RocketLab

Primary tabs

http://www.space.com/30720-moon-express-private-lunar-launch-2017.html
http://www.rocketlabusa.com/

Raketa Electron je "malinkatý Falcon R9": jediný typ motoru, 9x v prvním stupni, 1x s větší tryskou v 2.stupni.

Zajímavé nápady: elektricky poháněné turbočerpadlo, kompozitní nádrže na kapalný kyslík.

http://www.space.com/30943-tiny-thumbsats-bring-space-all.html
And the first set of ThumbSats are launching soon, in February 2016, aboard a Rocket Lab Electron vehicle

https://en.wikipedia.org/wiki/Rocket_Lab
[i]In April 2015, the company announced the details of the Electron's Rutherford engines. This engine uses pumps that are uniquely powered by battery-powered electric motors rather than a gas generator, expander, or preburner.[19] The engine is also fabricated largely by 3D printing, via electron beam melting,[20] whereby layers of metal powder are melted in a high vacuum by an electron beam rather than a laser. [/i]

Tady bych si dovolil amatérský komentář: pohon čerpadel elektřinou zní jako inženýrský bastl jen do chvíle, než si uvědomíme, kolik problémů měly rakety historicky s turbočerpadly (viz relativně nedávná exploze Antaresu, ale stejně tak i exploze všeho možného dalšího ruského nebo snaha Xcor nahradit turbočerpadla pístovými pumpami...). Pokud budou elektrická čerpadla poháněna např. hliníkovými bateriemi (u jednorázově použitého stupně nevadí, že to nejsou vícenásobně použitelné akumulátory!!), tak se energetická hustota bude blížit té u uhlovodíkových paliv (a to zvláště při přihlédnutí k nízké účinnosti tepelných strojů, která je horší, než u elektromotorů).

Výsledné snížení konstrukční složitosti ale může taky hrát dost podstatnou roli - mj. jiné v tom motoru nebude nic hořet nikde jinde než ve spalovací komoře, čímž se to přiblíží motorům s natlakovanými nádržemi (které jsou daleko jednodušší a spolehlivější, než motory s turbočerpadly)

(a samozřejmě mi zaujala i zmínka o tom, že to bude 3D tištěné - to je totiž další paralelní cesta k snížení nákladů, alternativní k té vícenásobné použitelnosti - protože pak nezahazujeme s každou raketou drahou lidskou práci...) [Upraveno 13.11.2015 xChaos]

[quote]...hliníkovými bateriemi (u jednorázově použitého stupně nevadí, že to nejsou vícenásobně použitelné akumulátory!!), tak se energetická hustota bude blížit té u uhlovodíkových paliv ...[/quote]
mas nejaky odkaz na tu zazracnu bateriu?
1/ co som nasiel, bolo 10x slabsie...
2/ palivo sa pocas letu mina a nosic odlahcuje...

[quote]2/ palivo sa pocas letu mina a nosic odlahcuje... [/quote]

to je dobrý argument.. ale turbočerpadlo má dvě části - část turbíny, kterou něčím poháníš (buď spalinami z plynového generátoru, nebo u motoru s uzavřenými cyklem tuším přímo spalinami, které pak ženeš dál do spalovací komory) a pak samotné čerpadlo.

co když ti pro takhle malou raketu vyjde, že ta baterie nakonec váží míò, než turbína o potřebné životnosti? a hlavně, nechat nějaký elektromotor točit se naplno 3 minuty... to přeci jen nějaká baterie vydrží...

(nevím, jaký typ jednorázové baterie použijí, ale hliníková jednorázová baterie se prý může dostat až na 2 kWh/kg, tzn. 8x víc než dnes masivněji dostupné lithiové akumulátory... používá se to běžně vpro vojenské aplikace - často jednorázové - takže není divu, že to někoho napadlo u jednorázově použitelného nosiče..). každopádně turbočerpadla fakt jsou kritická součást raketových motorů a elektromotor o stejné spolehlivosti tě nejspíš vyjde nejen lehčí, ale i nesrovnatleně levnější... (už proto, že elektromotory nejsou "rocket science"...)

aby bylo jasné: já jsem eco-friendly a taky bych intuitivně dal přednost něčemu (téměř) neomezeně vícenásobně použitelnému (nebo aspoò několikanásobně). ale fakt je, že trh často nekompromistně tlačí směrem k produktům, které se jednorázově spotřebují (to je asi jako hliníkové plechovky na nápoje vs. skleněné vratné láhvce, včetně nákladů na jejich převoz...) [Upraveno 16.11.2015 xChaos]

A ještě lepší isp než motor s uzavřeným cyklem... Při tom je možné obejít všechny složitosti takového motoru.
Tak nějak mám pocit, že rak. motor s el. čerpadlem by se hodil minimálně pro poslední stupeò rakety. Navíc by pro další zážehy šlo použít akumulátory a tím snížit hmotnost. Pokud by byl čas a panely na dobíjení...

2kWh/kg... tak to uz je supa... to mas 7,2MJ/kg oproti cca 10MJ/kg LOX/RP

mas ale nejaky odkaz na tie baterie, alebo aspon nasmerovanie?
https://en.wikipedia.org/wiki/Battery_(electricity)#Capacity_and_discharge
ani na wiki som nic nenasiel... max. 1,5MJ/kg...

[quote]2kWh/kg... tak to uz je supa... to mas 7,2MJ/kg oproti cca 10MJ/kg LOX/RP

mas ale nejaky odkaz na tie baterie, alebo aspon nasmerovanie?
https://en.wikipedia.org/wiki/Battery_(electricity)#Capacity_and_discharge
ani na wiki som nic nenasiel... max. 1,5MJ/kg... [/quote]

Taky se mě to též nezdálo - ale zdá se, že to asi je pravda co se
týče energetické hustoty této baterie.
http://www.hybrid.cz/hlinikovo-vzduchove-baterie-dojezd-1600-km-na-jedno...

i v kontextu znovupoužitelnosti to není tak od věci

elektromotor s čerpadlem je mechanicky jistě jednodušší (motor je o dvou ložiscích, nic víc se nedotýká), než spalovací turbočerpadlo, celé by to bylo o výměně baterií a po určité době generálkování/výměně motoru a čerpadla, jenom ty otáčky asi budou dost divoké

nepřijde mi to jako blbost

[quote]i v kontextu znovupoužitelnosti to není tak od věci

elektromotor s čerpadlem je mechanicky jistě jednodušší (motor je o dvou ložiscích, nic víc se nedotýká), než spalovací turbočerpadlo, celé by to bylo o výměně baterií a po určité době generálkování/výměně motoru a čerpadla, jenom ty otáčky asi budou dost divoké

nepřijde mi to jako blbost [/quote]
AD turbocerpadlo
ucinnost je zavisla rychlosti lopatiek, teda i priemeru, plus potrebujes konstrukcne detaily, takze male turbocepadla su "tazke a nizkoucinne"... (Jak na turbine, tak na cepradle.)

preto pre mikro riesenia rakiet maju zmysel piestove riesenia, alebo az "zufale" tlakove nadrze.
...alebo "baterie".

AD "Baterie"
ok jednorazovy palivovy clanok moze byt porovnatelny s palivovym cyklom, ba priam sa to az ziada aby bol.
vkazdom pripade dik za odkazy

[Editoval 18.11.2015 martinjediny]

Novozelánský komerční kosmický program se nějak rozjížídí...

First Electron launcher flight is in early 2016
https://www.reddit.com/r/RocketLab/comments/3or05q/2016_first_flight/

http://spaceflightnow.com/2015/07/09/rocket-lab-plans-for-new-zealand-la...

[i]Hardware for the first Electron test flight is in production and undergoing testing, according to Beck.

Rocket Lab hopes to launch the rocket at $4.9 million per flight, with the ability to fly it once per week.[/i]

http://www.nanalyze.com/2015/09/rocket-lab-carbon-fiber-rockets-powered-...

[i]Rocket Lab’s competitive advantage is their rocket itself which is 91% cheaper to launch than current methods. Designed from an all-carbon composite, their Electron rocket has a dry mass equal to less than a Mini Cooper.
...
Printed from titanium alloys, these components take around three days to build using an electron beam melting 3D printer. Using high performance Lithium Polymer batteries to drive its turbo-pumps, these engines can deploy a satellite to a commercial orbit using less fuel than a flight from San Francisco to Los Angeles.[/i]

Hmm, u těch přirovnání jsem si okamžitě vybavil https://xkcd.com/1257/ :-)

Tak tenhle americko/novozélandský startup už má spoustu zakázek a podle všeho to není úplný vaporware...

http://techcrunch.com/2016/02/12/newcomer-rocket-lab-secures-spire-as-th...
http://www.spaceflightinsider.com/missions/commercial/rocket-lab-electro...

Twitter feed: https://twitter.com/rocketlabusa [Upraveno 21.2.2016 xChaos]

No vida. Tak máme 3D tištěné už nejen motory SuperDraco, ale i motory pro celý "malinkatý Falcon 9" (stejná koncepce uspořádání 1. a 2. stupně...)
https://rocketlabusa.com/rutherford-engine-qualified-for-flight/

Podle mě kvalitní diskuze k téhle hezké raketce zde:
http://spacenews.com/rocket-lab-plans-to-begin-launches-mid-year/

Mimochodem, překvapuje mi, že tah prvního stupně je u toho cca polovina tahu Falconu 9 :-) Z toho ale současně vyplývá, že cestu vpřed představují fakt spíš ty obří nosiče, které nebudou létat tak často. Ale když tohle je tak sympaticky hračkové :-)

http://www.space.com/32620-rocket-lab-plans-electron-test-launches-plann...

Mno, takže jsou to skutečně zmenšený SpaceX se vším všudy: [i]If the Electron test program is successful, Rocket Lab plans to start commercial launches in early 2017. Beck said the company is planning one launch a month through 2018, with most of those launches already sold. That includes a launch NASA awarded to Rocket Lab in October 2015 under its Venture Class Launch Services program, which Beck said is currently scheduled for July 2017.[/i]

Na ich stranke [url]http://book.rocketlabusa.com/ [/url] maju priblizne terminy startov, naratal som 27 startov do polovice 2019, ale nie vsetky su plne obsadene, uvidime akym koeficientom sa to bude posuvat, novozelandania si zrejme veria :)

[quote]Na ich stranke [url]http://book.rocketlabusa.com/ [/url] maju priblizne terminy startov, naratal som 27 startov do polovice 2019, ale nie vsetky su plne obsadene, uvidime akym koeficientom sa to bude posuvat, novozelandania si zrejme veria :)
[/quote]
projekt je 100% realizovatelny,
obsadenost nie je potrebna uplna
ceny nastavili nie na naklady, ale na to, co je kto ochotny zaplatit, takze su v pohode aj pri dvoch startoch rocne.

na zaciatok im staci aj menej, lebo maju sponzora. jednoducho mas peniaze, mas raketu. mas vela penazi, mas velku raketu.

skor si myslim, ze aj velke firmy sa pustia aj do malych projektov, az sa trh rozbehne.

Velká cena za kilo, levnější je přívažek k větší raketě, omezeně využitelná je, uvidíme.

[quote]Velká cena za kilo, levnější je přívažek k větší raketě, omezeně využitelná je, uvidíme. [/quote]

trh s malymi raketami sa pokusal o rozbeh uz viackrat (pegasus, F1...), ale nikdy z toho nebolo ziadne terno.
Ono ta cena za kilo vychadza pri velkych raketach vzdy lepsie, takze posielat male druzice ako sekundarny naklad je vzdy lacnejsie (a tak sa nakoniec trh aj utriasol)

Kazdopadne technologicky je to zaujimave, len by to chcelo vacsi nosic.

mala raketa je vzdy drahsia ako velka. preto nenosime melony z grecka feliciou, ale kamionom.

bola by hlupost hladat benefit malej rakety v cene za kg, akvsak neratame poistne

uplne ina je otazka
-volby vlastnej drahy,
-startu, kedy sa mi zachce
-absolutne ziadne restrikcie
-akceptacia necertifikovaneho a nepoisteneho nakladu

- bezkonkurencna cena vzhladom na akceptaciu necertifikovaneho a nepoisteneho nakladu.
potom cena za kg vychadza na 30k-50k/kg a to je v ramci cubesatov bezkonkurencne.
- moznost testovat akykolvek experiment

pre nas je havaria rakety z dovodu nakladu akceptovatelny stav.

toto pegasus nedokazal a falcon dtto. (preto sme navrhli raketu na 30kg.)

z vyssie uvedenych dovodov sa mi zda ELECTRON stale privelky, ale uvedenej idei sa blizi najviac.

[quote]Ono ta cena za kilo vychadza pri velkych raketach vzdy lepsie[/quote]

No, oni třeba konstatovali, že když se o sklonu dráhy nerozhoduje stylem "poletíme tam, kam nás společně poletí nejvíc - tzn. sun-synchroní polární, hotovo", tak si zájemci vybírají různé dráhy.

Já sám nevím. 3D tisk čehokoliv mi velmi zajímá (jsem přeci jen člověk od počítačů) a v kosmonautice pak zvláště (protože je to jasná podmínka budoucí skutečné kolonizace kosmu - nebude možné s sebou vláčet otroky - či soudruhy - soustružníky a slévače, pochopitelně).

Okopírování konceptu 9+1 identický motor ve dvou stupních pak taky něco naznačuje - že by právě tohle byl ten správný vzorec, jak vyvinout jen jediný typ motoru a postavit z něj efektivní raketu?

Kromě toho instinktivně fandím malým firmám (jsem sám podnikatel, i když dnes spíše už jen bývalý - nedělám teď nic vysloveně "sám za sebe" a ničemu už doopravdy nešéfuju) - SpaceX je "garážový obr", velký kapitál co má za sebou megakorporace typu Virgin nebo Amazon (nebo taky Boeing, Lockheed-Martin, apod.) si pak samozřejmě může dovolit téměř cokoliv. Malá firma má v podstatě jen jednu šanci (i když samozřejmě.. nevím, jaký za nimi stojí kapitál). No prostě kdo by nechtěl vlastní malou raketku :-) (i když racionálně vzato se to jeví jako cesta do nikam)

U takhle malé rakety se logicky nabízí další možná zlepšení výkonu - mluví se o uspořádání "heavy", ale taky si dovedu představit start z letadla, balónu.. přeci jen je to malé a tak se s tím dá hrát.

Ty argumenty v debatách jsou vůbec zajímavé - s malými turbočerpadly u malých slabších motorů jsou prý problémy (v diskuzi citovali stupeò Briz, i když teda nevím, kolik problémů tamz působil zrovna motor...), proto se dnes nádrže menších horních stupòů spíše natlakovávají.

Elektrické čerpadlo mění pravidla hry (a mimochodem - u opravdu horního stupně pro opuštění ho mohou navíc pohánět stejné solární panely, které se po skončení činnosti čerpadla použijí normálně pro provoz sondy/satelitu... tzn. šlo by se obejít i bez baterií, nebo opět: startovat s nabitými bateriemi a po skončení činnosti stupně je použít pro provoz sondy...)

1/ koncept je jednoznacny... ides na 1:8, alebo co dokazes...
takze od konstrukcneho cisla sa ti odvinie pomer motorov.

takze SpX nie je ziaden zazrak, proste fyzika.

u malej rakety mozes viac riskovat, ale mas problem s miniaturizaciou. takze 1:8 je celkom v dobre.

az budes robit 1:12 a pojdes s jednym motorom, tak budes mat aj motory 1:12

samozrejme plati priblizne, takze z kopirovania by som ich nevyhnutne nepodozrieval.

2/ zlepsenie vykonu
- typom heavy je zaujimavy napad,... ale to uz prestavame byt konkurencne schopny voci velkym raketam. takze tadialto asi cesta nevedie.
(samozrejme, pokial nespomeniem akceptovatelnost straty nosica uz na rampe)
- zavesit pod lietadlo je nezmysel, lebo prakticky riesis plnu certifikaciu jak rakety, tak nakladu ala manrated... a si na pegasovi.
- balony som nikdy nepochopil... to je pre mna skor ulet, ako seriozny navrh. bud si v obrovskej konstrukcii nezmyselne velkej a zranitelnej, alebo v malej vyske s nezmyselne malym prinosom

3/mala raketa = problem s turbocerpadlom. male nemoze byt ucinne. fyzikalna neprekonatelna prekazka. elektrocerpadlo je taky kompromis medzi tlakovanim a mizernym turbocerpadlom.
to este tak piestove cerpadla...
male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou...

ale s tym nadsenim by som bol trochu opatrny... tie megawaty, co su potrebne a nizka ucinnost a vysoka hmotnost baterii, to nie je prave velka vyhra... na druhej strane ani tlakovanie nadrzi nie je prave velka vyhra. logika veli piestovy motor, piestove cerpadlo.
na druhej strane nepochybujem, ze im to vychadza

"male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou..."

...tož jako modelář můžu říct, že turbína je dnes už v takovém stavu, že i v malé velikosti jde o velmi spolehlivý pohon a modely turbínami poháněné dosahují výkonů jinak nedosažitelných. Většímu rozšíření brání jen cena, hlučnost a vyjímečná odvaha řídit ze země něco co létá stovky kmh...
Čiže toto přirovnání poněkud kulhá.

https://www.youtube.com/watch?v=ngoCye5n-5U
https://www.youtube.com/watch?v=sa-TSNeTK-A

Přidám jen odkaz na jednu takovouto malou turbínu:
http://www.pbsvb.cz/zakaznicka-odvetvi/letectvi/letecke-motory/tj-40-g1-...

RIMr a Tycka:
Martin nehovoril o nemoznosti ale o neucinnosti. Nehovoriac o tom ze male turbinky obycajne pracuju s nasobne vyssimi otackami (v rade 100k ot/s) cize bez reduktoru pre cerpadlo sa nezaobides co zas zvysuje komplexnost celeho riesenia.

Cituji:

"male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou..."

víc se k tomu nebudu vracet a plevelit vlákno..

poznam male modelarske turbiny, napriek tomu su zatial nepouzitelne. spalis privela paliva, aby si z nich nieco vymlatil.
"Termodynamická a celková účinnos rovnotlakých turbín je v jednoduchom jednohriade¾ovom usporiadaní nízka, pohybuje sa na úrovni 30 až 50% účinnosti vznetových motorov"
https://sk.wikipedia.org/wiki/Spa%C4%BEovacia_turb%C3%ADna

urcite ich pozna aj rocketLab.

napriek tomu radsej pouzil baterie, akoby mal nimi, pohanat cerpadlo.

Navyse pre male turbiny mas fyzikalne prekazky...
zober trenie, presnost vyroby, tesnenie...
kvapalina v mieste dotyku so stenou ma nulovu rychlost voci stene.
vacsi kanal naprojektujes jednoduchsie, lebo obvod kanala ti rastie linearne, ale prierez s druhou mocninou...

staci ak si pozries kurenarske tabulky na odpor v zavislosti od rychlosti a prierezu aby si pochopil o com hovorim.
LOX, RP ma trochu odlisne vlastnosti, najma LOX, ale princip ostava.

Dalsi problem lopatky... v strede mas nulovu rychlost, na koncoch maximalnu. pri malom prireze mas problem s vyladenim. Susedne prudnice maju prilis odlisne vlastnosti...

napriek tomu, ze baterie su pre mna prekvapenim, sa na pracu RocketLabu a roky ich vyvoja divam s uctou.
A nepochybujem, ze zvazili vsetko dostupne...

Trochu inak vyhodnotili aj trh a ciele,
ale jak obchodne, tak technicke riesenia mozu byt niekedy aj vec nazoru...

PS tlakovanie nadrzi hornych stupnov...
tlak v spalovacej komore je podstatny najme v pomere ku tlaku okolia... horne stupne lietaju vo vakuu, takze tento pomer sa blizi k nekonecnu pri akomkolvek tlakovani spalovacej komory...

[quote]A nepochybujem, ze zvazili vsetko dostupne...[/quote]

Tolik bych je nepřeceòoval :-) jsou to prostě bastlíři, co je napadlo, že když se 3D tisk dostal tak daleko, že umožòuje tisknout raketové motory, takže... "jéé, postavíme si vlastní malou kosmickou raketu a vyděláme na tom". Řekl bych, že ty prvotní motivace jsou až takhle jednoduché.. a kdo má štěstí, najde na to investora.

Já nevrdím, že jsou geniální a přepíší historii kosmonautiky: třeba jde o něco tak banálního, že lithiová baterka s čerpadlem je vyšla daleko levněji, než malá turbína se srovnatelnými parametry (přijde mi dost zbytečné, aby to byl víceménásobně použitý akumulátor, hlavně teda v prvním, odhazovaném stupni.. ale zase, asi šli prostě cestou nejmenšího odporu. taky ten komentáto nepsal, že to s turbínama je "nemožné", ale že malé turbíny jsou příčinou toho, že mezi stupni s velkými motory a stupni s natlakovanými nádržemi je určitá "mezera na trhu")

Turbíny jsou dost sofistikované a drahé součástky obecně... a asi i proto je jejich jednorázové použití v raketových motorech součást toho, proč je to tak drahé. Takže vývoj jde buď cestou vícenásobné použitelnosti toho, co je drahé - nebo cestou zlevnění a zjednodušení (viz Ariane 6, která sází stejně jako Indie na TPH boostery).

Mě osobně by se nejvíc líbila vícenásobná použitelnost a navíc i to, aby to bylo levné, spolehlivé a elegantní :-)

Samozřejmě Rocketlabu lze vyčíst, že vyvíjí vlastní raketu, místo aby se třeba složili na jeden start Falconu 9 ročně a využili ho na vynesení opravdu velké spousty malých družic najednou.

V naší firmě (telco) se léta vedl spor, zda jít cestou přeprodeje kapacity racků ve velkých datacentrech, nebo zda vybudovat vlastní malé datacentrum: no, podobností mezi "starty do kyberprostoru" a "starty do vesmíru" celkově tak není málo... ostatně celý formát Cubesat je inspirovaný úsporami z rozsahu, kterých se dosáhlo při montování serverů do standardizovaných racků. (Akorát tam možná bylo přání otcem myšlenky a ukázalo se, že zvolený formát, vycházející spíš z určité posedlosti metrickou soustavou, nakonec není pro prakticky použitelnou družici až tak ideální? :-))

Stejné projekty jako Rocketlab jsou min. dva další (min.Virgin LauncherOne a Firefly). Je pozoruhodné, co všechno museli ve Virgin Galactic překopat, aby dosáhli ohlášené nosnosti 200 kg - viz https://en.wikipedia.org/wiki/LauncherOne

Takže pokud RocketLab s něčím daleko jednodušším a levnějším (a bez přidané složitosti vzdušného startu a vlastnictví vlastního ojetého Boeingu...) slibuje nosnost 150 kg, tak je to rozhodně pozoruhodné - i kdyby se nakonec ukázalo, že jediným důvodem pro použití elektrických čerpadel je, že jsou levné... [Upraveno 23.4.2016 xChaos]

[quote]...i kdyby se nakonec ukázalo, že jediným důvodem pro použití elektrických čerpadel je, že jsou levné... [Upraveno 23.4.2016 xChaos] [/quote]
Ano i to moze byt dovod.
Len kazde setrenie ma svoje medze... kazda technologia svoje optimum...
a dovody mozu byt navyspytatelne...

Napr. bostery na TPH = rakety stredneho a dlheho doletu...

presne tak moduly na TPH nie su ani prilis lacne ani usporne ani ekologicke ale je to sposob ako prihrat zakazky vyrobcovi strategickych a taktickych rakiet.

[quote]je to sposob ako prihrat zakazky vyrobcovi strategickych a taktickych rakiet. [/quote]

No tak je fakt, že 1.stupeò Vegy a boostery pro Ariane 6 vyrábí https://en.wikipedia.org/wiki/Avio což je skutečně nějaká italská zbrojovka, pokud to dobře čtu. Takže asi ano... je to prostě přesměrování existujících kapacit do kosmonautiky, úspor se dosahuje tím, že tyhle produkční kapacity stejně existují a v době míru pro ně není až tak moc uplatnění.

Souhlasím, že TPH ekologické není. Zahazování lithiových baterií pro elektrická čerpadla po každém letu ale samozřejmě taky ne. Když už by někdo trval na "čistotě" kosmických letů, tak fakticky vícenásobné použití je asi jediné, co se počítá (navíc ideálně v kombinaci s kyslíkovodíkovým pohonem).

Zase ale celkové množství spáleného paliva se při větším počtu letů počítá taky... takže pokud něco dokáže malá družice místo velké, tak je to taky zajímavé.

Navíc na spoustu zajímavých cílů ve vnější Sluneční soustavě (a hlavně mimo ní) budeme zřejmě vždycky schopni navést pouze daleko menší sondy, než ty mnohatunové, které posíláme dnes - takže vývoj čehokoliv miniaturního v kosmu se rozhodně počítá.

to xChaos:
ked som pisal o ekologickom aspekte nemal som na mysli "uhlikovu" stopu ale priamo toxicitu paliva alebo spalin : to plati nielen pre TPH boosterov ale aj pre hypergolicke kombinacie na baze hydrazinu ktore pouziva napr. Proton uz v prvom stupni (mimochodom takisto pozostatok vojenskeho projektu), cinske "dlhe pochody" 1-4 a takisto indicke nosice.

Aj všetky Titany lietali na UDMH+N2O4... Výhoda je zrejmá - zmes je hypergol, takže motor je menej citlivý na stabilitu dodávky paliva a horenie je plynulejšie a tlaky v spalovacej komore môžu by nižšie.

Z h¾adiska ekologie sú motory na TPH horšie ako ktoréko¾vek kvapalné palivo s výnimkou boranov, zvl᚝ vo výškach nad 15km - palivá spravidla obsahujú hliník, a ako okysličovadlá ve¾mi často chloristany alebo chlorečnany (sú lacnejšie ako dusičnany).

[quote]No tak je fakt, že 1.stupeò Vegy a boostery pro Ariane 6 vyrábí https://en.wikipedia.org/wiki/Avio což je skutečně nějaká italská zbrojovka, ...[/quote]
v zmysle platnej legislativy akakolvek zmes horlaviny z oxidantom je vybusnina, v akomkolvek pomere a v akomkolvek mnozstve...
v tej chvili som od uvah o TPH motoroch upustil, pretoze navazna legislativa je tvrdy oriesok + riziko je mozno zo vsetkych motorov najvacsie. i ked iv inej faze (TPH v procese vyroby, KPH zas pri starte.)

takze aj realne vzate, kto iny ako zbrojovnka by mal TPH vyravat?

Electron měl letět někdy mezi 17.11. a 24.12. Ovšem firma Rocket Lab odsunula možnou premiéru na začátek roku 2017.

http://gisborneherald.co.nz/localnews/2564230-135/rocket-lab-test-flight...

12.12. Rocket Lab ohlásila, že nosič je připraven pro testy a čeká jen na povolení od úřadů Nového Zélandu a USA. Předpokládají, že testovací lety budou zahájeny na začátku tohoto roku.

http://spacenews.com/rocket-lab-declares-electron-ready-for-test-flights/

[img=tbn]http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/12/Stage-1-in-Op-copy-879x4... [/img]

[quote]12.12. Rocket Lab ohlásila, že nosič je připraven pro testy a čeká jen na povolení od úřadů Nového Zélandu a USA. Předpokládají, že testovací lety budou zahájeny na začátku tohoto roku.

http://www.osel.cz/9196-raketa-kter-je-skute-n-na-baterky.html

Rocket Lab urychluje sériovou výrobu raketových motorů a avioniky

http://aviationweek.com/space/rocket-lab-sets-production-boost?NL=AW-05&...

Viz debata ve vlákně SLS.

Na jedné z kosmoschůzek jsme spekulovali, že by postupně odhazoval bloky baterií a zbavoval se tak mrtvé váhy. Ale třeba to vůbec není třeba.

https://www.reddit.com/r/RocketLab/comments/3nk2m1/does_250kg_of_batteri...

Viz výpočty "rspeed".

[quote]... že by postupně odhazoval bloky baterií a zbavoval se tak mrtvé váhy. Ale třeba to vůbec není třeba... [/quote]
odhadzovanie je dalsia komplikacia a ak maju cielovu nosnost aj s bateriami, tak je to vtipne a jednoduche riesenie.
a pri malej rakete mozno i porovnatelne s turbocerpadlom.
Ja nehovorim ze to nejde, dokonca sa mi to riesenie paci, ale ak hovorime o 200kg baterii, tak to je ekvivalent cca 35kg paliva LOX/RP.
pri malych rozmeroch mozno 60kg LOX/RP.
-uspora na cerpadle a mame rozdiel cca 120kg + trvalu zataz az do vyhorenia stupna.
stoji to elektronu za to?
zjavne ano.

kedze elektrika dava zmysel najma u malych systemov (napr. koncove stupne) je preto asi spravodlivejsie poronavat ju s pretlakovym systemom a nie turbocerpadlovym.
Viem si predstavit ze baterie + em mozu byt v sumare lahsie (tu by to chcelo presnejsi prepocet) ako silnostenne pretlakove nadrze a potrubie.

[quote]kedze elektrika dava zmysel najma u malych systemov (napr. koncove stupne) je preto asi spravodlivejsie poronavat ju s pretlakovym systemom
[/quote]

co som sice uz pisal, ale nevadi :) Skratka su aplikacie, kde viac zalezi na jednoduchosti a spolahlivosti, nez na tahu - male rakety, horne stupne, sondy...
Cize ano, treba porovnavat hlavne s pretlakovymi systemami. A taktiez treba brat do uvahy ze to je prva realna aplikacia. Ak sa ukaze zivotaschopna, mozeme pocitat s tym ze tazke baterie sa vymenia za nieco sikovnejsie (superkapacitory, SMES - kryopalivo si to priam pyta)

dovolím si několik komenářů:

za prvé účinnost turbíny - spotřeba paliva je vyšší, než jenom to, co vyjde z přepočtu energetické hodnoty

v odkazovaném článku uvádějí spotřebu cca 700 kg paliva a okysličovadla, nevím, jestli je reálná účinnost 10 %, ale v otevřeném cyklu moc velká není

za druhé, hmotnost baterií je asi menší, ve stejné diskusi se nejdříve operuje s 250 kg, pak ale dojdou k nějakým 88 kg, což je rozdíl

za třetí škálovatelnost velikosti turbíny je omezená, složitost (cena) a váha neklesá spolu s klesajícím výkonem, a navíc čím menší výkon, tím bude blběji vycházet účinnost

elektromotory mají taky velmi rychlý náběh, což je pro malou raketu výhodné

prostě pro malé motory (a rakety) využití elektromotorů a čerpadel vycházet bude (koneckonců by to jinak nepoužili), zajímavá bude mez, kdy se to zlomí a přestane to být výhodné (osobně si myslím, že limitní je právě váha, výkon a účinnost turnočerpadel, nedovedu si představit, že se výkon všech turnočerpadel merlinů u F9 měl realizovat z baterií, to by se neodlepilo od země, od turbočerpadlech SSME ani nemluvě)

nezabudajme na tretiu moznost - hybridny pohon cerpadla. Skratka vacsinu vykonu doda turbina, elektromotor len "asistuje" a pridava cast vykonu plus rychlejsi a spolahlivejsi nabeh (a lepsia regulacia tahu).
To ma dopad jednak na nizsiu narocnost konstrukcie turbiny, jednak docerpat (kryo)palivo je logisticky narocna zalezitost, dobit baterku je naopak trivialne. Vyuzitie vidim hlavne v aplikaciach zahrnajucich doplnanie paliva na orbite alebo na inej planete :)

Pages