Proč létat na Měsíc?

Primary tabs

NASA nedávno vydala RFI (Request For Information) ke sběru námětů na činnost na Měsíci. Viz. http://prod.nais.nasa.gov/cgi-bin/eps/synopsis.cgi?acqid=119739 . Máte někdo námět, který považujete za zajímavý a důležitý? Napište ho NASA do 12.5.2006.

Možná by mohlo být zajímavé se o tomto tématu pobavit i zde na fóru. Třeba si vzájemně vyjasníme souvislosti, poučíme se, a třeba z diskuse vzejde i nějaký ten námět pro NASA.

Proč si myslíte že by se mělo létat na Měsíc (sondami i pilotovanými loděmi)? Zkuste popsat svoje důvody a přání nejen pro jednorázové akce, ale hlavně pro opakované nebo dokonce pravidelné návštěvy a pobyt.

Popíšu zatím svoje prvotní úvahy.

Co lze na Měsíci dělat výhodněji než jinde?
- samotný detailní vědecký výzkum Měsíce (to ani jinde dělat nejde, jaké by mohly být směry a cíle výzkumu?)
- zkoušet technologie a připravovat se pro lety na Mars (a dál)
- nějak (zatím nevím jak) a k něčemu (zatím nevím k čemu) využívat přírodní zdroje Měsíce (pokud by to mělo smysl)
- pěstovat extrémní turistiku (návštěvy sond a zbytků Apolla, skafandrový \"tělocvik\", ...)
- některé vědecké výzkumy a experimenty zaměřené mimo Měsíc? (zatím nevím jaké, astronomie?)
- točit filmy o Měsíci a o životě na Měsíci (v základnách, sci-fi)
- udělat tam genovou banku životních druhů ze Země? (má to smysl?)

Zatím tedy nevidím žádný důvod, proč bychom na Měsíc MUSELI. Vidím ale pár věcí kvůli kterým na Měsíc létat MÙŽEME (když si budeme chtít \"rozšířit obzory\", nebo třeba \"když budeme mít hodně peněz [nazbyt]\"). Žijeme ovšem v části světa, která \"má docela dost peněz [nazbyt]\", takže kterákoliv z výše uvedených činností je pro nás možná. Která je ale nejnadějnější (nejsmysluplnější)?

Máte někdo další náměty nebo jiný pohled na věc? Napište to sem.

[quote]USA mají dost peněz nato, aby realizovaly Měsíční základnu samy, jinak by ten projekt nevyhlašovaly. Že by k tomu / k hotovému/ přizvaly Rusy jsou " Těšínská jablíčka " , let na Měsíc není otázkou peněz, ale technologie a tou vládnou POUZE USA a ostatním nezbývá než čučet, nebo, jako se o to snaží Rusově, nějak Amíky obalamutit, aby je tam svezli.
[/quote]

Američanům nejde o to, aby své peníze vydali sami. Jde jim o to, aby je vydali co nejrentabilněji. Aby se podíleli na výsledcích co největšího programu, ne jen tak velkého, jaký si sami zaplatí. Nikoho nepozvou k hotovému. Ale vítán bude ten, kdo bude schopen a ochoten přiložit nějakou svou miliardu a šikovnou ruku a mozek k dílu. Jsou to dobří investoři, a takto vypadá moudrá investiční strategie.

Co se týče ISS. Nevidím v něm žádné obalamucení. Byl a je to jeden z nejúspěšnějších projektů kosmické historie. Své cíle tam Američané díky spolupráci s Ruskem dosáhli levněji a rychleji. Dosáhli z toho projektu značného prospěchu, i když se to ideologům nemusí líbit.

[quote]... žádne sovětské " zkušenosti k tomu nepotřebovali a ... [/quote]
sovětské ne, ale německé ...
:D

Specifikace se tedy Sojuzijuje. Svět ale nepotřebuje technické zázraky, statí mu vychytávky. Je tu tedy hrozba osudu elektrického zubního kartáčku?

Quote David: let na Měsíc není otázkou peněz, ale technologie a tou vládnou POUZE USA a ostatním nezbývá než čučet. …..to prostě nikdo krom USA v nejbližších 30 až 50 letech nedokáže
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O tomto jeho tvrzení je možno vážně pochybovat, na rozdíl od jiného ( z Davidovin), že .. „kdyby Koroljov předložil v USA plány svého monstra R-7 vzbudil by útrpný úsměv a pokud by se ucházel o zaměstnání v nějaké aerokosmické projekční kanceláři, tak by mohl dostat tak leda post vrátného“ , nebo toto tvrzení by zaručovalo místo v psychiatrickém ústavu.

Nyní k té úrovni technologie, když budeme předpokládat třeba teoretický společný projekt Čína + Rusko, který bude mít dohromady stejně peněz, jako má NASA:

Shrnu stručně projekty v SSSR pro lety na Měsíc od 60-tých do 80-tých let, které představují značné zkušenosti, z kterých lze vycházet, navíc každý projekt měl odlišnou charakteristiku letu. Pominu projekty na oblet Měsíce.

1/ Projekt 3xN1/L3: (1963), Koroljov: 3 starty N1 spojí na LEO 200 tunový lunární komplex, 138 tunový TLI stupeò dopraví komplex k Měsíci, po brzdění 40 tunovým brzdícím stupněm až 4 km k povrchu a rychlosti 100 m/s, provede 21 tunový návratový stupeò L3 měkké dobrzdění a přistání již z malé rychlosti a výšky. Tento postup využití návratového stupně k měkkému přistání má značné bezpečnostní a váhové výhody. Po průzkumu Měsíce tento stupeò odstartuje přímo k Zemi kabinu Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o přímý let na Měsíc a zpět, což je jednodušší a bezpečnější, ovšem hmotově náročnější.

2/ Projekt 2xN1/L3: (1964), Koroljov, později (1970) 2xN1M/L3M Mišin: Start dvou raket N1 přímo směrem k Měsíci, spojení brzdícího bloku RTB s lunárním modulem L3 na LLO, brzdění pomocí RTB až blízko k povrchu (jako u projektu 3xN1/L3), odhození RTB a opět dobrzdění vzletovým motorem L3. Start z Měsíce přímo k Zemi, přistání v kapsli Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o setkání na LLO, ale na příletu.

3/ Projekt 1xN1/LK/LOK:Když bylo jasné, že projekt 2xN1/L3 nemůže být realizován před Apollo, bylo horečně rozhodnuto použít jen jeden start N1 a zjednodušený LK pro 1 kosmonauta. LK byl podstatně lehčí, než americký LEM – pouze 5560 kg (nosnost N1 k Měsíci byla 70% Saturnu 5), přesto měl obytný prostor 5m3 a i rezervní návratový motor. Blok D zabrzdil komplex LK + LOK na LLO, kosmonaut přestoupil vnějškem do LK, orbitální modul LOK zůstal na LLO, Blok D provedl poté většinu brzdného manévru, zbytek opět návratový motor LK. Oba motory byly zapnuty při měkkém přistání, pokud oba pracovaly, rezervní byl vypnut, pokud jen jeden, LK přešel okamžitě na návratovou dráhu na LEO pro spojení s LOK. LOK obsahoval návratový motor a kapsli Sojuz, pro návrat kosmonauta od Měsíce. Je zajímavé, že LK na rozdíl od N1 byl velmi úspěšně vyřešen, vyroben, odzkoušen na zemi i 3 x na LEO, kde manévry imitoval manévry u Měsíce (největší dV 2832m/s), byl proveden výcvik kosmonautů, bohužel vše ztroskotalo na N1. S rozdílem přistávacího manévru jde tedy o analogii letu Apolla.

4/ UR700/LK700: Čeloměj, podporovaný Gluškem a Mišinem: Představený v r.1966, kdy bylo jasné, že s raketou N1 budou problémy, schválen v r. 1967, první let na Měsíc měl být v r. 1973. Projekt byl zrušen na nátlak Korolojova ve prospěch jeho projektu 2x N1-L3. Raketa UR700 modulové koncepce měla mít nosnost 170 tun na LEO a umožnit přímý let na Měsíc a zpět 2 kosmonautů, bez spojování na LEO nebo LLO. Nakonec z ní byl povoleno jen dokončení motoru RD270, který při tahu 685 tun měl značně lepší parametry než americký F1:
RD270: tah 685 tun, Isp: 322/301 s, hmota: 4470 kg
F1: tah 789 tun, Isp: 304/265 s, hmota: 8391 kg

5/ VULKAN/LEK, Gluško: Když v r. 1974 byla zrušena raketa N1, pod vedením Gluška byly vypracovány dva měsíční projekty určené pro vybudování stálé měsíční stanice. Prvý měl využít raketu Vulkan s nosností až 230 tun na LEO. Ta měl být schopna dopravit na LLO komplex přistávacího modulu o hmotě 38.000 kg a modulu LEK o hmotě 18.600 kg, který měl po přistání a průzkumu Měsíce starovat přímo k Zemi s kabinou pro 3 kosmonauty o hmotě 3400 kg. Šlo prakticky o přímý let na Měsíc, jen s krátkým přechodem na LLO. V projektu se počítalo i s nákladními versemi, které měly umožnit dopravu: LZhM (laboratorní obytný modul), LZM ( laboratorně-výrobní modul), modul nukleární stanice, velký Lunochod a transportní modul pro dopravu různých zařízení a zásob.

6/ 2x ENERGIA /LK/LOK, Gluško: Když byl zrušen projekt Vulkan a nahrazen Energií s poloviční nosností, byl tento projekt modifikován na nepřímý let a dva starty Energie přímo na LLO. Jeden start s orbitální a návratovou kabinou LOK druhý s LK skládající se podobně jako u amerického LEM z přistávacího a startovacího modulu. Po spojení LOK s LK na LLO byla další činnost jako u Apolla. V LK měli přistát 3 kosmonauti, v LOK na LLO zůstat 2 kosmonauti. Rozpad SSSR projekt zastavil.

SHRNUTÍ: Všechny projekty byly založeny na existujících technologiích a motorech. Ačkoliv Rusové na Měsíci nepřistáli, mají mnoho velmi variabilních zkušeností a to i praktických a to jak s LK, tak přistáním Lunochodů nebo automatickým odběrem vzorků půdy měsíce. Navíc, kdyby se rozhodli postupovat podle varianty 6/ , nemusí vyvíjet žádný ARES 1, ani ARES 5, ale pouze postavit 2 již zkonstruované a odzkoušené Energie, která stále bude technicky lepší než ARES 5, nebo má značně účinnější boostery. LOK, LK, TLI by jistě také zvládli, u přistávací kabiny (součást LOK) by zřejmě vyšli z kdysi odzkoušeného TKS nebo vyvíjeného ZARJA. Automatický setkávací systém Kurz půjde využít na LLO stejně jako na LEO, i výše zmíněné projekty s tím počítaly. Takže při stejných penězích, jako chce investovat NASA by zřejmě byli Rusové v technologické i časové výhodě. Prvenství příštího letu na Měsíc zcela jistě rozhodnou JEN peníze a ochota státu je do projektu vložit.

OPRAVA A DOPLNENÍ:

Bod 3: …LK přešel okamžitě na návratovou dráhu na LEO (přepis - mělo být LLO) pro spojení s LOK.

Bod 4: UR700/LK700: Celoměj podporovaný Gluškem (chybně uvedeno i Mišinem)

Bod 4: ….Nakonec z ní bylo povoleno jen dokončení motoru RD 270. ….
Z UR700 zbyla také celá raketa Proton (UR500) , která tvořila 3 a 4 stupeò UR700.

[quote] Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice a intenzivní využívaní ISS, experimenty s "nafukovadly" atd. A myslím, že to tak nakonec dopadne, kromě výše uvedeného pochybuji že nějaký US prezident obhají financování lunárního dobrodružství, když se stát topí v dluzích. [/quote]

PŘÍ SOUČASNÉM ROZPOČTU ano. Ale já kritizuji především ten současný rozpočet, a také vůbec současný způsob financování, z něhož ten rozpoče vzniká.

Co se týče rozpočtu, otázka není, zda se stát topí v dluzích, ale jestli výnosy z těchto projektů budou dost vysoké, aby náklady včetně dluhové služby byly rentabilní. Pokud to představuje příležitost k dostatečným výnosům, pak představuje ztrátu si na to nepůjčit. Konec konců ty objemy jsou v porovnání s protikrizovými balíčky nikoliv trpasličí, ale doslova komáří.

Ovšem demokratické administrativy v Bílém domě se v posledních desetiletích tradičně chovají tak, jako pokročilé čínské imperium, co nařídilo spálit všechny lodě schopné zaoceánské plavby, aby si statilitu impéria nedestabilizovalo expanzí a rozvojem. Proto stejně jako se za Clintona úmyslně zřekli prvenství v částicové fyzice a odsoudili se do role outsidera v tomto oboru, plánují řízené zaostávání i v kosmonautice a krize je k tomu jen vítanou záminkou.

takze kardinalna otazka je ci: "výnosy z těchto projektů budou dost vysoké" ?
budu?

[quote]Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy. [/quote]

Ohledně vědeckých důvodů včetně teleskopů tomu tak není. Jediným kosmickým teleskopem je Hubble - nenahraditelné zařízení, jedno z nejdražších, co bylo kdy do kosmu vypuštěno, jedno z udělátek, které zrevolucionalizovalo náš pohled na vesmír skoro jako Galileův dalekohled. V poslední době přibývají určitá další zařízení specializovaná na exotické vlnové délky, které odhalují věci, o nichž astronomové ještě před pěti lety neměli ani tušení.

U všech těchto zařízení platí, že na velikosti záleží, na druhou stranu velikost a její stabilizace je na pohyblivé sondě drahá a nad určitou mezí prakticky nedosažitelná. Teleskopy nerušené zemskou atmosférou včetně těch, co pracují v exotických vlnových délkách, by šlo na Měsíci stavět hodně veliké daleko levněji než na orbitě. Včetně radioleskopů, které vyžadují rozměry, jaké jsou na orbitě nedosažitelné. To samé platí i o zařízeních sledujících jiné formy záření a toků hmot a energií - slunční vítr, kosmické záření, proudy kosmického prachu. Projekt Star Dust by zde mohl mít úplně jiné rozměry.

Rozměry a stabilita zdejších zařízení by umožòovaly širokospektrální výzkum vyzařování Země. Z tohoto hlediska je Země dost neprozkoumaná planeta a úplný model zemského vyzařování je v plenkách, z čehož mj. těží různí tvůrci mytologií o významu CO2 pro zemské klima aj.

Kromě slunečního větru aj. by zde snad šla zkoumat mikromagnetická pole vesmíru, která mají pro energetiku dynamiky galaxie zhruba stejný význam jako záření hvězd a gravitace. Přímo je však měřit neumíme.

Měsíční regolit je záznamové zařízení, které nám umožní sledovat průběhy toků jako je sluneční vítr, kosmické záření aj. i během dávných epizod erupcí supernov aj., zrovna tak jako směny v tocích kosmického prachu, odsledovat historii charakteru a hustoty kosmických impaktů v našem prostoru za celé miliardy let a mj. jiné určit přesně rizika kosmických impaktů, která nám nyní akutně hrozí.

Měsíc je specifickým vzorkem evoluce Země, kde, když tam doletíme, budou na dosah doklady o její ranné evoluci, po kterých pozemští geologové marně touží.

Měsíční mise v 60. letech přinesly jen nepatrný zlomek potenciálu, jaký Měsíc pro vědu představuje. Přesto byly pro geologii Sluneční soustavy a Země průlomové. Měsíc ne nevytěžený, téměř nedotčený vědecký poklad.

Tzv. "výnosnost měsíčního programu" vidím dost tragicky. To, co je nutné objevit a vyzkoušet pro tento let v oblasti raketových nosičů již bylo vyvinuto před 60 lety v programu Apollo. Máme myslím od té doby řadu nových věcí jako suchý zip, ...atd.atd. Vývoj raket tedy nepřinese nic nového, co nového přinesou kopáči na Měsíci, kteří tam v potu tváře s krumpáčem v ruce budou kypřit suchý věčně zmrzlý měsíční povrch ??? Uvědomuje si vůbec dnes někdo nutné náklady na každý jediný krok kosmonauta z měsíční základny po povrchu Měsíce ?? Myslím, že to odpovídá nákladům na dopravu 100 milionů tun uhlí z Berlína do Moskvy po železnici. Každé dnes předpokládané náklady se minimálně zdesateronásobí !! , viz. ISS, náš Temelín,.....atd.

Obama prostě musí šetřit, nebo supervelmoc se začíná ocitat v úzkých !! Dluhy dusí Ameriku jako slanečka. Obama už "odpískal Irák", postavil před soud CIA za mučení lidí, předevčírem odpískal Radar v našich Brdech /chudáci Vondra se Schwarzenberkem a Parkanovou !!/ a nyní tedy hrábne do kosmonautiky.

Všechen základní výzkum, jak uvádí Adolf, lze provést roboticky za zlomek ceny pilotovaného letu.

[quote]Všechen základní výzkum, jak uvádí Adolf, lze provést roboticky za zlomek ceny pilotovaného letu. [/quote]

Pokud o tom vite vice, tak vite jake jsou moznosti dnesnich robotu - ty jsou vhodne predvsim pro Mars - na Mesici jsou lepsi lide.

"..vite jake jsou moznosti dnesnich robotu - ty jsou vhodne predvsim pro Mars - na Mesici jsou lepsi lide.""

dovolím si otázku.. ko¾ko mobilných robotov (nemám na mysli lunochod) bolo na mesiac vysadených?

ja mám dojem že to číslo je O.. takže proste, neni ako porovna výkon človeka a robota, a nemôžeme poveda, že posiela na mesiac ¾udí je výhodnejšie..
pre tvrdenie "na Mesici jsou lepsi lide", sú podstatnejšie dojmi ako pojmi..

Člověk a robot se doplòují. Robot může být v nepříznivém prostředí déle, nepotřebuje takové zásoby a když se porouchá, tak se halt odepíše - žádný srdcerváč, jak zpívala Lucie Bílá.
Na druhou stranu zase dokáže jen to, k čemu byl zkonstruován, možnosti úprav programu jsou omezené atd atd.

Snad ve smyslu prvního odstavce je tak vhodnější použití robotů než lidí na Marsu - na ty měsíce šíleně nudné a nebezpečné cesty se dají prostě vypnout a stačí "one-wayticket", jak zpíval zase někdo jiný.

Na Měsíc trvá cesta tak akorát a flexibilita lidí by se tam mohla výrazně hodit. Osobně bych navrhoval lidi doplněné mnoha Lunochody s vyměnitelnými doplòky - bezkontakní analyzátory, odběr vzorků z povrchu a různých hloubek, vrtání a broušení kamenů atd. V případě potřeby možná použitelné jako dopravní prostředek. Lidé by je připravovali na konkrétní činnosti, posílali na vybraná místa, odebírali, částečně analyzovali a balili vzorky, opravovali nebo, kdyby bylo nutno, pošoupli je z nějaké prekérní situace se zabořenými kolečky nebo příkrým svahem. A nebo je tam nechali, kdyby to bylo nebezepečné. Lidi přiletí, popracují a odletí - Lunochody zůstanou pracovat nebo čekat do další mise.

[quote]Člověk a robot se doplòují.
...
Osobně bych navrhoval lidi doplněné mnoha Lunochody s vyměnitelnými doplòky - bezkontakní analyzátory, odběr vzorků z povrchu a různých hloubek, vrtání a broušení kamenů atd. V případě potřeby možná použitelné jako dopravní prostředek. Lidé by je připravovali na konkrétní činnosti, posílali na vybraná místa, odebírali, částečně analyzovali a balili vzorky, opravovali nebo, kdyby bylo nutno, pošoupli je z nějaké prekérní situace se zabořenými kolečky nebo příkrým svahem. A nebo je tam nechali, kdyby to bylo nebezepečné. Lidi přiletí, popracují a odletí - Lunochody zůstanou pracovat nebo čekat do další mise. [/quote]To je velmi správná úvaha. Takto to plánuje i NASA - robotiční průzkumníci budou provádět všeobecnou (monotónní) rekognoskaci zozsáhlého území, budou schopní podrobně zmapovat velké plochy terénu a připravit základní sadu informací pro lidská rozhodnutí typu: kam přesně vyjet s posádkou, co studovat, kde pracovat, čemu nebezpečnému se vyhnout, atd.
Na lidskou posádku pak zbude ta část aktivit, kterou roboti zastávají stále ještě hůř než člověk, tedy stanovování priorit, kvalifikovaná (improvizovaná) rozhodování, detailní a motoricky náročné vedecké aktivity.
Roboti zase mohou výhodně provádět práce monotónní, fyzicky namáhavé a jednoduché (průzkum, ISRO, stavební práce ...).
Člověk a robot se budou určitě čím dál více doplòovat. Kosmonautika by toho mohla být průkopníkem, ostatní obory budou toto spojení více a více přebírat taky.

Robot na Mesiaci má jeden celkom závažný problém - preži mesačnú noc.
Nejedná sa o žiadnu prkotinu, predstavuje to okrem iného vydrža bez poruchy nočnú teplotu -180°C po dobu dvoch týždòov a -220°C aspoò po dobu jedného týždòa a naopak cez deò vydrža po dobu dvoch týždòov teplotu +90°C a po dobu jedného týždòa aspoò +110°C. To vyžaduje jednak kvalitnú tepelnú izoláciu a jednak celkom dos náročný systém klimatizácie, nočného ohrevu a denného chladenia.

Pre porovnanie teploty Mars - Mesiac
minimum 133 K (-140°C) 40 K (-233°C)
priemer 210 K (-65°C) 250 K (-23°C)
maximum 293 K (+20°C) 396 K (+123°C)
Z porovnania celkom dobre vidie, že zariadenie na Marse treba predovšetkým ohrieva, čo sa dá rieši výrazne jednoduchšie, ako ohrievanie A chladenie. Navyše nároky na ohrev a chladenie sú na Mesiaci výrazne väčšie, rovnako ako potrebná odolnos voči nízkym a vysokým teplotám.
Tiež doba bez prísunu slnečnej energie je na Mesiaci výrazne dlhšia ako na Marse (14 dní oproti 13-14 hodinám).

Lunochod 1 vydržal pracova 322dní = 11 mesačných dní a prežil 10 mesačných nocí vďaka rádioizotopovým ohrievačom na báze polónia 210
(za dobu misie klesol tepelný výkon ohrievačov na menej než jednu štvrtinu - polčas rozpadu 210Po je 138,4 dòa, čo bol zrejme hlavný dôvod vyradenia Lunochodu 1 z činnosti)
Lunochod 2 prežil pä mesačných noci. Zničilo ho prehriatie, keď 9. mája 1973 posádka prehliadla mesačný kráter a do "veka" sa nabral mesačný prach. Pri zaklopení veka pred príchodom noci sa tepelne izolujúci prach dostal na chladiaci radiátor. Lunochod 2 prežil poslednú mesačnú noc, ale s príchodom dòa potom teplota vo vnútri rýchlo prekročila 70°C a aparatúra sa rýchlo prehriala kombinovaným pôsobením Slnka a polóniových ohrievačov.

Domnievam sa, že i trvalo/dlhodobo obývané stanice budú musie aspoò čiastočne rieši podobný problém - chladenie cez deò a ohrev v noci a ako najschodnejšie riešenie sa mi zdá nukleárny tepelný alebo termoelektrický zdroj, pričom produkcia tepla bude zrejme dôležitejšia ako produkcia elektriny - tá sa dá počas dòa získa zo slnečných panelov a uskladni v akumulátoroch, s teplom a jeho uskladnením je to zrejme zložitejšie.
[Upraveno 24.9.2009 Alchymista]

mne sa zas zda "jednoduchsia" tepelna regulacia.
staci dostatocne, mozno i pasivne "akumulacky", aby si si drzal prijemny priemer. Problemom moze byt akurat ich hmotnost :)

ALe trvala stanica pod vrstvou regolitu by to riesila...
taktiez lunochody "zalezene" v jaskyni s otvorom na "Slnko" by mohli byt celkom naakumulovane a drzat prijemnych -50 az -20°C, cize skladovacie teploty "beznych suciastok"

co takto vysadit robota na niektorom z polov? Slnko nikdy celkom nezapadne a netreba nic vyhrievat. Dalsou moznostou je ze rover by sa presuval za slnkom (ovsem musel by byt rychlejsi nez MER).

...ovsem musel by byt rychlejsi nez MER

to je perfektna myslienka.
a ani tak nedosiahnutelne to nevyzera.
na rovniku cca 20km/h, blizsie k polom menej
35km/h uz moze krizovat Mesiac hore dolu :cool: [Editoval 24.9.2009 martinjediny]

[quote]...ovsem musel by byt rychlejsi nez MER

to je perfektna myslienka.
a ani tak nedosiahnutelne to nevyzera.
na rovniku cca 20km/h, blizsie k polom menej
35km/h uz moze krizovat Mesiac hore dolu :cool: [Editoval 24.9.2009 martinjediny] [/quote]

Treba ratat so zastavkami na vyskum, takze radsej 40 :) Co uz je v skalnatejsom terene problem. Cize bud sa dobre naplanuje trasa, alebo treba nieco dost odolne.

Geoffrey A. Landis: Procházka na sluníčku (A Walk in the Sun) ;) je to samozrejme Sci-Fi, a celkom dobrá.

Patřím k těm , kteří u toho tehdá - 21.7.1969 asi v 03.15 SEČ "byli" - a jsem rád. Zastávám ale názor, že obnovit tyto lety po 50 letech je zatím zbytečné. Nevidím pro to důvod.

1. Už není třeba porazit SSSR a Čína postupuje vpřed sice jistě, ale zoufale pomalu - 2003 první kosmonaut, 2008 první výstup z lodi, 2011 první spojení na oběžné dráze, 2014 raketa velikosti Protonu,.. to nevypadá ne brzkou cestu na Měsíc - spíše věřím, že do roku 2020 se Čína zmůže na orbitální stanici kategorie ruského Miru /100 až 150 tun/

2. Teleskopy na Měsíci - zbytečné, viz. Hubble

3. Těžba surovin ??? Nepředstavitelně nákladné !!! Jak vytěženou surovinu lacino dopravit na Zem ??? To se nevyplatí ani u zlata !! Pět vyučených bagristů na sibiřské řece s platem 6000 Kč hrubého měsíčně vám vytěží z řeky 500 kilo zlata za půl roku a ještě se přitom stihnou párkrát pěkně vožrat v místní putyce !! Kosmonaut musí být vysokoškolák, po pár letech drahého výcviku, musí k ložisku surovin letět 384 000 kilometrů rychlostí 40 000 kilometrů za hodinu a rozhodně tam nemůže bydlet v dřevěné "unimobuòce" za 14 000 Kč , kde se topí místním dřevem z lesa a jako záchod slouží díra v lese !!! Tyhle bagristy dopraví na pracoviště pěkně oprýskaný vojenský gazík Gaz-469, vyrobený někdy roku 1976 za Brežněva , který má "zbytkovou hodnotu" pro autobazar asi 5000 Rublů = 3000 Korun. To je poněkud "lacinější pekáč" pro kopáče zlata , než Ares V za miliardu USD. Kolik by stálo kilo zlata od "kopáčů z Měsíce" a od ožralů z "oprýskaného gazíku" ??? Myslím, že 1 kilo z Měsíce by mělo cenu jako 1000 kilo ze Sibiře.

4. Lze uznat jen hledisko technologického pokroku a to je myslím málo

Zatia¾ do budúcna jedinou ekonomicky ažite¾nou surovinou je 3He. Zatia¾ však fúzne elektrárne niesu a tu trošku čo laboratória sveta potrebujú vyrobia z rozpadu 3H. Vo väčšom množstve bude potrebné tak za 50 rokov(najskôr). Jeho cena je v stovkách miliónou dolárov za kilogram. Na druhej strane zatia¾ nie je ve¾mi jasné v akom množstve a či vôbec existujú na mesiaci lokality kde by bol ekonomicky ažite¾ný.

[quote]Zatia¾ do budúcna jedinou ekonomicky ažite¾nou surovinou je 3He. Zatia¾ však fúzne elektrárne niesu a tu trošku čo laboratória sveta potrebujú vyrobia z rozpadu 3H. Vo väčšom množstve bude potrebné tak za 50 rokov(najskôr). Jeho cena je v stovkách miliónou dolárov za kilogram. Na druhej strane zatia¾ nie je ve¾mi jasné v akom množstve a či vôbec existujú na mesiaci lokality kde by bol ekonomicky ažite¾ný.
[/quote]

Pokud se najde zdroj 3He tak budou fuzni elektrarny mnohem drive !!!
S timto druhem helia lze fuzi totiz uskutecnit mnohem snadnejc - mnohem lepsi podminky fuze - a jen kvuli neexistence zdroju 3He - se s nimi zatim nepocita - ale jakmilem bude budou i brzo fuzni elektrarny dle vseho co vim !!!

Jinak i Rusove chteji 3He na mesici tezit - takze pro vas "clovek" to berte, ze to neni vymysl USA !!!

A mimochodem pruzkum kolik ho tam je a zda by lokality byli tezitelne ekonomicky je nutno nejdrive zjistit - a proto to jiste bude jeden z ukolu pruzkumu.
Nehlede ze dukladny vyzkum geologu rovnez lecos prinese noveho.

Fyzikální vsuvka:

Helium-3 je sice z hlediska fúze zajímavé, ale ne proto, že by s ním bylo "zapálení" fúze jednodušší.
Reakce Helium3-Deuterium má oproti dnes zkoušené reakci Deuterium-Tritium výhodu v tom, že všechny produkty reakce jsou ionty, takže by se energie dala z reaktoru mnohem lépe převádět na elektřinu a nevznikaly by problémy s indukovanou radioaktivitou stěn reaktoru. Reakce He3-D vyžaduje ale mnohem vyšší zápalnou teplotu než reakce D-T!
Takže Helium3 těžko urychlí vývoj jaderné fúze, když i zapálení a udržení "snadnějšího" fúzního D-T plazmatu je na hranicích dnešních možností.

Ruský " plán" na těžbu He3 na Měsíci bude asi té třídy jako " létání na Měsíc a planety z orbitální stanice ".

[quote]Fyzikální vsuvka:

Helium-3 je sice z hlediska fúze zajímavé, ale ne proto, že by s ním bylo "zapálení" fúze jednodušší.
Reakce Helium3-Deuterium má oproti dnes zkoušené reakci Deuterium-Tritium výhodu v tom, že všechny produkty reakce jsou ionty, takže by se energie dala z reaktoru mnohem lépe převádět na elektřinu a nevznikaly by problémy s indukovanou radioaktivitou stěn reaktoru. Reakce He3-D vyžaduje ale mnohem vyšší zápalnou teplotu než reakce D-T!
Takže Helium3 těžko urychlí vývoj jaderné fúze, když i zapálení a udržení "snadnějšího" fúzního D-T plazmatu je na hranicích dnešních možností. [/quote]

Vite to urcite - cetl jsem - ze proste udrzeni reakce je celkove snazsi - a treba i pres vyssi teplotu to muze byt kvuli dalsim jeho vlastnostem snazsi ??? Ale odbornik nejsem.
Jen vim - z duveryhodnych clanku vim, ze vyvoji velmi nadejnych reaktoru na He3 branil prave jen jeho nedostatek.
Takze jakmile tato moznost tezby He3 - vedle jineho zajimaveho geologickeho pruzkumu Mesice (neni tam voda - tazke zbytky meteoritu dopadlych drive na Mesic by tam meli po dopadu zustat neporuseny - tedy co vim, ze je rovnez velmi laka) - bude prokazana mel by se rozbehnout na plno i jeji vyzkum.

Ano, je to presne tak jak pise Archimedes, rakce D + T, nebo D+D je mnohem snadneji zapalitelna nez D+HE3, problem je v tom, ze u tehle reakci je vetsina ziskane energie ve forme neutronu, kterou neumime poradne vyuzit. Mimochodem jeste jedna kosmonauticka poznamka. Pokud se ma lidstvo dostat nekam dal, fuze je jedinej zpusob jak postavit motor, kterej vyvine smysluplnou rychlost. K vymeteni produktu fuze spravnym smerem pomoci mag. pole, ty ale musi mit naboj, tzn. je treba takova reakce, ktera produkuje minimum neutronu a maximum energie v iontech a volnych elektronech. Vetsina tohoto typu reakci vyzaduje prave HE3 a nejdostupnejsi je prave D+HE3. Proto to bude strategicka surovina tohoto stoleti. Zdaleka nejucinejsi by bylo D+LI6, zapaleni teto smesi je ale zcela mimo nase moznosti a velmi vzdalena budoucnost, mnohem obtiznejsi nez smes prave s heliem3.

Já nevím s tím He3. Už asi 60 let se tvrdí, že do třiceti let je tu poloprovoz fúzní elektrárny. Nevidím důvod, že za 30 let tomu bude jinak. Asi se to tvrdí doktorantům, co vsupují do tohoto programu s dobrým klientským postavením u politiků, aby se ujistili, že mají celoživotní kariéru, ale nevidím důvod, abych si myslel, že za 30 let to bude jinak. Čekám teď spíš, že někdo vymyslí nějaké tramsutatia magna apt. a energetická revoluce přijde jinudy. Prostě využitelnost He3, která by mohla přinést něco pozemské ekonomice vidím spíš jako sci-fi.

Milionktrát jsem tu uváděl, že efektivita stavby teleskopů na Měsíci je nesrovnatelná se stavbou na orbitě, stejně mi tu pořád někdo bude tvrdit, že když máme Hubble, proč létat na Měsíc?

Když oddělíme prachy na cestu na stavební místo od prachů staby, za prachy za které lze postavit Hubbla by na Měsíci šel postavit na Měsíci zázrak, protože na rozměrech u teleskopů záleží. Z 1 kg nákladu na orbitu vyprodukujet asi tak setinu teleskopiských výnosů v porovnání s 1 kg nákadu, který bude teleskopem na Měsíci.

[quote]Ano, je to presne tak jak pise Archimedes, rakce D + T, nebo D+D je mnohem snadneji zapalitelna nez D+HE3, problem je v tom, ze u tehle reakci je vetsina ziskane energie ve forme neutronu, kterou neumime poradne vyuzit. Mimochodem jeste jedna kosmonauticka poznamka. Pokud se ma lidstvo dostat nekam dal, fuze je jedinej zpusob jak postavit motor, kterej vyvine smysluplnou rychlost. K vymeteni produktu fuze spravnym smerem pomoci mag. pole, ty ale musi mit naboj, tzn. je treba takova reakce, ktera produkuje minimum neutronu a maximum energie v iontech a volnych elektronech. Vetsina tohoto typu reakci vyzaduje prave HE3 a nejdostupnejsi je prave D+HE3. Proto to bude strategicka surovina tohoto stoleti. Zdaleka nejucinejsi by bylo D+LI6, zapaleni teto smesi je ale zcela mimo nase moznosti a velmi vzdalena budoucnost, mnohem obtiznejsi nez smes prave s heliem3. [/quote]

"nejdostupnejsi je prave D+HE3"
Prave ze Deuterium+HE3 melo byt pouzito jako optimali k pohonu vesmirne sondy Dandalus - vim ze slo jen o navrh na moznou kostrukci prvni mezihvezdne sondy - a tam to melo za odstrelovani laserovym nebo elektronovym paprskem - ten stlaci a zahreje vlocku paliva tak ze se uskutecni maly termojaderny vybuch - takova mala termojaderna bomba.

A i z toho jsem usuzoval, ze takovyto reaktor na principu malych rizeni davkovanych termojadernych vybuchu by byl mnohem snazsi (a treba i pres tu vyssi teplotu se to da mnohem snadnejc privest k reakci - i pres ni je zahrivani z jinych jehp fyzikalnich duvodu snazsi).
A jen naprosta neekonomicnost tezby HE3 zde na Zemi,ze stoji za tim ze to neni mozne realizovat jsem si myslel - proste pro nej nemame dost paliva.

"efektivita stavby teleskopů na Měsíci "

Ja vim tez, ze na postaveni predevsim radiovych teleskopu na odvracene strane Mesice, ktera je diky sve odvracenosti velmi dobre izolovana od ruseni pozemskmi vysilaci je velky vedecky zajem.

Sice to neni primo tematu - ale jen jako odpoved - dnes se stavi termojaderny rektor, ktery by dle vseho jiz by mel dosahnout termojaderne rekace a vyprodukovat vice energie nez bylo vlozeno do jeji spusteni - takze jiz energeticky ziskovy by mel byt.
500-700 MW fúzního výkonu po dobu asi 20 minut.

ITER je jiz ve stavbe a zbytek jiz citace:

"Puk bude následovat 10-15 let fyzikálního a inženýrského výzkumu. Uvolòovaný výkon nebude ještě využíván k výrobě elektrické energie. Hlavním cílem ITERu bude prokázání možnosti samovolného termojaderného hoření (neboli tzv. "zapálení" reakce, anglicky "ignition") .
Teprve v dalším kroku, v zařízení označovaném pracovně DEMO, by měla už být výroba elektřiny demonstrována.
Bude-li demonstrována ekonomicky přijatelným způsobem, nic už v cestě termojaderným elektrárnám stát nebude."

V tomhle je fyzika neuprosna cim vic energie z hmoty chceme vyzdimat, tim silnejsi vazbu musime rozbit. Chemicke motory jsou limitovany silou elmag vazby, jaderny reaktory slabou jadernou silou a fuze silnou jadernou silou, ktera je nejpevnejsi. Jeste k tomu zapaleni, v podsate jsou dva zpusoby v tokamaku indukovanym polem, nebo pomoci laseru (do tokamaku pocitam i statory, metod je vic ale tyhle jsou nejslibnejsi). Ten druhej zpusob neni zatim moc uspesnej, protoze je potreba peletu nejen zahrat ale i stlacit coz vyzaduje obrovskou presnost. Bud se to dela pomoci spousty soustredenejch laseru, nebo nekolika lasery, ktere zasahnou hohelraum- kovovou dutinu, ktera pred tim nez se odpari poodrazi laser uvnitr tak, ze dojde ke stlaceni pelety s palivem. Kdyz to nedovedou poradne na zemi u statickyho cile, tezko si predstavit ze trefi vystrelovanou dutinu do spalovaci komory. At tak nebo tak, k vymeteni je potreba nizkoneutronova fuze a k ty je potreba HE3, pro alespon trochu dosazitelny zapalny teploty a tlaky.

[quote] jaderny reaktory slabou jadernou silou [/quote]

To snad ne. Jestli je reakce štěpná nebo fúzní, pořád je to silná interakce. Jen z té fúze je víc energie.

Primarni zdroj energie stepeni -radioaktivni rozpad je zpusoben slabou jadernou silou, silna sila se pak uplatnuje pri dalsich srazkach, kdy roste hustota neutronu, tak jak jsou postupne vyrazeny z dalsich jader,to je pravda. Na pocatku je ale radiace zpusobena slabou jadernou silou.

[quote]Primarni zdroj energie stepeni -radioaktivni rozpad je zpusoben slabou jadernou silou, silna sila se pak uplatnuje pri dalsich srazkach, kdy roste hustota neutronu, tak jak jsou postupne vyrazeny z dalsich jader,to je pravda. Na pocatku je ale radiace zpusobena slabou jadernou silou. [/quote]

Radioaktivní rozpad nemá se štěpením jader nic společného, je to jiný druh reakce, nehledě na to, že slabá interakce způsobuje pouze jeden druh rozpadu (beta plus/minus rozpad nebo záchyt elektronu z elektronového obalu), alfa rozpad je naproti tomu zase způsoben kombinací elektromagnetické a silné interakce.

Když si například vezmeme Uran 235, který se velice dobře štěpí, tak ten má přirozenou radioaktivitu velice slabou. Poločas je něco kolem 7x10^8 roku a například Kobalt 60, který se používá pro ozařování v medicíně, je velice silný zářič( poločas cca 1900 dní) a přesto to není vhodné jádro ke štěpení (má málo nuklenů).

To co je zdrojem energie při štěpení jader, je velká vazbová energie nukleonů v jádře způsobená jadernými silami neboli silnou interakcí. Tato vazbová energie se při štěpení uvolní a je to cca 200 MeV na jedno rozštěpení jádra. Tato energie je pak odnášena jednak fragmenty jader, které vzniknou po štěpení, jednak gama zářením a pak neutrony. V případě U235 jsou to 2-3 volné neutrony, které kromě fragmentů zbydou, a které mohou vstupovat do další reakce a opět způsobit štěpení. Tím se rozjede řetězová reakce.

Jinak při přirozeném rozpadu se uvolòuje na jednu reakci energie max. v řádech MeV, čili při štěpení je to o dva řády více. Dále přirozený rozpad bývá velice pomalý (dlouhý poločas rozpadu), takže za jednotku času se uvolní poměrně malé množství energie, kdežto při štěpení jader, a už u jaderné pumy nebo v reaktoru dosáhnu toho, že za jednotku času se rozštěpí ohromné množství jader a tím se uvolní velké množství energie.

A ještě k těm interakcím. Současná fyzika zná pouze čtyři základní interakce: gravitační, elektromagnetickou, slabou a silnou, a pojem slabá jaderná síla není úplně korektní. Slabou interakcí totiž interagují např. leptony, ale už nikoliv silnou, kterou jsou držena pohromadě atomová jádra.

Aha, myslel jsem nez se rozjede retezova reakce, je na zacatku prave beta rozpad. Kazdopadne to nevylucje dulezitost HE3.

[quote]Primarni zdroj energie stepeni -radioaktivni rozpad je zpusoben slabou jadernou silou, silna sila se pak uplatnuje pri dalsich srazkach, [/quote]

Auto se zážehovým motorem také na počátku energetického procesu v motoru háže jiskru, ale neříkáme, že jezdí na jiskry, nýbrž na spalování benzínu. ;)

[quote]Aha, myslel jsem nez se rozjede retezova reakce, je na zacatku prave beta rozpad. Kazdopadne to nevylucje dulezitost HE3. [/quote]

Beta rozpad není zrojem neutronů. Jediný beta rozpad, který mě napadá, při kterém by vznikl neutron by byl rozpad protonu, ale ten se ještě nikdy nepodařilo pozorovat. Pokud existuje, byl by moc vzácný, než aby vstupoval do počátku štěpné rekace. Neutornů kolem nás ale létá hodně (kosmické záření, ze Slunce apod.), takže nějaký se vždycky najde.

Článek o potřebě cest na Měsíc:

http://www.space.com/scienceastronomy/back-to-the-moon-100210.html

Jsou tam i odkazy na jiné články a videa. Dovolil jsem si ho narychlo přeložit:

Měli by se lidé vrátit na Měsíc?

By Charles Q. Choi
LiveScience Contributor
posted: 10 February 2010
12:01 pm ET

I přesto, že plánům NASA na návrat astronautů na měsíc hrozí zrušení, zůstává pořád hodně důvodů k návratu, tvrdí výzkumníci.
Nedávné dramatické potvrzení tamní vody osvětluje, jaká odhalení by mohla vrhnout světlo na historii života na Zemi. Též to naznačuje, že zdroje na měsíci by se mohly hodit jako odrazový můstek do vesmíru.

„Je ironií, že se pokoušíme zrušit měsíc právě v tom okamžiku, kdy vypadá daleko lákavější, než jsme si myslívali, že je,“ řekl měsíční geolog Paul Spudis v Lunar and Planetary Institute v Houstonu.
NASA to odmítla komentovat kvůli nadcházející debatě o budoucnosti programu pilotovaných kosmických letů.

Záhady měsíce

Horniny, které byly až dosud nasbírány z měsíce jsou více než jen ornamenty v muzeích. Tím, že jsem šli na měsíc, „jsme se dopracovali k úplně odlišnému pohledu na to, jak pracuje evoluce, a k historii života na Zemi, která nás úplně zaskočila,“ řekl Spudis.
Například poté, co mise Apollo doletěly na měsíc, odhalily, že meteorické dopady, které poďobaly jeho povrch, po sobě zanechaly nárazové křemenné krystaly a další chemické a fyzikální signatury.
„Vypadalo to dost esotericky a nevypadalo to, že by to mělo mít nějakou praktickou využitelnost, dokud jsme nenašli důkazy zrn nárazových křemenných krystalů na hranicích Kráterového území, které je souběžné s epizodou masového vymírání, která sprovodila ze světa dinosaury,“ vysvětloval Spudis. „Vrstvy obohacené iridiem se našly na krajích, ale někteří tvrdili, že by mohly být důsledkem vulkanické aktivity. Nárazové krystaly křemene byly tím, co opravdu dokázalo dopad, a byly úplně neočekávané.“

Měsíc by mohl skrývat další tajemství týkající se našeho světa, včetně kousíčků Země. Tuny a tuny kamenů vyražených z planety dopady meteorů mohly docela dobře přistát na měsíci a přinést tajemství nejen raného věku Země ale také možná mikrobiální fosílie. „Historie měsíce a Země je úzce svázaná a jeden osvětluje toho druhého,“ řekl Spudis.

Měsíc též slouží jako okno „do vzdálené minulosti všech terestrických planet – Merkuru, Venuše, Země, Marsu.“
Například, „na měsíčním povrchu existuje něco jako díry po nárazech – máte extrémně mladé povrchové záplaty, které na sobě nemají skoro dopadové krátery, jež je překrývají,“ řekl Spudis. „Znamená to, že jsou vulkanickými výlevy z hlubokého nitra?“

Teleskop na odvrácené straně měsíce by též mohl zachycovat signály, jež je nemožné vidět na Zemi nebo ani na blízké oběžné dráze.
„Mohl by použít měsíc jako štít proti radarovému rušení ze Země a samozřejmě tam není atmosféra, který by rušila pozorování,“ poznamenal Spudis. Vědci se dohadovali, že takový teleskop by viděl extrémně slabé světlo ze záhadného raného věku vesmíru.
A samotná bezvzdušnost měsíce by mohla stínit světlo na všech dalších bezvzdušných tělesech sluneční soustavy.

„Máme vzorky z měsíce, které nám mohou vyprávět o určitém druhu vesmírného počasí od slunečního větru a mikrometeoritického bombardování, jak procházejí asteroidy,“ řekl Taylor.

Život mimo Zemi

Měsíc není jen zajímavý z hlediska vědy. Může být též kritický pro život mimo Zemi.

„Není to jen o budování lunární základny, takže si můžu vyjít a provádět měsíční geologii, ale o vybavení tamními materiálními a energetickými zdroji k vytvoření trvale udržitelné přítomnosti mimo Zemi. I když to neuděláte, mohli byste zrovna tak poslat stroje.“
Voda na měsíčních pólech se nehodí jen pro podporu života, ale také k výrobě hnací látky pro kosmickou loď, poznamenává. Navíc póly mohou být také domovskými oblastmi téměř trvalého slunečního svitu.
„Na měsíčním rovníku můžete přecházet z 14 dnů světla do 14 dnů tmy,“ řekl Spudis. „To neznamená jen, že v noci nemůžete vyrábět solární elektřinu ze slunečního svitu, ale také obrovské teplotní výkyvy z 100 stC do -150 stC, což může být těžké pro zařízení, které si tam vezmeme. V oblastech vždy ozářených slunečním svitem na měsíci to vždy zůstává zhruba vyhřáté na -50 stC, takže je snadnější řízení teploty.“

Měsíc je též plný paliva pro nukleární fúzi v podobě helia-3, vysvětlil Taylor. „Je tam ohromné množství uložené v půdě slunečním větrem,“ vysvětlil. „A když to uděláte efektivně, nakonec nebude mít žádnou radioaktivitu.“

Jako takový by měsíc mohl být podstatný, abychom od něj dostali lekce potřebné k dlouhodobému životu ve vesmíru. „Chtěli bychom se naučit jaké je to žít jinde, a jdete kamkoliv,“ řekl Spudis.
Ačkoliv program Constellation navržený jako program příštích pilotovaných letů NASA je nyní v ohrožení, „není ještě mrtvý – musí to ještě zvážit Kongres,“ řekl Spudis. „Ale a už se vláda U.S. nebo jiná vláda nebo soukromý průmysl vrátí, někdo někdy to udělá, nebo nemá moc smyslu to neudělat.“

Mně vyhlášení doktríny letů k asteroidům a k Marsu bez logického mezistupně Měsíce a zrušení programu technologií pro Měsíc a tedy použitelných pro ty další cesty připadá jako ten příslovečný návrh, který kdysi padl ve vrcholných stranických sekretariátech, když se projednávalo, jestli dohánět a předhánět imperialisty i v technologii polovodičů.

Návrh padl: "Nepustit se do ještě technologie polovodičů. Počkáme, až přijdou celovodiče."

Obamova a Boldenova vize je CELOVODIČ. :(

Hlavně mi nějak uniká smysl zrušení i programu Ares I / V, i kdyby se rozhodlo, že se na Měsíc nepoletí. A se ale poletí kamkoli dál, tak ta loď nebude žádný drobeček a bude ji potřeba na orbitě sestavit. Bude nejspíš potřebný i nějaký silnější nosič. Už jenom přistávací moduly pro Mars budou oproti LM asi pěkně těžcí mackové.

Ale jak už jsem tady někde psal. Spíše to na mě dělá dojem, že americkou pilotovanou kosmonautiku Obama prostě odpískal a to o Marsu a asteroidech jsou jenom slova, která časem utichnou. Jenom doufám, že se pletu...

Jinak Měsíc, kromě toho, že se ukazuje jako velice zajímavé těleso, měl i výhodu v tom, že stavba Měsíční základny byl konkrétní a i realizovatelný cíl. Vznikla by přitom řada nových technologií a zkušeností, které by pak umožnily letět dál.

Když bylo letectví ještě v plenkách, také se hned nelétalo přes Atlantik. A když ho srovnám s kosmonautikou, tak zatím létáme jenom tak z Prahy do Pardubic. :)

[quote]A když ho srovnám s kosmonautikou, tak zatím létáme jenom tak z Prahy do Pardubic. :) [/quote]Trefné :D

[quote]

Když bylo letectví ještě v plenkách, také se hned nelétalo přes Atlantik. A když ho srovnám s kosmonautikou, tak zatím létáme jenom tak z Prahy do Pardubic. :) [/quote]

Létáme z Prahy do Pardubic a stavěli jsme letadlo, co mělo doletět do Paříže. Zrušili jsme to ale s tím, že poletíme rovnou do New Yorku. Velice logické, že?

Keď sa pred polstoročím pýtali jedného nadšenca, prečo chce liez na Mt. Everest, odpoveď bola prostá "Pretože existuje.".
Uspel a od vtedy lezú na horu každoročne ďalší a ďalší nadšenci...
Nejde ani tak o to, že tam lezú "celkom zbytočne, pretože prvý už nebudú". To lezenie na horu má celkom závažné dôsledky - aj v takej "prdeli sveta" sa rozvíja celkom moderná infraštruktúra potrebná pre život, budujú sa hotely, cesty, letiská...
S cestou na Mesiac je to podobné - prvovýstup už máme za sebou, teraz sa čaká na nadšencov a až sa nájdu - a oni sa dúfam nájdu - začne sa rozvíja aj súvisiaca infraštruktúra...

"S cestou na Mesiac je to podobné - prvovýstup už máme za sebou, teraz sa čaká na nadšencov a až sa nájdu - a oni sa dúfam nájdu - začne sa rozvíja aj súvisiaca infraštruktúra..."

tému cesta na mars pre jedného sme tu už myslím mali..
čo tak sa zamyslie, ako cestu na mesiac uskutočni naozaj minimálnymi prostriedkami?

[quote]Hlavně mi nějak uniká smysl zrušení i programu Ares I / V, i kdyby se rozhodlo, že se na Měsíc nepoletí. A se ale poletí kamkoli dál, tak ta loď nebude žádný drobeček a bude ji potřeba na orbitě sestavit. Bude nejspíš potřebný i nějaký silnější nosič. Už jenom přistávací moduly pro Mars budou oproti LM asi pěkně těžcí mackové.

Ale jak už jsem tady někde psal. Spíše to na mě dělá dojem, že americkou pilotovanou kosmonautiku Obama prostě odpískal a to o Marsu a asteroidech jsou jenom slova, která časem utichnou. Jenom doufám, že se pletu... [/quote]

nepletete se :(

[quote]ako cestu na mesiac uskutočni naozaj minimálnymi prostriedkami?[/quote]

Co se týká vlastní kosmické lodě, tak by se musel použít Sojuz. Nic jiného v součanosti k dispozici není. Pak něco pro přistání a start z Měsíce. Když už to má být minimalistické, tak něco pro jednoho člověka. Nemuselo by to asi být ani hermetizované. Spíš taková otevřená plošina, takže dopravit na Měsíc a zpět nějakých cca 200 Kg čistého nákladu (kosmonaut ve skafandru). Něco takového by snad nemuselo mít ani moc velikou hmotnost.

Jenom mám obavu, že skončíme u nosné rakety. I když ten náklad k Měsíci by nemusel vyjít nějak extrémně těžký, tak není dostupný human-rated nosič s dostatečnou nosností (zase je tady jenom Sojuz). Musely by to tedy být dva starty.

[quote][quote]ako cestu na mesiac uskutočni naozaj minimálnymi prostriedkami?[/quote]

Co se týká vlastní kosmické lodě, tak by se musel použít Sojuz. Nic jiného v součanosti k dispozici není. Pak něco pro přistání a start z Měsíce. Když už to má být minimalistické, tak něco pro jednoho člověka. Nemuselo by to asi být ani hermetizované. Spíš taková otevřená plošina, takže dopravit na Měsíc a zpět nějakých cca 200 Kg čistého nákladu (kosmonaut ve skafandru). Něco takového by snad nemuselo mít ani moc velikou hmotnost.
[/quote]

A preco plosina? Keby sme sli do extremu, mozeme pouzit nieco podobne tomuto
http://www.youtube.com/watch?v=uRl76WnVN88

Ja osobne to vidim na Falcon9 heavy, dragon a taketo poletovadlo. A turistu milionara so zalubou v adrenalinovych sportoch.

Pages