Rosetta - evropská mise ke kometě

Primary tabs

dnes v noci proběhl úspěšný průlet sondy Rosetta kolem Marsu - ten upravil její dráhu i rychlost pro další gravitační korekci letos na podzim během průletu kolem Země.
více o sondě i o průběhu průletu kolem rudé planety zde http://www.esa.int/SPECIALS/Rosetta/index.html

bola tu otázka na rýchlos prenosu pred pár dòami...

z twitteru (z 25.7.):
"Today, @ESA_Rosetta transmits signals to Earth at 45,706 bits/sec."

2.200 km od cíle.

[quote]http://www.space.com/26689-rosetta-probe-comet67p-neck-photos.html [/quote]

Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.
Rikam si, ze az skonci hlavni program sondy, tak nasledne by letala na orbite Slunce bez uzitku. S dalekohledem by se zvysila funkcnost sondy s programem monitorovani asteroidů a komet.

Podobny dalekohled mohli dat i na New Horizont.
Ma myslenka je takova, ze po hlavnim programu sond by mohl navazat sekundarni program. Stejne jako ta sonda co vystrelila ten medeny projektil proti komete a po skonceni programu ted tusim foti nejblizsi asteroidy okolo kterych jen proleta (je na orbite okolo Slunce) a upresnuje drahy teles a zaroven (tusim) upresnuji z fotek z ceho je teleso vytvoreno.
Zkratka, kdyz se vysila do hlubokeho vesmiru sonda, ktera by mela vydrzet fungovat i po hlavnim programu alespon par mesicu, tak by mela byt osazena alespon infrakamera kvuli hledani komet a asteroidu.

1.364 km od cíle.

Evropští vědci stále aktualizují údaje o kometě, kterou stíhá Rosetta.

Aby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.

http://www.astro.cz/clanek/6379?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_camp...

Absence kráterů, 6 dní do setkání.

[quote]
Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.[/quote]

A proč ne 5-ti metrový dalekohled. Každá sonda, která se odlepí od Země by měla mít aspoò 5-ti metrový dalekohled! :)

[quote]Absence kráterů, 6 dní do setkání. [/quote]
Kráter nevzniká asi každý den :) a ta kometa je poměrně krátkoperiodická, takže každých 6,5 roků projde přísluním. A tam se ty nerovnosti rychle zahlazují, vzhledem ke struktuře a složení jádra komety.

a príbeh pokračuje :)
http://youtu.be/9pTd_JHULBM

Fan-tastik! foceno ze vzdálenosti 1950 km před dvěma dny.

[img]http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/07/ESA_ROSETTA_OSIRISnac_140729.png [/img]

[quote][quote]
Skoda, ze na sondu nenainstalovali 50cm dalekohled na rotacni vyklopne plosine obdobne jako ma takovy dalekohled tusim MRO na orbite Marsu.[/quote]

A proč ne 5-ti metrový dalekohled. Každá sonda, která se odlepí od Země by měla mít aspoò 5-ti metrový dalekohled! :) [/quote]

Asi jste me nepochopil. Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru. Podivejte se namisteni teleskopu na MRO.

práveže machi pochopil až ve¾mi dobre :)

[quote]Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru.[/quote]RYSi, jen pár faktů o MRO-HiRISE a možná ti to docvakne samo:

Hmotnost: 65 kg
Vnější rozměry: d = 0,7 m ; l = 1,4 m
Cena: 40 mil USD
Datová velikost základního nekomprimovaného snímku: 28 Gbit
Datová velikost komprimovaného snímku před odesláním: 11,2 Gbit
Elektrický příkon: 60 W

1.153 km a 5 dní do setkání.

http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/01/first-estimates-of-comets-temper...

teplota na povrchu 67p je -70 C, čo je viac ako očakávali... tiež to znamená, že väčšina povrchu je pokrytá prachom a nie ¾adom...

[quote][quote]Mel jsem na mysli to, ze 50cm palubni teleskop neni tak velky a tezky na to, aby se nevesel na vetsinu sond do hlubokeho vesmiru.[/quote]RYSi, jen pár faktů o MRO-HiRISE a možná ti to docvakne samo:

Hmotnost: 65 kg
Vnější rozměry: d = 0,7 m ; l = 1,4 m
Cena: 40 mil USD
Datová velikost základního nekomprimovaného snímku: 28 Gbit
Datová velikost komprimovaného snímku před odesláním: 11,2 Gbit
Elektrický příkon: 60 W [/quote]

Mirku, je mi to jasne, nevedel jsem, ze ten dalekohled je tak velkej.
Vahove by sel.
Tudiz dobre, ale co mensi dalekohled, treba 15-20cm teleskop?
Bylo by to porad lepsi nez male prehledove technicke kamerky.

Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl.
Typickej space ccd cip ma 2048x2048 pixelu x 512 urovni sedi.
To da plus minus neco okolo 20-30Mb RAW obrazku.
Spise si myslim, ze misto Gbit tam spise melo byt Mb.
Mam digi fotak Canon a raw to dava okolo 50Mb pri zhruba 3200x2400.

736 km od cíle, zbývají 4 dny ! Škoda, že obrázky mají " zpoždění". Jinak ovšem excelentní práce řídícího týmu při přibližování.

[quote]Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl. [/quote]
Nespletl.

HiRISE was designed to be a High Resolution camera from the beginning. ...Red color images are at 20,048 pixels wide (6 km in a 300 km orbit), and Green-Blue and NIR are at 4,048 pixels wide (1.2 km). [b]These are gathered by 14 CCD sensors[/b], 2048 x 128 pixels. HiRISE's onboard computer reads out these lines in time with the orbiter's ground speed, meaning the images are potentially unlimited in height. Practically this is limited by the onboard computer's 28 Gbit (3.5 GByte) memory capacity. The nominal maximum size of red images (compressed to 8 bits per pixel) is about 20,000 × 126,000 pixels, or 2520 megapixels and 4,000 × 126,000 pixels (504 megapixels) for the narrower images of the B-G and NIR bands. [b]A single uncompressed image uses up to 28 Gbit. However, these images are transmitted compressed,with a typical max size of 11.2 Gigabits. [/b]

NAVCAM 1.8. ; vzdálenost 1026 km.
Vidím tam správně balvan (kulatý světlý flek) a nad ním jeho černý stín?

[img=800]https://pbs.twimg.com/media/BuBHqBBIAAAtkQ8.jpg:large [/img]

to je fakt cudne teleso :o

[quote][
Tudiz dobre, ale co mensi dalekohled, treba 15-20cm teleskop?
Bylo by to porad lepsi nez male prehledove technicke kamerky.
[/quote]

Je tam třízrcadlový dalekohled o průměru 90 mm s ohniskem 717 mm. Jeho rozlišení je cca 3x větší než velikost pixelů na snímači. K čemu by byl větší dalekohled, pokud ho snímač nevyužije ?

[quote]NAVCAM 1.8. ; vzdálenost 1026 km.
Vidím tam správně balvan (kulatý světlý flek) a nad ním jeho černý stín? [/quote]
Řekl bych, že balvany jsou tam hned tři .

Balvan tam není vidět zatím ani jeden. Vše co vidíte je zřejmě jen zvětšený šum. Ostatně na to už několikrát upozornili na blogu Rosetty - [url]http://blogs.esa.int/rosetta/2014/08/02/cometwatch-1-august/[/url].

OSIRIS 1.8. z 1000 km. Předejdu otázce - ten černý flek je artefakt na CCD snímači.

[img=800]https://pbs.twimg.com/media/BuC33_bIYAEqF4B.jpg:large [/img]

[quote][quote]Co se tyce velikosti snimku, tak ses asi spletl. [/quote]
Nespletl.

HiRISE was designed to be a High Resolution camera from the beginning. ...Red color images are at 20,048 pixels wide (6 km in a 300 km orbit), and Green-Blue and NIR are at 4,048 pixels wide (1.2 km). [b]These are gathered by 14 CCD sensors[/b], 2048 x 128 pixels. HiRISE's onboard computer reads out these lines in time with the orbiter's ground speed, meaning the images are potentially unlimited in height. Practically this is limited by the onboard computer's 28 Gbit (3.5 GByte) memory capacity. The nominal maximum size of red images (compressed to 8 bits per pixel) is about 20,000 × 126,000 pixels, or 2520 megapixels and 4,000 × 126,000 pixels (504 megapixels) for the narrower images of the B-G and NIR bands. [b]A single uncompressed image uses up to 28 Gbit. However, these images are transmitted compressed,with a typical max size of 11.2 Gigabits. [/b] [/quote]

O.K. Beru zpet, netusil jsem ze fotky jsou tak nafoukle :)

Konečně solidní snímky z NAVCAMu, měly by být každý den. Teplota povrchu -7O C ?
Dnes by měl být zážeh o 1m/s ve vzdálenosti cca 300 km. [Upraveno 03.8.2014 David]

Ten snímek není z NAVCAMu , ale z NAC na OSIRISu

NavCam, 2.8. ze vzdálenosti 500 km

[img]https://pbs.twimg.com/media/BuGwJTQIMAAfdgX.jpg:large [/img]

Čím dál lepší. Nyní už tam lze vidět skutečně balvany (či spíše skály).

314 km, dva dny do setkání.
V Kozmosu č. 4 popsáno přístrojové vybavení. [Upraveno 04.8.2014 David]

NavCam, 3.8. ze vzdálenosti 300 km

[img=tbn500]http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/08/ESA_ROSETTA_NAVCAM_20140803_c... [/img]

How Europe's Rosetta Spacecraft Will Arrive at Comet Wednesday.

http://www.space.com/26716-rosetta-spacecraft-comet-orbit-arrival-explai...

Rosetta Probe Swoops Closer to Comet Destination than ISS is to Earth and Reveals Exquisite Views.

http://www.universetoday.com/113676/rosetta-probe-swoops-closer-to-comet...

221 km - jeden den do setkání. Někde jsem četl, že sonda má být navedena na polární dráhu cca 5x50 km, jinde zase, že bude kometu " sledovat" v tandému obdobně jako Japonci Itokawu.

[quote]221 km - jeden den do setkání. Někde jsem četl, že sonda má být navedena na polární dráhu cca 5x50 km, jinde zase, že bude kometu " sledovat" v tandému obdobně jako Japonci Itokawu. [/quote]

http://www.space.com/26727-rosetta-probe-will-spiral-in-to-comet.html

Evropská sonda Rosetta zahájí průzkum komety, který nemá v dějinách obdoby.

Po více než deseti letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stane ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – na ní přistane! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014

http://www.astro.cz/clanek/6386?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_camp...

Včerejší snímek komety 67P z kamery NavCam sondy Rosetta.

[img=800]http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/08/ESA_ROSETTA_NAVCAM_20140804_c... [/img]

Na stránkách ESA je rozpis závěrečného navedení 5. a 6.8 včetně stanic zajišujících spojení se sondou, je na uvedeno navedení na orbit.

Vyčetl jsem z toho, že rozhodující manévr má proběhnout mezi 9-11 hod GMT zítra a má trvat cca 6,5 minuty.

[Upraveno 05.8.2014 David]

Nyní jede spojení přes 70m anténu NASA u Madridu / do 22.00 SELČ/.

Nedávné informace o Rosettě na webu ESA lze snad sumarizovat takto:
- zítřejší manévr má začít v 11:00:01 SELČ a má trvat 6 minut 26 sekund (delta V cca 1 m/s)
- potvrzení o zahájení manévru dorazí na Zemi až v 11:22:30 SELČ (dáno dobou letu signálu od sondy k Zemi)
- manévr by se měl spíš nazývat "vyrovnání rychlosti Rosetty s kometou 67P"
- výsledkem manévru bude začátek letu sondy "ve formaci" s kometou (ve vzdálenosti cca 100 km)
- 100 km je ještě mimo sféru gravitačního vlivu komety, takže "oblétávání" komety bude dosaženo motorickými manévry
- manévry budou prováděny každou středu a neděli po řadu dalších týdnů nejméně do poloviny září 2014
- výsledkem manévrů bude "trojúhelníková dráha" s rameny dlouhými cca 100 km a dobou přeletu cca 3,5 dne od vrcholu k vrcholu
- v každém vrcholu "trojúhelníka" bude proveden motorický manévr (delta V vždy cca 0,5 až 1 m/s) [to budou vždy ty středy a neděle]
- ty "trojúhelníky" rozhodně nejsou klasická "oběžná dráha" kolem komety
- smyslem těch "trojúhelníků" je upřesnit dráhu a gravitační pole komety (při tomto "oblétávání" ale také bude snímkován a upřesòován povrch komety)
- "trojúhelníky" budou postupně (motoricky) zmenšovány, až nakonec někdy v září sonda přejde na "skutečnou oběžnou dráhu" kolem komety (ve vzdálenosti pod 30 km od povrchu komety)
- před přistáním modulu Philae (v listopadu 2014) bude dráha snížena až na pár kilometrů od komety
- příkazy pro manévry a přístroje jsou na sondu posílány rádiem ze Země také obvykle jen dvakrát týdně a jen na max 4 dny dopředu

Můj závěr:
- zítřejší "slavnost" je vlastně začátkem dlouhé řady motorických manévrů Rosetty (po několik měsíců, vždy dvakrát týdně)

P.S.: podle mých hrubých výpočtů mi vychází, že:
- "skutečná oběžná dráha" kolem komety ve výšce cca 25 km má přirozenou dobu oběhu přes 20 dní
- i ve výšce jen 2 km nad povrchem komety je doba oběhu přes jeden den (tedy více, než je doba rotace komety [cca 12 hodin])

Hlavním zdrojem informací byl pro mne ESA blog Rosetty - http://blogs.esa.int/rosetta

První "obletový trojúhelník" je naznačen na obrázku níže:
[img]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2014/08/Rosetta_... [/img]

Původní video ESA o závěrečném příletu sondy ke kometě bylo bez datumů, ale začíná 6.8.2014 a končí až na podzim 2014 (každá "zatáčka" v tom videu je ve skutečnosti motorický manévr sondy):
https://www.youtube.com/watch?v=fNBUep7mPdI

Novější video ESA už obsahuje i datumy motorických manévrů:
https://www.youtube.com/watch?v=Mf1zsACcXc4

Hluboce smekám před touto skupinou navigátorů a "pilotů" Rosetty. :cool:

[img=tbn]https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpf1/t31.0-8/10450224_... [/img]

Mise je nepochybně obrovským úspěchem zejména zatím v oblasti navigace a spolehlivosti systémů.
Nyní je na identické dráze a letí " v tandému" bez ohledu na to zda se dostane na orbitu, vlastně kombinuje oba způsoby jimiž byla zatím malá tělesa Sluneční soustavy zblízka zkoumána. Byl to Eros - průměr 30 km - z orbity a Itokawa průměr O,3 km - let v tandému.
Kometa je velikostí 5 km mezi nimi.
Vlastní konstrukce sondy vybavené chemickými motory již poněkud zaostává za vývojem, který je v iontových motorech, schopných sondu dopravit na obdobnou dráhu ale zejména ji dostat zpět, jak předvedli Japonci se Sokolem-1 a chystají se zopakovat se Sokolem-2.
Prostě návratové pouzdro na vzorky mi tam chybí, zejména když dráha komety není nijak zvl᚝ odlišná od drah asteroidů a je v dosahu iontového pohonu pro cestu tam zpět.

Začátek přímého přenosu na Watch ESA’s Live Webcast 6.8.2014 v 10:00 SELČ.

Pages