Plány pro návrat na Měsíc

Primary tabs

Protože název předchozího obdobného tématu (\"Měsíc je možná opět ve hře\") již přesně nevystihuje současnou situaci (Měsíc totiž JE ve hře), otevírám toto nové téma ...

Podle článku [url=http://www.space.com/spacenews/050704_business_monday.html]NASA\'s Moon Plans Shift into High Gear[/url] má NASA zveřejnit plány pro návrat na Měsíc již zhruba v polovině tohoto měsíce (tzn. tento nebo příští týden) !

Několik pravděpodobných bodů z připravované architektury :

- CEV by měl být zvovupoužitelnou kapslí, schopnou dopravit čtyři pasažéry k Měsíci.

- ročně by mělo k Měsíci létat až šest pilotových misí

- třímístný CEV by měl k ISS létat 3x za rok

- K ISS by měl rovněž létat nákladní CEV, taktéž 3x za rok

- nosná raketa pro CEV i těžkotonážní \"nákladní\" raketa by měly být odvozeny od hardwaru používaného nyní při letech raketoplánů (ET, SRB, SSME, ...), s ročními provozními náklady cca 3 miliardy USD

- CEV by měl být vynášen raketou, vycházející s pomocných startovacích motorů SRB (vývoj této rakety by měl stát 1 až 1,5 miliardy USD) (druhý stupeò by byl poháněn upraveným SSME nebo J-2)

- těžkotonážní \"nákladní\" raketa by pro mise k Měsíci měla vynášet až 100 tun (resp. 75 až 90 tun) nákladu, pro lety k Marsu by měla jít přestavět na nosnost 120 tun (na LEO).

Potenciální nosné rakety lze najít na stránkách http://www.safesimplesoon.com/default.htm , presněji pak na http://www.safesimplesoon.com/media-images.htm

Spooku, pokud Vás ten nápad s turistickým obletem Měsíce zajímá, tak jsme jej řešili na následující stránce pod názvem Lunar Express.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...

Floridsky denik Orlando Sentinel tvrdi, ze ziskal jednu z kopii planu NASA na budouci smerovani americke kosmonautiku (NASA s nimi ceka az po pristani soucasne mise raketoplanu - ma k tomu nekolik duvodu, mj. nerozptylovat pozornost medii od soucasne mise). Z techto planu vybiram nekolik zajimavych bodu:
* Prvni astronauti (v ramci nove iniciativy) maji pristat na Mesici v roce 2018. Posadky budou ctyrclenne. Pocita se se dvema vypravami na Mesic rocne. Vypravy maji zustat na Mesici zhruba tyden.
* NASA se rozhodla opravdu vyuzit nosic odvozeny od raketoplanu - bude mit vetsi pomocne motory, bude vyuzivat ve druhem stupni petici SSME. Jeho vyvoj zapocne v roce 2010 (bezprostredne po ukonceni letu raketoplanu). Nosic bude schopen vynaset az 125 tun tezky naklad na nizkou drahu (srovnatelne se Saturnem-5). Cena za start bude 540 mil. USD (v dnesnich dolarech; srovnatelne s raketoplanem].
* Prvni verze (pry pilotovana) CEV by mela startovat do vesmiru v cervenci 2011. Poleti na upravene rakete SRB z programu raketoplanu s nove vyvinutym druhym stupnem s jednim motorem SSME. Raketa ma byt devetkrat bezpecnejsi nez raketoplan (proc asi? :-). Jeden start prijde na 280 mil. USD (jen cena rakety a nikoliv CEV). CEV poleti k ISS se tremi astronauty \"nekolikrat rocne\".
* CEV bude pristavat na pevnine, nikoliv na mori (ac i toho bude v pripade potreby schopen). Vytipovany byly tri lokality: Edwards Air Force Base (Kalifornie), Carson Flats (Nevada) a Moses Lake (Washington.)
* CEV pro lety k ISS bude vicenasobne (az 10krat) pouzitelny, pro lety k Mesici jednorazovy.
* V roce 2010 bude zahajen vyvoj modulu pro pristani na Mesici - velmi podobny LEMu z programu Apollo. Dvoustupnovy - spodni stupen zajisti pristani, horni start a poskytne ukryt posadce. Modul ma púozdeji umoznit stridani posadek na stale zakladne v krateru Shackleton nebo jeho blizkosti (nejpravdepodobnejsi misto vybudovani zakladny zminene ve studii NASA). Horni stupne bude spalovat metan a kapalny kyslik (je to trenink na Mars, kde NASA doufa, ze bude mozne vyrabet metan na miste a letet tam s prazdnymi nadrzemi).
* Scenar letu na Mesic predpoklada vypusteni lunarniho modulu a urychlovaciho stupne EDS (bude vyuzivat nove vyvinute motory odvozene z programu Apollo), samostatne pak prileti CEV na palube druhe rakety. Nad Mesicem bude CEV cekat na astronauty, kteri pristanou na Mesici. Tedy podobne jako v Apollu s tim, ze CEV bude bez posadky. Riziko ztraty posadky pri teto misi je vycisleno na 1,3 procenta (s tim, ze 6,3 procenta je pravdepodobnost velmi vazne zavady pri letu).
* Mise na Mars se zucastni sest astronautu, jejich plavidlo bude poskladano behem ctyr az peti startu velke rakety. Cesta bude trvat 500 dni. Presne datum zatim nebylo urceno.

Moc zajímavé. A krásně se to čte.
Jen aby to tak opravdu bylo :-))))

Milan

Nevidím žádný zvláštní důvod, proč by to nemohlo být tak, jak je to popsáno. Je to ale v podstatě téměř \"jen\" opakování Apolla po padesáti letech. Díky alespoò za to :)

Mně to připadá jenom jako jedna možnost - patrně z několika navrhovaných. 125 t je moc, pokud použijí kyslík a metan. Aha, už to myslím vidím: 12 t kapsle CEV ? Jestli je to jen kabina, tak to trošku přehání, pokud i SM bez paliva, tak je to správně. Astronauti mají mít dvakrát tolik prostoru než v Apollu, i když v kabině stráví maximálně 4 dny v kuse (oproti 14 dnům Apolla 7 a 10 dnům Apolla 8) - je vidět, že návrhář neumí šetřit (Klause na něj !!). Navíc vývoj velkého nosiče, upravených SRB, ET, motorů a nové rampy bude mnohem dražší, než jenom výměna orbiteru za motory s nákladem, která pro let k Měsíci stačí. Taky mi připadá zbytečné vytahovat 40 let starý J-2, když ESA má vyzkoušený motor Vulcain o lepších parametrech. Byl by velký problém upravit ho pro restart ?

Ja bych se zbytecne neplasil a v klidu vyckal.
Ikdyby prece jen takove plany Nasa mela, tak je stale dost casu.
Ten odkaz vede sice na nejaky schematicky obrazek s pristanim na Mesici, ale ze zavazne chyby co na nem je soudim, ze je to jen jakasi rychla slepenina, ktera se bude jeste stokrat predelavat.
Prvne se bude muset realizovat CEV, ktery s pouzitim upraveneho SRB, mnoha soucastek z STS a s uvedenou cenou $280mil je sice vyrazne levnejsi nez s pouzitim EELV, ale presto je tam spousta prostoru pro konkurenci.
A to jeste nevime jak to nakonec dopadne s STS. Cim neschopnejsi se NASA ukaze, tim vice prostoru bude pro jine alternativy.
Na druhou stranu ale vcelku chvalim Griffinuv smysl pro realitu a ze s tou bandou udrzbaru co ma kolem STS chce v tomto smeru pokracovat.

Všechno může být samozřejmě více/méně jinak než studie uvádí. Přesto jsem si od počátku myslel, že nový návrat na Měsíc nemůže být nějaké opakování Apolla a to dokonce v nějaké sparanské podobě s jedním nosičem okolo 80 tun na LEO. Předpokládal jsem, že nové hardware bude řešeno pro značně větší výkony, prostornější, následně tedy těžší, víceúčelové a s perspektivou alespoò na 30 roků. Uvedený návrh má sice některé rysy Apolla (některé věci není z principu možné řešit jinak) ale ve skutečnosti nemá s Apollem moc společného. Jestliže má dopravit na povrch Měsíce 4 lidi a (nebo?) 23 tun nákladu, pak takový stroj bude mít společného s LEM asi tolik jako je malé letadlo tvarově podobné velkému letadlu ale ve skutečnosti mají zcela jinou konstrukci a parametry.

Větším výkonům musí odpovídat i použité těžké nosiče. Nelze zopakovat chyby z vývoje STS, kde kvůli šetření za každou cenu byl výsledek z dlouhodobého hlediska nakonec mnohem dražší a s neblahými následky. To, že pro lety k ISS (kde asi bude mnohem menší servisní modul) plánují jiný, menší nosič je jen dobře. Vždy pro něj mají hotový prvý stupeò a motor druhého, tak proč to nevyužít.

I když se v tomto plánu o nic tak revolučního nejedná, je zde však vidět mnoho vylepšení. Jak se jednou takovýto program rozjede a dojde ke stavbě lunární základny, dá se s vylepšováním postupovat dále, krok po kroku. Například, znovu použitelný návratový modůl, více členů posádky, doprava většího množství nákladu na měsíční oběžnou dráhu při použití iontových motorů atd. Stačí když se program dá do běhu.

Klidně se z počátku může jednat o znovuoživené Apollo, s jediným rozdílem, mělo by se začít více sázet na robotiku a telemetrii.
Nezbytné kroky, jako třeba příprava terénu pro budoucí základnu by se mohla udělat pomocí robotů dlouhou dobu před příletem prvních kosmonautů. Možná, že za těch 5-10 let budou roboti schopni postavit základnu sami.

No právě, co tam hlavně na tom Měsíci budou dělat? Vidím to, že by tam hlavně měli provést oživení a údržbu spousty robotů, co budou nepřetržitě makat do příští návštěvy na průzkumných a stavebních pracech. Dokud tam nebude základna, tak tam lidé mohou být jen chvílemi, roboti ale pořád.

Doufám, že kosmonautika se opět stane i generátorem technologií, jako tomu bylo kdysi. Může to přinést dost podnětů pro robotiku a energetiku.

Podstatné je, aby to nebylo JEN vzkříšené Apollo, tedy dostat na Měsíc dva chlapy dřív než někdo jiný a to stojí co to stojí - a na zbytek se kašle. Tedy - a jsou první lety klidně ve stylu Apolla, ale celý program musí být koncipován s výhledem do budoucna. Dobrá, tak 4 astronauti budou mít nejdřív místa jako v Apollu, to vydrží. Ale časem by to mělo být rozšiřitelné, doplnitelné o větší prostor a/nebo hmotnost nákladu. Zopakovat Apollo nemá smysl. Jenom jako začátek něčeho mnohem většího.

Vítězslav Novák
TROJNÁSOBEK… (viz diskuse vedená v tématu STS-114):
Tzn. pro lunární program ročně 2x16,2 mld. USD = 32,4 mld. USD. K tomu cca od roku 2015 (po odladění CEV – podle p.Nováka) 5 mld. USD ročně ze zrušení STS. Pro prvních 10 lunárních přistání (řekněme do konce roku 2022) to činí úhrnem 590 mld. USD. To je 3,5 krát tolik než cena programu Apollo v současných cenách (170 mld. USD pro plánovaných 10 lunárních přistání). Stejně jako Martin Kostera jsem očekával spíš propočet než vysvětlení, že Amerika je drahá, že ropa je drahá apod.
TROJNÁSOBEK znamená 700 mld. USD do roku 2025. Ovšem podle Orlando Sentinel je projektovaný rozpočet pro program exploration 210 mld. USD do roku 2025. Podle předchozích zpráv zahrnuje tento rozpočet pro exploration i nepilotované sondy na Měsíc a Mars, přičemž NASA může tyto peníze mezi jednotlivými projekty libovolně přesunovat, aniž by byla vázána politickým schválením. Při překročení této částky se musí šetřit – viz modifikace motoru J-2 pro stupeò EDS místo původně předpokládaného vývoje zcela nového motoru.

Ervé
USA v tuto chvíli nechce Evropu jako rovnocenného partnera, a proto je v Exploration Systems Architecture Study navržen pro stupeò EDS modifikovaný motor J-2.

Jirka
Proboha. O jakou závažnou chybu jde?

Apollo mělo navazující program Apollo Application, který myslím zahrnoval i lunární bázi. Problém je, že zrušit se dá cokoliv na to styl příštího Lunárního programu nemá moc velký vliv. Jedinou vyjímkou je nákladnost a bezpečnost.
S bezpečností se moc nenadělá, lunární program bude na současné úrovni nebezpečný a tento fakt by se měl přijmout a NASA by na to měla připravit i veřejnost. Aby po prvních ztrátách na životech se moc hlasitě nevolalo po zrušení programu.
A co se týče financí. Jestliže kolem CEVu budou zase motat desetitisícové armády techniků, operátorů a dalších, tak to asi moc o jeho elegantním technickém řešení vypovídat nebude. O ceně startu nemluvě. CEV by měl být schopen i nepilotovaných lunárních misí, aby se zásobami a stavebními materiály pro základnu nemusela nutně létat posádka.

dnes Orlando sentinel daily zverejnilo cast dokumentu, ktery bude oficialne vypusten do sveta snad v zari, ktery definuje tzv. \"roadmap\" cili cesky harmonogram navratu NASA na mesic.

bohuzel, prejate zpravy jsou velmi strohe (a vsichni prebiraji shrnuti AFP) a server [url]www.orlandosendinel.com[/url] je docasne nedostupny. diky Googlovske cachi si ale muzem preci jen precist, co vlastne napsali:

[url=http://64.233.183.104/search?q=cache:MHM4B_7ETjgJ:www.orlandosentinel.co... na Google[/url]

[Upraveno 03.8.2005 poslal mikes]

omlouvam se, nevsiml jsem se data clanku, a nemajic cas procitat diskuzi dale, jsem to sem rovnou poslal. tak alespon link na ten text pres google bude nekomu uzitecny.

[quote]dnes Orlando sentinel daily ...[/quote]

AHOJTE

Vzhledem k tomu, ze tu pred casem probehla diskuze o prachu na Mesici, jeho agresivite etc., prekopirovavam clanek z vedecke rubirky lidovek.

http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=367348

Vědci krotí měsíční prach

S jemným, ale ostrým prachem, který astronautům dokáže způsobit technické i zdravotní potíže, se musí lidé vypořádat při návratu na Měsíc.

Na první pohled vypadá měsíční povrch nevinně. Šedé pláně připomínají pláže sopečného písku na Havaji. Astronautům, kteří se po nich procházeli, ale způsobil prach řadu komplikací. Už během přistání lunárního modulu se zvedala šedá oblaka, která výrazně omezovala viditelnost. Při misích Apollo 12 a 15 dokonce prach zmátl některé palubní přístroje a ty ukazovaly nepřesně.
\"O tomto problému se vědělo předem a bohužel se mu nemůžeme vyhnout ani v budoucnu. Brzdící trysky vyfukují plyn, který lehké částice prachu rozvíří do prostoru,\" podotýká geolog Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který před lety zkoumal vzorky měsíčních hornin v Houstonu.

Další problémy nastaly při procházkách po Měsíci. Měsíční prach (regolit) se totiž převážně skládá z nesmírně ostrých částic - z mikroskopických úlomků skla. Na skafandry působil podobně jako smirkový papír. Skafandry se po třech procházkách v některých místech téměř prodřely. Kvůli statické elektřině nešel prach setřást z obleků ani z přístrojů.
První muž na Měsíci Neil Armstrong si podle časopisu New Scientist stěžoval, že při nastupování do lunárního modulu kvůli nánosu prachu na botách téměř uklouzl po žebříku. Ani v kabině nebyl obtížím konec.
Prach nashromážděný na skafandrech se rozptýlil všude kolem a dráždil oči i plíce astronautů. Ti si stěžovali na štiplavý zápach podobný střelnému prachu; u Harrisona Schmitta z Apolla 17 se projevily příznaky senné rýmy. Velejemný prach se údajně dostal i do mechanismu vysavače, který ho měl ze skafandrů vysát.
Falešný prach Experti z NASA si všechna tato úskalí dobře uvědomují a zkoumají, jak jim při dalších návštěvách Měsíce předejít. Několik stovek kilogramů vzorků hornin, přivezených z Měsíce během programu Apollo, by pro tyto výzkumy zdaleka nestačilo. Experti z Johnsonova kosmického centra (Johnson Space Center) v Houstonu proto vyrobili tuny \"falešného\" měsíčního materiálu ze sopečného popela těženého v Arizoně. Nazvali ho podle svého pracoviště JSC-1.
\"Chemickým složením je tato imitace naprosto shodná s originálem. Z mineralogického hlediska, tedy obsahem nerostů, se mu podobá,\" konstatuje Petr Jakeš.
Aby se materiál přiblížil regolitu i velikostí částic, umleli výrobci jeho část na ještě jemnější \"moučku\" a tu smíchali s ostatním popelem. Výslednou hmotu využívají vědci k výzkumům nejrůznějších rizik - zdravotních i technických, ale také k možnému získávání surovin.
Zatím se Američané soustředí na tu životně nejdůležitější - kyslík. Že to myslí vážně, dokládá soutěž, kterou letos v květnu vyhlásila NASA spolu s Florida Space Research Institute. Rovný čtvrt milion dolarů získá vědecký tým, který do 1. června 2008 představí funkční technologii, jež se stanoveným množstvím hmoty a energie dokáže za osm hodin vyrobit pět kilogramů dýchatelného kyslíku z materiálu JSC-1. Ten NASA poskytne všem zájemcům zdarma.
Stejný materiál by se měl uplatnit také při zkoumání toxicity prachu. U astronautů Apolla se naštěstí neprojevily dlouhodobé zdravotní následky, protože byli prachu vystaveni jen několik dní. Co by se stalo při delším pobytu na Měsíci, zatím nevíme. Podle expertů představuje pravděpodobně největší hrozbu silikóza - vážná plicní choroba, jež postihuje především horníky a zedníky, kteří dlouhodobě vdechují jemný prach.
Mikrovlnka jako parní válec Zajímavým nápadem, jak regolit využít při budování budoucí lunární základny, je použití mikrovlnného záření. \"Carlu Allenovi ze společnosti Lockheed Martin, která pracuje na zakázkách pro NASA, se podařilo v mikrovlnné troubě upéct z měsíčního prachu jakési kostky. Vlivem záření se částečně natavily a slinuly - nejvíce uvnitř, na povrchu méně,\" říká Petr Jakeš. Tyto kostky by podle něj mohly sloužit jako tvárnice při stavbě.
Geolog Larry Taylor z University of Tennessee v Knoxville chce tuto metodu dále rozpracovat. Regolit obsahuje miniaturní částice čistého železa - na rozdíl od oxidů železa, které známe z pozemských hornin. Čisté železo intenzivně pohlcuje vlny o stejné frekvenci, jaká se užívá v domácích mikrovlnkách. Přitom se pochopitelně zahřívá.
\"V troubě by se železo začalo tavit dřív, než se vám ohřeje pizza,\" uvedl Taylor v časopise New Scientist. Teplota 1500 stupòů Celsia by stačila k tomu, aby se kousky železa roztavily a s ním i okolní hornina. Po vychladnutí by vznikl pevný materiál - hladká tabule ze směsi skla a železa. Taylorovou ideou je jakási mikrovlnná \"žehlička\", která by usnadnila pohyb po lunárním povrchu. Před přistáním lidské posádky by stačilo vyslat robotické vozítko s mikrovlnným zářičem. Z prachu by jednoduše \"upekl\" chodník nebo silnici.
Stejná technologie by se dala využít i pro výrobu cihel nebo opravu nástrojů. \"Představte si, že se vám zlomila lopata. Stačí ji posypat prachem, zamířit na ni mikrovlnným zářičem a v mžiku bude nástroj zase jako nový,\" tvrdí Taylor.
Zatím vědec neměl možnost vyzkoušet své nápady v praxi. Sopečný popel ani jiné horniny na Zemi čisté železo neobsahují. Chce si proto připravit speciální vzorek JSC-1 obohacený právě o železo, na kterém by mohl své vize otestovat.
Výbušný led Výzkumů, které budou vyžadovat nové upravené varianty dnešního JSC-1, je více. Složení regolitu na Měsíci se v různých lokalitách liší. V laboratoři připravený vzorek napodobuje složení prachu na měsíčních planinách - \"mořích\". Pro nápodobu regolitu v hornatých oblastech bude třeba obohatit vzorek o více hliníku. Důležité bude připravit také vzorek obohacený o vodní led a zkoumat ho v podmínkách, jaké panují na Měsíci.
Pokud se v kráterech u měsíčních pólů skutečně nachází zmrzlá voda, jak dnes vědci předpokládají, bude mít podle geologa Jeffa Taylora z University of Hawaii úplně jiné vlastnosti než led, jaký známe z mrazničky. Nebude mít krystalickou, nýbrž amorfní strukturu.
Důvodem je jednak vakuum, jednak extrémně nízká teplota - na Měsíci ve stínu panuje minus 150-180 stupòů Celsia, v permanentně zastíněných kráterech je teplota ještě o desítky stupòů nižší.
Podobně jako komety, z nichž měsíční led pravděpodobně pochází, může obsahovat vázané plyny jako oxid uhličitý, který by při zahřívání mohl explodovat.
Experti z NASA využívají JSC-1 také k testování nových materiálů pro výrobu odolnějších skafandrů, než jaké měli k dispozici astronauti programu Apollo. Ale ani to by nemuselo stačit. Jemná složka falešného regolitu vzniká mletím, přičemž se hrany částic ohlazují a nejsou tak ostré jako u originálu.
Specialista na materiály Masami Nakagawa z Colorado School of Mines v Golden ve Spojených státech proto pracuje na výrobě testovacího prachu ze sopečného popela pomocí jiné technologie - nikoliv mletím, ale mechanickým \"řezáním\" prachu na menší a menší kousky, aby ostré hrany zůstaly zachovány.
Zároveò Nakagawa upozoròuje, že správná struktura prachu je jen polovinou úspěchu. \"Nesmíme zapomínat na odpovídající podmínky - tedy na vakuum a extrémně suché prostředí, které na Měsíci panuje,\" říká Nakagawa.
Podařilo se mu sehnat metr široký vakuový cylindr, který před lety používali výzkumníci během programu Apollo. Posledních deset let údajně strávil kdesi ve sklepě, ale nyní se ocitl ve správných rukou. Nakagawa chce s jeho pomocí zkoumat, jak se prach pohybuje, jak ulpívá na věcech a jak reaguje na elektrické a magnetické pole. Do čtyř let chce zjistit, jaké materiály se budou pro budoucí výpravy na Měsíc nejlépe hodit.

Čtvrt milionu dolarů dostane vědecký tým, který vyrobí kyslík z falešného měsíčního prachu

Obrázek

Tréninkový prach z pozemské sopky

Mikroskopické úlomky skla komplikovaly pobyt prvních lidí na Měsíci. Experti z Johnsonova kosmického centra v Houstonu proto vyrobili ze sopečného popela imitaci měsíčního prachu. Chtějí na ní zkoumat všechna rizika i možnosti získávat z prachu suroviny.

Místa přistání amerických astronautů na Měsíci

Chemické složení vzorků

SiO2 - oxid siřičitý
Al2O3 - oxid hlinitý
CaO - oxid vápenatý
MgO - oxid hořečnatý
FeO - oxid železnatý
Fe2O3 - oxid železitý
TiO2 - oxid titaničitý ostatní látky

Potíže s prachem při misích Apollo

* špatná viditelnost během přistání na Měsíci se zvedla oblaka prachu, která komplikovala navigaci
* přilnavost kvůli statické elektřině se astronautům nedařilo setřást jemný prach z oblečení a přístrojů
* ostré hrany mikroskopické úlomky skla poškozovaly skafandry
* zdravotní problémy prach se dostal do lunárního modulu a dráždil oči a plíce astronautů

Graf

Měsíc, mise Apollo 14

SiO2 47,7
Al2O3 17,8 %
CaO 11,4 %
MgO 9,6 %
FeO 10,5 %
TiO2 1,6 %
ostatní 1,4 %

sopečná napodobenina

SiO2 47,7 %
Al2O3 15,0 %
CaO 10,4 %
MgO 9,0 %
FeO 7,3 %
Fe2O3 3,4 %
TiO2 1,5 %
ostatní 5,7 %

Pramen: New Scientist

A jeste neco, i kdyz to asi neni zadna novinka, ale to s nejvetsim problizenim odblizenim ve 20. a 21. stoleti sem nevedel.:

http://moon.astronomy.cz/spina.htm

Měsíc se totiž nepohybuje kolem Země přesně po kruhové dráze, nýbrž po komplikované trajektorii na první pohled podobné méně výstředné elipse. V průběhu každého oběhu se proto od nás víceméně pravidelně vzdaluje a přibližuje - dostává se do přízemí a odzemí. Měsíc ale ve skutečnosti vykonává kolem Země mnohem složitější tanec, a tak ani jednotlivá přízemí a odzemí si nejsou rovna. Zkrátka, ne v každém přízemí je k nám Měsíc stejně blízko a ne v každém odzemí je od nás Měsíc stejně daleko. Nejbližší přízemí 21. století připadne na 6. prosince 2052, kdy od nás bude vzdálen 356 421 kilometrů. Naopak nejdále ve 21. století byl Měsíc 14. března 2002 (406 707 km). Jiná přízemí a odzemí se v tomto století budou pohybovat mezi těmito hodnotami. Měsíc je však při pohledu bez dalekohledu příliš malým objektem a změn, které prodělává v době přízemí a odzemí, si můžeme všimnout jen stěží. Dokonce i výjimečně vhodná kombinace přízemí s dobou úplòku, která se přihodila 22. prosince 1999, způsobila pouze čtrnáctiprocentní nárůst jeho velikosti a tříprocentní zjasnění oproti průměrné situaci. Komplikovaný vesmírný tanec sice s Měsícem hází sem a tam, ale my si toho všimneme jenom v případě, že máme po ruce sérii fotografií pro srovnání nebo tabulku z hvězdářské ročenky.

Omlouvam se, chvilu sem tapal, jak pridat do diskuze obrazek.

jeho popis, viz odkazy nahore:

Popis: Proč je Měsíc zaprášený? Na Zemi skály zvětrávají působením větru a vody a tak vzniká půda a písek. Na Měsíci dlouhá historie bombardování mikrometeority obrousila skalnatý povrch vytvořením vrstvy prachové měsíční půdy a regolitu. Tento měsíční regolit by mohl být klíčem k vědeckému a průmyslověmu úspěchu. Ovšem pro astronauty Apolla a jejich vybavení byl všepronikající jemný krupičnatý prach skutečný problém. Astronauté Apolla 17 Harrison Schmitt a Eugene Cernan potřebovali opravit v prosinci 1972 jeden z blatníků \"lunar roveru\" přímo na měsíčním povrchu ve snaze udžet gejzíry prachu daleko od nich samotných i od jejich nářadí. Tento snímek ukazuje kolo a blatník jejich zaprášeného roveru spolu s geniálním použitím rezervních map, svorek a šedých pruhů \"izolační pásky\".

Prozatím, když si chci ten hnusný superbrazivní, přes svou suchost lepkavě ulpívající měsíční prach představit, tak používám hlavně vzpomínky na elektrárenský popílek z uhelných elektráren (také ještě neprošel následnou erozí). Je-li měsíční prach horší než tohle, tak upřímnou soustrast Měsíc dobývajícím astronautům.

Před chvílí právě v rádiu mluvili o plánech Rusů vyslat turistu na oblet kolem Měsíce.
V ceně 100 mil.$ je tydenní pobyt na ISS a oblet Měsíce ve výšce 200km.
K Souyzu u ISS by se měla připojit raketa, která ho navede na oběh kolem Měsíce.
Možná bychom se ještě v tomto desetiletí mohli dočkat alespoò tohoto lunárního dobrodružství, protože to vypadá ,že jediné co tomu brání je solventní turista.

Teda, letel bych hned, mit na to.

[quote]Před chvílí právě v rádiu mluvili o plánech Rusů vyslat turistu na oblet kolem Měsíce.
V ceně 100 mil.$ je tydenní pobyt na ISS a oblet Měsíce ve výšce 200km.
K Souyzu u ISS by se měla připojit raketa, která ho navede na oběh kolem Měsíce.
[/quote]

Tak to zní fakt cool a nese se to přesně v duchu mé dřívější provokace \"dejte mi jeden Sojuz (i s nosičem) a jednu Ariane a já s tím solárně doplachtím na Mars\" :-) Technicky to podle mě není nijak zvl᚝ nereálné. Rusové počítali se Sojuzem a setkáním snad až pěti modulů na nízké oběžné na začátku 60.let, než se rozhodli pro N1 a pro scénář s jediným startem všeho najednou (který jim selhal).

Jako jediný větší problém bych viděl vysoce skloněnou oběžnou dráhu ISS. Dovedu si ale představit elipsu se sklonem dráhy ISS, která povede až za dráhu Měsíce; energeticky to sice asi nebude zrovna příliš optimální - ale pokud to bude jen oblet a ne navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, tak by to asi nějaký dvacetitunový pohoný modul vynesený Protonem řešil. Jestliže sedadlo v Sojuzu stojí 20 MUSD, tak dá se Proton plus nějaký speciální pohoný modul se stykovacím zařízením pořídit za 80 MUSD ? Těžko říct. Navíc pilotovaný let kterému by nepředcházel žádný zkušební bezpilotní let ? Podle mě se spíš jenom tak vytahují... :-)

Taky asi jisté, že by to částečně sponzorovali sami, protože by to pro ně byl pěkný politický zářez (ostatně \"turistu\" by určitě doprovázel ruský profesionální pilot...) Pomalu jim začíná být jasné, že by je na cestě k Měsíci mohl předběhnout jak návrat Američanů, tak dokonce i Číòané - což by přeci jenom asi na jejich velkoruskou hrdost už bylo moc. Zvl᚝ když veškerou potřebnou technologií disponují už snad 30 let...

The game tourist will spend the first seven days aboard the International Space Station (ISS). After that, a Soyuz TMA spacecraft will carry a mission commander and the tourist for a flyby of the Moon, subsequently returning to the Earth. It will take 18 months or two years to manufacture all the required equipment and to implement the project as soon as the money is received.

[url]http://en.rian.ru/russia/20050726/40976276.html [/url]

Nepochybně ,aby působili důvěryhodně by měli vykonat demonstrační misi s profi posádkou, ale že by se i tak nenašel alespoò jeden movitý adrenalinový kosmonadšenec z řad miliardářů...

Rusko nemá stovky miliónů dolarů pro vývoj a uvedení systému do stavu, ve kterém je možné poslat prvního platícího turistu. Těžko se najde investor, který by tohle zaplatil, když nejsou zájemci ani o lety na ISS za 15 mil. dolarů. Při přistání z ISS je navíc mnohem menší přetížení, takže fyzické nároky na jsou měkčí ve srovnání s návratem od Měsíce.

[quote]Rusko nemá stovky miliónů dolarů pro vývoj a uvedení systému do stavu, ve kterém je možné poslat prvního platícího turistu. Těžko se najde investor, který by tohle zaplatil, když nejsou zájemci ani o lety na ISS za 15 mil. dolarů. Při přistání z ISS je navíc mnohem menší přetížení, takže fyzické nároky na jsou měkčí ve srovnání s návratem od Měsíce. [/quote]

Naprosto presne. Tito platil za svuj let 12,5 mil. USD, Shuttleworth 14 mil. USD. Loni nabizel Polonskij 8 mil. USD a malem letel (duvodem jeho nezarazeni do posadky pritom nebyly penize). Kolik bude platit Olsen, zatim nebylo zverejneno - ale dobry obchodnik (coz bezpochyby je) tezko bude nakupovat za vyssi cenu nez ostatni.

A krome toho byli nekteri potencialni turiste vyrazeni uz z letu na ISS prave kvuli tvrdym narokum na zdravi a kondici (fyzickou i psychickou). Napr. Olsen - ten se ale dokazal do pripravy vratit.

O adrenalinovych miliardarich se s oblibou mluvi (stejne jako o rozmachu kosmicke turistiky), ale jeste je nikdo nikdy nevidel...

No někdo musí být první. Třeba bude prvním lunárním turistou pan Krejčír. :D

Aktuální článek o Space Adventure a ruských plánech na lety turistů kolem Měsíce.
[url] http://www.space.com/news/050810_dse_alpha.html[/url]

Myslím, že Rusové chtějí využít v prvé fázi „návratu k Měsíci“ zcela jednoduše vše osvědčené, co mají již teď k disposici, s nejmenšími investicemi a časově poměrně rychle. Navíc by jim po nezbytných prověrkách systému (možná i v automatickém režimu) další lety s turisty někdo zaplatil:

1/Raketa Proton, nebo Angara vynese na LEO již mnohokrát prověřený Blok DM, o hmotě 18.300 kg, včetně kompletního systému navádění s možností až 5x znovu zážehu hlavního motoru.
2/Raketa Sojuz vynese na LEO kabinu Sojuz TMA, o hmotě 7220 kg, včetně orbitální sekce.
3/ Obě části se na LEO spojí a Blok DM uvede celek na dráhu kolem Měsíce s návratem na Zem

Tím by se po 40 letech vrátil Sojuz k funkci, pro kterou byl také původně navržen.
Palivo Bloku DM má hmotu 15.100 kg. Prázdný Blok DM (včetně řídící části) má hmotu 3.200 kg.
Celkem tedy je třeba udělit rychlost k Měsíci konečné hmotě Mk= 7.220 +3.200 =10.420 kg
Počáteční hmota na LEO bude Mp=7.220+18.300 =25.520 kg
Specifický impuls motoru 11D58M je cca Isp= 3.500 Ns/kg
Dosažená rychlost: v[m/s]=Isp [Ns/kg] . ln (Mp/Mk) = 3500.ln2,449=3135 m/s
Počáteční rychlost na dráze k Měsíci v = 7900 + 3135= 11.035 m/s, což s reservou stačí pro oblet Měsíce s automatickým návratem na Zem.

Pokud tedy budou peníze, je možné prověřit takové lety značně dříve, než bude hotov Klipper nebo CEV a snad i pár turistů se najde.

Samozřejmě že to jde, ale kdo zaplatí vývoj stykovacího zařízení pro spojení Bloku DM se Sojuzem ? Je takové spojení dostatečně pevné pro urychlení ? Co vibrace - nepoškodí se tím loď, co manévrování s celým systémem ? Na to musíte uskutečnit nejmíò dva zkušební lety (1. automatický) - a ty zaplatí kdo ?

Ruská ekonomika roste v období 2003-2005 tempem 6-7% HDP , tak by snad mohlo něco konečně kápnout na kosmonautiku.
Informace o růstu HDP Ruska(viz. tabulka):
[url]http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=45861 [/url]

Navíc tato mise jde skutečně udělat s relativně níznými náklady , ale hlavně by konečně snad zahájila nové kosmické závody o Měsíc. Předpokládám, že by to USA ani Čínu nenechalo v klidu.
U případných turistů by to mohlo vzbudit důvěru a tím i vážný zájem. Oblet Měsíce je přeci mnohem zajímavější než ISS, nehledě na fakt ,že pobyt na ISS je stejně v ceně.

Tohle jsou inzenyrske a ekonomicke problemy. V principu tomu nic nebrani a Rusove by byli schopni byt u Mesice po 30 letech prvni - kdyby chteli. Proste by jen pokracovali tam, kde pred 30 lety prestali.
Tech penez by to zase tolik nestalo. Ropa zdrazuje a Rusko se pomalu vymanuje z krize. Treba se to Putinovi bude zdat jako dobry napad - vlepit amikum policek do tvare. Rozhodne by nejakeho turistu nepotreboval.
Ostatne Cina na takovy prulet bude mit mozna za par let technologii taky a pak by to byl pro zmenu policek do ruske tvare.

[quote]Samozřejmě že to jde, ale kdo zaplatí vývoj stykovacího zařízení pro spojení Bloku DM se Sojuzem ? Je takové spojení dostatečně pevné pro urychlení ? Co vibrace - nepoškodí se tím loď, co manévrování s celým systémem ? Na to musíte uskutečnit nejmíò dva zkušební lety (1. automatický) - a ty zaplatí kdo ? [/quote]

Budu FAKT hnusnej a naivni - PROC by mel stykovaci uzel byt neco vic, nez kus zeleza? (titanu/hliniku/...). Idealni by preci bylo, kdyby oba moduly fungovaly automaticky a autonomne (lepsi i pro \"odladeni\"). Jasne, ze mit jistotu, ze to vydrzi pevnost a vibrace, tak neni uplne jednoduche (levne), ale dejme tomu, nevidim duvod, proc by takovy spojovaci modul mel stat vic na 1 M$. Podobne jako nechapu, co je tak prevratneho na tom evropskem modulu (Jules Verne? fakt uz si na presne jmeno nevzpomenu), jehoz jedinou funkci je byt \"kontejner\" na material pro prepravu na ISS a zpet (tzn. naklady na elektroniku apod. minimalni) - a pritom to stalo silene prachy...

[quote]
Informace o růstu HDP Ruska(viz. tabulka):
[url]http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=45861 [/url]
[/quote]

S prostymi extrapolacemi bych byl velice opatrny. Musime predpokladat ze energeticke potize postihnout hlavne malo rozvinute prumyslove zeme (Cina) a naopak povzbudi ciste producenty ropy (Rusko), ale neco pravdy na tom bude. Mozna ze Rusko prece jen navaze na doby zasle slavy. Prinejmensim ten oblet Mesice by byla dobra prilezitost skoro zadarmo. Americane jsou nepripraveni, zastizeni v nedbalkach, Bush vyhlasuje cile a zatim na ne nema, zatimco Putin ma trumfy v kapse (a Sergeje).

[quote]Podobne jako nechapu, co je tak prevratneho na tom evropskem modulu (Jules Verne? fakt uz si na presne jmeno nevzpomenu), jehoz jedinou funkci je byt \"kontejner\" na material pro prepravu na ISS a zpet (tzn. naklady na elektroniku apod. minimalni) - a pritom to stalo silene prachy... [/quote]

Protoze to Evropani neumeli, nemeli o tom ani paru. To maji Rusove davno za sebou. Dokonce si Evropani museli od Rusu vypujcit navadeci system k ISS.

Odhlédnuto od turistů.
Rusko by možná bylo po dokončení Angary a Clipperu schopno zahájit plnohodnotný lunární program spojený s výstavbou základny.
Ani by to nemuselo tolik stát. Od boku bych střelil částku 2 mld.$ ročně. Současný rozpočet je myslím asi 500.mil.$.

[quote][quote]Podobne jako nechapu, co je tak prevratneho na tom evropskem modulu (Jules Verne? fakt uz si na presne jmeno nevzpomenu), jehoz jedinou funkci je byt \"kontejner\" na material pro prepravu na ISS a zpet (tzn. naklady na elektroniku apod. minimalni) - a pritom to stalo silene prachy... [/quote]

Protoze to Evropani neumeli, nemeli o tom ani paru. To maji Rusove davno za sebou. Dokonce si Evropani museli od Rusu vypujcit navadeci system k ISS. [/quote]

No prave... Co to je jineho, nez velka plechovka, ktera musi urcity tlak a vibrace... Zadne \"life-support\" nebo slozite komunikacni systemy...

S prostymi extrapolacemi bych byl velice opatrny. Musime predpokladat ze energeticke potize postihnout hlavne malo rozvinute prumyslove zeme (Cina) a naopak povzbudi ciste producenty ropy (Rusko)

Cena ropy nadále roste, tak růst HDP Ruské federace může být ještě vyšší. Nadruhou stranu po procesu s Chodorkovskym Rusko zažívá odliv investic.
Co se týče kosmonautiky, tak bude nejduležitější jak dopadně dohoda Evropy a Ruska na dokončení Klipperu. Ten vidím jako budoucí hlavní prostředek pro případné lunární mise.

Oblet Mesice ani pristani tam neni zapotrebi s Kliperem. Na pristani na Mesici s lidmi Rusko v zadnem pripade financne nema, ale ten oblet by mohla byt dobra propaganda za par supu, pokud to Putina napadne.
Do ropneho prumyslu byly investovany miliardy, ted vsak Rusko dosahlo limitu a je cas vybirat zisky. 500 milionu extra na projekt obletu kolem Mesice neni pro Rusko vyznamna castka. Stejne to neuhasi ozehave problemy, ale vrati to Rusum pocit supervelmoci.

Angara 5A (údajně se přednostně připravuje tato těžká verse) bude mít nosnost na LEO 28 tun, takže by klidně mohla vynést Blok DM + Sojuz TMA o hmotě 25.500 kg již spojený na rampě při jednom startu na LEO a zážehem Bloku DM k Měsíci.

Stejně tak to před 38 lety dělal Proton s Blokem D + Sojuz 7K-L1 v programu Zond, kde nakonec po úspěchu Apollo 11 oblet Měsíce s kosmonautem odvolali. Blok D však neměl svoje autonomní navádění, musel to zajistit Sojuz, celková hmota na LEO byla jen 20.600 kg, což Proton zvládl. Takže nějaké otázky vibrací, řízení, přenosu akcelerace nebude dnes určitě problém zvládnout.

Pokud by to bylo s tim obletem Mesice tak jednoduche, proc nepripojit jeste jeden stupen, kterej by vynesl navi i mesicni modul?

Pripadne by se dala zmenit i koncepece jeste trochu jinak: poslat 2 lodi - jednu bez lidi na obeznou drahu Mesice, kde by komsonauti prestoupily do lunarniho modulu, pristali, vratili se a pak zas prestoupili zpatky.

Nebo poslat navratovy lunarni modul na Mesic jeste predtim a pak pristat s nenavratovym modulem a prestoupit do navratoveho.
NMebo poslat 3 lodi: jedna s navratovym modulem primo na Mesic, dalsi s modulem pristavacim na obeznou drahu a kosmonauti by prestoupili z treti lodi. Pruipadne muzeme mit jeste dalsi lode se zasobama, aby mohly na Mesici zustat dyl, rezervni zachrane lode...
To sou jen takove napady, propocitame to nijak nemam. Ale pokud by to tak tezke nebylo...

Jinak si taky myslim, ze opakovat Apollo spis nema smysl, ale pokud by to opravdu bylo levne... A technologie prece jenom porkocila, materialy sou snad lehci, uz se vic vi, na co se na Mesici soustredit...

z jine diskuze:

K rustu Ruska HDP: nekde sem cetl, ze pokud by se abstrahovalo od rustu nejen cen ropy, ale taky kovu /ktere ted taky rostly/, HDP Ruska by klesal - dalo by se to snadno overit, ale nema ted chut hledat udaje.
A mam dokonce dojem, ze to bylo jeste pred procesem s Chodorkovskym.

Takze pokud Rusove budou mit jen trochu rozumu, budou se snazit ty penize investovat tak, aby diky tomu zacali rust i jinde /ovsem obavam se, ze tolik rozumu mit nebudou.

Problém je, že prostý oblet Měsíce lodí Sojuz a přistání na Měsíci je trochu o něčem jiném. I kdyby byl zvětšen Blok DM, tak aby byla plně využita nosnost Angary 5 – 28 tun, snad by Sojuz mohl zbrzdit i na dráhu kolem Měsíce ale pochybuji , že by měl palivo na start z ní k Zemi. Neboli potřebovali bychom raketu asi 40 tun na LEO, přičemž by bylo vhodné aby kromě zvětšeného Bloku DM tam byl další blok jen pro brzdění na LLO a start z LLO k Zemi.

Kdyby lunární modul měl hmotu jako u Apollo – celkem 14 tun, pak bychom potřebovali druhou raketou dopravit na LEO, cca 45 tun (včetně brzdění na LLO) a to už by Angara také nezvládla. Přesto jak vidět, taková úsporná varianta letu na Měsíc je již velmi blízká současným možnostem a snad by i stálo o ní uvažovat zvláště při použití osvědčeného Sojuzu. Podobné úsporné varianty již jsme vícekrát rozebírali hlavně v tématu CEV. Daly by se k tomu použít zlepšené EELVs. Zatím se zdá, že alespoò v USD půjdou jinou cestou.

Z diskusie STS-114, ale toto patrí sem:

Žádný jiný nový principiální problém zde neexistuje. Vše se už dělalo v rámci Apollo.
_____________________________________________________________________

Pri návrate na Mesiac, alebo pristátí na Mars by mohol by použitý následovný scenár:

Do oblasti pristátia sa vysadí malé vozidlo, ktoré detailne preskúma terén a vyberie presné miesto dosadnutia lode s ¾udskou posádkou. Urobí snímky prostredia, zistí pevnos podložia, zmeria rádioaktivitu. Skrátka všetko potrebné, aby lander mohol pristᝠokamžite, bez zbytočného manévrovania a na prvý pokus. Výhody - úspora paliva, vyššia bezpečnos, pristaneme presne tam, kde sme chceli. Nevýhoda - relatívna nuda pri televíznom prenose, nebude sa opakova vzrúšo, ako pri pristátí Apolla 11. :)

Miesto označí rádiomajákom. Vzdiali sa do bezpečnej vzdialenosti a nasníma pristátie kozmickej lode. Bude to pekný TV prenos, zároveò bude možné nezávisle od prístrojov lode sledova, či je pristátie v súlade s predpokladmi. Pred pristátím samozrejme neustále vysiela aktuálne meteorologické informácie / v prípade Marsu/.
Po pristátí sa priblíži a nasníma prípadné poškodenie lode. Samozrejme bude sníma prvé kroky kozmonauta na planéte. Tu ešte nemám jasno či s ním urobí prvé interview, alebo bude zastupova uvítací výbor, ak sa miestni obyvatelia nedostavia.

Preto navrhujem nové zadanie pre Spirit a Opportunity:

Nácvik pristátia kozmickej lode na Marse pod¾a popísaného scenára. Samozrejme zatia¾ bez tej lode s posádkou. Toto všetko sa dá uskutočni už s týmito rovermi. Pravdepodobne jednoduchá úloha a realizovate¾ná s malými nákladmi. Zároveò je to možné využi ako dobrú propagáciu kozmonautiky. Predstavte si titulky: NASA uskutočnila nácvik pristátia astronautov na Marse / first ever/.

No, nevim:

Do oblasti pristátia sa vysadí malé vozidlo, ktoré detailne preskúma terén a vyberie presné miesto dosadnutia lode s ¾udskou posádkou. Urobí snímky prostredia, zistí pevnos podložia, zmeria rádioaktivitu. Skrátka všetko potrebné, aby lander mohol pristᝠokamžite, bez zbytočného manévrovania a na prvý pokus. Výhody - úspora paliva, vyššia bezpečnos, pristaneme presne tam, kde sme chceli. Nevýhoda - relatívna nuda pri televíznom prenose, nebude sa opakova vzrúšo, ako pri pristátí Apolla 11. Miesto označí rádiomajákom

SNIMKY SE PODLE ME Z DRUZIC BUDOU DAT UDELAT DOSTACENE PODOBNY A NAVIC NA CELEM MESICI.
PEVNOST PODLOZI? PODLE ME NEBUDE NIKDE HROZIT, ZE BY SE LOD PROPADLA. MOCALY UZ NA MESICI DAVNO VYSCHLY :)
RADIOAKTIVITA BY PODLE ME TAKY MELA BEJT VSUDE VICMENE STEJNA, LEDAZE BY NEKDE BYLO LOZISKO NECEHO EXTREMNE RADIOAKIVNIHO.
ZADNEJ SPECIALNI RADIOMAJAK PODLE ME TAKY POTREBA NEBUDE, UMISTENI BY BYLO DOBRE ZNAME Z NORLMANI RADIOVE KOMUNIKACE A TO OSTATNI SE DA DOPOCITAT. A AUTOMATIKA PODLEMEHO ZVLADNE PRISTANI I BEZ RADIOMAJAKU.

Preto navrhujem nové zadanie pre Spirit a Opportunity:

Nácvik pristátia kozmickej lode na Marse pod¾a popísaného scenára. Samozrejme zatia¾ bez tej lode s posádkou. Toto všetko sa dá uskutočni už s týmito rovermi. Pravdepodobne jednoduchá úloha a realizovate¾ná s malými nákladmi. Zároveò je to možné využi ako dobrú propagáciu kozmonautiky. Predstavte si titulky: NASA uskutočnila nácvik pristátia astronautov na Marse / first ever/.

TO JE POLDE ME UZ VUBEC PEKNA PEKNA BLBOST. NEZ BY SE TA SONDA VYVINULA A POSLALA ROVERY UZ PRESE VSECHNO MIT ASI NEBUDEME. DALSI ASI NEMA CENU VYSILAT, PRIPRAVUJOU SE JESTE LEPSI. /TAKY ME NAPADLO JESTLI NEPOSLAT ZKUSEBNI EXMPLAR, BYT NE K TOMUHLE UCELU, OTAZKA JE, JESTLI BY QE TO PRI REZIJNICH NAKLADECH VYPLATILO, KDYZ PRIPRAVUJEME DALSI. VI NEKDO ZHRUBA, KOLIK STAL VYVOJ SAM VOZITEK A KOLIK VOZITKA SAMA A DOPRAVA?

Súhlasím, že vodu tam asi nestretneme. Ale problém budú robi rozdrobené a sypké materiály, najmä pri krajoch kráterov. Musíme si vybra, či chceme skúma vo¾né planiny, kde sa ¾ahko pristáva, alebo zložitejší terén, kde sa dá nájs aj niečo zaujímavé.

Sú rôzne spôsoby navedenia na pristátie. Ve¾a vecí sa dá prepočíta. Najjednoduchší, teda aj najlacnejší, najpresnejší a najspo¾ahlivejší spôsob je označi niečim presne bod pristátia a potom sa do toho trafi.
Vedie dopredu kam presne pristávam a aké sú tam podmienky je ve¾ká výhoda. Odpadá zbytočné, drahé a nebezpečné manévrovanie.

Rádioaktivita bude ve¾ký problém najmä na Marse.

Doporučujem ešte raz prečíta:
\"Samozrejme zatia¾ bez tej lode s posádkou.\"

To znamená:
Žiadna ďalšia sonda sa tam posiela nebude a nie to ešte ju vyvíja. Toto je realizovate¾né ihneď a s tým, čo už je na Marse. Bez ďalšich dodatočných nákladov.

Návrat na Měsíc stejně nevnímám moc optimisticky, doba tomu moc nepřeje. V 60tých letech byla mnohem příznivější situace pro podobné mise. Ohromné nadšení z nových objevů nejenom v kosmonautice, podpora společnosti, silné politické soupeření mezi velmocemi. Lunární základna byla v plánech Apolla už tenkrár, resp. v navazujícím programu Apollo Applications. Pravděpodobně by se uskutečnil, kdyby Sověti byli v lunárním programu úspěšní.

Jediné plus oproti 60tým letům jsou dnes zkušenosti možná infrastruktura , jinak nic. Je mnohem lepší elektronika, ale rakety, moduly v principu moc nepokročily a naklady na kosmonautiku se také výrazně nesnížily. Je zde velká pravděpodobnost, že se historie bude opakovat, na Měsíc se vrátíme, ale na skok. Politická podpora není nijak výrazná ,program bude nákladnější než ISS a nejsou relevantní vědecké , politické (o ekonomických nemluvě, ale od toho NASA ani není) argumenty, které by zdůvodnily tyto náklady.

Me se myslenka na radiomajak a filmovani pristani posadky roboty naopak libi.
Urcite se da znovu zvladnou pristani ve stylu Apolla, ale rozhodne radiomajak znacne zvysi bezpecnost. Navic na misto mohou byt predem dopraveny ruzne zasoby, shromazden vyzkumny material, nabrany vzorky atd. Prace se znacne zefektivni a na lidi zbyde opravdu jen prace, kterou roboti udelat nemuzou.
Mise na Mesici bude predevsim o konstruovani a zkouseni robotu, automatickych tovaren a zakladen. Vedecky vyzkum bude hrat taky dulezitou roli. Samotne pristani tam nemuze byt cil, ale prostredek, jinak opravdu hrozi, ze tohle dobrodruzstvi skonci driv nez opravdu zacne.

Pages