Laicke otazky

Primary tabs

Dobry den,

Mam velmi laicku otazku: je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne \'poslat\' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?
Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)? Je to naozaj bod vztiahnuty na polohu Zeme ? Lebo v tom pripade je to elipsa - ak sa to sleduje mimo Zeme z dalsej planety. Je podla mna logicke, ze sa to stale nachadza medzi Zemou a Mesiacom.
Kde sa nachadza bod L2 ?

Dakujem za pochopenie ...

> je dopredu urceny smer letu satelitov okolo zemegule ? Ak sa nevyuzije pomocna sila otacanie Zeme, je mozne \'poslat\' satelit na obeznu drahu bez rozdielu smeru (na vychod alebo na zapad) ? Kolko percent robi ta pomoc od Zeme ?

Družice lze v principu vypustit na libovolnou dráhu kolem Země, tedy i směrem \"na západ\" (v takovém případě se mluví o tzv. retrográdních drahách se sklonem nad 90° [rovníková dráha směrem \"na východ\" má sklon 0°, polární dráha má sklon 90° a rovníková dráha směrem \"na západ\" by měla sklon 180°]).

Oběžná rychlost pro jakoukoliv nízkou dráhu je vždy cca 7900 m/s (a je sklon dráhy jakýkoliv). Pokud dráha vede směrem \"na východ\" lze od této potřebné oběžné rychlosti odečíst rychlost rotace Země v místě kosmodromu, odkud raketa startovala. Na rovníku je to cca 460 m/s (Sea Launch, Kourou), na Cape Canaveral (28°s.š.) je to cca 400 m/s a např. na Bajkonuru (47°s.š.) je to cca 315 m/s.

Při startu východním směrem z Cape Canaveral tedy teoreticky (se zanedbáním všech ztrát) stačí družici urychlit o cca 7500 m/s pro dosažení oběžné dráhy, zatímco pro start západním směrem by bylo třeba družici urychlit o cca 8300 m/s. Rozdíl v potřebné rychlosti je tedy cca +-5%, což ovšem v nosnosti rakety může činit až desítky procent (protože se zde uplatòuje logaritmický průběh Ciolkovského rovnice).

> Dalsie otazky su okolo bodov L1 a L2. Viem, ze v tychto bodoch su vyrovnane gravitacne sily Zem-Mesiac a Zem-Slnko. V akej je to ale vyske (L1)?

Librační body jsou vztaženy vždy ke dvěma hlavním tělesům a vždy jich existuje pět. To znamená, že soustava Země-Měsíc má librační body L1 až L5 (viz. např. http://www.freemars.org/l5/aboutl5.html nebo http://www.ottisoft.com/samplact/Lagrange%20point%20L1.htm ), ale také soustava Slunce-Země má své (jiné) body L1 až L5 (viz. např. http://math.ucr.edu/home/baez/lagrange.html nebo http://www.esa.int/esaSC/SEMM17XJD1E_index_0.html ). Podobné je to u dalších planet a jejich měsíců.

Librační bod L1 soustavy Země-Měsíc je na spojnici obou těles ve vzdálenosti cca 325000 km od Země a cca 60000 km od Měsíce. Vzhledem k tomu, že Měsíc kolem Země obíhá po elipse, tak samozřejmě i bod L1 se vůči Zemi pohybuje po elipse.

Librační bod L2 soustavy Země-Měsíc je \"za Měsícem\" (z pohledu od Země) ve vzdálenosti něco málo přes 60000 km. Bod L2 soustavy Slunce-Země je \"za Zemí\" (při pohledu od Slunce) ve vzdálenosti cca 1,5 mil. km.

(snad je moje odpověď alespoò trochu srozumitelná)
[img]http://mek.kosmo.cz/images/lagrange.gif[/img]

Vazeny pan Holub,

Dakujem za vycerpavajucu odpoved, naozaj to pomohlo.

Dovidenia

Juraj

Ahojte vsetci,

Novy den, nova otazka ...
Teraz vazne: ak sa satelit nachadza vo vyske viac ako 36000 km nad rovnikom, tak ma obeznu dobu okolo Zeme prave jeden den, takze akoby bol stale na jednom mieste (z pohladu zo Zeme).
Teraz moja zaludna otazka: ak spojime vsetky mozne body, tak to vytvori jeden prstenec okolo Zeme (v rovine rovnika). Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?

Dakujem za pochopenie ...

S pozdravom

Juraj

Geostacionarni draha je jen jedna a ma tvar prstence, mozna lepe receno kuznice se stredem v gravitacnim stredu Zeme. Jakakoliv jina obezna draha kolem Zeme se zanedbanim vlivu ostatnich teles a nehomogenit v gravitacnim poli Zeme ma vzdy tvar elipsy (ve specialnim pripade take kruznice). Tech moznych drah je tolik, ze vpodstate kompletne vyplnuji cely prostor.
Obeznych drah s periodou 24 hodin taky existuje nepreberne mnozstvi, ale jen na geostacionarni draze se satelit jevi jako nehybne visici nad Zemi.

> ... Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?

Nejsem si jist, jestli to Jirka popsal dostatečně jasně, takže pro jistotu:
- pravá geostacionární dráha musí ležet přesně nad rovníkem, musí být kruhová a ve výši cca 36000 km tak, aby měla periodu shodnou s periodou rotace Země
- taková dráha je u Země jen jedna a je to kružnice (žádný válec ani nic jiného)
- po této jediné dráze se pohybují všechny geostacionární družice (v různých místech té kružnice)
- (vše výše uvedené samozřejmě platí jen při zanedbání všech možných rušivých vlivů a nepřesností)

[quote]Ahojte vsetci,

Novy den, nova otazka ...
Teraz vazne: ak sa satelit nachadza vo vyske viac ako 36000 km nad rovnikom, tak ma obeznu dobu okolo Zeme prave jeden den, takze akoby bol stale na jednom mieste (z pohladu zo Zeme).
Teraz moja zaludna otazka: ak spojime vsetky mozne body, tak to vytvori jeden prstenec okolo Zeme (v rovine rovnika). Netvytvoria mozne polohy jeden valec, rotacnu parabolu alebo ine rotacne teleso ? Je to mozne len nad rovnikom ?

Dakujem za pochopenie ...

S pozdravom

Juraj [/quote]

Z toho ako je ta otazka formulovana, mam pocit, ze si predstavujes, ze druzica by mohla Zem obiehat po kruhovej drahe , ktorej rovina by bola rovnobezna s rovinou rovnika, ale bolo by to na inej zemepisnej sirke. Tak by druzica mohla byt \"zavesena\" napriklad priamo nad Bratislavou. Ak to naozaj myslis tak, tak to nie je mozne. Rovina drahy druzice musi vzdy krizovat rovnik. Specialnym pripadom je samozrejme, ked rovina drahy druzice a rovina rovnika su totozne. To je pripad geostacionarnych druzic.

Dakujem kazdemu za odpoved, o jednu nejasnost mam menej vo svojej hlave.
Este raz dakujem a tesim sa nabuduce.
Juraj

Dobry den,

Teraz som pozeral na katalog kozmickych telies a co som bol schopny najst, tak najstarsie teleso (ludskou rukou vyrobene) je vo vesmire 1958-002B, je to na drahe 653 km/3841 km. Je tam uvedene, ze predpokladana doba zivota je 300 rokov.
Ak draha ISS je len o niekolko kilometrov nizsia (320 - 350 km), tak preco je tam taky vyrazny brzdiaci ucinok zemskej atmosfery, ze to musi byt stale korigovany ?
Teleso 1958-002B bolo skontrolovane v rokoch 2006, 2003 a 2001. A medzi tym ? Ako vedia, ze presne identifikuju to teleso ?

Dakujem (aj za pochopenie)

Dráhy vesmírných těles (planet i družic) se řídí známými zákony (Keplerovy) a lze je spočítat dopředu i dozadu na několik let bez větších chyb. U pasivních družic to není tak přesné, protože se zde projevuje vliv nepředvídatelné změny hustoty atmosféry vlivem sluneční činnosti, ale i tak je dráha známa na dlouhou dobu a je nepravděpodobné, že by se nějaká družice sama od sebe ztratila (pokud nezmění svoji dráhu například explozí nebo srážkou s něčím jiným). Proto stačí jen občas se ujistit, že je družice v předpovídané poloze a jen čas od času provést opravu výpočtu polohy.
Hlavní vliv na životnost družice má výška její dráhy a poměr hmotnost/velikost. Na stejné dráze vydrží mnohem déle těleso s velkou hmotností proti tělesu stejné velikosti, ale lehkému. Čím je družice větší, tím má větší plochu kterou se tře o zbytky atmosféry a je tím více bržděna => má kratší životnost. Družice Vanguard 1 (1058-002B) má sice hmotnost jen asi 1,5 kg, zle její rozměry jsou miniaturní – je to koule o průměru asi 15 cm, takže ji lze s ISS jen těžko srovnávat. Navíc dráha ISS je kulová ve výšce cca 350 km a Vanguard je na protáhlé dráze, kde je i minimální výška dvojnásobná, ale v této výšce se pohybuje jen krátkou dobu. Většinu oběhu tráví ve větších výškách s řidší atmosférou (čím vyšší dráha tím pomaleji po ní letí – 2. Keplerův zákon) a proto je také její životnost i bez korekcí řádově mnohem větší než ISS.
V SPACE 40 [url]http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1958/I002B.HTM[/url] je pěkně vidět, že se její dráha za posledních skoro 50 let moc nezměnila nebo se můžeme podívat na Explorer 1 (1958-001A), jak apogeum dráhy tohoto dvoumetrového válce o průměru 16 cm a váze 5 kg klesalo až družice zanikla. Počáteční parametry dráhy byly srovnatelné s Vanguard 1, jen perigeum bylo ve výši ISS.[Upraveno 25.1.2007 poslal avitek]

Dobry den pan Lukavsky,
Dakujem za presnu odpoved.
Juraj

Dobry den prajem,

Teraz som precital cast z PDF materialu o ISS, a tam (okrem inych veci) bolo spomenute, ze na sovietskej vesmirnej stanici ALMAZ bol instalovany \'vesmirny\' kanon. Mohol by niekto o tomto projekte nieco povedat ? Co akcia-reakcia ? Pocas strelby ako korigovali drahu aby sa stanica neroztocila ?

Dakujem

[quote]
Teleso 1958-002B bolo skontrolovane v rokoch 2006, 2003 a 2001. A medzi tym ? Ako vedia, ze presne identifikuju to teleso ?
[/quote]

Na stránkách SPACE-40 je uveden jen velice omezený výběr parametrů dráh, protože si uvědomte, že za posledních cca. 15 roků bylo pro všechny katalogizované objekty (těch létajících k dnešnímu dni je 10154) zveřejněno celkem 60237920 dráhových elementů, tedy průměrně na jeden jediný objekt 6000! To by byly ve SPACE-40 neuvěřitelně dlouhé stránky, kdybych tam dával všechno. V podstatě výběr je dělán automaticky programem, a to tehdy, dojde-li k významné změně parametrů (a již manévrem, nebo přirozeným způsobem); jinak, nedojde-li k velké změně, tak v posledních 5 rocích dávám nové parametry dráhy do SPACE jednou za 3 roky (proto např. u Vanguardu ty roky 2003 a 2006).

Podívám-li se na objekt 1958-002B Vanguard 1, tak od začátku letošního roku bylo zveřejněno celkem 26 nových elementů dráhy; znamená to, že byly aktualizovány každý den! A za tu dobu se dráha nezměnila měřitelným způsobem.

Tam, kdy se dráhy mění rychle, např. družice nebo jiné objekty krátce před zánikem v atmsféře, bývá denně několik nových drah, prakticky na každém oběhu nejméně jedna, tekdy asi 15 až 20 drah denně.

[Upraveno 25.1.2007 poslal avitek]

[quote]... bolo spomenute, ze na sovietskej vesmirnej stanici ALMAZ bol instalovany \'vesmirny\' kanon. Mohol by niekto o tomto projekte nieco povedat ? Co akcia-reakcia ? Pocas strelby ako korigovali drahu aby sa stanica neroztocila ?[/quote]

I když oficiální místa tuto skutečnost nikdy nepotvrdila, byl nejméně na prvních dvou Almazech vypuštěných do vesmíru (pod názvy Saljut 2 a Saljut 3) instalovan rychlopalný kanon. Jednalo se o adaptaci leteckého kanonu Nudelman-Richtěr NR-23 pod názvem Ščit-2 (česky Štít).

Byl montován na vnějším povrchu stanice rovnoběžně s její podélnou osou. Při střelbě byla orientace stanice automaticky kontrolována systémem silových gyroskopů (tzv. gyrodyny). Vzhledem k otřesům způsobeným střelbou, bylo zakázáno zkoušet kanon v době přítomnosti posádky na stanici. Měl se použít jen v případě nezbytné sebeobrany stanice.

Parametry kanonu:
typ: jednohlavòový
hmotnost bez střeliva: 39 kg
ráže: 23 mm
hmotnost střely: 200 g
úsová rychlost: 690 m/s
teoretická kadence (rychlost střelby): 800 ran/min
praktická kadence: asi 700 ran/min

Měl sloužit jako obrana proti blízké inspekci stanice americkými raketoplány, eventuálně proti automatickým tahačům, umožòujícím navedení stanice do atmosféry a tím její zničení.

Na Saljutu 5 podle tvrzení jednoho z členů záložní posádky (kosmonaut Lisun) nebyl. Naproti tomu Popovič, který velel Saljutu 3, jeho exeistenci potvrdil, s dodatkem, že naštěstí jej nemusel použít.

Podle neoficiálních zpráv byl na jedné stanici (z dříve uvedeného Saljut 3) byl úspěšně vyzkoušen krátce před zánikem stanice, která byla záměrně navedena do atmosféry Země 1975-01-24.

Nepříliš podrobný snímek kanonu je na

[url]http://www.russianspaceweb.com/almaz_ops2.html [/url]

V zelené krabici na následujícím obrázku je uložen kanon:

[url]http://www.friends-partners.org/partners/mwade/graphics/a/almazgun.jpg [/url]

Dost rozmazaný snímek kanonu:

[url]http://www.astronautix.com/graphics/a/almazgu2.jpg [/url]

Dále se tvrdí, že další Almaz (Salut 5) měl být vyzbrojen 2 neřízenými raketovými střelami.

Ja si myslim ze to musi byt fama.
Jak by ten kanon zamerovali?
Mozna ze o tom nekdo mohl skutecne chvili uvazovat, ale myslim ze prakticky to muselo byt nerealizovatelne. Mozna ze tu zpravu vypustili Rusove zamerne na zmateni nepritele.

[quote]Ja si myslim ze to musi byt fama.
Jak by ten kanon zamerovali?
Mozna ze o tom nekdo mohl skutecne chvili uvazovat, ale myslim ze prakticky to muselo byt nerealizovatelne. Mozna ze tu zpravu vypustili Rusove zamerne na zmateni nepritele. [/quote]

No, muze to pochopitelne byt fama, ale pri zvazovanem urceni (tedy obrana pred \"prepadnutim stanice raketoplanem\") by to naprosto stacilo - mireni proste otocenim cele stanice a presnost nemusi byt nic moc - staci \"efektivni dostrel\" na 10 metru...

To by bylo ovsem dobre jen v tom pripade, ze by si nekdo chtel s takto vybavenou stanici dat randezvous.
Ani pak neni vubec jiste, jestli by zavcas dokazali identifikovat nepratelsky raketoplan touzici po spojeni s takovou stanici. Mozna by jen stacilo provadet uhybne manevry, nebo berany duc.
Kazdopadne by takovy kanon zrejme nebyl nic platny proti klasickym ASATum a urcite tehdy nemeli automaticky system schopny detekovat zavcas nejakou hrozbu, natoz zamerit kanon na vzdalenost vetsi nez par desitek metru.
Pokud to melo byt delano manualne, pak by potrebovali hned nekolik kosmonautu aby dreli nepretrzite hlidky.
Mozna ze tehdy premysleli jinak.

Třeba s ním chtěli ničit klíčové satelity USA na LEO. V té době ještě ASATy nebyly.

[quote]Jak by ten kanon zamerovali?
[/quote]
Naprosto stejně, jako se zaměřuje kanon stihačky při vzdušných soubojích. Namíříte celé latedlo, v tomto případě celou stanici. Byl montován fixně.

Existenci potvrdili kosmonauti po glasnosti. V době, kdy létely první Almazy se o tom nevědělo.

[quote]Třeba s ním chtěli ničit klíčové satelity USA na LEO. V té době ještě ASATy nebyly.
[/quote]

Není pravda. Letové zkoušky ASATů v SSSR začaly už v roce 1963 (Poljot 1), ostrá zbraò (Kosmos 249) byla vyzkoušena v roce 1968.

První stanice Almaz (Saljut 2) startovala v roce 1973 (ta havarovala na dráze ještě dřív, než se k ní vydala první posádka) další (Saljut 3) letěl v roce 1974. Tedy o 5 resp. 6 let později než začaly ostré zkoušky sovětských ASATů.

Navíc používat dvacetitunovou stanici na \"honění\" nějakých družic je nesmysl. Za tím účelem začal vývoj Sojuzu VI (vojennyj istrebitěl), ale ten se nedostal dál než na rýsovací stoly. Zjistilo se, že i to je ve srovnání s bezpilotními malými ASATy neefektivní, neoparativní a neekonomické. Vyhrály automaty (jako i jinde, např. fotografická rozvědka z oběžné dráhy - tu měly taky dělat Almazy).

[Upraveno 26.1.2007 poslal avitek]

[quote][quote]Jak by ten kanon zamerovali?
[/quote]
Naprosto stejně, jako se zaměřuje kanon stihačky při vzdušných soubojích. Namíříte celé latedlo, v tomto případě celou stanici. Byl montován fixně.
[/quote]

Posadka by to mozna pomoci dalekohledu mohla skutecne udelat. Jenomze to by byla obrana jen proti objektum ktere by se stanici chteli dokovat. Pochybuju ze je mozne sestrelit rucnim zamerovanim objekt pohybujici se rychlosti treba jen nekolika stovek m/s. Navic by trosky zniceneho objektu stejne mohly zasahnout stanici.
Taky by museli objekt zavcas detekovat. To znamena, ze by museli dostat hlasku ze zeme, ze se k min blizi cizi objekt, pak by ho museli lokalizovat, preorientovat celou stanici a zacit palbu.
Me to prijde jako hrozne nerealisticky scenar.
Logictejsi mi prijde ze to byl test utocne zbran. Mohli se pokusit zlikvidovat nahodou kolem proletajici satelity. Kdyby meli celou flotilu takovych stanic s automatickym zamerovanim, tak by to snad slo. V pripade valky by par nepratelskych satelitu mohli sundat.
Mozna by mohli sundat nejaky satelit i v dobe miru, bylo by tezke jim neco dokazat.

Existenci potvrdili kosmonauti po glasnosti. V době, kdy létely první Almazy se o tom nevědělo.
[/quote]

[quote]Posadka by to mozna pomoci dalekohledu mohla skutecne udelat. Jenomze to by byla obrana jen proti objektum ktere by se stanici chteli dokovat.[/quote]

Pokud jste četl jeden z mých příspěvků pořádně, účel skutečně byl (alespoò deklarovaný), obrana pro blízké inspekci, případně dokování tahače, nebo útok protidružicí.

Pro zaměřování měli periskopický dalekohled.

Koukám tu na Vaši diskusi a pokusím se doplnit.
V dokumentu o životě V.N.Čelomeje je část věnována zbrani Vámi probírané. Vývoj Almazu patříl do kompetence OKB-52 v době po roce 1966 CKB Mašinostrojenija, což je Čelomejovo OKB.

V krátkém výstřižku (celý tam dát nemohu) jsem krom filmových záběrů zmíněného kanonu (nevím do jaké míry jsou autentické) dal popis, který vypráví Vladimir Poljačenko, hlavní konstruktér NPO Mašinostrojenija. Na konci hovoří člověk, kterého asi všichni poznáte i bez titulku.

Dokument pod jménem „Almaz“ stáhnete na ftp://81.19.45.134/

Přihlašovací jméno „redboy“ heslo není třeba. Vel. cca. 13M

Ahojte,

Mozem teraz naozaj \'jemne laicku\' otazku ?
Ak sila posobiaca na nejake teleso smeruje mimo tazika, tak vyvolava krutiaci moment. Zatial je vsetko OK, ale ako je to s upravou drahy pre ISS ? Robi to klasicky Sojuz (Progress) tym sposobom ze zapali svoj hlavny pohon ? Ako je tam vyriesena otazka smerovania ? Podla mojho nazoru tam musia \'pustit\' urcite percento cez vsetky trysky aby bolo smerovanie dodrzane. Tieto trysky su ale planovane na pohon kozm. lode a nie stanice, tak ako je tam s vydrzou ?

Dakujem ...

[quote]Ak sila posobiaca na nejake teleso smeruje mimo tazika, tak vyvolava krutiaci moment. Zatial je vsetko OK, ale ako je to s upravou drahy pre ISS ? Robi to klasicky Sojuz (Progress) tym sposobom ze zapali svoj hlavny pohon ? ... [/quote]

Pro korekce dráhy se nepoužívají hlavní motory SKD, ale pouze motory DPO (dvigatěli přičalivanija i orientacii) a to pouze a jen lodí Progress. Sojuzy se z bezpečnostních důvodů ke korekcím dráhy komplexu nepoužívají vůbec.

Motory DPO jsou skutečně značně slabé (viz popis některého z posledních Progressů na SPACE-40, např. http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2006/I045A.HTM ), proto při korekcích pracují po dobu desítek minut. Dají se však kombinovat tak, aby se případně částečně kompenzovaly krouticí momenty, způsobené nesymetrií tahu vzhledem k těžišti. Aby to nembylo moc problematické, používají se zejména lodě, připojené k zadnímu stykovacímu uzlu modulu SM. Při jednom z posledních takových manévrů dne 2006-11-29 došlo dokonce k problémům, protože odchylka orientace překročila naprogramované meze v palubním řídicím počítači systému SUDN. Bylo to způsobeno mj. tím, že po připojení konstrukce ITS P3/P4 je stanice značně nesymetrická.

Takže SKD se nepoužívá, protože nesymetrie stanice neumožòuje vyrovnávat jeho tah jen motorky DPO. Taky to znamená, že palivem se plýtvá, protože část tahu se navzájem ruší kvůli nesymetrii a navíc se používají motorky s nízkým Isp. Chtělo by to iontový motor, který by využíval přebytku el. energie v době spánku. Vasimr už se k testování na ISS nepřipravuje ?

Dotaz

Jak na ISS nebo i jinde mimo přitažlivost zvážím hmotnost předmětu když nemám \"tu tíhu\"? Jak vlastně odlétající lodě zjistí kolik naložily mat. (váhu předmětů). Předpokládám, že se musí zadat do palubního počítače kolik váží pro výpočty tahů.

Díky

[quote]Dotaz

Jak na ISS nebo i jinde mimo přitažlivost zvážím hmotnost předmětu když nemám \"tu tíhu\"? Jak vlastně odlétající lodě zjistí kolik naložily mat. (váhu předmětů). Předpokládám, že se musí zadat do palubního počítače kolik váží pro výpočty tahů.

Díky [/quote]
Jen lehce upřesním: [b]Hmotnost[/b] tam musí být napsaná \"od výrobce\". :) Vážením nečeho zjistím [b]tíhu[/b] té věci, což je síla, jakou je přitahováno k zemi. Na oběžné dráze v beztíži má vše tíhu nula. Hmotnost je ale samořejmě konstantní a hraje roli např. pro velikost síly potřebné ke změně dráhy apod.

Jen lehce upřesním: [b]Hmotnost[/b] tam musí být napsaná \"od výrobce\". :) Vážením nečeho zjistím [b]tíhu[/b] té věci, což je síla, jakou je přitahováno k zemi. Na oběžné dráze v beztíži má vše tíhu nula. Hmotnost je ale samořejmě konstantní a hraje roli např. pro velikost síly potřebné ke změně dráhy apod. [/quote]

Tohle ja vím taky, ale zajímají mě ty věci které to na sobě nemají. To bude asi část experimentů, možná odpadky(ne vše odveze progres nebo ano?)

Ještě mě napadlo, že by místo váhy mohla fungovat nějaká malá centrifuga. Ale tu tam asi nemají... :)

IMHO to dělají odhadem.

Vážit v beztížném stavu se dá pomocí vah založených na principu setrvačnosti. Konkrétní příklad ale nemam.

[quote]Vážit v beztížném stavu se dá pomocí vah založených na principu setrvačnosti. Konkrétní příklad ale nemam. [/quote]

Tomto zpusobem se da zvazit (a vazi) cela ISS. Zasobovaci lod Progress provede nejaky motoricky manevr: vime, jaky tah maji jeji motory, jaky maji vektor tahu... Kdyz zname presnou obeznou drahu stanice pred manevrem a po nem (plus vyse zminene parametry manevru), tak muzeme dopocitat hmotnost stanice (vetsinou je to s pomerne velkou odchylkou, ale u takoveto stodoly to neni zas tak velky problem).

Nešlo by to jednodušeji? Třeba měřením akcelerometru při tomto motorickém manévru?

[quote]Nešlo by to jednodušeji? Třeba měřením akcelerometru při tomto motorickém manévru? [/quote]

Samozřejmě, že se měří zrychlení, působené chodem motorů. Problém je ale v přesnosti, protože tah motoru (motorů) závisí na mnoha parametrech (např. i takové prkotiny, jako je počáteční teplota spalovací komory, tlak v systému dodávky KPL, konkrétní nastavení ventilů v cestách paliva a okysličovadla, což vede ke změně směšovacího poměru a tím i změně hodnoty sepcifického impulsu a tím i ke změně tahu). Nicméně je to jediná možná cesta.

To, co se získá z rovnice

m = F/a

je tzv. dynamická hmotnost kosmického tělesa. Např. nejposlednější hodnota pro ISS je pro okamžik 2007-02-23 12:31:48 UTC:

479216,60 liber tj. 217369,0 kg

Jinak astronauti na palubě ISS mají \"váhy\", kterými si měří hmotnost svého těla. Jedná se o pružinové zařízení, které se rozkmitá a z kmitů se sanoví hmotnost jejich těla (všimněte si na stránkách ISS ve SPACE-40, že toto dělají pravidelně, naposledy to dělali dne 2007-02-05, příští budou dělat v pondělí 2007-02-26).

Princip pružinového měřiče hmotnosti spočívá v tom, že pro sílu, které je třeba pro stlačení nebo protažení pružiny platí pro značný rozsah výchylek pružiny z rovnovažné polohy lineární závislost (přímá úměrnost)

F = -K.x

(síla F má opačný směr než výchylka x, proto tam to mínus, K je konstantní vlastnost pružiny, odvozená z modulu pružnosti materiálu).

Ta síla musí být komplenzována setrvačnými silami, působenými tělesem o hmotnosti m, tedy

F = m.a = m.(d2x/dt2) = -K.x

Výsledkem řešení této diferenciální rovnice je rovnice harmonického kmitání, kde vyjde pro frekvenci kmitání f (resp pro periodu kmitu T)

f = 1/T = √[K/(2π.m)]

Frekvence f je tedy nepřímo úměrná druhé odmocnině z hmotnosti m (to je křeslo+astronaut+částečně i pružina). Čím je astronaut hmotnější (\"víc váží\"), tím s ním \"pružinové křeslo\" pomaleji kmitá. Samozřejmě to rovnou vyhodnocuje mikroprocesor, takže na displeji se přímo odečte hmotnost těla astronauta.

P.S. Omlouvám se, že toto vysvětlení není moc \"laické\", ale snad pár rovnic nevadí ... a nikoho to nezabije

[Upraveno 24.2.2007 poslal avitek]

Dobry vecer,

Chcel by som vam polozit jednu otazku: ako je vyriesene pracovne naradie v kozme ? Pocul som o specialnej \'vrtacke\', ktora sa pouziva na utiahnutie/uvolnenie skrutiek. Ak je to klasicke riesenie, tak na druhej strane treba vyvinut patricny protimoment, aby kozmonaut ostal na mieste. Je to vyriesene inak ? Su tam haky alebo vrtacku treba o nieco \'opriet\' ?

Dakujem

Pokud vím, řeší se to rotací části vrtačky/šroubováku opačným směrem, aby se momenty vyrovnali. Kosmonauti jsou většinou ještě opření, případně připojení, aby mohli působit silou bez odplavání nebo roztočení.

> Pocul som o specialnej \'vrtacke\', ktora sa pouziva na utiahnutie/uvolnenie skrutiek. Ak je to klasicke riesenie, tak na druhej strane treba vyvinut patricny protimoment, aby kozmonaut ostal na mieste. Je to vyriesene inak ? Su tam haky alebo vrtacku treba o nieco \'opriet\' ?

Možná, že některé kosmické \"vrtačky\" mají opatření na zlepšení stability, ale myslím že na ISS je to vždy tak, že kosmonauti s nářadím pracují jen v poloze, kdy se mohou dobře \"zapřít\" a nástroj přitom pevně držet (aby vyrovnali moment, který vzniká ne rotací části \"vrtačky\", ale \"třením\" šroubu nebo vrtáku v materiálu). Při vrtání nebo šroubování se kosmonauti na ISS vždy drží druhou rukou pevně konstrukce stanice, nebo jsou zaklesnuti nohama na plošince PFR (nikdy nešroubují v okamžiku, kdy jen volně \"plavou\" v prostoru bez opory).

Takže se domnívám, že \"vrtačka\" je vždy \"opřena\" o kosmonautovu ruku a celý kosmonaut v tu chvíli musí být solidně \"opřen\" o konstrukci stanice (teoreticky by kosmonaut mohl být \"opřen\" o reaktivní zádovou manévrovací jednotku, ale nepoužívá se to).

[quote]Pokud vím, řeší se to rotací části vrtačky/šroubováku opačným směrem, aby se momenty vyrovnali. [/quote]
Nejde jen o rotaci hlavy vrtačky, ale i o treci sily. Tudiz by opacny moment musel byt hoooodne velky a zavisly hlavne na velikosti momentu trecich sil, ne jen na rotaci hlavy vrtacky. To by vyzadovalo nezavisly gyroskop. Bylo by pak zajimave sledovat co by to s kosmonautem udelalo kdyby takovym roztocenym gyroskopem chtel pohnout nebo ho odsaturovat.

Zřejmě jde diskuze o univerzálním \"šroubováku\" PGT (Pistol Grip Tool). Skutečně nemá kompenzaci kroutícího momentu, ale je to jinak značně sofistikované nářadí, řízené mikroprocesorem. Pomocí tohoto mikroprocesoru se dá nastavit kroutící moment (tedy \"síla\" utahování nebo povolování šroubů či matic), dá se nastavit předepsaná počet otáček. Na hlavici se dají připojit různé nástavce (případně i prodloužení), ale v podstatě je určen na standardní šrouby a matice 3/8\". Původně byl vyvinut pro opravářské expedice k Hubbleovu dalekohledu, a později byl modernizován pro potřeby montáže ISS. Nejedná se o vrtačku.

kolik je tech šroubováku? já myslim že jich maj jen pár kusů asi 8 Ks či tak nějak

[quote]kolik je tech šroubováku? já myslim že jich maj jen pár kusů asi 8 Ks či tak nějak [/quote]

Jen 8 kusů je určeno pro výcvik prací v NBF (Neutral Buyoancy Facility, to je ten bazén v JSC v Houstonu). Kolik je letových kusů se mi ještě nepodařilo zjistit.

Dobry vecer,

Ak kotrolujem dlzku obehu ISS a dlzku \'normalnej\' vychadzky do kozmu, tak dojdem k zaujimavej otazke: co robi kozmonaut v case, ked sa stanica nachadza v tme ? Nemozu tam byt silne reflektory + ked tam nie je atmosfera, nie je tam ani rozpyl svetla (atmosferou). Len tak \'existuje\' v skafandre, pocuva hudbu a komunikuje cez radio ?

Dakujem

[quote]...nie je tam ani rozpyl svetla (atmosferou). Len tak \'existuje\' v skafandre, pocuva hudbu a komunikuje cez radio ?...[/quote]

Mezi Zemi a Sluncem te atmosfery take moc neni... a preci sem svetlo doleti.... ;) a prisvecuje si treba reflektorem na skafandru. Pracuje.
Napr. video:[url]http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/qtime/sts115_f...
[url]http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/qtime/sts115_f...

Kdyz jsem minule sledoval vycházku (to byla ta s \"třepáním\" při skládání solárního panelu) tak sem získal ten pocit, že:
Dělají za umělého světla, tzn. astronauti mají takové ty halogenky na přílbě po stranách, možná budou i nějaké reflektory na stanici.
V jednou případě ovšem, když nebyl k dyspozici přenos videa přes satelit
TDRS, nechali astronauty prostě čekat a dívat se na Zemi :)
To jsou ovšem moje dojmy pouze z jediné EVA co sem zatím trochu souvysle sledoval, praxe může být jiná....

> ... vychadzky do kozmu ... co robi kozmonaut v case, ked sa stanica nachadza v tme ? Nemozu tam byt silne reflektory ...

Proč by tam nemohly být reflektory? Jsou tam!

Viděl jsem v NASA TV (na netu) několik EVA a konstatuju, že i ve stínu Země kosmonauti na povrchu stanice pracují úplně normálně a bez problémů. Svítí si přitom reflektory na přilbě skafandrů, ale na některých místech ISS a v nákladovém prostoru raketoplánu jsou i pevně zabudované reflektory vnějšího osvětlení. Nasvícení je tak dobré, že TV záběry z přilbových kamer jsou ve stínu Země docela dobré a dokonce i záběry z větší vzdálenosti z kamer na povrchu ISS nebo z raketoplánu jsou přijatelné (clona objektivu je hodně otevřena, ale obraz je poměrně kvalitní).

Odpověď na původní otázku tedy podle mne zní: Kosmonauti při EVA mohou normálně pracovat i ve stínu Země, protože mají \"pracoviště\" dostatečně osvětleno reflektory.

Ještě na okraj práce ve tmě: Ruské skafandry typu Orlan-M neměly původně ve výbavě žádné přílbové reflektory. Tak se dohodli s NASA, udělaly se drobné úpravy a teď se v případě, že se leze ven z modulu Pirs v ruských skafandrech, se na jejich přílby montují ty americké reflektory a kamery.

Dříve se skutečně v době \"orbitální noci\" ruští kosmonauti flákali a odpočívali. Problém časových harmonogramů ruských výstupů do volnoho prostoru (VKD) taky spočíval v tom, že kritické fáze práce se mohly dělat jen v době přeletů ISS nad územím bývalého SSSR, kdy bylo možné spojení s řídicím střediskem CUP přes ruské pozemní stanice. Dnes je to řešeno tak, že spojení Rusům zajišují taky Američani (ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu).

>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20\' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len to¾ko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu?

[quote]>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20\' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len to¾ko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu? [/quote]

Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. Na některých obězích je v té mezeře (která je přibližně nad Indickým oceánem) mohou zaskočit ruské pozemní stanice, ale to jen v případě, že dráha ISS je hodně \"severně\", aby přelétala přes území bývalého SSSR. Při jižnějších přeletech se dá v nouzi použít spojení v pásmu UHF přes pozemní stanici USAF na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, případně pozemní stanice poblíž australského města Perth. Ale většinou to není třeba.

[quote][quote]>> ..ale i tak je tam kvůli výpadku jedné TDRS asi 20minutová mezera na každém oběhu
Znamená to, že počas tých 20\' nemá ISS vôbec žiadne spojenie so Zemou, alebo len to¾ko, že vtedy používa nejaké úzkopásmovejšie cez inú družicu? [/quote]

Žádná jiná družice nemůže TDRS zastoupit. Na některých obězích je v té mezeře (která je přibližně nad Indickým oceánem) mohou zaskočit ruské pozemní stanice, ale to jen v případě, že dráha ISS je hodně \"severně\", aby přelétala přes území bývalého SSSR. Při jižnějších přeletech se dá v nouzi použít spojení v pásmu UHF přes pozemní stanici USAF na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, případně pozemní stanice poblíž australského města Perth. Ale většinou to není třeba.
[/quote]

To je zajímavé. Zůstala vůbec někde v kontinentálních státech nějaká pozemní stanice ještě z dob Apolla, nebo to od 80.let všechno běží jen a pouze přes TDRS ?

Pages