Zajímavé www....

Primary tabs

MEK příspěvek #1277Zdařile zpracované stránky o kosmonautice:">http://www.kursknet.ru/cosmos/cosmos/english/main.shtM.Filip

[quote]http://technet.idnes.cz/nasa-mozna-prodlouzi-zivot-hubbleovu-dalekohledu... [/quote]

Jenom doplnuji, ze velitelem sedmiclenne servisni posadky k HST by udane mel byt Scott Altman (4. start). Dale pak letovi specialiste Megan McArthurova (prvni kandidat z oddilu 2000, ktery ziska letovou nominaci), John Grunsfeld a Michael Massimino. Altman a Grunsfeld uz se vyprav k HST v minulosti ucastnili. Zn. bez zaruky.

http://nix.nasa.gov

http://mix.nasa.gov/UTILS/home2.cgi

http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/ap15fj/biblio.htm

http://space-service-intl.com

http://www.francomalerba.it/contatti/contatti.htm

www.kosmotras.ru
www.samspace.ru
www.launchphotography.com
www.spacefuture.com
www.espacelollini.com
http://spacesounds.com/home/index
http://lunararchive.blogspot.com

ta snažím se taképřátelé přispět trochou do mlýna. Snad někdo již stránky zná a kdo nezná přeji příjemné surfování. Je tu pro každého tak trochu na studia a sběratelství
s pozdravem pěkného dne
Daniel Lazecký

a ja pridam jeste link na New Scientist - Space http://www.newscientistspace.com/home.ns nasel jsem to nahodou, ale maji tam hodne zajimave clanky ...

koukněte se na (rozumně znějící) alternativu k raketám Ares:
www.directlauncher.com

(doporučuju stáhnout si kvalitnější verzi PDF souboru).

zdravím
Honza

Moc dobrá stránečka. A ještě lepší konfugurace než původně zamýšlená a postavená na stupni SRB. Je bezpečnější a flexibilnější. Poskytuje efektívnější konfigurace v návěsech pomocných motorů a řekl bych ,že jde o obdobu ruské ENERGIE. Rozhodně to je asi ten nejlepšé návrh od Amiků co jsem vyděl.....hm dobrá volba-budu jí fandit.
Daniel

Tuhle alternativu jsme zde taky diskutovali. Osobne ji davam na treti misto za ESAS a Atlas faze 2 a 3 pristup.
Jen castecne resi vysoke pocatecni naklady a vyrazne omezuje dalsi rozvoj.

[quote]koukněte se na (rozumně znějící) alternativu k raketám Ares:
www.directlauncher.com

(doporučuju stáhnout si kvalitnější verzi PDF souboru).

zdravím
Honza [/quote]

Na tom videu je špičková písnička \"In my dreams\".

Nestihl někdo z vás stáhnout zde popisované dokumenty?:
http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=218308
Rád bych si to přečetl, když tak dejte vědět. Dik

prechod Merkuru pres Slunce pristi tyden sice nebude pozorovatelny od nas, ale to v dnesni dobe internetu neni az zas takova prekazka - kdyz ho muzeme sledovat treba na zapadnim pobrezi USA http://www.exploratorium.edu/transit/

jinak animace prechodu je treba zde http://science.nasa.gov/headlines/y2006/20oct_transitofmercury.htm

[quote]http://www.exploratorium.edu/transit/[/quote]

nadherne stranky! srdce grafikovo plesa :-)

Nesmírně mě potěšil článek o tom, co všechno jsou vědátoři schopni vyčíst ze současné záplavy snímků Marsu:

http://www.astro.cz/clanek/2565

Nepříjemné na tom je jen fakt, že to není moc příznivé pro minulé podmínky pro život na této planetě aspoò v jeho vyšších formách. Nicméně můj úžas nebere konce např. u následujících tvrzení:

\"Objevili jsme zřetelnou hranici mezi vulkanickými regiony a oblastmi, které byly poznamenány přílivy vody,\" říká Neukum. Všude, kde na Marsu probíhala vulkanická činnost, roztopil se podpovrchový vodní led a voda pak tekla v proudech po povrchu planety. Některé z objevených říčních koryt vznikly nedávno (z geologického hlediska). \"Například na úpatí sopky Olympus Mons byly pomocí kamery HRSC objeveny důkazy tekoucí vody z období před 30 milióny roků,\" dodává Neukum.

Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
:o

[quote]Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
:o [/quote]

Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).

//Nepříjemné na tom je jen fakt, že to není moc příznivé pro minulé podmínky pro život na této planetě aspoò v jeho vyšších formách.

Neztrácej víru, podle Sagana by tam mohli žít třebas formy podobné ledním medvědům :).
Já si ani moce nepřeju ,aby na Marsu existoval život, jen by to zkomplikovalo případné pilotované mise na tuto planetu. A do vzdálenější budoucnosti by mohl maranský život zkomplikovat jeho terraformaci, vznikaly by organizace na ochranu původního života, Redpeace apod.

[quote]
Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).

[/quote]

To se bez možnosti detailního terénního výzkumu aspoò na Měsíci musí dost problémově kalibrovat. To bě mě zajímalo, jestli k současné úžasné už tisícisolární rovery něja významně přispěly ke kalibraci této chronometrie. :o

[quote]Já si ani moce nepřeju ,aby na Marsu existoval život, jen by to zkomplikovalo případné pilotované mise na tuto planetu. A do vzdálenější budoucnosti by mohl maranský život zkomplikovat jeho terraformaci, vznikaly by organizace na ochranu původního života, Redpeace apod.
[/quote]

Fakt je ten, že až tam přiletíme, tak zaprasit a zasvinit Mars bude snadnější a nikomu nebude vadit, když si tam postavíme prasečí chvlívky, nasadíme půdní bakterie atp. :D

Na druhou stranu by bylo fajn, kdybychom mohli porovnat náš vzorec života s nějakým komparativním typem úplně jinak vzniklého života nebo aspoò dlouhodobě se zcela izolovaně vyvíjejícího. Také existuje hypotéza, že hlubinné horninné archey jsou ve skutečnosti jednak domanintní formou života tady na Zemi, ale také původní formou - že právě v horkých chemicky aktivních prostárách hluboko pod zemským povrchem vznikl a až druhotně se rozšířil na nehostinný povrch. Kdyby se tato hypotéza měla pravdu, těžko by se pochopitelně dokazovala. Nicméně, kdyby pravdu měla, byla by šance, že na Marsu je to podobné. V hlubinách planety by si klidně mohly lebedit archey, ačkoliv povrch by mohl zůstat bez života či zde život mohl zaniknout po zhoršení podmínek. Mohlo by tedy zajímavé najít jakoukoliv tamní formu života z hlediska pochopení života našeho.

Kdyby se tam našel nový život, vznikla by spousta nových potíží (např. s nějakými ochránci maranské havěti), ale také spousta opravdu nových poznatků a nové výzvy. Jakákoliv opravdu obrovská nová příležitost bude znamenat opravdu obrovské nové potíže. Takže obecně budu preferovat nové příležitosti před absencí potíží, které jsou s nimi spojeny.

Fakt je ten, že až tam přiletíme, tak zaprasit a zasvinit Mars bude snadnější a nikomu nebude vadit, když si tam postavíme prasečí chvlívky, nasadíme půdní bakterie atp. :D

Na druhou stranu by bylo fajn, kdybychom mohli porovnat náš vzorec života s nějakým komparativním typem úplně jinak vzniklého života nebo aspoò dlouhodobě se zcela izolovaně vyvíjejícího. Také existuje hypotéza, že hlubinné horninné archey jsou ve skutečnosti jednak domanintní formou života tady na Zemi, ale také původní formou - že právě v horkých chemicky aktivních prostárách hluboko pod zemským povrchem vznikl a až druhotně se rozšířil na nehostinný povrch. Kdyby se tato hypotéza měla pravdu, těžko by se pochopitelně dokazovala. Nicméně, kdyby pravdu měla, byla by šance, že na Marsu je to podobné. V hlubinách planety by si klidně mohly lebedit archey, ačkoliv povrch by mohl zůstat bez života či zde život mohl zaniknout po zhoršení podmínek. Mohlo by tedy zajímavé najít jakoukoliv tamní formu života z hlediska pochopení života našeho.

Kdyby se tam našel nový život, vznikla by spousta nových potíží (např. s nějakými ochránci maranské havěti), ale také spousta opravdu nových poznatků a nové výzvy. Jakákoliv opravdu obrovská nová příležitost bude znamenat opravdu obrovské nové potíže. Takže obecně budu preferovat nové příležitosti před absencí potíží, které jsou s nimi spojeny. [/quote]

Já bych řekl, že na Marsu těžko jsou ( nebo taky byly) inteligentní formy života.- A jestli ano, tak už by o nich lidé věděli- tedy pokud jsou ve viditelném pásmu našich očí, nebo spíše přístrojů. Takže pokud na Marsu něco je, ale my ( jako lidé) to nemáme šanci vidět ( nebo s tím mít jakýkoli kontakt), tak nás to nemusí zajímat. Něco jiného by bylo, kdyby tam bylo něco, co se při expanzi lidí do vesmíru ( konkrétně tedy na Mars) ukáže, že žije- a je nebo není inteligentní. Pak by zřejmě ( v přípdě, že by to něco na to mělo schopnosti) záleželo spíše na tom, jestli by oni byli schopni se s lidmi \"domlouvat\", nebo by si mysleli bůhví co a chtěli by ty nezvané návštěvníky (to jako lidi) vyhubit. Ale to jsou jen takové představy- coby kdyby.....

Až budou mít lidé dokonalejší prostředky, aby cesty na Mars a dál byly rutině uskutečnitelné, tak toho určitě začnou využívat. Řekl bych, že hlavně pro těžbu toho, co na zemi dochází, možná i pro vyvážení odpadků,....... ( určitě je toho víc, ale mě ve chvíli napadlo jen tohle).

[quote][quote]
Většinou se datace geologických útvarů na planetárních tělesech bez atmosféry, nebo s velmi řídkou atmosférou (jako je Mars), odvozují od počtu kráterů na jednotku plochy a jejich eroze (impakty, nebo v případě Marsu větrnou erozí).[/quote]

To se bez možnosti detailního terénního výzkumu aspoò na Měsíci musí dost problémově kalibrovat. To bě mě zajímalo, jestli k současné úžasné už tisícisolární rovery něja významně přispěly ke kalibraci této chronometrie. :o [/quote]

ano, ono datování pomocí plošné frekvence kráterů dává pouze relativní chronologii. absolutní chronologie se získá škálováním dat z našeho Měsíce (i na tělesech s atmosférou - stáří povrchu Venuše je tak odhadován na 500-750 milionů let) - ten je vhodný protože:
1) Měsíc nemá atmosféru, která by malé meteority zničila před jejich dopadem na povrch
2) máme dovezené vzorky z Měsíce, kterým může být pomocí radioizotopového datování určeno absolutní stáří

rovery nemají na palubě technologii potřebnou k určení absolutního stáří. četnost kráterů ale není tak úplně jednoduchá záležitost i přes to, že se někteří vědci tváří, že je to pro ně hračka a všemu rozumí ... třeba různost původu impaktních těles nebo nerovnoměrnost pokrytí povrchu Měsíce impakty můžou věci zamotat.

[quote]
Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
:o [/quote]
Když na hvězdárně v HK odhalovali ten big model Marsovského \"Údolí Marinerů\", tak se tam o dataci mluvilo taky. Zazněly tam i názvy 3 epoch, které jsem si soukromě pochopil jako ekvivalent prvo-, druho-...hor na Zemi.
Obávám se, že víc z toho už asi interpretovat nedokážu.

Mam takovy dojem ze pra-,prvo- ... az ctvrtohory jsou definovany primarne podle fauny a flory - ikdyz zde urcite bude souvislost s geologickymi procesy.
Na Marsu to bude mozna definovano na vek pred potopou, v prubehu potopy a po ni. Pokud tam nejaka fauna a flora byla, tak v ni budou samozrejme take zasadni rozdily.

[quote][quote]
Z čeho tam, pro boha, vyčetli třeba tu časovou značku!?
:o [/quote]
Když na hvězdárně v HK odhalovali ten big model Marsovského \"Údolí Marinerů\", tak se tam o dataci mluvilo taky. [/quote]

Tuto sobotu 11.11.2006 v 17:00 bude na Hvězdárně a planetariu v Hradci Králové přednáška na téma \" Mokrý nebo suchý Mars?\", přednáší Prof. Ing. Milík Tichý, DrSc. z ČVUT Praha. Určitě se tam bude o problémech tvarování povrchu Marsu a případné dataci mluvit.

A v sobotu 18.11.2006 v 17:00 odhalujeme další model. Je to \"Měsíční kráter Tycho\". V rámci odhalení (kráteru, ne nějaké girl) bude stručně promluveno o Měsíci a programu Apollo. Je to vynikající pomůcka jak lidu vysvětlit proč se na Měsíc v úplòku astronomové neradi dívají.

Těším se na shledanou marani. :) a luòané :)

Geologicke jednotky jsou definovany na zaklade vyznamnych geologickych ci paleontologickych udalosti, ne tedy nutne jen na paleontologickych. Na Marsu to je zatim podle relativniho poctu impaktnich krateru v jednotlivych oblastech. Nejstarsi geol. obdobi na Marsu je Noachske (do 3,6Ga coz by melo odpovidat vice jak 200 krateru vetsich nez 5km na 10.000km2), pak Hesperske (do 2,9 az 3,3Ga, ~65 krateru vetsich 5km na 10.000 km2) a nakonec Amazonske. Pro srovnani do 2,5Ga mame na Zemi archaikum (skoro zadne horniny), do 570Ma proterozoikum (malo hornin) a teprve pak mame vetsinu nam znamych hornin a vrstev (fanerozoikum).

ehm, zapomnel sjem se prihlasit:)

niekolko peknych videi - co dokaze roboticka ruka
http://www.shadowrobot.com/hand/videos.shtml

tak pokud NSF nenajde nekoho, kdo by byl ochoten se podilet na provoznich nakladech, tak nam do roku 2011 zavrou Arecibo :( http://www.newscientistspace.com/channel/astronomy/dn10449-worldclass-ra... (cesky na blogu, viz nize)

Reality show Astronaut Idol - vítěz poletí do vesmíru.
[url]http://www.blisty.cz/2006/10/19/art30835.html [/url]

S Virgin Galactic v roce 2009, Tak zapoměli říct, že pokud to vyjde, tak vítěz nepoletí do kosmu, ale jen se zůčastní letu letadlem do extrámní výšky :D :D :D :D

Za hranice od které začíná vesmír se považuje výše 100 km.

Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu.

[quote]Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu. [/quote]
První kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná.

Trvám stále na svém, v tomhle mě Hawku nepřesvědčíte.

[quote]Trvám stále na svém, v tomhle mě Hawku nepřesvědčíte. [/quote]
takže pokud by se objekt pohyboval po velmi protáhlé trajektorii, která by ho při návratu k Zemi přivedla zpět do atmosféry a ne na oběžnou dráhu, tak podle vás ve vesmíru vůbec nebyl? :o ona definice 100 km výšky mi přijde docela rozumná ...

První kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná.
[/quote]

Ona je pravda, že první kosmická rychlost není k návštěvě vesmíru nutná, ale taková návštěva vesmíru vám bude na nic a ještě bude extrémě těžké se vrátit zpátky na zem. Vemte si třeba raketoplán: Kdyby se jeho dráha při startu nezakláněla aby nabral první kosmickou rychlost pro dosažení oběžné dráhy, tak by sice vesmíru dosáhl, ale na jak dlouho!- po chvíli by prostě spadl zpět na zem, nebo na nejbližší vesmírné těleso s gravitací- takže spíše na zem.
Prostě kdyby raketoplán letěl jako šipka nahoru, tak by sice chvíli ve vesmíru byl, ale potom by spadnul na zem a to by žádný tepelný štít nevydržel- to by totiž ten raketoplán padal kolmo jako meteorit.

[quote]Kosmický let začíná tam, kde loď dosáhne první kosmické rychlosti a je navedena na oběžnou dráhu. [/quote]

Trosicku motate dva pojmy. A to \"let do kosmu\" a \"kosmicky let\". Kosmicky let asi opravdu neabsolvuje, ale do kosmu poleti...

[quote]Prostě kdyby raketoplán letěl jako šipka nahoru, tak by sice chvíli ve vesmíru byl, ale potom by spadnul na zem a to by žádný tepelný štít nevydržel- to by totiž ten raketoplán padal kolmo jako meteorit. [/quote]

Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.

Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje.

Let do kosmu nemuze byt nejak absolutne definovan. Dosazeni orbitalni rychlosti je vzdy relativni pojem vztazeny k nejakemu objektu. Cela Zeme i vsechno co se nachazi v jejim vyhradnim gravitacnim vlivu obiha stejne kolem Slunce prislusnou orbitalni rychlosti.
Jako jedina logicka definice letu do \"kosmu\" mi prijde dosazeni urcite vysky nad zemi - tedy opeusteni jiste casti Zemske atmosfery. Definujte si to jak chcete. Je mi uplne jedno jestli je to 100 km nebo 1000km.

Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.

Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje. [/quote]

Alejá jsem myslel, že kdyby raketoplán letěl jak šipka nahoru, tak by se dostal na oběžnou dráhu, ale potom když by zase PADAL DO ATMOSFÉRY, tak by to jeho tepelný štít neměl šanci vydržet.

[quote]

Meteority nepadaji kolmo - a navic v jejich pripade vubec nejde o SMER, ale o RYCHLOST. Totez v pripade navratu kosmickych lodi.

Treba SpaceShipOne leti kolmo vzhuru (sice nikoliv daleko) - a prakticky zadny tepelny stit nepotrebuje. [/quote]

Alejá jsem myslel, že kdyby raketoplán letěl jak šipka nahoru, tak by se dostal na oběžnou dráhu, ale potom když by zase PADAL DO ATMOSFÉRY, tak by to jeho tepelný štít neměl šanci vydržet.
[/quote]

Pardon- raketoplán by se nadostal na oběžnou dráhu, ale jen prostě do vesmíru

[quote]Let do kosmu nemuze byt nejak absolutne definovan. Dosazeni orbitalni rychlosti je vzdy relativni pojem vztazeny k nejakemu objektu. Cela Zeme i vsechno co se nachazi v jejim vyhradnim gravitacnim vlivu obiha stejne kolem Slunce prislusnou orbitalni rychlosti.
Jako jedina logicka definice letu do \"kosmu\" mi prijde dosazeni urcite vysky nad zemi - tedy opeusteni jiste casti Zemske atmosfery. Definujte si to jak chcete. Je mi uplne jedno jestli je to 100 km nebo 1000km. [/quote]

Definice hranice vesmíru (tj. definování \"kosmického letu\" překročením nějaké výšky) nebyla nikdy přijata globálně a pro všechny účely. Hlavním důvodem byly účely politicko-vojenské. Pěkně je to rozebráno JUDr. Malenovským, by v době dávno minule, ale všechno, co řekl, bohužel stále platí.

Podívejte se na:

http://mek.kosmo.cz/zaklady/pravo/malen81.htm
http://mek.kosmo.cz/zaklady/pravo/malen78.htm

To je, co se týče delimitace kosmického prostoru z hlediska mezinárodního práva.

Ameerické vojenské letectvo si postavilo řadu různých výšek jako hranice kosmického prostoru, zejména v souvislosti s lety raketoplánu X-15. Ještě předtím pro potřeby ustavování rekordů v kosmických letech si FAI dala jako hranici kosmického prostoru plochu, nacházející se v kolmé výčce 100 km nad geopiedem a za kosmický let pokládala jakoukoli část trajektorie letu, která celá ležela \"nad\" touto hraniční plochou.

Z hlediska praktické kosmonautiky se nejčastěji o hranici mezi atmosférou a kosmickým prostorem beze taková plocha, na které dochází k měřitelnému negativnímu zrychlení (deceleraci) kosmické lodi (pilotované). Američané v samém počátku stanovili takovouto dynamickou definici, přičemž v projektu Apollo byla upřesněna na výšku, ve které při návratu od Měsíce začne půvobit přetížení 0,005 g. Ono to vycházelo ve výškách kolem 400 000 stop, což je v metirické soustav 121,62 km. Samozřejmě, že velikost přetížení nezávisí jen na výšce, ale také na rychlosti, úhlu vstupu do atmosféry a zajména na tzv. balistickém koeficientu tělesa, tedy na jeho aerodynamických vlastnostech (koeficient Cx) a plošníém zatížení (m/A). Přesto u raketoplánu, který je aerodynamicky jemnější naž Apollo, podrželi tuto referemnční výšku. Rusové u Sojuzů považují za chranici výšku 100 km.

S delimitací kosmického prostoru souvisí také definic, co je to kosmické těleso. To bylo nutno definivoat již ¨na samém počátku kosmické éry, a vzala si to na triko organizace COSPAR (Commitee on Space Reaseach). Ta definovala umělé kosmické těleso bohužel dost vágně, protože tehdy předpokládala, že se státy v rámci OSN brzy dohodnou na definici hranice kosmického prostoru, ale přece jen se jí můžeme i dnes oreintačně řídit. Zní:

\"Umělým kosmickým tělesem nazýváme objekt zhotovený lidskou rukou, který v kosmickém prostoru vykoná nejméně jeden úplný oběh kolem Země, nebo setrvá v kosmickém prostoru po dobu nejméně 90 minut.\"

Z tohoto hlediska by ale Gagarin neletěl na umělém kosmickém tělese, protože jeho loď nevykonala celý oběh kolem Země a i kdybychom vzali nejnižší americkou hranici vesmíru (50 mil, čili 80 km), tak při celkéové době letu od startu do přistání 108 minut tam nad touto hranicí nepobýval těch potřebných 90 minut. Ale všichni zamhouřili oči...

Co se týče skoků za \"hranici vesmíru\" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.

[quote]
Co se týče skoků za \"hranici vesmíru\" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.

[/quote]

Ale za uvažovanou hranici 100km se dostane => do vesmíru, což pro dobrý pocit stačí!

[quote][quote]
Co se týče skoků za \"hranici vesmíru\" na SS-1, tak to za kosm,ický let považovat skutečně nelze.

[/quote]

Ale za uvažovanou hranici 100km se dostane => do vesmíru, což pro dobrý pocit stačí! [/quote]

Na dobrý pocit ano, ale třeba SS-1 byl ( nebo taky je) SUBORBITÁLNÍ raketoplán- a to znamená, že se nedostal dál než cca.: 100km od země. Takže se dostal jen na suborbitální dráhu. A dosažení maximální výšky 100 km od země nestačí na to, aby se o tom dalo říct, že to byl kosmický let.
Ale pro dobrý pocit to stačí- to je pravda :D .

Mimochodem- nezačíná atmosféra země od 112 km?- když probíhá přistávání raketoplánu a je to ve fázi vstupu do atmosféry, tak raketoplán vstupuje do atmosféry ve výšce větší než 100km ne?

[quote]prechod Merkuru pres Slunce pristi tyden sice nebude pozorovatelny od nas, ale to v dnesni dobe internetu neni az zas takova prekazka - kdyz ho muzeme sledovat treba na zapadnim pobrezi USA http://www.exploratorium.edu/transit/

jinak animace prechodu je treba zde http://science.nasa.gov/headlines/y2006/20oct_transitofmercury.htm [/quote]
jeste dalsi dva linky, kde se da dnes vecer pozorovat prechod merkuru pres slunecni disk:
http://www.ifa.hawaii.edu/hilo/MercTransit06.html
http://sunearthday.nasa.gov/2007/events/mercurytransit.php (zde bude edukativni mix vyse zminenych dvou zdroju, doplneny POZOR o \"zive\" zabery ze sond SOHO a TRACE)

Tohle je můj první příspěvek na dané téma:
[quote]Reality show Astronaut Idol - vítěz poletí do vesmíru.
http://www.blisty.cz/2006/10/19/art30835.html [/quote]

V mém příspěvku ani v článku se o kosmickém letu nepíše, píše se v ní o letu do vesmíru. A pokud se doposud považovala za hranice vesmíru cca 100km výška ,tak Virgin Galactic již dokázala, že toto může splnit a zákazníka(v tomto případě vítěze soutěže) do vesmíru na krátkou chvíli dopraví.

Kritéria pro vesmírný prostor mohou být různá, když si dáme třeba za kritérium, že vesmírný prostor začíná tam kde končí atmosféra, tak ISS můžeme přestat považovat za kosmickou stanici, protože ISS neustále klesá vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.

[quote]Mimochodem- nezačíná atmosféra země od 112 km?- když probíhá přistávání raketoplánu a je to ve fázi vstupu do atmosféry, tak raketoplán vstupuje do atmosféry ve výšce větší než 100km ne?
[/quote]

Atmosféra nemá ostrou horní hranici, její hustota v podstatě klesá exponenciálně s růstem výšky. Navíc tato hustota nezávisí jen na výšce, ale také (zejména) na aktuálním stavu sluneční činnosti, na zeměpisné šířce, na tom, zda to je nad denní nebo nad noční stranou Země atd.

Viz můj předchozí příspěvek, ale opakuji jinými slovy:

To že \"raketoplán vstupuje do atmosféry\" by byla trochu básnická nadsázka, ale ve skutečnosti to znamená, že program řízení letu v hlavních počítačích raketoplánu přechází z jednoho podprogramu (OPS 301 = let směrem k atmosféře, bez aerodynamického odporu, setrvačností) na jiný (OPS 304 = let s aerodynamickým odporem, s řízením orientace motory RCS, později přechází ještě na jiný režim letu, kdy se to řídí elevony, kormidlem a aerodynamickopu brzdou) a to nastává ve výši 400 Kft (=121,92 km výšky, ne 112). Jde o to, že od tohoto referenčního okamžiku průletu touto hladinou se odvozují časy jednotlivých manévrů a dalších činností a v manuálu se to pak píše jako EI + tolik a tolik sekund.

Podobně Rusové mají vztaženy jednotlivé manévry během sestupu atmosférou od průletu výškou 100 km, protože Sojuz začíná pociovat brzdění o atmosféru později než raketoplán (díky manší aerodynamické jemnosti návratového modulu než má orbiter).

KosmoLinky(www.linky.kosmo.cz)
Již je v databázi 150 odkazů!
A bude jich víc...

Tohle zní povzbuzujícně pro energetiku kosmických zařízení a možná tím vyjímečně potěším i zdejší Zelené:

http://digiweb.ihned.cz/c4-10122500-19697280-i06000_d-budoucnost-solarni...

Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?

[url]http://www.youtube.com/watch?v=lsv0PS5yYs4[/url]

Děkuji. Tomáš Kovařík

[quote] Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?

[url]http://www.youtube.com/watch?v=lsv0PS5yYs4[/url]

Děkuji. Tomáš Kovařík [/quote]

Promiòte- místo toho: \"dovíku\" tam mělo být: Vodíku

A ten odkaz je: [url]http://www.youtube.com/watch?v=lsv0PS5yYs4 [/url]

[quote] Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?

[/quote]
Šlo asi o televizního spíkra (reportéra), který si v poklidu četl připravený komentář k 15 vteřině letu, nesledoval co se děje a proto ještě nic nevěděl.

[quote][quote] Tady jsem na youtube našel video, jak naposledy startoval Chalenger. Jsou tam dobře vidět ty proudy dovíku unikající z ET pár setin sekund přes samotným výbuchem- né že by se mi to líbilo!
Ale jen se mi na tom nezdá, že ještě po tom výbuchu tam někdo mluvil- a to poměrně klidným hlasem- Posádka- ta už určitě ne, možná nějací technici,...
nevíte někdo, kdo to mohl mluvit?

[/quote]
Šlo asi o televizního spíkra (reportéra), který si v poklidu četl připravený komentář k 15 vteřině letu, nesledoval co se děje a proto ještě nic nevěděl. [/quote]

No ten měl tedy smůlu. viděl jsem i ( na youtube) tento záznam trošku jiný. Bylo to natočené z několika kamer, ale ta hlavní byla na tom \"pódiu\" pro diváky. Když Chalenger bouchnul, tak se někteří hned zhroutili a někteří se jen nechápavě divili co se to stalo.- Těm teda takový zážitek nezávidím.

to je ono:
[url]http://www.youtube.com/watch?v=5hQL0NWS1Rc&mode=related&search= [/url]

Při příležitosti 20.výročí havárie Challengeru byl na webu (už nevím kde, myslím ale, že to bylo SPACE.com) zveřejněn rozhovor s jedním ze studentů Christy McAuliffeové, několik jich bylo přítomno startu(jsou na tom videu vidět v čase 1:36)- ten vzpomínal na to, že si dlouho mysleli, že to byl ohòostroj na oslavu úspěšného startu jejich paní učitelky... :-(

Pages