New Horizons Pluto-Kuiper Belt

Primary tabs

Start sondy New Horizons Pluto-Kuiper Belt byl z 11. ledna 2006 odlozeny nejmene o sest dni - zatim se pocita s vypustenim 17. ledna 2006. Duvodem je potreba provest dodatecne testy nosne rakety. Startovaci okno pro let k Plutu trva do 14. unora 2006, nicmene pokud sonda neodstartuje do 24. ledna vcetne, bude muset ze sveho \"letoveho radu\" vypustit navstevu Jupitera a doba letu k cili se vyrazne protahne. Nahradni startovaci okno je 2. az 15. unora 2007 - uz bez pruletu u Jupitera.

[quote]Napadla mě obecnější otázka:
Jak se plánuje cesta sond oblastí asteroidů mezi Marsem a Jupiterem?
a/ Kašle se na to a spoléhá se na nějakou pravděpodobnost kolize.
b/ Dráhy všech šutrů jsou známy a počítá se s nimi. :o
c/ Sonda se pošle mimo rovinu jejich oběžných drah / rovinu Sl. soustavy a pak se nechá Jupiterem \"vrátit\". [/quote]

a/

to Random & Jano:

Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že aplikovaná nebeská mechanika pro kosmonautiku je možná jen díky nejvýkonnější současné výpočetní technice.

Hrozně se mi líbila myšlenka Jana \"o zachování informace\". Je to to, co jsem zmínil, když jsem říkal, že pro stanovení 6 elementů (popisujících pohybové chování kosmické sondy - nebo přirozeného kosmického tělesa), potřebuje mít na začátku (nejméně) šest jiných hodnot ...

chlapci magori ste vy, ja mám dráhu X aj s Nemesis v pozadí prepočítanú nasymulovanú vo Winorsa na nieko¾ko +-tisíc rokov.
Skúste už konečne hýba rozumom a nielen sa nafukova do prasknutia.
Skutočne platí- tí čo majú oči nevidia, čo majú uši nepočujú, ale slepí a hluchí uviadia a budú poču,...

[quote]to p. Antonin Vitek: ano... len ja som sa to snazil podat nejak jednoducho (co asi dost ludi nastvalo lebo to bolo az prilis jednoduche - mozno) ale niesom magor ktory sa ohana nejakymi kobercami co nemaju s nasou temou nic spolocne ... nechcem vyvolavat ziadne hadky koli slovickam a to ze som pouzil jednoduchu keplerovsku interpretaciu si myslim ze som nic nepokazil.

to Jano: v pripade slnecnej sustavy ide o problem n-telies co je poriadny nielen matematicky ale aj informaticky problem. Prave na tieto uceli vznikli napriklad specializovane distribuovane systemi ktore vedia pocitat interakcie telies omnoho rychlejsie ako bezne pocitace. prakticky je problem n-telies v analytickej matematike neriesitelny ... ide to iba numericky - numericke integracie. a ak do to ho zaratame este negravitacne efekty napriklad v blizkosti jupitera tak sa mozeme ist rovno zabit lebo bez priebeznych informacii o polohe by nebolo mozne tieto poruchy drahy najist a prislusne v matematickych modeloch korigovat .. je to podobne ako v meterologii (no toto je iba pripodobnenie) ... zacina tu vstupovat do celkoveho efektu tolko parametrov ze ich vsetky nie je mozne registrovat a zahrnut do modelu preto sa zistuje iba korekcia (pr. rozdiel vypocitanej a skutocnej polohy) a ta sa zapocita do modelu...
co sa tyka predpovedi pre slnecnu sustavu .. tak to je super silne kaficko ... setko zalezi od presnosti drah a znalosti drahovych poruch jednotlivich objektov slencnej sustavy... to ze je stred inercielnej sustavy slnecnej sustvy mimo stredu ci dokonca telesa majoritneho objektu je iba jeden z mala dosledkou (konkretne tento je spety s pomernymi hmotvnostami nadradenych objektov Sln. sust. a ich vzajomnych poloch) ale stvaju sa aj horsie veci .. napriklad trojania ci greci .. alebo taka nemesis ;) aj ked len fiktivna ale ma to svoje caro .. a o zvlneni trajektorije nehovoriac .. do toho sa pridaju nejake relativisticke efekti napriklad stacanie perihelia ... a dosledok konecnej rychlosti svetla a dosledkou plinucich z toho pre pozorovatela .. no dalo by sa o tom pisat celu noc ...idem spat .. mal som tazky den [/quote]

chlapci magori ste vy, ja mám dráhu X aj s Nemesis v pozadí prepočítanú nasymulovanú vo Winorsa na nieko¾ko +-tisíc rokov.
Skúste už konečne hýba rozumom a nielen sa nafukova do prasknutia.
Skutočne platí- tí čo majú oči nevidia, čo majú uši nepočujú, ale slepí a hluchí uviadia a budú poču,...

tak tady mame obrazky Jupitera z New Horizons

[url]http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh_jupiter.php[/url]

Dobrý den,
nevíte někdo, jestli bude New Horizons také pořizovat barevné snímky Jupiteru? Všude jsem zatím viděl jen černobílé... :(

> tak tady mame obrazky Jupitera z New Horizons
> http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh_jupiter.php

Pro jistotu upozoròuju, že na výše uvedené stránce nejsou fotografie ze sondy, ale počítačově generované obrázky Jupiteru, jak se (teoreticky) jeví při pohledu z místa aktuální polohy sondy.

Zajímavé průběžné komentáře z průletu NH kolem Jupiteru má vedoucí vědecký pracovník (PI) projektu Alan Stern na stránkách časopisu Astrpnomy Magazine:

[url]http://www.astronomy.com/asy/default.aspx?c=a&id=5108 [/url]

[quote]NH ma premakanu spravu hybernacie. Pocas tohto casu ked sa bude nachadzat v hybernacii tak bude vysielat pomocou stredneziskovej anteny (ak sa nepletiem - je namontovana na spodnej strane tela sondy - viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 - kedze stredne ziskova antena ma vacsi uhol vyzarovania nevyzaduje si tak presne zacielenie na Zem a teda dochadza k uspore paliva a aj zotrvacnikov - na stabilizaciu bude stacit jednoosa stabilizacia rotaciou okolo hlavnej osy - osa anten) rozne typy signalu. Tieto signali budu vlasne signali z roznou frekvenciou, ktore budu priamo modulovnane na nosnu vlnu. Kazdy signal ma priradenu nejaku farbu. A podla toho sa bude urcovat o aku zavadu ide alebo v akom stave je prave sonda. Na prijem bude stacit len niekolko desiatok minut dlha radiova relacia (aby mohol byt jej slabucky signal odlisitelny od sumu pozadia) a to iba jednym smerom. Taketo relacie mozu byt aj raz za den. Ale vramci setrenia ich isto nebudu robyt skor ako raz za tyzden. Ak dojde k neocakavanej situacia miesto zeleneho signalu sa objavi iny ... tento stav sa bude po jeho zisteni nasledne operativne riesit prislusnym tymom.
co sa tyka telemetrie tak je pravdepodobne ze v ramci toho ze sonda bude komunikovat zo zemou iba jednym smerom budeme musiet podrobne telemetricke data ozeliet (vzdialenost, teploty v roznych castiach sondy a ine podrobne data) ... tie sa budu prenasat do farebnych signalov ... v pripade ze sonda prejde do safe mode bude vysielany cerveny signal a nasledne po je ho zachyteni sonda bude prebrata z hyberacia chybu sa pokusi vyriesit uz spominany prislusny tym. Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou.
Sonda bude raz za cas prebudena zo spanku a pocas tejto doby budu prebiehat previerky pristorjov, stahovanie telemetrie a dat z neuspanych pristrojov (PEPSI?) z doby hybernacie. Mozno prebehnu aj nejake merania a istotne budu robene aj korekcie drahy ... toto obdobie takmer kontinualnej hybernacie bude trvat asi do obdobia 1/2 roka pred preletom okolo Pluta .. po nom zhruba po roku znovu nastane obdobie hybernacie (data z NH z preletu okolo Pluta budu stahovane dlhe mesiace - mozno za jeden rok!). Nasledny stav hybernacie bude navodeny na zatal neznamu dobu... pretoze NH sa bude snazit o prelet aj okolo inej planety minor ... uvidime ako to dopadne ...

to Pavel Smutný: takto ma vyzerat prispevok na tomto fore ... vydim ze o astronomii tak ako kozmonavtike vies prd! ... a nechod tu na nas tymi pohromami ... nevies o com hovoris [/quote]- hlupáci ako ty budú vždy akceptova len svoju oficiálnu premúdrelos-tj blbos, a budú sa pcha do riti oficiálom v snahe zapáči sa niekomu, získa post, titul, neuvedomujúc si že ofic veda klame len sa tak práši, ale nato aby to pochopili je ich mozoček slabučký

[/quote]- hlupáci ako ty budú vždy akceptova len svoju oficiálnu premúdrelos-tj blbos, a budú sa pcha do riti oficiálom v snahe zapáči sa niekomu, získa post, titul, neuvedomujúc si že ofic veda klame len sa tak práši, ale nato aby to pochopili je ich mozoček slabučký [/quote]

Mily pana Smutny.
Je smutne, jak reagujete. Pokud tvrdite ze oficialni veda klame, muzeme se o tom pobavit v jine casti diskusniho fora. Ale rad bych mel zdroje, ktere jsou overitelne, nikoliv pouhe prispevky od neznameho cloveka. Jde o overitelnost informaci a duveryhodnost svedka (pro mne stale nejste duveryhodnym clovekem).
Navic, neurazejte mistni osazenstvo. Spousta lidi se tu o kosmonautiku zajima a vi ze nikdy z toho nic mit nebude. Je to pro ne konicek, stejne jako pro Vas dezinformace a hazeni spiny. Takovy clovek je pro mne nejenom neduveryhodny, ale ani si nejsem jisty, zda ma smysl s Vami diskutovat.
Nejsem spravcem tohoto fora, proto Vas pouze zadam, aby jste se zdrzel komentaru. Mluvte prosim k veci, coz jsou informace k sonde New Horizons.

Prostě ho ignoruj. Nic víc si nezaslouží.

nejaky ty fotky od Jupitera:

The Little Red Spot: Closest View Yet
Europa
Ganymede
An Eruption on Io

[url]http://pluto.jhuapl.edu/gallery/missionPhotos.html[/url]

povidani v CZ:

[url]http://www.astro.cz/clanek/2689[/url]

[quote]nejaky ty fotky od Jupitera:

[/quote]

Jupite je fajn! Je na něm vidět, jak probíhá globální oteplování v daleko větším měřítku, než je to u nás na planetě. Třeba nám tenhle referenční vzorek Sluneční soustavy kromě estetických požitků poskytne i trochu podkladů k pochopení procesů v našem vlastním světě bez balastu katechicky korektních antropocentrických doktrín. ;)

tie fotky Io su uzasne! ... aj ked to nieje rozlisenie ake mal Galileo pri tesnych preletoch no aj na tu vzdialenost 4mil.km je to nadhera ... a to ze sa podarilo zachytit mohutnu erupciu vulkanu Tvashtar je ties krasny ulovok ...

PS: nebudem reagovat aj ked to bol priami utok na moju osobu a pritom ma nepoznas ... vlastne ta to nezaujima, tak ma nezaujimas ani ty

Úžasný záběr Io.
[url]http://spaceflightnow.com/news/n0703/01io/[/url]

Mně se nejvíc líbí ty hory na terminátoru. Skutečně impresivní obrázek!

Moc pěkné. Generálka sondy a všech jejích přístrojů dopadla skvěle. Ještě několik měsíců budou chodit pěkné fotky a nečekané výsledky. No a potom už jen počkat 7 let :-)

Sonda již překonala dráhu Saturnu a právě dnes je ve čtvrtině své cesty k Plutu. Oprava: dráhu Satuna překročí až 8.6.

http://www.spacedaily.com/reports/New_Horizons_Set_To_Cut_Cross_Saturn_O... [Upraveno 03.6.2008 poslal HonzaVacek]

[quote]
Jupite je fajn! Je na něm vidět, jak probíhá globální oteplování v daleko větším měřítku, než je to u nás na planetě. Třeba nám tenhle referenční vzorek Sluneční soustavy kromě estetických požitků poskytne i trochu podkladů k pochopení procesů v našem vlastním světě bez balastu katechicky korektních antropocentrických doktrín. ;) [/quote]

Jo, tak já mám nápad - antropocentristi zůstanou tady, a ti ostatní se mohou odstěhovat na Venuši. To by vyřešilo řadu těhle otázek :-)

Aktuální pozice sondy:
[url]http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh.php [/url]

Pro mě celkem novou informací je zpráva ,že se uvažovalo i o druhé sondě "New Horizons 2", podobně jako u Voyagerů a Pioneerů.

"NASA zvažuje vyslání dvojčete - New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran"
[url]http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1517 [/url]

[quote]Pro mě celkem novou informací je zpráva ,že se uvažovalo i o druhé sondě "New Horizons 2", podobně jako u Voyagerů a Pioneerů.
[/quote]

O projektu NH-2 se uvažovalo v roce 2005 s tím, že start by se uskutečnil buď v březnu 2008 nebo v dubnu 2009. Počítalo se se dvěma gravitačními manévry - u Jupiteru a u Uranu - přičemž průlet kolem Uranu alternativně v létech 2014 nebo 2015 nebo 2016 nebo 2017 by byl vědecky zajímavý, vzhledem k orientaci rotační osy této planety.

Start NH-2 s podmínkou průletu kolem Uranu by byl možný nejpozději v roce 2009, později už konstelace Jupiter-Uran takovou misi neumožòuje. Každopádně průlet kolem Pluta by se neuskutečòoval, zato by mělo být vybráno k blízkému průzkumu některé z velkých těles KBO (uvažovalo se tehdy o (47171) 1999 TC36 (v prezentaci je zřejmě omylem uvedeno TC38, což ale není TNO, ale planetka v hlavním pásu mezi Mersem a Jupiterem) nebo (55637) 2002 UX25.

Zůstalo ale jen u ideového návrhu, přestože náklady se odhadovaly na "jen" 500 miliónů USD (včetně startu).

Docela dobré podklady k těm tehdejším úvahám najdete na

[url]http://www.lpi.usra.edu/opag/new_horizons2.pdf [/url]

a

[url]http://www.boulder.swri.edu/pkb/NH2_community_info.ppt [/url]

Pro sondu New Horizons je Pluto zatim konecnou, doposud se nepodarilo najít jiny KBO nacházející se ve smeru letu sondy NH.

Tedy zatim jsem nikde nenasel zminku o moznem dalsim cili....

Tak já mám dojem, že se víceméně počítá s tím, že do té doby bude nějaké těleso objeveno, sonda tam poleti dost dlouho.

Podobně se to myslím má i s komunikací: počítá se s tím, že se do té doby zlepší technologie, s dnešníma technologiema by komunikace bykla obtížná.

Tak já mám dojem, že se víceméně počítá s tím, že do té doby bude nějaké těleso objeveno, sonda tam poleti dost dlouho.

Jakakoliv korekce drahy pro zacileni k pripadne objevenemu vhodnemu kandidatovi je samozrejme mozna az po pruletu kolem Pluta. Vzhledem k hodne omezenym moznostem zmeny trajektorie (mala zasoba pohonnych hmot, slabe korekcni motorky) to bude docela tvrdy orisek.
Jestli tedy uz neco ti lisaci nemaji a "nesedi" na tom. Necham se prekvapit.

[quote]Docela dobré podklady k těm tehdejším úvahám najdete na

http://www.lpi.usra.edu/opag/new_horizons2.pdf

a

http://www.boulder.swri.edu/pkb/NH2_community_info.ppt [/quote]

Děkuji za odkazy.

Ve ValMezu jsme se o tom včera bavili. Možnosti manévru u Pluta (gravitační i motorické) jsou omezené, takže je omezený i výběr cílů, kvůli zpoždění Webba (JWST) nebude možné využít jeho objevy, takže se v příštích letech využijí jiné přístroje. Průlet kolem Pluta nastane v roce 2014, výběr cíle tedy proběhne až v roce 2013, do té doby to budou jen předběžné odhady. Teprve v roce 2012 se asi oznámí záložní cíl, pro případ, že by se v roce 2013 nepodařilo nic lepšího objevit. V Kuiperově pásu je objektů málo, ve velkém prostoru, jsou tmavé, téměř neosvětlená Sluncem, takže neviditelné opticky i IČ. Hlavním cílem je Pluto, ostatní je druhořadé.

Sonda má po čtyřech letech letu za sebou polovinu cesty k Plutu - tým oslavoval :)

[img]http://planetary.org/image/d_0119001233.jpg [/img]

Nejnovější snímky trpasličí planety Pluto pořízené Hubbleovým teleskopem:
http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2010/06/image/a/

Nevim presne jakej ma vysilac vykon, zatim jsem nasel nepotvrzeny udaj 35W PA na 7317.400MHz (zalozni vysilac je na 7322.200MHz).
To dava s 2.1m parabolou vykon cca 350kW eirp.

U Pluta by se melo pouzit uzkopasmove modulace (3.6kHz) PSK nebo BPSK s prenosovou rychlost 160/430/712bps.
Kdyz se podari pouzit i druhy vysilac, tak by to melo byt 872 az 1424bps.
Coz jsou rychlosti (sire a druh modulace), ktere se pouzivaji v bezne radioamaterske praxi jak na KV, tak v VHF/UHF pasmech.

Pokud by jste si u Michaela (DB6NT, [url]http://www.kuhne-electronic.de/de/shop/145_Empfangskonverter[/url]) zakoupili konvertor planetarnich sond upraveny pro 7.3GHz (nikoliv pro 8.4GHz), tak kdyz na zahrade postavite velkou parabolu (
[url]http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html[/url]), tak by jste na SSB prijimaci mohli slyset neco podobneho jako je tohle:
[url]http://www.cbradio.cz/forum/read.php?15,92415[/url]

Zkratka plati to, ze cim je vetsi utlum na radiove ceste (treba i diky vzdalenosti), tak se uzitecny signal musi zakonite zuzit z megaHertz (oblast LEO-LLO), pres kiloHerzy (Mars vozitka maji sirku 4kHz az cca 250kHz) k Herzum.

Radioamateri, kteri delaji spojeni EME (odraz od Mesice), musi sve kilowatove PA s velkyma antenama vyuzivat v nejuzsim uzitecnem signalu, typicky 30-70Hz...CW (Morseovka,[url]http://www.ve1alq.com/rw3bp/DSP%20for%20Millimeter%20Wave%20EME.pdf[/url]). Pravda vsak je, ze drtiva vetsina stanic radeji jede digi mod JT65 (PC+zvukova karta), protoze spojeni tento soft chyta lepe jak CW pod hranici sumu. Hold CW nebo fone je pri EME urceno jen stanicim s velkymi vykony PA.

Radioamatersky provoz EME ma blizko k nasemu Kosmo portalu a tak par zajimavosti (diky [url]http://www.ok2kkw.com[/url]).
Kdyz radioamatery pustej k taliri v Arecibu:
[url]http://www.ok2kkw.com/arecibo_march2010report.htm[/url]
[url]http://echoesofapollo.com/amateur-radio/[/url]
[url]http://www.youtube.com/watch?v=AHGXp4Afr4g[/url]
Pripadne kdyz se radioamater dostane k 25m taliri v Dwingeloo, tak muze pres odraz od Mesice zaslat i obrazek:
[url]http://www.youtube.com/watch?v=N3JGXdVQM_0[/url]

Kdyz se k takove parabole pripoji jiz zminovany konvertor a vhodny prijimaci system, tak je mozne "poslouchat" i New Horizont.

No a pokud nic z toho nemate, tak si hold kliknete na SDR webovy prijimac s 25m talirem namirenym na Mesic:
[url]http://websdr.camras.nl:8901/[/url]

[Upraveno 03.4.2010 -=RYS=-]

[b]NASA sonda k Plutu prolétá orbitou Uranu[/b]
SPACE.com Staff
Date: 18 March 2011 Time: 04:45 PM ET

[img]http://i.space.com/images/i/7566/i02/070118_newhor_jup_artA_02.jpg[/img]
[i]Umělecké převedení kosmické lodi New Horizont.[/i]
CREDIT: SwRI (Dan Durda)/JHUAPL(Ken Moscati)

Sonda NASA uhánějící ke vzdálené trpasličí planetě Plutu dnes 19. března prošla významným kontrolním bodem, když přeletěla orbitu Uranu.

Kosmická loď NASA New Horizons dnes v 6 h ráno EDT (2200 GMT) protnula orbitu Uranu, když prolétla 1,8 miliardy mil (2,9 miliardy kilometrů) od Země.

„New Horizons je celá o dlouho odkládaném potěšení a více než 9 ½ roku trvající let k soustavě Pluta to ilustruje,“ řekl vedoucí výzkumník Alan Stern z Southwest Research Institute in Boulder, Colo. „Přelet orbitou Uranu je další milník podél naší dlouhé cesty na samou hranici prozkoumatelnosti.“

O kosmické lodi se předpokládá, že dolétne k Plutu a jeho třem měsícům (Charón, Nix a Hydra) v červnu 2015, poté se možná střetne i s menšími tělesy ve vzdáleném Kuiperově pásu, což je prstenec ledových těles za orbitou Neptunu.

NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.

„Tato mise je maratón,“ řekl projektový manager Glen Fountain z Applied Physics Laboratory of Maryland\'s Johns Hopkins University. „Tým New Horizons se zaměřil na to, aby kosmickou loď udržel v kurzu a připravil ji na Pluto. Až dosud všechno dobrý a pracujeme na tom, abychom to tak udrželi.“
[img]http://www.space.com/images/i/8716/original/20110318_lg.jpg[/img]

[i]Půdorys dráhy kosmické lodi New Horizons prolétající přes orbitu Uranu.[/i]
CREDIT: NASA, JHU/APL

Jelikož je sonda New Horizons v současnosti v módu elektronického spánku a protože Uran bude během křížení s orbitou planety 2,4 miliardy mil (téměř 3,9 miliardy km) od lodi, tak vědecký tým během tohoto průletu neplánuje provést žádné fotky tohoto plynového giganta.

Tým mise na zemi je zaměstnán závěrečnými přípravami na rande sondy s Plutem a v dubnu začnou vědci zkoumat potenciální cíle pro průlety kolem nich v Kuiperově pásu. Probíhají rovněž přípravy k výroční systémové kontrole na jaře.

Mezi tím New Horizons svým úchvatným tempem pokračuje k Plutu. Další planetární milník tohoto neohroženého výzkumníka bude při přeletu orbity Neptunu, k němuž dojde 25. srpna 2014 – přesně 25 let poté, co kosmická loď Voyager 2 provedla svůj historický průzkum této gigantické planety.

[quote]

NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.

[/quote]

hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h \"od země\" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ??

[quote][quote]

NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.

[/quote]

hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h \"od země\" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ?? [/quote]

prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne.

Odletěla zatím nejvyšší rychlostí vůči Zemi po ukončení činnosti nosiče 16,26 km/s. (Třetí stupeò nosiče letí vlastně kus napřed.) Vůči Slunci se nepohybuje nejvyšší rychlostí. Má relativně ke Slunci teď i po využití efektu gravitačního praku u Jupiteru rychlost 15,86 km/s.
Informace dosažitelné: http://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons [Upraveno 19.3.2011 Adolf]

[/quote]

prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne. [/quote]

ježiš ono to tam je v km/h.
lybie, fukušima, merkur -
mě už fakt hrabe .. sorry je toho moc.
:P

Dne 2011-03-17 00:00 UT byly údaje o sondě NH-1 následující:

vzhledem ke Slunci: vzdálenost 19,4137 AU, rychlost vzdalování od Slunce 15,3492 km/s, heliocentrická inecriální rychlost 15,74971 km/s

vzhledem k Zemi: vzdálenost 19,6538 AU, rychlost PŘIBLIŽOVÁNÍ 13,2186 km/s (vzdálenost mezi Zemí a sondou se snižuje, protože Země na svém oběhu sondu \"dohání\").

Po startu (nejdřívější dostupná efemerida, je to necelých 10 minut po dohoření motoru posledního stupně a asi 6 minut po oddělení sondy od posledního stupně) 2006-01-19 v 19:51 UTC rychlost vzhledem ke Slunci 45,01581 km/s, vzhledem k Zemi 14,75795 km/s.

2006-01-21 00:00 UT rychlost vzhledem ke Slunci 42,82543 km/s, vzhledem k Zemi 12,57778 km/s

Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto by je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři.

[quote]Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto by je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři. [/quote]

Podrobnosti i s odkazy na oroginální zdroje (Harvard.CBAT a STScI) kde jsoou fotky viz od včerejška stránka HST na SPACE-40

[url]http://www.lib.cas.cz/space.40/1990/I037B.HTM [/url]

sekce stránky \"Průběh letu\", datum 2011-06-28, 2011-07-03 a zejména 2011-07-18.

Cituji:
2011-07-18 - Dalekohled HST pořídil další záběr kamerou WFC3 a spektrometrem UVIS na nichž byl zachycen slabý objekt o hvězdné velikosti 26.1m±0.3m v blízkosti trpasličí planety (134340) Pluto. Vyhodnocení pozorování prostoru v blízkosti Pluta od konce června 2011 ukázalo, že se jedná o čtvrtý měsíc tohoto tělesa, který dostal předběžné označení S/2011 (134340) 1 resp. P4. Měsíc se pohybuje po kruhové rovníkové dráze s poloosou 59±2 Mm a dobou oběhu 32.1±0.3 dne. Jeho velikost se odhaduje v rozpětí od 14 do 40 km.

Odklad/zrušení JWST se projeví i na misi New Horizons - Webb měl objevit tělesa v Kuiperově pásu vhodná k návštěve po průletu kolem Pluta, bez něj musí ostatní observatoře hledat vhodné objekty.

Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné.

[quote]Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné. [/quote]

Pátrání po vhodných kandidátech už dávno běží a dokonce tuším že už jeden nalezen i byl (nicméně ne zase až tak vhodný, protože by se k letu k němu spotřebovalo skoro všechno zbývající palivo).
Dokonce může každý s tímto pátráním pomoci na adrese http://www.icehunters.org/ .

To jsem měl vlastně na mysli.Totiž zda se kvůli dalšímu cíli bude měnit geometrie průletu kolem Pluta,nebo zda se počítá jen s vlastní eneritickou zásobou sondy ?

Jakákoliv podstatnější změna geometrie průletu kolem Pluta kvůli dalšímu KBO je nepravděpodobná. Navedení bude provedeno pomocí raketového motorku.

Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí.

Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?

\"Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí. \"

Naopak, průzkum asteroidu je důležitý, ale nebojte, palivo by mělo zbýt i pro následný výzkum meziplanetárního prostoru. Otázka je, zda budou peníze na tuto část mise.

\"Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?\"

Je to v plánu (dle Alana Sterna). Kdyby jich ale bylo objeveno více jak ~5 (zatím jsou 4), už by se muselo vybírat. Na všechna pozorování už by nestačil čas, který je při průletu k dispozici.

Každá mise k vnějším planetám,počínaje \"malými\" Pioneery objevila během průletů další dosud neznámé měsíčky či prstence, lze předpokládat,že tomu tak bude u Pluta.Pokud se týče peněz,tak obavy nemám,sonda na okraji sluneční soustavy je tak unikátní zařízení, že jen blázen by ji vypnul.Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let \" nad plán \" a nikoho ani nenapadne je vypínat,naopak, vždy m.j. jsou hmatatelnou vyzitkou technologické vyspělosti,převahy či náskoku.Takováto mise přesahuje národní zájem,je misí celého lidstva,zejména když ji může realizovat pouze NASA,jako civilní organizace.

\"Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let \" nad plán \" a nikoho ani nenapadne je vypínat\"

To je špatný příklad. V minulém desetiletí je totiž vypnout chtěli, ale zvedla se taková vlna odporu, že se peníze nakonec našly.

Myslel jsem \"nikoho\" z vědecké obce.Ekonomové tímto směrem budou samozřejmě vždy tlačit,sonda, která beze zbytku splnila svůj úkol je pro ně zbytečnou zátěží.Paradoxně za to \"může\"neuvěřitelná životnost výtvorů NASA,neuvěřitelná zejména ve srovnání s životností výtvorů druhé, snad dosud druhé kosmické velmoci.Dlouhověké sondy počínaje Vanguardem-1 a konče MERem-B přidělávají ekonomům zhusta vrásky, ale vědecká obec jásá a fandové žasnou.

Pages