Program MPCV / Orion

Primary tabs

Dnes, 2006-08-31 má NASA oficiálně oznámit vítěze soutěže na kontrakt na vývoj lodi Orion.

Aby to tady bylo zdokumentováno: Oficiální oznámení NASA o pojmenování programu Orion bylo vydáno dne 2006-08-22, viz

[url]http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06299_Orion_announced.html [/url]

[Upraveno 31.8.2006 poslal avitek]

Tak to se těším, jak budou média jako dosud informovat veřejnost, jak postupuje program \"nového raketoplánu\", který bude létat i na Měsíc. :D

To bude \"řečí\", neopomenou napsat, že tam poletí číòané a rusové dřív ?! :D Případně Nigerie.

Pravděpodobnost , že Rusové oblétnou Měsíc v modernizovaném Soyuzu dříve je celkem vysoká.
Jinak návrhy LM a Boeingu se na první pohled moc neliší, tak NASA spíše bude hodnotit na základě zkušeností jak se ji s těmito firmami spolupracovalo. Těžko řící jakou roli budou hrát cena a předpokládané náklady na provoz, když realita bývá diametrálně odlišná.

A ja kde ja jsem to slovo ORION už slyšel:

http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Orion_(nuclear_propulsion)

Jen doufám že ten projekt nedopadne stejně jako jeho jmenovec. Ambice velké ale po pár letech ticho po pěšině.

Považuju za chybu, že lunární program odsunul zřejmě vývoj a aplikaci nukleárního pohonu na vedlejší kolej . Přínosy z projektu Prometheus by byly značné. Třeba jenom finanční úspory, mise ke vzdálenějším vesmírným objektům by trvaly kratší dobu a tedy i kratší dobu by vázaly lidské a technické zdroje.

Souhlasím. Velmi fandím pilotovaným letům, ale když se na věc podívám racionálně, bez emocí, tak bych podporoval hlavně bezpilotní sondy. Program Prometheus davál šanci odpovědět na mnoho zajímavých otázek kolem Jupitera. Konkrétně jsme se mohli dozvědět, co se děje na Europě, kterou osobně považuju za nejzajímavější těleso sluneční soustavy. Místo toho se bude mnoho let utrácet strašně peněz na něco, co nebude mít \"kouzlo\" Apolla, bude pravděpodobně stát pár lidských životů a poměr vědecký výstup / cena bude žalostný. Podobně jako u ISS... Pochopitelně to bude super, až lidská bota vstoupí na povrch Marsu, ale osobně si myslím, že kosmonautika má mnoho duležitějších úkolů...

Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé! Co je lepší, přínosnější, levnější atp. ORION, je to krásné souhvězdí zimní oblohy od kterého se vzdalujeme. Sluneční soustava letí vesmírem od souhvězdí Oriona do souhvězdí Herkula. Naše rychlost je suprová (150 až 200km za sec). Jsme vlastně všichni astronauté pánové a dámy!!!

Doufejme, že ORION bude úspěšný program i kosmická loď. Bez problémů to ale nebude.

[quote].......Podobně jako u ISS... Pochopitelně to bude super, až lidská bota vstoupí na povrch Marsu, ale osobně si myslím, že kosmonautika má mnoho duležitějších úkolů... [/quote]

Osobne bych do toho noveho kramu klidne sednul i kdyby pravdepodobnost navratu me neposkozene telesne schranky byla i treba jen 10%. To uz bych se rovnou mohl zbavit rukou a nohou a svet vnimat, napojen na nejaky PC, pomoci sond, druzic a spionaznich letadel :-)

Hledame nove hrdiny! Mece nechte doma a oblecte skafandry! Vzhuru ke hvezdam! :D

//Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé!

Chtěl jsem to položit jako otázku priorit. Vývoj nukleárního pohonu by zefektivnil jak automaty, tak pilotované lety na Měsíc a Mars (přeprava nákladů a vlastních posádek).
Kromě financí jsou dvě hlavní věci, které brání pronikání člověka do vesmíru, levná a bezpečná doprava z povrchu Země na LEO či výše a výkonný pohonný systém na delší trasy.
Nepochybně ideální by bylo, aby NASA zvládla jak vyvíjet nukleární systém ,tak lunární projekt, ale bohužel jak je vidět, nukleární pohon byl odsunut stranou.

Nukleární pohon - už od let šedesátých se o něm mluví a sní. Zatím je to nedosažitelné, teorie máme, ale současná technologie pokulhává.
Výroba reaktoru či bomby je první stupeò k ovládání energie jádra. Motory jsou proti tomu mnohem složitější a drahé.
Máte pravdu, že peníze půjdou jinam.
Na první pol. XXI. stol čekají dva úkoly, zvládnutí opravdu levné a bezpečné dopravy na orbit kolem Země. Pak se podívat dál.
Nabízí se otázky, dokážeme to? Neutopí se svět v eko krizi či teroristickém chaosu?

ORION je pěkný název, z mytologie i z oblohy. Sohvězdí Oriona je na obloze a my - tj. celá sluneční soustava se od něho vzdalujeme. Rychlostí asi 180 km/sec-1. Letíme směrem do souhvězdí Herkula. Jsme, dámy a pánové astronauti!

Mnoho úspěchů, ORIONE!

Taky bych si do toho sednul. I do STS o jehož bezpečnosti mám vážné pochyby. Přesto mi prostě vadí, že se kvůli jednomu (možná důležitému, možná ne) projektu ruší projekty, které jsou méòe mediálně přitažlivé, ale z hlediska základního výzkumu nesrovnatelné. Jaký má poměr(nebo spíš bude mít až se dodělá) věda/cena ISS? Jaký ho má Hubble?

Nevíte v kolik a kde má nasa vystoupení ohledně toho dodavatele?

Jako mediálně zabalený projekt pilotovaného programu to vypadá krásně. Nicméně pořád se nemůžu zbavit pocitu, že celý systém je Apollo-Saturn apgrejdovaný po čtyřiceti letech... Svou filozofií a nakonec i názvy jednotlivých komponent. Zda to za ty peníze bude až takový pokrok, Bůh suď...

[quote]Jako mediálně zabalený projekt pilotovaného programu to vypadá krásně. Nicméně pořád se nemůžu zbavit pocitu, že celý systém je Apollo-Saturn apgrejdovaný po čtyřiceti letech... Svou filozofií a nakonec i názvy jednotlivých komponent. Zda to za ty peníze bude až takový pokrok, Bůh suď... [/quote]

Aspoò že už se konečně něco děje, za dobu mýho celýho života se jen přešlapovalo na místě a snilo o nějáký mezinárodní stanici. A to je málo.

August 31, Thursday
4 p.m. - Orion Crew Exploration Vehicle Contract Award News Briefing - HQ (Public and Media Channels)

přímej přenos na nasa tv, našeho 22.00

Ano právě na tiskovce to potvrdili, vybrán byl Lockheed Martin.

RELEASE: 06-305

NASA Selects Orion Crew Exploration Vehicle Prime Contractor

NASA selected Thursday Lockheed Martin Corp., based in Bethesda, Md., as the prime contractor to design, develop, and build Orion, America\'s spacecraft for a new generation of explorers.

Orion will be capable of transporting four crewmembers for lunar missions and later supporting crew transfers for Mars missions. Orion could also carry up to six crew members to and from the International Space Station.

The first Orion launch with humans onboard is planned for no later than 2014, and for a human moon landing no later than 2020. Orion will form a key element of extending a sustained human presence beyond low-Earth orbit to advance commerce, science and national leadership.

The contract with Lockheed Martin is the conclusion of a two-phase selection process. NASA began working with the two contractor teams, Northrop Grumman/Boeing and Lockheed Martin, in July 2005 to perform concept refinement, trade studies, analysis of requirements and preliminary design options. Lockheed Martin will be responsible for the design, development, testing, and evaluation (DDT&E) of the new spacecraft.

Manufacturing and integration of the vehicle components will take place at contractor facilities across the country. Lockheed Martin will perform the majority of the Orion vehicle engineering work at NASA\'s Johnson Space Center, Houston, and complete final assembly of the vehicle at the Kennedy Space Center, Fla. All 10 NASA centers will provide technical and engineering support to the Orion project.

The contract is structured into separate schedules for DDT&E with options for production of additional spacecraft and sustaining engineering. During DDT&E, NASA will use an end-item cost-plus-award-fee incentive contract. This makes the award fee subject to final determination after the contractor has demonstrated that it meets the technical, cost, and schedule requirements of the contract.

DDT&E work is estimated to occur from Sept. 8, 2006, through Sept. 7, 2013. The estimated value is $3.9 billion.

Production and sustaining engineering activities are contract options that will allow NASA to obtain additional vehicles as needed. Delivery orders over and above those in the DDT&E portion will specify the number of spacecraft to be produced and the schedule on which they should be delivered.

Post-development spacecraft delivery orders may begin as early as Sept. 8, 2009, through Sept. 7, 2019, if all options are exercised. The estimated value of these orders is negotiated based on future manifest requirements and knowledge gained through the DDT&E process and is estimated not to exceed $3.5 billion.

Sustaining engineering work will be assigned through task orders. The work is expected to occur from Sept. 8, 2009, through Sept. 7, 2019, with an estimated value of $750 million, if all options are exercised.

Celá lod dlouhá 20 metrů, průměr 5 metrů. Dva kulaté panely fotovoltaických baterií.

Tepelná ochrana ablativní, výměnná skořápka, která se vymění po každém letu.

Záchranný systém obsahuje 4 raketové motory, velmi podobný Apollu.

Konstrukce vlastní kabiny z 20 % KOMPOZITNÍ MATERIÁLY, servisní dokonce 31 %. Motor servisní sekce je upravený motor OMS z raketoplánu, stejné hypergolické pohonné látky.

První pilotovaný start je nyní předpokládán v září 2014.

Celý kontrakt tedy bude mít hodnotu cca 8 miliard USD? A pokud to dobře chápu, tak kyslíkometanový motor je venku ze hry (alespoò pro Orion/CEV).

První část kontraktu (do září 2013) předpoklá´dá stavbu dvoiu exemplářů, jednoho nákladního a jednoho pilotovaného. Kolik se jich bude stavět pak, búde projednáno později, až se bude domlouvat kontrakt na období do roku 2019.

Lodi se budou kompletovat na KSC, loď v zařízení (budově), kterou bude provozovat hlavní dodavatel, montáž s nosnou raketou Aries I ve VAB.

[quote]Celý kontrakt tedy bude mít hodnotu cca 8 miliard USD? A pokud to dobře chápu, tak kyslíkometanový motor je venku ze hry (alespoò pro Orion/CEV). [/quote]

Aleši, je to tak.
První fáze (stavba dvou ověřovacích prototypů) ... 3,90 miliardy USD
Druhá fáze (výroba provozních exemplářů bez měsíčních modulů) ... do 3,50 mld. USD
Paralelně s druhou fází peůběžná technická podpora .... 0,75 mld. USD

c e l k e m ..................... 8,15 mld. USD

Kyslíkomethanový motor se uvažoval hlavně pro měsíční modul (přistávací stupeò), ne pro servisní. U ervisního se musí počítat s velmi dlouhou dobou skladování na oběžné dráze (např. při obsluze ISS i vyčkávání u Měsíce) a to přece jen u methanu není tak jednoduché. Výhoda je taky hypergoličnost stávajících pohonných látek a možnost použít vyladěné motory OMS z raketoplánu bez velkých úprav.

[Upraveno 31.8.2006 poslal avitek]

sorry za offtopic - probiha opakovani tiskovky

8 lete je běh na dlouhou tra, USA bude asi čtyři roky bez pilotovaných letů a to ještě za předpokladu ,že vše půjde podle plánu.

[quote]8 lete je běh na dlouhou tra, USA bude asi čtyři roky bez pilotovaných letů a to ještě za předpokladu ,že vše půjde podle plánu. [/quote]

Zaráží mi časový nesoulad mezi ukončením provozu STS a zahájením letů Orion - prodleva může být i delší než uváděné 4 roky. Jak víme, málokdy byly plánované termíny dodrženy. Navíc v 1. fázi postavené pouhé dva exempláře (1 pilotovaný, druhý nákladní)představují dost zranitelný transportní systém - v případě havárie nebo jakýchkoliv závad budou US opět bez vlastních dopravních prostředků. Obecně, avízovaná doba k prvnímu letu Orion mi připadá neúměrně dlouhá, vzhledem k tomu, že bude využita celá řada stávajících a vyzkoušených technologií, komponentů i pozemních zařízení.

//Zaráží mi časový nesoulad mezi ukončením provozu STS a zahájením letů Orion - prodleva může být i delší než uváděné 4 roky. //

Myslím že ještě před jedním či dvěma roky se počítalo se zahájením letů CEVu kolem roku 2012. Teď už to posunuly na rok 2014, takže realistický odhad zahájení letů CEVu by mohl být 2018-2020.

Je zde jistá malá šance, že NASA nemusí být s pilotovanými lety na LEO odkázaná jen na Rusko. Třeba zapracuje soukromý sektor(např. SpaceX) a přijde s pilotovaným prostředkem na LEO dříve než LM s CEVem.

evně doufám, že to nebude až 2018; v kontraktu jsou podmínky na plnění termínů, jinak LM nedostane prémie. Termíno 2014 je tam dán \"nejpozději v roce 2014\". Myslím, že všichni se budou snažit uskutečnit bezpilotní lety co nejdříve, ale obávám se, že první start Orionu bez posádky bude nejdřív v roce 2010 (to je do čtyř let a to na stavbu letového prototypu je zatraceně málo). Pak by měl uskutečnit ještě řadu dalších testovacích letů a na jejich základě udělat změny pro stavbu prvního letového exempláře pro pilotované lety, nebo dostavbu původního prototypu - když budou chtít šetřit (J. Werich: \"Šetřit se musí, a to stojí, co to stojí!\").

Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona?

[quote]Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona? [/quote]

Nezobecòujte zbytečně (taky mám zkušenost s US leteckou firmou) - není Boeing jako SpaceX. Velké americké firmy jsou hrozné byrokratické kolosy. A mezi těmahle velrybama se to hemží spoustou malinkých dravých ryb.

zdravím
Honza

[quote]Jak znám američany (makám pro ně v letecké firmě) tak skutečný termín bude rozhodně posunutý a náklady budou nakonec nesrovnatelné s počátečními odhady. Máte pravdu, soukromý sektor by mohl výrazně pomoci. Sleduju stránky SpaceX a poslední dobou je tam mrtvo... Máte někdo info o dalším startu Falcona? [/quote]

Není to zrovna dotaz k CEV, ale můžu se zeptat u jaké firmy a kde děláte?

Na stránce NASA o lodi Orion ( http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/orion/index.html ) je mimo jiné i PDF dokument nazvaný \"Handout\" ( http://www.nasa.gov/pdf/156298main_orion_handout.pdf )[cca 700 kB], kde je pár dalších informací o návrhu lodi od firmy Lockheed Martin. U Crew Module (CM) jsou uvedeny jako pohonné látky GO2/GCH4 což by tedy snad měl být kyslíkometanový pohon (zřejmě pro orientační motorky). Takže nakonec možná už i na Orionu bude malý systém, ověřující pohonné látky související s letem na Mars. No, uvidíme.
[Upraveno 02.9.2006 poslal ales]

Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu. Řekl bych, že při zachování základních rozměrů by klasická čtvercová(pí*r*r versus (2*(2*r)) ev. obdelníková pole by byla skoro stejně skladná, akorát by měla větší plochu a tím i zajistila větší příjem energie.

[quote]Obecně, avízovaná doba k prvnímu letu Orion mi připadá neúměrně dlouhá, vzhledem k tomu, že bude využita celá řada stávajících a vyzkoušených technologií, komponentů i pozemních zařízení. [/quote]

Kdysi jsem tu objasòoval jistý pojem z plánování a rozpočtování jako hnusné intrikánské politiky a souboje o fondy, které se bohužel ve Veberovi neuvádí. Tehdy to byla ROZPOČTOVÁ KOTVA. Jiná oblíbená forma rozpočtové plánovací intriky je ROZPOČOVÁ VÝHYBKA. V práci ji rádi používáme.

Nechtěj dát prachy. Určí ale ambiciózní prioritu. Ta se rozjede a pokud možno zajistí rozpočtovou kotvou. Postupně během rozjezdu expanduje a zastavuje ostatní programy, které všichni považovali za samozřejmost a neuvědomují si, jak moc je potřebují a že pro ně vlastně nestanovili prioritu a prachy. Žravá priorita dobře posychrovaná rozpočtovou kotvou se však už levně opustit nedá, a tak nezbude než na ukončované programy, kvůli kterým kde kdo začíná křičet, prachy sehnat. Rozpočet se takto přesměruje jinam, než ho jeho seškrtavci naplánovali. Počítám, že NASA cíleně jede k výhybce.
:P

Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.

Někdy si řikám, že ta americká soutěživost má něco do sebe, aspoò odpadá plebs typu našeho l-159 atp.

[quote]Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu. Řekl bych, že při zachování základních rozměrů by klasická čtvercová(pí*r*r versus (2*(2*r)) ev. obdelníková pole by byla skoro stejně skladná, akorát by měla větší plochu a tím i zajistila větší příjem energie. [/quote]

Rekl bych ze je to levnejsi .
Mas jen jeden typ panelu a nahradni dil/panel je jenom jeden typ.
Nemusis mit system uchyceni pro stredni panel a pro bocni/krajni panel,vsechny panely jsou stejne ....tedy jeden typ.
Mozna take pro skladovani .

[quote]Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.

[/quote]
Či sa Boeingu darí alebo nie, o tom najlepšie hovorí hodnota ich akcii na burze. A tá je najvyššia za posledných cca 5 rokov. Radšej by som teraz nechcel by v koži manažérov Airbusu - uvedenie A 380 do prevádzky sa neúmerne predåžuje a náklady na vývoj A-350 sa zdvojnásobujú.

[quote]Vracíme ke stálému problému sondy - auomaty nebo lidé! [/quote]

Za statni penize by melo byt prozkoumavano pouze to, co neni ekonomicky rentabilni pro soukromy kapital. Vzhledem k tomu ze cesta na LEO je pro soukromniky proslapla, tak je jedine spravne ze se NASA pokousi proslapnout cestu i na Mesic, coz je dalsi logicky krok.
Vynechat Mesic by byla zasadni chyba. Samozrejeme je take nutno investovat neco i do pruzkumu vdalenejsich objektu, ale to budou castky vyrazne nizsi.
Jaderne reaktory budou zapotrebi az pro zakladnu na Mesici, nebo let lidi k Marsu, tudiz na jejich vyvoj zbyva porad minimalne 15 let casu. Neni kam spechat.
Vyzkum Jupiteru lze delat i klasickou cestou.

Mám dojem, že výzkumy na LEO jsou daleko prospěšnější než lety na Měsíc a vzdávat se jich, tak jak to uvažuje NASA je krátkozraké a nedomyšlené. Jsem pro průzkum Měsíce, ale myslím si, že má smysl poze jako společný mezinárodní projekt. To s čím přišli Američané je typický egoistický Bushshit, který má vrátit USA zpátky lesk po sérii průs**ů (11.9., Columbie, zpackaná válka v Iráku.....). Stejně jako před léty Apollo, kdy šlo o náplast za Sputnik, Gagarina , Vietnam a když se výzkum Měsíce díky němu rozvinul a přišly na řadu konečně vědecké ( již ne tak na efekt působící mise) , tak kongres zrušil financování projektu a výzkum měsíce byl přerušen v nejlepším a z Apollo Applications nezbylo krom Skylabu skoro nic. Jsem přesvědčen že pilotované vesmírné lety by neměly už být předmětem politických hrátek.

[quote]Kduž nad tím přemejšlím, nechtěl bych byl v kůži managerů u Boeingu. Moc se jim v posledních letech nevede.
Mají velký problémy s evropským Airbusem,
V programu JSF to projelo X-32 v soutěži s X-35,
S CEVem to opět projel s Lockhedem,
Delta4 je vydržovaná vládou aby existovaly dva navzájem nahraditelné výrobní programy s Atlasem5,
A u F-22 je situace podobná.
[/quote]

Ja myslim ze Boeing si v leteckem i vojenskem prumyslu vede velice slusne. Rakety Delta jsou zanedbatelny byznys urceny jen pro podojeni US AirForce. Boeing na Delte v soucasne dobe rozhodne neprodelava, ale hlavne Sea Launch se rozjizdi velice slusne a Boeing se uz ani nepokousi komercne nabizet Deltu IV nebo II (za nizsi ceny). Je cas vybirat zisky z investic.

V akci CEV taky Boeing nehral prvni housle v tymu s Northrop Grummanem, cili jeho zodpovednost za prohru neni tak velka.

F-22 jsou jiste prasule v kapse.

Lockheed Martin ten kontrakt urcite potreboval mnohem vic a zrejme je v kosmonautice lepsi nez Boeing. Jen me prekvapuje, ze mnoho fandu LM s tim vubec nepocitalo.

[quote]Mám dojem, že výzkumy na LEO jsou daleko prospěšnější než lety na Měsíc a vzdávat se jich, tak jak to uvažuje NASA je krátkozraké a nedomyšlené.
[/quote]

Obavam se ze vyzkum na ISS v soucasnosti temer neexistuje a to je ISS stejne hlavne vyuzitelna k biologickemu vyzkumu pusobeni beztizneho stavu. Tedy neco co je dulezite pro lety k Marsu.
No snad se na ISS dockame i nejakeho prumysloveho vyzkumu, ale pochybuju.

[quote]
Jsem pro průzkum Měsíce, ale myslím si, že má smysl poze jako společný mezinárodní projekt.
[/quote]

Ale partneri musi mit co nabidnout. Jedine co by mohli nabidnout jsou mesicni experimenty a uzitecne zatizeni. Myslim ze tam se americane nebudou branit spolupraci.

[quote]
To s čím přišli Američané je typický egoistický Bushshit, který má vrátit USA zpátky lesk po sérii průs**ů (11.9., Columbie, zpackaná válka v Iráku.....).
[/quote]

To ze Americane maji nejakou vizi je hodne dulezite hlavne pro NASA. Nikdo ostatne nenuti dalsi narody aby se vecne opicili po Americanech.
Taky proto si myslim ze Japonci a Evropa by se hlavne meli zamerit na automaticke sondy.

[quote]
Stejně jako před léty Apollo, kdy šlo o náplast za Sputnik, Gagarina , Vietnam a když se výzkum Měsíce díky němu rozvinul a přišly na řadu konečně vědecké ( již ne tak na efekt působící mise) , tak kongres zrušil financování projektu a výzkum měsíce byl přerušen v nejlepším a z Apollo Applications nezbylo krom Skylabu skoro nic. Jsem přesvědčen že pilotované vesmírné lety by neměly už být předmětem politických hrátek. [/quote]

Blbost. To ze Americane predbehli projektem Apollo svou dobu je neco stalo. Tezko mohli dale udrzovat takovy rozpocet na kosmonautiku, kdyz byli ve studene valce s Rusy (kteri Mesic odpiskali).
Byl to politicky spravny tah, kdyz projekt Mesic utlumili a dali se do soutezeni s Ruskem na jinem poli. Chyba ale byla znicit unfrastrukturu Saturnu, hlavne motory F1 a J-2 a lod Apollo.
Pro americany je prioritou vojenska dominance a vliv ve svete, tezko to kdy vymeni za nejakou slapotu na Mesici nebo Marsu.
Myslim ze valka v Iraku dopadla pro Americany docela dobre - hlavnich cilu bylo dosazeno (ikdyz to stalo trosku vic nez nekteri vyhlasovali), ale jeste je ceka konflikt s Iranem a islamisty jinde. To taky nebude zadarmo, ale doufejme ze to neohrozi soucasnou vizi, ktera je vyrazne levnejsi nez bylo Apollo a valka s fanatiky v Iraku je prochazka ruzovym sadem proti valce ve Vietnamu.

[quote]
[quote]Celkem by mě zajímalo jestli tak kruhová solární pole vybrali z nějakého praktického důvodu nebo to je jen kvůli efektu. [/quote]

Rekl bych ze je to levnejsi .
Mas jen jeden typ panelu a nahradni dil/panel je jenom jeden typ.
Nemusis mit system uchyceni pro stredni panel a pro bocni/krajni panel,vsechny panely jsou stejne ....tedy jeden typ.
Mozna take pro skladovani .
[/quote]

Ja bych si tipnul ze je to z duvodu toho, ze se ty panely nejak musi dostat na orbitu pod aerodynamickym krytem. Povrch servisniho modulu kryty neni a tak musi byt panely slozene pod adapterem na Ares 1.
Zrejme se panely budou rozvijet jako vejir. To umozni velkou pohyblivost a efektivitu, ale i velkou komplikovanost, hmotnost a cenu techto panelu.

Lepsi mi ovsem prijde system pouzity u Dragonu, jehoz panely budou taky kruhove, ale nerozkladatelne a budou schovane pod odklapecim krytem spojovaciho prulezu. Tento system ale u Orionu pouzit nejde.

Nejspíš to patří do Politických souvislostí - ale, Jirko, jakých že cílů Američané v Iráku dosáhli?
Země skoro v občanské válce (a rychle to \"skoro\" vymazávající), Írán jako jediná zbývající místní mocnost, vzrůst cen ropy, nutnost povolávat záložáky, protože armáda nějak ztratila přitažlivost, když je zrovna válka...
Co z toho je dosažený cíl?

A víceméně potvrzujete to, že let na Měsíc byl v 60. letech JEN prestižní záležitostí. \"Dohnali a předehnali jsme komunisty, jupííí!\". Že to bylo drahé? Proti válce ve Vietnamu to byla čurda. Ona to byla čurda i proti výdajům Američanek na kosmetiku (se sporným výsledkem...).
Ale cíle bylo dosaženo, co s tím dál? Kašleme na Měsíc...

To Vítězslav Novák: Přesně tak, nenapsal bych to líp. A s tím výdajem na kosmetiku se sporným výsledkem, tak jsem se už dlouho nezasmál - naprostej souhlas.
PS: V devadesátejch letech existoval projekt návratu na Měsíc, s využitím STS a jedné klasické rakety (třeba ARIANE 5 ), psalo se o tom tak v 94 roce v L+K. Daleko levnější a méně spektakulární. No nebylo to ale v tý době politicky potřebný, takže z toho nic nebylo. Bohužel

[quote]pevně doufám, že to nebude až 2018; v kontraktu jsou podmínky na plnění termínů, jinak LM nedostane prémie. Termíno 2014 je tam dán \"nejpozději v roce 2014\". Myslím, že všichni se budou snažit uskutečnit bezpilotní lety co nejdříve, ale obávám se, že první start Orionu bez posádky bude nejdřív v roce 2010 (to je do čtyř let a to na stavbu letového prototypu je zatraceně málo). Pak by měl uskutečnit ještě řadu dalších testovacích letů a na jejich základě udělat změny pro stavbu prvního letového exempláře pro pilotované lety, nebo dostavbu původního prototypu - když budou chtít šetřit (J. Werich: \"Šetřit se musí, a to stojí, co to stojí!\").
[/quote]

Pokud STS odejde tak jak je planovano nekdy v roce 2010 nebo jen o chvilku pozdeji, tak ISS bude mit kapacitu 6osob dopravovanych pomoci Sojuzu 4x za rok. (Doufam ze ten Sojuz 4x za rok neni jen nejaka neoficialni domenka). To znamena ze NASA si po nekolik nasledujicich let bude moci kupovat dopravu astronautu na ISS za par supu a usetri miliardy za STS.
K zasobovani se budou pouzivat Progressy, ATV, HTV nebo COTS.

K plnemu vyuziti ISS bude asi Orion potreba, ale k tak brutalnimu omezeni provozu ISS jako v minulych letech snad uz nedojde.

Tohle srovnání si pamatuju ještě z té doby - někdy v 70. v planetáriu vykládal Grun o Apollu a vyšlo mu, že v roce největších výdajů na vývoj a výrobu stál projekt Saturn/Apollo třetinu toho, co Aminy utratily za kosmetiku. V tomtéž roce.

To jsem ovšem ještě nevěděl, jak aminy vypadají, jsa indoktrinován imperialisticko podvratnickým Playboyem. Až mnohem později jsem zjistil, že asi všechny, které se dají ukázat, do toho Playboye odchytávají.

Nechme srandy - ono je to spíš smutné. Hodně smutné je čtení o Apollo Applications - srovnáme-li to s realitou. Stejně jako srovnáme-li články z L+K ze 70. let s realitou STS.

Pages