Sojuz - ruská kosmická loď

Primary tabs

Zdravím, momentálne sa zaujímam o kozmické lode Sojuz, teda rad by som získal nejaké presnejšie informácie o konštrukcii, vnútorných a vonkajších systémoch či letových manévroch. Proste všetko čo by mi pomohlo skomlpetizova taký menši ale podrobnejši popis tejto lode.

Ak by niekto niečo pre mna mal, teda odkazy na stránky alebo osobné údaje bol by som rád keby mi ich poskytol. Mám mnoho iných vecí ktoré sa týkajú pilotovanej kozmonautiky a rad ich dám na výmenu.

S pozdavom Maritn

Pokud umíte anglicky, na www.astronautix.com je toho o Sojuzech asi nejvíc. Dobré jsou i stránky http://www.russianspaceweb.com/soyuz.html
Existuje i knížka o Sojuzech v angličtině, ale nevím kdo ji napsal. Chystal jsem se přepsat toho co nejvíc do článku v češtině, ale zatím nebyl čas, když se toho ujmete, budeme jen rádi.

Vdaka za info, určite to čo napišem prezentujem, avšak tie informacie na popisanych strankach mi uŸ bohužia¾ nestačia....

Ta kniha je fajn, skusim ju zohna niekde............

Martin

zajímala by mne přesná statistika letů(počet) i nepilotovaných a počet havárií včetně úmrtí, nějak to nemůžu najít, obecně se tvrdí, že Sojuz je nejbezpečnější, ale tím si nejsem jist,(pokud vím tak Saturny nehavarovaly) vím o jedné nepilotované explozi v 60.letech a ještě o jedné taky nepilotované (asi z 90.let?(je na YouTube=nebyl to Proton?)...jaká ta statistika tedy je? děkuji za odpověď

tak to vypadá, že mi astronautix.com musí stačit..... [Upraveno 11.9.2008 poslal dubest]

Interiér Přistávací kapsle Sojuzu má parametry pro jednu osobu. Tři Jsou tam doslova " našlapáni". Tehdy konstruktéři / sovětští/ nedokázali zvětšit průměr kapsle nad průměr nosiče a tak věc řešili přidáním dalšího prostoru v orbitálním úseku. Ostatně při delším pobytu na LEO se tam dva kosmonauti přesouvají a jeden je u řízení.
Je ku podivu, že tato koncepce stále přežívá, když i Rusové běžně používají nad rážové kryty užitečného zařízení.
To teda musí být zážitek při vymrštění padáku z interiéru kabiny.

Na " kosmaonautix.cz." běží seriál Deník kosmonautky. Zajímavé čtení, doporučuji zejména těm, kteří považují Sojuz " za zázrak techniky", nikoli za " zázrak improvizace".
Nyní popisuje postupně přistávání, zatím je u vstupu do přistávací kapsle a je to " husté" - cituji :
" ... prostor je velice stísněný, poloha těla je nepohodlná " ... " pozice v sedadle Sojuzu nepatří k těm nejpohodlnějším a to dokonce i pro tak malou osobu jako jsem já " ... " jak bolestivé musí být pro větší kosmonauty sedět tak dlouho s koleny přitisknutými k hrudníku ".
Těžko přemáhám nedočkavost s jakou čekám na díl v němž bude popisovat " měkké" přistání ve stepi a následující " procedury".

[quote]Zajímavé čtení, doporučuji zejména těm, kteří považují Sojuz " za zázrak techniky", nikoli za " zázrak improvizace".[/quote]
ESA má poměrně výstižné video, kde Frank de Winne a Paolo Nespoli popisují návrat na Zem v Sojuzu, včetně onboard videozáznamu důležitých momentů této fáze letu.
http://www.esa.int/spaceinvideos/Videos/2013/11/Soyuz_undocking_reentry_...

[quote]ESA má poměrně výstižné video, kde Frank de Winne a Paolo Nespoli popisují návrat na Zem v Sojuzu, včetně onboard videozáznamu důležitých momentů této fáze letu.
[/quote]To jsem mu odkazoval už před 14ti dny ve vlákně- Návrat z kosmu na zem a související problémy
Ale podle Davida je prvého Dubna nebo co.

Porovnavat sucasny Crew Dragon a Soyuz (50 rokov stary dizajn) sa neda. Tak ako sa nebude dat porovnavat CD s dopravnymi prostriedkami, ktore tu pridu o 100 rokov, hoci ucel bude rovnaky.

[quote]Na " kosmaonautix.cz." běží seriál Deník kosmonautky. Zajímavé čtení, doporučuji zejména těm, kteří považují Sojuz " za zázrak techniky", nikoli za " zázrak improvizace". [/quote]

Nebudem sa zastavat Sojuzov, ale "zazrak improvizace" to isto nie je. Za 50 rokov sluzby Rusi vychytali muchy na kazdom poste. Existuje v sucasnosti nieco lepsie, bezpecnejsie? Raketoplany bezpecnejsie isto neboli. A v buducnosti bude nieco bezpecnejsie? To sa ukaze.

Video, nevideo, zážitky kosmonautky je zcela jistě možné považovat na netendenční a věrohodné.
Uvidíme jak popíše konečné fáze přistání a " předepsané " procedury poté.
Již několikrát jsem prohlásil, že se ruskou/sovětskou kosmonautikou nezabývám, neb, dle mého soudu, není a nebyla špičková, ale to co se postupně dovídám mě vskutku ohromuje. Poslední fakt, že kosmonauti namačkaní v Sojuzu jako herinci se ještě dělí o prostor s padáky, no to je bomba. I ta mròavá Mercury měla pro padáky prostor mimo interiér kabiny a astronaut tam měl oproti Sojuzu docela pohodlíčku, m.j. dosáhl na řídící panel. [Upraveno 14.9.2015 David]

[quote]
Ty velké boule/balíky, co mají kosmonauti v Sojuzu mezi svýma hlavama jsou schránky na hlavní a záložní padáky a na tom je ještě uvnitř přichycené záchranné vybavení pro přežití po přistání na vodu a v divočině.[/quote]

Děkuji za info. Tak v tom případě omluva, měl jsem za to, že to je náklad na ISS ... a oyo padáky ... takže ty padáky se rozvinují zevnitř kabiny? To jsou tedy věci. Díky za nové info ...

Záložní padák je na fotce v tom červeném obalu nebo pod druhým krytem?

[quote]Záložní padák je na fotce v tom červeném obalu nebo pod druhým krytem? [/quote]Záložní padák je pod tím druhým (zavřeným) krytem. http://cryptome.org/info/soyuz-tma19/pict17.jpg
To oranžové, co vyčuhuje z otevřené šachty hlavního padáku je nafukovací vak, který pomáhá při otevírání vytlačit hlavní padák ven z těsné šachty.

Na tomto řezu Sojuzem jsou vidět obě padákové šachty otevřené.

[img]http://www.wired.com/wp-content/uploads/images_blogs/wiredscience/2010/1... [/img]

Tento obrázek taky mnohé napoví.

[img]http://framsa.ucoz.ru/_si/0/67540755.jpg [/img]

18 - запасная парашютная система (záložní padákový systém)
21 - основная парашютная система (hlavní padákový systém)

Každý padák má svoji vymetací šachtu v úhlu 90 stupòů od osy. Jeden druhému tedy nemůže překážet při výmetu. Jestliže by padák zůstal uvězněn na okraji šachty neměl by ovlivnit výmet druhého padáku.
Jestli tomu dobře rozumím, tak po odpadnutí padákového poklopu a vymetení padáku je mezi vnitřkem kabiny a venkovním prostředím jen textilní vak padáku.
Nemohu si pomoci, ale návratová kabina Sojuzu mi připadá jako mírně vylepšená návratová kabina Vostoku. Hašek by řekl " mírný pokrok v mezích zákona / možností /" . [Upraveno 15.9.2015 David]

[quote]Jestli tomu dobře rozumím, tak po odpadnutí padákového poklopu a vymetení padáku je mezi vnitřkem kabiny a venkovním prostředím jen textilní vak padáku. [/quote]
Ne, proboha!
Prostor pro padáky je kovová šachta oválného průřezu, uvnitř hladká, aby se padák za nic nezachytil, z vnější strany (uvnitř kabiny) vyztužena žebry. Na těchto žebrech je z vnitřní strany v kabině připevněna izolační obšívka a na ní je ještě bílý textilní vak, obsahující neopren do vody a zimní oblečení do divočiny.

Jak moc jsou tam zapracované zkušeností ze smrti Komarova? Pokud si pamatuju, ten nemohl vytáhnout záložní padák, protože hlavní neopustil schránku. K vyrovnání tlaku v kabině dochází při otevření hlavního padáku nebo už předtím? V Zondu nebyl kvůli úspoře hmotnosti záložní padák a posádka s vlastními padáky mohla vyskočit otvorem záložního padáku (po odhození víka).

Nechápu proč se neotevírá i " záložní" padák, na dvou padácích by kabina klesala pomaleji a pokud by se jeden neotevřel, tak by se nic nedělo, takhle tam záložní padák jen ubírá již tak málo místa.

Davide, věř tomu, že za těch padesát let tatáž otázka jistě napadla někoho od fochu, a fakt, že to tak není, má jistě svůj zcela reálný důvod. :)

[quote]Nechápu proč se neotevírá i " záložní" padák, na dvou padácích by kabina klesala pomaleji a pokud by se jeden neotevřel, tak by se nic nedělo, takhle tam záložní padák jen ubírá již tak málo místa. [/quote]
Otvírat záložák, když je hlavní padák plně nafouknutý a bez závady není možné, jelikož kabina už klesá velmi malou rychlostí a záložák by se jen vysypal a visel nenafouklý pod kabinou.
A otvírat dva samostatné padáky vedle sebe najednou je tak přibližně 95% šance, že se do sebe během napínání šòůr a plnění vrchlíku zamotají => LOC tak 10:1. :)

[quote]Každý padák má svoji vymetací šachtu v úhlu 90 stupòů od osy. Jeden druhému tedy nemůže překážet při výmetu. [/quote]
Nechápu, jak to myslíš... Obě šachty mají osu symetrie rovnoběžně s podélnou osou návratové kabiny => hlavní i záložní padákové systémy (výtažný, stabilizační a hlavní brzdicí padák) jsou paralelně vedle sebe = překážely by si, pokud by se otvíraly současně.
Taky je dobré si představit (a bylo to i ve videu ESA), že kabina při otevírání a padání na stabilizačním padáku poměrně silně rotuje - houpe se. To určitě není situace, kdy by se mělo potkat více padáků najednou vedle sebe - téměř jistota kolize a selhání padáků = smrt posádky.

Kapsle Sojuz byla malá ne proto, že neuměli zvětšit průměr kapsle nad průměr nosiče, ale z důvodu nosnosti rakety Sojuz, která byla tehdy jen 7 tun na LEO. Protože potřebovali Sojuz i pro delší lety na LEO, bylo nejrozumnější řešení přidat další prostor pro posádku v nenávratném modulu s malou hmotou, kde mimo start a přistání mohli přebývat celkem pohodlně 2 kosmonauti a na rozdíl od ostatních lodí měli i toaletu.

Pro silnější raketu Proton vyvinuli mnohem větší dvouprostorovou loď TKS o celkové hmotě 17.500 kg, obytným prostorem 45 m3, dv 700m/s a návratovou kapslí pro 3 kosmonauty. Tato loď několikrát letěla bez posádky, návratové kapsle přistávaly ( prvá v r. 1976), ale zřejmě se neodvážili kvůli Protonu a jeho toxickému palivu poslat loď s posádkou
Viz: http://www.astronautix.com/craft/zarya.htm

V r. 1985 začal vývoj zlepšené lodi Zaria (paralelně s Buranem) , což byla jednoprostorová loď o průměru 3.7 m, výšce 5m, hmotě 15.000 kg viz http://www.astronautix.com/craft/tks.htm
Loď byla pro 5-6 kosmonautů a až 1500 kg nákladu, v záchranné versi až pro 12 kosmonautů ve dvou palubách. V nákladové versi bez posádky až 3750 kg carga. V r. 1989 projekt zrušen z finančních důvodů (v r. 1988 letěl Buran a zřejmě měl dostat přednost.)

Mně se na celém Sojuzu asi nejvíc líbí návrhy interiéru z roku 1964 od architektky Galiny Balaškovové. Někdy až naivní, ale v podstatě velmi milé představy o využití orbitálního modulu jako malého obyváčku s čalouněnou pohovkou, křesílkem, obrázky na stěnách a záclonkami na oknech jsou zkrátka kouzelné. :)
Pozdější návrhy už byly více praktické a kouzlo se trochu vytratilo.

[img=tbn]http://space-architect.com/wp-content/uploads/6-1.jpg [/img]

[img]https://hylobatidae.org/files/grabbed/b492c005e4a6b86d75af495b394d4947.jpg [/img]

[img=tbn]http://motherboard-images.vice.com/content-images/contentimage/24695/143... [/img]

[img=tbn]http://space-architect.com/wp-content/gallery/content/27-1.jpg [/img]

Na závěr skica návratového modulu, plného volného prostoru, od stejné autorky.

[img]http://www.uncubemagazine.com/uncube/magazine/12190661/DATA/IMAGES/2_Bal... [/img]

[quote][quote]Nechápu proč se neotevírá i " záložní" padák, na dvou padácích by kabina klesala pomaleji a pokud by se jeden neotevřel, tak by se nic nedělo, takhle tam záložní padák jen ubírá již tak málo místa. [/quote]
Otvírat záložák, když je hlavní padák plně nafouknutý a bez závady není možné, jelikož kabina už klesá velmi malou rychlostí a záložák by se jen vysypal a visel nenafouklý pod kabinou.
A otvírat dva samostatné padáky vedle sebe najednou je tak přibližně 95% šance, že se do sebe během napínání šòůr a plnění vrchlíku zamotají => LOC tak 10:1. :) [/quote]

Američané v pohodě otevírají TŘI padáky, což znamená, že otevřít dva je daleko snazší. Určitě to jde, ale musí se to umět !

David: Soyuz přistává poměrně přesně, takže nemá smysl tu přesnost snižovat prodlužováním letu na padácích.

A Rusi umí shazovat náklady s větším množstvím otevřených vrchlíků. Stačí si pustit video s výsadkáři na trubce...

[quote]Američané v pohodě otevírají TŘI padáky, což znamená, že otevřít dva je daleko snazší. Určitě to jde, ale musí se to umět ! [/quote]Jak směšně vypadají Davidova slova v porovnání s tímto výsadkem.
https://www.youtube.com/watch?v=TwizQfIiBuQ&feature=player_detailpage#t=21

Návratová kabina Sojuzu má 3tuny. Orion má víc jak 8tun.
Soudruzi navrhli dostatečné řešení přistání návratového modulu Sojuzu, neměj obavy. :)

Sojuz Koroljov navrhl tak, aby byl rychle hotový a univerzální, a výhodnější z hlediska prostoru (a variability) mu vyšlo rozdělení obytného prostoru na SA a BO. Omezilo to ale možnosti kabiny na 2 lidi ve skafandru nebo tři v teplákovkách. Kdyby postavil loď typu Apollo, měl by pro krátké lety 4 v teplákovkách nebo 3 ve skafandru od začátku, ale s menším prostorem a s menšími možnostmi využití. Zrovna ten záchod může být stejně dobře i v kabině (stačí nějaká záclona). Sojuz-T přidal díky pokroku třetího ve skafandru. Pro lety k Miru a ISS by byla lepší loď ala Apollo, ale už máme Sojuz. Princip záložních systémů je v tom, že fungují jako záloha (když funguje hlavní systém, nejsou použity) - proto mělo Apollo 6 padáků a ne jen 3.

Ještě k těm záložním systémům v jiné oblasti: Ruský přistávací měsíční modul pro projekt s N1 měl ( na rozdíl od LEM) záložní motor. Při přistání se měly krátce spustit oba dva. Kdyby jeden z nich nefungoval, druhý by okamžitě dostal povel k zvýšení tahu a návrat na LLO. Když by fungovaly oba, záložní se měl okamžitě vypnout a zůstal stále jako záložní pro odlet. To ovšem s padáky nejde.

[quote][quote]...A otvírat dva samostatné padáky vedle sebe najednou je tak přibližně 95% šance, že se do sebe během napínání šòůr a plnění vrchlíku zamotají => LOC tak 10:1. :) [/quote]Američané v pohodě otevírají TŘI padáky, což znamená, že otevřít dva je daleko snazší. Určitě to jde, ale musí se to umět ! [/quote]
Davide, klíčové sousloví v mém vysvětlení pro tebe je "dva [b]samostatné [/b] padáky".
Samozřejmě, že i rusové umí připravit složité padákové systémy s mnoha vrchlíky pro zátěže o váze několika desítek tun, viz např. https://www.rt.com/files/news/31/d1/b0/00/tank4.jpg , ovšem takový systém musí být takto navržen od začátku a je poměrně komplikovaný (rozuměj s větší pravděpodobností závady = nižší spolehlivostí). U padákového systému pro návratovou kabinu kosmické lodi s posádkou byl naopak nejvýše kladen požadavek na co nejvyšší možnou spolehlivost (rozuměj jednoduchost konstrukce). A aby byla spolehlivost už tak jednoduchého systému ještě zvýšena, byl k hlavnímu padákovému systému přidán zcela samostatný záložní systém, který má být použit pouze v případě, že selže ten hlavní. Úvahy o použití obou systémů najednou jsou prostě chybné.

Pokud by chtěli rusové zvýšit bezpečnost Sojuzu přidáním více vrchlíků otevíraných najednou, museli by zřejmě instalovat rovnou tři menší, jelikož dva vrchlíky nejsou z bezpečnostního hlediska zrovna optimální počet. Ale pro takové řešení v BO pravděpodobně není dost místa, takže zvolili dva zcela samostatné padákové systémy.

V roku 2016 je planovany start vylepseneho typu Sojuzu-Sojuz-MS. Vylepsenia zahrnaju:
- efektivnejsie slnecne panely
- novy system priblizovania a dokovania - Kurs NA
- stary pocitac Argon16 bude nahradeny novym, ovela mensim a lahsim (8.3kg vs 70kg) pocitacom TsVM-101
- upravene polohy motorov pre lepsiu kontrolu dokovania a polohy pocas dokovania a zostupovej fazy
- navigacny system, ktory umozni presnejsie vyhladat posadku, kabinu, po pristati alebo v pripade zachrannej operacie
- zjednoteny system digitalnych povelov a telemetrickeho systemu pre prenos dat cez satelity v pripade, ze posadka je mimo zorneho pola pozemnej stanice

Myslel jsem, že Argon už nahradili dávno (v TMA), a teď vidím, že to neudělali ani na TMA-M. Včera bylo pozdě, ten počítač je v sériové výrobě od roku 1974! Váží 70 kilo a spotřebuje až 280 W!! To by mně zajímalo, jak ho zásobují na Sojuzu s průměrným výkonem energetického systému 600 W. To když funguje, nefunguje chlazení? Na wikině je tedy chyba - tam je uvedena výměna Argonu za CVM-101 (Ts je C - jen pro angličany psáno dle výslovnosti, něco jako Kh je česky Ch. Původně to bylo v plánu, ale došly peníze.

..mierne má znepokojuje, že vždy keď rusi vymenia "starý počítač za nový", nasleduje séria zlyhaní a havárií

Nejprve bude v Progressu MS-1 (21.11.2015) a Progressu MS-2 (12.2.2016), teprve poté v Sojuzu MS-1 (18.3.2016)

[quote]Nejprve bude v Progressu MS-1 (21.11.2015) a Progressu MS-2 (12.2.2016), teprve poté v Sojuzu MS-1 (18.3.2016) [/quote]
Já myslel, že první Sojuz s CVM101 byl Sojuz TMA-M. Viz: http://dic.academic.ru/pictures/wiki/files/50/250px-Soyuz-TMA-01M-Missio...

Tak to se omlouvám, že jsem se nechal zmást. Už jsem o tom psal zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...
(odpověď č.4)

to tixtli: často je užitečné k informacím připojit odkaz na zdroj, ze kterého vycházíte, diskuze pak bývá méně zmatená

[quote]..mierne má znepokojuje, že vždy keď rusi vymenia "starý počítač za nový", nasleduje séria zlyhaní a havárií [/quote]

Klid. Tentokrát počítač nemění.

Připomeneš selhání a havárie Progressů a Sojuzů spojená s výměnou Argonu za CVM-101 (použitého poprvé u Progressu M-01M, resp. Sokuzu TMA-01M) ?

[quote]to tixtli: často je užitečné k informacím připojit odkaz na zdroj, ze kterého vycházíte, diskuze pak bývá méně zmatená [/quote]

Dik za upozornenie, mal som to v plane, ale akosi som na to zabudol. Pripajam link na wikipediu odkial som cerpal info.
https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_%28spacecraft%29#Soyuz_MS_.282016.E2...

[quote]to tixtli: často je užitečné k informacím připojit odkaz na zdroj, ze kterého vycházíte, diskuze pak bývá méně zmatená

[quote]..mierne má znepokojuje, že vždy keď rusi vymenia "starý počítač za nový", nasleduje séria zlyhaní a havárií [/quote]

Klid. Tentokrát počítač nemění.

Připomeneš selhání a havárie Progressů a Sojuzů spojená s výměnou Argonu za CVM-101 (použitého poprvé u Progressu M-01M, resp. Sokuzu TMA-01M) ? [/quote]

Ale nováku, již mnoho hodin se tady bavíme o tom, že k výměně Argonu za CVM-101 dosud nedošlo. TMA-M má vyměněné SUDN a SBI, na CVM nezbyly peníze. První let s CVM-101 bude Progress MS-1 21.11.2015.

Ervé: máte nějaký zdroj pro svoje tvrzení? Prozatím všude kde jsem koukal se píše o prvním letu CVM101 v Sojuzu TMA-1M, mimochodem měl to i ve znaku.

Takže nejspíš můj omyl, vycházel jsem ze Zaka: http://www.russianspaceweb.com/soyuz_tma_m.html tam není CVM-101 uvedený, ale patrně se jím myslí systém SUDN (spotřeba a hmotnost odpovídá). Taky jsem někde četl, že nový CVM-101 odložili kvůli nedosttaku peněz na MS, ale to už nemůžu najít. Taky v článcích o Sojuz MS je zmíněn CVM-101, ale jak to teď vidím, tak jako použitý v TMA-M. Pro MS uvádí novou digitální telemetrii a solární panely.

[quote]Takže nejspíš můj omyl, vycházel jsem ze Zaka: http://www.russianspaceweb.com/soyuz_tma_m.html tam není CVM-101 uvedený, ale patrně se jím myslí systém SUDN (spotřeba a hmotnost odpovídá). [/quote]

CVM je jeden z přístrojů komplexu SUDN. Při modernizaci SUDN při přechodu k Sojuzu TMA-M výměnou pěti přístrojů za šest starých ušetřili 59 kg (ze 101 na 42 kg), výměna počítače má na úspoře lví podíl.

Přesnější naž Zakovo převyprávění bude názor výrobce, ne? rusky http://www.energia.ru/ru/iss/soyuz-tma-m/soyuz-tma-m_01.html
anglicky http://www.energia.ru/en/iss/soyuz-tma-m/soyuz-tma-m_01.html

Mimochodem, v Zakovi je CVM uvedený, i když nenápadně ("Within the onboard flight control complex, SUBK, [u]the command processing unit was also changed.[/u] ").

[quote][quote]to tixtli: často je užitečné k informacím připojit odkaz na zdroj, ze kterého vycházíte, diskuze pak bývá méně zmatená [/quote]

Dik za upozornenie, mal som to v plane, ale akosi som na to zabudol. Pripajam link na wikipediu odkial som cerpal info.
https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_%28spacecraft%29#Soyuz_MS_.282016.E2... [/quote]

Díky. Krásný příklad jak je nutné ověřovat informaci a jak englická wikina dělá chyby, které by na české neprošly :-)

Kouknu, kliknu a vidím: Na enwiki píší "Sojuz MS má nový kompjůtr CVM-101 místo Argonu-16". S refem na http://space.skyrocket.de/doc_sdat/soyuz-ms.htm . Skutečně je to tam v prvním odstavci, ale když si na témže webu kliknu na předešlou verzi Sojuzu ( http://space.skyrocket.de/doc_sdat/soyuz-tma-m.htm ) tak zjistím, že nový kompjůtr CVM-101 měl už Sojuz TMA-M, a moula na skyrocket.de tupě skopíroval úvodní odstavec o TMA-M do MS, a tím novinky z TMA-M přisoudil MS.

Stačilo dvakrát kliknout.

Ani jsem to nezaznamenal. Až teď mě na to upozornil Dan Lazecký.
Došlo k porušení hermetičnosti při přistání Sojuzu MS2 těsně po otevření padáků.

http://tass.ru/kosmos/4656783

[quote]Ani jsem to nezaznamenal. Až teď mě na to upozornil Dan Lazecký.
Došlo k porušení hermetičnosti při přistání Sojuzu MS2 těsně po otevření padáků.

http://tass.ru/kosmos/4656783 [/quote]

No, ona to zase taková drobnost není. Posádka sice má skafandry, ale k otevření padáků dochází dost vysoko (kolem 9 km?) a klesá se dlouho. Naštěstí žádný skafandr neměl po půl roce v kosmu problém.