Program MPCV / Orion

Primary tabs

Dnes, 2006-08-31 má NASA oficiálně oznámit vítěze soutěže na kontrakt na vývoj lodi Orion.

Aby to tady bylo zdokumentováno: Oficiální oznámení NASA o pojmenování programu Orion bylo vydáno dne 2006-08-22, viz

[url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06299_Orion_announced.html [/url]

[Upraveno 31.8.2006 poslal avitek]

Konstruktéři Orionu užasli nad tepelným štítem Apolla, vytvořeného před padesáti lety bez dnešních moderních technologií.

http://aviationweek.com/space/nasa-s-orion-embraces-apollo-s-heat-shield...

K předchozímu odkazu na článek z aviationweek.com ([url=http://aviationweek.com/space/nasa-jump-orion-abort-test-ahead-delayed-s... To Jump Orion Abort Test Ahead Of Delayed SLS Debut[/url]) doplním pár základních informací z toho článku:
- první start SLS na nepilotovanou misi EM-1 (Exploration Mission-1) je teď "ne dříve než" v říjnu 2019
- zkouška záchranné věžičky LAS pro budoucí pilotované mise na SLS/Orion byla zatím plánována na prosinec 2019 (Ascent Abort Test 2 [AA-2])
- NASA se snaží uspíšit test AA-2 tak, aby mohl proběhnout ještě před EM-1 (aby se nezpožďovaly přípravy na pilotovanou misi EM-2)
- test AA-2 má proběhnout z LC-46 na Cape Canaveral a LAS (Launch Abort System) má být spuštěn při Max-Q (při rychlosti Mach 1,2)
- vzlet zajistí speciální nosič "Abort Test Booster" tak, aby podmínky při spuštění LAS odpovídaly standardní misi (výška, rychlost, dynamický tlak, náklon, ...)
- při testu AA-2 se bude ověřovat i řada systémů vlastní lodi Orion (avionika, komunikace, manévrování)
- do EM-1 vydá NASA na SLS celkem cca 10 miliard USD (plus 3 miliardy USD na pozemní systémy)
- do EM-2 NASA počítá s celkem více než 11 miliardami USD na loď Orion
- podle NASA bude třeba 33 měsíců na úpravu mobilního transportéru pro SLS z EM-1 tak, aby mohl převážet i SLS pro EM-2 (s delším horním stupněm EUS [Exploration Upper Stage])
- mezi misemi EM-1 a EM-2 je zatím vyhrazen prostor i pro start SLS se sondou Europa Clipper (k měsíci Jupiteru), což by měl být i nepilotovaný test horního stupně EUS

[quote]- mezi misemi EM-1 a EM-2 je zatím vyhrazen prostor i pro start SLS se sondou Europa Clipper (k měsíci Jupiteru), což by měl být i nepilotovaný test horního stupně EUS [/quote]

+1, to je skvělý nápad.

Nápad je to možná dobrý, ale dvacet čtyři miliard dolarů za recyklaci raketoplánových technologií PŘED prvním pilotovaným letem..?
To není vtip?

[quote]Nápad je to možná dobrý, ale dvacet čtyři miliard dolarů za recyklaci raketoplánových technologií PŘED prvním pilotovaným letem..?
To není vtip? [/quote]

ono problem bude (ako vzdy) v zadani. Malo to recyklovat technologie STS, ale sucasne je to nieco uplne ine ako STS. Su tam rovnake motory, ale inde umiestnene, v inom pocte, pod inou nadrzou. Horny stupen je uplna novota. Boostre maju o jeden segment navyse...

Podtrzeno secteno sa z STS nerecykluje skoro nic. Je dost mozne ze ina koncepcia (ktora sa nehra na recyklaciu) by vysla lacnejsie (napr. pouzivanie ineho, a len jedneho paliva)

[quote][ Je dost mozne ze ina koncepcia (ktora sa nehra na recyklaciu) by vysla lacnejsie (napr. pouzivanie ineho, a len jedneho paliva) [/quote]
To je právě ta otázka – použití jakého jen jednoho paliva? Hydrolox v 1. stupni s tahem 2x 1600 tun u země je čirá chiméra. I kdyby vzhledem jeho Isp postačovalo 2x 1000 tun, musely by boostery mít cca 10 ks RS-25D/E + obrovské nádrže, + 4 stejné motory v centrálním stupni. Tedy nereálné.

Kdyby byl použit jednotný kerolox, musely by být v boosterech min. 4 motory RD171, které v USA nemají, ale druhý i třetí stupeò by měl při stejných hmotách nižší výkon než SLS.

Při použití jednotného metaloxu by musela raketa zhruba odpovídat BFR/BFS s mnoha relativně slabými motory. Na LEO by sice mírně překonala SLS, ale k Měsíci nebo Marsu bez dotankování by nemohla konkurovat SLS. Navíc, v době návrhu SLS žádné odzkoušené metaloxové motory neměli a nemají je ani dnes.

Takže závěrem: Použití SRB bylo logickou volbou kvůli jejich vysokém tahu a další stupně SLS již mají jednotné palivo – LOX/LH2, tedy palivo s největším Isp. Použití motorů RS-25D/E je sice odvozeno od STS, ale neexistují ani v USA ani jinde lepší vodíkové motory o potřebném výkonu.

okej, ale pokial sa malo usetrit recyklovanim STS, preco:

-sa neuspokojili s povodnymi boostrami
-vymyslaju uplne novy horny stupen, s inym motorom nez ma spodny stupen
-neustale testuju motory, ktore mali byt "osvedcene"
-neustale sa naraza na "necakane" problemy pri vyrobe?

Ono to tak trochu posobi, ako keby amerika postupne stracala schopnost stavat velke rakety. Viem ze to suvisi hlavne s rozpoctom, ale nizsie financie by mali byt s postupom casu vyvazene vyssimi skusenostami a technologickym pokrokom, a to sa zda sa nedeje.

[quote]okej, ale pokial sa malo usetrit recyklovanim STS, preco:
...
[/quote]
mozno recykluju skusenosti a poznatky a posuvaju sa na novy level...

nie je to casto :) ale da sa vcelku suhlasit s Yamatom.
V 90 rokoch by pri podobnom pristupe asi nikto ani nehlesol ale z dnesneho pohladu posobi cely projekt znacne archaicky.
Snaha za kazdu cenu zaviest/udrzat modularitu v projekte, ktory v zaklade modularny prilis nie je, odporuje poziadavke na nizke naklady.
Myslim, ze projekt sa este dal udrzat v "rozumnych" rozmeroch sustredenim sa na jednu variantu a ostatne poslat do vecnych lovist. Pri pocte jednotiek letov nemaju sancu vyvojove naklady vyrovnat usporu z lepsieho vyuzitia pri pouziti specializovanych variant. A to je jedna z veci, ktora musela byt jasna uz na zaciatku.

Ostatne faktory ako prudky rozvoj sukromnych projektov sa sice v rokoch 2008-9 predpovedat nedal ale bohuzial zatial nevidim nejaky posun v pristupe, ktory by sucastnu situaciu reflektoval.

Nepovažuji SLS za ideální řešení, ale NASA těžko mohla v té době vybrat jiné z hlediska motorů, které měla. Již vícekrát v minulosti jsem zastával názor, že u supertěžkých raket by mělo být LOX/LH2 palivo použito ne v prvém (od země pracujícím), ale až dalších stupních. Z tohoto hlediska se mí jeví optimální konfigurace supertěžké rakety ENERGIA 5VR , viz http://russianspaceweb.com/energia5v.html Tam může být použit i slabší vodíkový motor, nebo střední modul prvého stupně pracuje značně déle, než postranní 4 boostery (s využitím regulace tahu.)

Ovšem v současné době se hodně mluví o metaloxu a návratu stupòů. S návratem se u SLS počítá jen u boosterů a není plánován návrat dalších stupòů. U Energia 5VR by bylo možno nahradit 4 boostery s motory RD 171 za nově navrhované bloky Bajkal, které mají mít stejný tah a zřejmě i průměr.

Řešení dle BFR/BFS je zatím dost vzdálené a má také určité úskalí, zvláště pro lety k Měsíci. Na př. pro vynesení nákladu cca 50 tun k Měsíci bude potřebovat další start nosiče těžkého 4400 tun pro dočerpání paliva. Na tomto fóru se hodně píše, že to bude jednoduché a levné, ale což když to tak nebude. Což když se ukáže, že jednodušší, levnější, operativnější je použít rakety SLS nebo Energia a vynést náklad nebo lidi přímým letem k Měsíci a tam provádět případné stykovky. To ovšem by BFR/BFS nebo New Glenn mohly udělat také, pokud by měly třetí stupeò. Proto si myslím, že nic není definitivně rozhodnuto a na nejlepší řešení si musíme počkat.

Ovsem je velmi dobre, ze tie ine pristupy niekto skusa. Aj keby sa tie "co kdyz" splnili, budeme vediet viac ako vieme teraz. Bez skusania este nikto nic prevratne nevymyslel.

Nerozporujem technicke riesenie, to samozrejme vychadzalo z toho co bolo k dispozicii, ale celkovy zamer. Ked raz mam malo penazi tak nebudem rozvijat system, ktory ma niekolko variant pricom kazda vyzaduje dodatocne naklady.

Koncept Energia je samozrejme flexibilnejsi ale jeho realizacia je v Rusku z financnych dovodov nie velmi pravdepodobna.
Bohuzial rovnako ako Saturn V aj Energia napriek tomu ze existovala relativne nedavno tak je uz realne nevyrobitelna nakolko dokumentacia sa stratila alebo ju zozrali mysi alebo v lepsom pripade sice existuje ale vyrobna zakladna uz nie.

Já jsem vůbec neuvažoval raketu Energia, která kdysi nosila Buran ale novou raketu ENERGIA 5VR , viz http://russianspaceweb.com/energia5v.html , která nemá vodíkový centrální modul, ale keroloxový modul stejně jako 4 boostery s mortory RD 171. Tato raketa je v plánu Roskosmosu, počítají s ní pro lety k Měsíci a rovněž se již vyvíjí její základní modul pro raketu Sojuz 5 (náhrada Zenitu) [Upraveno 10.11.2017 PinkasJ]

Vdaka za upozornenie, prehliadol som ze hovorite o novom navrhu.
Ale bohuzial aj v tomto pripade mam vazne pochybnosti ci je realna realizacia toho konceptu.
Ked zoberieme len zakladny stupen/booster s RD-170 a snahu zreplikovat Zenit u ruskeho vyrobcu, co je zabehany a znamy system : uvidime kolko casu bude potrebne na realizaciu.
To nehovorim o vyssich stupnoch, ktore su komplet nove, s este neletenymi motormi.

Crew module pro ascent abort test, který se má uskutečnit v roce 2019, dorazil do JSC v Houstonu.

https://www.nasa.gov/feature/nasa-team-outfits-orion-for-abort-test-with...

Pages