Regolit na asteroidu

Primary tabs

Vlado1:

17.2.2012 - 13:18 - -=RYS=-
Reagovat

quote:
________________________________________
quote:
________________________________________
cil je rozplizly neurčitý asteroid kdesi ve vesmíru.
________________________________________

Až na to, že je to daleko inteligentnější cíl: lidi pořád nenakoukli dál jak 400 000 km od Země - ačkoliv technologické předpoklady pro to existují v podstatě už 40 let. Podívat se někam \"na půl cesty\" je logický předpoklad předtím, než lidi zkusí letět na Mars.

Vracet se Měsíc by bylo odpolední divadelní představení pro malé děti.
________________________________________

Michaeli, souhlasim s tebou.
Rikam si, aby se pri prvnim pruzkumu pulkilometroveho kamene nezjistilo, ze obsahuje temer cistej titan, platinu atd..
To by kosmonauti urcite narubali hromadu \"vzorku\".
Nakonec by to mohlo rozjet tezebni vesmirnej zavod.

17.2.2012 - 13:26 - Machi Reagovat

\"Rikam si, aby se pri prvnim pruzkumu pulkilometroveho kamene nezjistilo, ze obsahuje temer cistej titan, platinu atd..\"

Kdyby byl nějaký blízkozemní asteroid celý (nebo z valné části) z titanu či platiny, už bychom to dávno věděli (díky spektrofotometrii).
17.2.2012 - 13:28 - -=RYS=-
Reagovat

Kdyz by byl povrch pokrytej krycim regolitem do hloubky nekolika metru tak nic nezjistime.
Jedine vrtanim do jadra neco zjistime.
Ten nalepenej regolit se muze nachytat za par milionu let.

17.2.2012 - 14:33 - Machi Reagovat

I to se dá zjistit. Regolit málokdy pokryje celý povrch asteroidu, zvláště kvůli jejich nekulovému tvaru. Takže každé takové odhalené místo by se výrazně projevilo ve spektru.
17.2.2012 - 14:44 - -=RYS=-
Reagovat

Ty uz si byl na takovem sutru?

Nikdo z nas tam nebyl a ani sondy...Hayabusa ani poradne neotestovala povrch.

Je treba ocuchat takovej kamen co to je jak to je co je uvnitr a jestli se to ekonomicky hodi na tezbu a zpracovani...pretaveni a vyroby ingotu pro LEO valcovnu.

17.2.2012 - 14:48 - Vlado1 Reagovat

quote:
________________________________________
I to se dá zjistit. Regolit málokdy pokryje celý povrch asteroidu, zvláště kvůli jejich nekulovému tvaru. Takže každé takové odhalené místo by se výrazně projevilo ve spektru.
________________________________________
Jaký regolit ? Jak by se na tom asteroidu vytvořil ?
17.2.2012 - 15:01 - yamato Reagovat

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/image/near_descent_157416593.jpg

tak jak tento
17.2.2012 - 15:05 - Machi Reagovat

Za prvé byla u planetek hromada sond, vesměs vybavených zobrazujícími spektrometry. U velké části byla také provedena měření hmotnosti.
Od Itokawy a Erosu máme dost přesná data na to, abychom mohli nějaká koncentrovanější ložiska kovů vyloučit.
Dále existují modely, které předpovídají jak by měla nitra různých planetek vypadat. Ono takové ložisko musí nejprve nějak vzniknout. Na Zemi je to spojeno s vulkanickou činností, která u planetek není. Planetky s kovovým složením jsou relativně vzácné, což podporuje názor, že se jedná o vnitřní zbytky diferencovaných planetesimál (tedy zbytky jejich jader). Dále známe složení nejčastěji se vyskytujích kovových planetek z kovových meteoritů, které dopadly na Zemi. Žádná sláva z hlediska případné těžby to tedy není a rozhodně to ještě dlouho nebude ekonomicky výhodné.
Dále máme radarové snímky mnoha blízkozemních planetek, kde by se kovová složka projevila velmi výrazně a to i dost hluboko pod povrchem (min. decimetry).
Nehledě k tomu, že díky vzácnosti kovových planetek je krajně nepravděpodobné, že by případný let vedl k některé z nich, prostě proto, že případný cíl musí umožòovat let k němu s minimálním delta V.
17.2.2012 - 15:08 - Machi Reagovat

Ještě jsem zapomněl dodat, že podstatná část regolitu asteroidu má podobné složení jako jeho vnitřní části už proto, že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
17.2.2012 - 16:06 - Vlado1 Reagovat

quote:
________________________________________
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
________________________________________
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?
17.2.2012 - 16:45 - Agamemnon
Reagovat

quote:
________________________________________
quote:
________________________________________
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
________________________________________
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?
________________________________________

ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 ve¾kých asteroidov... ale skôr, že do ve¾kého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok

edit:
dáta z wikipédie pre ceres:
hmotnos: 9,43*10^20 kg
úniková rýchlos na povrchu: 0,51 km/s
gravitačné zrýchlenie: 0,27 m/s^2 (0,028g)
[Edited on 17.2.2012 Agamemnon]

____________________
42
17.2.2012 - 16:55 - Machi Reagovat

\"ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 ve¾kých asteroidov... ale skôr, že do ve¾kého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok\"

Asi tak nějak. Navíc mají pozůstatky srážky určitý směr a rychlost a z hlediska statistiky vždy část zůstane poblíže a dopadne zpět. A určité množství prachových částic, které odletí, se časem může dostat zpět na planetku, protože zůstane na podobné dráze a planetka bude tento prostor pomalu \"čistit\".
17.2.2012 - 17:48 - yamato Reagovat

fotky z near nestacia... fotky z hayabusy nestacia... prisiel vlado prvy veliky a za pouzitia SR urcil, ze na asteroidoch nie je ziadny prach. Gratulujem, ty tu marnis cas, nesiahame ti po clenky
17.2.2012 - 17:51 - Vlado1 Reagovat

quote:
________________________________________
17.2.2012 - 16:55 - Machi Reagovat

\"ja by som si to nepredstavoval ako zrážky 2 ve¾kých asteroidov... ale skôr, že do ve¾kého asteroidu narazí nejaký maličký kúsok\"

Asi tak nějak. Navíc mají pozůstatky srážky určitý směr a rychlost a z hlediska statistiky vždy část zůstane poblíže a dopadne zpět. A určité množství prachových částic, které odletí, se časem může dostat zpět na planetku, protože zůstane na podobné dráze a planetka bude tento prostor pomalu \"čistit\".
________________________________________
Aha ,to je tá logika ,bude lítat a bude na něj sedat prach. Každý sebemenší meteorit co dopadne na asteroid (třeba rychlost 20 000 m/s )se tepelně rozloží a kapky plazmatu se rozptýlí do vesmíru. Zrnka prach o rychlosti 500m/s (př. pro ceres) tam těžko najdeme.
17.2.2012 - 17:55 - yamato Reagovat

skoda ze to tie asteroidy nevedia
17.2.2012 - 18:05 - M: Reagovat

quote:
________________________________________
quote:
________________________________________
že se jedná hlavně o zbytky prachu, který byl dříve z něj vyražen dopady jiných těles.
________________________________________
Zas tá fyzika. Jakou má hmotnost asteroid ? Jaké bude na něm gravitační zrychlení? Jakou rychlostí se asteroidy potkávají ?Jakou rychlost vyraženého prach udrží ?
________________________________________

Zrejme si \"hosi od fotosopu\" mysleli, ze nie vsetok prach je vyvrhnuty po zrazke asteroidov unikovou rychlostou a tak cast nechali dopadnut akoze spat...
17.2.2012 - 21:49 - Alchymista neprihlásený Reagovat

Úvaha, že zrážky asteroidov prebiehajú pri podobných rýchlostiach ako vstup meteorov do zemskej atmosféry, alebo dopady na povrch mesiacu, je chybná.
Vysoká rýchlos vstupu do atmosféry je spôsobená \"pádom\" telesa v zemskom gravitačnom poli - preto aj najpomalšie meteory vstupujú do zemskej atmosféry rýchlosou 11km/s a na povrch Mesiacu dopadajú rýchlosami minimálne 2,4km/s.

Pri zrážkach asteroidov je to podobné - minimálna rýchlos zrážky zodpovedá únikovej rýchlosti pre dané telesá. Prvé tri (najväčšie) asteroidy majú únikovú rýchlos Juno 180m/s, Pallas 320m/s a Ceres 510m/s, ostatné ešte menej.

Rozdiely orbitálnych rýchlostí telies na podobnej dráhe okolo Slnka sú relatívne malé - desiatky až stovky metrov za sekundu, samozrejme, na pretínajúcich sa dráhach bude stretávacia rýchlos podstatne väčšia, ale pravdepodobnos zrážky výrazne menšia - najviac zrážok bude teda prebieha malými rýchlosami.