Zajímavé www....

Primary tabs

MEK příspěvek #1277Zdařile zpracované stránky o kosmonautice:">http://www.kursknet.ru/cosmos/cosmos/english/main.shtM.Filip

[quote][quote]A to se prosím pěkně odhadne podle čeho?? .....Tedle záběr je ze stanice ISS a ne z raketoplánu. :)[/quote][/quote]

Podivejte se napriklad na tento zaber. Pri veskerem respektu k teto technice musim priznat, ze detail pantu u dveri nakladoveho prostoru me celkem rozesmal...

http://bbs.keyhole.com/seer-uploads/D2X_2005-04-07_10-49-16-1100.jpg

no pravdou je,že jako vyučený automechanik a zámečník bych se asi musel za takouvou výrobu dost stydět a mistr by mi dal za ucho. Zase na druhé straně ten kdo viděl balšuju topornuju těchniku iz sojuza.....asi by se taky kolikrát chytal za hlavu. Nicméně vše funguje a je to vcelku spolehlivé. Nebo jinak řečeno nezáleží na kráse jen když to spolehlivě šlape.
Daniel

Vzhledem k nově chystanému webu s velkou databází kosmonautických
odkazů prosím všechny, pokud znají nějaký zajímavý web, aby zaslali na tento meil odkaz: polakmichal@atlas.cz nebo na icq 304-360-951
za zaslané odkazy děkuji

PS:zasílejte pouze odkazy na málo známé weby

Dobrý den.

Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.

Odkaz je zde: [url=http://www.novinky.cz/koktejl/80902-australie-bude-testovat-motory-sedmk...

Nemyslím si, že by to byla cesta, jak levně na orbit, spíše si myslím, že by to mohlo znamenat budoucí možnost, jak na suborbitální lety nebo případně později, jak v přepravě lidí nahradit Concorde a Tu-144.

Myslím si však, že pasažér takovéhoto stroje spíše než krásu mraků bude obdivovat krásu hvězd.

S pozdravem Jirka

U scramjetů napadá mě, kdyby se je podařilo vyvinout do nasaditelné podoby, jaký by u nich byl problém s aerodynamickým třeskem? Je to už tak vysoko, že nás nemusí trápit?

[quote]Dobrý den.

Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.
[/quote]

Pekne. Len skoda ze rusi maju tento motor nasadeny uz v operacnom nasadeni niekolko rokov. Bohuzial (ako takmer vzdy) zatial len v armade.

To je omyl, rusové (ale například i britové ve střelách Sea Dart a USA v SR-71) používali a používají klasický náporový motor s podzvukovým spalováním. Ten funguje efektivně od rychlosti Mach 1 asi do Mach 5 podle výšky použití, nízko nad zemí (mořem) kolem Mach 2,5. Vzhledem k tomu, že se Concord ekonomicky nevyplatil, je absudrní domnívat se, že někdy budou civilisté létat se scramjety. Využitelné je to jen pro vojáky. Pro vynášení nákladů na orbitu to taky nebude mít význam, protože musíte něčím motor urychlit na Mach 4, aby začal fungovat a od Mach 12 zase použít raketový motor pro vynesení UZ, přičemž musíte pečlivě tvarovat celý stroj. Je to příliš komplikované a drahé, aby to fungovalo. Současným raketám stačí dva stupně - první kyslíko-petrolejový (snad v budoucnu opakovaně použitelný a zachraòovaný) a druhý kyslíkovodíkový jednorázový, případně pro LEO opět kyslíko-petrolejový. Použití scramjetu přidává mezistupeò a přitom výrazně komplikuje konstrukci vyššího stupně. Tudy cesta ke zlevnění startu nevede.

[quote]Este odkaz:
http://www.military.cz/russia/air/weapons/rockets/agm/ch31/ch31.htm [/quote]Ale to je RAMJET (naporovy motor) a ne SCRAMJET (naporovy motor s nadzvukovym proudenim ve spalovaci komore)!!! Ramjety se pouzivaji uz dlouho, ale scramjety se teprve testuji. Pokud nekdo neco takoveho ma v operacnim stavu (coz velice, velice pochybuji), velmi peclive by to tajil. A museli bychom prijmout hypotezu ze projekty jako X-43 nebo HyShot jsou jen zasterky a konspirace, blablabla...

K čemu se takový scramjet může hodit? Chceme-li něco na planetě někam dopravit extrémně rychle a nekoukám při tom nějakou tu korunu navíc, tak je na to raketa. Aby jí mohlo konkurovat zařízení na jiném principu, musí poskytovat buď vyšší užitné nebo ekonomické vlastnosti. Scramjet, pokud bude opravdu používaným zařízením, bude součástí dost složitého a tedy drahého systému. Mělo by to mít pohony, které ho dostanou na minimální rychlost k jeho zážehu a musí to být schopno zase vstoupit bezpečně do hustých vrstev atmosféry. Kdyby mělo jít o zařízení pro jednorázové použití, tak těžko může konkurovat raketě. Na to by byl drahý. Musí být dostatečně dlouhodobě použitelné, aby bylo levnější než raketa, a bude sloužit vojákům nebo civilům. Že to asi nebude legrace, naznačují ekonomické problémy raketoplánů, na které jsou dost podobné nároky.

Ovšem, kdybychom tady na delší vzdálenosti při zemi chtěli cestovat extrémními rychlostmi, a vyřešit všechny ty problémy na drak takového letounu aj., tak bychom ho také v jeho extrémně vysokorychlostním stupni mohli dělat opakovatelně použitelný a raketový. Konstrukčně by nás to asi vyšlo levněji.

Takže asi jediná výhoda, kterou by nám mohl poskytnout, by byla úspora paliva. Tu teoreticky asi může přinést na velmi dlouhé lety obrovskou. Letět extrémní rychlostí v extrémní výšce by mohlo znamenat dosáhnout velmi nízkých nákladů na palivo na tunokilometr. Musely by být tak nízké, aby zaplatily amortizaci zařízení, které by muselo mít přiměřenou životnost. Dokud nebude zařízení s dostatečně dlouhou životností, aby se náklady na jeho amortizaci rozpustily v úsporách paliva, nepřinese to nic. Draze a rychle to umí i raketa. Ani pro vojenskou využitelnost to nic moc nepřinese, nebude-li to levnější. Ani vojákům to nepřinese vyšší užitnou hodnotu, nebo i s raketou lze dosáhnout stejné bojové účinnosti. Jediné s čím to asi může konkurovat jak v civilním tak ve vojenském použití je cena, a ta nejspíš může být jen cenou paliva.

Vypadá to, že výhodu dokonce i ve vojenské oblasti to bude mít jen, když se to aspoò přiblíží komerční ekonomičnosti.

Jako problematické tu bylo zmíněno komerční využití takových zařízení s poukazem na slabé ekonomické výsledky letounu jako Concorde či Tu 144. Tyto letouny by asi v modifikaci bombardér byly úspěšné, jako komerční letoun však ne. Jako bombardér však nemají konkurenci v jiných principech letounů. Transkontinentální doprava k vojenským účelům v rychlostech řádů desítek Machů ale konkurenci má v raketách. Vojákům se tedy také nevyplatí, nebude-li levnější než raketa.

Odhlédneme-li od takových problémů jako hlučnost uvnitř letounu, jistě i nemalou složku amortizačních nákladů na tunokilometr, tak tím, co jim nejvíce zlomilo ekonomicky vaz, byly náklady na palivo. Tato letadla prostě létají ve výšce, v níž je let jejich rychlostí neekonomický. Scramjet má naopak ambici létat ve výšce a rychlostí, která je ve složce palivových nákladů na dlouhé trasy velice ekonomická. Z ekonomického hlediska je to asi jeho největší výhoda, která musí převýšit všechny nevýhody, aby měl šanci se prosadit. Neposkytuje totiž lepší užitné vlastnosti než raketa, může poskytnout jedině vyšší ekonomické vlastnosti. Má však možná potenciál dosáhnout nejnižších palivových nákladů na tunokilometr ze všech druhů letecké dopravy, proto prorazí-li, bude to asi kvůli tomu, zatímco Concorde právě kvůli tomu neprorazil.

Kdy by tedy měly úspory paliva u scramjetu přinést jeho využitelnost. Pro vojáky je obrovská rychlost nesmírnou výhodou, jsou tedy ochotni za tunokilometr bombardéru dost připlatit. Nenašlo se ale dost pasažérů Concorde, kteří by chtěli také tolik platit za své lety. Vojáci by snad mohli chtít platit scramjet, bude-li levnější než jeho substitut raketa, ale to nejspíš až v době, až budou chtít nějakou sadu transkontinentálních střel nahradit něčím novým pro vyčerpání technické životnosti dosavadního modelu.

Komerční sféra představuje silně konkurenční odvětví, které se potýká s poklesem výnosů a obrovskými problémy na straně nákladů i nedostatkem prostředků na expanzi. Aby bylo dosaženo tak nízkých nákladů na amortizaci, že úsporou na palivu začne scramjet porážet cenu běžného létání, to by vyžadovalo hodně dlouhodobý vývoj a značnou úsporu z rozsahu. Toho by snad bylo dosaženo, kdyby trvaly delší dobu závody ve zbrojení, v nichž by sramjet porazil jako bojový prostředek raketu. To tu ale honem asi nebude.

Potřebovali bychom tedy, aby za rychlý let byli pasažéři či přepravci carga ochotni hodně připlatit. Zase se tu nabízí srovnání s Concorde. To srovnání ale zase tak moc nefunguje. Pasažéři tohoto letounu používali spíše jako vyhlídkové atrakce. Bohatí lidé se chlubili tím, že letěli v Concordu. Businessmani se ale nepřepláceli, aby získali místo v tomto letadle, které by mohlo uspořit něco z jejich vzácného času, a tak cena letenek, které by zaplatili něco maličko nad variabilními náklady letu, aby alespoò snížily ztrátu, nemohla být dostatečně vysoká. Fakt ale asi je, že Concorde asi moc velkou úsporu času neposkytl, těžko tedy mohl očekávat že za to shrábne nějako rentu z rychlosti. Letíte-li mezi Evropou a Amerikou, tak stejně ze všeho nejvíce čekáte, na kdy máte letenku. Pak vždy dlouho čekáte na letišti doletu, na letišti destinace, někdy nějakých přestupů a v dopravě mezi letištěm a civilizací. V celkovém čase, který potřebujete, abyste se dostali z Prahy do LA, nakonec složka představující přelet oceánu nebude až tak moc, aby vás vytrhla a byli jste ochotni za ni hodně platit. Kdybyste ale měli letět bez mezipřistání by i pouhou rychlostí Concorde ne jen někam do NY, ale do Tokia či Sydney, začalo by to být zajímavější. Letět tam pak rychlostí scramjetu, to by na těchhle vzdálenostech, byla nakonec úspora, za kterou by stálo za to sáhnout hlouběji do kapsy.

Porovnání s Concorde sice pokulhává, ale asi bude dosažitelnější koupit si noc v mezinárodním hotelu pro pracháče ISS, než se dočkat letu scramjetem. :(

[url]http://www.esa.int/images/02421ariane5envisat2_l.jpg[/url]

Launch of Envisat by Ariane 5....ach :o

Někdo tu před pár dny dělal fórky o recyklaci sondy a ono je to tady:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1803

Tohle zase potěší Patricii a Turečka:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1812

Rozhodně by se oba projekty měly realizovat, snad to v NASA projde. To je velká výhoda těles pohybujících se v oblasti mezi Venuší a Jupiterem, při dobrém stavu a dostatku paliva mohou být použity několikrát, sice na další úkoly není optimalizované vědecké vybavení, ale získaná data jsou nenahraditelná.

Docela hezký obrázky, stojí za shlédnutí
http://www.zianet.com/sundayt/gallery.htm

Zajímavá synergie mezi výzkumy jiných světů - podmořského a měsíčního:

http://www.space.com/businesstechnology/060419_neemo9_techwed.html

I ta robotika, kterou NASA při přípravě měsíční mise asi poněkud podceòuje, si tu přijde na své.

prakticke vyuziti sledovani Zemne :cool:
aneb hodne dlouha flash animace zmen v polarnich oblastech predevsim:

[url] http://www.gsfc.nasa.gov/mediaviewer/Cryosphere/index.html[/url]

[quote]prakticke vyuziti sledovani Zemne :cool:
aneb hodne dlouha flash animace zmen v polarnich oblastech predevsim:

[url] http://www.gsfc.nasa.gov/mediaviewer/Cryosphere/index.html[/url] [/quote]

ha, nahledove obrazky tehoz + ruzne formaty videa

[quote][quote]prakticke vyuziti sledovani Zemne :cool:
aneb hodne dlouha flash animace zmen v polarnich oblastech predevsim:

[url] http://www.gsfc.nasa.gov/mediaviewer/Cryosphere/index.html[/url] [/quote]

ha, nahledove obrazky tehoz + ruzne formaty videa [/quote]

jeste tu adresu, ach: [url]http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a000000/a003100/a003181/index.html [/url]

... a tohle znáte?

http://www.spacedaily.com/news/oped-apollo-2.doc

zdravím
Honza

V súvislosti s nedavnym štartom izraelskej druzice z kozmodromu Svobodnyj vrelo odporucam stiahnut si toto video: [url]http://www.imagesatintl.com/files/Multimedia_Downloads/EROS_A_Launch.avi
[/url].Je to fakt sila!

[quote]V súvislosti s nedavnym štartom izraelskej druzice z kozmodromu Svobodnyj vrelo odporucam stiahnut si toto video: [url]http://www.imagesatintl.com/files/Multimedia_Downloads/EROS_A_Launch.avi
[/url].Je to fakt sila! [/quote]
To je opravdu síla - chcete naznačit, že se taky družice vypouštějí z mobilní odpalovací jednotky? :o

[quote][quote]V súvislosti s nedavnym štartom izraelskej druzice z kozmodromu Svobodnyj vrelo odporucam stiahnut si toto video: [url]http://www.imagesatintl.com/files/Multimedia_Downloads/EROS_A_Launch.avi
[/url].Je to fakt sila! [/quote]
To je opravdu síla - chcete naznačit, že se taky družice vypouštějí z mobilní odpalovací jednotky? :o [/quote]

Jedna se o raketu Start 1, jenz je postavena na bazi ICBM RT-2PM/Topol (ten startuje z mobilni vypousteci rampy), na ktere je doplnena 4. stupnem. Nosnost Startu 1 je mezi 320 - 550 kg na polarni drahu. Vice o ICMB RT-2PM/Topol na http://www.fas.org/nuke/guide/russia/icbm/rt-2pm.htm

[/quote]
To je opravdu síla - chcete naznačit, že se taky družice vypouštějí z mobilní odpalovací jednotky? :o [/quote]
Nuž áno, no pokia¾ viem, týka sa to len rakiet typu Start.

pokud by se nekdo chtel stat SpaceMasterem, tak tady ma \"navod\" :) http://student.cvut.cz/view.php?cisloclanku=2006042702

[quote]bez rakety k nebesům :D
[url]http://www.dailytech.com/article.aspx?newsid=2353[/url] [/quote]

Jestli ctu dobre: sedadlo se zarazi na konci katapultu, zatimco velmi odvazna osoba na nem ne :-))) Ja bych do toho asi nesednul ....

Jsou ta slova, ze osoba, co poleti, je \"velmi odvazna\" i v tom puvodnim patentu? ;)

Jestli vono to není plýtvání lidským materiálem :D

az budete mit kosmonautiky plne zuby :) [url]www.vychytavky.eu[/url]

Tak pánové \"Ariane 5 ECA successfully placed Satmex 6 and Thaicom 5 into geostationary transfer orbit\".

Navíc náklad vážil přes 8200 kg, což je nový rekord na tuto dráhu.

Ta Ariane, to je kus, co ...

S pozdravem Jirka

z jaký vejšky vlastně skočil tedle skoro astronaut? :D

[url]http://212.78.76.244/dayvancowboy/boc-dayvancowboy.wmv[/url]

Na
http://video.google.com/videosearch?q=owner%3Anara+type%3Anasa&so=0
je možné stiahnu si digitalizované staré filmy NASA, napr. program Apollo a pod.

Dobrý den,

pro fajnšmekry, co víte o co jde, to bude lahůdka.

[url=http://www.novinky.cz/internet/86597-zakony-robotiky-definovane-asimovem... Zákony robotiky definované Asimovem dostávají reálné obrysy[/url]

Ostatní si ve Wikipedii mohou přečíst heslo [url=http://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Asimov]Isaac Asimov[/url] a [url=http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky]zákony robotiky[/url].

S pozdravem Jirka

KosmoLinky(linky.kosmo.cz)-již 100 odkazů v databázi

[quote]Emerickej patent na UFO ;) :D

[url]http://homepage.ntlworld.com/ufophysics/figures/figs31.gif[/url]
[url]http://homepage.ntlworld.com/ufophysics/electrokineticufo.htm[/url] [/quote]

To je něco jako ta pornografie od Trosky :) Aspoò podobný systém pohonu se mi zda:)

ufografie :D

Není tam nic úžasného a nového, ale je to o tom proč létat do vesmíru:

http://www.space.com/adastra/adastra_lembeck_060615.html

Srpen 1960 Joseph Kittinger (USA) - 31 333 metrů (rekord nebyl uznán).
Listopad 1962 Jevgenij Andrejev (SSSR) - - 24 483 metrů.

[quote]z jaký vejšky vlastně skočil tedle skoro astronaut? :D

[url]http://212.78.76.244/dayvancowboy/boc-dayvancowboy.wmv[/url] [/quote]

Neni to ten hangar, co se v nem zritila strecha na jeden z poslednich kompletnich exemplaru Energije?

Podle mě jo. Nejsem si tím ale jist.

[quote]Neni to ten hangar, co se v nem zritila strecha na jeden z poslednich kompletnich exemplaru Energije? [/quote]

Když pojede to doprava a dolů po silnici od zničeného hangáru, tak vidítě že tam venku \"na dešti\" stojí něco co vypadá jako buran :-) Asi to ale bude jenom nějaká maketa.... Když se vydáte nahoru po dvojitých koleích, tak vas dovedou k dvojíté rampě pro Enegrii/Buran (původně pro N1) :-)

Jinak, zdá se mi to, nebo opravdu většina Bajkonuru z větší části vypadá jako opuštěná průmyslová zóna ?

Zajímavý článek o vědeckém programu pro návrat na Měsíc i o vyváženosti technických úspěchů s vědeckým programem při kosmonautických programech obecně:

http://www.space.com/spacenews/businessmonday_060626.html

Tohle se asi bude líbit Chaosovi:

http://www.astro.cz/clanek/2454

Teď, když kolem nás proletěl ten kamínek, tak je možná zajímavé tohle:

http://www.space.com/news/060628_neo_workshop.html

Pages