LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter

Primary tabs

začnu nové téma, myslím, že časem budeme o LRO slýchat často.
NASA už spustila web celé mise, je k dispozici na adrese http://lunar.gsfc.nasa.gov/

najdete tam i popis jednotlivých přístrojů, k většině z nich je tam i odkaz na stránky projektu + nebyla by to NASA, kdyby tam už nebyly různé vizualizace a animace :)

na misi LRO je docela zajímavý fakt, že kvůli problémům s přesným určením polohy satelitu na oběžné dráze bude laserový výškoměr přijímat i pulsy ze Země, pomocí kterých bude možno zpřesnit polohu ... úplně detailně jsem to neuchopil, ale zde http://ilrs.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/satellite_missions/select.cgi?order=&s...
je několik prezentací, které se to snaží osvětlit

This calculation requires S-band tracking data, LR range data, and LOLA science data. SLR stations will transmit 28 Hz 532nm laser pulses to LRO; the time stamp departure and arrival times will be used to calculate ranges to the spacecraft.

Sledovani radioveho signalu (smer, doppler), laser range (vzdalenost urcena merenim casu potrebneho k prijmuti laseroveho pulsu ze Zeme) a LOLA (laserovy vyskomer) umozni presnejsi urceni pozice LRO a tudiz i presnejsi mapovani gravitacnich anomalii Mesice.

[quote]Sledovani radioveho signalu (smer, doppler), laser range (vzdalenost urcena merenim casu potrebneho k prijmuti laseroveho pulsu ze Zeme) a LOLA (laserovy vyskomer) umozni presnejsi urceni pozice LRO a tudiz i presnejsi mapovani gravitacnich anomalii Mesice.[/quote]
no to sice ano, ale a) prijde mi to strasne krkolomny (navic si to stejne do detailu nepredstavim) a b) jde to jen na privracene strane.

japonska SELENE to ma vymakanejsi, budem mit hned 2 spojove subsatelity, ktere pujde vyuzit i k presne lokalizaci sondy na orbite. nejlepsi by bylo vypustit k mesici jednu sondu, ktera by trvale umoznovala komunikaci z odvracene strany a zaroven by vylepsovala zamereni vedeckych sond ...

Ja myslim ze vyhoda je prave v tom laserovem paprsku ze Zeme. Poloha se tim paprskem da zjistit s presnosti +-20 m (pokud si spravne pamatuju) v radialnim smeru a -+ 1m v axialnim. Radiove vlny takovouto presnost na takovouto vzdalenost urcite neumoznuji, zato se s jejich pomoci zrejme jednoduseji urcuje Doppleruv efekt a tedy rychlost vzdalovani ci priblizovani.
Navic vysilani ze stanice na Zemi je mnohem presnejsi nez z jakehokoliv satelitu, protoze parametry drahy pevneho bodu na povrchu Zeme je snadne zjistit.
Vysilani ze satelitu na obezne draze ma tu nevyhodu, ze by presne smerovane laserove zarizeni asi nebyla takova sranda a samotny satelit by nemusel mit taky presne urcenou drahu. Musel by asi byt na vysoke obezne draze, kde je gravitacni pole vice homogenni (coz je u Mesice zasadni problem).
Ja myslim ze pro LRO bude naprosto stacit presne zjistit svoji drahu pri preletech nad privracenou stranou Mesice. Pokud bude znama presna draha, lze kalibrovat mereni ziskana pri mereni vysky mesicniho terenu i z odvracene strany Mesice.
Ze zmen drahy LRO (samozrejme z velkeho poctu mereni) pak bude navic mozno zjistit oblasti vyvolavajici gravitacni anomalie.
Mozna je naprosto dostacujici drahu LRO kalibrovat jen kdyz k tomu budou vhodne pozorovaci podminky z pozemniho laseroveho vysilace, coz zdaleka nemusi byt kazdy obeh.
Tak si to alespon predstavuju ja, protoze ale nejsem odbornik v telekomunikacich, tak si to mozna predstavuju spatne.

[quote]Ja myslim ze vyhoda je prave v tom laserovem paprsku ze Zeme. Poloha se tim paprskem da zjistit s presnosti +-20 m (pokud si spravne pamatuju) v radialnim smeru a -+ 1m v axialnim. Radiove vlny takovouto presnost na takovouto vzdalenost urcite neumoznuji, zato se s jejich pomoci zrejme jednoduseji urcuje Doppleruv efekt a tedy rychlost vzdalovani ci priblizovani.

Ja myslim ze pro LRO bude naprosto stacit presne zjistit svoji drahu pri preletech nad privracenou stranou Mesice. Pokud bude znama presna draha, lze kalibrovat mereni ziskana pri mereni vysky mesicniho terenu i z odvracene strany Mesice.
Ze zmen drahy LRO (samozrejme z velkeho poctu mereni) pak bude navic mozno zjistit oblasti vyvolavajici gravitacni anomalie.[/quote]
1) z toho dokumentu mam pocit, ze to laserove zamerovani bude treba delat porad, aby se zajistila konzistence dat laseroveho vyskomeru
2) ty udaje o presnosti polohy mate zrejme z experimentu laseroveho zamerovani odrazecu na mesici - u pohyblive sondy je ale problem, ze dosly signal konvertuje na elektronicky impuls, ktery nejak odesle radiem na zemi, tudiz vzdalenost bude presna, ale poloha byt nemusi (sonda muze byt kdekoliv v polomeru te zjistene vzdalenosti)
3) na odvracene strane to je komplikovanejsi, protoze laserova mereni se urcuji od polohy sondy - kdyz ji neznate, tak ta mereni neni k cemu vstahnout. gravitacni pole na odvracene strane zname velmi spatne (to by mela zlepsit prave SELENE), takze ta mereni budou mit dost velkou referencni chybu

[quote]
2) ty udaje o presnosti polohy mate zrejme z experimentu laseroveho zamerovani odrazecu na mesici - u pohyblive sondy je ale problem, ze dosly signal konvertuje na elektronicky impuls, ktery nejak odesle radiem na zemi, tudiz vzdalenost bude presna, ale poloha byt nemusi (sonda muze byt kdekoliv v polomeru te zjistene vzdalenosti)
[/quote]

No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku. V tom odkazu pisi:

The laser ranging data to the LOLA instrument on board LRO will provide relative range measurements to the spacecraft at <10cm precision, 1 Hz. These data will allow scientists to produce a gravity model with sufficient accuracy to calculate knowledge of spacecraft position to within 50 m along track, 50 m cross track, and 1 m radial. This calculation requires S-band tracking data, LR range data, and LOLA science data. SLR stations will transmit 28 Hz 532nm laser pulses to LRO; the time stamp departure and arrival times will be used to calculate ranges to the spacecraft.

Coz znamena ze vyskomer meri s presnosti mene nez 10cm. Dale tam pisi ze nakonec by meli byt schopni urcovat polohu LRO s presnosti 50m podel a napric pohybu LRO a 1m radialne (k Zemi). To je docela slusne Mesicni GPS.
Taky myslim ze casovy udaj bude primo zakomponovan v laserovem pulzu, takze kdyz LRO prijme signal, bude hned jasna vzdalenost ze Zeme (to je prave ta presnost +- 1m od Zeme).

[quote]
3) na odvracene strane to je komplikovanejsi, protoze laserova mereni se urcuji od polohy sondy - kdyz ji neznate, tak ta mereni neni k cemu vstahnout. gravitacni pole na odvracene strane zname velmi spatne (to by mela zlepsit prave SELENE), takze ta mereni budou mit dost velkou referencni chybu [/quote]

Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru. Pokud budou znat presnou polohu sondy na privracene strane, pak sonda proleti za Mesicem a znovu zjisti polohu sondy, tak bude porad mozno zjistit z vysokou presnosti drahu sondy po ktere se pohybovala na odvarene strane. A odhalit gravitacni anomalie.
Naopak pokud budou presne udaje o vysce, je mozne zjistit drahu LRO. Tudiz by se do budoucna mohlo uvazovat o nejakem laserovem zamerovaci primo na povrchu odvracene strany Mesice.
K presne mape bude samozrejme nutne hodne dat a pokud budou udaje i z jinych sond tak tim lip.

[quote]No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku.[/quote]
no ja jim to verim, ale neni to tak jednoduchy, jak by se mohlo zdat. bude potreba spousta dodatecne \"tvorivosti\", aby tu polohu presne urcili ...
[quote]
Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru. Pokud budou znat presnou polohu sondy na privracene strane, pak sonda proleti za Mesicem a znovu zjisti polohu sondy, tak bude porad mozno zjistit z vysokou presnosti drahu sondy po ktere se pohybovala na odvarene strane. A odhalit gravitacni anomalie.
[/quote]
no, to zcela nepochybne - problem je, ze i dnes, tj. po nekolika misich, zname gravitacni pole na odvracene strane radove hur, nez na privracene (jestli vam to neco rekne, tak do stupne 10-15, na privracene strane do stupne 150). ono to neni tak trivialni, jak by se mohlo zdat, do zmeny drahy (od zmizeni do objeveni), se totiz promitaji vsechny anomalie, nad kterymi sonda letela ...
[quote]
Naopak pokud budou presne udaje o vysce, je mozne zjistit drahu LRO. Tudiz by se do budoucna mohlo uvazovat o nejakem laserovem zamerovaci primo na povrchu odvracene strany Mesice.
K presne mape bude samozrejme nutne hodne dat a pokud budou udaje i z jinych sond tak tim lip.[/quote] tady zaprahate vuz pred kone - kdyz sonda leti, tak vyskomer zjistuje, jak je daleko povrch. z presne polohy sondy se pak urci tvar planety - pokud se nad danym mistem leti pak znovu, lze nove mereni pouzit ke zpresneni drahy sondy. pokud ale nevim, kde presne sonda je (zadny signal, ani laserove mereni), tak tezko urcim, kde se nachazi presne sonda, tj. horizontalni chyba muze byt dost znacna.

[quote][quote]No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku.[/quote]
no ja jim to verim, ale neni to tak jednoduchy, jak by se mohlo zdat. bude potreba spousta dodatecne \"tvorivosti\", aby tu polohu presne urcili ...
[/quote]
Ja jsem predpokladal, ze radialni polohu ziskaji okamzite z casu za ktery laserovy paprsek zachyti a kolmou odchylku proste z faktu ze pokud sonda laserovy paprsek zachyti, pak se musi nachazet v jeho kuzelu. Staci pak paprskem kmitat sem a tam a kdyz sonda paprsek zachyti, precte si zakodovany cas a jsme doma. Samozrejme ze prislusne pozemni laserove delo nebude nic smontovaneho na kolene.

[quote]
[quote]
Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru.
[/quote]
no, to zcela nepochybne - problem je, ze i dnes, tj. po nekolika misich, zname gravitacni pole na odvracene strane radove hur, nez na privracene (jestli vam to neco rekne, tak do stupne 10-15, na privracene strane do stupne 150). ono to neni tak trivialni, jak by se mohlo zdat, do zmeny drahy (od zmizeni do objeveni), se totiz promitaji vsechny anomalie, nad kterymi sonda letela ...
[/quote]

Proto je dulezite mnoho preletu po hodne odlisnych drahach aby se mohlo presne urcit kde ty anomalie lezi.

[quote]
kdyz sonda leti, tak vyskomer zjistuje, jak je daleko povrch. z presne polohy sondy se pak urci tvar planety - pokud se nad danym mistem leti pak znovu, lze nove mereni pouzit ke zpresneni drahy sondy. pokud ale nevim, kde presne sonda je (zadny signal, ani laserove mereni), tak tezko urcim, kde se nachazi presne sonda, tj. horizontalni chyba muze byt dost znacna. [/quote]

Presnou polohu sondy nakonec pujde urcit i pouze z pozorovani vyskomeru a identifikovani pozorovaneho mista na mape Mesice. Pokud budou znamy elementy drahy sondy z jejich pruchodu nad privracenou stranou Mesice, pak urcite pujde velice rychle zpresnit i ty anomalie. Kazdopadne to ale budou hromady dat, ktere zamestnaji nejeden superpocitac.
Kvalita mise by asi mela spocivat prave v obemu takto ziskanych dat a ve zvysene presnosti urcovani polohy sondy. Urcite by bylo hezke merit presnou polohu sondy primo i na odvracene strane, ale pochybuju, ze nejaka dalsi sonda obihajici Mesic v tomto muze pomoct. Nejlepsi by byl asi nejaky dalsi laserovy dalkomer na odvracene strane Mesice, ktery by byl schopen kdykoliv zamerit proletajici LRO. Otazka je jestli by takova investice stala zato. Myslim ze s dostatecnym obemem dat budou schopni dostat vice nez dostatecne presne mapy pro dnesni ucely.
V momente kdyby nekdo chtel zahajit na Mesici treba tezbu surovin urcite si rad investuje do jeste podrobnejsiho vyzkumu.

[quote]Tak jak to vypadá, tak LRO nepoletí dříve než koncem února 2009.

http://www.moondaily.com/reports/NASA_Tests_Moon_Imaging_Spacecraft_999....
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/080730delay.html
[/quote]

At jdou do pr... nevim co se zase stalo,to bude zase vymluv a nic nerikajich kecu a vse skonci u penez.

[quote]At jdou do pr... nevim co se zase stalo,to bude zase vymluv a nic nerikajich kecu a vse skonci u penez. [/quote]

Stačí si přečíst, co píšou na SFN. Na výmluvy a "nicneříkající kecy" to IMHO nevypadá...

Družice LCROSS, která má odstartovat spolu s LRO 24.4.2009 je připravována k převozu na KSC v první půlce příštího týdne.

[url]http://www.universetoday.com/2009/02/09/l-cross-gets-set-for-lunar-smash... [/url]

LRO by měl mít za sebou všechny testy a být z Goddardu převezen na KSC taky někdy touto dobou, ale aktuální stav jsem nenašel. Poslední info je z prosince '08.

Máte někdo novější informace?

Dokončený a otestovaný LRO byl včera 11.2.2009 v Marylandském GSFC naložen na náklaďák a pozemní cestou je přepravován do KSC na Floridě.

[url]http://www.nasa.gov/mission_pages/LRO/news/lro_ship.html [/url]

Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

[url]http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599 [/url]

[quote]start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné. [/quote]

7.5. jeste stiham, ale chteji mi odsunout Deltu. Doufam ze nakonec nebudou mit problem oba starty. [Upraveno 13.2.2009 poslal Jirka]

[quote]Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

[url]http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599 [/url] [/quote]

Nakoniec LRO zakotvi na obeznej drahe mesiaca presne na moje narodky :D Juchuuu :D

[quote]Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

[url]http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599 [/url] [/quote]

Konspiracnici jasaji.NASA se nedari udelat presne foto pristani v detailech.Vsechny laburatore jedou naplno ale jsou problemy jak daleko odhodil J.Schmith geologicke kladivko a kde upadl blatnik z roveru Yongovi z Apolla 16.Tak proto to porad odkladaji.Vlado a spol.jsou na koni,hura hura,jejich vytezstvi je nadosah.

[quote][quote]Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

[url]http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599 [/url] [/quote]

Konspiracnici jasaji.NASA se nedari udelat presne foto pristani v detailech.Vsechny laburatore jedou naplno ale jsou problemy jak daleko odhodil J.Schmith geologicke kladivko a kde upadl blatnik z roveru Yongovi z Apolla 16.Tak proto to porad odkladaji.Vlado a spol.jsou na koni,hura hura,jejich vytezstvi je nadosah. [/quote]

Ani bych se nedivil kdyby raketa pri startu vybuchla.Dalsich 20 let klidu a spekulaci.

Odklady startu jsou běžná věc, nebo raketa se sondou je velice složité a technicky špičkové zařízení jehož tisíce komponentů musí naprosto bezchybně fungovat.
Až to tam doletí tak na tom kladívku vyfotí logo výrobce.

Z důvodu odkladu startu vojenské telekomunikační družice Wideband Global SATCOM se odkládá také start LRO/LCROSS z května na červen 2009.
Plánovači zvažují zda využít startovací okno začínající 2.6. , nebo až to druhé od 17.6.

[url]http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/090401june.html [/url]

No jo, vojáci mají přednost při startu a kvůli jejich problémům musí čekat i LRO. Snad už se brzy dočkáme.

[quote]No jo, vojáci mají přednost při startu a kvůli jejich problémům musí čekat i LRO. Snad už se brzy dočkáme. [/quote]Wideband Global SATCOM byl úspěšně vynesen, příští start je s LRO/LCROSS.

Dnes 30.4.2009 byl na startovacím komplexu 41 Cape Canaveral Air Force Station nainstalován horní stupeò Centaur rakety Atlas V, která vynese družice LRO/LCROSS.

[img]http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images/small/2009-2912-s.jpg [/img]

Dne 15.5.2009 byly v Astrotech Space Operations Facility v Titusville, Fla. obě družice uzavřeny do aerodynamického krytu.
Datum startu: NET 17.6. 2009

[img]http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images/small/2009-3189-s.jpg [/img] [img]http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images/small/2009-3193-s.jpg [/img]

... držím palec!

V tomto článku [url]http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/090521imaging.html [/url], shrnujícím z velké části plánované pozorování míst přistání a činnosti předchozích lunárních výprav USA a SSSR, je připomenut taky jeden zajímavý paradox ohledně nosiče Atlas V:

Atlas V bude poháněn ruským motorem RD-180, který byl vyvinut v období studené války a bude po 33 letech prvním pohonným systémem ruské výroby, vynášejícím cokoli ze Země směrem k Měsíci a to z US kosmodromu a ne z Ruska či Kazachstánu.

Zajímalo by mne, zda motory RD-180 Rusové do Ameriky dodávají, nebo se tam vyrábí v licenci, resp. též jeho cena.
Děkuji.

[quote]Zajímalo by mne, zda motory RD-180 Rusové do Ameriky dodávají, nebo se tam vyrábí v licenci, resp. též jeho cena.
Děkuji. [/quote]

Jelikož jsou na nich nápisy v azbuce tak, asi za a je správně.

Jestli se nemýlím, tak na motory RD 180 je formálně poskytnuta výrobní licence, aby byly dodrženy směrnice a mohly být raketou ATLAS vynášeny i vojenské satelity. Avšak ve skutečnosti se zatím všechny motory vyrábějí v Rusku.

Podle Wiki [url]http://cs.wikipedia.org/wiki/RD-180 [/url] je to takto:
"V současné době je vyráběn společným podnikem firem NPO Energomaš a Pratt & Whitney, nazývaným RD AMROSS."

Je potvrzen termín startu sond LRO a LCROSS na 2009-06-17, kdy jsou tři možnosti vzletu:

21:51 SELČ, 22:01 SELČ nebo 22:11 SELČ. Přenos na NASA TV začne v 19:00 SELČ.

Při odkladu o jeden den na 2009-06-18 jsou možné časy startu:

23:12 SELČ, 23:22 SELČ a 23:32 SELČ.

Viz [url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/jun/HQ_M09-103_LRO_LCROSS_prelaunch... [/url]

Odklad startu raketoplánu Endeavour na misi STS-127, původně plánovaného na 13.6.2009, z důvodu netěsnosti na ventilačním potrubí vodíku na ET koliduje s plánovaným startem LRO/LCROSS.
Nejbližší možný start STS-127 je středa 17.6. - stejný den jako start obou družic k Měsíci.
Jeden ze startů bude muset počkat, ale který - zítra začínají vyjednávání manažerů obou týmů, kdo dostane přednost...

[url]http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts127/090613scrub/ [/url]

[quote]Odklad startu raketoplánu Endeavour na misi STS-127 ... koliduje s plánovaným startem LRO/LCROSS.
[/quote]

Viz ni STS-127:

[url]http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&p... [/url]

Jak LRO/LCROSS tak STS-127 se budou v tomto měsíci muset podělit o shodné startovací okno 17.-20.6.
A už dostane na 17.6. přednost kterákoli mise, tak v případě odkladu na 18.6. , třeba kvůli počasí, zůstanene pro tu druhou misi jen jeden volný den startu - 20.6.
Po tomto datu už následují odklady obou misí až na červenec.

Pokud raketoplán poletí 20.6. začne odpočítávání právě 17.6. a to by mohlo LRO též posunout.

Reportáž Kena Kramera z návštěvy Launch Complex 41 v době příprav startu LRO/LCROSS na Atlasu V. Součástí je i údajně vzácný snímek z testu motoru RD-180, poskytnutý od Pratt & Whitney a ULA.

[url]http://planetary.org/blog/article/00001984/ [/url]

Start LRO/SCROSS je přesunut na čtvrtek 18.6.2009 s třemi možnými termíny v 17:12 , 17:22 , nebo 17:32 EDT.
Startovací okno ve středu 17.6. bylo přenecháno raketoplánu STS-127.

[url]http://www.nasa.gov/mission_pages/LRO/main/index.html [/url]

Dvě kamery NAC (Narrow Angle Camera) vyrobené v Malin Space Science Systems (USA), které budou mapovat povrch Měsíce s rozlišením až 0,5 m/px , jsou vybaveny lineárními CCD prvky KODAK KLI-5001 (5000 x 1 pixel) (taktéž USA Vlado!), každý s dvěma synchronními výstupy 12,5 MHz, takže schopné "dodávat" až 25 Mpixel/s každá.

[url]http://www.spacemart.com/reports/KODAK_Imaging_Technology_To_Explore_Moo... [/url]
[url]http://www.kodak.com/global/plugins/acrobat/en/business/ISS/productsumma... [/url]

PS: Vlado, už se taky těšíš na ty super fotky ? :)
Když budou místa přistání A11 - A17 brána pod správným úhlem, budou možná vidět i ty vlajky pruhů a hvězd... [Upraveno 16.6.2009 pospa]

Pochybuji, že by LRO fotilo něco tak zcela zbytečného jako oblasti přistání misí Apollo, vždy má hledat místa pro nové mise, nač ztrácet čas.

Jedním z prvních úkolů bude focení míst přistání Apoll, Surveyorů a dalších sond. Je to dobré pro propagaci a hlavně jako etalon pro snímky jiných oblastí - protože máme srovnání se snímky pořízenými z povrchu astronauty nebo sondami.

[quote]Pochybuji, že by LRO fotilo něco tak zcela zbytečného jako oblasti přistání misí Apollo, vždy má hledat místa pro nové mise, nač ztrácet čas. [/quote] Pochybovat je lidské, ale je taky dobré sledovat dění okolo a čas od času i něčemu novému uvěřit. :)
Citace z odkazu v mém předchozím příspěvku: "... As it fulfills its primary mission to map the surface of the moon, the LRO will also fly over landing sites from the historic Apollo missions, allowing these high-resolution cameras to capture the first images of Apollo-era artifacts from lunar orbit. ..."

Pro jistotu ještě česky: ...Poté, co splní svou primárni misi - zmapuje povrch Měsíce, přeleletí LRO také nad místy přistání historických misí Apollo a pořídí těmito HiRes kamerami z oběžné dráhy snímky artefaktů z éry Apollo.

[quote]Pochybuji, že by LRO fotilo něco tak zcela zbytečného jako oblasti přistání misí Apollo, vždy má hledat místa pro nové mise, nač ztrácet čas. [/quote]

Podpoře programu Exploration (tedy budoucí lety lidí na Měsíc) bude věnován první rok měření, který má následovat po 60tidenním testování a přejímce sondy na dráze 30-210 km, sklon 90 stupòů a po jejím přechodu na operační kuhovou dráhu ve výši 50 km, 90 st. Tudo část bude plánovat odbor pro program Exploration(NASA’s Exploration Systems Mission Directorate).

Pak, pokud bude fungovat, bude sonda předána odboru pro vědu NASA (NASA’s Science Mission Directorate) a na základě plánu vypracovaného NAS (Národní akademie věd), bude dělat čistý vědecký výzkum. Jsem vcelku přesvědčen, že v této části mise se i z vědeckého hlediska uplatní snímkování okolí míst přistání Apolla, aby se vzorky, přivezené astronauty, daly do širšího kontextu. A přitom bychom se mohli dočkat i snímků zbytků LEMů.

Tato fáze má trvat až tři roky, než sonda ukončí svůj život impaktem na měsíční povrch.

Měl by někdo z vás tušení komu (jakému týmu) patří ta pirátská vlajka na KSC? :o

[img]http://lunar.gsfc.nasa.gov/images/hardware/052801c.jpg [/img]

[url]http://lunar.gsfc.nasa.gov/gallery-launch.html [/url]

[quote]Jedním z prvních úkolů bude focení míst přistání Apoll, Surveyorů a dalších sond. Je to dobré pro propagaci a hlavně jako etalon pro snímky jiných oblastí - protože máme srovnání se snímky pořízenými z povrchu astronauty nebo sondami. [/quote]

Ovšem nečekejte, že těmito snímky skončí Vladoviny. Nějakých pár pixelů je nic proti Pevnému Přesvědčení...

Přesně tak, o to tu jde. :)
Vést disputace s Vladem nad jeho novými spekulacemi, to bude příjenmý humorný oddech od neverending useless hádek klimaskeptiků a karbogreenů ...

[quote]Jedním z prvních úkolů bude focení míst přistání Apoll, Surveyorů a dalších sond. Je to dobré pro propagaci a hlavně jako etalon pro snímky jiných oblastí - protože máme srovnání se snímky pořízenými z povrchu astronauty nebo sondami. [/quote]Pánové můžete říkat hop i když nepřeskočíte , ale žádné snímky Apolla a Surveyoru nebudou.
Může se objevit něco rozmazaného s popisem útvarů a,ale snímky to nebudou . Po případě se vymluví na poruchu záznamového zařízení nebo poruchu napájecího zdroje.
Agent CIA už to ví.
[quote] 16.6.2009 - 15:14 - David
Reagovat

Pochybuji, že by LRO fotilo něco tak zcela zbytečného jako oblasti přistání misí Apollo, vždy má hledat místa pro nové mise, nač ztrácet čas.
[/quote]

[quote] Pánové můžete říkat hop i když nepřeskočíte , ale žádné snímky Apolla a Surveyoru nebudou.
Může se objevit něco rozmazaného s popisem útvarů a,ale snímky to nebudou . Po případě se vymluví na poruchu záznamového zařízení nebo poruchu napájecího zdroje.
Agent CIA už to ví.
[/quote]
Takže agent CIA to "ví", ale neví tak zásadní věc a tedy jestli to bude selhání systémů nebo prostě malé rozlišení???????????? To ještě ten plán není "vymyšlen" nebo prostě žádný není a agent neví nic? ;)

[quote][quote] Pánové můžete říkat hop i když nepřeskočíte , ale žádné snímky Apolla a Surveyoru nebudou.
Může se objevit něco rozmazaného s popisem útvarů a,ale snímky to nebudou . Po případě se vymluví na poruchu záznamového zařízení nebo poruchu napájecího zdroje.
Agent CIA už to ví.
[/quote]
Takže agent CIA to "ví", ale neví tak zásadní věc a tedy jestli to bude selhání systémů nebo prostě malé rozlišení???????????? To ještě ten plán není "vymyšlen" nebo prostě žádný není a agent neví nic? ;) [/quote]

Scenar bude nasledujici.Nosna raketa selze pri startu a sonda bude znicena.Porucha urychlovaciho stupne a sonda nebude navedena na obeznou drahu Mesice.Zacnou se prehrivat pristroje nebo nejaky clovek zapomel sejmout chranic objektivu kamery.V neposledni rade nejaky opily technik omylem prestipl kabel spojujici optiku s pocitacem a sonda bude ztracena.Moznosti je fura jen si vybrat.

STS127 odklad => leti LRO?

[quote]STS127 odklad => leti LRO? [/quote]Zatím zůstává stále platný poslední plán, tedy start 18.6. 17:12 EDT

[url]http://www.nasa.gov/mission_pages/LRO/main/index.html [/url]

Pages