Laicke otazky

Primary tabs

Dobry den,

Mam velmi laicku otazku: je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne \'poslat\' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?
Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)? Je to naozaj bod vztiahnuty na polohu Zeme ? Lebo v tom pripade je to elipsa - ak sa to sleduje mimo Zeme z dalsej planety. Je podla mna logicke, ze sa to stale nachadza medzi Zemou a Mesiacom.
Kde sa nachadza bod L2 ?

Dakujem za pochopenie ...

Měsíc je pravý ! Čestné soudružské i důchodcovské. [quote]Tepelne namahani ma vliv na jakykoliv material. Rozdil dne a noci dost vyrazny na projevy tepelne dilatace i u homogennich teles. Vnitrek telesa zustane teplejsi, vnejsi cast (kura) chladne rychleji a tak vznika tepelne namahani dostatecne k tomu, aby se casem teleso rozpadlo, nebo alespon znacne popraskalo. Zalezi pouze na tepelne vodivosti(bazalty, regolit???), gradientu tepelneho spadu (rozdil cca 400C, neznama doba, odhad 12h) a soucinitelich tepelne roztaznosti. Dostupne informace nejsou dostatecne uplne pro provedeni alespon zakladnich vypoctu, takze se je to nazor proti nazoru. [/quote]Ze vším souhlasím , ale podstatný pro destrukci tepelně namáhaného materiálu je čas působící tuto změnu .
Na rovníku to bude 29,5 dne tj. 708 hodin při rozdílu teplot +123 -230 st C To já nepovažuji za tepelné namáhání.
Za tepelný šok na Měsíční kameny považuji pohyb stínu kosmonauta po povrchu. To by ti kameny musely praskat před očima .
Dále si myslí ,že Zem na Měsíc nepůsobí slapovými silami, nebo se jedná o vázanou rotaci.Slapově působí slunce v kombinaci se Zemí

Tak toto je už celkom jasný doklad nevzdelanca.
Dráha Mesiaca okolo Zeme nie je kruhová, ale eliptická - s perigeom 363 104 km a apogeom 405 696 km. Navyše rovina dráhy nie je v rovine ekliptiky, ale má sklon 1,54° a osa rotácie je od roviny dráhy sklonená od 3,60° do 6,69° (kolíše). Dôsledkom sú [url=http://sk.wikipedia.org/wiki/Libr%C3%A1cia]librácie[/url] alebo [url=http://cs.wikipedia.org/wiki/Librace]librace [/url]
Zemské slapy na Mesiaci sú relatívne slabšie ako mesačné slapy na Zemi, ale to je okrem iného dôsledkom toho, že na Mesiaci nie je voda, ktorá by sa mohla relatívne ¾ahko premiestòova a zároveò je librácia pomerne malá oproti rotácii Zeme.

[quote]Měsíc je pravý ! Čestné soudružské i důchodcovské. [quote]Tepelne namahani ma vliv na jakykoliv material. Rozdil dne a noci dost vyrazny na projevy tepelne dilatace i u homogennich teles. Vnitrek telesa zustane teplejsi, vnejsi cast (kura) chladne rychleji a tak vznika tepelne namahani dostatecne k tomu, aby se casem teleso rozpadlo, nebo alespon znacne popraskalo. Zalezi pouze na tepelne vodivosti(bazalty, regolit???), gradientu tepelneho spadu (rozdil cca 400C, neznama doba, odhad 12h) a soucinitelich tepelne roztaznosti. Dostupne informace nejsou dostatecne uplne pro provedeni alespon zakladnich vypoctu, takze se je to nazor proti nazoru. [/quote]Ze vším souhlasím , ale podstatný pro destrukci tepelně namáhaného materiálu je čas působící tuto změnu .
Na rovníku to bude 29,5 dne tj. 708 hodin při rozdílu teplot +123 -230 st C To já nepovažuji za tepelné namáhání.
Za tepelný šok na Měsíční kameny považuji pohyb stínu kosmonauta po povrchu. To by ti kameny musely praskat před očima .
Dále si myslí ,že Zem na Měsíc nepůsobí slapovými silami, nebo se jedná o vázanou rotaci.Slapově působí slunce v kombinaci se Zemí
[/quote]

Vlado,
podivej se na mostni konstrukce. Betonove mosty vcetne naspu jsou "homogenni" (hodne v uvozovkach, ale bavim se o meritku), protoze pouzite materialy jako beton a udusany nasep na obou stranach budou mit obdobnou tepelnou roztaznost. A podivej se na takove ty mezirky, co sou na obou stranach. Chrani se tim pred tepelnou roztaznosti pri zmenach teplot. Napriklad zima a leto. Nehommogennim utvarem v tomto slova smyslu jsou napriklad koleje. Z fyziky na druhem stupni zakladni skoly si pamatuji jejich prodluzovani a poznamku meho ucitele ("Proto v lete maji ceske drahy zpozdeni").
Protoze horniny na Mesici jsou take homogenni jenom z pouzitim vetsiho meritka, bude zde dochazet k obdobnym vlivum. Bohuzel plasticita vetsiny materialu klesa s teplotou, je rozdil v schopnostech materialu pri teplotach okolo 100 stupnu a vyse, a je dost dramaticky rozdil pri teplotach -100 stupnu a nize. Zkusil jsi nekdy klepnout do oceli, podchlazene napr. kapalnym dusikem ? Staci kozena rukavice aby te ochranila od kontaktu a rukou prerazis za normalnich okolnosti tvarny plech (a ne slaby ;o) ). Byly to hloupe hratky, ale dostatecne "inspirativni". Prachu to nevadi, ale vetsi monoliticke celky budou za techto okolnosti praskat nejenom z duvodu tepelne roztaznosti, ale doslo mi, ze i slapovymi silami, lunotresenim, nebo i zvukem impaktu siricim se horninami. Jde pouze o silu dostatecnou k prekonani pevnostnich hranic materialu. A material je s klesajici teplotou cim dal tim krehci ....

To taky chápu . Mostní konstrukce jsem řešil , ba závěsy a ložiska vyráběl. Obdivuji důvtip tvého učitele .
Mně se nejednalo o trhlinách v masívech ,ale o zvětrávání povrchu pohoří ,sopek , hran impaktů a kameni jim vyražených. No prostě ,jak udělat Nízké Tatry z Vysokých.
Dopluji můj předchozí příspěvek v rychlosti ochlazování . Při pohybu slunečního stínu po povrchu Měsíce dochází ochlazování 0,5st (uhlových) /hod , na Zemi to je 30x rychleji
Doporučuji pokus .Zahřát lávový kamen na 130st C vložit ho do termosky a ponořit do tekutého dusíku .Povyrovnání teplot (cca 24h - to není 708h) kamen bude studený ale celý.

[quote]To taky chápu . Mostní konstrukce jsem řešil , ba závěsy a ložiska vyráběl. Obdivuji důvtip tvého učitele .
Mně se nejednalo o trhlinách v masívech ,ale o zvětrávání povrchu pohoří ,sopek , hran impaktů a kameni jim vyražených. No prostě ,jak udělat Nízké Tatry z Vysokých.
Dopluji můj předchozí příspěvek v rychlosti ochlazování . Při pohybu slunečního stínu po povrchu Měsíce dochází ochlazování 0,5st (uhlových) /hod , na Zemi to je 30x rychleji
Doporučuji pokus .Zahřát lávový kamen na 130st C vložit ho do termosky a ponořit do tekutého dusíku .Povyrovnání teplot (cca 24h - to není 708h) kamen bude studený ale celý.
[/quote]

Sorry, ale to je !
Jaka rychlost zmeny teploty?! Chladnutie je jasne proste sa vyziari a to uz pri obycajnom radiatore je cca 30% odovzdavaneho tepla, takze nic zanedbatelne.

Zasadny omyl je ale v rychlosti ohrevu. Do [u]hlboko podchladeneho[/u] kamena zacne na plny vykon prazit [u]netienene[/u] Slnko! Hned, okamzite, bez nabehu!
O takych podmienkach sa nam na Zemi ani nesnivalo a tekuty dusik je oproti tomu slaby jak caj. A pocet cyklov za miliony a miliardy rokov?

[quote]... Mně se nejednalo o trhlinách v masívech ,ale o zvětrávání povrchu pohoří ,sopek , hran impaktů a kameni jim vyražených. No prostě ,jak udělat Nízké Tatry z Vysokých.[/quote] Vlado, na tuto otázku by mohl fundovaně odpovědět jen specialista na lunární povrch a myslím že je zřejmé, že mezi čtenáři zdejšího fóra nikdo takový není. Nelze prostě čekat perfektní odpověď na jakoukoliv zde položenou otázku.

Osobně mohu odpovědět jen jako laik se selským rozumem. Po chvíli hledání na internetu bych řekl, že zvětrávání povrchu Měsíce (a jiných kosmických těles bez atmosféry) solidně popisují např. texty na http://en.wikipedia.org/wiki/Space_weathering nebo na http://www.pnas.org/content/101/18/6847.full . Vyplývá z nich, že povrch Měsíce nejvíce erodují a přetvořují dopady meteoritů, mikrometeoritů, tvrdého kosmického záření a částic "slunečního větru". Pro mne to je to zcela dostatečné vysvětlení. Pokud to někomu nestačí, nemám už co dodat (protože na to nejsem odborník).

[quote]... Dopluji můj předchozí příspěvek v rychlosti ochlazování . Při pohybu slunečního stínu po povrchu Měsíce dochází ochlazování 0,5st (uhlových) /hod , na Zemi to je 30x rychleji [/quote] Ale no tak. To si, Vlado, opravdu myslíš, že povrch Měsíce 14 dní pomalu chladne a pak se 14 dní pomalu ohřívá? Jak už napsal Martin, tak je zcela jasné, že na rozhraní světla a stínu (při východu a západu Slunce) dochází na Měsíci k mnohem rychlejší změně teploty v řádu stovek stupòů za pár desítek minut. Myslím, že relativní úhlová rychlost pohybu Slunce na to nemá zásadní vliv.

[quote]Zalezi pouze na tepelne vodivosti(bazalty, regolit???), gradientu tepelneho spadu a soucinitelich tepelne roztaznosti [/quote]Srozumitelně to vysvětlil Jandus. [quote]Do hlboko podchladeneho kamena zacne na plny vykon prazit netienene Slnko! Hned, okamzite, bez nabehu! [/quote]U toho náběhu výkonu Slunce je třeba brát v úvahu uhel dopadu (denní dobu)
Něco by nám o tom mohli říct kosmonaute s ISS

[quote] [quote]Do hlboko podchladeneho kamena zacne na plny vykon prazit netienene Slnko! Hned, okamzite, bez nabehu! [/quote]U toho náběhu výkonu Slunce je třeba brát v úvahu uhel dopadu (denní dobu)
Něco by nám o tom mohli říct kosmonaute s ISS
[/quote]

1/ Reagoval som len na zakladne chyby v naivnej predstave o neskodnosti tepelnej dilatacie na Mesiaci a nepopisoval som problem komplexne
2/ nehovorim o bocnych stenach, o vrchnej a ani o zadnej stene z pohladu svetla, ale o strane privratenej k Slnku v danom okamihu
3/ Tak ako na cundri nam Slnko osvietilo celu tvar v kratkom okamihu(po prekonani prekazky na obzore) taky isty zasah dostanu aj balvany a "vysoke tatry" na Mesiaci
4/ Skus tie Alesove clanky, erozia je tam popisana daleko komplexnejsie a odbornejsie ako som toho schopny ja.

Mám dotaz, nevíte proč se užívá přepočet z radiánů na stupně, resp. proč má lidstvo definováno , že má kruh 360 stupòů? Jaký má ta číslovka 360 historicko vědecký důvod použití? Vím, hloupost, ale vrtá mi to hlavou :) Slyšel jsem že to souvisí něják s 12 měsícema za rok, tj počtem dní v roce, ale nejsem si s tím jistý. Diky

[quote]Mám dotaz, nevíte proč se užívá přepočet z radiánů na stupně, resp. proč má lidstvo definováno , že má kruh 360 stupòů? Jaký má ta číslovka 360 historicko vědecký důvod použití? Vím, hloupost, ale vrtá mi to hlavou :) Slyšel jsem že to souvisí něják s 12 měsícema za rok, tj počtem dní v roce, ale nejsem si s tím jistý. Diky [/quote] Přesný důvod zavedení šedesátkové soustavy asi už dnes nikdo nezná (soustavu používali už Sumerové). Uvádí se jen řada různě pravděpodobných názorů - viz např. http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2007100001 .

Dobry vecer,

Mohol by mi niekto vysvetlit, ako funguje u druzic/kozmickych telies orientovanie v kozme/v blizkosti Zeme ? Hlavne mi ide o fotoprieskumne druzice, ktore musia byt zamerane s velkou presnostou. Musia vediet kedy budu lietat nad urcitou krajinou. Ak odfotografuju nieco, ako sa urcia spatne presne suradnice ciela ? Maju na fotke nejake zname orientacne body ?
Napr. znama fotografia pocas studenej vojny, kde americania zvejernili fotku so spionazneho satelitu o zastupe ludi stojiace pred Leninovom mauzoleumom. Satelit dostal so Zeme presnu cas a to, kedy ma spustit natacanie na film ? Polohu so Zeme mozem optickymi pristrojmi/radarom urcit dostatocne presne, aby to bolo pouzitelne ?

Dakujem pekne

Družica určuje svoju priestorovú orientáciu spravidla optickým zameraním na významné vesmírne telesá - Slnko, vhodné jasné hviezdy a podobne. Orientáciu udržiavajú a upravujú raketové motory a gyroskopy, v menej náročných prípadoch sa používa pasívna orientácia. Priestorová poloha môže by určená zo Zeme sledovaním dráhy družice opticky a radarom alebo priamo na družici napríklad zo signálov družíc GPS.
So znalosou priestorovej orientácie družice, parametrov dráhy a polohy voči známym meracím stanovištiam je možné urči orientáciu snímacieho zariadenie a okamihu snímania, aby sa záujmový objekt dostal do záberu. Pokia¾ nie je poloha záujmového objektu presne známa, snímajú sa napríklad pásy dlhé až stovky kilometrov, ktoré sa potom skladajú a objekt sa na záberoch vyh¾adá a poloha určí zameraním voči známym objektom alebo z parametrov dráhy a orientáce družice a snímačov - tieto údaje sú súčasou doplnkových údajov k jednotlivému záberu.

Presnos určenia vlastnej priestorovej orientácie družice a snímačov a ich krátkodobá stabilita môže dosahova až tisíciny stupòa, presnos určenia priestorovej polohy družice z krátkodobých pozorovaní jednotky metrov, z dlhodobých pozorovaní aj menej ako jeden meter. Pokia¾ je úlohou družice sledova dôležité záujmové územie, jej poloha sa obvykle určuje jednak krátko pred preletom a potom čo najskôr po prelete nad záujmovým územím a výsledky sú pripojené k záberom.
Dôležité snímkovania sa nerobia okamžite po vypustení družice, obvykle je družica nejaký čas v skúšobnej prevádzke, ktorá okrem iného slúži práve na presné určenie parametrov dráhy a kalibrovanie snímačov.

Ahoj Alchymista,

Dakujem pekne za odpoved.

Juraj

Oblíbenou hvězdou pro orientaci meziplanetárních stanic je Canopus ze souhvězdí Lodní kýl, které je na jižní obloze. Jeho hvězda Canopus je druhá nejjasnější hvězda oblohy (po Siriovi), má kolem sebe slabé hvězdy, proto bývá důležitým orientačním bodem.

Jak družice pozná, že je to daná hvězda? Podle intenzity jasu, polohy ostatních bodových zdrojů (hvězd) nebo podle frekvence záření hvězdy?

[quote]Jak družice pozná, že je to daná hvězda? Podle intenzity jasu, polohy ostatních bodových zdrojů (hvězd) nebo podle frekvence záření hvězdy? [/quote]Například takhle: [url]http://www.ces.clemson.edu/~stb/ece847/fall2004/projects/proj22.doc [/url]

[quote]Jak družice pozná, že je to daná hvězda? Podle intenzity jasu, polohy ostatních bodových zdrojů (hvězd) nebo podle frekvence záření hvězdy? [/quote]Zrejme to prebehne v dvoch krokoch - v prvom sa družica zorientuje "nahrubo" napríklad pod¾a Slnka a Zeme, čo postačuje na dosiahnutie presnosti priestorovej orientácie povedzme +/- 10° (Slnko má uhlový priemer okolo 0,5°, u Zeme sa budú zrejme vyh¾adáva kraje - rozhranie atmosféra/vesmír, v IR pásme je presnos ich určenia povedzme 1°) Tým je vlastne družica nahrubo zorientovaná v jednej rovine, čo pre mnoho aplikácií celkom postačuje. V druhom kroku potom začne detektorom, približne nasmerovaným v prvom kroku, vyh¾adáva určenú hviezdu alebo skupinu hviezd, zrejme pod¾a ich rozloženia na hviezdnej sfére (teda pod¾a vzájomnej polohy).
Ako je to presne urobené neviem, konštrukciu nepoznám (a celkom by mato zaujímalo), ale napadá ma nieko¾ko riešení - napríklad rastrová matrica snímačov a nejaký počítačový soft, čo to spracuje. V primitívnejšej podobe to môže by napríklad malý ďalekoh¾ad, v ktorom je clona s presne rozmiestnenými otvormi a za òou skupina fotodetektorov - správna poloha je dosiahnutá, keď vydajú všetky fotodetektory signál, že zachytili svetlo hviezd so stanovenou intenzitou. Ako sa detektor do správnej polohy dostane, je vecou nejakého riadiaceho algoritmu, ktorý riadi polohovanie detektoru hviezd (samostatne alebo otáčaním celej družice).

Ahojte,

Rozprudila sa tu diskusia, kolko vazi aerodynamicky stit a ako funguje zachranna raketa.
Napadla ma, preco nevyuzit tah tejto rakety, preco to nechat odpadnut bez prace.
Ked sa vypojuju motory prveho stupna a zapaluje sa dalsi stupen, nebolo by mozne zapnut tento motor ? Pred koncom prace motorov by sa cely stit odpojil, aj tak by to spolahlivo odletel. V case ked pracuje by zmiernil vypadok tahu (prepnutie 1. a 2. stupna).
Bolo by to nemozne ? Znizila by sa tym bezpecnost celej konstrukcie ?

Vdaka

Taky jsme nad tím přemýšlel. Konstrukce záchranných systémů je podle mně řešena tak, že při zážehu hlavního motoru záchranné rakety utrhne kabinu i v případě, kdy selže oddělení kabiny od nosiče/přístrojové sekce. Je to bezpečnostní pojistka pro selhání pyrotechniky. Takže by jste pro toto využití museli vyztužit nosný systém mezi kabinou a raketou a kromě zvýšení hmotnosti by jste tím zhoršil bezpečnost, což nikdo neschválí. Výhoda nevyváží riziko. Navíc právě problémy s oddělováním 1. a 2. stupně jsou obvykle poslední kritickou situací, pro kterou je záchranný systém potřeba, takže ho nemůžete spotřebovat/odhodit dřív, než motor 2. stupně spolehlivě funguje na plný výkon.

[quote]Taky jsme nad tím přemýšlel. Konstrukce záchranných systémů je podle mně řešena tak, že při zážehu hlavního motoru záchranné rakety utrhne kabinu i v případě, kdy selže oddělení kabiny od nosiče/přístrojové sekce. Je to bezpečnostní pojistka pro selhání pyrotechniky. Takže by jste pro toto využití museli vyztužit nosný systém mezi kabinou a raketou a kromě zvýšení hmotnosti by jste tím zhoršil bezpečnost, což nikdo neschválí. Výhoda nevyváží riziko. Navíc právě problémy s oddělováním 1. a 2. stupně jsou obvykle poslední kritickou situací, pro kterou je záchranný systém potřeba, takže ho nemůžete spotřebovat/odhodit dřív, než motor 2. stupně spolehlivě funguje na plný výkon. [/quote]
To je fakt, ale neslo by pouzit napr. motory, ktore sa pouzivaju na pribrzdenie pri pristavani na sus?

Asi nie - na záchranu je potrebné kabíne udeli tak ve¾ké zrýchlenie, aby sa v čase rádu jednotiek sekúnd dostala do vzdialenosti nieko¾ko sto metrov od rakety - na to je potrebný raketový motor značného výkonu s náplòou okolo jednej tony paliva pri hmotnosti celej poháòanej zostavy do desa ton. Delta v je okolo 100m/s a doba činnosti jednotky sekúnd.
Motory mäkkého pristátia sú oproti záchrannému systému relatívne ve¾mi slabé - ich úlohou je pribrzdi rýchlos pádu kabíny s hmotnosou do 5 ton z rýchlosti okolo 10m/s na rýchlos okolo 3m/s na dráhe pod 10 metrov - delta v je teda 5-10 m/s a doba činnosti zlomky sekundy. Hmotnos náplne raketových motorov je nieko¾ko desiatok kilogramov paliva (menej než 100 kg).

Pokia¾ by to mal zabezpeči jeden a ten istý systém, na záchranu bude na spodnej hranici bezpečnosti - nemusí dosta kabínu do potrebnej vzdialenosti a nemusí to stihnú dostatočne rýchlo.
Na pristátie je zasa zbytočne silný - dokáže kabínu zdvihnú, čo môže ma za následok "vyliatie" padáku, zdvihnutie kabíny do výšky desiatok či stoviek metrov, z ktorej kabína vzápätí padne prakticky vo¾ným pádom, so všetkými následkami.
Navyše by mal takýto kombinovaný systém aj značnú hmotnos, s ktorou by loď absolvovala prakticky celý let - na úkor užitočnej nosnosti.

Záchranný systém má u Sojuzu i u Apollo nieko¾ko raketových motorov, záchranu zabezpečuje jeden motor, oddelenie záchranného systému od rakety, keď prestane by potrebný, druhý, obvykle značne slabší.

Juraj Duducz - keď si predstavíte, že druhý stupeò s palivom váží pár desiatok ton, zisk rýchlosti nebude ve¾ký, možno nieko¾ko metrov za sekundu, skôr ešte menej, pretože zostava musí by výrazne pevnejšia (a teda tažšia) a zostáva tu problém, ako použitý záchranný systém a aerodynamický kryt oddeli.

Mate pro todle jine vysvetleni ci proste jen kachna ???? - tedy ze to neni to co tam pisi a tedy neni zatim nutne to co zde nize pisu:

http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podl...

Tomu uplne jiz presne nerozumim, ale jestli je tomu tak - takze se zda ze by to mohla byt ona dloho hledana dira o moznosti premisteni od jedne hvezde k druhe za mnohem kratsi dobu nez je rychlost svetla - a to i Z POHLEDU POZOROVATELE NA ZEMI - uplne kratsi doba zde nez je potrebna pro cestu rychlosti svetla k dane hvezde ze ZEME !!!!!!

Mozna na case bude ponekud vhodne - pokud nebude zcela vyloucene, ze se to da uskutecnit pri mnohem mensi energeticke narocnosti,ale i tak PROSTE SE TO NEVYLUCUJE - prehodnotit moznost cestovani vesmirem rychlosti ti vetsi nez svetlo - jinak z moznosti nic neni rychlejsi nez svetlo tedy ani cestovani vesmirem nad svetelnou rychlosti - tedy premistit se k jine hvezde drive, nez by tam ze Zeme doletelo svetlo -si budou mozna i celkem brzo delat verejne legraci v TV estradach.

A mozna i prehodnotit doposud tak udajne vyloucenou moznost pritomnosti jine civilizace zde, ktera nas zde skryte jak my skryte a neruse pozorujem vazna zvirata zkouma trba kvuli moznemu budoucimu otevremu kontaku a spolupraci.

Ten trik je schovaný v tom, že zatímco na lokální rychlost čehokoliv vůči čemukoliv je limit rychlost světla, nic nebrání tomu, aby se prostor sám rozpínal nebo smršoval zcela libovolnou rychlostí. Čili nesnažit se PŘEMÍSTIT o jeden metr, ale o jeden metr ZVÌTŠIT (zmenšit) vzdálenost. Zní to divně, ale jsou to dvě různé věci.

Právě tak by fungovala ta "cestující bublina". Některé úvahy dokonce prý vedou na fígl, jak ji udělat zvenku menší (rozměru elementární částice) než zevnitř (celá loď), což by drasticky snížilo energetickou náročnost. Stejně tak už se teoretici zaobírali myšlenkou červích děr, které by spojovaly různá místa jak v prostoru, tak v čase.

Bohužel, všechny tyhle triky (aspoò co vím) mají zdá se jednu zásadní vadu - vyžadují použití značného množství hmoty se zápornou klidovou hmotností a tu zatím nikdo na hromádce neviděl....

Tolik, co k tomu jako neteoretik můžu tlumočit :)

[quote]Mate pro todle jine vysvetleni ci proste jen kachna ?[/quote]

Kachna to úplně tak není, jde ale spíše o takovou matematickou hříčku z obecné teorie relativity a vytvořit něco takového jako warpovou bublinu, o které se v článku píše, zatím patří do oblasti sci-fi. Pokud pominu, že nikdo neví jak vůbec takovou bublinu vytvořit, tak v článku je jedna celkem zásadní nepřesnost. Píšou tam o energii 1045 J (Asi mělo být 10^45). Ale i to je sakra málo. Pro vytvoření bubliny o rozměrech cca 100 m je třeba enegetického ekvivalentu 10^65 kg, který je zapotřebí k vytvoření požadované metriky časoprostoru. To ale přesahuje odhadovanou hmotnost námi pozorovaného vesmíru. Navíc ta energie musí mít záporné znaménko, což je další problém, protože nikdo neví nejenom kde to vzít, ale co si pod tím vůbec představit.

O záporné energii se sice uvažuje v souvislosti s expanzí vesmíru a označuje se jako "temná energie", ale to je asi tak všechno co o ní zatím víme.

Alcubierrovým Warp Drivem se zabývali i jiní, jako třeba van Broeck nebo Krasnikov. Ti si ještě s metrikou bubliny pohráli a požadovaná energie jim vyšla podstatně menší. Už si to nepamatuju, ale mám pocit že -45 kg. Tam šlo o to, že rozměry té bubliny jsou jiné pro pozorovatele uvnitř a pro pozorovatele venku, kterému se bude jevit podstatně menší.

Tahle "warpová bublina" má ale jednu zajímavost. Uvnitř ní je časoprostor plochý, čili jinými slovy, ačkoliv by bublina "zrychlovala", uvnitř nebude žádné zrychlení. Takže "inerciální tlumiče" ze Star Treku by nebyly zapotřebí. :)

Něco o tom se lze dočíst třeba tady
http://arxiv.org/abs/gr-qc/0009013
http://arxiv.org/abs/gr-qc/9905084

Aha, koukám, že Archimedes mě předběhnul, zatímco jsem to smolil. :D No nic...

Dekuji za odpoved - ale potiz je v TOM, ZE I OD RADY DOPOSUD PRO MNE UZNAVANYCH ODBORNIKU JSEM SLYSEL:

Jakykoliv moznost presunu kamkoliv ze Zeme k jine hvezde rychlejc, nez by tam bylo schopne doletet svetlo ze Zeme je NUTNO ZASADANE ODMITNOUT - ODPOROVALO BY TO VSEM NASIM DOSAVADNIM ZNALOSTEM A VEDOMOSTEM - proste rychlost SVETLA JE KONECNA A NEEXISTUJE MOZNOST JAK TAM DOSTAT COKOLIV !!!! TAM RYCHLEJC NEZ RYCHLOSTI SVETLA !!!!

Prominte, ale to co zde rikate TOTO PROSTE PRIMO POPIRA - TATO MOZNOST ALESPON TEORETICKY EXISTUJE !!!!
A to je podstatne - rycholst svetla NENI PROSTE JIZ NENI DOGMATICKY NEPREKROCITELNOU HRANICI PRI PREMISTOVANI VESMIREM A TO JE TO HLAVNI !!!!

Prosím a, nekrič.
Ešte raz si prečítaj, čo napísal Honza Vacek.
[quote]Pro vytvoření bubliny o rozměrech cca 100 m je třeba enegetického ekvivalentu 10^65 kg, který je zapotřebí k vytvoření požadované metriky časoprostoru. To ale přesahuje odhadovanou hmotnost námi pozorovaného vesmíru. Navíc ta energie musí mít záporné znaménko, což je další problém, protože nikdo neví nejenom kde to vzít, ale co si pod tím vůbec představit. [/quote] Chápeš, čo to znamená?

Ak nie, tak len ve¾mi stručne - je to vesmír v stave zrodu, jeho BigBeng práve začal...

Mam dotaz. kdyz je ted Slunce mene aktivni, tak je v nem i plyn mene v pohybu. cim mene pohybu, tim dle teorie relativity mensi hmotnost. Mohlo by se to projevit i tak, ze se vlastne diky relativistickym efektum snizi hmotnost slunce? Tim by se i planety dostali na vzdalenejsi obezne drahy dokud se slunce zase nerozjede. Anebo je tento efekt zanedbatelny? Anebo je tato uvaha zcestna?

pro x:
1) Prosím šetřit CapsLockem.
2) Uznávané odborníky uznávejte dál, mají pravdu :) Jenže tenhle trik nijak nenarušuje limit pohybu čehokoliv rychleji než světlo vůči pozorovateli. Představte si, že mezi Vámi a dejme tomu televizorem se prostor natáhl o metr navíc. A bude měřit kdokoliv jakkoliv čímkoliv, vzdálenost mezi Vámi a televizorem narostla, ale přitom Vy vůči křeslu ani televizor vůči svému stolku jste se nepohnuli. Jako byste prostě vložil jen tak do luftu metr navíc. A podobně by to vypadalo, kdyby se prostor smrštil. A to je myšlenka toho "bublinového" pohonu. Je to tahání hory k Mohamedovi - místo rozpohybovávání lodě přeskládám kus prostoročasu okolo sebe. To ovšem vyažaduje ty obrovské energie (i ty záporné).

Proč se ale loď uzavřená v takové bublině může pohybovat libovolně rychle? Protože ona _nikam_neletí_. Ve své bublině stojí, čili tam je to bez problémů. A i když se bude prostor za lodí rozpínat nadsvětelnou rychlostí, není problém s teorií relativity. Ono totiž pozorovatel, od kterého se bublina (ale jen a pouze díky "přespočetným" přibývajícím metrům prostoru) vzdaluje, ji totiž vůbec neuvidí a nemůže s ní interagovat, protoče ani světlo tu bublinu nedohoní! Pro takového pozorovatele ta loď uvnitř bubliny prostě neexistuje - a neexistující se objekty se na nějaké rychlostní limity neohlíží :)

Zkuste si představit pružnou blánu, na které žijí placaté bytosti a v jejich 2D světě je rychlost světla 1cm/s. Pak blánu vezmete a prudce natáhnete. V té chvíli se všechny bytosti můžou vůči sobě vzdalovat nadsvětelnou rychlostí - jenže protože jejich pomalé světlo "nestíhá" to prudké natahování jejich vesmíru (blány), z pohledu jedné bytosti ostatní bytosti v tu chvíli neexistují - a objeví se někde dál ve chvíli, kdy vy přestanete za blánu tahat.

Edit: toto je na martalienovu otázku

Je to inak formulovaná otázka, či relativistická zmena (prírastok) hmotnosti pohybujúceho sa objektu má vplyv na gravitačné účinky jeho hmoty...
Neviem. Mám dojem, že pokia¾ by to platilo, hmotnos prestane by skalár (a to asi dos dobre nemôže) a pohybujúce sa teleso bude ma v rôznych smeroch rôznu hmotnos - inú rovnobežne so smerom pohybu, inú kolmo na smer pohybu.

Pokia¾ sa na otázku pozriem z inej strany:
Slnečné škvrny sú vlastne prejavom magnetických polí v slnečnej fotosfére a chromosfére. Tá ale predstavuje len malý zlomok hmoty Slnka a je absolutne ovplyvòovaná procesmi v konvektívnej vrstve. Hlavný pohyb sa odohráva pod "povrchom", a to predovšetkým ako výstupné a klesavé prúdy plazmy v podpovrchovej konvektívnej zóne (vrcholky týchto vzostupných prúdov plazmy sú vidite¾né ako granule) a podobné prúdenie v hlbšie položenej oblasti žiarivej rovnováhy. Tu prebieha prenos energie od jadra smerom k povrchu. Pritom jadro zaberá menej než 2% priemeru slnka, ale predstavuje polovicu hmotnosti Slnka.
Hlavným motorom je tepelné prúdenie plazmy prenášajúcej energiu smerom od jadra k povrchu, magnetické pole je potom až dôsledkom, aj keď sa samozrejme navzájom ovplyvòujú.
Z tohoto poh¾adu sú potom zmeny magnetickej aktivity slnečného povrchu vo vzahu k hmotnosti Slnka a k obežným dráham planét bezvýznamné.

[Upraveno 04.7.2009 Alchymista]

práve som si spomenul, ako sa mi raz podarilo "zastavi" debatu o cestovaní v čase.. (o relativistickej fyzike nemám ani šajn) vyšiel som s tvrdením, že cestovanie v čase, je síce teoreticky možné, ale v praxi mu bráni "energetická bariéra", prose na realizáciu cesty v čase by bolo treba to¾ko energie, ko¾ko neobsahuje vesmír ako celok. čiže by ho bolo treba celý "spáli", a ešte kúsok na vyše. v dôsledku čoho by nebolo kam cestova.
a debata sa zastavila.. možno to bolo skôr tím, že ani ostatný v diskusii nemali o týchto veciach "ani šajnu" :P
ale ak by som mal pravdu (náhodou), neplatilo by to tak trochu, aj o tom "warpovom pohone"?

Pokia¾ vychádzam z toho, že fyzikálne teórie sú nepresné a neúplné, tak výsledok typu "premeníme všetku hmotu vesmíru na energiu a ono to môžno pôjde" znamená asi to¾ko, že použitá teória prekročila medze svojej platnosti alebo použite¾nosti.
Newtonova teória fungovala viac ako jedenapol storočia k plnej spokojnosti vedcov i okoloidúcich občanov. Až keď sa vedátori začali hlbšie zaobera elektromagnetickým po¾om a skúma podstatu hmoty a žiarenia, začali im z Newtonovej teórie vychádza nezmysly. Do poriadku to dala kvantová mechanika a Einsteinova teória relativity. Nie je ale žiadny dôvod sa domnieva, že tieto dve teórie sú konečné a úplné, časom sa určite objaví ďalšia, rozvinutejšia, teória, ktorá spojí kvantovú mechaniku a teóriu relativity ako svoje dobré aproximácie s jasne vymedzenou oblasou platnosti, tak ako obe v sebe zahròujú Newtonovu teóriu ako dobrú aproximáciu pre určitú oblas použitia.

Kdysi se tvrdilo, ze stroje tezsi vzduchu nemohou letat. Jeden cas se tvrdilo neco podobneho ironicky o cmelacich - ze nemuze letat, protoze proste nema dostatecne velkou plochu kridel. Protoze ovsem nevi nic o matematice, leta vesele dal. Postupem doby se prislo na chybu v metodice vypoctu, cmelak svymi kridly opisuje trochu jiny tvar, kde "nahoni" vztlak.
Debaty na tema warp pohonu, gravitacnich motoru, ramjetu nebo cehokoliv dalsiho jsou spravne. Jednoho dne treba prijdeme na zpusob, jak neco podobneho udelat energeticky mozne. Treba by nam na to dokonce stacila spravne vynalozena energie kterou spali slunce za rok. Nebo energie kterou produkuje Temelin. Nebo mozna jenom energie tuzkove baterie.
Normalni clovek ma v relativisticke fyzice problem s pochopenim proc je rychlost svetla maximalni rychlosti v ctyrrozmernem prostorocase. Proc je rychlost svetla shodna i pro pozorovatele, ktery rychlosti blizkou rychlosti svetla leti ke stejnemu bodu a na stejne primce jako vysilac, jenom ma na rozdil od vysilace opacny vektor. Pochopit tuto "relativne" jednoduchou zalezitost znamena udelat prvni premet v chapani, podvolit se matematice a zapomenout na selsky rozum. Ten relativisticky neni. Ale stale tu jsou dalsi oblasti, ktere jsou o navstevu Bohnic.
Podle meho otazka "Zda se muze objekt pohybovat rychlosti vetsi nez rychlost svetla" vychazi ze spatne formulace technetu. Jak tu Alchymista poznamenal, nejedna se o prekroceni rychlosti svetla. Rychlost svetla zustava stale horni mezi, ktera je dana vlastnostmi ctyrrozmerneho prostorocasu. Ale popsana technologie by znamenala "utrzeni" lokalniho kusu casoprostoru a jeho prenos jinam. Nebo spise jeho pomale "klouzani" po znamem vesmiru. Ani na prechodech mezi touto bublinou a okolnim vesmirem by nedoslo k prekroceni rychlosti svetla.
Dalsi alternativou by byly vyssi rozmery. Kdysi jsem narazil na debaty ohledne moznosti jejich vyuziti pro cestovani (fandove SCI-FI si vzpomenou na cervi diry ve StarGate nebo skoky v BattleStar Galactica), jinou jsou stroje casu pouzivajici exotickou hmotu nebo zapornou energii. Matematickych hricek je spousta, jsou to moznosti, ale omezuje nas dostupnost techto materialu ve znamem vesmiru ;o) Mozna by bylo lepsi rict, omezuje nas otazka, zda takove materialy vubec existuji.

[quote] Chápeš, čo to znamená?

Ak nie, tak len ve¾mi stručne - je to vesmír v stave zrodu, jeho BigBeng práve začal... [/quote]

Jasně nejprůchodnější cesta k nadsvětelné rychlosti v rámci našich znalostí je udělat si malým velkým třeskem soukromý vesmír vedle a lítat v něm. ;) :D

Proste kazdy novinar a mnoho diskutujcich v kazde diskuzi a zrejme mnoho z tech odborniku - proste reklo: Nic tam nedorazi drive zadnym moznym zpusobem, nez by tam dorazilo svetlo - z toho je nutne vychazet pri cestovani vesmirem.

A dosazeni byt i jen polovicni rychlsoti svetla by vyzadovalo nesmirne energeticke naklady - vzorce jsou zcela jasne a plati pro kazdeho !!!!

A proto rikam - toto Tvrzeni proste neni jiz tak zcela pravdive - ja jsem pochopil, ze se o prekroceni rychlosti svetla nejedna - ale o moznost byt nekde u nejake hvezdy DRIVE nez by tam dorazilo ze Zeme svetlo a o tom to je !!! - ne o prekroceni rychlosti svetla pri vlastnim letu, ale byt tam presto drive nez tam prileti svetlo ze Zeme !!!

A pokud se neda teorii zcela 100% vyloucit moznost to delat pri mnohem nizsich energetickych narocich - bude opravdu vhodne prehodnotit moznosti cestovani kosmickych civilizaci a vyzkumnych sond vesmirem k jinym obydlenym planetam - proste to tak kategoricky v podstate nevylucovat jako doposud.
Ukazeni se mimozemstanu na verejnosti v TV vysilani napriklad, jako ze se prave se mam po dukladnem nasem skrytem pruzkumu rozhodli ukazat (neruseny jejich vyzkum nas muze byt ten duvod proc tu sou a presto se neukazuji - pdobne jako my zkoumame nerusene divoka zvirata) - bude mit za nasledek zrejme velmi znacne zesmeseni tech kdo byt i jen cestovani civilizaci - jedna k druhe tak doposud odmitali.

takže "oprava"
http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podl...
netreba spáli "celý vesmír" stačí spáli "Jupiter"
"Vytvoření Alcubierrovy bubliny by vyžadovalo minimální energii 1045 Joulů. Jen pro představu – to zhruba odpovídá množství energie, které je obsaženo v celé hmotnosti planety Jupiter. O něčem podobném se nám může jen zdát."
no tak na to že som si dokázal predstavi "spálenie celého vesmíru, a ešte kúska navyše", musím poveda že spáli Jupiter, je "malina" :P

[quote]Pokia¾ vychádzam z toho, že fyzikálne teórie sú nepresné a neúplné, tak výsledok typu "premeníme všetku hmotu vesmíru na energiu a ono to môžno pôjde" znamená asi to¾ko, že použitá teória prekročila medze svojej platnosti alebo použite¾nosti.
[/quote]

Pod to povídání mezích použitelnosti současných fyzikálních modelů se mohu podepsat. Já bych ale vypíchl určitý aspekt současné fyzikální teorie, který nejen naznačuje, že za ní je něco daleko zajímavějšího, ale také, že veškeré fyzikální dění je plné nadsvětelných rychlostí a nemusí jít jen o rychlost kosmologickou.

Hlavním proudem interpretace kvantové teorie je dosud dost zvláštní a skoro bych řekl neurotická interpretace Kodaòská. Kodaòský kánon kvantové hermeneutiky nám předepisuje představy a kvantových fenoménech a co je na něm zvláštního, také zakazuje jako nejtěžší hřích představy o procesech skrytých pod kvantovou slupkou a tedy pokusy uvažovat o kvantovém popisu reality jen jako epifenoménu nad jemnějším modelem, který by byl LOKÁLNÍ a DETERMIINOVANÝ JEDNOZNAČNOU KAUZALITOU – tedy zapovídá uvažovat o skrytých parametrech a procesech, které by popisovaly souběžně probíhající změny nesoumístných stavů v rámci jevu popisovaného stejnou vlnovou funkcí jako interakci probíhající s nesmírnou rychlostí, která by musela být značně nadsvětelná. Kodaòci si radši libují v tom, že když je např. pár kvantově vázaných fotonů od sebe 10 km a jednomu fotonu otočíme polarizaci, načež se ze nezměřitelně krátkou dobu (oni tvrdí okamžitě), pootočí druhý foton, tak mezi nimi neproběhla žádná interakce. Z té okamžitosti nesleví ani o píď i přes jisté relativistické svízele s tím spojené. Kvantové fenomény jsou prostě nelokální a basta. Ovšem pokud ne, tak je subkvantová povaha všech procesů značně nadsvětelná.
:P

Ku kvantovej teórii so skrytými parametrami:
[quote]http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=961
Vojta Hála napísal
[quote] ... Ale pravý důvod pro zamítnutí teorií se skrytými parametry je jinde. Dá se teoreticky dokázat, že v každé teorii se skrytými parametry bude triviálně splněna Bellova nerovnost. To je nějaké tvrzení o tom, jaké budou korelace mezi tím, co naměří pozorovatelé A a B v různých bázích. Když páry nejsou entanglované, ale jejich stav je předem jednoznačně určen, dopadne to v experimentu přesně tak. Bellovy nerovnosti jsou splněny. Jenže kvantová mechanika dává jinou předpověď té korelace pro propletené páry. Předpovídá, že bude větší, než co umožòují Bellovy nerovnosti. Když se takových propletených párů připraví hodně a spočítá se ta statistika, ukáže se jasně, že výsledek je blízký QM předpovědi a v každém případě narušuje Bellovu nerovnost. Je to tedy způsob, jak experimentálně dokázat, že Einstein se mýlil, když byl přesvědčen, že náhoda v QM vyjadřuje pouze naši neznalost.

Podrobnosti například v encyklopedickém hesle [url=http://en.wikipedia.org/wiki/Bell%27s_theorem]Bell's theorem[/url].[/quote][/quote]
Bude treba nájs a uskutočni taký experiment alebo jav, pri ktorom bude predpoveď kvantovej mechaniky zrete¾ne nesprávna/nepresná. Zatia¾ sa to nepodarilo...
[Upraveno 04.7.2009 Alchymista]

[quote]Bude treba nájs a uskutočni taký experiment alebo jav, pri ktorom bude predpoveď kvantovej mechaniky zrete¾ne nesprávna/nepresná. Zatia¾ sa to nepodarilo...
[Upraveno 04.7.2009 Alchymista] [/quote]

Nejde tu o fenomenolický popis pozorovatelných, který QM poskytuje přinejmenším s přesností, za jakou se s technickým zvládáním procesu měření ještě dlouho nemáme šanci dostat. Nezpochybòuji přesnost popisu QT.

Zpochybòuji Kodaòskou interpretaci. Přesněji řečeno - tuto doktrínu bych označil nejen za intepretaci, nýbrž i za zákaz uvažovat a povaze kvantových jevů jako o epifenoménu. Tyto teorie, k jejichž hlavním prosazovatelům patřila v počátcích profilace KI jako mainstreamu skupina ERP - Einstein, Rosen, Podolsky. KI se vyprofilovala jako určitá doktrína odolná proti skeptikům, což ji myslím po jejím sesazení historici vědy nezapomenou. Vypracovala si tedy nejen postupy jak věci interpretovat, ale i obranu proti možnostem interpretovat jinými způsoby, které tehdy nebyly zvládnuty. Obsahuje tedy i zákazy uvažovat o kvantových procesech lokálně a o skrytých parametrech, kromě změřených. Jde na to přes Bellovy nerovnosti a přes ultimátní von Neumanův důkaz, nemožnosti teorií se skrytými parametry. Tento důkaz byl, pokud vím, někdy v 90. či už 80. letech vyvrácen jako chybný, i když je od von Neumana.

Já teď nenajdou rychle odkazy na jeho vyvrácení. Když ale přišly zprávy, že byl vyvrácen, vlastně mě tak moc nezajímaly. Já mu totiž nikdy nevěřil. Ovšem přístup bez zamítnutí teorií skrytých parametrů umožòuje reintrpretovat QT jako deterministickou teorii deterministického chaosu, která dá stejné výsleky.

Jedním ze zákazů, které KI formulovala, platí i úvaha o kvantových feinoménech jako lokálních. Tedy když se v jednom bodě něco děje, přenese se příčina nějakou rychlostí z bodů jiných. QT je však nelokální. Jakmile bychom totiž chtěli chtěli uvažovat o kvantovém procesu, jako o lokálním, byl by to proces vysoce nadsvětelný. Nešlo by to přinejmenším bez složitého rozšíření teorie relativity. Ovšem jev by musle být procesně definován tak, že by současná QT musela být jeho epifenoménem, jinak by nic nevysvětloval. Kdyby takový proces byl vymyšlen, mohl by být navržen jako explanační model za statistickým modelem fenoménu, jaký poskytuje QT.

Nikdo tu nezpochybòuje relevantnost statistického modelu, který poskytuje QT. Zpochybněno je ale její použití jako explanačního modelu a do ní zabudované tvrzení, že nelze vytvořit jiný explanační model.

I když přijmeme KI s nelokálností, jsme v potížích se současností, která je relativní. Tyhle potíže nejsou však nic moc proti teoretickým potížím, připuštění lokálnosti v teorii. Proto tato interpretace založná na řekněme na ekonomické optimalizaci své obhájitelnosti, do sebe nacpala ochranu proti obtížným zpochybněním.

Ovšem požadavek nelokálnosti je extrémně silný a odporující přirozenému myšlení. Kdyby byla QT teorie reinterpretována jako lokální, byly by její podstatou nadsvětelné - tedy relativisticky těžko interpretovatelné procesy. QT by pak musela být jejím epifenoménem.

Popravdě moc bychom si tím nepomohli. To nadsvětelné by probíhalo někde uvnitř vlny řídící zákonitě podsvětelný proces. Ale měli bychom teoretický aparát, podle něhož bychom mohli uvažovat o fyzikálních procesech v širším kontextu.

Představa nelokality svázaných stavů je divná, ale zas tak moc mě neděsí, protože v měřených stavech není přenesena informace a teorie relativity se to tímpádem netýká.
U původní Kodaòské interpretace mě spíš irituje zeď mezi mikrosvětem (zkoumaný systém) a makrosvětem (měření). Ale i ta se zdá se bourá díky teorii dekoherence.

Protože ale kvantovku aktivně nedělám, na filosofování moc nemám nárok (jako prakticky všichni neteoretici ;) )

Pokud se neda teorii zcela 100% vyloucit moznost to delat pri mnohem nizsich energetickych narocich.

Predevsim by mne zajimalo, jestli opravdu zcela spolehlive tedy 100% vyloucit, ze to lze delat pri mnohem mensich energetickych narocich - pokud toto lze - je pravda co rikate - teorie ma mez sve pouzitelnosti a toto se zda byt velmi dobre za hranici mozne realizovatelnosti.

Pokud to vyloucit nelze, ci je dokonce pravdepodobne ze pujdou opravdu radikalne snizit a to na celkem dostupnou hodnotu pak je opravdu na prehodnoceni moznosti cestovani vesmirem treba jen pro kosmicke sondy nadesel jiz ted cas a to podle toho jak moc bude pravdepodobne ze lze snzit eneregticke naroky.

Od "Je i mozne - neni to tak zcela vylouceno, ze by se pouzil tento zpusob pro jeji let a to z hlediska pozorovatele na Zemi nadsvetelnou rychlosti"
Az na "Zda se, ze se asi zrejme jiz podarilo najit zpusob jakym asi v budoucnu po vyreseni vsech obtizi, lze vysilat komicke sondy k jinym hvezdam a to z hlediska pozorovatele na Zemi nadsvetelnou rychlosti".

Tyhle všechny úvahy se potácí na hranici mezi vědou a scifi - jsou to spíš taková cvičení v domýšlení důsledků současných fyzikálních teorií.

Znalosti o cestování pomocí manipulace s prostorem jsou teď zhruba v takové fázi jako aerodynamika v době Newtonově. Máme nejobecnější teoretické principy, podle kterých by se daný jev měl řídit a můžem rozvíjet první fyzikálně podložené úvahy. Některé z nich se časem pro jisté specifické situace ukážou jako v hrubých rysech správné, ale ve většině z nich se najde nějaká zásadní bota daná nedokonalostí dnešních představ. O fyzice letu pomocí manipulace s prostorem víme asi tolik, co mohli v 17.století vědět o stavbě nadzvukových letadel.

Jenže je tu jeden rozdíl: na let nadzvukovou rychlostí postačí třeba i kanón a střelný prach, které bezpochyby existují. Pro cestování v pseudo-nadsvětelné bublině by byla potřeba hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat...

Archimedes :"..potácí na hranici mezi vědou a scifi - jsou to spíš taková cvičení v domýšlení důsledků.." "..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..."
tak to "vyšrovbujme" na maximum..
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=061218#4029
"Nelineárnym myslením [transhumanismus.cz] si môžeme predstavi, ako sa z dnešného „low-tech“ sveta v krátkej dobe môžeme dosta do „hi-tech“ sveta budúcnosti. Dneska chcem skúsi opačný postup. Ukážeme si, ako by mohla vyzera singularita. Ak totiž z toho zahliadnete čo i len nejasné obrysy, nejaké „nanoboty“ vám budú pripada ako úplne normálna vec."
"Šoková úroveò meria hi-tech koncepty, o ktorých dokážete premýš¾a bez toho, aby ste boli ohromený, vydesený, slepo nadšený – teda bez toho, aby vás uvedená predstava šokovala. Klasifikácia má význam, pretože pomáha odmera, na aké informácie sú pripravený vaši poslucháči. Napr. ak preskočíte 2 úrovne, spôsobíte, že ¾udia budú vyplašený, ak preskočíte 3 úrovne... budú naozaj vy¾akaný."

"DÓ ÚTÓKÚ!!!"

grigar v svojej relácii okná vesmíru.., tvrdil že žijeme v "nenormálnom vesmíre". že stav nášho vesmíru je "nenormálny", pod¾a výpočtov mala "hmota" vypada inak, ak si dobre spomínam protón, miesto protónu mala vzniknú iná častica, čo by bola menšia a ažšia.
nemala by s tím súvisie aj tá "zmena kvantového stavu", teda uvedenie do "normálnosti", ktorá má potenciál rozloži vesmír, na nanočastice?
to by už dalo, štyri variácie, formy hmoty, "normálnu" hmotu a k nej opačnú antihmotu. a našu bežnú "nenormálnu" hmotu, a k nej antihmotu s opačnou polaritou..
ak je teda teoreticky možné, vytvori antihmotu k našej súčasnej hmote, malo by by možné vyrobi, aj "normálnu hmotu"..

"..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..." to, akože, sú možné, aj ďalšie "variácie"? ktoré by bolo možné, teoreticky vyrobi?
[Upraveno 05.7.2009 alamo]

Az teraz som si vsimol tuto debatu, a dost ma potesila koncne nieco k comu sa viem vyjadrit :).

[quote]martalien2:Mam dotaz. kdyz je ted Slunce mene aktivni, tak je v nem i plyn mene v pohybu. cim mene pohybu, tim dle teorie relativity mensi hmotnost. Mohlo by se to projevit i tak, ze se vlastne diky relativistickym efektum snizi hmotnost slunce? Tim by se i planety dostali na vzdalenejsi obezne drahy dokud se slunce zase nerozjede. Anebo je tento efekt zanedbatelny? Anebo je tato uvaha zcestna? [/quote]

No nieze je ten "efekt" zanedbatelny, ono ten "efekt" neexistuje. Vasa uvaha vychadza z interpretacie vzorca pre reletivisticku hmotnost. Mala rada (naozaj uprimne v dobrom), ja som tu uz par krat napisal, ale fyzike treba rozumiet a nie len verit. Vzorce treba brat ako formalny popis teorie. Takze v prvom rade treba porozumiet tej teorii. Dalsim krokom je, ze formalny popis moze priniest nieco s cim povodna teoria neuvazovala, o tom neskor.

V com je problem pri vasej uvahe, Vy uvazujete, ze ked sa nieco hmotne pohybuje nejakkou rychlostou v1 tak ma hmotnost m1 a ze ked sa bude pohybovat rychlostou v2 a ked plati ze v2>v1 tak aj hmotnost m2>m1. Tato cast uvahy je spravna. Dalej ale uvazujete, ze pri hmotnosti m2 budu gravitacne ucinky vyssie ako pri hmotnosti m1. Toto je tiez spravne, ale nejak ste zanedbali to co tu zmenu rychlosti sposobilo..

Vy totizto uvazujete len o zachovani hmotnosti, ale ta v teorii relativity neplati, musite k nej propocitat aj energiu. A to z toho dovodu, ze energia a hmota su tym istym elementom a transformacnou konstantou medzi tymito dvoma formami je rychlost svetla na druhu (ano slavny vzorec E=mc^2. Ked mate nejaky hmotny objekt s motnostou m1 a rychlostou v1 a chcete zrychlit na rychlost v2 (v2>v1), tak muste tomu telesu predat energiu. Jej cast sa premietne do zmeny rychlosti a cast sa premeni na hmotnost. Cim blizsie sa budete blizit rychlosti svetla tym viac energie, ktoru dodate sa bude menit na hmotnost a nie na rychlost. Az teoreticky pri rychlosti svetla sa bude vsetka dodana energia menit na hmotnost, to je aj dovod preco je rychlost svetla limitnou rychlostou pre hmotne objekty. Lebo ked aj dodate energiu, ktora by mala objekt zrychlit, tak tato enegria sa premeni len na hmotnost a nie na rychlost.

Energia aj hmota maju rovnaky ucinok na deferomaciu priestou. To znamena, ze energia ekvivalentna 1kg hmoty ma rovnaky gravitacny ucinok ako ten 1kg hmoty.

No a teraz spat k tomu vasemu slnku. Ak sa slnko "rozbehne" zacne plyn v slnku pohybovat rychlejsie, tak je to na zakalade toho, ze v jadre doslo pri jadrovej reakcii k premene casti hmotnosti na energiu, ktora rozpohybovala viac tento plyn (a jej mala cast sa premenila aj na vyssiu hmotnost castic tohoto plynu), ale nikde nedoslo k tomu, ze by sa nam hmota len tak objavila, len zmenila svoju formu, takze gravitacny ucinok sa nemeni.

No teda meni lebo cast tej energie bude vyziarena, takze slnko svoju hmotnost stracat bude ale tym sa budu jeho gravitacne ucinky znizovat a nie zvysovat. Takze vyssia slnecna aktivita bude mat za nasledok len rychlejsie stracanie energie a urcite nie zvysenie gravitacnych ucinkov a nejakoho spatneho pritiahnutia planet.

[quote]
"..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..." to, akože, sú možné, aj ďalšie "variácie"? ktoré by bolo možné, teoreticky vyrobi?
[/quote]

Teoreticky ano. Vetsina strunovych teorii bere hmotu i energii jako urcite stabilni struny/(mem)brany ve vicerozmernem vesmiru. Otazkou je, kolik stabilnich struktur je mozne vytvorit ;o) Ale tato diskuse by se vice nez na kosmo hodila na aldebaran.

Zakladni popis jedne z adeptek na teorii vseho:
[url] http://en.wikipedia.org/wiki/M-theory [/url]

Velice hezke video spolecnosti Nova - mohu pripadne zapujcit. Ale melo by snad byt mozne sledovat ho i online.
[url] http://www.pbs.org/wgbh/nova/elegant/ [/url]

Nakonec, jako zaklady pro pochopeni doporucuji nasledujici odkaz:
[url] http://www.dimensions-math.org/Dim_download2_E.htm [/url]

Kde je krasne zobrazeno jak pochopit vicerozmerne prostory. Na dalsich dilech se intenzivne pracuje.

[quote]...- tedy premistit se k jine hvezde drive, nez by tam ze Zeme doletelo svetlo...
A mozna i prehodnotit doposud tak udajne vyloucenou moznost... [/quote]
Ak uz by som aj zobral minisondu a aj aby som ju zvladol exoticky premiestnitk inej hviezde, co by tam robila? budem cakat stovky a miliony rokov, kym dorazi signal spat?

[quote]Jakykoliv moznost presunu kamkoliv ze Zeme k jine hvezde rychlejc, nez by tam bylo schopne doletet svetlo ze Zeme je NUTNO ZASADANE ODMITNOUT [/quote]

No tiez by so odporucil setrit CapsLockom :), to o com sa tu pise vobec nepopiera to co tu tvrdite. A pokusim sa vysvetlit preco. Ryhlost svetla je zatial stale limitujucou a vyzera to tak, ze este nejaku dobu aj zostane. Co si ale musite uvedomit je to co vlastne rychlost je. Rychlost hovori i tom za aku dobu prejdete urcitu vzdialenost. Takze ked sa chcete premiestnit z jedneho miesta vesmiru na ine zalezi od toho aku dobu a po akej drahe sa budete pohybovat. Kedze ani cas ani vzdialenost niesu absolutne veliciny je moznost ich nejakym sposobom ovplyvnit. Problem preco sa Vam javi, ze to o com sa pise je v rozpore s tym, ze nic sa nemoze pohybovat rychlejsie ako je rychlost svetla je, ze povazujete vzdialenost medzi dvoma bodmi vo vesmire za konstantnu (v danom case). No a to nieje pravda.

Dve miesta vo vesmire mozu mat dokonca niekolko vzdialenosti (je to tak aj ked to odporuje "selskemu" rozumu ;) niektorych ludi co navstevuju tento portal :) ). Priestor medzi nimi moze byt totizto vplyvom velkeho mnozstva hmoty alebo energie deformovany. Takto je mozne pozorovat napriklad nejaku galaxiu 5x (aj viac krat) na "roznych" miestach, vravi sa tomu gravitacna sosovka. Pre zjednodusenie mozme ovazovat o dvoch takychto obrazoch. Ked v takejto galaxii exploduje napr. supernova mozeme pozorovat, ze najprv explodovala v prvom obraze a potom v druhom obraze tejto galaxie. Dovodom je to, ze svetlo ku nam letelo po dvoch roznych drahach, ktore neboli rovnake. Takze to nieje kvoli tomu, ze jedno svetlo bolo rychlejsie ako to druhe. Ale jedno dorazilo ku nam skor ako druhe. Takze ked trvdite, ze nieje mozne aby ste sa premiestnili medzi dvomi bodmi rychlejsie ako medzi nimi prejde svetlo, tak ktore myslite? To co dorazi ako prve alebo to co dorazi ako druhe? Ak by ste sa premiestnili rychlejsie ako to druhe bolo by to rozpore s teoriou relativity? Nebolo, lebo by ste isli po inej drahe kde by ste rychlost svetla neprekrocili. Kto tvrdi, ze sa muste premiestnovat po tej istej drahe ako pritelti to svetlo? Kto tvrdi, ze ta vzdialenost po ktorej dorazilo svetlo je najkratsia ked aj samotne svetlo moze letiet po viacerych drahach.

No takze predpokladam, ze uz teraz dokazete pripustit, ze svetlo z jedneho miesta vo vesmire moze dorazit na ine miesto napriklad po dvoch roznych drahach, pricom jedna moze byt kratsia ako druha.

No ak sa dokazeme po tento bod zhodnut, tak mozme ist na ten warpovy pohon. Ten neurobi to ze zdeformuje vsetok priestor medzi dvomi miestami tak aby sa tato vzdialenost zmensila naraz, ale robi to tak, ze si maly kusok priestoru (alebo casu) pred sebou zdeformuje tak, ze prejde kratsiu vzdialenost a za sebou ten priestor zase upravi. Problem je v tom, ze okolo takejto rakety musite vytvorit urcitu casovo priestorovu bublinu aby ste nedeformovali aj prietor samotnej rakety lebo by ju to mohlo destruktivne zdeformovat a bol by trochu problem v takejto lodi prezit :). Takze warp pohon nieje v rozpore so vseobecnou teoriou ralativity lebo lokalne nevznika pohyb vacsou rychlostou ako je rychlost svetla, ale skracuje drahu. Na prvy pohlad je to jednoduche ale hacik je v tej deformacii priestoru a bubline. Na to je zda sa potrena obrovska energia v tom horsom pripade este aj nejaka zaporna energia :). Ale vyzera to tak, ze warp pohon je teoreticky mozny, nezodpovedanou otazkou je vsak technologia hlavne jej ekonomicka narocnost.

Ktosi tu spomenul, ze warp pohon je skor taka matematicka hracka vseobecnej teorie relativity, ale tou bol kedysi aj Schwarzschildov polomer a aj samotny Einstein ho povazoval len za matematicku hracku. Dnes uz vieme, ze ked sa da na kopu urcite mnozstvo hmoty, tak gravitacna sila dokaze po case prekonat postupne vsetky sily a stlacit svoju hmotu pod tento polomer a vytvorit ciernu dieru.

Mozno raz prideme na energeticky nenarocny alebo energeticky sebestacny sposob ako uskutocnit takyto pohon.

[quote]
Ale tato diskuse by se vice nez na kosmo hodila na aldebaran.

[/quote]

I tady je zapomenuté vlákno Fyzika.

[quote]Představa nelokality svázaných stavů je divná, ale zas tak moc mě neděsí, protože v měřených stavech není přenesena informace a teorie relativity se to tímpádem netýká.
U původní Kodaòské interpretace mě spíš irituje zeď mezi mikrosvětem (zkoumaný systém) a makrosvětem (měření). Ale i ta se zdá se bourá díky teorii dekoherence.

[/quote]

No, trochu jsem si tu už povídali, kam lze úvahy o vázaných stavech dotáhnout s relativistickými paradoxy, když se budu dívat na pokus, kdy bude pozorovatel v jiné inerciální soustavě sledovat experiment s průchodem jedné částice z dvojice polarizačních hranolem a v jeho soustavě bude předcházet dopad na fotografickou desku průchod hranolem. ;)

Mně ovšem připadá přístup KI podobný přístupu Machistů (empiriokritikům) k daltonistům. Daltonisté se v té době úspěšně pokoušeli vypracovat částicovou interpretaci termodynamiky. Tedy vytvořit model podprocesů, jichž je termodynamika jen epifenoménem. Pro empiriokritiky to bylo velice nevědecké spekulace. Spor v té době měl velice konfliktní povahu, chudák géniální Bolzman - završitel interpretace termodynamiky jako částicové kinematiky - kvůli tomu spáchal sebevraždu utopením. Dnes tu sice rozumnou teorii subkvantových procesů, jichž by byla QT jen epifenoménem, nemáme. Ale už od počátku kvantovky v ní máme empiriokrickou doložku proti pokusům něco takového vůbec zkoušet.

Ovšem, jisté je, že kdyby se někdo pokusil stát Maxwellem či Boltzmanem kvantovky a udělat její reinterpretaci za základě subprocesů, neobejde se bez nadsvětelné rychlosti. Já se přiznám, že čekám na nového kvantového Bolzmana jako někdo na mesiáše, protože právě od něj čekám pořádnou vývojovou singularitu.
:o

[quote]
... Ovšem, jisté je, že kdyby se někdo pokusil stát Maxwellem či Boltzmanem kvantovky a udělat její reinterpretaci za základě subprocesů, neobejde se bez nadsvětelné rychlosti. Já se přiznám, že čekám na nového kvantového Bolzmana jako někdo na mesiáše, protože právě od něj čekám pořádnou vývojovou singularitu.
:o
[/quote]

Pravdou je, ze selsky rozum v teto oblasti nepomuze a pouzity matematicky aparat je bud znacne obtizny, nebo "nedokocneny". Ridit se ciste matematicky, kdy zname postupy jsou postaveny na KI pomuze jen castecne, protoze veskera interpretace je svazovana timto "axiomem". Otazkou je, zda KI je axiom, nebo pouze interpretace znamych zakonu.
Treba nekdy v budoucnu zjistime, ze struny/(mem)brany mohou prenaset informace ve vyssich rozmerech rychlosti, ktera nam v nami znamem casoprostoru muze pripadat nadsvetelna (pro tuto hypotezu nemam zadny podklad a cela M-teorie je zatim prilis svehlave ditko). Je mozne, ze se objevi jina interpretace, ktera nam ukaze jedine. V hodinovem strojku kteremu nerozumime jsou dalsi kolecka. Treba existuje determinismus, treba tu budou kvantove jevy u kterych neni mozne predpovidat vysledek. Kdo vi. Konec koncu teorie elektromagnetickeho pole pouziva ctyrrozmerny prostor, slucovani s dalsimi silami vyzaduje vyssi a vyssi rozmery a moderni fyzika zatim nedokaze dat jednoznacny vyklad, co to pro nas znamena. Nas model sveta neni uplny ani bezezsporny (Goedel by k tomu mohl rict sve).

Pages