Falcon 1 a Falcon 9

Primary tabs

Nemůžu najít téma, které se zabývalo raketami Falcon firmy Space X, takže začínám nové:

http://science.slashdot.org/science/08/11/24/1359242.shtml
SpaceX Successfully Tests Nine-Engine Cluster

Tentokrát motory pracovaly po celou dobu, po kterou poběží první stupeò Falconu 9.

[quote]a himbajs.. fakt nasadzujú pekelné tempo :o

to by už mal by potom druhý štart. kvalifikačný - COTS s plne funkčnou kabínou.. [/quote]Ne. Termín 2.2.2010 se týká prvního letu rakety Falcon 9. Informace o termínu 29.11.2009 je již neaktuální (je z 22.9.2009)

Dva měsíce odkladu jsou sice dost, ale logicky radši odklad než výbuch rakety. Osobně sem odhadoval 3 měsíce u prvního startu a další 3 měsíce u druhého, tak uvidíme.

[quote]Dva měsíce odkladu jsou sice dost, ale logicky radši odklad než výbuch rakety. Osobně sem odhadoval 3 měsíce u prvního startu a další 3 měsíce u druhého, tak uvidíme. [/quote]

Naprostý souhlas, raději si počkáme a světová veřejnost taky. Znám to sám, kdy se stráví dlouhá doba na vývoji něčeho a pak šéfům rupne v hlavě a chcou to mít během několika dnů na stole, nedají si nic vymluvit a dopadne to špatně kvůli naprosté maličkosti. Držme SpaceX palce a doufám, že Elon není ten typ šéfa. Však se dočkáme a pak se budou dít věci.

Před chvílí jsem poslal dotaz do společnosti SpaceX. Vždy mi odpověděli a věřím, že i tentokrát. Jakmile budu něco vědět, ihned to zveřejním. Dotaz jsem poslal za širokou obec těch, kteří se o aktivity SpaceX zajímají.

[quote][quote]Dva měsíce odkladu jsou sice dost, ale logicky radši odklad než výbuch rakety. Osobně sem odhadoval 3 měsíce u prvního startu a další 3 měsíce u druhého, tak uvidíme. [/quote]

Naprostý souhlas, raději si počkáme a světová veřejnost taky. ..... [/quote]

Z rôznych článkov na nete mám dojem, že existuje skupina "fanúšikov " SpaceX a komerčného transportu astronautov na LEO a skupina - "tvrdé jadro štátneho dirigizmu" a na štát dlhodobo rozpočtovo naviazaných spoločností a sústavy lobistov, ktorí robia všetko možné preto, aby sa neukázalo, že prístup na LEO je možný aj lacnejšie, ako sa dialo doteraz. Je to hrozné, že na ARES 1 - v podstate s overeným 1-vým stupòom, ktorý letel viac ako 200 x a s druhým stupòom ako derivátom jestvujúceho motora, bude trva 7-8 rokov štart plnohodnotného nosiča. Na druhej strane skupina amatérov - dnes "až" so 700 zamestnancami - predtým ove¾a menej, stíha to isté za kratší čas a s podstatne menším rozpočtom. To predsa nie je m ožné pripusti !

A to nejdem porovnáva náklady na vývoj ARES 1 - štart z jestvujúcich súčastí a Falcon 9 - štart zo "zelenej" lúky

[quote]A to nejdem porovnáva náklady na vývoj ARES 1 - štart z jestvujúcich súčastí a Falcon 9 - štart zo "zelenej" lúky [/quote]

Ares 1 by ovsem mel mit vetsi nosnost. Je ovsem jasne ze byrokracie v NASA je velice nakladna zalezitost. Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu.
Fakt ze prvni a druhy stupen Falconu je tak podobny je dalsi vyraznou usporou nakladu.
Dalsi usporu vidim v motorech, ktere jsou dostatecne jednoduche, aby byly vyvinuty temer "na kolene". Nevim kde vzali turbocerpadla, ventily atd, ale zrejme to postavili ze seriovych soucastek. Dalsi hardware low-end motoru je pak mozno relativne snadno vyrobit z polotovaru.

Kazdy kdo nekdy pracoval v nejake obri firme s mnoha tisici zamestnanci si je urcite vedom toho jak neefektivni takove firmy dokazi byt. Efektivnost gigantu spociva v tom, ze dokazi shromazdit hodne kapitalu a vcas konkurenta koupit, nebo ho politicky vysachovat ze hry.

Ano - srovnávat státní sektor se soukromým z hlediska efektivity práce je jako srovnávat povoz, který táhne 1 kůò, kolem je 10 úředníků, kteří schvalují každý jeho krok (každý se svým soukromým výkladem pravidel), 10 koní stojících vedle, kteří jenom žerou a několika desítkami lidí, kteří vypracovávají statistiky tahu koně a návrhy na zlepšení efektivity zbylých deseti - a naproti tomu 1 sedlák, 2 koně a pluh - což k orbě stačí.
Je určitě velká pravda, že soukromý sektor v kosmických letech sebere práci mnoha darmožroutům a zprůhlední finanční toky - prostě a jednoduše nám řekne, jaká je SKUTEČNÁ CENA - samozřejmě pokud bude fungovat svobodný trh a tedy konkurence. I my v Evropě máme k tomu co říci - nenechme si vzít svobodu náhradou za jistoty - snažme se udržovat svobodný trh, kde může najít uplatnění každá šance, které se někdo chytí - kde co nejsnáze promění v čin své touhy všichni schopní a pracovití.

schopnych a pracovitych je malo, v neefektivnych monopoloch a statnych firmach sa lahko zamestnaju vsetci ostatni. Preto je tazke presadit sa s malou firmou a skvelou myslienkou, pretoze nebojujete len proti konkurencii, ale aj proti davu zamestnancov, ktori sa boja o svoje "istoty", a nasledne proti davu politikov, ktori sa boja o hlasy

Přišla mi odpověď přímo ze SpaceX:

SpaceX dosud nevydala oznámení o datumu startu prvního Falconu 9 a až tak učiní, bude to k dispozici na jejich stránkách.

Využil jsem, že jim mohu poslat poděkování za odpověď a doplnil dotaz, zda bude možné start Falconu 9 sledovat na internetu - spolu s přáním, aby vše dobře dopadlo. Předpokládám, že odpověď může dojít během pondělka.

"Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu. "
Je otazka nakolik je to bezpecne - cilem NASA je dopravovat astronauty nahoru co nejbezpecnejc.
Podle mne u tech nadrzi vedi co delaji - tedy proc to delaji na soustruhu.

[quote]"Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu. "
Je otazka nakolik je to bezpecne - cilem NASA je dopravovat astronauty nahoru co nejbezpecnejc.
[/quote]

Tady je to o strukturalnich vypoctech a zatezovem testovani. Pokud pri testech vyjdou obe technologie shodne, tak jsou i stejne bezpecne. Neni moc co resit. Hlavni rozdil je v cene a zrejme i do nedavna v hmotnosti. Space X ma ale stupne az podezrele lehke.

[quote]
Podle mne u tech nadrzi vedi co delaji - tedy proc to delaji na soustruhu. [/quote]

Na frezce.

[quote][quote]"Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu. "
Je otazka nakolik je to bezpecne - cilem NASA je dopravovat astronauty nahoru co nejbezpecnejc.
[/quote]

Tady je to o strukturalnich vypoctech a zatezovem testovani. Pokud pri testech vyjdou obe technologie shodne, tak jsou i stejne bezpecne. Neni moc co resit. Hlavni rozdil je v cene a zrejme i do nedavna v hmotnosti. Space X ma ale stupne az podezrele lehke.

[quote]
Podle mne u tech nadrzi vedi co delaji - tedy proc to delaji na soustruhu. [/quote]

Na frezce. [/quote]

Na soustruhu - na tom se obrábí rotační díly s vysokou přesností. Na frézce se dělají "hranaté záležitost" - a to bych si dovolil tvrdit s určitostí, protože jsem během studia prodělal 3 roky praxe v Pragovce, právě na obráběcích strojích a strojích CNC.

"Na frezce.. Na soustruhu.. Na frezce.. Na soustruhu.." :P

prepáčte že sa pletiem do sporu..
keď na obrom sústruhu, nasadíme miesto "klasického noža", frézovaciu hlavu.. ee. ako sa volá taký nástroj?

[quote]"Na frezce.. Na soustruhu.. Na frezce.. Na soustruhu.." :P

prepáčte že sa pletiem do sporu..
keď na obrom sústruhu, nasadíme miesto "klasického noža", frézovaciu hlavu.. ee. ako sa volá taký nástroj?
[/quote]

??? A proč bych to propána dělal? Doporučuji exkurzi do podniku Škoda Energo, kde vyrábějí např. turbíny.

Jinak samozřejmě existují obráběcí linky, kde se dokáže v nějakém pěkném CNC stroji zároveò soustružit a zároveò frézovat. Problém velkých dílů je upnutí do sklíčidla. Pokud chcete frézovat něco o průměru 20cm vystačíte si s celkem běžným soustruhem. Raketky bývají dlouhé tak pokud bude mít dva metry, tak to na protějším konci podepřete hrotem. Tak opracujete bok. Pokud chcete vyrobit něco dutého jako nádrž - musíte do koníka dát vrták nebo onu záležitost poskládat z několika menších dílů, do kterých dosáhne obráběcí hlava s noži (která je prosta jakéhokoliv pohonu, který by Vám otáčel frézou (Pokud chcete obrábět něco, co má průměr 3 metry, tak máte celkem problém s manipulací a jsou na to dost velké, drahé a specializované mašiny - viz návrh exkurze.

Nevím jestli principielně chápete rozdíl mezi frézou a soustružnickým nožem, ale zcela polopatě - při soustružení je pevný nůž a obrobek se otáčí, nůž vytváří válce/kužele s tolerancí na desetiny milimetru.

Při frézování se výrobek nehýbe, točí se nástroj na frézce a vznikají plochy a již při frézoávání čelem nebo bokem nástroje. Tolerance je opět na desetiny milimetru.

Vyšší přesnosti se dosahuje broušením na setiny milimetru. Dál jsme se v HiTeku nedostali. Některé díly se bůh ví proč i leštily, ale pravděpodobně ne kvůli přesnosti.

Panove, jednak spor o tuto zalezitost je trochu OT, ale dovolim si vysvetlit nasledujici:
1) Na soustruhu nemuzete delat s plechem. Pomery namahani a pevnosti materialu jsou neprimerene. Soustruh odebira material, ktery se deformuje do "spony", pri tom vznika znacne tepelne namahani. Nastroj na material pusobi v ose rotace(posun) a v tecne. Zvlaste u delsich dilu pak vznika pnuti, ktere zpusobuje nepresnosti a pruhyby, podkladani napriklad na karuselech toto muze omezit, ale nikoliv zamezit.
2) Soustruh je rotujici obrobek a staticke nastroje
3) Vrtacka, frezka a bruska jsou rotujici nastroje, staticky obrobek.
4) Upravy povrchu jako brouseni, lesteni, lapovani a dalsi se delaji kvuli:
- presnosti (tezko udelate jednu tisicinu milimetru pri vysoke hrubosti obrabeneho vyrobku
- mechanickym vlastnostem vyrobku

Plechy maji obecne znacnou presnost jiz z vyroby. Dle meho dojde k jejich vytvarovani na specialnim zarizeni a nasledne vkladani dalsich dilu (zpevneni) ve forme prirub. Ty uz mohou byt na soustruhu delane.

Je to hodne nahrubo, ale uz nejakou dobu v oboru nepracuji.

[quote]"Na frezce.. Na soustruhu.. Na frezce.. Na soustruhu.."[/quote] Neviem, na viacerých stránkach som čítal , že SpacxeX vyvinuli technológiu tzv. frikčného zvárania pre nádrže. Možno ide o privarenie dna k pl᚝u.

[quote]JirkaSalek: Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu. [/quote] Jirko, můžeš nějak doložit svoje tvrzení o tom, že nádrže ET pro STS se "soustruží" z tlustého plechu? Mě to z dostupných informací zatím připadá spíš tak, že se ET poměrně klasicky svařují z předem "natvarovaných" kovových plátů. Není mi jasné, jestli se ty "pláty" vyrábějí ohýbáním, nebo jinak (třeba frézováním). Je o tom výrobním procesu někde něco bližšího? Základní (nepříliš detailní) info jsem našel např. na http://maf.msfc.nasa.gov/et_overview.html .

[img]http://maf.msfc.nasa.gov/images/external_tank-2.gif [/img]

Pokud se nepletu tak se tenké stěny( je jedno kde zda v leteckém nebo kosmickém průmyslu), kde z důvodu pevnosti(aby se nemusela raketa nafukovat jako Atlas) jsou růná žebrování, vyrábějí chemickým obráběním a to už od roku cca 1960. Tuto technologii používají jak na západě tak i na východě.

Solidní informace o "obrábění" dílů ET se mi podařilo najít v PDF dokumentu "[url=http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=14350.0... Shuttle External Tank[/url]" (10 MB) z roku 1997 (jde o popis superlehké verze ET, tzv. SLWT).

V dokumentu se uvádí, že "pláty" pro kyslíkovou nádrž se obrábějí "chemicky" ("chem-milled") a pro vodíkovou nádrž se ty "pláty" zřejmě skutečně vyrábějí mechanickým frézováním z plechů ("from plate stock on numerically controlled skin mills"). Materiálem jsou vždy hliníkové slitiny. U vodíkové nádrže je základní tlouška "plechu" buď 26 mm (1.05") nebo 32 mm (1.30") a z té je odfrézována většina materiálu tak, aby zůstal vnější pl᚝ o tlouštce 2 - 10 mm a tenké vnitřní žebrování v rastru cca 27 x 38 cm.

[img]http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2009/img/lh2panel.gif [/img]

Vypadá to tedy tak, že "intenzivní frézování" se u STS ET používá jen u velmi velké a hodně namáhané vodíkové nádrže, která ale u Falconu není (oba stupně rakety Falcon jsou na kyslík/kerosen) takže je možné, že jinou technologii výroby nádrží umožòuje spíš použité palivo, než nějaká extra technologická inovace u SpaceX.

Pokud vím, rotační frikční sváření jednotlivých, již skružených dílů nádrže nevynalezl Space X, ale používají ho i jiní výrobci raket v US. Nádrže na palivo RP jsou vždy podstatně menší, než nádrže H2 pro stejné dV, i když musí nést větší hmotu paliva. To umožòuje je vyrábět i stáčením z plechu. Kromě toho vlivem válcování za studena má plech vždy větší pevnost, než stejně silný materiál vyráběný jakýmkoliv obráběním. Výjimkou je, pokud použitý polotovar vzniká také válcováním za studena se stejným zhuštěním materiálu, což u silných plechů nebývá, většinou se válcují za tepla.

[quote][quote]JirkaSalek: Nejvic se mi libi pristup SPACE X k vyrobe nadrzi, ktere jsou jen ze srolovaneho plechu (mozna s nejakou vevarenou vyztuzi), zatimco Ares pouziva stejne jako STS stenu nadrze vysoustruzenou i s vyztuzemi z tlusteho plechu. [/quote] Jirko, můžeš nějak doložit svoje tvrzení o tom, že nádrže ET pro STS se "soustruží" z tlustého plechu? [/quote]

Vyjadril jsem se nepresne. Nesoustruzi se, ale frezuji, jak tady bylo spravne receno. Tudiz jako nastroj se puziva frezka a ne soustruh. Jestli se nadrze LOX vyrabeji nejakym chemickym obrabenim to nevim.
Lehky uvod je napriklad zde:

http://www.isogrid-sst.com/machine%20design.htm

Kazdopadne Space X nic nefrezuje a jen nakoupi plech, stoci ho a svari do valce. Mel jsem tuseni ze dovnitr jeste vevaruji nejake vzpery, ale to si nejsem vubec jisty.

Nadrz ET se vyrabi tak ze se vezme tlusty plech, z nej se vysoustruzi tenky plech se vzperami, ten se pak stoci a svari dohromady.

Postup Space X zrejme neni nic extra noveho, naopak je to zrejme stale nejbeznejsi postup. Novinka je v tom ze komplet celou nadrz delaji pomoci friction stir welding - svarovani trenim, coz umoznuje svarovani s minimalnim poctem defektu.

Dalsim prostorem pro zvyseni efektivity je hmotnost nosnych prvku a spoju (vika, priruby, svary). Ty tvori velmi velkou cast hmotnosti tlakovych nadob. Zda se ze Space X je v tomto docela dobry. Navic Space X ma stejnou technologii pro prvni i druhy stupen pro okyslicovadlo i palivo, takze je to velmi velka uspora.

Co se tyce pouziteho paliva tak zasadni problem bude asi v pozadavcich na kvalitu. Nadrze na LHX maji chronicky problem s unikem paliva sebemensi skulinkou. Pozadavek na dokonale obrabeni svarovani a tesneni je tedy umocnen.

Pro nekoho kdo tuto technologii nema dokonale zvladnutou je LHX opravdu neschudna cesta. Jak je technologie zvladnuta, tak uz neni takovy problem vyrobit vetsi nadrz.

Přišla odpověď ze SpaceX na dotaz, zda se bude start Falconu 9 vysílat na internetu:

"... plány na vysílání prvního startu dosud nebyly finalizovány. Sledujte prosím naše stránky, kde to bude oznámeno."

Pánové mluvte raději do kosmonautiky.. O technologii výroby nemate ani šajnu a nemůžete věřit všemu co je napsáno .
Pinkas , nějaký ten přehled má. Pro jeho doplnění (Výjimkou je, pokud použitý polotovar vzniká také válcováním za studena se stejným zhuštěním materiálu,) z tak zpevněného materiálu se odfrézuje přebytečný materiál a zůstane požadovaná tlouška stěny s žebry.
[quote](Nadrz ET se vyrabi tak ze se vezme tlusty plech, z nej se vysoustruzi tenky plech se vzperami, ten se pak stoci a svari dohromady. tlouštce 2 - 10 mm a tenké vnitřní žebrování v rastru cca 27 x 38 cm.) [/quote]Až na to soustružení . Jinač by to šlo. [quote]V dokumentu se uvádí, že "pláty" pro kyslíkovou nádrž se obrábějí "chemicky" ("chem-milled") a pro vodíkovou nádrž se ty "pláty" zřejmě skutečně vyrábějí mechanickým frézováním z plechů ("from plate stock on numerically controlled skin mills"). Materiálem jsou vždy hliníkové slitiny. U vodíkové nádrže je základní tlouška "plechu" buď 26 mm (1.05") nebo 32 mm (1.30") a z té je odfrézována většina materiálu tak, aby zůstal vnější pl᚝ [/quote]Žádné chemickým obráběním u teto technologie není. Snad nějaká povrchová úprava. [quote]Nadrze na LHX maji chronicky problem s unikem paliva sebemensi skulinkou. Pozadavek na dokonale obrabeni svarovani a tesneni je tedy umocnen. [/quote] Jednotlivé komponenty se po skružení a svaření povrchově obrosí (vyleští) . Provede se nedestruktivní defektoskopická zkouška fluorescenční látkou , pro odhalení vad a trhlin v materiálu.

[quote]Panove, jednak spor o tuto zalezitost je trochu OT, ale dovolim si vysvetlit nasledujici:
1) Na soustruhu nemuzete delat s plechem. Pomery namahani a pevnosti materialu jsou neprimerene. Soustruh odebira material, ktery se deformuje do "spony", pri tom vznika znacne tepelne namahani. Nastroj na material pusobi v ose rotace(posun) a v tecne. Zvlaste u delsich dilu pak vznika pnuti, ktere zpusobuje nepresnosti a pruhyby, podkladani napriklad na karuselech toto muze omezit, ale nikoliv zamezit.
2) Soustruh je rotujici obrobek a staticke nastroje
3) Vrtacka, frezka a bruska jsou rotujici nastroje, staticky obrobek.
4) Upravy povrchu jako brouseni, lesteni, lapovani a dalsi se delaji kvuli:
- presnosti (tezko udelate jednu tisicinu milimetru pri vysoke hrubosti obrabeneho vyrobku
- mechanickym vlastnostem vyrobku

Plechy maji obecne znacnou presnost jiz z vyroby. Dle meho dojde k jejich vytvarovani na specialnim zarizeni a nasledne vkladani dalsich dilu (zpevneni) ve forme prirub. Ty uz mohou byt na soustruhu delane.

Je to hodne nahrubo, ale uz nejakou dobu v oboru nepracuji. [/quote]

Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu...

Chemické obrábanie - elektrolytické leptanie je technológia hodne rozšírená v leteckom priemysle, vhodná zvl᚝ pre hliník a titan. Dajú sa obrába aj hodne ve¾ké pláty a s vysokou presnosou.
Na rozdiel od frézovania je pri chemickom obrábaní podstatne menšie riziko narušenia ve¾mi tenkého materiálu - nie je príliš problém odobra materiál až na konečnú hrúbku pod 1mm alebo i pod 0,5mm.

[quote]Chemické obrábanie - elektrolytické leptanie je technológia hodne rozšírená v leteckom priemysle, vhodná zvl᚝ pre hliník a titan. Dajú sa obrába aj hodne ve¾ké pláty a s vysokou presnosou.
Na rozdiel od frézovania je pri chemickom obrábaní podstatne menšie riziko narušenia ve¾mi tenkého materiálu - nie je príliš problém odobra materiál až na konečnú hrúbku pod 1mm alebo i pod 0,5mm. [/quote]Ještě doplním, že touto metodou lze jít do hloubly max 10 mm, takžě pro pláty s vyššími žebry - větší hloubkou dutin už musíte nasadit klasické frézování.
Jinak ještě jeden detail k předchozím "isogrid" přízpěvkům: nejdříve je nutné plný materiál (tlustý plech) vytvarovat na požadovaný tvar = ohnout na válcovací stolici na požadovaný poloměr, popřípadě vylisovat požadovanou obecně zakřivenou plochu a teprve pak obrábíte kapsy - odebíráte přebytečný materiál z vnitřní nebo vnější strany plechu

Třecí svařování kuželových částí pláště lodi Orion
[img]http://www.nasa.gov/images/content/395361main_jsc2009e152360_lo.jpg[/img]

Len do 10mm? Mám dojem že až násobne viac, ale háda sa nebudem.

[quote] Jinak ještě jeden detail k předchozím "isogrid" přízpěvkům: nejdříve je nutné plný materiál (tlustý plech) vytvarovat na požadovaný tvar = ohnout na válcovací stolici na požadovaný poloměr, popřípadě vylisovat požadovanou obecně zakřivenou plochu a teprve pak obrábíte kapsy - odebíráte přebytečný materiál z vnitřní nebo vnější strany plechu[/quote]
Popsaná technologie je možná ( třeba programováním na čtyři osy nebo polohovadlem) ale výrobek má po uvolnění jiné rozměr (poloměr) . Způsobené uvolněním pnutí vnitřní nebo vnější plochy.

[quote] [quote] Jinak ještě jeden detail k předchozím "isogrid" přízpěvkům: nejdříve je nutné plný materiál (tlustý plech) vytvarovat na požadovaný tvar = ohnout na válcovací stolici na požadovaný poloměr, popřípadě vylisovat požadovanou obecně zakřivenou plochu a teprve pak obrábíte kapsy - odebíráte přebytečný materiál z vnitřní nebo vnější strany plechu[/quote] Popsaná technologie je možná ( třeba programováním na čtyři osy nebo polohovadlem) ale výrobek má po uvolnění jiné rozměr (poloměr) . Způsobené uvolněním pnutí vnitřní nebo vnější plochy. [/quote]Vlado, určitě už jsi slyšel pojem žíhání na odstranění pnutí :)
To pořadí operací je možné pouze jedno.
Nemůžeš nejdřív obrábět hluboké "kapsy" - vyrobit žebrování a pak teprve tvářet. Zaprve bys žebra roztrhal a/nebo minimálně zdeformoval a zadruhé jak bys chtěl žebrovaný povrch lisovat / ohýbat? To prostě není možné.

[quote]...To pořadí operací je možné pouze jedno... [/quote]Beru zpět - jsou možné oba postupy.

Dne 2010-01-02 se na zkušebním stavu v Texasu uskutečnil úspěšný statický test 2. stupně nosné rakety Falcon 9. Stupeò bude nyní odeslán na Cape Canaveral v rámci příprav k prvnímu zkušebnímu startu rakety Falcon 2. Na kosmodrom má dorazit koncem měsíce. Podle toho, jak půjde kompletace nosiče a jeho zkoušky, start by se měl uskutečnit o 1 až 3 měsíce později.

On January 2, 2010, the team completed a full duration orbit insertion firing (329 seconds) of the integrated Falcon 9 second stage. At full power, the Merlin Vacuum engine generates 411,000 N (92,500 lbs force) of thrust, and operates with the highest performance ever for an American-made hydrocarbon rocket engine.

Viz

[url]http://www.spacex.com/updates.php [/url]

Tento víkend (nejspíš v sobotu 2010-03-06) je na rampě SLC-40 naplánován zkušební zážeh všech 9 motorů prvního stupně rakety Falcon 9 na dobu 3,5 sekundy v rámci příprav k reálnému startu.

[url]http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html [/url]

takže zapálenie motorov sa tentoraz nekonalo, "iba" mašinu natankovali palivom, a odpojili od externého prívodu energie
http://www.space.com/missionlaunches/spacex-falcon9-launch-rehearsal-sfn...

[quote]Takže zážeh dnes večer v sedm, jestli dobře počítám
http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/status.html [/quote]

Počítáš dobře i když si myslím, že to nemusí být přesně v 19:00 SEČ. Koukal jsem ale na program NASA TV a nic tam není, jen samé STS-131. Ale uvidíme.

19.30 momentálne..
Musk ma už momentálne fakt dožiera, to že je podnikate¾ s internetu?
nedá tam ani len blbú webovú kameru..

[quote]19.30 momentálne..
Musk ma už momentálne fakt dožiera, to že je podnikate¾ s internetu?
nedá tam ani len blbú webovú kameru.. [/quote]

Web kamera tam je, na http://mek.kosmo.cz/video/vmcc_e22.htm si nastav webkamery a tam 13:různé nebo 14:různé

dík :D

Skutečný start je naplánován na 22. března, ale bude nejspíš v dubnu, jak píší na spaceflight now.

no co je? zhanaju zapalky? :D

to bolo ono? to puf?

"to bolo ono? to puf?"

"puf" :D

hm, zeby start na druhy pokus? alebo je to sucast procesu?

Test pro dnešní den byl zřejmě zrušen

http://www.space-travel.com/reports/SpaceX_Static_Fire_Update_999.html

Plameny a dým, které byly vidět na videu vznikly zapálením LOX/RP přímo na rampě. Motory nebyly spuštěny, nebo v T-2 sec byl proveden abort v důsledku problémů ve startovním systému. Nový pokus snad bude během 3-4 dní

Informace pochází už od úterka, čili další hotfire test by podle této informace měl být už zítra nebo pozítří.
http://www.spaceflightnow.com/falcon9/001/100309hotfire/

Nicméně zítra to nepředpokládám kvůli počasí.

Pages