Laicke otazky

Primary tabs

Dobry den,

Mam velmi laicku otazku: je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne \'poslat\' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?
Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)? Je to naozaj bod vztiahnuty na polohu Zeme ? Lebo v tom pripade je to elipsa - ak sa to sleduje mimo Zeme z dalsej planety. Je podla mna logicke, ze sa to stale nachadza medzi Zemou a Mesiacom.
Kde sa nachadza bod L2 ?

Dakujem za pochopenie ...

[quote] Zůstala vůbec někde v kontinentálních státech nějaká pozemní stanice ještě z dob Apolla, nebo to od 80.let všechno běží jen a pouze přes TDRS ? [/quote]

Ano jako záložní spojení na VHF/UHF na White Sands Missile Range a na Wallops Flight Station. Jednou měsíčně se testuje spojení mezi ISS a těmito stanicemi.

>>Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. ...... Ale většinou to není třeba.

Takže behom tej štvrhodinky, keď na nich \'big-bradá z hjústnu\' nevidí, tam hore môžu robi neplechu :D (napr. rozpráva si ftipy o Griffinovi ..), asi ako Apollonauti nad odvrátenou stranou Mesiaca :)

Btw, spojovacie družice so silno eliptickou dráhou sú už definitívne minulosou?

[quote]... Btw, spojovacie družice so silno eliptickou dráhou sú už definitívne minulosou? [/quote]

Ale ano, stále se používají, ale naprosto ne pro spojení s raketoplány ani s ISS. Většinou jde o komunikace mezi dvěma body na Zemi, ležícími ve vysokých zeměpisných šířkách. Proto je používají FRusové, protože na severu Sibiře jsou stacionární družice moc nízko nad obzorem (nebo vůbec pod obzorem) a nedají se použít.

Američani používali HEO-družice ke spojení se špionážními družicemi na polárních drahách (systém SDS).

Dobrý večer,

Napadla ma teraz takáto otázka:
Predstavme si hypotetickú situáciu: astronaut sa zobudí po spánku na stanici a zistí že nebol pripútaný. Teraz je v strede obytného priestoru a nemá na dosah žiadny pevný bod - držadlo, stenu, nič.
Teraz hlavná otázka: ako prinúti svoje telo, aby sa pohol nejakým smerom ? Skúsi si odhdzova svoje šaty a pohybova na základe akcie-reakcie ?

Vďaka

[quote] ako prinúti svoje telo, aby sa pohol nejakým smerom ? Skúsi si odhdzova svoje šaty a pohybova na základe akcie-reakcie ?

Vďaka [/quote]

Kolem je vzduch - tak bude plavat jako ve vode - jak primitivni ale jake ucinne - no teda nic moc ale na pohyb to staci.
martalien

[/quote]Kolem je vzduch - tak bude plavat jako ve vode ...[/quote]

V prostredi mikrogravitacie je to mozne ? Vzduch okolo astronauta kladie taky odpor, ze moze plavat ?

Ď.

[quote] taky odpor, ze moze plavat ?
Ď. [/quote]

Je to jen o tom odporu. Pokud bude rukama jen mavat tam a sem tak se ani nehne. Pokud s nimi pri pohybu dopredu pujde podel tela nad hlavu tak aby spicky prstu smer ovali \"nahoru\" a pak prudce kmitne natazenyma rukama zpet do upazeni (dlane natoceny tak aby kladli co nejvetsi odpor) - bohate to na pohyb staci. :P

Mám doma i na hvězdárně (velmi mizerná kvalita) video \"Astrosmiles\", kdysi to pustila ČT2?. Tam různé posádky STS předvádějí stav beztíže. Je tam celá řada situací pohybu lidí v beztíží. Např.: Astronaut Storry Musgrave je \"zavěšen\" v prostoru a začne rukama se jakoby odstrkovat od okolí (jako když se chcete otočit) a začne se skutečně otáčet a dostane se po jedné otočce do výchozí polohy.

Určitě se nějaké video dá najít někde na stránkách NASA. Nebo to někdo má nahrané lépe.

Souhlasím s martalienem, že v orbitální stanici by mělo jít \"plavat\" vzduchem podobně, jako pod vodou (jen mnohem, mnohem pomaleji).

Navíc si myslím že vzhledem k tomu, že beztíže na stanici není úplně dokonalá, by mělo stačit pár minut počkat (i bez pohybu) a \"mikrogravitace\" kosmonauta sama \"odnese\" k některé ze stěn stanice.

[quote]Navíc si myslím že vzhledem k tomu, že beztíže na stanici není úplně dokonalá, by mělo stačit pár minut počkat (i bez pohybu) a \"mikrogravitace\" kosmonauta sama \"odnese\" k některé ze stěn stanice. [/quote]

A proto si myslim ze napriklad ke kotoulu v prostotu (saltu) lze uspesne pouzit i setrvacnost... staci v klidove poloze jen trhnou hlavou dozadu, nebo dopredu... ;)

[quote]A proto si myslim ze napriklad ke kotoulu v prostotu (saltu) lze uspesne pouzit i setrvacnost... staci v klidove poloze jen trhnou hlavou dozadu, nebo dopredu... [/quote]
Tak tohle by podle mne fungovat nemělo. Všechny síly i setrvačnosti by po skončení \"trhnutí\" měly být stejné, jako na začátku, takže kosmonaut by mohl být v jiné poloze, ale bez pohybu (setrvačného). Případný zbytkový pohyb by měl být spíš důsledkem nevyrovnaného \"opření\" o okolní vzduch (jako při tom \"plavání\").

K rotační změně polohy těla by mělo stačit např. kroužit rukama (ve vhodném směru), ale to je něco jiného (než trhnutí).

[quote][quote]A proto si myslim ze napriklad ke kotoulu v prostotu (saltu) lze uspesne pouzit i setrvacnost... staci v klidove poloze jen trhnou hlavou dozadu, nebo dopredu... [/quote]
Tak tohle by podle mne fungovat nemělo....K rotační změně polohy těla by mělo stačit např. kroužit rukama (ve vhodném směru), ale to je něco jiného (než trhnutí). [/quote]

Hlava asi opravdu stacit nebude je to mala vaha... ale je to zaklad akrobacie. Napriklad na snowboardu kam de hlava (a treba i rameno) tam jde i prkno. Ve vzduchu pri volnem padu staci casto jen ta hlava... nohy se to snazi podvedome nasledovat. Rotace do strany jdou skoro to same jen je dobre si pomoci rukama a muzou byt klidne blizko tela. Proste zmena teziste, posunuti hmotnosti tam kam chci padat...

Mala tryska na boku lodi taky uvede do rotace velky predmet a casto staci jen nepatrny zazeh, vypusteni plynu, odhozeni neceho....

[quote]
Hlava asi opravdu stacit nebude je to mala vaha... ale je to zaklad akrobacie. Napriklad na snowboardu kam de hlava (a treba i rameno) tam jde i prkno. Ve vzduchu pri volnem padu staci casto jen ta hlava...
Mala tryska na boku lodi taky uvede do rotace velky predmet a casto staci jen nepatrny zazeh, vypusteni plynu, odhozeni neceho.... [/quote]

Pokud bys opravdu odhodil hlavu velkou rychlosti do dali, pak by to trupu nepochybne nejakou rotaci a translaci udelilo.

Proto bych kosmonautovi vskutku doporucoval nechat se odnest cirkulaci vzduchu, pockat na pusobeni mikrogravitace ci rizene vypoustet plyny - tedy v tom pripade ze by se nechtel znemoznit \"plavanim\".

[quote]Pokud bys opravdu odhodil hlavu velkou rychlosti do dali, pak by to trupu nepochybne nejakou rotaci a translaci udelilo. Proto bych kosmonautovi vskutku doporucoval nechat se odnest cirkulaci vzduchu, pockat na pusobeni mikrogravitace ci rizene vypoustet plyny - tedy v tom pripade ze by se nechtel znemoznit \"plavanim\". [/quote]

Zkuste si skocit na prkne tak 10-15 m a uvidite. Zakladem pohybu v kosmu je nedelat prudke pohyby a pokud mouno do niceho nebusit.. zvlaste pak v otevrenem kosmu nepripoutan. A prave ten prudky pohyb ktery je zapovezen zpusobi pomoci setrvacne energie pohyb.. nekde je video kde se kosmonaut drzi za kolena a bez prispeni rukou se roztoci... urcite je ;)

Tahle diskuse tady uz asi probehla... nebo mam dejavu.

tady mate nejaka srandovni videa s machanim rukama:
[url]http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/living/html/fun.html[/url]
a na vzduch to nevypada. hlavne posledni sekundy videa: Members of the STS-98 crew......

taky se o tom psalo nekde v nejake knizce. Leonov? Nevim

Diskuze o pohybech v beztíži tu už určitě kdysi probíhala.

Teorie (a logika) říká, že prostá změna těžiště by se měla projevit jen v prostředí s nějakou nerovnovážnou silou (gravitace, proud vzduchu, nebo i proud fotonů). Proto náklon hlavy může fungovat na Zemi, ale v beztíži by se to projevit nemělo.

\"Bouchnutí\" do něčeho se samozřejmě projeví podobně na Zemi i v beztíži, protože to je přímá kontaktní záležitost (u obou \"těles\" se změní jejich hybnost).

Samotný prudký pohyb v beztíži by snad neměl vyvolat trvalejší rotaci nebo translaci. Problém je ale v tom, že na stanici je vzduch a prudký pohyb způsobí vlastně \"bouchnutí\" do okolního vzduchu a to už se projevit může.

Video s roztočením kosmonauta jsem taky viděl, ale myslím, že se to dá vysvětlit interakcí s okolním vzduchem (\"pádlování\" rukama), rotací části těla (kroužení rukama [dokud krouží, tak se točí]) a nenulovou počáteční rotací (výrazné zvýšení rychlosti rotace skrčením [jako připažení krasobruslaře při piruetě]). To všechno ve zmíněném videu je.

Rád se nechám poučit, pokud jsou moje představy nesprávné. Lze vyvolat trvalejší rotaci těla nějakou jednorázovou změnou polohy těla (z klidu, v beztíži a ve vakuu)? Já myslím, že ne.

Verte tomu, ze Newtonovy zakony nejsou pro srandu...

Izolovana soustava nemuze pusobenim svych vlastnich vnitrnich sil posunout svoje celkove teziste ani zmenit svuj celkovy moment hybnosti. Takze se muzete natahnout/skrcit, ale teziste se neposune, muzete roztocit telo, ale jen pokud necim jinym tocite naopak, muzete zrychlit rotaci, ale jen pokud se sbalite, atd...

Kosmonaut unvitr stanice izolovana soustava neni, protoze se jeste porad muze opirat o vzduch. Ovsem kosmonaut bez APU na zadech, vyhozeny volne na orbite do vakua uz se takove izolovane soustave velice blizi.

[quote]Lze vyvolat trvalejší rotaci těla nějakou jednorázovou změnou polohy těla (z klidu, v beztíži a ve vakuu)? Já myslím, že ne. [/quote]

Pokud je tam nulova gravitace, nulova hustota okolni hmoty, pak nic nebrani ukonceni pohybu... rotace. Zadne vnejsi sily. Na stanici trvale rotaci brani vzduch - aerodynamickyodpor tela a microgravitace. Na zacatku toho videa leti kosmonaut vzduchem a krome dopredneho pohybu se snazi rotovat telem kolem sve osy. Podobne to dela snowboardista pri nejnovejsim fazovanem stylu skoku - pri skoku a rotacich ze skoku.

[quote]Verte tomu, ze Newtonovy zakony nejsou pro srandu...[/quote]

Leti proti sobe nekde mezi Jupiterem a Marsem 2 kosmickou 300 tun tezka druzice a kosmonaut. Co se stane s kosmonautem?

V beztíži ale uzavřeném prostoru plném vzduchu musí fungovat i při tom plavání docela zajímavé efekty. Když se pohybujeme v tekutině, tvoříme kolem sebe víry. Takový vír nebývá nic slabého. Kdo střílí z luku či kuše, ví, jak zvláštně se dovedou např. chovat šípy. Když šíp letí kolem svahu, tak ho svah jako by odtlačuje. Jde o efekt víru, který má na sobě rotující šíp nabalen a jímž se odtlačuje od svahu. U rychle letící kulky se to neprojevuje, protože víření zůstává daleko vzadu a kulí již vazbu téměř nemá.

Člověk si asi snadno dovede představit, jak by rozšplouchal vodu v bazénku velikosti místnosti někde na kosmické stanici. To vyvolání vln na vodě je ve skutečnosti vyvoláním vírů s horizontální osou. Při hustotě vzduchu musí být snadné vyvolat v něm víry, při čemž je lze dělat tak, že do sebe vír bude akumulovat stále více energie a nikam neuteče – bude se opírat do stěny stanice. O takto roztočené víry, které mají stěnu v zádech, se pak lze jistě docela zřetelně opřít. Pokud jsou víry navíc docela cíleně vyvolávány kvůli homogenizaci vzduchu, musí při plovacích manévrech beztížných suchoplavců vytvářet docela zajímavou strukturu prostředí, kterou lze docela dobře využívat.

[quote]U rychle letící kulky se to neprojevuje, protože víření zůstává daleko vzadu a kulí již vazbu téměř nemá.
[/quote]
Muj znamy odstrelovac mi cosi naznacoval o deformaci drahy kulky kvuli jeji rotaci, ale nejsem si jisty ze jsem to spravne pochopil a on mi nechtel rict podrobnosti, ze pry by pak na me musel pouzit sveho pritele skorpiona.

[quote]Leti proti sobe nekde mezi Jupiterem a Marsem 2 kosmickou 300 tun tezka druzice a kosmonaut. Co se stane s kosmonautem? [/quote]

Pripomina mi to ten vtip:
Vite co prvni proleti hlavickou musce pri narazu na sklo rychle jedouciho automobilu ? ;o))

No predsi jeji zadecek.

[quote]
Muj znamy odstrelovac mi cosi naznacoval o deformaci drahy kulky kvuli jeji rotaci, ale nejsem si jisty ze jsem to spravne pochopil a on mi nechtel rict podrobnosti, ze pry by pak na me musel pouzit sveho pritele skorpiona. [/quote]

Rotující kulka vlastně letí po šroubovici navinuté na tu zjednodušenou balistickou křivku, co se zpravidla maluje jako její trajektorie. Leč kulka na sebe nenabaluje vír. Co rozvíří, nechává daleko za sebou a zůstává tak mimo dosah svého víru. U šípu je systém vír-šíp velmi úzce svázaný a šíp s blízkými tělesy ve svém okolí s velkým povrchem interaguje jako by na dálku prostřednictvím na sebe nabaleného víru.

Také v letu hmyzu se projevují zajímavé vírové efekty. Všichni slyšeli, že prý čmelák nemá podle zákonů aerodynamiky co létat. Ve skutečnosti to vlastně platí pro veškerý hmyz. Vztlak křídla hmyzu je daleko větší, než jaký má vytvářet jeho profil při obtékání. Jenže hmyz létá jinak. Roztáčí si kolem křídla dost stabilní víry a plave v interakci s cíleně vytvořenými víry.

Myslím, že v kabině za beztíže není kosmonaut odkázán na jednoduché plavání a může docela zajímavě čmelačit investujíc energii svého plovací pohybu do roztáčení užitečných vírů s oporou stěn.

Chtělo by to asi nějakého veterána z ISS, aby nám řekl, zda na stanicích lze fakt pořádně čmelákovat. Tipnul bych si ale že jo.

[quote]
Pripomina mi to ten vtip:
Vite co prvni proleti hlavickou musce pri narazu na sklo rychle jedouciho automobilu ? ;o))

No predsi jeji zadecek. [/quote]

Pokud by do zadku kosmonauta narazila moucha 2. kosmickou, tak jsem přesvědčen, že mu kromě jiného uletí hlava, nezávisle na směru letu mouchy. :D

Modifikace:

Leti nekde mezi Jupiterem a Marsem rychlosti 20 km/h 300 tun tezka druzice a smeruje na nehybneho ziveho kosmonauta. Co se stane s kosmonautem?

[quote]Leti nekde mezi Jupiterem a Marsem rychlosti 20 km/h 300 tun tezka druzice a smeruje na nehybneho ziveho kosmonauta. Co se stane s kosmonautem?[/quote]
Podle mne:
- družice narazí do kosmonauta
- kosmonaut se odrazí (pokud se nezachytí za konstrukci družice)
- nakonec se kosmonaut vzdaluje od družice (zhruba ve směru letu družice, relativní rychlostí pod 20 km/h)
- kosmonaut srážku asi přežije (pokud se mu nepoškodí skafandr)
- (družice pokračuje v letu mírně nižší rychlostí [odhadem o několik m/h = několik mm/s nižší])

[quote][quote]Leti nekde mezi Jupiterem a Marsem rychlosti 20 km/h 300 tun tezka druzice a smeruje na nehybneho ziveho kosmonauta. Co se stane s kosmonautem?[/quote]
Podle mne:
- družice narazí do kosmonauta
- kosmonaut se odrazí (pokud se nezachytí za konstrukci družice)
- nakonec se kosmonaut vzdaluje od družice (zhruba ve směru letu družice, relativní rychlostí pod 20 km/h)
- kosmonaut srážku asi přežije (pokud se mu nepoškodí skafandr)
- (družice pokračuje v letu mírně nižší rychlostí [odhadem o několik m/h = několik mm/s nižší]) [/quote]

Pád z 1,57 m by fakt kosmonaut mohl i přežít. Co by asi obíhala družice touto rychlostí?

[quote]
Podle mne:
- družice narazí do kosmonauta
- kosmonaut se odrazí (pokud se nezachytí za konstrukci družice)
- nakonec se kosmonaut vzdaluje od družice (zhruba ve směru letu družice, relativní rychlostí pod 20 km/h)
- kosmonaut srážku asi přežije (pokud se mu nepoškodí skafandr)
- (družice pokračuje v letu mírně nižší rychlostí [odhadem o několik m/h = několik mm/s nižší]) [/quote]

Do kosmonauta narazi 300 tun ve 20km/h rychlosti. Druzice ma stale 300 tun i kdyz je v kosmu, v prostredi kde zdanlive neni gravitace. Pokracuje dal. Setrvacnost. Kosmonaut se asi moc vzdalovat od druzice nebude, kdyz druzice ze sve rychlosti mnoho neztrati... ma vyssi hmotnost. Nejaka energie se jiste spotrebuje v miste srazky...
ale treba to vsechno chapu blbe. :-)

Lidske telo neni homogeni rovnomerne rozmistena hmota kolem svych os. Nemyslim si ze kosmonaut mimo stanici bez dotyku s nejakym jinym predmetem nema moznost se treba otocit jen za pomoci sveho tela. Neotoci ani trup s hlavou a rukama vuci svym noham? Zkus se otocit stojic na jedne pate...

Dobry vecer,
Dakujem kazdemu za svoje nazory.
Mam take tusenie, ze odpovede nedavaju presne riesenia ako vyriesit tuto situaciu. Podla mojho nazoru v kozme ak ste bez opory a nemate na dosah nic pevneho, tak mozete maximalne robit rozne pohyby, ale vase tazisko ostava na rovnakom mieste. Je jedno podla ktorej osy sa tocite.
Mozem tuto situaciu vyriesit tak, ze sa vyzleciem do naha a oblecenie+topanky si hodim o stenu ? Impulz to je.

Vdaka.

Nešlo by třeba vybavit posádku oné hypotetické velkoprostorové stanice malýmy větráčky na baterky ? Pod vodou to u potapěčů funguje a ve stavu beztíže a vzhledem k tomu jak malý odpor má vzduch roti vodě by to mohlo funogavat docela dobře :) Stačilo by možná velmi malé zařízení, např. velikosti rtěnky se sklopnou vrtulí, jaké používají modeláři na větroních. Pokud by se člověk dostal omylem moc daleko od stěn a nechtělo by se mu čekat až ho odnese proud vzduchu nebo ho někdo \"zachrání\", vytáhl by vrtulku a nechal se dotáhnout ke zdi :)

Mám takový vodojem, že pán Adolf dnes trochu zavíril túto debatu :D

>>\"Vztlak křídla hmyzu je daleko větší, než jaký má vytvářet jeho profil při obtékání. Jenže hmyz létá jinak. Roztáčí si kolem křídla dost stabilní víry a plave v interakci s cíleně vytvořenými víry.\"

To síce nevylučujem, ale možno je to ove¾a jednoduchšie (slovo vír evokuje rotáciu vzduchu; ja skôr predpokladám, že prevažuje jeho posuvný pohyb):
Hmyz, jednoducho, mávaním krídel ženie vzduch nadol, a tým pádom seba tlačí nahor. Pritom sila pri pohybe krídla nadol musí by väčšia, než pri pohybe spä nahor. To sa dá dosiahnu napr. tým, že počas mávnutia nadol má krídlo väčšiu rýchlos a/alebo väčší koef.odporu. Čo vy na to?
Nebolo by od veci nájs nejaké rýchlobežno-nakrútené zábery letiaceho hmyzu...

[quote]Mám takový vodojem, že pán Adolf dnes trochu zavíril túto debatu :D
>>\"Vztlak křídla hmyzu je daleko větší, než jaký má vytvářet jeho profil při obtékání. Jenže hmyz létá jinak. Roztáčí si kolem křídla dost stabilní víry a plave v interakci s cíleně vytvořenými víry.\"
[/quote]

Napsal to dobre. Hmyz pouziva dost specificky zpusob mavani na rozdil od ptaku. Jednak dochazi k naklapeni kridel, konce kridel mohou opisovat osmicky, elipsy, povrch kridla u nektereho hmyzu dokaze reagovat ...
Viry, lepe receno turbulence vznikaji u jakehokoliv pohybu v plynnem nebo kapalnem prostredi. Cim mensi je pomer objektu k turbulenci, tim lepe muze vyuzit jeji energii. Kdyz to prezene, muze ho semlet ;o)

[quote]Mam take tusenie, ze odpovede nedavaju presne riesenia ako vyriesit tuto situaciu. Podla mojho nazoru v kozme ak ste bez opory a nemate na dosah nic pevneho, tak mozete maximalne robit rozne pohyby, ale vase tazisko ostava na rovnakom mieste. Je jedno podla ktorej osy sa tocite.
Mozem tuto situaciu vyriesit tak, ze sa vyzleciem do naha a oblecenie+topanky si hodim o stenu ? Impulz to je.[/quote]
To, co popisuješ, by platilo ve vakuu a dokonalé beztíži. Ve vzduchu na stanici by zcela určitě fungovalo popisované \"plavání\" a to i kdyby byl kosmonaut nahý a neměl co odhodit. Pokud by mohl něco odhodit, tak by to samozřejmě fungovalo spolehlivě taky (a ani by to odhozené nemuselo narazit do stěny stanice). Řešení jsou tedy, myslím, jasná (usilovně \"plavat\" okolním vzduchem, nebo co největší rychlostí odhodit něco většího [těžšího] ze svých svršků).

Když jsem tak u těch svršků: Pokud vím, tak na palubách všech dosud vypuštěných stanic chybělo důležité zařízení - pračka. Kosmonauti a astronauti se převlékají vždy do čistého. Například pro let na Mars je to ale hodně nevýhodné, testovala se nebo se plánuje testování praček pro stav beztíže? Nebo mi něco ušlo a už se používají?

a co treba pouzit obycejne dychani, s tim ze nadech delam s hlavou otocenou na jednu stranu a vydech (resp. rychle vyfouknuti vzduchu z plic) s hlavou otocenou na opacnou stranu, samozrejme plati jen v pripade, ze nejsem \"zaizolovany\" ve skafandru

Dobrý den,

omlouvám se, že Vás vyrušuji z této diskuse, ale mě zajímá jiná věc.

Jelikož jsem zdravotně postižený, tak mě zajímá, jestli nevíte, aspoò přibližně, kolik pracuje v NASA či ESA zdravotně postižených lidí? Popřípadě zda, některá z org., se nechystá \"vypustit\" takového člověka.

Díky

[quote]Dobrý den,

omlouvám se, že Vás vyrušuji z této diskuse, ale mě zajímá jiná věc.

Jelikož jsem zdravotně postižený, tak mě zajímá, jestli nevíte, aspoò přibližně, kolik pracuje v NASA či ESA zdravotně postižených lidí? Popřípadě zda, některá z org., se nechystá \"vypustit\" takového člověka.

Díky [/quote]

Pocty bude vedet asi jiny specialista. Ja vim jen ze Stephen Hawking by mnel letet na Space Ship Two. Ovsem to je jen skok na hranici vesmiru (suborbital). Jeste predtim by mnel ablolvovat parabolicke lety. Tedy kratkodobe stavy beztize v utrobach skoro obycejneho letadla...
napr.: [url]http://www.spaceadventures.com/index.cfm?fuseaction=Other_Spaceflight_Ex...

[quote]jestli nevíte, aspoò přibližně, kolik pracuje v NASA či ESA zdravotně postižených lidí? Popřípadě zda, některá z org., se nechystá \"vypustit\" takového člověka.
[/quote]
Pokud se zde mysli prace astronauta nebo kosmonauta, tak vzhledem k soucasnym vysokym pozadavkum na fyzickou kondici maji malou sanci i prumerne zdravi lide.
Hawkins je pravdepodobne protezovan kvuli reklame. I kratky suborbitalni let vsak pro nej predstavuje zdravotni riziko mnohem vetsi nez pro fyzicky dokonale zdraveho cloveka.
Prace v kancelari u pocitace samozrejme dovoluje plnohodnotnou praci i pro (telesne) hendikepovane lidi.

[quote]Hawkins je pravdepodobne protezovan kvuli reklame...[/quote]

Neni nijak protezovan, sam to chce. Vymyslel si to sam, nikdo z zadnou nabidkou za nim neprisel.

[quote]Mám takový vodojem, že pán Adolf dnes trochu zavíril túto debatu :D

>>\"Vztlak křídla hmyzu je daleko větší, než jaký má vytvářet jeho profil při obtékání. Jenže hmyz létá jinak. Roztáčí si kolem křídla dost stabilní víry a plave v interakci s cíleně vytvořenými víry.\"

To síce nevylučujem, ale možno je to ove¾a jednoduchšie (slovo vír evokuje rotáciu vzduchu; ja skôr predpokladám, že prevažuje jeho posuvný pohyb):
Hmyz, jednoducho, mávaním krídel ženie vzduch nadol, a tým pádom seba tlačí nahor. Pritom sila pri pohybe krídla nadol musí by väčšia, než pri pohybe spä nahor. To sa dá dosiahnu napr. tým, že počas mávnutia nadol má krídlo väčšiu rýchlos a/alebo väčší koef.odporu. Čo vy na to?
Nebolo by od veci nájs nejaké rýchlobežno-nakrútené zábery letiaceho hmyzu... [/quote]

Slovo vír nejenže evokuje rotaci vzduchu, ale o rotaci vzduchu skutečně jde. Tedy je to přesněji taková fraktálové víření z vírků poskládaných vírů ve vírech - turbulenci - jako ostatně vždy, když jde o víry, jak správně podotkl myslím Jan Dusátko. Hlavně jde při tom snad o vír nad křídlem, který zkouší toho hmyza nasát - tedy vytváří nad ním podtlak.

U víru funguje takový efekt, že masa rotující tekutiny na sebe nabaluje \"vlákna\" další tekutiny jak klubíčko. Zamíchám tedy trochou tekutiny a nabalím na ni velké kolo. Roztáčím tedy celou tuto velkou hmotu a interatuji s ní, s jejím rotačním momentem hybnosti a kinetickou energií tohoto velkého rototu. Mohu se o ní tedy pořádně \"opřít\". I okolní vzdušné proudy interagují s celým tímto vírem a opírajíse o něj jak o velké \"křídlo\". Z řízeného víru si tedy vyrobím jakousi další velkou součástku \"hmyzo-letounu\". Např. takový \"naviják\" vzduchu, který mě za nabalující se vzduchová vlákna vytahuje nahoru a absorbuje další a další moji energii. Efektivně při tom interaguji s daleko větší vzduchovou hmotou než u prostého obtékání profilu.

Tohohle využívá nejen hmyz. Existuje také takový zvláštní princip plachetnice - ta nemá jen pasivní plachtu, ale jako plachta funguje svislý rotující válec. Válec rotuje velice rychle - proto s sebou strhává dost rychle i okolní vzduch a nabaluje ho do docela málo turbulentního víru. Protože jádro víru je rychlé, nabalování vírového \"klubka\" je velice efektivní a vír se vytvoří velmi veliký. Potom se ale vzduch neopírá jen o průřez plachty, ale do velké míry o celý ten gigantický vír - virtuální plachtu.

Samožřejmě, že u maličkých \"letounků\" jako hmyz s výhodnými poměry povrchu a objemu atp. se tahle forma aeronomiky využije snáz než u rozměrů velkých létajících objektů.

Teď momentálně po ruce bohužel žádnou animaci hmyzích křídel nemám. :mad:

Snad si později vzpomenu a po něčem se poohlédnu.
;)

Já bych v té kosmické lodi s velkými prostory asi všude natahal sple záchytných provazů, aby člověk vždy na nějaký dosáhl, než abych přidělával na kosmonauty vrtulku. Nevypadá to tak věděcky, ale funkční by to jistě bylo. I ve tmě by to mohlo posloužit k nouzové orientaci a zároveò by v tom mohla být tažena některá kabeláž.

[quote]Já bych v té kosmické lodi s velkými prostory asi všude natahal sple záchytných provazů..[/quote]

okolik by se zvedla hmotnost takove stanice? Tahat za kabely!!! No fuj. ;)

[quote]Existuje také takový zvláštní princip plachetnice - ta nemá jen pasivní plachtu, ale jako plachta funguje svislý rotující válec[/quote]

Jako pokus to bylo i na jednom tankeru.

[quote]Já bych v té kosmické lodi s velkými prostory ... [/quote]

... to ještě bude trvat, než budou lodě táááááák veliké, že v dosahu obyvatele nebude nic uchycení/odražení vhodného!!! :)

[quote]a co treba pouzit obycejne dychani, s tim ze nadech delam s hlavou otocenou na jednu stranu a vydech (resp. rychle vyfouknuti vzduchu z plic) s hlavou otocenou na opacnou stranu, samozrejme plati jen v pripade, ze nejsem \"zaizolovany\" ve skafandru [/quote]
Já bych si uvnitř lodi se vzduchem tipl na tento reaktivní pohyb. Na podobném principu se pohybují sépie a chobotnice (samozřejmě k tomu používají vodu). Není asi ani třeba otáčet hlavou, stačí pomalu nadechnout a pak vzduch prudce vyfouknout. Zkuste si fouknout do dlaně nebo odfouknout papíry. Myslím že by to i 100 kg kosmonauta uvedlo do pomalého pohybu.

[quote] Není asi ani třeba otáčet hlavou, stačí pomalu nadechnout a pak vzduch prudce vyfouknout [/quote]

Akorat musite foukat tak aby vektor tahu prochazel Vasim tezistem. V opacnem pripade budete zadychany a bezmocne rotujici kolem sveho teziste.. :D

[quote]
okolik by se zvedla hmotnost takove stanice? Tahat za kabely!!! No fuj. ;) [/quote]

Dnes v době kevlaru, kompozitů na bázi uhlíkového vlákna aj. by nemuselo jít nutně o vyřazené svářečské kabely. Mohlo by jít o velmi jemná a lehká vlákna utkaná do kšandy, aby byla pro lidskou ruku ergonomičtější. :cool:

[quote]
Akorat musite foukat tak aby vektor tahu prochazel Vasim tezistem. V opacnem pripade budete zadychany a bezmocne rotujici kolem sveho teziste.. :D [/quote]

Myslím, že by nezůstalo u rotace na místě, nýbrž že by tím došlo ke kombinaci s plaváním, takže poté, co by hlava s funícím nosem či našpulenou pusou opsala několik oblouků nějakého typu cykloidy, dofuněl by se k nějaké stěně. :D

Predmet ve¾kej plochy, použitý ako krídlo resp. veslo, t.j. na opieranie sa o vzduch, niečo ako majú baleríny tancujúce na lane. Niektorým zverom zas narástli ve¾ké blany medzi pažami a trupom a používajú to pri skákaní/plachtení medzi stromami. No a vieme, aký jazyk má chameleón - podobná vystre¾ovacia vec by mohla poslúži aj na pritiahnutie sa k niektorej stene.

Dobry den,

Moze mi niekto jednoducho vysvetlit, ako urcim, ako vysoko mozem/mam umiestnim satelit okolo Zeme ? Mozem 500 Kg druzicu dat na orbit vo vyske 1000/2000/3000 Km, alebo co urcuje hornu a dolnu hranicu moznej vysky ? Preco je stanica ISS umiestnena prave vo vyske cca. 380 Km ? Ak by som mal nejaky silny tahac, tak to mozem dopravit do dvojnasobnej vysky (samozrejme potom bude aj o x percent dlhsia doba obehu) ? Da sa nejakym raketovym motorom satelit tak urychlit, ze bude kruzit vo vyske 36000 km nad Zemou a bude mat obeznu dobu 1/2 dna ?

Vdaka

Pages