Blue Origin

Primary tabs

podle zpravy agentury AP http://seattlepi.nwsource.com/local/6420AP_TX_Bezos_Spacesport.html probehl v pondeli start a let nove soukrome rakety spolecnosti Blue Origin (financovana zakladatelem Amazonu Jeffe Bezosem). krome tohoto sdeleni se toho prilis nevi, vsechno se zda byt dost tajne - podle nekterych zprav by ale raketa New Shepard mela byt podobna zrusenemu projektu DC-X ( http://www.newscientist.com/blog/space/2006/11/information-underload.html ) tj. startovat a pristavat by mela vertikalne a mela by byt opakovane pouzitelna. komercni lety by mely zacit kolem roku 2010 a mela by byt schopna dosahnout hranic vesmiru (vysky 100 km).

[quote][quote]Je třeba si uvědomit, že FH reusable má mít nosnost cca 35 tun na LEO, [/quote]

no, pod¾a posledných Elonových tweetov by v prípade zahodenia prostredného boostra a záchrany bočných boostrov klesla nosnos iba o 10%, t.j. niečo málo pod 60 ton. Cena by pritom bola len mierne vyššia oproti reusable verzii.

Samozrejme, je otázka čo v reálnom svete znamená Elonových 10% a čo reálne znamená Elonových 95mil. :)

Mimochodom, cena za štart NG už bola zverejnená? [/quote]
To jsou rozumné otázky, já si k nim dovolím připojit ještě jednu: Kdy NG přestane mít podobnou funkci jako žena inspektora Colomba? FH už (úspěšně) letěl, o NG se zatím pořád jenom píše a ještě k tomu poměrně málo. Skoro bych řekl, že podle všeho až NG vzlétne, bude tou dobou již soupeřit s BFR, a v tom případě jsem tedy na to soupeření zvědav...

Ta to je jednoduché. Musk musí předvést investorům, že to šlape. Bezos to musí předvést maximálně tak sobě. Proto nemá potřebu ukazovat postup vývoje.
Tak jak je to u New Shepard. Co ukázal? Samotné lety a nějaký ten zážeh motoru.

Když už jsme u toho - budova, kde se bude New Glenn stavět utěšeně roste.

[img=tbn]https://www.blueorigin.com/themes/ee/site_theme/images/new-glenn/facilit... [/img]

Tu vôbec nejde o to, kto je lepší a kto je v tejto minúte vo vedení,,, je všetkým jasné že spacex je na tom momentálne lepšie. Chcem len zdôrazni dôležitos jestvovania BO ako súpera. Kde by bolo Apolo bez sovietskeho peogramu? A ako tu bolo spomenuté Bezos má výhodu, že zodpovedá vlastne len sám sebe. Elon má zase v kosmonautike väčší ah na bránku a je vidno, že vesmír je pre neho dôležitejší ako pre Bezosa,,, kiež by svojho rivala nakazil v dobrom slova zmysle svojim nadšením.

[quote]Budova už v decembri vyzerala takto:
https://www.youtube.com/watch?time_continue=85&v=ed9r2M-uvOc [/quote]

No vida, tak ta fotka je ještě starší...

Mayerson se na Beyond the Cradle nechal mimo jiné slyšet, že první turisté poletí ještě letos. Nebo že zvažují reusable tahač mezi LEO a Měsícem.

BO má už čtvrtého zákazníka - SKY Perfect JSAT.

http://spacenews.com/blue-origin-signs-sky-perfect-jsat-as-fourth-new-gl...

[quote]BO nemají zájem o kosmické závody? :(

https://www.engadget.com/2018/02/28/blue-origin-spacex-space-race/ [/quote]
Dva maratonci. Jeden právě proběhl obrátkou, druhý v tu samou dobu na startu narychlo shání tretry. No, byl by takový blázen, aby tvrdil, že chce s tím prvním závodit?

No zas ale cca 35 tun FH 2018, 45 tun NG 2020(když porovnávám oboje reusable) - to jsou jen 2 roky. A peněz má Bezos fakt hodně. Mohl by ještě trošičku přidat...

[quote] Dva maratonci. Jeden právě proběhl obrátkou, druhý v tu samou dobu na startu narychlo shání tretry. No, byl by takový blázen, aby tvrdil, že chce s tím prvním závodit? [/quote]

To záleží co porovnáváte. S FH ne, ale BFR závodit může a může klidně i vyhrát. Ale ono ani jedno není stejná kategorie.

Pokud NG má opravdu všechny údaje stanoveny pro plně reusable 1. stupeò, má nosnost 45 tun na LEO a 13 tun na GTO.
FH s plně reusable 1. stupòem má nosnosti 35 tun LEO a 8 tun GTO. Jsou tyto údaje správné? Pokud ano, pak NG bude lepší a výkonnější raketa a 2 roky nehrají roli. Není ale jasno, zda údaje nosnosti na GTO jsou u NG udávány v 2 nebo 3 stupòové versi. Spíše to bude 3- stupòová verse a ta bude asi dražší než 2.stupòový FH

Ne, oba dva údaje jsou pro dvoustupòový NG.

Jako velké plus osobně vidím sedmimetrový průměr aerodynamického krytu. Ten má být, mimochodem, i na dvoustupòové verzi. Myslím, že někdy v zimě jsem viděl prohlášení, že to je sjednoceno.

[quote]Pokud NG má opravdu všechny údaje stanoveny pro plně reusable 1. stupeò, má nosnost 45 tun na LEO a 13 tun na GTO.
FH s plně reusable 1. stupòem má nosnosti 35 tun LEO a 8 tun GTO. Jsou tyto údaje správné? Pokud ano, pak NG bude lepší a výkonnější raketa a 2 roky nehrají roli. Není ale jasno, zda údaje nosnosti na GTO jsou u NG udávány v 2 nebo 3 stupòové versi. Spíše to bude 3- stupòová verse a ta bude asi dražší než 2.stupòový FH
[/quote]

A je to skutečně nosnost reusable verze, nějak se mi to nezdá

Jinak pro porovnání není důležitá nosnost, ale cena [Upraveno 14.3.2018 Petr_Šída]

Ano.

Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ?

[quote]Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ? [/quote]

nevedel som že tony na LEO sa predávajú s klimatizáciou alebo bez, s náhonom na všetky kolesá alebo iba s predným, s vyššou alebo nižšou spotrebou a v metalíze alebo bez :D :D

Bezos v noci vypustil záznam posledního testu.

https://www.youtube.com/watch?v=8eAhJF2vOpU

[quote]Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ? [/quote]v okamžiku, kdy nosnost vysoce převyšuje hmotnosti vynášeného nákladu, rozhoduje hlavně cena

Pokud by měla nastat situace, že máme nosič výrazně silnější než je potřeba pro vynášené náklady, tak se už najde potom někdo, kdy vyrobí nosič s nižší nosností a i úměrně nižší cenou

milantos:jenže pokud někdo díky sériové výrobě motorů a jednoduché výrobě nádrží zabere většinu trhu(vUSA)a pak začne zachraòovat první stupněm tak se u toho slabšího nosiče nemusí zaplatit vývoj nebo ta cena nebude zas o tolik menší...

vazeni, asi ste si niektori nevsimli, ale odkedy sa vyraba F9, tak uz prestalo platit mensi=lacnejsi. A znovupouzitie tento trend este znasobi.

Takze tieto reci su zbytocne. Zakaznik riesi styri veci: drahu, hmotnost, cenu a spolahlivost. Ci je raketa mala alebo velka, to mu je uplne fuk.

Jen dodám, že zákazníkovi se také musí jeho náklad vejít do rakety objemem (rozměry), takže mu (teoreticky) není úplně jedno, jak je raketa "veliká". Ovšem je to v tom směru, že čím je nákladový prostor větší, tím je raketa "lepší" (vhodnější pro objemné náklady).

V tomto ohledu bude zřejmě New Glenn lepší, než FH a dokonce možná i než BFS.

Jestli platí údaje nosnosti u NG a FH jak jsme je uváděli, pak NG má nepochybně další přednost v průměru pro náklad, menším počtu motorů, přistávání celého stupně jen na jedné plošině a také v alternativě třetího vodíkového stupně, který určitě dostane na meziplanetární dráhy větší náklady než FH a přesněji. Výhodou FH je větší sériovost výroby, nebo budou moduly shodné s F9, což bude mít vliv na cenu.U NG ovšem stále mluvíme o raketě, která ještě neletěla, takže se máme na co těšit.

s tým počtom motorov je to otázne. SpX ukázala že nemá problém zapáli 27 motorov. Velkosériová výroba malých motorov môže by pritom lacnejšia než menší počet velkých motorov. Konkrétne čísla ešte nie sú (BE-4 sa ešte len testuje), každopádne stará poučka že vela motorov je zle už neplatí.

[quote]No zas ale cca 35 tun FH 2018, 45 tun NG 2020(když porovnávám oboje reusable) - to jsou jen 2 roky. A peněz má Bezos fakt hodně. Mohl by ještě trošičku přidat... [/quote]
Teď je teď a co bude v roce 2020?
http://www.elonx.cz/gwynne-shotwell-bfr-dosahne-obezne-drahy-v-roce-2020/

Teď je teď a co bude v roce 2020?
http://www.elonx.cz/gwynne-shotwell-bfr-dosahne-obezne-drahy-v-roce-2020/ [/quote]

Yamato tam ku r.2020 pripočíta Muskovu konštantu a bude z toho rok cca 2021-2. :D

[quote]Teď je teď a co bude v roce 2020?
http://www.elonx.cz/gwynne-shotwell-bfr-dosahne-obezne-drahy-v-roce-2020/ [/quote]

Yamato tam ku r.2020 pripočíta Muskovu konštantu a bude z toho rok cca 2021-2. :D [/quote]
I kdyby, tak ale...
USA předvedli první úspěšný start na oběžnou dráhu v lednu 1958 a k prvnímu letu Saturnu 5 na LEO se dopracovali v listopadu 1967. To je bez dvou měsíců 10 let, a to měla přitom NASA k dispozici takřka bezedné (v porovnání s dneškem určitě) lidské, technické i finanční zdroje.
Při stejném srovnání první Falcon 1 (neporovnatelně výkonnější než Juno 1) úspěšně letěl v září 2008, a a už tedy BFR (nesrovnatelně výkonnější než Saturn 5) poletí v roce 2020 nebo 2021, každopádně to bude neskutečný nářez a celé vedení NASA by od té chvíle mělo s ostudou chodit kanálama.

Kdo chce psa bít ......
Kdy začala NASA vyvíjet Saturn 5 ? A měla z čeho čerpat zkušenosti, materiály, výpočetní možnosti ..... ?
A nechcete zkusit porovnat dobu od startu 1. USA družice do letu 1.
jejich astronauta a totéž provést u SpX?

Nemíchejte, prosím, pólitiku a podobné nesmysly do kosmonautiky

A nechcete zkusit porovnat dobu od startu 1. USA družice do letu 1. jejich astronauta a totéž provést u SpX? [/quote]
To není moc korektní otázka. Po startu Gagarina museli v USA za každou cenu dostat taky někoho nahoru, i když se jednalo jen o balistický skok, ale veřejné mínění to aspoò na čas uchlácholilo. Pak ovšem letěl nahoru Titov a strávil tam celý den, a na to už se několikaminutovým poskokem reagovat nedalo, takže do Mercury posadili Glenna, pomodlili se a poslali to na oběžnou dráhu. Naštěstí to dobře dopadlo, ale kdyby chtěl dneska někdo poslat nahoru něco na úrovni Mercury, a samozřejmě i Vostoku, a posadit do toho člověka, tak by ho v tu ránu zavřeli. Tehdy počátkem 60. let se jednalo o politicko-ideologické soupeření, kdy se na nějaké to riziko moc nehledělo, a je celkem zázrak, že ten postup nebyl lemovaný mrtvolami. Nebo ještě větším počtem mrtvol, než tomu opravdu bylo.
Se Saturnem 5 už to ovšem bylo úplně jiné kakao, protože u několikahodinového letu na LEO je možné doufat, že se během té krátké doby nic nestane, že kosmonaut hlady a žízní neumře a že podpora života vydrží aspoò natolik, aby se ani neudusil a nezmrznul, ale pilotovaný let k Měsíci a později dokonce měkké přistání na něm už se s tímhle amatérským přístupem podnikat nedá.
A pokud jde o ten pilotovaný Dragon, myslím, že nikdo nebude zpochybòovat, že je po technické stránce o třídu výš, než Apollo, a o několik tříd výš než Mercury, a že do současnosti uskutečněné testy by v 60. letech byly víc než dostatečné, aby ta loď už mohla být zcela rutinně provozovaná. Že si NASA vymýšlí pořád další a další milníky, za to ve SpaceX nemůžou. Jen by mě zajímalo, jestli budou v NASA stejně hákliví a opatrní, až půjde na start jejich miláček Orion/SLS, a budou předtím vyžadovat tolik a tolik bezporuchových letů nosné rakety v bezpilotním režimu apod.? Odpovím si sám: Nebudou. Nebo quod licet Iovi, non licet bovi!
PS: A Milantosi, jen tak mimochodem, ty zkušenosti, materiály, výpočetní možnosti..... má k dispozici stejně tak SpaceX jako NASA. Proč tedy ty výsledky vývoje nejsou tak docela souměřitelné? [Upraveno 16.3.2018 NovýJiřík]

[quote] Jen by mě zajímalo, jestli budou v NASA stejně hákliví a opatrní, až půjde na start jejich miláček Orion/SLS, a budou předtím vyžadovat tolik a tolik bezporuchových letů nosné rakety v bezpilotním režimu apod.? [/quote]
Nebudou, nebo to nahrazují ještě důkladnějšími předletovými testy, než vyžadují u SpaceX. Ta zase nemá problém počet požadovaných bezpilotních startů splnit. Nemá problém s testováním rakety jejím bezpilotním provozem.
Krom toho havárie lodi s lidmi u SpaceX by způsobila i velké problémy NASA. Že prostě celý start do rukou neznámé firmě místo osvědčených dodavatelů.

[quote] Nebudou, nebo to nahrazují ještě důkladnějšími předletovými testy, než vyžadují u SpaceX. [/quote]
Rád bych věděl, jaké předletové testy jsou pro ověření spolehlivosti rakety za provozu ekvivalentní skutečnému letu.
Vyšetřování po výbuchu: "Vůbec to nechápu, na stojanu ve fabrice to lítalo úplně perfektně!"

[quote]a a už tedy BFR (nesrovnatelně výkonnější než Saturn 5) poletí v roce 2020 nebo 2021, každopádně to bude neskutečný nářez[/quote]Podle http://www.elonx.cz/gwynne-shotwell-bfr-dosahne-obezne-drahy-v-roce-2020/ se nejedná o první stupeò BFR, ale o kosmickou loď systému BFR, která má mít bez prvního stupně nosnost na LEO cca 5 tun. Letové testy prvního stupně BFR mají být až později.

[quote]Že si NASA vymýšlí pořád další a další milníky, za to ve SpaceX nemůžou.[/quote]NASA si nevymýšlí další a další milníky. SpaceX nemá hotové původní milníky, předcházející pilotovanému letu Crew Dragonu:
- Flight Test without Crew Certification Review
- Parachute Qualification Complete
- Design Certification Review
- Flight Test Readiness Review
- In-Flight Abort Test
- Flight to ISS Without Crew

[quote]Rád bych věděl, jaké předletové testy jsou pro ověření spolehlivosti rakety za provozu ekvivalentní skutečnému letu.[/quote]Skutečným nepilotovaným letem (EM-1) budou testy dovršeny, ale v současnosti NASA provádí strukturální testy, při kterých jsou testované díly vystaveny silám, které PŘESAHUJÍ očekávané zatížení během skutečného letu. Provedla zážehové testy boosterů v RÙZNÝCH teplotních podmínkách v plné délce letu. Provede zážeh centrálního stupně v plné délce letu, a v případě nutnosti i druhý zážeh. Všechny tyto testy jsou zdrojem dat v analýze a hodnocení rizik, a vedou k významnému zpřesnění a snížení míry rizika.
[Upraveno 16.3.2018 JiříHošek]

Skutečným nepilotovaným letem (EM-1) budou testy dovršeny, ale v současnosti NASA provádí strukturální testy, při kterých jsou testované díly vystaveny silám, které PŘESAHUJÍ očekávané zatížení během skutečného letu. Provedla zážehové testy boosterů v RÙZNÝCH teplotních podmínkách v plné délce letu. Provede zážeh centrálního stupně v plné délce letu, a v případě nutnosti i druhý zážeh. Všechny tyto testy jsou zdrojem dat v analýze a hodnocení rizik, a vedou k významnému zpřesnění a snížení míry rizika. [/quote]
Ehm, předpokládám, že podobné strukturální bezletové testy se prováděly i u raketoplánů. A že se při nich PŘESAHOVALO očekávané zatížení během skutečného letu. Jenom nějak nikoho nenapadlo, že během skutečného letu prasknou gumičky u SRBu (Challenger) a že se utrhne kus pěnové izolace a udělá díru do tepelného štítu (Columbia). A že ty superspolehlivé technické zázraky ve skutečnosti povedou k lidským ztrátám průměrně 0,1 člověka na jeden let, což je zcela mimo jakékoliv srovnání s libovolnou jinou pilotovanou lodí. Tudíž si stojím za tím, že dokud to nezačne lítat, nikdo nemůže s naprostou jistotou vědět, co to bude dělat.
Jinak ale děkuji za usměrnění ohledně BFR, je fakt, že 1. stupeò by měl mít premiéru snad v roce 2022, což jsem při svém předešlém příspěvku vůbec nevzal do úvahy.

No pokud by BFS(s tepelnou ochranou) bez prvního stupně vynesl na LEO 5t- kolik by asi vynesl, pokud by na suborbitální dráhu vynesl vhodný horní stupeò? Pro začátek třeba ten z F9, později vylepšený s Raptorem...
Takhle by SpX klidně pokrylo téměř celý rozsah nosností na LEO od několika po několik set tun a to navíc vše s jednou raketou a lodí. K tomy by ten vylepšený horní stupeò s Raptorem mohl posloužit i jako remorkér pro lety mimo LEO
Krom toho si říkám, že by SSTO s pěti tunami nosnosti klidně mohlo vynášet satelity pro Starlink :D

5 tun by bohatě stačilo na malé družice(LEO,SSO), zásobování ISS, dopravu lidí na LEO. Takový SSTO by byl skutečný game changer...

[quote]Ehm, předpokládám, že podobné strukturální bezletové testy se prováděly i u raketoplánů. A že se při nich PŘESAHOVALO očekávané zatížení během skutečného letu. Jenom nějak nikoho nenapadlo, že během skutečného letu prasknou gumičky u SRBu (Challenger) a že se utrhne kus pěnové izolace a udělá díru do tepelného štítu (Columbia). A že ty superspolehlivé technické zázraky ve skutečnosti povedou k lidským ztrátám průměrně 0,1 člověka na jeden let, což je zcela mimo jakékoliv srovnání s libovolnou jinou pilotovanou lodí. Tudíž si stojím za tím, že dokud to nezačne lítat, nikdo nemůže s naprostou jistotou vědět, co to bude dělat.[/quote]Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu.
[Upraveno 17.3.2018 JiříHošek]

Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu. [/quote]
Ale vždy právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, by i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.

[quote]Ale vždy právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, by i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná. [/quote]Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný.

[quote]Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu. [/quote]
Ale vždy právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, by i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná. [/quote]

jen pro srovnání jak by věžička nebo jiný abort system zafungoval v případě failure jeste na rampě...
Dragon Pad Abort Test vs AMOS 6 RUD:
https://www.youtube.com/watch?v=l9kovJ5SyjM

otazka in-flight abort testu/failure je samozřejmě zatím off topic...

[quote]
jen pro srovnání jak by věžička nebo jiný abort system zafungoval v případě failure jeste na rampě...
[/quote]
Ta věta je trochu nepřesná a měla by spíše být :
...jak by možná zafungoval systém, kdyby ....

za to kdyby je potřeba dosadit: detekoval poruchu, posoudil vážnost, rozhodl o abortu a inicioval systém. A to vše v časovém limitu , který by byl ...

[quote][quote]Ale vždy právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, by i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná. [/quote]Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný. [/quote]
Mluvíme opravdu oba tím samým jazykem? Anebo se snažíte předstírat, že mi nerozumíte, tím, že mé argumenty převádíte ad absurdum?
Kdy jsem řekl, že mluvím o 1. letu? Tvrdil jsem, že raketa by měla být nejdřív patřičně zalétaná v nepilotovaném režimu, aby se provozem vychytaly případné mouchy, na které se při pozemních testech prostě přijít nedá. Kdo, proboha, pokud to má aspoò trochu v hlavě v pořádku, může tento princip zredukovat na jeden jediný experimentální let (viz první a jediný nepilotovaný let SLS)? Tak dobře, protože můj způsob argumentace je zřejmě příliš náročný, upravím ho do podoby: Posadit do toho lidi rovnou, tj. buď hned natvrdo anebo případně při druhém letu, to je tedy odvaz.
Ten Challenger bouchl ze zcela triviální příčiny až při 25. letu raketoplánu. Kdyby dostatečně dlouho létal v nepilotované verzi, tak by se ta závada projevila a mohla být odstraněna, aniž by při tom zařvalo sedm kosmonautů. Jenomže ten krám a slepá ulička, na kterou byla NASA tak hrdá, nejenže nebyl schopen nepilotovaného letu, ale dokonce ani neměl záchranný systém. SLS sice záchranný systém má a nepochybně při některých způsobech havárie posádku zachrání, ale jaké možné způsoby ohrožení a potenciální havárie mohou nastat, to nebude nikdo vědět minimálně do doby, než za sebou SLS bude mít několik desítek letů. Aha, takže vlastně nikdy. A to je to, oč tu běží. Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun.

[quote] Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun. [/quote]
A když NASA nutí SpX udělat 5 letů, tak jsou tady emoce na doraz a při tom lze použít přesně stejný "argument"

Ten argument je o tom, ze NASA ma iny pristup k sebe a iny k dodavatelom.

Osobne som za to, aby ludia sadali len do "zalietanych" rakiet, ku ktorym uz existuju nejake datove rady z realnej prevadzky. Nie vsetko sa da testovat.
Lenze to by NASA a cely system vladnej kozmonautiky nesmel produkovat rakety co zhltnu miliardu za start a inovaciu povazuju za skarede slovo.

[quote] Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun. [/quote]
A když NASA nutí SpX udělat 5 letů, tak jsou tady emoce na doraz a při tom lze použít přesně stejný "argument" [/quote]
To jako vážně? Nosičem Dragona má být Falcon 9 a ten bude mít v době pilotovaného letu za sebou 5 letů? Trochu rozumu do hrsti, ano?

[quote]Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. [/quote]Příště se vyjadřuje pregnantně. Vyhnete se tím problémům.

[quote][quote]Ale vždy právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, by i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná. [/quote]Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný. [/quote]
Ad: Challenger - podmínky pro použití SRB byly mimo limity stanovené výrobcem. Technici od Thiokol na to upozoròovali.
Ad: Columbie - o opadávání pěny se vědělo, ale NASA to ignorovala. Argumentace: vždy je to jenom pěna.
V obou případech se jedná o jednoznačné selhání lidí, a né techniky.

Pages