APOLLO

Primary tabs

ahojte vsetci maniaci do apolla.konecne je tu tema pre nas aby sme si tu ujasnii pripadne nejasnosti tykajuce sa celeho projektu a aj jednotlivych misii

mna by napr zaujimalo,ci ma niekto z vas nejake blizsie info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo?ci niekto viem z coho boli tie \"plachty\"?

toto je mala tema pre mna, ale velka tema pre vsetkych :-)

> info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo

http://www.lpi.usra.edu/expmoon/Apollo11/A11_Experiments_SWC.html
http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/ApolloC...

Byly to pásy z hliníkové fólie (u Apolla 16 částečně i platinové fólie) 30 cm x 140 cm x 15 mikronů. Byly na pár hodin vystaveny účinkům slunečního záření (na Měsíci) a pak dovezeny zpět na Zemi k analýze zachycených částic.

Velmi podrobný popis i s odkazy na publikace výsledků je

http://ston.jsc.nasa.gov/collections/TRS/_techrep/RP-1994-1317.pdf

Catalog of Apollo Experiment Operations / Thomas A. Sullivan.
NASA Reference Publication 1317
January 1994 (přiblžně 2,5 MB soubor)

str. 94-97 (v pdf souboru str. 108 a násl.)

(je to podobné, jako druhý odkaz od Aleše, ale jsou tam docela dobré obrázky)[Upraveno 27.6.2006 poslal avitek][Upraveno 28.6.2006 poslal mikes]

Výsledky jsou v souboru

http://history.nasa.gov/apsr/apsr.htm

odklepnout Part 3

Je to na str. 3-59 (stránka pdf souboru 39) a v tabulce 3-V (následující stránka), další údaje jsou na str. 3-62 až 3-63 (stránky pdf 47-48)

Pozor, soubor je skoro 6 MB dlouhý!

ahojte vsetci amatersky ale plne zaujati vedci.

zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications?

[quote]zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications? [/quote]

Asi nejlépe začít přečtením knihy \"Skylab: A Chronology\", která je ke stažení na

http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm

\"Případně ještě: \"SKYLAB, Our First Space Station\"

http://history.nasa.gov/SP-400/sp400.htm

\"LIVING AND WORKING IN SPACE: A HISTORY OF SKYLAB\"

http://history.nasa.gov/SP-4208/sp4208.htm
[Upraveno 12.7.2006 poslal ales]

[quote]ahojte vsetci amatersky ale plne zaujati vedci.

zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications? [/quote]

Program Apollo aplication sestaval s nekolika casti.
Prvni casti bylo pokracovani v pruzkumu Mesice a postupne setrvani cloveka na jeho povrchu.K tomuto ucelu byly upraveny stavajici LM na nekolik variant.
LM obytny,zasobovaci,vedecky,energeticky atd a zakladni LM urceny pro posadku,ktery byl jediny pouzit.Zakladni nosnou raketou mel byt osvedceny Saturm 5 s preletovou lodi Apollo nebo aut.LM.LM mely automaticky pristavat v urcene oblasti a postupne vytvorit obyvatelnou zakladnu.Dokonce bylo uz testovano klim.vozidlo s nadstavbama,ktere dnes je snad nekde v muzeu.
Dalsi casti melo byt vybudovaní stale orbitalni stanice na ob.draze do budoucna stale obyvatelne.Zakladni nosna raketa pro male naklady a posadku s prepravni lodí Apollo mel byt take osvedceny Saturn 1B a pro naklad vetsich hmotnosti opet Saturn 5.
Dalsi casti melo vse vyustit logicky v let na Mars.Opet s pouzitim uvedenych nosnych raket a lodi Apollo ve spojeni vyse uvedenych aplikaci a jimi odzkousenymi technologii.
Podotykam ze uvedene nosne rakety jsou odzkouseny s lidskou posadkou. a ze se bavime myslenkach konce 60tych.let.O tom jak program Apollo predbehl svou dobu nelze ani v malem pochybovat.

zaujimalo by ma,ako to vyzeralo vo vnutri LM pocas EVA.ake tam panovali teplotne podmienky a ako prebiehalo plnenie atmosferou ked sa kozmonauti ukoncili EVA a vratili sa do LM.vie o tom niekto nieco?

Díky Jardovi za shrnutí, ale trochu bych se hádal ohledně předběhnutí své doby. Svou dobu předběhl Leonardo, když vymyslel vrtulník - a neměl čím ho pohánět - nebo padák a neměl odkud seskakovat. Svou dobu předběhl Babbage, když vymyslel mechanický počítač - a ani nejmodernější mechanické dílny v technologicky nejrozvinutější zemi světa té doby ho nedokázaly vyrobit. Ale tady všechno bylo. Veškerá technologie existovala nebo se dala dovyvinout bez nějakých velkých skoků. Ukončení projektu Apollo bylo jen a pouze politické rozhodnutí. A nejspíš vojenské - v zemi, kde vietnamská válka požírala lidi i prostředky tempem řádově vyšším než kosmický program.

Naopak svou (a i dnešní IMHO) dobu silně předběhl projekt raketoplánu, pro který odpovídající technologie nejsou dodneška.

Smutné čtení, Jardo. Tím spíš, že tehdejší plány byly reálné...

v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?

[quote]v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla? [/quote]

Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, nebo to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.
:(

[quote]
Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, nebo to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.
:( [/quote]
Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.
Koncepce současného raketoplánu je od začátku chybná, ale znamenala utápět peníze do vývoje a ne do provozování letů, kde náklady jsou více než transparentní což u vývoje logicky není. Proto například byl zrušen Skylab. Apolla už nechtěli pustit na oblohu, aby neohrozili stále bobtnající a odkládaný projekt raketoplánu, který byl koncipován pro \"civilní využití\" (armáda od jeho používání ustoupila pro jeho nespolehlivost a drahost - jeden servisní let přišel totiž jako nová družice). Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.

//Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.

Stavba nového dalekohledu trvá roky, navíc dalekohled Hublleho typu se v nebližší době do kosmu nechystá.

Navíc případná servisní mise může být spojena s vědeckými experimenty, aby se zabilo víc much jednou ranou.

[quote]v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla? [/quote]

Se Saturny byly potíže, ne ale takové aby docházelo k tak mohutným odkladům jak u STS. Rakety jsou jednodušší než raketoplán a Saturny byly jednodušší a tím i méně poruchovější. Dnes je mezi počítačem a koncovým prvkem( motor atp) mnoho dalších částí, všude může vzniknout problém.

U NASA nebyl takový STRACH z havarie jako je nyní. Např. první let kabiny Apolla 7 s posádkou měl celou řadu drobných poruch a potíží, přesto po dvou! měsících Apollo letělo znovu, jako let A8 k Měsíci.
Nebáli se riskovat. Dnes by to bylo na možná, roční odklad.

Změnila se doba a dnes už nelze lety na oběžnou dráhu v kosmonautice považovat za průkopnické. Je to už více-méně stav normálního, běžného létání. A proto se NASA bojí. Sami si ten image bezproblémovosti a bezpečnosti STS vytvářeli. Smrt zkušebního pilota v novém letadle je neštěstí spjaté s vývojem, ale spadnutí téhož letadla se 300 lidmi na palubě je tragedie -pořádný prů... pro ty co letadlo provozují a dělali.

[quote] Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení. [/quote]

Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled. :mad:

[quote][quote]
Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, nebo to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.
:( [/quote]
Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.[/quote]

Ehm... Pro jaky vojensky program/zarizeni byla vyvinuta rodin raket Saturn?

A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril \"bleskosvod\", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).

Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i \"kdyby trakare padaly\". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.

Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-)

Jsem příznivec údržby Hubblu a protože na obzoru není podobné zařízení vidět, bude dobře ho dát do pořádku. NASA s ním (a opravami) už má mnohé a dobré zkušenosti. Je to stejné jako s STS, je to starý krám, nebo pořád špička techniky? Jsem pro to druhé.

Nabízí se srovnání se spoustou krámů ze současných obchodů. Nové, moderní a bla, bla.. Třeba mobily. Ano, ty nové mají spoustu hejblátek, fikaností, můžete wapovat, stepovat atd. Ale naprostou většinu času volám, je mi voláno a píšu a je mi psáno. To ostaní jsou v použitelnosti jen střípky. Na trhu není tydlifon, který by byl \"Kostěj nesmrtelný\", 4 základní funkce, nebát se ho upustit, namočit, vyklepat při jízdě na kole atp. , aby stále fungoval.

Mám takový starý foák ...stále fotí a co toho má za sebou. Vyfocená krajina je stejná jako v jiných, tetka taky, kytičky a skupinka kamarádů též. Ne, že bych neměl moderní focení, ale fotky jsou jaksi stejné (asi je to mizerným fotografem). Tak tomu bude v mnohých případech.

Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.

[quote][quote] Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení. [/quote]

Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled. :mad: [/quote]

mozno by horel nad pacifikom a mozno by skoncil niekomu na kuchynskom stole ... HST nema korekcne motory ... noemoze teda menit drahu! miesto toho to za neho robil raketoplan ... a ak by mal byt niekedy stiahnuty z obeznej drahy bude si to vyzadovat iste technicke usilie .. minimalne nejaky tahac ktory ho nasmeruje nad pacifik ... alebo prileti jednoducho raketoplan a zoberie ho domov ... kde s nim mozu robit dalsie testy ... ale podla planu mal byt vo vesmire minimalne do 2010 (kedy sa ma skoncit program STS) .. no ale kedze je raketoplanov malo a to co je potrebne este na ISS dopravit vela bude sa treba zamysliet nad tym co s tym ... mozno ho fakt zosrelia (bude to lacnejsie a lepsie ako by cca 12t kolos o velkosti autobusu mal nesoncit niekomu na hlave...

[quote]
Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.
[/quote]
Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.

[quote]

A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril \"bleskosvod\", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).

Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i \"kdyby trakare padaly\". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.

Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-) [/quote]

Uváděl jsem, že mluvím o dojmech ze svých vybledlých vzpomínek. Vyjádřil jsem i naději, že znalci to uvedou na pravou míru, což jak vidím se stalo. Za což děkuji!

Celkem se přiznám, že jsem rád do svých dojmů vložil jistou \"dojemnost\", která bude pro některého z kosmických Všeználků motivující. ;)

Že k zásahu bleskem přispělo vysoce vodivé uzemnění z plamenů a stopy ionizovaného vzduchu jsem věděl. Domníval jsem se však, že muselo jít o start nějak ohrožovaný bouřkou. Kde by se jinak ten blesk i přes plamenné uzemnění vzal?

Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je?

[quote]
Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je?
[/quote]

Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To \"dostatečně\" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr...

[quote]Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada. [/quote]

Určitě je lepší vrabec v hrsti než holub, který v tomto případě vlastně ani není na střeše.

Nicméně takováto optická zařízení se docela vyvíjí rychleji než třeba nosiče aj. Mám obavy, aby nakonec nepřišla doba, kdy za jednu údržbářskou misi raketoplánu k Hubblu bude možno pořídit věcičku, která Hubbla překoná jak technickými parametry, tak lácí své údržby, a přesto budeme pouze na Hubbla odkázáni.

Zařízení k monitorování Země se za dobu od vzniku Hubbla hnula celkem zajímavě. Kdyby se vyvíjeli nástupci Hubbla, myslím, že by příští zařízení nemusel být Hubble na hormonech. Podezřejní, že kdyby se postavil Hubblův náhradník, tak při současných technických možnostech získáme více muziky za méně peněz, je myslím na místě.

Mám podezření, že za tu dobu by nemuselo jít o záměnu jednoho mobilního véčka druhým mobilním véčkem, když přistoupím na tu použitou analogii ze světa mobilních telefonů, ale o záměnu klasické pevné linky tím véčkem. Možná se mýlím, ale řekl bych, že vývoj optických zařízení prochází určitou vývojovou singularitou.

[quote]
Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To \"dostatečně\" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr... [/quote]

Když tedy postavím několikakilometrový hromosvod, budu mít generátor blesků z jasné oblohy. Postavit ho mohu nejlépe jako raketu uzemněnou plamenem a jeho stopou. Takovýmito bleskosvody jsou tedy ale rakety všeobecně, zvl᚝ když startují z bleskové aleje, jakou je Florida. Přesto se ale, pokud vím, povedlo takhle ošklivě na sebe vytáhnout blesk možná i z jasného nebe jen tomu Apollu.

Je to jen záležitost pravděpodobnosti, nějakých ochranných fíglů či čeho, že to není pravidlem?

Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně..

[quote]Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně.. [/quote]

Raketa je tedy generátorem velmi nečetných blesků z jasného nebe. Když má ale smůlu jako Apollo 12, tak v té bleskové loterii nějaký blesk vyhraje. Dokud se tahle výhra Apollu nepovedla, nikdo s ní nepočítal.

Mají současné aspoò human-rated rakety nějakou ochranu typu letový bleskosvod?

-Braunuv tym procoval v zacatcich jen a pouze pro armadu,veskere jeho vytvory byly pro ni urceny,ale protoze se rodilemu Amikovi nepodarilo vynest jakoukoli druzici do vesmiru pred i kradce po Rusech tak byl povolan do tohoto civilne vojenskeho sektoru a tam uspel(Atlas).Jeho rakety Saturn byly urceny puvodne pro vynaseni velkych nakladu,druzic,zbrani a stanic podobneho typu jako MOL do vesmiru atd.To bylo v dobe kdy se jeste presne nevedelo o jake hmotnosti pujde,tak ze pozdeji az se tyto skutecnosti vedely tak o ne armada pro priliz velkou nosnot prestala jevit zajem.

-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.Tento zazitek a posahana kamera na povrchu Mesice taky prispel k mensimu zajmu verejnosti o Apollo.Nekde jsem to drive cetl v nejake zapomenute reportazi ale neberte to jako 100%.Je fakt ze dnes by to byl min.uragan a po odkladech by pristavaci oblast lezela davno ve stinu.Mimochodem ten blesk jim znicil zableskovy majak na LM tak ze pri priblizeni se na nej pri navratu z povrchu nemohli spolehnout.

[quote]HST: Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada. [/quote]

... jen připojím pár poznámek k HST:

- Obávám se, že stavba nového krásného přístroje je \"politicko-finančně\" problematická. Kdežto \"servis\" je jiná rozpočtová kapitola a je tedy průchozí.

- Navíc technicky vzato to nevychází tak špatně: Zrcadlo je stále dost lesklé, elektroni v napájení pořád stejně silní, no a zbytek (okulárovou optiku, senzory, kompletní elektroniku pro zpracování signálu, ...) vyměním za nové. Takže mám vlastně nový dalekohled.

- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc \"práce\" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.

- Proto je plánovaný nástupce HST - James Webb Space Telescope již nyní svojí koncepcí poněkud \"out\". Pravděpodobně nejvyšší užitek by byl ze skupiny dalekohledů uspořádané tak, aby mohli pozorovat místo na obloze současně několika přístroji, v několika spektrálních pásmech a navíc nepřetržitě po delší dobu ... (tedy navzájem si předávat data a pokračovat v pozorování i když některý z dalekohledů \"zajde\" za naší planetu, atd.)

... tož tak!
zdravím
Honza

[quote]
-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.
[/quote]

Takže přeci nějaký spad doprovodných trakařů k blesku. :o

[quote]
- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc \"práce\" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.

[/quote]

Třeba by optimum bylo hejno spolupracujících vrabců místo nového tlustého holuba. ;)

dobry den

mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!

ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?

mk

[quote]dobry den

mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!

ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?

mk [/quote]

Myslím, že tu asi nebude žádný odpůrce Hubblu. Jde tu spíš o otevření tématu nevyhazují se za flikování starých morálně přežilých programů místo toho, abychom za méně peněz dostali více muziky nebo spíš více hezkých obrázků vesmíru v inovovaných projektech na úrovni technologického potenciálu doby. To je možná přímo u Apolla trochu off-topic, ale na druhou stranu, Apollo je možná trochu ukázka rizik spojených s větší investiční odvahou do nových projektů.

Apollo, které bylo velmi drahé – částečně i proto, že bylo optimalizováno pro cesty k Měsíci, se možná nejevilo jako nejvhodnější prostředek pro obsluhu potřeb orbitální kosmonautiky. Projekt tedy zrušili jako nepotřebného dinosaura a nahradili tehdy optimistickým konceptem ideálního orbitálního dopravního prostředku raketoplánu a šlo možná o největší inovační omyl v historii kosmonautiky.

To srovnání ISS a Apolla je zajímavé v mnoha směrech. Po technické stránce je podle zasvěcených slov Griffina ISS nesrovnatelně složitější projekt než Apollo. Nicméně let linkového letadla z Evropy na Americký kontinent je také technicky nesrovnatelně složitější záležitost než plavba Columbovy flotily. Na druhou stranu skoro nikdo na světě neví, proč tam vlastně ta ISS je. Dokonce i nadšenci kosmu, kteří by však radši všechny prachy viděli nasypané do sobě blízkých programů typu Hubble, jako Grygar, občas neváhají na ISS vypustit jedovatou slinu prohlašováním této stanice za hladovou zeď v kosmu, za společnou zemědělskou politiku EU na oběžné dráze atp.

Z programu Apollo, který vzrušil emoce celého světa, a malých kroků pro člověka leč velkých skoků pro lidstvo, toho ale bohužel trvalého tak moc nezůstalo mimo těch šlápot od malých kroků. Z ISS, která je pro většinu lidstva dost nudná, toho asi zůstane více. Nic z toho ale nějak vzrušujícně průlomového. Let na Měsíc byl na druhou stranu sice průlom, ale tak trochu falešný průlom. Technicky se sice Měsíce dosáhlo, ale ani využití tohoto úspěchu k vědeckému výzkumu, ani další využití technologií a infrastruktur, jichž bylo díky tomu dosaženo, nebylo na úrovni potenciálu, který tento úspěch nabízel.

Některé z věcí, kterých bylo na ISS dosaženo, sice moc vzrušení u veřejnosti nevyvolávají, ale možná nenápadně průlomové jsou – třeba vytvoření stabilizované spolupráce mezinárodních kosmických agentur a vzájemné využívání služeb a technologií v rámci mezinárodní dělby práce.

ahoj

vie niekto preco sa zatvarali vstupno/vystupne dvere na LM pocas EVA?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo16/html/as16...

a este by ma zaujimalo ci iekto ma na to nejake vysvetlenie?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo16/html/as16...

mk

1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11.
2.Jedna se o LM Orion vypravy Apolla 16 po navratu z povrchu pred spojenim s vel.casti.Vlajici cary v zadni casti jsou zbytky dodatecne tepelne izolace.Puvodne mela vyprava Apolla 16 startovat o nekolik mesicu drive nez se opravdu stalo a to bylo v dobe kdy melo slunce stat vysoko na mesicni obloze.Proto byla vyrobcem dodatecne instalovana tepelna ochranna pozlacena folie.V dobe skutecneho startu vsak jiz toto nebezpeci nehrozilo,slunce bylo niz nad obzorem,ale izolace zustala.Nebyla asi nic moc protoze pri ceste k Mesici velka cast zlateho potahu vzala za sve a postupne se poodlupovala ale na vlastni vypravu uz nemela zadny vliv.Pri startu z Mesice se cast utrhla,je to zaznamenano i na zaberech z Roveru.
Zajimave pri teto vyprave byly tvrde poznamky velitele J.Yonga z povrchu Mesice na kvalitu pitneho rezimu,pozorovani zatmeni slunce z Mesice a dosti osemetna zavada na zaloznim rizeni motoru vel.sekce na obezne draze Mesice,ktera skoro ukoncila vypravu jeste pred pristanim.

ahoj

dakujem jardovi za velmi kvalitne spracovanu odpoved

niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?

mate niekto nejake podrobne fotografie z vnutra LM? je mi jasne ze spali na podlahe, ale aj tak by som si to chcel predstavit pomoc grafickych pomocok

mk

> niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?

Ve skafandru je jen čistý kyslík, takže i při mnohem nižším celkovém tlaku je parciální tlak kyslíku zhruba stejný jako v běžné atmosféře. V Apollu byl čistý kyslík (se sníženým tlakem) nejen ve skafandrech, ale i v samotné kosmické lodi, takže v principu k žádným dekompresním problémům nemohlo docházet.

Diskutovali jsme to už dříve v tématu \"Atmosféra na Apollu\" - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...

O skafandrech pro Apollo je článek z L+K např. na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk7.htm .

Jinak pokud vím, tak v LM Apolla se po obléknutí skafandrů dělala dekomprese kabiny prostým vypuštěním atmosféry mimo kabinu a zpětná \"komprese\" zase napuštěním kyslíku do kabiny z tlakových zásobních nádrží.

[quote]1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11. [/quote]

Uz jsem nad timto premyslel v souvislosti s novym LSAM. Pokud bude navrzen podle ESAS (jejiz verzi LSAM osobne povazuju za nejlepsi), pak asi bude nutne mit nejaky vytah pro vynaseni kosmonautu a materialu. Myslim ze idelani by byla plosinka, ktera by jezdila po kolejnickach, ktere by byly soucasti zebriku. Zebrik by se ovsem pouzival jen kdyby vytah selhal. Pak by se plosina sklopila a kosmonauti by museli lezt po zebriku.
Soucasti LSAM bude i prechodova komora, ktera by mela mit i nejake zarizeni na \"oprasovani\" kosmonautu.

Jarda mi poslal ke zveřejnění dva ilustrativní obrázky k LM Apolla, tak je sem dávám.

Je to schéma dopravníku LEC a kresba uložení kosmonautů ke spánku v LM.
[img]http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/lecm.gif[/img] [img] http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/hammockm.gif[/img]

Odkazy na obrázky v plné velikosti:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/lec.gif
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/img/hammocks.gif

ahoj

dakujem za vsetky posledne prispevky do tejto temy, myslim ze kazdemu to nieco dalo

dalej by som sa chcel trosku orientovat na saturn 5: specialne by ma zaujimalo, ako to bolo s narastom jeho nosnosti v dobe od apolla11 po apollo17? a co bolo toho pricinoou?

mk

ahoj

rozmyslali ste niekto co by bola nasa robila, ak by v takom 1975 alebo 1976 pristali na mesiaci sovieti? myslite ze mali pripravenu nejaku odpoved, resp by sa spustil program apollo apllications?

mk

Domnívám se, že by určitě setrvali v programu. Rivalita byla opravdu veliká. Politicky by to před voliči obhájili. Na velkou Ameriku slyší téměř každý američan. Ale to jsou jen kdyby. ;)

Myslím že by v Apollu už američani nepokračovali. Apollo bylo omezeno v roce 1970 a 1972, tehdy výrazné škrty téměř zastavili Apollo aplications. V té době ještě rusové lety na Měsíc chystali a CIA to věděla (a tedy i vláda, která rozhodla o škrtech). Sověti by museli poslat mnoho úspěšných výprav a stejně by NASA oprávněně prohlašovala, že jejich program byl úspěšnější - proběhl dřív, delší pobyty dvou lidí, rovery, vědecké stanice, množství vzorků, žádné ztráty. Tohle by Rusové mohli překonat jen výstavbou a provozem základny, na kterou neměli peníze, ale NASA by stejně pokračovala v STS, protože v něm viděla budoucnost i pro návrat na Měsíc.

Jen škoda, že ti američani zrušili Apollo 18-20.
No jo uz byli na měsíci, předhonili Rusy a o vědu jim nešlo.
Je pravda, že Američani chtěli přistát na Marsu už ve 20.století?
A kdo měl letět na zrušených letech Mercury a Apollo?

Zrušení Apolla 18 až 20 umožnilo lety Skylabu, díky kterým měla NASA náskok ve stanicích až do roku 1977 (Saljut 6). Zkrátka riziko katastrofy bylo větší než možný přínos. Let na Mars s technikou Apolla byl možný v 80.letech, už tehdy by ale někoho muselo napadnout napadnout aerocapture, aerobraking, dopředné vyslání nouzového vybavení a přistávání pomocí padáků jen se závěrečnou motorovou fází. USA by taky museli vyvinout systémy Elektron a Vozduch a zdokonalit je na vysokou spolehlivost, což se dodnes nepodařilo ani Rusům, ani Američanům.

O vyslání lidí na Mars usiloval W. von Braun. Vždy kvůli tomu taky přijal v březnu 1970 funkci náměstka ředitele NASA pro plánování. Chtěl, aby tam Američané byli v roce 1984. Když pochopil, že je to nerealistické - veřejnost se od kosmických letů odvrátila -, odešel po dvou letech do průmyslu. Málokdo si vzpomíná, že když tuším v roce 1988 navštívil Reagan Moskvu, Gorbačov mu předložil Gluškův starý projekt na let na Mars. Už si nevzpomínám, proč to šlo k ledu, myslím, že k tomu nebyly politické, finanční ani technické předpoklady, navíc v Moskvě šlo všechno ke dnu.
A ještě k těm Rusům na Měsíci. Usiloval o to Mišin, usiloval o tom i Gluško, když nastoupil po něm. Barmin dokonce musel postavit maketu lunární laboratoře - říkalo se jí \"barminograd\". Třebaže se Gluško uměl pohybovat v Kremlu, nakonec Brežněv a jeho soudruzi tyto grandiózní plány odsunuli, protože na ně neměli peníze. Shodou okolností v té době byly v běhu orbitální stanice Saljut, ke kterým dal podnět Feoktistov, takže se zaměřili na ně. Píšu o tom dost podrobně ve 2. dílu Kolumbů vesmíru, který doufám vyjde v příštím roce.

V e-zinu Space Review známý (a dobrý) americký kosmonautický publicista Dwayne Day zveřejnil první část své studie, jak mohla smrt J. F. Kennedyho při atentátu v Dallasu ovlivnit další průběh programu Apollo. Ještě jsem to sice nečetl, rozhodně se k tomu o víkendu vrátím, ale dávám zatím jen odkaz:

[url]http://www.thespacereview.com/article/735/1 [/url]

ahoj

chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic

[quote]ahoj

chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic [/quote]

Zkus se zeptat autora - treba ti ji posle (je jen \"o dva posty nad tebou\" :-))) (to byl pochopitelne sarkasmus)

ahoj

haha dakujem za radu, bolo to vtipne :-)))

a tak tu radu vyuzijem skusim sa teraz spytat priamo karla, ci by som tu knihu mohol nejakym sposobom ziskat?

mam taky nazot: ak by sovieti pristali po apolle na mesiaci, zrejme by tam americania uz nesli. iba v tom pripade ak by tam zacali sovieti robit nejaky cirkus, napr ak by tam umiestnili nejake moduly alebo by zacali kradnut americke vlajky alebo vybavenie ktore tam zanechali amici. myslim, ze by nebola americka vola na spustenie apollo aplications, pokial by tam sovieti nerozbehli fakt nejaku velku konkurencnu cinnost, mozno strategickeho vyznamu, ale na to by neboli ani peniaze ani prostriedky. asi by sa kludne pokracovalo vo vyvoji raketoplanu s este vacsou angazovanostou armady

mk

Pro Marcellina: Ještě jeden volný výtisk Tajného závodu o Měsíc mám. Ale v Kolumbech vesmíru, 1. d., které vyšly v březnu, jsou novější a přesnější údaje. Zrovna tak ve 2. dílu, který má vyjít příští rok. Případně mi napište na karel.pacner@mfdnes.cz.

Na druhý díl Kolumbů Vesmíru se rozhodně těším - vždy na tom prvním jsem v dětství vlastně vyrůstal :-) Tohle je tedy docela zajímavé online setkání, skutečně...

Pages