Plány pro návrat na Měsíc

Primary tabs

Protože název předchozího obdobného tématu (\"Měsíc je možná opět ve hře\") již přesně nevystihuje současnou situaci (Měsíc totiž JE ve hře), otevírám toto nové téma ...

Podle článku [url=http://www.space.com/spacenews/050704_business_monday.html]NASA\'s Moon Plans Shift into High Gear[/url] má NASA zveřejnit plány pro návrat na Měsíc již zhruba v polovině tohoto měsíce (tzn. tento nebo příští týden) !

Několik pravděpodobných bodů z připravované architektury :

- CEV by měl být zvovupoužitelnou kapslí, schopnou dopravit čtyři pasažéry k Měsíci.

- ročně by mělo k Měsíci létat až šest pilotových misí

- třímístný CEV by měl k ISS létat 3x za rok

- K ISS by měl rovněž létat nákladní CEV, taktéž 3x za rok

- nosná raketa pro CEV i těžkotonážní \"nákladní\" raketa by měly být odvozeny od hardwaru používaného nyní při letech raketoplánů (ET, SRB, SSME, ...), s ročními provozními náklady cca 3 miliardy USD

- CEV by měl být vynášen raketou, vycházející s pomocných startovacích motorů SRB (vývoj této rakety by měl stát 1 až 1,5 miliardy USD) (druhý stupeò by byl poháněn upraveným SSME nebo J-2)

- těžkotonážní \"nákladní\" raketa by pro mise k Měsíci měla vynášet až 100 tun (resp. 75 až 90 tun) nákladu, pro lety k Marsu by měla jít přestavět na nosnost 120 tun (na LEO).

Potenciální nosné rakety lze najít na stránkách http://www.safesimplesoon.com/default.htm , presněji pak na http://www.safesimplesoon.com/media-images.htm

[quote]Pokud by to bylo s tim obletem Mesice tak jednoduche, proc nepripojit jeste jeden stupen, kterej by vynesl navi i mesicni modul?
[/quote]
Uvazovali jsme (par mesicu zpet na tomto foru) o super lehke misi na Mesic s mene nez 80t na LEO. K tomu by samozrejme Blok DM a Sojuz sel vyuzit, klicove by ovsem byl Lunarni modul. Ten by musel byt udelan s minimalni hmotnosti (cca 7t, nebo v pripade dotankovani z predem pripravenych zasob i min). Problem je bezpecnost a ubytovani Lunautu. Pokud by tento modul pristaval u Mesicni zakladny, tak si myslim ze by to realizovatelne bylo.

[quote]
Jediné plus oproti 60tým letům jsou dnes zkušenosti možná infrastruktura , jinak nic. Je mnohem lepší elektronika, ale rakety, moduly v principu moc nepokročily a naklady na kosmonautiku se také výrazně nesnížily. Je zde velká pravděpodobnost, že se historie bude opakovat, na Měsíc se vrátíme, ale na skok. Politická podpora není nijak výrazná ,program bude nákladnější než ISS a nejsou relevantní vědecké , politické (o ekonomických nemluvě, ale od toho NASA ani není) argumenty, které by zdůvodnily tyto náklady. [/quote]
Rozdil vidim v robotizaci. Navic v 60. letech neexistoval Saturn ani nic podobneho, nyni lze vyuzit pozustatky STS.
Pokud bude zajistena cesta na LEO (CEV, Sojuz, Kliper, komercni alternativy) tak pro NASA je to dalsi prirozeny cil.
Ostatne co vedlo NASA k tomu, aby vrazila miliardy do ISS? Argumenty jsou velice chatrne a z vetsi casti zustavaji nenaplneny.
Pro NASA je dulezite, ze dostane 16mld USD kazdy rok, dostala cil a zalezi na ni, jak ten cil naplni.
Kazdopadne bych doporucoval planovat vsechno maximalne usporne, protoze rozpocet ani terminy nebudou stoprocentne splneny. Vsechny moduly budou tezsi a drazsi nez je planovano. Jedine ty moduly, ktere jsou uz roky vyzkousene se snad podari udrzet blizko puvodnich specifikaci.
To je i muj argument, proc orbiter musi pryc a CEV musi byt kapsle.

Realizaci ISS pomohl hodně strach Západu z ůtěku špatně placených ruských raketových inženýrů do pochybných států a pravděpodobně i fakt že vznikala jako mezinárodní projekt - nikdo nechtěl být pokládán za hrobaře projektu.
Měsíc samozřejmě je přirozený logický cíl, ale má historický vývoj NASA přirozenou logiku?
Hodně bude také záležet na příštím americkém prezidentovi, protože v době kdy bude končit Bushova administrativa nestihne lunární program ani zapustit kořeny.

Taky považuju filmování přistání i radiomaják za dobré možnosti. Dálkově ovládaný \"kameraman/reportér\" by dokonce možná ani nemusel být zahrnut do rozpočtu NASA, protože by snad mohl být financován TV stanicemi, pro které by přistání lidí na Měsíci mohlo být docela dobrá \"reality show\".

Radiomaják (nebo rovnou povrchový naváděcí systém) určitě hodně zpřesní a zjednodušší přistání (udělá ho i bezpečnější). Takže jsem jasně pro.

Myslím, že NASA skutečně dostala jako primární zadání \"zkoumat\" Měsíc, takže kratší mise na různých místech (jako Apollo) by měly být zcela oprávněné. Naopak mi není úplně jasné, k čemu by pro \"zkoumání Měsíce\" měla sloužit \"základna\"? Ta se v mých představách hodí spíš pro \"aplikace\" jako třeba zkoušky zpracování regolitu, hledání \"surovin\", nebo pro podporu dlouhodobějších záležitostí, jako opravy vybavení astronomických observatoří, nebo testování zařízení pro let na Mars. To už ale není bezprostředně zaměřeno na samotný Měsíc. Proč by na Měsíci měla být stálá a nepohyblivá základna pro \"exploration\"? Co tam budou lidí tak dlouho \"zkoumat\"? Asi mi něco uniká. Mám to chápat tak, že by měl být zajištěn i \"svoz\" vzorků z celého povrchu Měsíce k jediné \"základně\"?

No tak jsem to myslel - podpora exploration. Napr. svoz vzorku k zakladne. Vozitko je vysazeno stovky kilometru daleko, po ceste nesbira vzorky a ty jsou analyzovany na zakladne. Nebo zakladna muze pusobit jako centralni sklad (vyrobna paliv). Muzu odtud vyslat po suborbitalni draze palivo (zrejme LOX) takrka kamkoliv na Mesici. Nebo muzu zajistovat zachranne prostredky pro mise kdekoliv jinde na Mesici. Neco by slo udelat i z Mesicni orbity, ale na zakladne budu mit zajisten odborny servis, udrzbu a dotankovani! Taky jsem presvedcen ze akceschopnost bude v jiste fazi mnohem lepsi nez z orbity.
Nepochybuju taky, ze poradne prozkoumani okoli v okruhu pouze cca 100 km v okoli zakladny zabere roky.

Základna může poskytnout zázemí a plnit několik funkcí:
1.Záchraná stanice, např. v případě poškození lunárního modulu- vážného zranění. Můžou zde např. přečkat do příletu záchrané výpravy nebo než zraněný bude schopen transportu na Zem.
2.Servisní stanice - souvisí s bodem 1. Byla by přeci škoda, aby v případě poškození důležitého zařízení byla zmařena celá výprava či byl dokonce ohrožen život posádky.
3. Aplikovaný výzkum. Vzorky měsíční horniny již byly dopraveny na zem, vím jaké druhy rostlin lze pěstovat, složení atd. Proč nezkoumat přímo na Měsíci jak farmařit, získavat kyslík ,vodu z hornin.
4. Výzkum měsíce. Proč by se ze základny nemohli pořádat daleké několikadenní výpravy ve speciálně upravených vozech.
5. Dlouhodobé ekonomické přínosy. Je lepší a levnější nechat výzkumníky pracovat v půlročních či ročních směnách na Měsíci než je tam vysadit na pár dní.

http://www.orlandosentinel.com/news/custom/space/orl-asec-moon073105,0,3...

Asi to nejaky smysl dava.
Do roku 2010 se zamerit na CEV a SRB + 2. stupen s SSME.
Od roku 2010 se zamerit na vyvoj HLV a komponent pro pristani na Mesici. Soubezne bude probihat testovani CEVu treba v ramci dostavby ISS.
2018 pristani na Mesici.

Jen mi porad neni jasne jestli je mozne uskutecnit obe varianty HLV, to znamena inline verzi i side-mounted.
Side-mounted ma tu vyhodu ze muze byt dost levna a muze byt hodne brzo - treba jako nahrada STS zrusenneho pred rokem 2010.
Inline ma zase vetsi nosnost, ale zrejme by uz mela mit modifikovane J-2, ktere lze pouzit i pro EDS.

Jinak hmotnost CEVu bude kolem 25t hlavne kvuli tomu, ze bude obsahovat i stupen pro navrat od Mesice (TEI). Na ISS by se ale zase mohlo vynaset vice nakladu nebo lidi (to mi prijde logicke).

LSAM (lunarni modul) by mel mit motory na metan a LOX, nebot je to perspektivni pro Mars. LOX lze vyrobit i na Mesici, takze to taky ma nejakou perspektivu. Motory maji slusnej impulz a odparovani paliva nebude tak strasny jako u LHX

[quote]
No prave... Co to je jineho, nez velka plechovka, ktera musi urcity tlak a vibrace... Zadne \"life-support\" nebo slozite komunikacni systemy... [/quote]

Je to velká HERMETIZOVANÁ plechovka, která díky použtí ruského systému KURS se může AUTOMATICKY, bezpilotně přiblížit a pak spojit s ISS.

To je podstatně více, než čím disponují Američani (ti zatím umějí jenom pilotované setkání s ISS) - ale zároveò možnosti ATV jsou daleko větší, než možnosti Progresu (kapacita pro dopravu paliva, vody a vzduchu, větší prostor pro zásoby... Ariane prostě unese víc). A dost možná, že dostavěná a výrazně těžší ISS asi bude vyžadovat pro udržování stálé oběžné dráhy více paliva...

Start ATV bude zároveò překvapivě prvním startem Ariane na LEO (zatím se létalo jen na geostacionární nebo meziplanetární dráhy) - což je rozhodně důležité prověřit před tím, než si ESA troufne na Ariane posadit nějaké človíky v nějaké ještě lepší plechovce (pracovní název je CTV - Crew Transfer Module).

ESA má v podstatě vlastní alternativu k CEV - a to je právě CTV, jehož jednotlivé komponenty velice zvolna, ale přeci jenom už celá léta postupně vyvíjí a prověřuje. Pokud CTV poletí, tak nejspíš využije servisní modul z ATV - takže mě teda přijde docela rozumné tenhle servisní modul otestovat bezpilotně, než na něm budou záviset lidské životy.

Další modul CTV byl pravděpodobně odzkoušen v rámci projektu ARD - Atmospheric Reentry Demonstrator. Jde o návratovou kabinu zhruba velikosti a tvaru kabiny Apolla.

Protože přeci jen mám jisté elementární zkušenosti s podnikáním, tak mám pocit, že v podstatě nejde ani tak o to, aby Evropa skutečně svoje vlastní CTV dostavěla a začala používat - ale spíše půjde o to demonstrovat, že potřebné technologie jsou k dispozici - a usmlouvat např. lepší cenu/smluvní podmínky pro přístup k ruskému projektu Clipper... další ekonomický motiv je ten, že pokud ATV nahradí třeba dva starty Progresu, tak to ESA může logicky a velice snadno a výhodně vybarterovat za dlouhodobé pobyty svých kosmonautů ISS - možná, že omezení letů Progresu by umožnilo Rusům u vydržovat i při stávajícím rozpočtu dva \"záchranné čluny\" současně... a ESA by se \"za odměnu\" starala o proviant...

25 t CEVu včetně paliva na návrat od Měsíce je pořád zbytečně moc - i při použití UDMH/N2O4 vychází při 8 t CM s posádkou (o 2 t těžší než Apollo - takže úplně zbytečně dvakrát víc místa) a 4 t prázdném SM (těžší než SM Apolla, a ten zajišoval i zbrždění u Měsíce) je pro návrat od Měsíce potřebných jen 5,5 t paliva - s 1 t na manévry tedy celkem 18,5 t - pokud se ovšem NASA nechce vracet od Měsíce s kabinou landeru využitou jako případný záchranný člun a la Apollo 13 - pak by to mohlo odpovídat, ale je to zbytečná váha navíc, stejně se přistávat musí v CM. Počítám že navedení na orbitu Měsíce zajišuje EDS ? Za 4 dny nejsou ztráty vypařováním nijak extrémní - vakuum dostatečně izoluje a proti slunci se bude chránit \"slunečníkem\". Počítá se pro přistání s LH nebo s metanem ? Pro start z Měsíce stejně bude výhodnější UDMH/N2O4, dva-tři měsíce nevydrží ani metan s kyslíkem.

Ještě k plánovanému obletu Měsíce turisty: Jelikož tento program navrhuje Energia, samozřejmě že jako EDS navrhuje svůj Blok-DM, který byl dlouho používán pro Proton a ve variantě DM-SL je také používán pro Zenit. Používá LOX/ Sint. kerosen s Isp=3540 Ns/kg. Kurničev však proto, aby celý nosič Proton byl z jeho výroby zkonstruoval a používá nyní jiný posledNí stupeò – Bríz-M. Ten je na UDMH/N2O4 a ačkoliv má menší Isp=3200 Ns/kg, a větší hmotu, má lepší výkony než Blok-DM. Je to dáno hlavně zajímavou konstrukcí – kolem hlavního bloku s motorem, palivem a řízením je ještě jedna prstencová nádrž paliva, která se po vyčerpání odhazuje. Je to tedy tak trochu další stupeò.

Nespornou výhodou Bríz-M vhodnou především pro operace u Měsíce jsou jeho malé rozměry:
Blok-DM při celkové hmotě 17,5 tun má průměr 3,7 m a délku 6,28 m, kdežto Bríz-M při celkové hmotě 22 tun má průměr 4,1 m a celkovou délku jen 2,6 m. Velký rozdíl je také v tahu- Blok DM má tah 8 tun a dobu hoření celkem 680s, kdežto Bríz-M má tah 2 tuny a dobu hoření celkem 3200 s, což by dávalo příjemné malé zrychlení na cestě k Měsíci. Větší hmota není tolik na závadu, nebo Proton nosnost 22 tun na LEO má.

Ovšem, je nepravděpodobné, že by Energia použila konkurenční Bríz-M pro svůj projekt obletu Měsíce, ale Bríz-M by možná bylo dobré využít po pozdější operace přistání na Měsíci jako samostatný blok pro brzdění a zrychlení z LLO, nebo je velmi krátký. Byl by také vhodný jako kosmický tahač na LEO. Jak Blok-M tak Bríz-M mají samozřejmě systém stabilizace, nebo používají restarty. Rusové mají pro měsíční operace i operace na LEO hodně věcí, které tak říkajíc mohou „vytáhnout ze zásuvky“ a s menšími úpravami použít. Je zajímavé, že konkurence mezi konstrukčními kancelářemi v Rusku stále existuje a je zdravá, pokud nepřeroste v tragikomedii jako byla v 60-tých letech při závodě o Měsíc.

Doplnění k p.Piakasovi.Blok DM je modernizovaný Blok D z rakety N-1/L-3 a byl tedy přímo určen pro operace na cestě k Měsíci.Na raketu Proton se dostal s programem 7K-L1 (oblet Měsíce).

[quote]25 t CEVu včetně paliva na návrat od Měsíce je pořád zbytečně moc

Možná NASA u CEV předpokládá, že jeho SM bude podobně jako u Apolla provádět jak brzdění na LLO tak start z LLO. Pokud jste počítal jen se startem z LLO, vyšla by potřebná hmota CEV ještě asi menší než 18.500 kg , nebo prázdný SM by byl asi dnes lehčí než 4000 kg. Např. Bríz-M se stejným palivem a plnou hmotou 22.170 kg má prázdnou hmotu jen 2370 (SM Apolla 11 měl plnou hmotu 23.238 kg a prázdnou 3821 kg v tom byly ale palivové články a vodík pro ně, celkem asi 300 kg.)Také Isp by byl dnes lepší – Bríz M má 3200 Ns/kg. SM jen pro start z LLO by byl lehčí než Bríz-M a tedy jeho prázdná hmota i s palivovými články by mohla být něco kolem 2500 kg. Pokud by CM měl sluneční články jako Sojuz, mohly by odpadnout i palivové články. Spíše si myslím, že CEV bude mít SM jak pro brzdění tak pro start z LLO ale pak moc závisí na tom, zda bude muset brzdit i LM, nebo se s ním setká až na LLO. V druhém případě by asi hmota CEV – 25.000 kg zhruba odpovídala.

Co s týče Klippera, řekl vedoucí RKA Anatolij Perminov na otázky novináře časopisu VPK mimo jiné:

Kosmická loď Klipper se bude používat pro lety k ISS a je orientována v prvé řadě na nové projekty svázané s výzkumem Měsíce a Marsu. Kromě toho se může stát klíčovým prvkem ve výzkumu planet sluneční soustavy.

Kdyz jsem koukal na clanky o navratu na Mesic tak ne napadla myslenka, ze nasa bude mit po skonceni letu raketoplanu plno prislusenstvi, ktery by ji bylo k nicemu. Muj osobni nazor ... v ramci setreni vznikne levnejsi nepilotovana varianta raketoplanu treba na jedno pouziti... nosic s dostatecnou nosnosti. CEV bude nosit lidi... Za tenhle vyvoj bych mozna dal i ruku do ohne. :)

[quote]... 25 t CEVu včetně paliva na návrat od Měsíce je pořád zbytečně moc ...
... Možná NASA u CEV předpokládá, že jeho SM bude podobně jako u Apolla provádět jak brzdění na LLO tak start z LLO ...[/quote]

Dle nějaké interní studie NASA prý nelze postavit CEV lehčí než 23 tun. Přitom v článku http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1057 se píše, že brzdění u Měsíce (navedení na LLO) má provádět stupeò EDS. V jedné zahraniční diskusi se rovněž objevila informace o tom, že navedení na LLO při příletu od Země by mohl zařídit sestupový modul LSAM. Pro CEV by v obou případech zbýval jen odletový manévr TEI směrem k Zemi.

Vzhledem k tomu, že NASA chce využívat CEV i pro lety k ISS, to dává celkem smysl - je zbytečné, aby měl CEV nějaké extra velké nádrže (a tím i celkové rozměry a \"suchou\" hmotnost) pro palivo nutné pro zachycení u Měsíce (když tuto funkci mohou zastat jiné části systému).

S tím ale moc nesouhlasí hodnota (~18,5 t) zmiòovaná Ervém a p. Pinkasem jako dostatečná pro účely manévru TEI. Problém je možná v tom, že NASA pravděpodobně počítá s CEVem pro šest lidí, kdežto v předchozích případech je 18,5 tuny počítáno jen pro čtyřmístnou loď (?) ...

Pokud pro 25 t CEV plánují provést navedení na orbit Měsíce (včetně LSAM), tak je to reálné s použitím kyslíko-metanového motoru. Problém je, že při letech k ISS stačí 2-3 t paliva, a ne 14. Posádku 6 osob pro ISS (max. 2 dny samostatného letu) bez problémů uveze loď jen o málo větší než Apollo - to by uvezlo 4-5 osob. Pokud místo paliva vynesou zásobovací kontejner a la MPLM, je to už něco jiného.

Osobně si myslím, že NASA nakonec bude dělat 2 typy SM: jeden pro LEO,druhý pro lety k Měsíci. Podobně to určitě bude u Klipperu, jeho představený model má velmi malý SM vhodný jen pro lety na LEO. Pro lety k Měsíci musí mít značně větší. Co se týče počtu osob, myslím, že i CEV bude pro lety na LEO také šestimístný a tatáž kabina bude pro lety k Měsíci konfigurována na 4 místa.

Použití motoru LSAM (kyslíkovodíkového na 1. stupni) při navedení na LLO jsem zvažoval v původním návrhu lehké mise o 60 t. LSAM po navedení na LLO může odhodit prázdné nádrže a přistávat už jen se svými plnými.
Při letu na Měsíc posádka užívá i přetlakované prostory LSAMu, takže není potřeba stavět CEV obrovský pro pohodlí 6 astronautů, když ti v něm stráví pouhé dva dny při letu k ISS.

Uvědomil jsem si, že ekvivalent CEV, který má provézt jen start z LLO k Zemi (TEI) a nikoliv také brzdění na LLO jako Apollo SM byla ruská měsíční loď Sojuz 7K-LOK. Měla hmotu pouze 9850 kg, z toho 3152 kg paliva (CM+SM Apolla 11 měly hmotu 28700 kg). LOK byl určena pro 2 kosmonauty, ale měl obytný prostor 9 m3 na rozdíl od 6m3 u Apolla pro 3 kosmonauty. I pro 4 kosmonauty by tedy CEV zajišující rovněž jen TEI mohl mít hmotu dost pod dříve zmiòovaných 18.000 kg. Brzdění celku LOK +LK k přechodu na LLO a hlavní část brzdění lunárního modulu LK pro přistání na Měsíci zajišoval Blok D s celkovou hmotou 13.360 kg. Jestliže nyní NASA plánuje, aby brzdění na LLO prováděl LSAM, pak chtějí použít prakticky tentýž způsob, který plánovali kdysi Rusové. To však jednoznačně vyžaduje start jen jedné rakety z LEO.

Kdyby dnes Rusové chtěli využít Sojuz 7K-LOK k letu na Měsíc s 3 kosmonauty, rozměrově i funkčně by plně vyhovoval, museli by jen přepracovat orbitální modul tak, aby měl přímý průlez do LK v místě stykového zařízení, tedy jiný stykový mechanismus. Samozřejmě, LK a Blok D by musely být větší. Místo Bloku D by asi vyhovoval Blok DM nebo ještě lépe Breez-M.

LK pro 1 kosmonauta měl hmotu jen 5560 kg s obytným prostorem 5m3 (LEM pro 2 kosmonauty měl prostor 6,65 m3) a to ještě LK měl reservní hlavní motor. Jak při oddělení LK od Bloku D (začátek vlastního brzdění LK), tak při startu z Měsíce nastartovaly oba motory současně a když byly oba v pořádku, byl záložní motor automaticky vypnut. Každý z motorů tvořící s nádržemi Blok E měl tah 2050 kg pro jemné dobrzdění (z rychlosti 100m/s) a start z Měsíce. Hlavní motor měl navíc regulovatelný tah na 850 kg pro vznášení pře dosednutím. Dva motory značně zvyšovaly bezpečnost. Kdyby hlavní motor nefungoval při odpojení od Bloku D, LK by se ihned vrátil k LOK pomocí reservního motoru a v případě závady při startu z Měsíce reservní motor by plně nahradit hlavní motor. Měl 2 komory symetricky umístěné vůči jedné komoře hlavního motoru, aby byla zachována osa tahu. Zajímavé je, že všechny nohy měly malé raketové motorky na TPH, které při dotyku nohy povrchu Měsíce eliminovaly příslušný podíl dosedací síly LK, což umožòovalo přistát na svahu až 30°. Přispívalo k tomu i to, že LK byl velmi nízký, nebo Blok D se oddělil před přistáním asi ve výšce asi 3 km a dopadl na Měsíc jinde. Všechny funkce celku byly úspěšně 3x zkoušeny simulovaně na LEO v r. 1970 a 1971. Škoda, že v šedesátých letech vše ztroskotalo na raketě N1, kterou prosazoval Koroljov a Keldyš. Kvůli ní nebyl také realizován značně lepší projekt UR700/LK700

Tady je dobrý popis: http://www.astronautix.com/craft/soy7klok.htm
dost mě ale překvapuje použití kyslíko/vodíkových článků, američané je poslali na 7 pilotovaných letů Gemini, než je považovali za dost bezpečné pro Apollo.

Myslíte si, že hmotnosti paliva v t/Space mesačnom vozidle CEV sú reálne vzh¾adom na konštrukcie lode ?

http://www.transformspace.com/index.cfm?fuseaction=media_gallery.viewmed...

Projekt CXV od t/Space se mi velmi líbí v oblasti dopravy na LEO především proto, že předpokládá vzdušný start z podvěsu snad upraveného Boxing 747. Zajímavý je start z nosiče – raketový systém nesoucí CXV je nejdříve vytažen zpět padákem a pak startuje v téměř v kolmé poloze za nosičem. Vlastní loď vychází z tvaru osvědčené návratové kapsle projektu Corona (průzkumný satelit), dost podobné Sojuzu. Z letounu by se vypouštěl dvoustupòový systém, v obou stupních poháněný C3H8 (propan) s okysličovadlem LOX. U dvoustupòového systému je snad reálné, že by vystačila nosnost B747 pro omezenou hmotu CXV. Přistání předpokládá výlučně do moře, což zjednodušuje konstrukci. Samozřejmě, přetížení by bylo zřejmě větší, než u Shuttle. Věřím, že takový systém by cenově mohl konkurovat CEV.

Návrhy t/Space v oblasti letu na Měsíc se mi však zdají poněkud futuristické. Předpokládají pohon výlučně LH2/LOX , po cestě několikanásobné doplòování paliva zásobovacími loděmi a i ta skica přistání na Měsíci je trochu nerealistická. Při takové výšce by byl přistávací aparát při přistání značně vratký a vyžadoval by rovný terén. Udávané hmoty (28.600 kg) by asi stačily pro přímý návrat z Měsíce na Zem.

Napada me dost zrejma souvislost mezi vystavbou lunarni zakladny a vystavbou podmorskych struktur pro tezbu ropy a plynu.
Podmorske operace prozivaji znacny boom zasluhou vysokych cen ropy a k dizpozici jsou naprosto automaticke systemy pro vystavbu dost komplikovanych zalezitosti.
Vystavba lunarni zakladny se bude skladat zejmena z propojovani modulu a pripojovani kabelu. To ma analogii v podmorskem ukladnani struktur (hlava vrtu, rozbocovacu, potrubi) a spojovani elementu pomoci ROV (podmorsti roboti) nebo specialnich nastroju spoustenych a ovladanych z hladiny.
Vyhodou je, ze takovy nastroj staci pouze jeden na provedeni mnoha unifikovanych spoju. Nevyhodou je nutnost vyvoje a odzkouseni, ktery zabere nejaky cas a se kterym se zatim pro Mesic nepocita.
Jak by tedy vystavba zakladny mohla probihat v analogii s vystavbou podmorskych struktur? Predne je zapotrebi jerabu, na presunovani elementu. Kazde dva elementy (napr obytne moduly) jsou propojeny pres unifikovany interface. Nejdrive se k jednomu elementu pripevni spojovaci nastroj. Tethery nastroje se pripoji k druhemu modulu a nastroj si modul pritahne a uskutecni spojeni. Vzhledem k male pevnosti lunarnich modulu bude zrejme nutne druhy modul prizvedavat pomoci jerabu. Samotny nastroj muze uskutecnit i pevne spojeni (pro rozspojeni je nutne znovu pouzit nastroj).
Interface mezi moduly by mel zrejme mit jistou flexibilni cast, ktera umozni pruzne spojeni.
Propojovani a natahovani kabelaze probiha rutine pomoci ROV do zvlastniho slotu na modulu. Na lunarni zakladne by tyto sloty zrejme musely byt u povrchu aby byly snadno dosazitelne roboty, nebo naopak na „strese“ obsluhovany robotem premistovanym zrejme pomoci jerabu.
Zajimave je, ze rozvod produktu, vody a plynu pro injektaz nebo pro lifting je delan oddelene. Rozvod hydrauliky, elektriny, ridicich signalu, chemikalii atd je uskutecnen v dalsim oddelenem svazku.
Analogicky si to lze predstavit tak, ze lunarni moduly by byly pripojeny pres pruchozi interface a zvlast (dodatecne) je natazen svazek kabelu s rozvodem vzduchu, elektriny, vody, dat atd. Z tohoto svazku pak vede jen odbocka se standardnim pripojenim k modulu.
Specialitkou vrtu je oteviratelny uzaver hlavy, ktery umoznuje pristup dovnitr vrtu. Tedy jakasi sundavaci strecha, ktera umozni vymenu vnitrniho vybaveni modulu, ale to je v pripade zakladny zrejme mozne udelat snadneji rucne zevnitr.
Prece jen je mezi temato technologiemi velky rozdil. Podmorske zarizeni je mozno stavet velmi robustni a odolne a je zde nekolik desetileti zkusenosti, mnoho odborniku a spousta penez (v posledni dobe). Na opacnou stranu je nutne spolehat se jen a jen na roboty, zatimco na lunarni zakladne muze prilozit ruku k dilu i nejaky ten monter. Zatimco pri podmorske vystavbe jsou obrovske fixni naklady a nejaka tuna se tam uz ztrati, vystavba lunarni zakladny by mela mit fixni slozku asi co nejmensi, aby nedopadla jako STS. To zrejme bude i nejzasadnejsi duvod proc mozna postavit kazdy modul spis naprosto univerzalni.

> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

Mám to chápat tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady cca 300 miliard USD a z toho skoro 100 miliard USD v plánovaném rozpočtu NASA chybí? BTW co je to R&T?

[quote]> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

BTW co je to R&T? [/quote]
Nemohlo by to být \"Research and Technology\"?

[quote]> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

Mám to chápat tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady cca 300 miliard USD a z toho skoro 100 miliard USD v plánovaném rozpočtu NASA chybí? BTW co je to R&T? [/quote]Já to také pochopil tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady 296,7 mld. USD (z toho např. do roku 2020 s náklady 201 mld. USD). Jde o obrovský nárůst – vždy Rozpočtová analýza zpracovaná CBO (Congressional Budget Office) ze září 2004 uváděla do roku 2020 náklady 66 mld. USD na pilotované mise a 29 mld. na robotické mise, a Griffin po nástupu na místo administrátora NASA tvrdil, že to musí jít ještě levněji.

Shodně s A.Holubem si myslím, že uvedený graf porovnává nejnovější odhad nákladů ESAS, tj. Reference Architecture (296,7 mld. USD do roku 2025), s plánovaným rozpočtem ESMD = Exploration Systems Mission Directorate (129,4 mld. USD do roku 2020, 202 mld. USD do roku 2025).

Studie uvádí v období 2015-2025 průměrné roční náklady Reference Architecture 17,4 mld. USD (s položkou R&T pak 20 mld. USD, což bude celý plánovaný rozpočet NASA!!!) Vývoj dění v nejbližším období bude asi hodně zajímavý – s požadavkem na takovéto zvýšení rozpočtu musí někde narazit. A to se podle http://www.nasawatch.com/archives/2005/08/rollout_plan_fo.html předpokládá první přistání na Měsíci v roce 2018 jako \"sprint mission\" – pouze 2 astronauti a 2-denní pobyt na povrchu Měsíce.

R&T – ano, touto zkratkou v NASA označují Research and Technology, viz např. http://66.249.93.104/search?q=cache:BTke9O3NYbkJ:www.aaas.org/spp/rd/nas...
. Tato položka v období 2006-2020 činila 31,5 mld. USD). Reference Architecture se tím nezabývala, do tabulky to přidali pouze pro porovnání s rozpočtem ESMD.

Je to hodně přehnaný rozpočet, doufám že NASA je schopná to udělat levněji. Tolik peněz nedostanou.

Nevím, možná je to již vyřešeno. Ten čtvrt roku starý interní graf NASA (2.6.2005) uvádí do roku 2025 plánovaný rozpočet ESMD 202 mld. USD a náklady na Reference Architecture 251 mld. USD (vč. R&T pak 296,7 mld. USD). Ten graf nebyl určen ke zveřejnění.

Podle článku z 31.7.2005 http://www.orlandosentinel.com/news/custom/space/orl-asec-moon073105,0,3... je do roku 2025 projektovaný rozpočet pro program exploration 210 mld. USD a náklady podle studie NASA dosáhly 217 mld. USD. Tato studie však zahrnovala vývoj nového motoru pro stupeò EDS, ošem později byl zvolen levnější přístup – modifikace motoru J-2.

[quote]> http:// BTW co je to R&T? [/quote]

Ta zkratka tu už vysvětlena byla, ale přeci se s něčím přidám. Když kdokolv hledáte jakoukoliv anglickou zkratku z jakéhokoliv oboru doporučuji:

http://www.campbell.berry.edu/faculty/jgrout/acronym.html

Jinak, tady se to zkratkami jen hemží. R&T je pro mě naprosto samozřejmá zkratka, za to leckteré zdejší, které tu zanícení kosmotechničtí fandové naprosto samozřejmě používají, luštím. Je vidět, že ten pravý kosmonadšenec na zdejší standardní úrovni nejsem. Ovšem takových je z občasných návštěvníků fóra asi víc. Některé to možná trochu i odrazuje. Kdyby se jednou našel obětavý dobrodinec, který by udělal seznam nejužívanějších zdejších zkratek, a někam to pověsil, aby to šlo rychle vyvolat z hlavní schránky, možná by to pomohlo řadě občasných nakukovačů, aby se tu více chytli. Možná by to byl záslušný počin k propagaci kosmonautiky, když náhodní nakukující pochopí, že LEO není jen časopis pro pány. :D

[quote]Ta zkratka tu už vysvětlena byla, ale přeci se s něčím přidám. Když kdokolv hledáte jakoukoliv anglickou zkratku ... [/quote]

Pokud hledáte zkratku z oboru kosmonautiky, raketové techniky,, spojové techniky, astronomie, a vůbec oborů nějak přímo či nepřímo souvislejících s výzkumem vesmíru, tak musím doporučit svůj slovník zkratek, který je součástí SPACE-40. Nedá se dobře dosáhnout přes tento portál, tak musíte jít na originál

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/

Pak vlevo dole vybrat mezi rejstříky položku \"Zkratky\" a v okénku druhém zespodu se objeví výběr orvního písmene. V pravé polovině pak je možno volit i kombinaci s druhým písmenem zkratky.

Je tam přes 37 tisíc zkratek a to nejen anglické, ale i ruské, francouzské, německé. Ale těch anglických je 90 %.

Explorations Systems Research & Technology
http://exploration.nasa.gov/programs/systems.html
Navržený rozpočet pro FY2006: 0,919 mld.USD

Human System Research & Technology Development
http://exploration.nasa.gov/programs/human.html
Navržený rozpočet pro FY2006: 0,807 mld.USD

Obě položky jsou součástí kapitoly Exploration Systems v rozpočtu NASA. Jejich součet 1,726 mld. USD souhlasí s hodnotou R&T v tabulce Ref Arch z 2.6.2005.

A ještě pohádka na dobro noc:

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020? 2005-09-06
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.

http://www.astro.cz/clanek/2140

[quote]A ještě pohádka na dobro noc:

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020? 2005-09-06
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.

Vskutku překrásná pohádka,ovšem nám přespadesátníkům se spíše jedná o scifi-pohádku!Rok 1961 je pryč, Kenedy je po smrti a teorie je stále krásná věc!
Osobně se domnívám,že pokud dojde k návratu na Měsíc,tak nejdříve v roce 2025 a přistání lidí na Marsu bych tipoval na 2050!
Dřív by to snad bylo možné, jen pokud by v USA zvolili silného presidenta, který by po vzoru Kenedyho zvedl celý národ a dokázal by před senátem a kongresem obhájit financování,
a nebo až jiný ambiciozní stát(y) začnou p r a k t i c k y útočit na prvenství a na Marsu a nebo návrat na Měsíc.Zde věřím, že tuto roli bude hrát Čína, možná Rusko+ESA.Ale to jsou jen teorie jako ve zmiòovaném článku!!

Me se zda ze zde opet dochazi k velkemu nedorozumeni.
Kosmonauticti nadsenci by nejradsi porad videli rakety letat ke vsem moznym i nemoznym planetam, tisice lidi v kosmu, precpany obezny drahy a to nejlepe za statni penize.
Ta predstava je naivni a neuskutecnitelna.
60 leta proste jen ukazala, ze kosmicke cesty jsou mozne. Jenze stoji neuveritelne mnozstvi penez a zdroju. Nejvyspelejsi staty proste zjistili, ze do vedy lze nacpat nejakych 7% HDP a USA cpe dokonce 1% jen do kosmonautiky. Berme tedy jako fakt, ze na kosmonautiku je vyhledove mozno dat ze statnich prostredku maximalne 1% + neco ze zbrojnich technologii.
Co za tyto penize kosmonautika nabizi? Zejmena je to rozvoj astronomie, coz je sice fascinujici veda, ale neni duvod ocekavat ze by na to melo jit 1% HDP. Jsou tu telekomunikacni satelity, ktere jsou vetsinou soukrome, je tu GPS, meteorologie, vyzkum Zeme a Slunce a potencionalne nebezpecnych asteroidu a komet.
Vtip je ovsem v tom ze k temto aktivitam neni zapotrebi nejakych zavaznych kvalitativnich vylepseni, vse funguje vcelku uspokojive.
Co se tyce soukromeho sektoru, tak se vytvari slusna zakladna pro turistiku (financovana ze soukromych zdroju) a vojenske technologie (statni penize).
Otazka je zda je v soucasne dobe vubec racionalni letat na Mesic nebo Mars. Racionalni to neni. Jedine moznosti jak dosahnout zvyseni financi na tyto ucely je proste na ukor jinych soucasnych projetku, vnitrnimi usporami a rustem HDP.
Projekt ktery lze orezat je ISS a STS, s rustem HDP NASA toho moc udelat nemuze, tak zbyvaji vnitrni uspory. Proto je nezytne brutalne zjednodusit a zlevnit vesmirne technologie. Bez tohoto zasadniho kroku jsou cesty na Mesic ci Mars nemozne.
Existuje jeste jedna mala skulinka a to penize z turistiky (sluzby) a prumyslu. Ty by mely tvorit klicove polozky kosmonatiky. Zatim tomu tak neni a proto neni mozne pocitat s nejakym bourlivym rozvojem.

Ano, toto Jirkovo hodnocení možností a výhledů je přesné. ISS již širokou veřejnost moc nezajímá a pro finance věnované kosmonautice jak v Rusku tak USA je spíše přítěž. Jediné, co by mohlo znovu přitáhnout zdroje pro lety lidí mimo LEO je mezistátní konkurence. O tu zatím Rusové nemají velký zájem, protože na to nemají, lépe řečeno nejsou schopni jako dříve tyto prostředky na to přesunout. Evropa se těžko na něčem velkém domluví a zatím se spíše veze. Jediná možnost do budoucna je Čína. Ta však je velmi obezřetná a rozhodně nechce následovat příkladu bývalého SSSR a to jak ve zbrojení, tak v kosmu. Nepotřebuje „rovnováhu sil“ , dokud nebude sama ekonomicky a technicky nejsilnější stát světa. Ví, že jí těžko někdo napadne. Proto ani nepotřebuje provokovat jiné velkým úsilím v tomto směru. V klidu si počká pár desítek let až bude ekonomickou supervelmocí, ale bude všechno moci vyrobit levněji ne jiní. Takže to vidím, že nějakého velkého rozvoje letů lidí k jiným nebeským tělesům se snad mohou dočkat ti, kterým je dnes 15, max. 20 roků. Snad jen soukromý sektor a kosmická turistika by to mohly trochu urychlit.

Prozatím musíme doufat, že NASA vyvine lehký, levný a spolehlivý CEV a dokončí ISS. S ostatním musíme počkat na prezidentské volby 2008.

[quote] Chtělo by to zveřejnit kompletní návrh (včetně hmotností prvků a paliva) - jak celá mise na Měsíc a zpět, tak lety k ISS nebo její nástupkyni. [/quote]

Možná se už konečně dočkáme. Podle neověřených zpráv mají být plány na RTTM (Return To The Moon) zveřejněny v pondělí 19.září na tiskovce, která má začít okolo 17:00 SELČ :)

Dne 15.9.2005 se uskutečnilo hlasování Senátu o rozpočtu několika agentur, mezi nimi i o rozpočtu NASA. Schválený rozpočet NASA na fiskální rok 2006 bude ve výši 16,396 mld. USD, tj. bude o 200 mil. USD (o 1,2%) vyšší než pro fiskální rok 2005.

Hlasování jednotlivých senátorů (např. Kerry: Yes): http://www.senate.gov/legislative/LIS/roll_call_lists/roll_call_vote_cfm...

Na konci níže připojeného odkazu je tabulka znázoròující strukturu rozpočtu NASA.
1.sloupec: skutečnost FY05
2.sloupec: návrh NASA na FY06
3.sloupec: návrh Bílého domu FY06 (z 16.6.2005)
4.sloupec: návrh Senátu (schválen)
http://www.aaas.org/spp/rd/nasa06s.htm
Zde uvedené srovnání sice není podrobné, ale u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Constellation Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 04.

Podle návrhu NASA by se v následujících letech měla postupně snižovat částka u položky Space Shuttle, a to takto:
2007: 4,172 mld.
2008: 3,886 mld.
2009: 2,815 mld.
2010: 2,419 mld.

PS: Na zveřejnění plánu RTTM se taky moc těším. Údajně je v tomto plánu u prvního přistání v roce 2018 uveden sedmidenní pobyt plné čtyřčlenné posádky na povrchu Měsíce. Náklady do roku 2018 mají být 100 mld. USD (to odpovídá dosavadním, v této diskusi zveřejněným údajům o navrhovaném vývoji položky Exploration Systems v rozpočtech NASA: do roku 2018 kumulovaně 103,5 mld. USD).

[quote]u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Constellation Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 04.[/quote]
Správný text se dvěma opravami:
u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Exploration Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 05.

PS: Na zveřejnění plánu RTTM se taky moc těším. Údajně je v tomto plánu u prvního přistání v roce 2018 uveden sedmidenní pobyt plné čtyřčlenné posádky na povrchu Měsíce.

Toho jsem se bál, 7 dní pro čtyři astronauty při prvním letu, to znamená obrovský LSAM s velkým obytným prostorem, takže i obrovský CEV a tedy nutnost buď in-line derSTS, nebo několik startů.

Nevim jestli uz je ten plan zverejneny, kdyztak sem pls hodte odkaz, nebo pokud budu mit cas a najdu to tak to udelam sam.

Obrovsky LSAM bude urcite problem, ktery prodrazi a opozdi mesicni mise. Ja jsem spis pro to okamzite zacit se stavbou zakladny. Zaklad by byl poslan automaticky a lide by pristali k robotickemu predchudci zakladny. Kazda dalsi mise by pak pouzivala vybaveni predesle, cimz by melo postupne dojit k vyraznemu zlevnovani a moznemu prodluzivani misi (a vyssi redundanci). Prvni mise by tak trvaly pouze nekolik malo dnu (max3) a byly by ciste monterske (3lide v posadce by stacili). Teprve az by byla zakladna slusne obyvatelna by se pristoupilo k podrobnejsimu vyzkumu nejdrive v blizkem okoli.
Pokud vim, tak ted snad NASA pocita dokonce s inline konfiguraci nosice 2x5segSRB + 5 SSRMs, coz bude pekne mastny.
S trochu uvazlivejsim pristupem by se dalo vystacit jen se “Shuttle C” se 77t na LEO + CEV stick (SRB+2stp.+CEV).
Vyhoda tohoto pristupu by byla, ve vetsim vyuziti Shuttle C pro roboticke i pilotovane vypravy a samotna zakladna by byla kocipovana tak, aby v pripade pozastaveni pilotovaneho programu mohl nerusene probihat roboticky pruzkum dale.
Vypada to ze NASA chce mit dalsiho prilis sloziteho bumbrlicka (LSAM), ktery bude zrusen driv nez se doopravdy rozbehne. No uvidime.
Btw, netusi nekdo proc NASA pozaduje 4 lidi v misi? Ma to nejaky logicky duvod? Chapu ze z duvodu bezpecnosti je dobre mit tri lunauty.

19. září 2005, 19:55 SEZNAM.cz - Spojené státy vyšlou do roku 2018 na Měsíc čtyři astronauty. S odvoláním na šéfa NASA Michaela Griffina to napsala agentura AFP. Na povrchu souputníka Země stráví kosmonauti týden.

Wow. NASA se rozhodla postavit STS z hlavy na nohy ;-) Zasvěcené nepřekvapí, že firma Thiokol na tom opět neprodělá... ale snad to tentokrát alespoò nebude stát žádné lidské životy :-)

http://www.nasa.gov/images/content/125171main_flight_plan_graphic.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/123126main_rockets_full.jpg
http://www.nasa.gov/missions/solarsystem/cev_faq.html

Takže něco už víme (viz. xChaosovo odkazy).

Já to zatím chápu takto:
- rozdíl od Apolla bude hlavně v tom, že start CEV a LSAM bude samostatně a po spojení na LEO už to bude stejné (jen trochu větší)
- EDS nebude brzdit sestavu na LLO (takže servisní modul CEVu [nebo LSAM] musí být velmi velký a těžký?)
- podle CEV FAQ by samotný CEV měl být několikanásobně použitelný (až 10x)
- hlavním smyslem celého programu je příprava pro let na Mars a pro \"zabydlení\" kosmu lidmi (věda se spíš \"veze\")

Vidíte to podobně nebo jinak?
[Upraveno 20.9.2005 poslal ales]

[quote]

- hlavním smyslem celého programu je příprava pro let na Mars a pro \"zabydlení\" kosmu lidmi (věda se spíš \"veze\")

Vidíte to podobně nebo jinak? [/quote]

Zabydlet jenom lidmi? Nezapomněl\'s na prasata? :D

NASA je developer, co poskytuje ve vesmíru zabydlitelné prostory, kam si lze umístit užitečné činnosti. Dosáhnout Měsíce nemá cenu, pokud se tam trochu nezabydlíme. O Marsu už by bylo trapné hovořit. Věda přeci do Měsíce nepůjde, když tam nebude mít kde bydlet. Má cenu jen, bude-li mít určitý minimální rozsah, a to minimum určitě nebude malé. Kolik trvanlivé vědy se tam musí dovézt, aby se zaplatil let?

V informacích z webu NASA není uvedeno (alespoò jsem to tam nenašel) co bude brzdit sestavu na LLO, mohl by to být i LSAM ?
Zdá se mi že má veliké nádrže, mohly by to být mimo paliva i zásoby pro posádku, ale stejně je jejich objem výrazný.

Žádné překvapení se nekoná - naštěstí nebo bohužel ?

Nadpis článku na Space.com zhodnocuje nové plánu jednoduše a výstižně - \"Apollo on steroids\". Zde je stručný seznam zveřejněných (a některých již dříve známých) informací :

- na Měsíc chce NASA letět poprvé v roce 2018
- minimálně dvě mise ročně
- na povrchu mají pracovat 4 astronauté po dobu 7 dnů
- přistání na libovolné místo na povrchu Měsíce
- od roku 2008 robotický průzkum Měsíce
- v roce 2011 zahájení vývoje SDLV, EDS a LSAM
- celkové náklady do roku 2018 - 104 miliardy

- CEV by měl začít létat nejpozději v roce 2012
-- vývoj přibližně 5,5 miliard USD
-- pro mise na Měsíc 4 lidé, pro ISS 6 lidí (nebo nákladní verze)
-- motor v servisní sekci na kyslík/metan
-- průměr lodě 5,5 m
-- vyšší bezpečnost při startu - 1:2000 (STS 1:220)

- pro vynášení CEVu bude používána raketa CLV
-- první stupeò čtyřsegmentový SRB
-- druhý stupeò s motorem SSME
-- nosnost 25 tun na LEO
-- vývoj přibližně 4,5 miliardy USD

- pro vynášení těžkých nákladů bud rovněž použito rakety postavené z některých částí STS
-- nosnost rakety 106 tun na LEO, při misích na Měsíc (Mars) a použití stupně EDS pak až 125 tun
-- náklady na vývoj 5-10 miliard USD
-- nosnost na povrch Měsíce 21 tun
-- dva pětisegmentové SRB a pět motorů SSME

- stupeò EDS s motory na kyslík/vodík
-- dva motory J-2S

- přistávací modul LSAM
-- při přistávání motor na kyslík/vodík, při vzletu na kyslík/metan

[quote]V informacích z webu NASA není uvedeno (alespoò jsem to tam nenašel) co bude brzdit sestavu na LLO, mohl by to být i LSAM ?
Zdá se mi že má veliké nádrže, mohly by to být mimo paliva i zásoby pro posádku, ale stejně je jejich objem výrazný. [/quote]

Vzhledem k hmotnosti CEVu (25 tun) a k tomu, že u LSAMu jsou popisovány jen systémy pro přistání a vzlet - [i]The lander will use a liquid oxygen / liquid hydrogen propulsion system for descent, and a liquid oxygen / liquid methane propulsion system for ascent.[/i], tak bych to viděl na brždění CEVem ...

Pages