Hypersonicky let

Primary tabs

Dnes okolo 21 hod naseho casu ma probehnout druhy test hypersonickeho stroje X-43A. Predchozi test (6/2001) byl neuspesny diky selhani nosne rakety. Vysledky dnesniho testu budou zverejneny okolo 22 hodiny naseho casu a prubezne na NASA TV. Drzme pesti, mozna bude dnesek dulezitym datem v historii letectvi a kosmonautiky.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/mar/HQ_04098_x43_flight.html
http://www.nasa.gov/missions/research/daily_updates.html

cesky na

http://www.novinky.cz/02/86/75.html

Oprava a upresneni: V 21 hodin (12:00 PST) startuje B-52, o hodinu pozdeji z nej bude vypustena raketa Pegasus s X-43A (Naval Air Warfare Center Weapons Division Sea Range v Tichem oceanu u jizniho pobrezi Kalifornie). Tiskova konference bude svolana na 23 hodin naseho casu (5:00 EST) v Dryden Flight Research Center.

Oprava cislo 2 - tak to dopada, kdyz clovek neco pise narychlo \"z prvni\" ;)
Cas tiskove konference patri ke strede, ke konferenci pred letem. Snad s tiskovkou po letu nebudou otalet dlouho, zatim na strankach NASA ani DFRC nove informace nejsou.

Mach 7 potvrzen - to by chtelo slavnostni pripitek na prvni neraketovy hypersonik :)

http://www.dfrc.nasa.gov/Newsroom/NewsReleases/2004/04-16.html

Takže už \" jen \" přidat 20.000 km/hod. a jsme na oběžné dráze ....

Neraketový hypersonic ono ten pegasus je přece jen raketa až bude startovat z B52 čistý hypersonic s náporoým motorem pak to bude oslava. Ale to je nad možnosti B52 docílit vhodných počátečních podmínek pro start náporového motoru.

Dodor má pravdu. To, co předvedl X-43A, bych za neraketový hypersonický let tedy nepovažoval. Až do Mach 7 ho dotáhl raketový nosič Pegasus a pak snad 10 sekund hořel ten náporový motor. Není mi ale jasné, jestli tah byl vůbec dostatečný na další zrychlování. Jak tohle mohou vydávat za letecký rekord naprosto nechápu.

I když cesta je ještě daleká, přece jen je to malý krůček vpřed :-)

Za povsimnuti stoji (zvlaste pro ctenare threadu o nadzvukovem padaku ;)), ze zkusebni model ma tvar temer idealniho waverideru pro Mach 7+

Ze tah motoru byl dostatecny, svedci zminka o \"positive acceleration\" ve zverejnene zprave. A ze byla potreba nosna raketa (obecne nejaky zpusob urychleni) je vec nutne vyplyvajici z povahy scramjetu. Casem se mozna podari vyrobit nejaky hybrid, jako byl treba turbo-ramjet u SR-71 Blackbird, ale rezim scramjetu proste dosazeni jiste startovaci rychlosti vyzaduje. Tady nejde o jen nejaky hloupy rychlostni rekord. X43 prokazala, ze waverider-scramjet skutecne funguje, ze se da i bez noseni kysliku dosahnout stratosfery a udrzet v ni rychlost nekolika km/s. Co to muze znamenat napr. pro rozvoj kosmonautiky snad nemusim pripominat. Ne hned, ale tipuju, ze bych se dovedeni kombinace scramjet-raketa k realizaci mohl dozit :)

To že náporový motor funguje je jasne byl vyzkoušen v laboratořích na to nepotřebovali zkušební model ale z pokusů není živ člověk X43 je taky o politice a reklamě a ta se mnohdy počítá více než samotná věda.

Laboratorni pokusy nikdy nemuzou uplne nahradit test v realnem prostredi. At uz z duvodu technickych omezeni (rozmery modelu, dosazitelne podminky, trvani testu apod.) nebo z duvodu neodhadnutelnosti vsech moznych \"podruznych\" vlivu, ktere v laboratori nikdo nenasimuluje, protoze nevi, ze je ma nasimulovat :) Viz treba predchozi selhani X-43 v roce 2001 - jako nejvetsi problem se ukazalo rizeni Pegasu s X-43 na spici v nizsi vysce, nez je Pegasus obvykle vypousten.

A ze NASA zvlada prezentaci svych vysledku je umeni, nevidim jako zavadu, naopak :)

Je to úspěch. Na druhou stranu jsem pesimista. Pro UZ 10 t na LEO (ideál - pilotovaná loď / zásobní modul / 3,5 t GEO) to znamená vypustit při 8000 km/hod celkem 42 t. To je nosnost, ze které mám hrůzu. Jediné letadlo v historii, které dokázalo vynést 20 t při rychlosti M 3, bylo XB-70 Valkyrie. Pro rychlost M 7 a 40 t UZ nám i při výrazném odlehčení vyjde monstrum 10krát těžší, to znamená kolem 1500-1800 t startovací váhy, délka kolem 200 m - technický nesmysl (MRIJA váží 600 t). Pokud UZ klesne na 7 t (modernější Sojuz/Progress/2,5 t na GEO), celkem 30 t. Pořád mimo možnosti.

Já ani nepředpokládám, že se v horizontu 100 let a možná ani dlouho poté kosmická doprava výrazně(několikanásobně) zlevní. Předpokládám, že se ceny za dopravu budou zlevòovat tu a tam o pár %.
Je to podobné jako s leteckou dopravou, prostě stavíme na určité technologické základně a dokud se nepodaří udělat nějaký technologicky revoluční objev, tak se nehneme výrazně místa a veškěré úspory získáme zdokonalením dané technologie.
Od Xprice také z krátkodobého horizontu moc nečekám, protože nebude mít pro kosmonautiku praktické využití. Bude to jenom letadlo, které vynese lidí do výše 100km na pár minut. Nedopraví satelit na oběžnou dráhu ani kosmonauty na stanici. Ale je zde šance, že se pár konstrukčních týmů uchytí a budou soutěžit ,kdo postaví důkladnější letadlo, které bezpečně doletí výše a tak naláká více zákazníků.

Nesouhlasím s tím, že X-prize nebude mít význam pro kosmonautiku. Od počátku se mezi řádky (a někde i otevřeně) mluví o tom, že když se místo užitečného zatížení 2-3 osob navíc (podle toho, jestli vehikl zvládne bezpilotní přistání, nebo ne) připojí k X-prize skákadlu druhý stupeò, vznikne vícenásobně použitelný nosič pro velmi levné starty mikrosatelitů.

Kalkulace využití scramjetu pro dosažení oběžné dráhy vypadají velice pesimisticky - ale nezapomínejte na indický projekt Avatar, u které se předpokládá kombinace proudového motoru, scramjetu, a raketového motoru poháněného zkapalněným kyslíkem vyrobeným během hypersonického letu. Věřím, že zrovna Indové X43 HODNÌ pozorně sledovali, protože mají už teď k dispozici určitě nejrozvinutější technologii náporových motorů mimo stávající letecké velmoci (viz nadzvukové, náporovými motory poháněné střely, apod.)

Já bych nebyl takový pesimista jako Ervé. Ze záčátku může SSTO raketoplán pracovat na raketových motorech, po dosažení supersonické rychlosti přepnout na scramjet a nakonec zase na čistě raketové motory. I to přinese úspory hmotnosti LOX a jak ukázal X-43A, je to dnes reálné.
V tomto světle začíná být poměrně reálné postavit Skylon. Kdyby ho někdo financoval... :(

Trochu odbočím. Ne všechno, co letí hypersonickou rychlostí musí být hypersonický scramjet.
Na př. ruská hypersonická protilodní střela 3M22 Zicon je scramjet. Naproti tomu střela, kterou představil Putin v podvěsu letadla MIG 31 je zcela zřejmě balistická raketa (možná odvozená od raket Iskanderu). Její dráha nemusí být čistě balistická, možná vystoupí jen do cca 40 km a pak šikmo dolů na cíl. Taková raketa se vzdušným startem není zahrnuta do INF Treaty