepotrebne. Napr. pritlacanie, brzdenie,...

V současnosti se na obyčejných astronomických montážích používají enkodéry, které zajišují přesnost nastavení a udržení v krocích 1/8\" a zajišují dlouhodobé astronomické expozice s odchylkou maximálně 1\" od vypočítavané polohy bez využívání další zpětné vazby a kontroly. Takže požadovanéá přesnost je v podstatě v možnostech amatérů a sériově vyráběných zařízení.

Stavba sondy byla v lednu 2011 dokončena, kdy se podrobila i akustickým a vibračním testům.
V současnosti probíhají dvoutýdenní testy ve vakuové komoře za nízkých teplot.
Odesláni na floridské KSC je v pláínu na začátku dubna.
Startovací okno se otevírá 5.8.2011

[url]http://solarsystem.nasa.gov/news/display.cfm?News_ID=36781 [/url]

[img]http://solarsystem.nasa.gov/images/JunoTOP.jpg [/img]

Sonda Juno byla umístěna do aerodynamického krytu nosné rakety Atlas V (a i s tímto krytem už byla převezena k raketě a namontována na ni). Start k Jupiteru je zatím plánován na 5.8.2011 kolem 17:34 SELČ (začátek startovního okna, které ten den trvá až do 18:43). Startovat z Cape Canaveral lze případně i v dalších dnech až do 26.8.2011.

http://www.nasa.gov/mission_pages/juno/news/juno20110727.html
http://spaceflightnow.com/atlas/av029/fairing/

[img]http://spaceflightnow.com/atlas/av029/fairing/03.jpg [/img]

Bude NASA vysílat start ?

[quote]Bude NASA vysílat start ? [/quote] Samozřejmě, přenos na NASA TV má začít 5.8.2011 v 15:00 SELČ (start může být nejdříve v 17:34 SELČ). Ještě dva dny předtím bude na NASA TV přenos z předstartovní tiskové konference (3.8.2011 od 19:00 SELČ). Viz http://www.nasa.gov/mission_pages/juno/news/juno20110726.html

Ví někdo jaká je pravděpodobnost dnešního startu / počasí a pod./.Dík.

když je řeč o tv tak nevím proč už několik dní nejede
mů oblíbený megový stream
http://playlist.yahoo.com/makeplaylist.dll?id=1368163

máte podobnou zkušenost ?

Pojede to také na MEKu ?

Pokud máš na mysli VMCC MEKu, tak nechystám žádnou online reportáž. Přidal jsem alespoò do stávajícího VMCC (do \"web news\") online zobrazování Juno reportáže ze SpaceFlightNow.com (Juno SFN). http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm

Dík, to úplně stačí.

Start je posunut na 17:39, následně pak na 17:44

nezratal niekto kedy je novy T-0? myslim na nas cas

[quote]nezratal niekto kedy je novy T-0? myslim na nas cas [/quote]

12.25

[quote][quote]nezratal niekto kedy je novy T-0? myslim na nas cas [/quote]

12.25 [/quote]

Takže za chvilku. 18.25

Takže po startu Atlasu v 18.25 selč vše proběhlo bezchybně. Zhruba po 10 minutách byla sestava na parkovací dráze a 30 minut poté, 9minutovým zážehem stupně Centaur byla uvedena na dráhu k Jupiteru. Úspěšné oddělení sondy od rakety proběhlo cca hodinu po startu.

Blahopřeji a přeji štastnou 5letou cestu.

Je zajímavé, že nebyl použit urychlovací stupeñ na THP, jek je obvyklé u podobných letů.Jinak to byla napínavá podívaná.

Dnes ráno mě Neviditelný pes potěšil, že v mezi zprávami, které mi posílá e-mailem, bylo i tohle vskutku pěkné video celého průběhu startu:
http://www.youtube.com/watch?v=9vbU6YnTLus&feature=player_embedded

[quote]Dnes ráno mě Neviditelný pes potěšil, že v mezi zprávami, které mi posílá e-mailem, bylo i tohle vskutku pěkné video celého průběhu startu:
http://www.youtube.com/watch?v=9vbU6YnTLus&feature=player_embedded
[/quote]

Kompletní videa NASA / ULA, odkazy jsou na stránce sondy ve SPACE-40

[url]http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I040A.HTM [/url]

část stánky \"literatura\" položky 17. a 18.

Kromě toho záznamy tiskovek viz položky 9. až 11. a 19.

Bude Juno sledovat svými přístroji i Galileovi měsíce nebo jenom Jupiter?

[quote]Takže po startu Atlasu v 18.25 selč vše proběhlo bezchybně. Zhruba po 10 minutách byla sestava na parkovací dráze a 30 minut poté, 9minutovým zážehem stupně Centaur byla uvedena na dráhu k Jupiteru. Úspěšné oddělení sondy od rakety proběhlo cca hodinu po startu.

Blahopřeji a přeji štastnou 5letou cestu.

[/quote]

nema byt este jedno dostavenicko na gravitacny kopanec? leti sa priamo k jupiteru?

[quote]
nema byt este jedno dostavenicko na gravitacny kopanec? leti sa priamo k jupiteru? [/quote]

Vrátí se k Zemi a dostane od ní ještě ten kopanec.

Co se bude dít, než tam doletí:
http://www.space.com/12558-juno-spacecraft-jupiter-launch-phenomenal-wai...

[quote][quote]
nema byt este jedno dostavenicko na gravitacny kopanec? leti sa priamo k jupiteru? [/quote]

Vrátí se k Zemi a dostane od ní ještě ten kopanec.

Co se bude dít, než tam doletí:
http://www.space.com/12558-juno-spacecraft-jupiter-launch-phenomenal-wai... [/quote]

kolko potrva kym sa dostane po drahu marsu? Nebolo by dobre akcelerovat tymto sposobom martansky preletovy habitat aj s landerom a zasobami, a pri dostavenicku pripojit len kabinu s astronautmi?

[quote][quote][quote]
nema byt este jedno dostavenicko na gravitacny kopanec? leti sa priamo k jupiteru? [/quote]

Vrátí se k Zemi a dostane od ní ještě ten kopanec.

Co se bude dít, než tam doletí:
http://www.space.com/12558-juno-spacecraft-jupiter-launch-phenomenal-wai... [/quote]

kolko potrva kym sa dostane po drahu marsu? Nebolo by dobre akcelerovat tymto sposobom martansky preletovy habitat aj s landerom a zasobami, a pri dostavenicku pripojit len kabinu s astronautmi? [/quote]

http://www.nasa.gov/images/content/576049main_JunoCruiseTraj_02.22.11.jpg

tu je to aj s nejakými dátumami... môžeš skúsi odhadnú, kedy to bude pri dráhe marsu...

[quote] Nebolo by dobre akcelerovat tymto sposobom martansky preletovy habitat aj s landerom a zasobami, a pri dostavenicku pripojit len kabinu s astronautmi? [/quote]
K Marsu to samozřejmě nejde, protože pro přímý návrat k Zemi potřebujeme dráhu se zhruba dvojnásobnou dobou oběhu, která má afélium dále než Mars.
K Marsu se dá využít pouze Venus flyby. Startem od Země snížit perihélium dráhy ke gravitačnímu manévru u Venuše, kterým poté zvýšit afélium k Marsu.

[quote]Kolko potrva kym sa dostane po drahu marsu? ... [/quote]

Podle elementů dráhy sondy, které používá Solar System Simulator v JPL, sonda Juno překříží dráhu Marsu 2011-12-12 přibližně ve 14:30 UTC. (Mars bude samozřejmě úplně jinde).

K Marsu to samozřejmě jde taky použít, 4,5 měsíce letu je hodně krátká dráha už po startu bez urychlení - jakou rychlost udělil Centaur sondě? Musí to být cca celkových 13 km/s. Po gravitačním kopanci to vypadá na 2,5-3 měsíce letu. Problém je jen ve velké rychlosti příletu k Marsu - náročný aerocapture.

[quote][quote] Nebolo by dobre akcelerovat tymto sposobom martansky preletovy habitat aj s landerom a zasobami, a pri dostavenicku pripojit len kabinu s astronautmi? [/quote]
K Marsu to samozřejmě nejde, protože pro přímý návrat k Zemi potřebujeme dráhu se zhruba dvojnásobnou dobou oběhu, která má afélium dále než Mars.
K Marsu se dá využít pouze Venus flyby. Startem od Země snížit perihélium dráhy ke gravitačnímu manévru u Venuše, kterým poté zvýšit afélium k Marsu. [/quote]

[quote]Problém je jen ve velké rychlosti příletu k Marsu - náročný aerocapture.[/quote]

aka je hranicna rychlost pre aerocapture? kedy sa stane aerocapture nerealizovatelny? ci uz kvoli zhoreniu, alebo kvoli odrazu od atmosfery, alebo aj niecomu inemu? [Edited on 09.8.2011 Agamemnon]

[quote]Bude Juno sledovat svými přístroji i Galileovi měsíce nebo jenom Jupiter? [/quote]Pokud se týká snímkování, kamera JunoCam je určena pro pořizování přehledových snímků, svými parametry je prakticky shodná s MARDI na Curiosity.
Juno bude na polární dráze, detailnější snímkování satelitů se čekat nedá.

[quote] ... jakou rychlost udělil Centaur sondě? Musí to být cca celkových 13 km/s. ...[/quote]

C3 parametr únikové dráhy pro sondu Juno je 31,1 km2/s2, což znamená rychlost po opuštění sféry gravitačního vlivu Země 5,58 km/s, což přepočteno na povrch Země činí 12,51 km/s (ve skutečnosti při dohoření motoru Centauru to bude o dost méně, vzhledem k tomu, že to bylo cca ve výši přes 2300 km nad povrchem Země, ale přesnou výšku neznám a nemohu to teď hledat).

[quote][quote]Problém je jen ve velké rychlosti příletu k Marsu - náročný aerocapture.[/quote]

aka je hranicna rychlost pre aerocapture? kedy sa stane aerocapture nerealizovatelny? ci uz kvoli zhoreniu, alebo kvoli odrazu od atmosfery, alebo aj niecomu inemu? [Edited on 09.8.2011 Agamemnon] [/quote]

realizovatelny je skoro vzdy, otazka je kedy to este astronaut prezije :)
Zhoreniu sa da predist dostatocne dimenzovanym tepelnym stitom, pozrite si stit sondy, ktoru vypustal Galileo do jupitera...

[quote][quote][quote]Problém je jen ve velké rychlosti příletu k Marsu - náročný aerocapture.[/quote]

aka je hranicna rychlost pre aerocapture? kedy sa stane aerocapture nerealizovatelny? ci uz kvoli zhoreniu, alebo kvoli odrazu od atmosfery, alebo aj niecomu inemu? [Edited on 09.8.2011 Agamemnon] [/quote]

realizovatelny je skoro vzdy, otazka je kedy to este astronaut prezije :)
Zhoreniu sa da predist dostatocne dimenzovanym tepelnym stitom, pozrite si stit sondy, ktoru vypustal Galileo do jupitera... [/quote]

dik, mna skor zaujima ten odraz - cital som napr., ze sa neda letiet k marsu sposobom, ze len zrychlujeme, lebo pri aerocapture by doslo k odrazu od atmosfery... takze ma zaujimalo, ze kde je ta hranica, ze sa to uz odrazi...

Méně to je kvůli gravitačnímu zbrždění Zemí v průběhu letu? dv by ale mělo odpovídat, případně být mírně větší kvůli tomu, že manévr neproběhl v perigeu?
I tak je to míò než bych čekal - 12,51 km/s a proletět drahou Marsu za 4,5 měsíce? 7,8 km/s je oběžná rychlost, takže stačilo dodat 4,71 km/s.
Pro odraz musí být špatný úhel, větší rychlost řekl bych sníží výšku průletu nad povrchem Marsu a vyžaduje řízení průletu změnou vztlaku, mělo by to ale jít. Při velkých rychlostech už sama tenká atmosféra asi nebude stačit pro zbrzdění na výstřednou eliptickou dráhu, ale to by byly asi mnohem vyšší rychlosti.

[quote][quote] ... jakou rychlost udělil Centaur sondě? Musí to být cca celkových 13 km/s. ...[/quote]

C3 parametr únikové dráhy pro sondu Juno je 31,1 km2/s2, což znamená rychlost po opuštění sféry gravitačního vlivu Země 5,58 km/s, což přepočteno na povrch Země činí 12,51 km/s (ve skutečnosti při dohoření motoru Centauru to bude o dost méně, vzhledem k tomu, že to bylo cca ve výši přes 2300 km nad povrchem Země, ale přesnou výšku neznám a nemohu to teď hledat).

[/quote]

[quote]Méně to je kvůli gravitačnímu zbrždění Zemí v průběhu letu? dv by ale mělo odpovídat, případně být mírně větší kvůli tomu, že manévr neproběhl v perigeu? ...
[quote]C3 parametr únikové dráhy pro sondu Juno je 31,1 km2/s2, ... přepočteno na povrch Země činí 12,51 km/s
[/quote] [/quote]

C3 parametr je mírou kinetické energie, kterou má umělé kosmické těleso. Pro meziplanetární sondy je rovno druhé mocnině rychlosti, kterou by mělo v nekonečnu od Země, kdyby tady nebyla žáfná další tělesa (zejména Slunce) a je vztažena ke středu Země. Při pohybu gravitačním polem Země (tady v podstatě dokud neopustí Hillovu sféru) platí vztah pro okamžitou geocentrickou rychlost (její velikost, bez ohledu na směr vektoru rychlosti):

v = √(C3 + Ve2),

kde Ve je lokální hodnota únikové rychlosti, která se mění s výškou (klesá s ní) a je rovna

Ve = √(2GM/r),

kde G je univerzální gravitační konstanta, M je hmotnost planety (tady Země; součin GM se někdy označuje řeckým písmenem mí a nazývá se gravitační parametr planety) a r je vzdálenost od středu (těžiště) planety. Vidíme, že úniková rychlost klerá se vzdáleností od Země.

Jinak po opuštění sféry gravitačního vlivu Země (Hillovy sf.) se sonda Juno z počátku pohybuje prakticky stejným směrem jako Země, proto můžeme rychlost sondy sečíst (nezabývat se vektorovým skládáním rychlostí) s rychlostí pohybu Země kolem Slunce (střední hodnota této rychlosti je 29,79 km/s), takže heliocentrická rychlost sondy Juno za hranicí Hillovy sféry byla přibližně 35,4 km/s.

Ten pokles konečné geocentrické rychlosti při posledním vypojení motorů nosné rakety není proto, že by zemská gravitace brzdila let rakety (což se však samozřejmě děje, ale není to důvod), ale proto, že ve výšce, kde se vypojí motory, je potřebná úniková rychlost Ve prostě menší!

Nezaměòujte ale konečnou inerciální rychlost rakety V s charakteristickou rychlostí Vchar (podle Ciolkovského rovnice). V charakteristické rychlosti jsou samozřejmě zahrnuty i gravitační ztráty a aerodynamické ztráty, takže vždy platí V < Vchar. A výpočet gravitačních ztrát samozřejmě závisí především na konkrétním průběhu (tvaru) naváděcí dráhy. Proto jsou například skoro vždy vkládány úseky vyčkávací (parkovací) dráhy atp. aby se navádění optimalizovalo.

[quote]Bude Juno sledovat svými přístroji i Galileovi měsíce nebo jenom Jupiter? [/quote]

Není to obecně součástí vědeckého plánu, ale teoreticky můžou být užitečná pozorování italským zobrazovacím spektrometrem JIRAM.
Ten má lepší rozlišovací schopnost než JunoCam (asi 3×) a je teoreticky schopen monitorovat vulkanickou činnost na Io, či mapovat chemické složení malých vnitřních měsíců (což podobný přístroj NIMS na sondě Galileo bohužel nezvládl).

115 den letu. Juno je ve druhé části vnitřní návratové dráhy k Zemi, momentálně se blíží k orbitě Marsu. Tato druhá fáze vnitřní dráhy již trvá 52 dní a bude pokračovat dalších 78 týdnů, kdy přejde do třetí fáze této dráhy.

Sonda je ve výborném stavu. Všechny systémy pracují dle očekávání, komunikace se Zemí je stabilní. Od startu má sonda za sebou už 315 mil km (vztaženo ke Slunci) Vzdálenost od Země 72 mil km, což je přesně 4 minuty zpoždění rádiového signálu.

Přístroje sondy v těchto dnech prochází testy vysokého napětí, které budou pokračovat do konce roku.

[img]http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4680274.jpg?537[/img]

Další info zde [url=http://www.spaceflight101.com/juno-trajectories.html]Juno Trajectory Information[/url]

[url=http://www.spaceflight101.com/juno-mission-updates.html]viz..[/url]

[quote]Přístroje sondy v těchto dnech prochází testy vysokého napětí, které budou pokračovat do konce roku. [/quote]

co znamena, v tomto kontexte, \"vysoke napatie\"? [Edited on 29.11.2011 Agamemnon]

[quote]co znamena, v tomto kontexte, \"vysoke napatie\"? [Edited on 29.11.2011 Agamemnon] [/quote]Testují a kalibrují se přístroje (JADE, JEDI, UVS) určené pro výzkum vysokoenergetické polární magnetosféry, kterou bude sonda prolétávat. Přístroje už dříve prověřovali pod nízkým napětím a nyní se testuje pod vysokým napětím.
http://juno.wisc.edu/spacecraft_instruments_PMS.html

[quote][quote]co znamena, v tomto kontexte, \"vysoke napatie\"? [Edited on 29.11.2011 Agamemnon] [/quote]Testují a kalibrují se přístroje (JADE, JEDI, UVS) určené pro výzkum vysokoenergetické polární magnetosféry, kterou bude sonda prolétávat. Přístroje už dříve prověřovali pod nízkým napětím a nyní se testuje pod vysokým napětím.
http://juno.wisc.edu/spacecraft_instruments_PMS.html
[/quote]

hmm, okej, zle som sa vyjadril :) ide mi o číslo... ak si dobre pamätám zo školy, tak vysoké napätie znamená nad 1000V... ale nejak sa mi nezdá, že by niečo také platilo aj v tomto kontexte... alebo áno?

[quote]hmm, okej, zle som sa vyjadril :) ide mi o číslo... ak si dobre pamätám zo školy, tak vysoké napätie znamená nad 1000V... ale nejak sa mi nezdá, že by niečo také platilo aj v tomto kontexte... alebo áno? [/quote]Konkrétní čísla v souvislosti s těmito přístroji memám. Ale myslím že při měření tohoto druhu se pracuje s MeV až GeV.

Pages