Kosmické smetí

Primary tabs

Zakládám novou ni věnovanou obecným otázkám \"kosmického smetí\"

Viz též:
Téma: Čínský ASAT - zásah FY-1C
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&p...

Otázkám spojeným s kosmickým smetím se věnuje e-zin \"Orbital Debris Quarterly News\", který vydává JSC v Houstonu.

http://www.orbitaldebris.jsc.nasa.gov/newsletter/newsletter.html

V čísle vol. 10/Iss. 3 (July 2006) je zajímavý článek o analýze stop po impaktech na raketoplánu Discovery po letu STS-114 (str. 2 a 3)

Zatim to zuchlo dycky bezpecne ... az to zuchne nebezpecne, tak se teprve lidi zacnou ptat a vznikne narizeni mit na kazde takove druzici \"deorbit modul\".

[quote]Zatim to zuchlo dycky bezpecne ... az to zuchne nebezpecne, tak se teprve lidi zacnou ptat a vznikne narizeni mit na kazde takove druzici \"deorbit modul\". [/quote]Už existuje, myslím že od 1994

[quote]mám takú otázku...
prečo tie satelity nezostre¾ujú? nemyslím zostreli ešte keď sú na orbite - to by len zanechalo zbytočné trosky... ale napr. keď už je satelit vo výške tých 180km, tak by to zostrelenie mohlo pomôc, nie? vzniklo by síce množstvo kúskov, ale malých a tak by sa dalo čaka, že zhoria v atmosfére
- viem si predstavi, že tam môže existova riziko, ak by ostali kusy ve¾ké, ktoré by v atm nezhoreli - a tak by vznikol len väčší chaos...

je aj nejaký iný dôvod prečo sa to nezostre¾uje? [/quote]

Uz to udelali USA - kdyz hrozilo podezreni dopadu trosek s velmi jedovatym hydrazinem az nekam na Zem a zrovna to nebylo prijato v lasce. Predpokladam ze vite ze na to musi byt samozrejme balisticka raketa - byla v pripade USA vypustena z valecne lodi a uz jen pouziti balisticke rakety je problematicke.

Nejlepe pokyn OSN - rezoluce tusim nejspis - kde primo narizuje to sestrelit by z duvodu minimalizace politickeho rizika bylo nejvhodnejsim zpusobem jak to politicky zaridit - pak oni jen vyplnili schvaleny pokyn OSN - samozrejme by to mohl zaridit i kdokoliv jiny, kdo si mysli ze to bezpecne (trosky jen v male vysce zustanou) zaridi.

To by melo snad vetsine \"konspiracnim\" odpurcum USA stacit - ci alespon tem kdo by tom teoriim chteli verit, ze se jedna jen o dobre maskovane zkousky nove protidruzicove zbrane, kterou pak vyuziji pri utoku na stat vlastnici sve drucice na pozemni sledovani bojiste a spojeni mezi jednotkami.

Proste utocit na druzice a to i vlastni je proste za soucasne sitauce politicky velmi riskatni vec - proto jedine schaveleni nejleoe v tom OSN.

[quote][quote]mám takú otázku...
prečo tie satelity nezostre¾ujú? nemyslím zostreli ešte keď sú na orbite - to by len zanechalo zbytočné trosky... ale napr. keď už je satelit vo výške tých 180km, tak by to zostrelenie mohlo pomôc, nie? vzniklo by síce množstvo kúskov, ale malých a tak by sa dalo čaka, že zhoria v atmosfére
- viem si predstavi, že tam môže existova riziko, ak by ostali kusy ve¾ké, ktoré by v atm nezhoreli - a tak by vznikol len väčší chaos...

je aj nejaký iný dôvod prečo sa to nezostre¾uje? [/quote]

Uz to udelali USA - kdyz hrozilo podezreni dopadu trosek s velmi jedovatym hydrazinem az nekam na Zem a zrovna to nebylo prijato v lasce. Predpokladam ze vite ze na to musi byt samozrejme balisticka raketa - byla v pripade USA vypustena z valecne lodi a uz jen pouziti balisticke rakety je problematicke.

Nejlepe pokyn OSN - rezoluce tusim nejspis - kde primo narizuje to sestrelit by z duvodu minimalizace politickeho rizika bylo nejvhodnejsim zpusobem jak to politicky zaridit - pak oni jen vyplnili schvaleny pokyn OSN - samozrejme by to mohl zaridit i kdokoliv jiny, kdo si mysli ze to bezpecne (trosky jen v male vysce zustanou) zaridi.

To by melo snad vetsine \"konspiracnim\" odpurcum USA stacit - ci alespon tem kdo by tom teoriim chteli verit, ze se jedna jen o dobre maskovane zkousky nove protidruzicove zbrane, kterou pak vyuziji pri utoku na stat vlastnici sve drucice na pozemni sledovani bojiste a spojeni mezi jednotkami.

Proste utocit na druzice a to i vlastni je proste za soucasne sitauce politicky velmi riskatni vec - proto jedine schaveleni nejleoe v tom OSN.
[/quote]

ďakujem za odpoveď - a áno viem o tom, že sa to už stalo - a teraz som si aj rýchlo vyh¾adal nejaké detaily: američania naposledy vo feb. 2008 zostrelili špionážny satelit USA-193 pomocou protibalistickej rakety vystrelenej z krížnika USS Lake Erie (pod¾a wiki aspoò)

mòa viac zaujímalo, prečo sa to nerobí bežne, keďže kapacity na to sú... vaša odpoveď s medzinárodnou politikou ponúka insight do problému a je mi jasné, že osn rezolúcie presadzova na niečo také by bolo asi dos problematické/zdåhavé...

I zde na diskuznim foru se o tom dost v te dobe diskutovalo:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&f...

ono akéko¾vek \"oprávnenie\", hoci aj od OSN, k útoku na cudzí satelit je ve¾mi problematické a ve¾mi ¾ahko sa dá zneuži.

Náhrada škôd spôsobených pádom satelitu je riešená už v prvej zmluve kozmického práva - v roku 1967 bola podpísaná \"Zmluva o zásadách činnosti štátov pri výskume a využívaní kozmického priestoru vrátane Mesiaca a iných telies\", a upresnená v \"Zmluve o medzinárodnej zodpovednosti za škody spôsobené kozmickými predmetmi\" podpísanej v roku 1972. Doteraz bola reálne použitá zrejme len raz, pri páde sovietskeho satelitu Kosmos-954 na územie Kanady v roku 1978 - ZSSR následne zaplatil 3 miliony dolárov za práce spojené s odstránením trosiek (na palube družice bol jadrový reaktor).
Precedens oh¾adom náhrady škôd teda existuje.

Rozstrenie/zostrelenie satelitu je značne problematická záležitos, a nielen po stránke samotnej realizácie - kapacity na takú akciu majú dnes len USA, Rusko, pravdepodobne Čína a obmedzene možno ešte pár krajín. Riziká spojené s takouto akciou sú však značné.
Nejde len o vytvorenie mraku trosiek, ktorý \"zamorí\" značný priestor na LEO. Problematické je i samotné použitie protidružicovej zbrane.
Napríklad Rusko reálne nemôže použi svoje kapacity na ničenie družice vstupujúcej do atmosféry s bodom dopadu na jeho území, pretože stre¾ba musí by vedená do \"protismeru\", teda obvykle západným smerom - a to znamená nekontrolovaný pád trosiek, prípadne aj raketových stupòov protidružicovej zbrane na západ od Ruska - teda niekde v Európe... V podobnej situácii je napríklad i Japonsko, ale aj Čína... Pritom riziká spojené s pádom raketových stupòov protidružicovej zbrane sú porovnate¾né alebo väčšie ako riziká spojené s pádom \"bežnej\" družice, ktorá je obvykle roztrhaná aerodynamickými silami na relatívne malé kusy a značná čas z nej zhorí v atmosfére.

Navyše, predpovede neriadeného zániku sú dnes značne nepresné - chyba určenia okamihu skutočného vstupu do atmosféry je v najlepšom prípade nieko¾ko minút a to znamená chybu určenia miesta dopadu nieko¾ko sto kilometrov, až nieko¾ko tisíc kilometrov.
V prípade zničenia cudzej družice je potom prinajmenšom sporné, či skutočne predstavovala pre daný štát hrozbu, alebo by zanikla až po prelete jeho územia.

Prípad USA-193 nie je \"reprezentatívny\" - jednalo sa o modernú špionážnu družicu, s prísne utajovaným vybavením na palube a hlavným zmyslom jej zničenia bola ochrana tohoto utajovaného zariadenia, aby sa nedostalo do rúk \"potenciálnym protivníkom\". Verejné prehlásenia o \"nebezpečných materiáloch na palube\" sú len zámienka - riziko dopadu trosiek, napríklad z rádionuklidového generátoru, do obývanej oblasti, sa tým rozhodne neznížilo - naopak, predpoveď pádu celej družice sa dá spracova lepšie, ako dopad trosiek, o ktorých nie je jasné, z ktorej časti družice pochádzajú.

[quote]ono akéko¾vek \"oprávnenie\", hoci aj od OSN, k útoku na cudzí satelit je ve¾mi problematické a ve¾mi ¾ahko sa dá zneuži.

Náhrada škôd spôsobených pádom satelitu je riešená už v prvej zmluve kozmického práva - v roku 1967 bola podpísaná \"Zmluva o zásadách činnosti štátov pri výskume a využívaní kozmického priestoru vrátane Mesiaca a iných telies\", a upresnená v \"Zmluve o medzinárodnej zodpovednosti za škody spôsobené kozmickými predmetmi\" podpísanej v roku 1972. Doteraz bola reálne použitá zrejme len raz, pri páde sovietskeho satelitu Kosmos-954 na územie Kanady v roku 1978 - ZSSR následne zaplatil 3 miliony dolárov za práce spojené s odstránením trosiek (na palube družice bol jadrový reaktor).
Precedens oh¾adom náhrady škôd teda existuje.

Rozstrenie/zostrelenie satelitu je značne problematická záležitos, a nielen po stránke samotnej realizácie - kapacity na takú akciu majú dnes len USA, Rusko, pravdepodobne Čína a obmedzene možno ešte pár krajín. Riziká spojené s takouto akciou sú však značné.
Nejde len o vytvorenie mraku trosiek, ktorý \"zamorí\" značný priestor na LEO. Problematické je i samotné použitie protidružicovej zbrane.
Napríklad Rusko reálne nemôže použi svoje kapacity na ničenie družice vstupujúcej do atmosféry s bodom dopadu na jeho území, pretože stre¾ba musí by vedená do \"protismeru\", teda obvykle západným smerom - a to znamená nekontrolovaný pád trosiek, prípadne aj raketových stupòov protidružicovej zbrane na západ od Ruska - teda niekde v Európe... V podobnej situácii je napríklad i Japonsko, ale aj Čína... Pritom riziká spojené s pádom raketových stupòov protidružicovej zbrane sú porovnate¾né alebo väčšie ako riziká spojené s pádom \"bežnej\" družice, ktorá je obvykle roztrhaná aerodynamickými silami na relatívne malé kusy a značná čas z nej zhorí v atmosfére.

Navyše, predpovede neriadeného zániku sú dnes značne nepresné - chyba určenia okamihu skutočného vstupu do atmosféry je v najlepšom prípade nieko¾ko minút a to znamená chybu určenia miesta dopadu nieko¾ko sto kilometrov, až nieko¾ko tisíc kilometrov.
V prípade zničenia cudzej družice je potom prinajmenšom sporné, či skutočne predstavovala pre daný štát hrozbu, alebo by zanikla až po prelete jeho územia.

Prípad USA-193 nie je \"reprezentatívny\" - jednalo sa o modernú špionážnu družicu, s prísne utajovaným vybavením na palube a hlavným zmyslom jej zničenia bola ochrana tohoto utajovaného zariadenia, aby sa nedostalo do rúk \"potenciálnym protivníkom\". Verejné prehlásenia o \"nebezpečných materiáloch na palube\" sú len zámienka - riziko dopadu trosiek, napríklad z rádionuklidového generátoru, do obývanej oblasti, sa tým rozhodne neznížilo - naopak, predpoveď pádu celej družice sa dá spracova lepšie, ako dopad trosiek, o ktorých nie je jasné, z ktorej časti družice pochádzajú. [/quote]

dakujem za dalsie informacie

\"Prípad USA-193 nie je \"reprezentatívny\" - jednalo sa o modernú špionážnu družicu, s prísne utajovaným vybavením na palube a hlavným zmyslom jej zničenia bola ochrana tohoto utajovaného zariadenia, aby sa nedostalo do rúk \"potenciálnym protivníkom\". Verejné prehlásenia o \"nebezpečných materiáloch na palube\" sú len zámienka - riziko dopadu trosiek, napríklad z rádionuklidového generátoru, do obývanej oblasti, sa tým rozhodne neznížilo - naopak, predpoveď pádu celej družice sa dá spracova lepšie, ako dopad trosiek, o ktorých nie je jasné, z ktorej časti družice pochádzajú. \"

Radioizotopovy zdroj na te druzici dle vseho co vim nebyl, ale plna nadrz ztuhleho hydrazinu (druzice zcela selhala brzy po startu a tak nebyl vubec spotrebovan pri manevrech) - ktery by se proto nemusel uplne vyparit a mohly by tak jeho zbytky dopadnout na troskach i do obydlene oblasti a tam by je mohl - male dite i omylem pozrit.
Raketa dle vseho mela mirit prave na tu nadrz a jejim pravdepodobnym rozbitim na kousky tak byla mnohem vetsi pravdepodonost, ze se vsechen behem pruletu atmosferou staci vyparit.

Takze ono to tak bez rizika rozhodne nebylo - titulky v novinach: male dite se otravilo nalezenymi troskami Americke spionazni druzice, by nebyli opravdu zrovna prijemnou zalezitosti pro USA - kor kdyz by to bylo na miste jineho ne moc zrovna pratelsky nakloneneho statu.

Takze maximalne pripoustim, ze se tim spojila i snaha to utajit, ale zaroven trvam na tom, ze se snizilo jiste riziko.

Počet katalogizovaných umělých kosmických objektů překročil 38000 (je do 38006 včetně)

[quote]Počet katalogizovaných umělých kosmických objektů překročil 38000...[/quote]
Celkem proběhlo od roku 1957 do dnes 4830 úspěšných startů nosných raket, při kterých byla vypuštěna umělá kosmická tělesa.
Jak rostl počet registrovaných umělých kosmických těles od 4.10.1957 (a jak dlouho trval uvedený přírůstek) ukazuje katalogové číslo (kosmického tělesa) = catalogue designation (of space object); SSC number; catalogue number
pořadové číslo přidělované organizací USSPACECOM umělému kosmickému tělesu v okamžiku jeho jednoznačné identifikace:

1000 - rok 1965 - 8 let
5000 - rok 1971 - 6 let
10000 - rok 1977 - 6 let
15000 - rok 1984 - 7 let
20000 - rok 1989 - 5 let
25000 - rok 1997 - 8 let
30000 - rok 2007 - 10 let
35000 - rok 2009 - 2 roky
38000 - rok 2011 - 2 roky

V současné době existuje cca 16300 umělých kosmických objektů (téměř 99% jich je na oběžné dráze kolem Země) a dosud zaniklo v průběhu let 1957-2011 cca 21700 objektů.
Z cca 16300 registrovaných katalogizovaných objektů na oběžné dráze kolem Země je cca 13000 objektů nefunkčních - tedy posledních raketových stupòů, nefunkčních družic a hlavně kosmického smetí, tedy úlomků.
Velká část úlomků kosmického smetí vznikla až následně i vlivem různých havárií a srážek na oběžné dráze.
Počet dalších drobných neregistrovaných úlomků na oběžné dráze bude jistě velký. Vzhledem k tomu, že všechna uvedená tělesa se pohybují rychlostí cca 7,9 km/s, chtělo by to začít s nějakým úklidem na oběžné dráze kolem Země.
Ještě by byl zajímavý údaj, který neznám - (existuje nějaká tabulka ?), které oblasti oběžných drah jsou tímto kosmickým smetím nejvíce ohrožené?

[quote]Ještě by byl zajímavý údaj, který neznám - (existuje nějaká tabulka ?), které oblasti oběžných drah jsou tímto kosmickým smetím nejvíce ohrožené? [/quote]
Zajímavá databáze aktivních/neaktivních satelitů, raketových stupòů a kosmického smetí je třeba pro GoogleEarth - [url=http://www.satellitedebris.net/satellite/spaceobjects.kml]spaceobjects.k...
Viz upoutávka http://www.youtube.com/watch?v=b12bS7267U8

Pěkná vizualizace zaplnění geo orbitálního prostoru od začátku kosmického věku je třeba také zde
http://www.youtube.com/watch?v=pkfKnxX-L0k

Lovec družic Phoenix

Nad našimi hlavami poletuje velké množství všelijakých družic, zajišují telekomunikace, televizní vysílání, sledují počasí a vůbec dělají velikou spustu přeužitečných věcí. Ale každá družice jednou douslouží a pomalu začíná být na orbitu více šrotu než pracujících družic. Co s tím?

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6047

hmm zajímavé, jinak to udělá na orbitě ještě větší bordel než tam je teď, jestli se rozmontuji stávající nefunkční satelity, tak by to bylo opravdu užitečné kdyby zbytek té rozebrané vysloužilé družice navedly do atmosféry, jinak je to pouhá krádež užitečných a funkčních komponentů s tím že vybrakovaný celek zůstane kde je... takže se nic nezlepší a kosmického šrotu ještě více přibude...

Další otázka je vlastnická... někomu ten kroužící a nefunkční kus šrotu (vysloužilé družice) jistě bude patřit, a už nějakému státu či soukromé firmě a pořád je to její majetek i když vysloužilý, takže se to muže stát otázkou sporů.

Peknú vianočnú show mali v Nemecku, nad ktorým vstúpil do atmosféry posledný stupeò rakety, ktorá vyniesla Sojuz TMA-03M. Niektorím menej informovaním to pripomínalo vianočnú kométu :)
http://www.tagesschau.de/inland/himmelsleuchten102.html

Velmi pěkné vide ze zániku 3. stupně Sojuzu-FG (objekt 2011-078B) je na Youtube:

[url]http://www.youtube.com/watch?v=QRY8hW2ya7E [/url]

Ironií osudu dopadla, po selhání nosiče Sojuz-2.1B, část trosek vynášené družice Meridian - 50 cm kulová nádrž do obydlené oblasti Novosibirska (centrální Sibiř) a to na střechu obytného domu Andreje Krivoručenka v [b]Ulici kosmonautů [/b] obce Vagajcevo.

Co říkáte na toto? http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/259293-svycari-se-chystaji-luxov...
Mně to připadá jako hloupost, do trojitého cubesatu přece nedostanete balistický počítač, manévrovací trysky, chapadlo a setkávací vybavení. Jako první experimentální družice pro ověření koncepce asi ano.

Fungova by to mohlo...
Ja by som tiež videl trochu problém v zásobe pohonných hmôt a v systéme orientácie a manévrovania, potrebný balistický počítač ako taký nie je nejak zložité zariadenie, balistiku pre malé rýchlosti zblíženia poriešiš aj ako program v riadiacom počítači, problém budú skôr zdroje informácií a spracovanie primárnych informácií z nich (najskôr nejaká IR/optická kamera alebo \"mikroradar\").

Dnes už existujú experimentálne a zrejme i zavedené kinetické protiraketové a protidružicové samonavádzacie bojové hlavice s hmotnosou pod 15-20kg.
Sú určené proti cie¾om s rýchlosou zblíženia viac ako 10km/s na nedostatočne presne určenej dráhe. Musia sa pritom vysporiada s chybou určenia dráhy cie¾a najmenej 100 metrov v čase rádu jednotiek sekúnd. To vyžaduje dosah detekčného systému viac ako 100km a vysokovýkonný pohonný a riadiaci systém.

Nároky na detekčný systém, pohonný systém a rýchlos reakcie sú v prípade navrhovaného mikrosatelitu podstatne menšie. Postačuje dosah detekčného systému menej než 10 km, rýchlos zblíženia postačuje menej než meter za sekundu (vysoká rýchlos zblíženia je dokonca nežiadúca), mikrosatelit nie je kriticky limitovaný časom operácie, neúspešné navedenie na cie¾ je možné opakova... To všetko výrazne znižuje nároky na celý systém, takže by sa to dalo realizova aj v rozmeroch a hmotnostných limitoch \"ve¾kého\" cubesatu.

sry, ale ten navrh ma rozosmial :) vypustime na rakete za niekolko desiatok milionov satelit, ktory chyti iny satelit a spadne s nim na zem. Pricom necha za sebou na orbite minimalne druhy stupen nosnej rakety. Cize na odstranenie smetia vynalozime tolko penazi ako na novy satelit, a namiesto srotu ostane na orbite iny srot.

Ak chceme obeznu drahu vazne vycistit, potrebujeme vymysliet nizkonakladovy sposob, ktory nenarobi este viac bordelu. Bohuzial okrem nejakych nerealistickych laserovych postrkovacov nemame moc moznosti.

[quote]sry, ale ten navrh ma rozosmial :) vypustime na rakete za niekolko desiatok milionov satelit, ktory chyti iny satelit a spadne s nim na zem. Pricom necha za sebou na orbite minimalne druhy stupen nosnej rakety. Cize na odstranenie smetia vynalozime tolko penazi ako na novy satelit, a namiesto srotu ostane na orbite iny srot.[/quote]

to nie je uplne pravda... posledne stupne niektorych rakiet sa navadzaju do atmosfery - napr. fregaty sa navadzaju na reentry alebo aj horny stupen vegy sa navadza do atmosfery po ukonceni svojej misie...

Jestli jsem to pochopil spravne, tak system by mel mit iontove rozkladaci motory napajene FTV+AKU a soucasti by mela byt pullitrova xenonova nadrz z kompozitu.
Ve predu by mely byt mikrochapadla ala robonaut-ruce (to uz se seriove vyrabi, treba pro lekarske zakroky atd..).

Vykonej Atmel-Xilinx drahu spocitaj a uridej na zaklade \"APRS\" prikazu ze Zeme, kde to bude predpocitany a binar se uploadne ze Zeme.
Klicove je, aby to makalo automaticky. Cili urcitej system AI jako na MRO tam asi bude.

Bude to cistit jen v urcite casti LEO. Tam kam bude 3U CubeSat vysazen. Dejme tomu na podobnou drahu jako ISS (tusim 51st / 375km) a v tomto orbitalnim segmentu do 30km od osy hlavni drahy ISS by tohle mohlo operovat.
Klicove je, aby mikromechanika chapadel fungovala v teplotnim rozsahu-soku.
Taky je jasne, ze tohle zarizeni uz HAM kmitocty nedostane, budou si muset \"koupit\" profi kmitocty nekde na 2.2GHz. Coz je optimalni S pasmo a navic pro tyhle aplikace je vyhrazene.

Pomoci 4QAM-DQPSK by mohla byt rychlost dat 38-76kbps pri 25kbps kanalu.

Mozna konecne priblizeni by se resilo napoprve online dw videokanalem ala NBTV, pri sirce 40kHz muze byt kvalita obrazu jako mobilni video DVB-H/T-DAB-DMB.... 320x270x25snimku/s pri MPEG4.
Do 40kHz QAM64 kanalu se to vejde, potrebuje to jen 150kbps.

Podobnou technologii pouziva S-DAB/DMB v Japonsku (satelitni rozhlas) a v Korei. Nemusi se \"objevovat kolo\", pouzije se cipset, co se seriove vyrabi pro DMB.

[quote][quote]sry, ale ten navrh ma rozosmial :) vypustime na rakete za niekolko desiatok milionov satelit, ktory chyti iny satelit a spadne s nim na zem. Pricom necha za sebou na orbite minimalne druhy stupen nosnej rakety. Cize na odstranenie smetia vynalozime tolko penazi ako na novy satelit, a namiesto srotu ostane na orbite iny srot.[/quote]

to nie je uplne pravda... posledne stupne niektorych rakiet sa navadzaju do atmosfery - napr. fregaty sa navadzaju na reentry alebo aj horny stupen vegy sa navadza do atmosfery po ukonceni svojej misie...
[/quote]

Presne tak, vypousteci zarizeni P-POD ma dnes kazdy druhy nosic jako uzitecnou zatez.

[quote][quote]sry, ale ten navrh ma rozosmial :) vypustime na rakete za niekolko desiatok milionov satelit, ktory chyti iny satelit a spadne s nim na zem. Pricom necha za sebou na orbite minimalne druhy stupen nosnej rakety. Cize na odstranenie smetia vynalozime tolko penazi ako na novy satelit, a namiesto srotu ostane na orbite iny srot.[/quote]

to nie je uplne pravda... posledne stupne niektorych rakiet sa navadzaju do atmosfery - napr. fregaty sa navadzaju na reentry alebo aj horny stupen vegy sa navadza do atmosfery po ukonceni svojej misie...
[/quote]

okej, tak povedzme ze sa jedna o nosic ktory navadza svoj horny stupen do atmosfery. Stale ale platime desiatky milionov za likvidaciu srotu. Zmysel by to malo iba v pripade ze sa podari F9R alebo nieco podobne, cena za start klesne radovo na statisice, a najde sa subjekt, ktory to bude platit. Ja by som si vedel predstavit napr. poistovne, ktore si tym znizia riziko vzniku poistnej udalosti.

Dalsi supen by potom mohol byt orbitalny tahac, ktory by sa po navedeni srotu do atmosfery vratil na stabilnu drahu. Tomu by sa len doplnalo palivo, teda platilo by sa za start a za nadrz plnu hydrazinu.

Yamato, mysli. Uz jsem to tu napsal.
Jeden dva, mozna tri tyhle 3U CubeSaty (32x10x10cm / 3kg) by vzal nosic jako privesek. V trunku Dragonu jsou 3 P-PODy 3U, takze i Dragon je muze brat nahoru.

Ariane uz ma P-PODy taky, VEGA taky a Indicke nosice taky.
Tusim uz i Dnepry jsou tim vybaveny taky.

[quote]Yamato, mysli. Uz jsem to tu napsal.
Jeden dva, mozna tri tyhle 3U CubeSaty (32x10x10cm / 3kg) by vzal nosic jako privesek. V trunku Dragonu jsou 3 P-PODy 3U, takze i Dragon je muze brat nahoru.

Ariane uz ma P-PODy taky, VEGA taky a Indicke nosice taky.
Tusim uz i Dnepry jsou tim vybaveny taky.
[/quote]

oukej, uz myslim :) ako sekundarny naklad to zmysel dava.

Len si neviem predstavit satelit velkosti cubesatu, ako dava dolu vysluzilu 3tonovu druzicu, alebo nejaky stary horny stupen.

Uplne jednodusse.
Do P-PODu Dragonu v trunku se strci 3 sundavaci saty.

[img]http://www.spacex.com/assets/img/20101215_05.jpg[/img]
[img]http://cubesat.org/images/stories/verysimple/P-POD_Mk_I/p-pod%20mk%20i_5...

Na pracovni draze pri priblizeni na drahu ISS pro dostih ISS (jako priklad beru uklid casti drahy ISS v podobne ose) se z trunku odpoji 3 saty.
Pomoci iontovejch motoru se do roka dostanou na 10 metru od 3cm kousku plechu. Pomoci heliove natlakovane kompozitni nadrze jako v pripade xenonu se plynovejma tryskama priblizi na dosah trosky.
Chapadla to seberou a strcej do utrob (vnitrni prostor by byl vyplnen necim jako lepivym prostredkem, aby pri pristim otevreni predniho otvoru - zaklopky nic nevylitlo zevnitr).
Na zaklade mnozstvi xenonu a helia (nadrze se po opusteni P-PODU premistej ven...jako by z venci, aby se uvolnil vnitrni 2U prostor pro sesbiranej material).
podobne se vyklopi ven ty ramena s klepety.
Takze 1U prostor je dal obsazen AKU, elektronikou atd..
Ale 2U vnitrniho prostoru je volnejch pro ten material.

Jestlize zbyde xenon/helium, tak sat sesbira na draze jeste par kousku.
Posleze se plnej sat priblizi k ISS, kde pres Canada rameno a propust se sat zachyti a vnese do utrob ISS.
Protoze technici a vedci dole na Zemi uz jsou nedockavi co je to za material, odkud je a jak \"zestarnul\" za ty roky od vypusteni.
Neco jako prezkum casti Surveynoru 3 pri Appolu 12 a navrat casti teto sondy (kamera) zpet na Zem na prezkum.
To same se muze udelat s timto materialem.
Samozrejme zalezi na tom, jak moc je material nebezpecny, pripadne ze by se material bez doteku lidske ruky presunul do bezpecnostniho konkrejneru urceneho pro navrat na Zem v Sojuzu.

Eventualne...zalezelo by by v jakem stavu by byla sberaci druzice by se druzice znova naplnila xenonem/heliem z palubnich nadrzi co by privezl Progress/ATV/HTV. PRezkouseli by se AKU a zarizeni satu a mohl by se znova vypustit.

V kombinaci a navaznosti by se nektery material ponechal v satu. Sat by se nevracel do ISS. Sat by se otocil a zapl iontove motory a zacal brzdit. Nasledoval by rizenej pad do atmosfery a shoreni vcetne obsahu sesbiranych vzorku.
Pripadne by se po prezkoumani kousku srotu palubnima nastrojema (mikroskopy atd..) vse vyzkoumalo a nasledne by se srot dal do pytle. Postupne by se pytel naplnoval a pak by se strcil do Progressu/HTV/ATV a nechal vcetne \"nakladaku\" shoret v atmosfere vcetne pytle se srotem sesbirany z LEO.

3U CubeSaty by se znova naplnili na palube ISS Xenonem/Heliem/vymenili by se AKU za nove (privezene nakladakem Progressem/HTV/ATV) a opet by plnili sve ulohy.

Eventualne by Progress/ATV/HTV privezlo vetsi mnozstvi tehle satu pokud to nosnost nakladaku umozni vcetne velke nadrze xenonu/helia pro prepusteni pres nejaky prepousteci ventilovy system do rekneme 20ks satu privezenych ATV.
Tlakove nadrze by mohli byt venku, v budoucnu by externi robonaut zajistil dotankovani satu a vymeny AKU + prekontrolovani funkcnosti satu.
Postupne by se tyto saty privezene ATV atd.. vypustili na dalsi nove potrebne drahy.
Pokud se zjisti, ze troska je velka...treba jak stul a je treba to sundat. Tak se sat prichyti klepety zadkem do protismeru a zapne iontove motory (iontovej motor muze byt velky jak puk, udrzelo by to dva a FTV by elektrikou utahlo dva).
Soustava zacne brzdit a padat do atmosfery.

Jednoduche jak nic.

Nejdriv se system vyzkousi na 2 3 prototypem na odladeni. Mozna by se pak tyto CubeSaty vyrabeli seriove/levne/hromadne a nejaka VEGA by to vzala jako privesek v poctu treba 50ks (150kg).
Iontovej natacei motor (zadej by byl mikrotahlama vyklopnej) by fungovat mohl i kdyz by to chvilku trvalo nez by to zpracovalo co ma.
Co se tyce tlakove kompozitni nadrze, pro PEM clanek do auticka jsem mel moznost experimentalne pouzit skladanou kompozitni nadrz pro 1 litr.... valecek o prumeru 5cm a delce tusim 15cm ci tak nejak.
Taky jsem mel moznost vyzkouset 3litrovou propanbutanovou kompozitni nadrz pro kemping. Je to lehke, mekke, da se to natlakovat se standardnim uzaverem.
Taky jsem videl neco jako bombicky na sifon naplnene vodikem/heliem/xenonem. To je ale tezkej kov, je treba lehkej kompozit.
To co jsem mel v ruce bylo cerne (asi uhlikovej), na videu ze Spanelska pred asi 30 lety pri tom nestesti v kempu explodovalo par 3litrovych LPG kovovych nadrzi pro vareni. Proto vymysleli tenhle kompozit. Ukazovali jak to vypada kdyz hori auto na LPG...kovova nadrz vybuchne, tenhle cernej kompozit si odfoukne ohen-trochu fairak, ale NEBOUCHNE a NEROZTRHNE se to.
Je to bezpecna vec i pro podminky space programu. Amici to meli na STS tusim pro dusik nebo i pro to helium.
Nekde na youtube budou videa ukazky tehle tlakovych lahvi z cerneho kompozitu. Pripadalo mi to jako pretahnuta laminatova platna...kdyz se tenkrat podomacku delali windsurfingova prkna.

Mimo kameru pro sledovani predmetu a zamereni by sat mel i UWB radar (tak do 100m je ucinost). Prodava se v podobe o velikosti maleho mobilu. Ma to vystup USB a se softem to zkouma podpovrchove vrstvy zdiva atd.. Takze by se mohlo pouzit neco takoveho pro prvnotni zamereni. Vypadalo by to nejak takto.
[url]http://www.aprs.org/psat/WBB-01.ppt[/url]

Mimochodem APRS je radioamaterskej system. A podobnym systemem pomoci 3 XBR radaru chteli amici z Brd/UK/Norska osahat nove uhybaci Topoly-M.

[Upraveno 17.2.2012 -=RYS=-]

nojo, lenze to sa bavime o malych kuskoch. A velke kusy co? ostanu na drahe? iridium sa zrazil s kozmosom, co bola kompletna zombie druzica, nie nejaky kusok plechu, takze musime mat riesenie aj pre velky srot

Tohle umi i velky srot.
Jak jsem psal odhaduji az o velikosti stolu.
Zachytit a zacit brzdit...nic vic nic min.
Pripadne z vnitrku by se vystrelila nanovklaknova sit a milej velkej srot by se zacal tahnout do protismeru...smer brzda a opet pad do atmosfery.

Teprve to je napad, ten odladi a budou zkouset a zkousky odladi aplikaci dal.
Ted jeste nevime co a jak to bude.
Kazdopadne by to fachat mohlo.

Vlastne podobnej system by byl kdyz by bylo treba zadrzet NEO asteroid. Pristala by sonda, nasmerovala by motor a zacala iontakem menit smer...vyhylit ze stretu se Zemi.

Je to to same.

Samozrejme by jsme prisli i o ten sat.

[Upraveno 17.2.2012 -=RYS=-]

Velké trosky (celá družice a nerozpadnuté raketové stupne) sú dobre zmapované - problematické a nebezpečné sú práve tie menšie a malé úlomky, ktoré sa zo zeme špatne sledujú.
Ve¾kos znesenej trosky - v podstate záleží na tom, aké ve¾ké delta V jej dokáže takýto cubesat udeli so svojou zásobou xenonu v pol kilovej nádrži.

Na cubesatoch je šikovné práve to, že sa dajú vynáša ako doplnkový náklad - ¾ahší hlavný užitočný náklad sa \"dováži\" na optimálnu nosnos rakety. A takýto \"zberač\" bude zrejme výhodný aj pre \"hlavných zákazníkov\" - môže totiž \"vyčisti\" okolie dráhy práve ich družice, čo trochu zvýši jej bezpečnos.
Kým sa to ale dostane do \"sériovej\" výroby, nejaký ten rok určite ubehne - potrvá to najmenej tak pä až desa rokov vývoja a testovania.

[Upraveno 17.2.2012 Alchymista]

[quote]...Mam tady par zajimacich odkazu ke CubeSatum.
[url]http://www.satmagazine.com/cgi-bin/display_article.cgi?number=602922274[... ...[/quote]
trochu mimo, ale ja mam v podkladoch CDS rev.12 Acess port na stranach +-X a tu su na +-Y ??

Trošku k téme rozpadnutého Brizu-M. Norad oficiálne eviduje na dráhe už vyše 80 úlomkov, predbežne ich počet ale odhaduje na viac ako 500. Neviem, či to tu niekto spomínal, ale ironicky vyznieva to, že v pravidelnom obežníku NASA Orbital Debris Quarterly News ( [url] http://www.orbitaldebris.jsc.nasa.gov/newsletter/pdfs/ODQNv16i4.pdf[/url]) prorocky predpovedali exploziu Brizu len pár dní pred tým, ako sa tak naozaj stalo. Smutne vtipné však je, že krátko po vyjdení tejto predpovedi sa ozval akýsi odborník z ruského kozmického sektoru, ktorý označil predpoved NASA za ve¾mi nepravdepodobnú, pretože palivo bolo z urých¾ovacieho bloku vypustené, čo možnos výbuchu eliminuje ([url]http://www.ria.ru/space/20121018/903942835.html [/url]). Nuže, aj majster tesar sa niekedy utne. :D

Článek Jana Koláře o kosmickém smetí a jeho úklidu
http://technet.idnes.cz/uklid-kosmickeho-smeti-07q-/tec_vesmir.aspx?c=A1...

[Upraveno 31.10.2012 HonzaVacek]

Množství katalogizovaného kosmického smetí se nám asi brzy rozroste.

V Austrálii bude uveden do provozu nový teleskop pro detekci a katalogizaci objektů na oběžných drahách. Bude mít větší dosah (až ke geosynchronní dráze) a má být schopen i detekovat menší objekty než dosavadní systémy. V článku k jeho citlivosti doslova uvádějí: zaregistruje objekt velikosti malého laserového ukazovátka umístěného na špičce Empire State Building v NY ze vzdálenosti Maimi na Floridě :)
http://www.spacedaily.com/reports/DARPAs_Advanced_Space_Surveillance_Tel...

Dále USAF připravuje nový radar pro detekci objektů na oběžných drahách, který bude schopen sledovat až 150 000 objektů.
http://www.spaceflightnow.com/news/n1211/14spacefence/#.UKWbUWez4ws

Tak si skoro říkám, jestli nevědomost není někdy lepší. Až zjistí co tam všechno létá, tak ISS bude pro jistotu měnit dráhu 10x za den a pro vypuštění rakety se ani nenajde bezpečná dráha :) [Upraveno 16.11.2012 HonzaVacek]

Blízko texaského mesta Buna našli gu¾ovú nádrž z čínskej rakety CZ-4B (2012-21C), ktorá vstúpila do atmosféry na konci februára.
[url]http://www.12newsnow.com/story/21789204/officials-say-objects-found-in-b... [/url]
[url]http://www.aerospace.org/cords/reentry-predictions/upcoming-reentries/20... [/url]

Maketa prvého Cygnusu pod¾a analýzy Teda Molczana včera vstúpila do atmosféry nad čílskym mestom Temuco, kde to ako pekný bolid zachytilo viacero pozorovate¾ov.
[url]http://satobs.org/seesat/May-2013/0104.html [/url]
[url]http://www.youtube.com/watch?v=kYf_v4U2YNk [/url]
[url]http://www.youtube.com/watch?v=50xUMyrCEgM [/url]
[url] http://www.youtube.com/watch?v=SEhfsT7XL1E[/url]

Tomáš Přibyl píše na stránkách serveru Technet o kosmickém smetí:

http://technet.idnes.cz/nebezpeci-kosmickeho-smeti-dd9-/tec_vesmir.aspx?...

16. februára by mal neriadene vstúpi do atmosféry starý sovietsky vojenský satelit Kosmos 1220. Ide o poslednú na orbite sa nachádzajúcu družicu typu US-P, ktorá patrila k systému námornej rozviedky známeho ako Legenda. Satelit váži viac ako 4 tony.
Viac info: [url]http://www.russianspaceweb.com/us.html [/url]
[url]http://www.aerospace.org/cords/reentry-predictions/upcoming-reentries-2-... [/url]

Co všechno nám padá z nebe na hlavu. Na místě už čekají sběrači kovů
Zdroj: http://technet.idnes.cz/problem-kosmicke-smeti-trosky-raketa-dw5-/tec_ve...
Problém kosmického smetí v článku Pavla Toufara.

Vesmírné smetí na oběžné dráze je vážný problém
9. ledna 2016

Na oběžné dráze kolem Země se pohybuje vedle funkčních družic a dalších systémů i nechtěné kosmické smetí. Těchto úlomků z bývalých misí létá na nízkých oběžných drahách stovky milionů. A přibývají další a další.

Zdroj: http://technet.idnes.cz/kosmicke-smeti-013-/tec_vesmir.aspx?c=A151229_12...

[quote]Co všechno nám padá z nebe na hlavu. Na místě už čekají sběrači kovů [/quote]
Šikovní sběratelé, zvláště na souši, mohou mít slušné zisky, pokud jim to nespadne na hlavu nebo dům. Se zavedením znovupoužitelnosti by se jim značně snížily, [Upraveno 10.1.2016 PinkasJ]

Sentinel 1A zřejmě zasáhlo kosmické smetí

[img=tbn]http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/08/... [/img]

V roce 2017 proběhnou experimenty, ve kterých se budou testovat technologie odstraòování kosmického smetí, kterého je cca 7000 tun.

http://spaceref.com/news/viewpr.html?pid=49601

je pravdepodobnost vacsia ako 1x za 1712 rokov,

ze sa zrazia 2 druzice priemeru 1m,
ktorych draha na LEO sa pretina prave 1x ? [Editoval 04.1.2017 martinjediny]

Na atolu Kwajalein se staví "kosmický plot" Space Fence, který bude daleko výkonnější, než starší systém.

https://www.stripes.com/news/pacific/space-fence-on-kwajalein-will-allow...

[img=tbn]https://www.stripes.com/polopoly_fs/1.462903.1491848134!/image/image.jpg... [/img]

[i][b]A million tons of steel[/b] will anchor the radar array, which will allow the Air Force to monitor even subtle course changes for space junk. [/i]

Společně s VZLUSat 1 a skCUBE odstartoval i zajímavý cubesat D-Sat milánské firmy D-orbit. Bude zkoušet systém pro deorbit družic D-Orbit Decommissioning Device.

https://www.space.com/37370-cubesat-deorbit-space-junk-experiment.html

https://www.dsat.space/

[img]https://image.prntscr.com/image/Z6QyDrUsSYqgwynkfRLDnw.png [/img]

Australani se chystají laserem řešit kosmické smetí

http://mobile.abc.net.au/news/2018-03-21/scientists-plan-to-shoot-down-s...

Pages